POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár galvanizační linky,
s. 4
Požár galvanizovacího provozu v Lanškrouně,
s. 7
Využití analýzy hasební vody pro účely zjišťování příčin vzniku požárů,
s. 8
Novinka ve výbavě členů týmu posttraumatické péče,
s. 10
Seminář ke zvláštnímu požárnímu dozoru,
s. 11
 

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Nová požární technika ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně,
s. 12


 

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Opatření ochrany obyvatelstva u subjektů v zónách ohrožení únikem nebezpečné látky,
s. 14
Aktualizace provozuschopnosti povodňových hlásných profilů kategorie "C",
s. 18
Prevence katastrof je efektivnější než likvidace jejich následků,
s. 20
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu ve světle priorit HZS ČR,
s. 22
Ochrana obyvatelstva před nebezpečnými látkami,
s. 24
Výcvik pro specialisty ze států Východoafrického společenství,
s. 26
Hasiči pořádali vzdělávací program pro pedagogy Libereckého kraje,
s. 28
Soutěžní den IZS 2016,
s. 29
Snahy o mezinárodní dorozumění,
s. 30
 

INFORMACE

První hasičská ombudsmanka,
s. 31
Start série tradičních sportovních soutěží se blíží,
s. 32
Slavnostní hold složkám IZS,
s. 33
 

PŘÍLOHY

• Statistická ročenka 2016

K požáru haly společnosti Tesla Karlín, a.s., v níž se nachází galvanizační linka, došlo 27. října 2016 v brzkých ranních hodinách. Zásah si vyžádal značné úsilí všech zasahujících, především hasičů ze 16 jednotek požární ochrany (dále jen „jednotka PO“). Byť škoda způsobená požárem v konečném důsledku dosahuje desítek milionů korun, podařilo se zabránit rozšíření do dalších objektů a uchránit tak majetek značných hodnot.

Popis objektu

Areál podniku Tesla Karlín, a.s., se rozprostírá na pozemku o rozměrech téměř 60 000 m2 mezi ulicemi Průmyslová a Štěrboholská v pražské Hostivaři. Celá oblast má charakter průmyslové zóny a je v ní možné nalézt řadu různých provozů včetně těch s nebezpečnou výrobou. Po restrukturalizaci společnosti, která byla ještě v devadesátých letech významným producentem telefonních ústředen, je převážná část areálu pronajímána dalším subjektům. V celkem patnácti budovách tak působí přes 50 nájemců. Stejně tak i požárem zasažená budova je pronajata firmě TK Galvanoservis, s.r.o., která je dceřinou společností karlínské Tesly. Výrobní hala je částečně podsklepena a zčásti dvoupodlažní. Konstrukce budovy je tvořena železobetonovým skeletem s vyzdívanými vertikálními stěnami a železobetonovou střechou, jako střešní krytina byla použita asfaltová lepenka. Půdorysné rozměry haly jsou 111 × 38 metrů, výška objektu je devět metrů. Vnitřně je členěna na několik částí, z nichž největší je právě provoz technologické galvanizační linky zabírající téměř třetinu celé budovy. Ze severní strany se k lince vstupuje přes přípravnu se zázemím zaměstnanců, v jižní části se nalézá měnírna elektrické energie, dále pak prostory tzv. neutralizace a lakovna. Ze západní strany je zhruba do poloviny délky k hale přistavěna propojovací chodba, v jejímž patře se nacházejí šatny, zasedací místnost administrativní části a také vstup do strojovny vzduchotechniky. V hale je instalována EPS, jejíž ústředna je umístěna ve vrátnici se stálou službou. Zhruba čtvrtinu střechy nad galvanizační linkou tvořily rozměrné světlíky, jež měly výrazný vliv na průběh a likvidaci požáru.

Technologie galvanizační linky

Linka pro galvanické pokovení byla instalována v roce 2008 v prostoru stávající galvanovny v hale areálu Tesly Karlín, a.s.

Technologické zařízení je určeno pro pokovení zinkovým, cínovým, chromovým nebo niklovým povlakem kovových dílů s následnou pasivací povrchu. Kapacita současné linky je přibližně 3400 t ročně. Surovinami pro pokovení jsou chemické látky a přípravky pro předúpravy, pokovení, pasivaci a finální úpravu v celkovém množství asi 215 t ročně. Odpadní vody jsou zneškodňovány na neutralizační stanici v množství 38 000 m3 ročně. Z tohoto množství jsou zhruba 2/3 cirkulačně čištěny na ionexové lince a vraceny jako demivoda zpět do galvanizační linky.

Zařízení se skládá z vanové části s požadovaným vybavením (elektrická topná tělesa s regulací teploty, čeřicí registry a odsávací rámy). Vany jsou vyrobeny z polypropylénových desek a vyztuženy oplastovanými ocelovými profily. Všechny vany, ve kterých vznikají během provozu škodlivé výpary, jsou vybaveny odsávacími rámy pro odvádění těchto škodlivin. Vany pro jednotlivé technologické procesy a oplachové vany jsou umístěny na ocelové konstrukci nad kyselinovzdorně vyloženou havarijní vanou galvanovny. Celá tato havarijní vana je odvodněna do akumulačních jímek neutralizační stanice.

Průběh zásahu

První strohou informaci o požáru obdrželo Krajské operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy (dále jen „KOPIS“) ve 02.07 hodin zprostředkovaně od operačního střediska ZZS hl. m. Prahy. Operační důstojník se ihned snažil volajícího kontaktovat, ten však již telefon nebral. Vstupní informace byly tedy značně nejasné a neúplné. Na místo zásahu byla proto vyslána jednotka ze stanice Strašnice o dvou družstvech s CAS 32 a AZ 30. V řádu několika minut na místo zásahu dorazila hlídka Policie ČR a potvrdila, že se skutečně jedná o požár haly s viditelným plamenným hořením. KOPIS okamžitě vyslalo další jednotky ze stanic Chodov a Krč.

První jednotka PO dorazila ve 02.17 hodin na místo zásahu a provedla průzkum včetně zjištění informací od ostrahy objektu. Požár galvanizační linky vznikl v prostoru 30 x 30 m v budově o rozměrech 30 x 100 m. Ihned bylo provedeno rozdělení družstev na zásahová místa a zahájena požární obrana. Od ostrahy se nepodařilo získat dokumentaci zdolávání požáru (DZP) objektu. Velitel zásahu (dále jen „VZ“) nechal uzavřít přívod plynu do haly a povolal rozvodné závody. V prostoru přilehlé měnírny byly povypínány všechny rozvaděče. Po příjezdu dalších jednotek PO došlo k posílení zásahových směrů a požární útok dvěma proudy C 52 po AZ 30 ze západní strany haly. Tyto útočné proudy byly směřovány především do rozměrných světlíků a bočních oken, jež byly v té době již bez výplní.

Nebezpečné látky v hořící hale

Od zaměstnanců ostrahy bylo zjištěno, že uvnitř se nachází větší množství kyselin, louhů a tlakových lahví. Ve 02.35 hodin se na místo dostavil velící důstojník směny a po seznámení se situací převzal velení zásahu. Hasiči ze stanice Sokolská po svém příjezdu provedli přípravu útočného vedení do patra z opačné strany, než byly ustaveny AZ 30. Z prostoru hlavního vstupu byla evakuována svářecí souprava. V té době se na místo zásahu dostavil jednatel společnosti TK Galvanoservis, s.r.o., který VZ informoval, že v hale se nachází 8 m3 kyseliny chlorovodíkové, sklad kyanidů a další chemikálie. Podle jeho mínění představoval právě sklad kyanidů největší riziko, a proto byl na jeho ochranu vytvořen samostatný proud C 52. Po dojezdu jednotky ze stanice Modřany byl její velitel pověřen průzkumem protilehlé části objektu, kde se nacházela měnírna napětí a lakovna, neboť byl VZ informován, že požár již proniká i do těchto prostor. Tato informace se naštěstí později nepotvrdila.

Z prostoru galvanizační linky se ozvala série výbuchů a začalo docházet k intenzivnímu hoření. Stále však nebylo jisté, zda je již provoz galvanizační linky bez proudu. Na místo zásahu se dostavila pohotovost Pražské Energetiky a ve 03.02 hodin byl celý areál odpojen od elektrické energie.

Ustavení štábu velitele zásahu

Bylo zahájeno hašení ze všech směrů. Místo zásahu bylo rozděleno do čtyř hasebních úseků: úsek 1 - podélná strana budovy a hašení ze dvou AZ 30, úsek 2 - hlavní vstup do provozu ze severní strany, úsek 3 - patro a strojovna vzduchotechniky, úsek 4 - strana od lakovny. Ustanoven byl také štáb VZ.

Vzhledem k vývoji situace vyslalo KOPIS na místo zásahu ještě dalších šest jednotek sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí (Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Kolovraty, Dubeč, Klánovice, Chodov) a jednotku HZS podniku Dopravní podniky, a.s., které byly využity pro kyvadlovou dopravu vody. Ve 03.08 hodin byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. Na místo zásahu VZ vyžádal plynárenskou pohotovost a z důvodu úniku chemikálií také Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Po příjezdu chemiků byl zahájen monitoring ovzduší a zjišťování koncentrací unikajících látek. Na hašení bylo nasazeno celkem 14 proudů C 52 a zřízena kyvadlová doprava vody od tří hydrantů. K průzkumu museli hasiči násilím vstupovat do uzamčených prostor. Po snížení intenzity hoření byly nasazeny útočné proudy přímo do vnitřního prostoru linky. V zakouřeném prostoru musely být k průzkumu používány termokamery a k odvětrání byla nasazena přetlaková ventilace. Jednoho zaměstnance firmy, který se nadýchal zplodin hoření, převzali zdravotníci ZZS a odvezli jej k ošetření.

Podzemní podlaží zaplaveno kyselinou

Plynárenská pohotovost provedla odpojení objektu od plynu a odtlakování rozvodů. Uniklé chemikálie včetně hasební vody odtékaly záchytnými jímkami do prostoru neutralizace, kde zaplnily záchytnou vanu a zaplavily druhé podzemní podlaží do výšky asi půl metru. Situaci posoudili pracovníci vodovodů a kanalizací, kteří konstatovali, že chemikálie nemohou uniknout mimo areál objektu do veřejné kanalizační sítě. Chemici rozborem zjistili, že v záchytné jímce neutralizace se nachází kyselina o pH 2,0. Průběžně byla prováděna výměna dýchacích přístrojů z technického chemického automobilu. Pro zajištění pitného režimu byly dovezeny nápoje.

Posouzení statiky budovy

V 05.07 hodin se na místo zásahu dostavil radní pro bezpečnost Magistrátu hl. m. Prahy a VZ ho seznámil s rozsahem události. Po dohodě s jednatelem firmy zajistil cestou KOPIS statika na posouzení stavu konstrukcí budovy a provozu. Statik se na místo dostavil v 05.37 hodin a konstatoval, že železobetonová konstrukce budovy není narušena, avšak ocelové nosníky pojezdového jeřábu v provozu galvanizační linky jsou v havarijním stavu a bude nutné je z větší části odborně odstranit.

Likvidace požáru

Ve 04.40 hodin byl požár lokalizován a jednotky PO postupně dohašovaly ohniska v prostoru linky. VZ postupně redukoval síly a prostředky a jednotky SDH obcí odesílal zpět na základny. V 08.21 hodin se dostavil pracovník galvanovny, který provedl kontrolu skladu kyanidů.

Došetření mimořádné události proběhlo v dopoledních hodinách za účasti příslušníků oddělení zjišťování příčin vzniku požárů (dále „ZPP“), odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR a vyšetřovací skupiny MV­‑generálního ředitelství HZS ČR. Krajský příslušník ZPP si na místo zásahu vyžádal odborníky Technického ústavu požární ochrany (TÚPO). V 15.47 hodin bylo místo zásahu předáno ředitelce areálu Tesla Karlín, a. s. a nařízena dohlídka každé dvě hodiny, která se uskutečnila s negativním výsledkem.

Specifika zásahu

Pozitiva

• požár se podařilo udržet v prostoru galvanizační linky,
• nedošlo k úniku chemikálií mimo prostor neutralizace,
• vysoké nasazení všech zasahujících,
• příznivé povětrnostní podmínky – nedocházelo k šíření zplodin hoření na okolní zástavbu,
• vhodné stavební členění komplexu budov s oddělenými požárními úseky a světlíky,
• dostatek hasební vody díky vhodně zvolenému stupni poplachu.

Negativa

• nedostatečné vstupní informace jak od volajícího pro KOPIS, tak od ostrahy pro VZ,
• dokumentace zdolávání požáru nebyla k dispozici v počáteční fázi zásahu,
• výpadky spojení v analogové radiové sítí vzhledem ke vzdálenosti a konstrukci budovy,
• jedna osoba zraněna.

Příčina vzniku požáru

Na základě šetření příslušníky ZPP HZS hl. m. Prahy a TÚPO byly stanoveny tři verze příčiny vzniku požáru:

• technická závada – vada materiálu, případně opotřebení,
• technická závada – nepředpokládaná změna provozních parametrů,
• blíže nespecifikovaná nedbalost – kouření, možné zanedbání údržby atp.

Vzhledem k tomu, že v současné době ještě nejsou známy závěry jednotlivých expertíz, je nutné konstatovat, že konkrétní příčina vzniku požáru je dosud v šetření.

npor. Mgr. Miloš NĚMEC, por. Ing. Michal FILIP,
HZS hl. m. Prahy, foto archiv HZS hl. m. Prahy

Stávající postupy důkazu potenciálních akcelerantů hoření ve vzorcích z místa požáru jsou v HZS ČR orientovány pouze na hořlavé kapaliny typu benzinu, nafty a topných olejů, protože tyto vzorky většinou označí speciálně vycvičený pes. Článek se zabývá jinou skupinou hořlavých kapalin, a to kyslíkatými organickými rozpouštědly, možností jejich zneužití a identifikací ve vzorcích z místa požáru.

Stručný popis současné praxe zjišťování akcelerantů hoření

Celý proces zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP) od ohledání místa požáru až po laboratorní analýzu je v souvislosti s potenciálním zneužitím akcelerantu hoření cíleně zaměřen pouze na hořlavé kapaliny typu různých ropných frakcí, jako jsou benzin, nafta, petrolej a topné oleje. Celý postup má přitom logickou návaznost. Vycvičený pes označí místo kontaminované ropnou látkou, v tomto místě příslušník ZPP odebere vzorky, které jsou v laboratoři analyzovány s cílem potvrdit nebo vyvrátit přítomnost hořlavé kapaliny, popř. ji v pozitivním případě identifikovat.

Zjišťování příčin vzniku požárů jednostranně zaměřené na ropné produkty má svůj podklad i ve statistice. Některé zdroje uvádějí, že ropné frakce typu benzinu, nafty, petroleje a topných olejů jsou použity k založení požáru ve více než 90 % případů a v těchto případech pak ve více než 90 % událostí jde o použití automobilního benzinu.

Otázkou však zůstávají všechny ostatní požáry s neodhalenou příčinou, kdy na místě požáru pes neoznačil žádné místo. V HZS Plzeňského kraje byly realizovány experimenty zaměřené na citlivost vycvičených psů k různým typům organických hořlavých kapalin, při kterých bylo dokázáno, že psi neoznačí vzorky kontaminované hořlavými kapalinami typu kyslíkatých organických rozpouštědel, jako jsou některé ethery, alkoholy, ketony, estery. Naopak označili některá směsná rozpouštědla, která vedle kyslíkatých organických rozpouštědel obsahovala ještě toluen, xylen, lakový benzin aj. Nelze proto vyloučit, že v některých případech neodhalených příčin požáru mohl být použit jiný akcelerant, na jehož detekci nebyl pes vycvičen. Za těchto podmínek je výše uvedená statistika přinejmenším zpochybnitelná.

Kyslíkatá organická rozpouštědla jako potenciální akceleranty hoření

Základním předpokladem toho, aby určitá skupina látek představovala riziko zneužití při žhářství, je vysoká až extrémní hořlavost. Pokud by taková skupina hořlavých kapalin měla být předmětem vyšetřování požárů, pak by mohlo jít o látky běžně rozšířené v domácnosti nebo průmyslu a široce dostupné.

Uvedené požadavky splňují kyslíkatá organická rozpouštědla, zahrnující základní a nižší zástupce homologických řad etherů, alkoholů, ketonů, esterů a popř. nitrilů. Přehled nejrozšířenějších hořlavých organických rozpouštědel uvádí tabulka. Jsou v ní uvedena rozpouštědla, která jsou v databázích nebezpečných látek klasifikována jako „vysoce hořlavá, nebezpečí vznícení za normální teploty“. Rozpětí teplot vzplanutí a vznícení v tabulce souvisí s vytěžením různých pramenů. Pro srovnání je možno uvést, že pro automobilní benzin činí teplota vzplanutí -24 °C a teplota vznícení 220 °C; teplota vzplanutí motorové nafty činí 40 až 60 °C, teplota vznícení 220 až 350 °C.

Tabulka dokazuje vysokou hořlavost některých organických rozpouštědel. Širokou dostupnost dokumentují rozmanitá balení prodávaných látek od 0,5 do 10 litrů v maloobchodní síti až po 200 l sudy nebo cisterny pro průmyslové použití.

Možnosti identifikace organických rozpouštědel ve vzorcích z místa požáru

Stávající zavedený systém zjišťování příčin vzniku požárů v HZS ČR neumožňuje zjistit případná kyslíkatá organická rozpouštědla, protože vycvičený pes neoznačí místa kontaminovaná samotnými rozpouštědly, a tak vyšetřovatel požáru nemá podklady k rozhodnutí, z jakého místa odebrat vzorek. Pokud příslušník ZPP přesto odebere vzorek (např. z místa evidentního ohniska požáru), je zjištění přítomnosti rozpouštědel velmi obtížné, protože jde o látky podstatně těkavější než ropné frakce typu benzinu a nafty, a proto daleko rychleji difundují z materiálů do ovzduší, takže jejich obsah ve vzorcích z místa požáru je pod mezí detekce. Vedle toho řada rozpouštědel uvedených v tabulce představuje podle literatury rovněž zplodiny hoření některých plastů, což by představovalo významné rušivé vlivy, které by prakticky znemožňovaly identifikaci akcelerantů na bázi kyslíkatých rozpouštědel. Příklady jsou aceton jako zplodina hoření polyethylenu, polypropylenu, polyuretanu a polyamidu, methylethylketon jako zplodina hoření polyethylenu, polypropylenu, polyuretanu, polyamidu a polyvinylchloridu, methanol a ethanol jako zplodina hoření polyuretanu aj.

Problematiku vysoké těkavosti rozpouštědel doporučují některé odborné práce řešit odběrem vzorků ovzduší nad místem zásahu pomocí odběrového čerpadla prosáváním přes adsorpční trubičky a jejich následnou analýzou. Realizaci postupu v praxi si však lze představit jen stěží, neboť - stejně jako pevné vzorky na místě zásahu - představuje i odběr vzorku vzduchu na sorpční trubičku pouze bodový odběr, přičemž potenciální místo kontaminace není příslušníkovi ZPP známo.

Důležitou vlastností všech uvedených kyslíkatých organických rozpouštědel je neomezená nebo alespoň částečná mísitelnost s vodou, jak je uvedeno v tabulce. Dobrá rozpustnost ve vodě tak přímo nabízí možnost detekovat a identifikovat vytipovaná kyslíkatá rozpouštědla v hasební vodě.

Odborných informací o analýze hasební vody za účelem identifikace akcelerantů hoření rozpustných ve vodě není mnoho, protože jen velmi málo chemických laboratoří ve světě provádí rutinní analýzy hasební vody. Disponibilní prameny však považují analýzu hasební vody pro detekci akcelerantů hoření za účelnou. Jedním z doporučených postupů je metoda plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC/MS) prováděná metodikou head­‑space s technikou mikroextrakce na pevnou fázi (SPME). Postup je stejný jako v chemických laboratořích HZS krajů pro pevné vzorky z místa požáru.

Analýza vody po hašení modelové směsi

Pro účely vývoje metodiky analýzy hasební vody byla v prvním kroku analyzována voda po hašení modelové směsi dřevo (hobliny z měkkého chemicky neošetřeného dřeva) – polyethylen (LD) – polystyren ve hmotnostním poměru 25:4:1. K experimentům bylo vždy odváženo 200 g modelové směsi, která byla po přidání 10 ml hořlavé kapaliny zapálena na ocelovém platu. Po dosažení určitého stupně vyhoření byla směs uhašena dvěma litry vody. Hasební voda byla odebrána z plata do vialek 60 ml k analýze, která byla provedena metodou GC/MS metodikou head­‑space s technikou SPME. Tak byla ověřena analýza všech látek uvedených v tabulce.

Bylo zjištěno, že všechny sledované hořlavé kapaliny lze v hasební vodě detekovat a identifikovat. Identifikace hořlavých rozpouštědel je podstatně jednodušší a jednoznačnější než v případě ropných frakcí. Důvodem je skutečnost, že studovaná rozpouštědla představují chemická individua, zatímco hořlavé kapaliny typu benzinu a nafty jsou složité směsi většího množství alifatických a aromatických uhlovodíků a jiných látek.

Jedinou výjimkou z výše uvedeného závěru je diethylether. Obtížnost detekce diethyletheru ve vzorcích z místa požáru je všeobecně známa. Při výše uvedených několikrát opakovaných experimentech, kdy bylo i zvýšeno výchozí množství látky použité k zapálení modelové směsi, se diethylether nepodařilo dokázat ani v jednom případě. Příčinou je zřejmě extrémní těkavost látky, díky které při zvýšení teploty diethylether desorbuje z materiálů do okolí ve velmi krátkém čase.

V dalším kroku byl zjišťován vliv stupně vyhoření modelové směsi na citlivost analýzy. Je evidentní, že čím dříve byla směs uhašena, tím byla koncentrace hořlavé kapaliny v hasební vodě vyšší, což se na chromatogramu projeví zvýšením plochy příslušného chromatografického píku. Důležité však je, že všechny zkoušené hořlavé kapaliny byly v hasební vodě dokázány i v případech, kdy voda byla aplikována až po úplném vyhoření směsi.

Citlivost metodiky analýzy hasební vody reprezentovaná mezí detekce hořlavých kapalin ve vzorcích byla hodnocena ze dvou pohledů, a to jako nejmenší množství hořlavé kapaliny použité k iniciaci zapálení 200 g modelové směsi, při kterém za daných experimentálních podmínek je ještě možné identifikovat hořlavinu v hasební vodě, a dále jako skutečná mez detekce hořlavé kapaliny ve vodě zjištěná danou analytickou metodou.

Nejmenší objem hořlavé kapaliny použitý k iniciaci zapálení 200 g modelové směsi, kdy v hasební vodě byla hořlavá kapalina spolehlivě detekována, činil 0,5 ml pro n­‑butanol, isobutanol, cyklohexanol a n­‑butylacetát. V případě použití acetonu, methylethylketonu a methanolu činil nejmenší objem potřebný k pozitivní detekci 2 ml. U ostatních studovaných hořlavých kapalin ležel uvedený objem mezi těmito dvěma mezemi.

Nejnižší hodnota koncentrace látky ve vodě, která ještě byla analýzou detekována, byla dosažena u n­‑butanolu a cyklohexanolu a činila 9 µg/l. Nejvyšší meze detekce vykazovaly aceton, acetonitril a methanol, hodnota koncentrace činila 40 µg/l. Ostatní testované hořlavé kapaliny vykazovaly mez detekce v rozmezí 10 až 40 µg/l.

Při analýze vod po hašení modelové směsi byla pozornost věnována rovněž posouzení rušivých vlivů, kdy modelová směs byla smíchána s přebytkem určitých plastů, u nichž jsou podle literatury zplodinami hoření kyslíkatá organická rozpouštědla. Cílem bylo ověřit, zdali se uvedené látky dostávají také do hasební vody, neboť přítomnost v pevných vzorcích z místa požáru ještě nemusí nutně znamenat i uvolnění do hasební vody. Při analýze byla v hasební vodě identifikována řada hořlavých kapalin, např. ethylhexanol (PE, PP, PU, PA, PVC), trimethylamin (PU, PA, PVC), methylpropylketon a diethylketon (PP, PA), alkylakryláty (PU, PA) aj. Nebyla však identifikována žádná ze zájmových látek, jejichž přehled uvádí tabulka. Vyplývá z toho, že metodika analýzy hasební vody musí být určena pouze pro konkrétní látky a nikoliv pro obecnou identifikaci jiných organických hořlavých látek.

Analýza reálné hasební vody

K zevrubnějšímu posouzení rušivých vlivů byla analyzována hasební voda z reálných požárů. Díky příslušníkům ZPP z HZS Pardubického kraje se za dva roky podařilo shromáždit kolem 60 vzorků hasební vody. Druh událostí přitom nebyl nijak omezen, šlo o vzorky vody z požárů, u nichž byly příčiny např. v elektroinstalaci, mechanické, chemické, kdy byly jako akceleranty použity ropné frakce apod. Také druhy hašených objektů byly rozmanité – požáry bytů, kanceláří, rodinných domů, garáží, hospodářských budov, skladovacích prostorů, průmyslových provozů, automobilů, kontejnerů na odpad, obchodů, stohů slámy aj.

Výsledky analýzy hasební vody z reálných požárů lze shrnout tak, že ve více než 50 případech nebylo identifikováno hořlavé organické rozpouštědlo. Pouze v ojedinělých případech byla potvrzena přítomnost některé ze zájmových látek ve vodě. U většiny událostí však lze jejich původ vysvětlit, a proto je nelze považovat za rušivé vlivy, které jsou příčinou falešně pozitivní detekce. Naopak tyto příklady dokládají racionální a opodstatněný důvod, proč je účelné v některých případech hasební vodu odebrat a analyzovat.

První takovou událostí byl požár skládky nátěrových hmot. V odebraném vzorku hasební vody byla identifikována významná množství isopropylalkoholu, ethylacetátu, n­‑butanolu a butylacetátu, tedy běžných rozpouštědel, o jejichž přítomnosti na skládce nátěrových hmot nemůže být pochyb. Uvedená událost nabídla ještě jedno srovnání, které umožnil současný odběr pevného vzorku a hasební vody z místa požáru, a to porovnání výsledků analýzy z hlediska matrice. Výsledky ukázaly, že identifikace organických rozpouštědel v hasební vodě je podstatně citlivější a jednoznačnější než v pevném vzorku.

Další látkou, která byla při analýze konkrétních vzorků v hasební vodě dokázána, byl methylethylketon. Jednalo se o vodu odebranou po hašení požáru z podlahy přípravny montáže plastových oken. V přípravně byly v době požáru uloženy montážní pěny, tmely a lepidla. Lze proto předpokládat, že methylethylketon jako běžná přísada lepidel byl přítomen. Stejná látka byla dokázána ve stopovém množství ve vodě po hašení hospodářské budovy, která byla nepoužívaná a sloužila ke skladování různého materiálu včetně nátěrových hmot, takže ani přítomnost organického rozpouštědla nelze vyloučit.

Po požáru provozu na zpracování nitrocelulózy byla v hasební vodě jednoznačně prokázána přítomnost acetonu a ethylacetátu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o chemický provoz, nelze o legitimní přítomnosti organických rozpouštědel pochybovat.

Poslední událostí, kdy v hasební vodě bylo identifikováno některé ze sledovaných rozpouštědel, byl požár, ke kterému došlo následkem exploze bezdýmného prachu. Ve vzorku bylo identifikováno významné množství diethyletheru, tedy rozpouštědlo, které se při experimentálním spalování nepodařilo vůbec dokázat. Z toho lze usuzovat, že diethylether zřejmě nebyl příčinou požáru ani nebyl přítomen v místech se zvýšenou teplotou, ale pronikl do hasební vody jinou cestou. Bez znalosti technologie výroby a okolností výbuchu však nelze o původu látky spekulovat.

Celkově lze konstatovat, že analýza hasební vody po hašení hoření vybraných plastů a hasební vody z různých reálných požárů prokázala eliminaci rušivých vlivů především volbou souboru analytů. V případech pozitivní detekce hořlavých organických rozpouštědel měla přítomnost těchto látek v hasební vodě reálný důvod.

Závěr

Výsledky studia analýzy hasební vody ukázaly, že se metoda GC/MS prováděná metodikou head­‑space s technikou SPME vyznačuje vysokou citlivostí jako základním předpokladem analýzy hořlavých organických rozpouštědel v hasební vodě. Zároveň byly eliminovány rušivé vlivy, které by poskytovaly falešně pozitivní detekci. Podmínkou toho je ovšem omezení metodiky na konkrétní nejpoužívanější organická rozpouštědla, jejichž analýza byla ověřena: aceton, acetonitril, n­‑butanol, n­‑butylacetát, cyklohexanol, diisopropylether, ethanol, ethylacetát, isobutanol, isopropanol, methanol, methylacetát, methylethylketon. V případě detekce jiných hořlavých rozpouštědel nelze vyloučit, že se jedná o zplodiny hoření některých plastů.

Na základě dosažených výsledků se doporučuje, aby v HZS ČR byl oficiálně zaveden odběr vzorků hasební vody o objemu 200 ml z různých míst požáru. Týká se to především událostí, kdy není evidentní příčina vzniku požáru a kdy vycvičený pes neoznačí žádné místo.

Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc.,
Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc.,
Institut ochrany obyvatelstva

Na začátku letošního roku do výbavy hasičů HZS Zlínského kraje přibyla nová a svým způsobem unikátní pomůcka – zásahový batoh pro členy týmu posttraumatické péče.

Týmy posttraumatické péče fungují ve všech HZS krajů a jsou součástí systému posttraumatické péče o příslušníky a zaměstnance HZS ČR a osoby dotčené mimořádnou událostí. Týmy tvoří převážně směnoví hasiči, velitelé družstev nebo příslušníci operačního střediska HZS kraje, kteří prošli odbornou přípravou. Koordinátory a metodickými vedoucími týmů jsou psychologové HZS ČR.

Úkolem členů týmu je poskytovat posttraumatickou péči kolegům po náročných zásazích a také tzv. první psychickou pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí na místě zásahu. Jejím cílem je umožnit zasažené osobě snížit akutní dopad traumatizující události. Zajistit jí pocit bezpečí, podpořit ve vyjádření emocí a okamžitých potřeb, nabídnout praktickou pomoc a potřebné informace, pomoci zajistit kontakt s blízkými, ale také podpořit její vlastní vyrovnávací mechanismy.

Jen v loňském roce poskytli členové týmu krajských profesionálních hasičů psychosociální a první psychickou pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí v celkem 116 případech.

Praxe členů týmu posttraumatické péče z poskytování první psychické pomoci v terénu, u živelních pohrom, dopravních nehod a jiných mimořádných událostí ukázala potřebu mít vhodné vybavení pro zajištění péče o zasažené osoby i pro svou činnost a ochranu. Tyto poznatky tak vedly k pořízení zásahových batohů. Při poskytování pomoci je zasahující příslušník s osobou zasaženou událostí zpravidla mimo místo prováděného zásahu a není vhodné poskytování pomoci přerušovat odcházením pro potřebné pomůcky nebo materiál. Díky zásahovému batohu má zasahující člen týmu všechny potřeby pro podporu a péči o zasažené osoby na místě.

Obsahem batohu jsou deka, termofólie, lékárnička, plyšové hračky pro děti, balená voda, kapesníky a vlhčené ubrousky, letáčky se základními radami pro zvládnutí různých situací. Z věcí pro vlastní činnost člena týmu posttraumatické péče batoh obsahuje např. baterku, nůž, pláštěnku, ochranné rukavice, blok s tužkou a přehled důležitých kontaktů.

por. Bc. Libor NETOPIL, kpt. Mgr. Soňa PANČOCHOVÁ,
foto por. Bc. Libor NETOPIL, HZS Zlínského kraje

Závěr uplynulého roku byl ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně (dále „ŠVZ“) ve znamení dlouho očekávané modernizace vozového parku. Po devíti letech se zdejší lektoři­‑instruktoři, při plnění svých pracovních povinností, opět dočkali nové požární techniky.

Tou poslední byla v roce 2007 cisternová automobilová stříkačka CAS 15/2000/120 – M2Z na podvozku Mercedes­‑Benz Atego s nástavbou od THT Polička, která byla jednou z tehdejšího čtyřicetikusového „balíčku“. I když došlo v průběhu uplynulých let v rámci HZS ČR ke značné modernizaci požární techniky, různých podvozků i nástaveb, ve vozovém parku ŠVZ jsou stále v užívání tři CAS 24/2500/400 – S2Z na podvozku LIAZ. Nová CAS 20 na podvozku Tatra Terrno s nástavbou od THT Polička byla vyrobena ve stejném provedení jako posledních předaných 23 kusů CAS, financovaných z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů finančních prostředků pro rok 2015. Byla tak naplněna snaha, aby se posluchači, zejména v kurzech strojníků, mohli ve ŠVZ učit ovládat stejnou techniku, jakou mají k dispozici na stanicích. Její pořizovací cena je téměř 7 milionů korun.

O dva týdny později projel bránou ŠVZ zcela nový automobilový žebřík AZ 30 na podvozku Iveco s nástavbou Magirus. Žebřík postupně nahradí dosluhující AZ 30 se západkovým systémem, který byl v roce 2006 repasován a umístěn z podvozku IFA W 50 L na podvozek Mercedes­‑Benz.

ŠVZ tak získalo dlouho očekávaný automobilový žebřík s typovým označením Magirus M 32 L – AT se sklopným ramenem a košem RC400 o nosnosti 400 kg. Označení vyplývá ze zkratek slov L – ladder (žebřík), A – articulated (zalamovací), T – telescopic (výsuvný).

Automobilový žebřík musel před předáním projít procesem náročných posouzení v Technickém ústavu požární ochrany v Praze. Při nich obstál na výbornou a předvedl vysokou míru kvality a způsobu zpracování. Součástí certifikace byla i zkouška náklonu, která proběhla v zařízení Vojenského technického ústavu ve Vyškově. Přitom byl překonán požadavek bočního náklonu 28°. Nic tedy nebrání jeho zařazení do výuky v kurzech v maximální možné míře.

Podvozek

Pro automobilový žebřík je použit podvozek Iveco Eurocargo – ML160E32 s uspořádáním náprav 4x2 a rozvorem 4 815 mm. Pohonnou jednotku tvoří vodou chlazený řadový čtyřtaktní dieselový šestiválec o výkonu 235 kW, který splňuje emisní normu Euro 6. O řazení převodových stupňů se stará plně automatická převodovka Allison S 3000 s retardérem.

Kabina je dvoumístná, vybavená mobilní digitální radiostanicí, dvěma kapesními radiostanicemi, řezači pásů a dvěma svítilnami Survivor. V zorném poli řidiče je barevný displej couvací kamery. Pro zvýšení bezpečnosti je vozidlo vybaveno systémem hlídání jízdy v jízdním pruhu.

Barva karoserie je jasně červená v odstínu RAL 3024. Vozový park ŠVZ je tak rozšířen o prvního zástupce v tomto barevném provedení. Barevný odstín odpovídá vyhlášce č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb.

Nástavba a žebříková sada

Nástavba je vybavena Vario podpěrami, tlak v podpěrách a na podvozku je hlídán tlakovými senzory. Podpěry jsou schopny vyrovnat terénní nerovnosti do výšky 750 mm a při plném vysunutí mají šířku 5200 mm. Zadní náprava je při zdvihu nástavby aretována lanovou hydraulicky ovládanou soustavou.

Na každé straně nástavby jsou tři skříně na požární příslušenství s integrovaným LED osvětlením. Další požární příslušenství je uloženo v prostoru mezi kabinou a nástavbou vozidla. Na zádi vozidla je integrovaná oranžová výstražná alej s LED světlomety.

Žebříková sada je pětidílná, dokáže se stranově vyrovnat až do 10° a pracuje v rozsahu -17° až +75°. První díl žebříkové sady je vybaven sklopným ramenem o délce 3,5 m s rozsahem sklápění až 75°. Sklopné rameno je teleskopické s možností vysunutí o dalších 1,2 m na celkových 4,7 m.

Sedadlo hlavního pracoviště strojníka je vyhřívané a přizpůsobuje se spolu s pedálem „mrtvého muže“ úhlu zdvihu žebříkové sady. Všechny pohyby žebříku jsou hlídány několika počítači a komunikují přes sběrnici CAN­‑BUS. Snímače snímají zatížení žebříkové sady a při přetížení zastaví její pohyb. Dovoleny jsou pak pouze pohyby vedoucí ke snížení přetížení žebříkové sady. Žebříková sada dále disponuje paměťovou funkcí s automatickým pohybem sady mezi dvěma předem stanovenými body a možností automatického složení do transportní polohy. Novinkou je možnost automatického vyrovnávání žebříkové sady ve vertikální ose, což může být užitečné např. při vytahování osob ze šachet nebo studní.

Na prvním dílu žebříkové sady je namontované potrubí, které vyúsťuje na přední straně záchranného koše RC 400. Propojovací hadice je umístěna na boku žebříkové sady. Na špici žebříkové sady jsou dvě elektrické zásuvky, jedna 230 V a druhá 400 V.

Záchranný koš má nosnost 400 kg a umožňuje připevnění širokého příslušenství – monitoru s průtokem až 2500 l/min, přetlakového ventilátoru, průtokového navijáku, adaptéru pro uložení záchranných a evakuačních nosítek, adaptéru pro jištění osob s nosností 300 kg nebo dvou přídavných světlometů s příkonem 1000 W. V prostoru koše jsou tři elektrické zásuvky 230 V a 400 V. Ochranu koše při hasebních pracích zajišťují ochlazovací trysky. Do koše se dá nastoupit třemi vstupními dvířky, které umožňují volné nastupování a vystupování. Koš má ještě výsuvnou plošinku, která se vysune před koš a tím umožní bezpečnější záchranu osob. Podobnou plošinku mají nejmodernější automobilové plošiny.

Záchranný systém Magirus Rescue Loader RL500

Jde o speciální systém pro záchranu nadměrných osob ve spojení s automobilovým žebříkem. Záchranný systém je namontovaný na vrcholu žebříkové sady namísto záchranného koše a pracuje na principu pohyblivého hydraulického ramene s nosnou konstrukcí. Na pohyblivé rameno lze pomocí popruhů upevnit zdravotnická vanová nosítka pro nadměrně těžké osoby. Maximální nosnost RL500 je 490 kg, nosnost speciálních vanových nosítek pak 300 kg. Rozsah natáčení ramene je +/- 45° vertikálně. Při transportu pacienta se na RL500 upevní do podvěsu i doprovod nosítek. Ovládání zařízení se provádí dálkovým ovladačem přímo z místa zachraňovaného pacienta. Dálkový ovladač ovládá kromě ramene i všechny pohyby žebříkové sady.

Rozměry vozidla v transportním stavu

• výška – 3,25 m
• délka – 10,35 m
• šířka – 2,5 m
• rozvor – 4815 mm
• hmotnost – 16 t
• maximální rychlost – 110 km/h

Obě vozidla byla 22. prosince 2016 spolu s AZ 40 HZS Jihomoravského kraje na brněnském Náměstí Svobody slavnostně požehnána opatem Starobrněnského kláštera Evženem Lukášem Martincem. Slavnostního požehnání se účastnili i hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek, primátor statutárního města Brna Petr Vokřál, ředitel HZS Jihomoravského kraje plk. Ing. Jiří Pelikán a za MV-generální ředitelství HZS ČR byl přítomen brig. gen. Ing. František Zadina. Územní odbor Brno­‑město zastupoval jeho ředitel plk. Ing. Petr Oháňka a delegaci ze ŠVZ vedl zástupce ředitele a vedoucí střediska Brno plk. Ing. Radovan Kočí.

Závěr

Závěrem patří velké poděkování všem, kteří se na pořízení nové techniky pro Školní a výcvikové zařízení HZS ČR v Brně podíleli. Nová požární technika se bude kladně promítat do vzdělávání příslušníků HZS ČR v následujících letech.

kpt. Ing. Jan SOTOLÁŘ,
nprap. Antonín PIVOŇKA,
kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK,
ŠVZ HZS ČR – středisko Brno,
foto nprap. Antonín PIVOŇKA,
ŠVZ HZS ČR – středisko Brno

Mezi stále aktuální a nejvíce frekventované hrozby, identifikované v Analýze hrozeb pro Českou republiku [1], patří povodně. Může se jednat o povodně v různé podobě, ať již jako přirozené, přívalové, nebo také o vydatné srážky. Všechny tyto hrozby, včetně dlouhodobého sucha, extrémně vysokých teplot a extrémního větru byly vyhodnoceny jako hrozby s nepřijatelným rizikem ve skupině naturogenních abiotických hrozeb. K tomu je třeba přičíst ještě povodně zvláštní, jako hrozbu ve skupině antropogenních technogenních hrozeb. Povodně provází lidskou populaci od nepaměti a nelze jim zabránit, je však možné cílenými opatřeními zmírnit jejich dopady na životech, lidském zdraví, životním prostředí a majetku obyvatelstva. Proto musí být kladen důraz na připravenost, prevenci a včasnou reakci na možné ohrožení. Tento článek se zabývá problematikou aktualizace provozuschopnosti povodňových hlásných profilů kategorie „C“ na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kolín.

Správní obvod ORP Kolín zasáhly povodně naposledy v červnu roku 2013. Tyto povodně byly charakteristické nadměrnými dešťovými srážkami, které dopadly na dané území ve velmi krátké době. Jak vyplynulo z vyhodnocení povodní, příčinou vzniku velkých škod na životním prostředí a majetku bylo mimo jiné neudržování malých vodních toků a vodních děl. Dalším z důvodů vzniku povodní byl nevhodný způsob obhospodařování zemědělských ploch (je např. potřebné provádět orbu po vrstevnici a volit výběr plodin takový, aby docházelo k řádnému vsakování vody do půdy).

Předcházení a zejména omezení negativních důsledků povodní je smyslem preventivních opatření prováděných v rámci povodňové ochrany podle vodního zákona [2]. K těmto opatřením patří:

• stanovení záplavových území,
• vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity na jednotlivých vodních tocích,
• zpracování povodňových plánů na všech úrovních řízení ochrany před povodněmi,
• provádění povodňových prohlídek,
• řešení organizační a technické přípravy v oblasti ochrany před povodněmi,
• vytváření hmotných povodňových rezerv,
• příprava účastníků povodňové ochrany,
• a příprava předpovědní a hlásné povodňové služby.

Kontrola technického stavu hlásného profilu kategorie "C" v obci PečkyPředpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci se správci povodí a slouží k informování povodňových orgánů, popřípadě dalších účastníků ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně (množství srážek, vodní stavy a průtoky ve vybraných profilech).

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány ORP a mohou se na ní podílet ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu (povodňové hlídky).

Podrobnosti k organizaci hlásné a předpovědní povodňové služby jsou uvedeny v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí [3], který mimo jiné charakterizuje hlásné profily na vodních tocích, sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií a jsou vázány na předem stanovené směrodatné limity, podle kterých nastávají (1. SPA – bdělost), nebo se vyhlašují (2. SPA – pohotovost, 3. SPA – ohrožení) jednotlivé stupně povodňové aktivity.

Hlásné profily kategorie „A – základní“ se nacházejí na významných vodních tocích a představují celostátní úroveň řízení ochrany před povodněmi. Jejich výběr provádí regionální pracoviště ČHMÚ ve spolupráci se správci povodí a tento výběr projednávají s Ministerstvem životního prostředí a místně příslušnými krajskými úřady. Sběr dat a pozorování zajišťuje ČHMÚ, v případě ORP Kolín společně se státním podnikem Povodí Labe. Mezi doporučené vybavení hlásného profilu kategorie „A“ patří stabilizovaný vodoměrný profil, vodoměrná stanice s vodočetnou latí a místním záznamem, automatický přenos dat do sběrného centra (pracoviště ČHMÚ nebo vodohospodářský dispečink správce povodí), automatické zasílání SMS zprávy při překročení nastaveného limitu na určeného pracovníka povodňové služby obce, na jejímž katastru se hlásný profil nachází, a dále měrná křivka průtoků ověřená ČHMÚ. Ve správním obvodu ORP Kolín se nachází pouze jeden hlásný profil této kategorie, a to v obci Plaňany, na mostě na vodním toku Výrovka (levý přítok Labe). Jeho provozovatelem je v souladu s metodickým pokynem stát prostřednictvím ČHMÚ. Aktuální situaci na hlásném profilu je možné sledovat on­‑line na webových stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby.

Kontrola technického stavu hlásného profilu kategorie "C" v obci VeltrubyHlásné profily kategorie „B – doplňkové“ jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení ochrany před povodněmi na krajské úrovni. Jejich výběr provádí krajské úřady podle doporučení regionálních pracovišť ČHMÚ nebo správců povodí a projednávají ho s orgány místně příslušných obcí. Jak vyplývá z názvu, hlásné profily kategorie „B“ doplňují síť hlásných profilů kategorie „A“ s cílem pokrýt významné vodní toky na regionální úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a v případě dohody je možné využít i profilů s vodoměrnou stanicí provozovanou ČHMÚ nebo správcem povodí, pokud tyto nebyly zařazeny do kategorie „A“. K minimálnímu doporučenému vybavení patří vodočetná lať a orientační měrná křivka průtoku. V případě, že profil není vybaven stanicí s automatickým přenosem dat, musí být zajištěno manuální odečítání vodních stavů, které bude zpravidla zajišťovat povodňový orgán dané obce. Hlásný profil kategorie „B“ je ve správním obvodu ORP Kolín také pouze jeden, a to v obci Doubravčany, opět na vodním toku Výrovka. Je umístěn na pilíři silničního mostu na levém břehu toku. Provozovatelem profilu (vodoměrné stanice) je Městský úřad Zásmuky.

Hlásné profily kategorie „C – pomocné “ jsou účelové profily na vodních tocích využívané pouze na místní úrovni (nejsou pro ně zpracovány evidenční listy na centrální úrovni). Jejich výběr provádějí obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí a tito je také provozují. K nezbytnému vybavení patří vodočetná lať, nebo alespoň tři značky vodních stavů, vyhotovené např. na pilíři mostu. Označení se provádí u 1. SPA (bdělost) barvou zelenou, u 2. SPA (pohotovost) barvou žlutou a pro 3. SPA (ohrožení) barvou červenou, nebo také římskými číslicemi I. – III. Vybavení pomocného profilu kategorie „C“ zajišťuje provozovatel. Hlásných profilů této kategorie se nachází ve správním obvodu ORP Kolín celkem 25. Jejich potřebu a důležitost si mohli starostové obcí naposledy ověřit právě při povodních v roce 2013. Povodňovým orgánům obcí a občanům umožňují sledování aktuální povodňové situace v obci. Hlásné profily kategorie „C“ jsou využívány také veliteli zásahů, řídícími důstojníky HZS kraje a v případě vyhlášení krizového stavu také členy krizových štábů obcí (pokud jej starosta obce zřídil) a krizových štábů ORP při vyhodnocování povodňové situace v daném území a stanovení prognóz dalšího vývoje.

Kontrola technického stavu hlásného profilu kategorie "C" v obci ŽehuňPříslušníci HZS Středočeského kraje – územního odboru Kolín (dále jen „příslušníci HZS kraje“) provedli místní šetření s cílem zjistit aktuální stav profilů kategorie „C“ ve správním obvodu ORP Kolín. V průběhu šetření bylo mimo jiné zjištěno, že někteří starostové obcí, kteří dosud neměli zkušenost s řešením povodní, nemají ani přehled o hlásném profilu ve své obci. Výsledky fyzické kontroly ukázaly na skutečnost, že většina těchto hlásných profilů není pravidelně udržována a jsou proto v zanedbaném stavu. Mezi zásadní nedostatky, které se v technickém stavu hlásných profilů objevily, bylo například to, že se neprovedla jejich obnova po uskutečněné rekonstrukci mostů přes vodní toky. Část hlásných profilů nebyla viditelná z důvodu vzrostlé a neudržované vegetace, u mnoha dalších nebylo čitelné označení stupňů povodňové aktivity, v jednom případě byl hlásný profil zakryt nánosem zeminy (viditelná byla pouze jedna značka SPA). Zjištěny byly i hlásné profily v dobrém technickém stavu, jako např. dva hlásné profily v obci Plaňany, nebo hlásný profil kategorie „C“ v obci Kouřim, který je doplněn o vodočetnou lať.

Jak je uvedeno, potřeba hlásných profilů a jejich údržba je nezbytná. Funkční hlásné profily jsou nedílnou součástí souboru preventivních povodňových opatření, prováděných v období mimo povodně. Profily kategorie „C“ jsou ve správě příslušných obcí, které by měly v pravidelných intervalech zajišťovat jejich údržbu a obnovu. Na základě zjištěného stavu lze doporučit kontrolu a renovaci hlásných profilů nejméně jedenkrát ročně a k úpravě používat materiály odolné proti povětrnostním vlivům. Tato zjištění a návrhy opatření předají příslušníci HZS kraje při nejbližším pravidelném školení starostů obcí.

V rámci Operačního programu Životního prostředí 2014–2020 na podporu preventivních protipovodňových opatření se zapojil také Dobrovolný svazek obcí Pečecký region (svazek zahrnuje 15 obcí, z nich pod správní obvod ORP Kolín spadají obce Dobřichov, Chotutice, Nová Ves I, Pečky, Plaňany, Radim, Ratenice, Tatce, Velim a Vrbčany). Projekt je spolufinancován z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí. Jedná se konkrétně o zpracování digitálních povodňových plánů pro jednotlivé obce, vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi a v rámci projektu lze rovněž provádět údržbu a obnovu hlásných profilů.

Dále lze uvést neziskovou organizaci – místní akční skupinu MAS Podlipansko, o.p.s., která pokrývá většinu povodí vodního toku Výrovka a dále sem patří i další obce v přímém povodí Labe a několik obcí v povodí Sázavy. V roce 2013 byl region postižen katastrofální povodní a tato událost ovlivnila zájmy a budoucí vývoj postižených obcí, které se rozhodly pro intenzivní prevenci a přípravu na povodně. V území zahrnujícím MAS Podlipansko, o.p.s. se nacházejí hlásné profily všech tří kategorií. V regionu není vybudována plnohodnotná monitorovací síť srážkoměrů a hladinoměrů. K optimalizaci tohoto stavu by mělo přispět rovněž zapojení do projektu. Srážkoměry jsou navrženy především v obcích, ve kterých dochází pravidelně k přívalovým povodním. Jejich umístění řešili přímo zástupci dotčených obcí. Měrné body hlásných profilů byly navrhovány v optimální vzdálenosti od míst ohrožení proti proudu vodního toku. Tato opatření umožní efektivní a včasnou informovanost obyvatelstva o nadcházející mimořádné události. Měrné body budou doplněny o vodočetnou lať s barevným označením stupňů povodňové aktivity. Data z automatických profilů budou přenášena na server žadatele nebo provozovatele systému. Dále bude systém dat nastaven pro automatické odesílání varovných SMS zpráv v případě nejméně tří definovaných stavů vodní hladiny. V rámci vybudování nových vodoměrných stanic proběhne při realizaci projektu také revize původních hlásných profilů kategorie „C“. Na Kolínsku se do tohoto projektu zapojily obce Barchovice, Bečváry, Dobřichov, Horní Kruty, Nová Ves I, Pečky, Pňov­‑Předhrádí, Polní Voděrady, Radim, Radovesnice I, Ratenice, Svojšice, Tatce, Toušice, Třebovle, Velim, Vrbčany, Zalešany, Zásmuky a Žabonosy.

Literatura

[1] Analýza hrozeb pro Českou republiku (schválena usnesením vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 369)
[2] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
[3] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (uveřejněn pod číslem 9 ve Věstníku MŽP částka 12/2011)

por. Bc. Dagmar ZEMANOVÁ,
HZS Středočeského kraje, foto autorka

V cyklu seminářů Prevence katastrof – ochrana obyvatel a životního prostředí, které pořádá Český národní výbor pro omezování následků katastrof (ČNV ONK) ve spolupráci s Českým spolkem pro péči o životní prostředí, se v prosinci loňského roku uskutečnil v prostorách radnice Prahy 9 seminář pod názvem Riziko katastrof a možnosti jeho snižování.

Seminář byl určen především pro pracovníky veřejné správy, zejména z oblasti krizového řízení, ochrany životního prostředí a vodního hospodářství, pro orgány ochrany veřejného zdraví, místních samospráv, podnikové sféry, investorských a stavebních organizací, finančnictví a pojišťovnictví, vysokých škol a další zájemce z řad odborné i laické veřejnosti. Jeho cílem bylo přiblížit problematiku rizika a pomoci zvýšit úroveň celkové odolnosti a připravenosti na katastrofy různého druhu.

Úvodní příspěvek přednesl Ing. Ivan Obrusník, DrSc., předseda ČNV ONK, který se zaměřil na zvyšující se počet katastrof v posledních letech. V České republice je dlouhodobě nejčastější hrozbou mimořádná událost spojená s vodou, jako jsou povodně a dva roky i dopady sucha. Zdraví obyvatel může ohrozit i kontaminace vody, stále totiž přetrvávají staré ekologické zátěže a mnohde vznikají nové, které je nutné okamžitě řešit. Rostou také problémy se znečišťováním ovzduší. Čelíme i dalším rizikům hrozícím činností člověka. Riziko bývá spojeno s pravděpodobností očekávaných ztrát, které jsou výsledkem vzájemné interakce mezi přírodními a jinými hrozbami a naší zranitelností. Snížit zranitelnost lze lépe navrženými odolnějšími stavbami, ochrannými opatřeními (hráze, zábrany), kvalitními vyrozumívacími a varovnými systémy, informovaností a výcvikem ke zvýšení připravenosti. V oblasti využívání zemědělské půdy je důležité, jaké plodiny se pěstují ve spádových oblastech. Také územní plánování a rozhodování o umístění staveb by mělo být doprovázeno opatřeními k prevenci a snížení rizika. Včasná a správná identifikace a analýza rizika je předpokladem ke snížení dopadů budoucích katastrof.

Změna klimatu a povodně v České republice

RNDr. Jan ZahradníkRNDr. Jan Zahradník, člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, se podělil o zkušenosti s řízením mimořádné události, jakou byla povodeň v srpnu 2002, kdy byl hejtmanem Jihočeského kraje, a velká voda tam všechny překvapila. Starosti začaly odvážením dětí ze zatopených stanových táborů a pokračovaly evakuací obcí v povodí Lužnice, Malše, Otavy a Vltavy. Za čtyři dny spadlo tolik vody, kolik bylo dosud historické měsíční maximum v kraji. V nočních hodinách se svolával krizový štáb a podařilo se získat vojenská vozidla k transportu obyvatel ze zatopených oblastí. Z nedávného cvičení složek IZS byli všichni poučeni a měli potřebné aktuální kontakty. Došlo k lokálním výpadkům elektrického proudu a nastaly také problémy se spojením. V té době byly zavedeny krizové mobilní telefony, které se staly nejlepším prostředkem k dorozumívání. Regionální rozhlasová i televizní studia byla zatopena. Rozhlasoví novináři operativně informovali přímo z krajského krizového štábu. Na likvidaci následků ničivé povodně bylo tehdy nasazeno 3700 hasičů (pomáhaly i jednotky požární ochrany ze zahraničí) a 1900 příslušníků Armády ČR.

doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vysvětlil, že sice vnímáme nárůst extremity povodní, ale z historického hlediska je náš obraz relativní, protože nemáme k dispozici údaje z časového období delšího než 150 let. Stoletá voda je termín pro povodeň, která se vyskytne v průměru desetkrát za tisíc let. Od 80. let vědci pozorují změny klimatu, a to rychlý nárůst teploty vzduchu, nárůst teplot v zimním období, nárůst srážek v severní a východní Evropě, pokles v jižní a západní Evropě. Zároveň však roste environmentální zranitelnost. Vliv na ohrožení má také vinou úpravy a regulace toku pokles retenční kapacity povodí, růst rychlosti odtoku a extremity kulminace. Na efektivní protipovodňovou ochranu je nutné se zaměřit v pramenné oblasti povodí (obnova malých nádrží a mokřadů, zadržení vody v krajině), v údolních nivách (obnova koryt a říčních ramen, odsazené hráze) i v dolním toku (protipovodňové mobilní hráze).

Znečišťování ovzduší

RNDr. Jan Macoun, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu analyzoval současný stav čistoty ovzduší v České republice, který není nijak uspokojivý.

Smog je chemické znečištění atmosféry, která obsahuje zdraví škodlivé složky smoke (kouř) + fog (mlha). Ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. je smogová situace stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 (polétavý prach) nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot. Smog může být redukční převážně s oxidem siřičitým (průmyslové znečištění, spalování nekvalitního uhlí a mlha v zimě) – postihuje Podkrušnohoří a Moravskoslezský kraj, nebo oxidační fotochemický smog tzv. letní smog, který má silné oxidační, agresivní, dráždivé (působí na sliznice, dýchací cesty, oči atd.) a toxické účinky (způsobují malátnost a snížení obranyschopnosti organismu). Vyskytují se vysoké koncentrace troposférického ozónu. Skleníkový plyn ozón (O3) narušuje funkci buněk, má negativní dopad na lidské zdraví i na vegetaci, včetně zemědělských plodin. Vyskytuje se i v horských oblastech, kde více působí ultrafialové záření. V Praze je hlavním zdrojem znečištění především doprava (její přetíženost). V ovzduší jsou vysoké hodnoty částic polétavého prachu, které jsou velkým rizikem respiračních onemocnění. V současné době je snahou snižovat znečištění ovzduší v zimním období kontrolami provozu domácích topenišť při opakovaném podezření, že tepelný zdroj provozuje domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem (spalování odpadu). Závěrem svého vystoupení upozornil na nešvar některých řidičů, kteří za účelem dosažení vyššího výkonu motoru nelegálně odstraňují filtr pevných částic.

Jak snížit následky mimořádné události

JUDr. Václav HönigJUDr. Václav Hönig, z České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, vybral z občanského zákoníku informace o tom, že pokud to vyžadují okolnosti, je každý povinen jednat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Na ochranu jiného má povinnost zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu. Ohrožený také může požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Účelné by bylo zainteresovat subjekty, které by mohly ovlivnit možné následky, aby společně hledaly cesty k co nejefektivnější ochraně a podílely se na prevenci. Každý z nás by měl mít připravené evakuační zavazadlo (doklady, léky, potraviny, vodu, oblečení) a v případě opouštění bytu zkontrolovat hlavní uzávěry vody, plynu a elektrické energie a poskytnout pomoc sousedům, zejména dětem a osobám s omezenou možností pohybu. Nezletilým dětem je vhodné vložit do kapsy identifikační kartičku se jménem, adresou a telefonním spojením na rodiče, případně nejbližší příbuzné.

Ing. Lenka PivovarováIng. Lenka Pivovarová z Magistrátu hl. města Prahy prezentovala bezpečnostní systém hl. m. Prahy, která je zároveň krajem i obcí. Statut hl. m. Prahy přenáší kompetence na městské části, které mají samostatnou působnost (jako obce s rozšířenou působností). Stálým pracovním orgánem je operační středisko Krizového štábu hl. m. Prahy. Hlavní pražská rizika na základě analýzy jsou přirozená povodeň, narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, narušení dodávek vody a pitné vody velkého rozsahu, zvláštní povodeň, přívalová povodeň, narušení zákonnosti velkého rozsahu, epidemie – hromadné nákazy osob. V rámci prevence proti povodni se průběžně aktualizuje Povodňový plán hl. m. Prahy, který se postupně převádí do digitální podoby, a v jeho duchu se pravidelně školí členové povodňové komise hl. m. Prahy. Dále se tvoří nová strategie v regulačních opatřeních na vodních dílech Vltavské kaskády k zabezpečení dostatečného retenčního objemu. Každoročně se pořádá cvičení stavby části protipovodňových opatření. Celý systém tvoří podzemní stěny, stálé protipovodňové hráze, mobilní protipovodňové zábrany, ochrana kanalizační a stokové sítě (zpětné klapky, přečerpávací stanice). Nově se zpracovávají plány na zvláštní povodně na vodních dílech (Hostivař, Džbán). Vznikla také studie na využití Halenkovské historické studny na Zličíně jako zdroje pro nouzové zásobování vodou.

Kybernetická bezpečnost

Ing. Jaroslav Pejčoch ze společnosti T­‑Soft, a.s., se zabýval kybernetickými hrozbami, které v sobě skrývají možnost totálního kolapsu civilizované společnosti v důsledku selhání čím dále komplikovanější infrastruktury. Nastupuje „internet věcí“ (svět zařízení propojených internetem) a v překotném vývoji technologií výrobci podceňují bezpečnost, často i z nedostatku času k testování stále nových verzí svých produktů. Vyvíjí se však také škodlivý software a výrobci bezpečnostních technologií zaostávají. Motivací kybernetických útoků je manipulace s majetkem a financemi, manipulace s daty, průniky do systémů, které narušují jejich integritu, porušování autorských práv, prodej zakázaného zboží (zbraně, drogy), distribuce a vynucování dětské pornografie. Cílem může být také kybernetická špionáž, tedy přístup k utajovaným informacím, například k dokumentaci nových výrobků a technologií anebo k údajům strategického charakteru. Narušením činnosti napadeného systému se hackeři snaží upozornit na určitou politickou nebo sociální kauzu. Za individuální nebo skupinové zájmy bojují zneužitím řídicího systému, jehož důsledkem je poškození nebo vyřazení z činnosti důležité výrobní, komunikační nebo servisní infrastruktury (civilní nebo vojenské). Reakcí na zvyšující se rizika v kybernetickém prostoru je například vybudování tréninkového centra proti kybernetickým útokům CyberGym v Řitce u Prahy. Výcviková aréna je vybavena unikátním systémem pro sociomapování a měření interakcí v reálném čase, určeným ke zvládání kybernetických krizí nebo útoků. Základním axiomem však je, že stoprocentní zabezpečení neexistuje.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka

Ve výcvikovém centru v Ugandě proběhl v listopadu 2016 výcvik chemických specialistů z Východoafrického společenství. Praktický výcvik pro účastníky ze států Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda pořádali odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva. Akce se konala pod záštitou Organizace pro zákaz chemických zbraní, která získala v roce 2013 Nobelovu cenu za mír.

V termínu 14. až 18. listopadu 2016 se uskutečnil ve vojenském výcvikovém zařízení v Ugandě výcvik pro specialisty ze států Východoafrického společenství (East African Community, EAC) zabývající se chemickou bezpečností. Výcvik, který se konal pod hlavičkou Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a byl zajišťován Národním úřadem Ugandy, je součástí projektu OPCW s názvem „Posílení reakce na mimořádnou chemickou událost, plánování a řízení události“ (Strenghtening Chemical Emergency Response, Planning and Management). Tato akce je vlajkovou lodí současné strategie výcviků OPCW, která upřednostňuje regionální výcviky, kdy se cvičí přímo v klimatických podmínkách konkrétních zemí a jednotlivé týmy ze sousedních států spolupracují a koordinují své činnosti. Myšlenku uspořádat výcvik přímo ve státech, ze kterých specialisté pocházejí, navrhl představitelům OPCW ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Mgr. Ing. Rostislav Richter. Následně po několikaletém období vyjednávání detailů a podmínek mohl tento projekt vzniknout za podpory OPCW, MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, Ministerstva zahraničních věcí a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Výcvik v Ugandě byl první akcí, v jejímž závěru by mělo vzniknout regionální výcvikové centrum. Tento projekt je finančně a technicky podporován Českou republikou a Velkou Británií.

Logistické zabezpečení výcviku

Zajistit vše potřebné pro výcvik v cizí zemi byla logisticky složitá operace. Výcvikový materiál byl zakoupen z fondu České republiky při OPCW již několik měsíců před samotnou akcí. Zajistit veškerá povolení a následně dopravit materiál do Afriky trvalo více než dva měsíce. Za úsilí mnoha zainteresovaných osob se vše zvládlo a kontejner s potřebami na výcvik dorazil včas na místo určení. Čeští instruktoři provedli kontrolu dovezeného materiálu a jeho přípravu na výcvik tak, aby týdenní akce mohla začít podle plánu.

Záchranáři používali při tréninku následující protichemické prostředky:

• obličejová maska ProMask Black (Scott Safety, USA),
• jednorázový protichemický ochranný oblek Microchem 3000 (Microgard, UK),
• detekční souprava ORM-17 (Oritest, ČR),
• vzorkovací souprava (souprava drobných položek, ČR),
• dekontaminační sprcha HF­‑S06P (Gumotex, ČR),
• dekontaminační rám RD-14 (Uchytil, ČR).

Organizace výcviku

Výcvik probíhal paralelně ve dvou úrovních.

• Strategický výcvik (Table­‑Top Exercise) pro osoby zodpovědné za řešení krizových situací, plánování a krizový management vedla britská organizace BWM Consulting Ltd.
• Praktický výcvik (Practical Training) pro příslušníky záchranných složek se konal pod vedením odborníků Institutu ochrany obyvatelstva.

Výcviku se zúčastnilo celkem 32 osob z pěti států EAC (Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda), z toho praktický výcvik absolvovalo 16 osob  z Burundi (2), Keňi (3), Rwandy (3), Tanzanie (2) a Ugandy (6).

Významu akce odpovídalo i personální obsazení úvodního a závěrečného ceremoniálu. Úvodního jednání se účastnil vedoucí APB (Assistance and Protection Branch) OPCW Shawn DeCaluwe, ugandská ministryně pro rovnost pohlaví, práce a sociálního rozvoje (Minister of Gender, Labour and Social Development) Janat Mukwaya, která měla eminentní zájem o přednášku o integrovaném záchranném systému v ČR. Uganda zatím nemá vypracovaný systém koordinace jednotlivých složek v rámci mimořádných událostí, a i proto se přednáška setkala s mimořádným zájmem a byla doprovázena diskuzí, v níž se ministryně aktivně zajímala o vše důležité.

Praktický výcvik začal v úterý dopoledními přednáškami zaměřenými na bojové chemické látky a průmyslové chemikálie, ochranu záchranářů a detekci. Odpoledne bylo procvičováno použití osobních ochranných a detekčních prostředků. Středa dopoledne byla koncipována opět teoreticky. Účastníkům byl vysvětlen odběr vzorků a dekontaminace. V odpoledních hodinách byla prakticky procvičována detekce, dekontaminace, odběr vzorků a oblékání/svlékání ochranných prostředků. Čtvrtek byl dnem, kdy se všechny výše uvedené činnosti zakomponovaly do jednoho celku. Ráno bylo prezentováno vedení zásahu při mimořádné události, následně byly osoby rozděleny do jednotlivých týmů, každý tým měl určen svého velitele, zároveň byly vysvětleny kompetence velitele zásahu a velitele nástupního prostoru. Odpoledne byly trénovány dva scénáře: zásah na únik nervově paralytické látky a zásah na únik kyanovodíku. Pátek byl dnem, kdy účastníci praktického výcviku provedli ukázku celkového zásahu na únik amoniaku účastníkům kurzu strategického výcviku. Tato ukázka byla vysoce hodnocena, hlavně z důvodu celkové dobré koordinace a kooperace všech týmů a zvládnutí všech jednotlivých praktických činností, a to za pouhé tři dny předchozího nácviku. Všem přihlížejícím byla vysvětlena technika a věcné prostředky, které byly používány při zásahu. Páteční program byl zakončen oficiálním ceremoniálem, kdy byly absolventům výcviku předány certifikáty a shrnut program obou částí výcviku. Závěrečného ceremoniálu se zúčastnili vysocí představitelé EAC, ministr pro práci, zaměstnanost a vztahy v průmyslu (State Minister for Labour, Employment and Industrial Relations) Herbert Kabafunzaki a další významní hosté.

Závěr

Uskutečněný výcvik byl pouze jednou z částí projektu „Posílení reakce na mimořádnou chemickou událost, plánování a řízení události“ pro státy EAC. Tento projekt je nyní ve svém počátku, ukončen by měl být do pěti let. Cílem projektu je vycvičit instruktory ze států EAC tak, aby byli schopni dále školit kolegy ve svých rodných zemích. V květnu 2017 se budou zástupci EAC účastnit mezinárodního výcviku OPCW v Institutu ochrany obyvatelstva , na listopad 2017 je opět naplánován výcvik pro záchranáře ze zemí EAC v Ugandě. Po těchto dvou akcích se předpokládá vyškolení prvních lektorů v oblasti ochrany před chemickými zbraněmi v regionu EAC. Vzhledem k budoucím plánovaným aktivitám v regionu musí pracovníci Institutu ochrany obyvatelstva  kontinuálně zabezpečovat aktivity spojené s kontrolou materiálu uskladněného v Ugandě a s přípravou dalšího výcviku. Veškeré tyto aktivity ve svém konečném důsledku přispívají ke zvýšení chemické bezpečnosti v africkém regionu, kde afričtí odborníci doufají, že s přispěním České republiky implementují do své legislativy funkční systém řešení mimořádných událostí s únikem nebezpečných látek.

pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D.,
Institut ochrany obyvatelstva,
foto autorka
a archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (dále jen „HZS Libereckého kraje“) ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání (dále jen „NIDV“) vypsal pro pedagogy základních škol Libereckého kraje k podpoře výuky problematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (dále jen „OČMU“) v roce 2016 tři běhy vzdělávacího programu akreditovaného MŠMT pod názvem „Mimořádné události ve škole a jejich řešení“.

Programová nabídka byla uveřejněna na informačním a vzdělávacím portálu Libereckého kraje EDULK.cz, na webu HZS Libereckého kraje a v programové nabídce NIDV. Ve spolupráci s NIDV a pracovníky odborů a oddělení školství Krajského úřadu Libereckého kraje a obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) byly následně zaslány ředitelům škol pozvánky na tento program.

Průběh vzdělávacího programu

První běh se uskutečnil na začátku listopadu 2016 v prostorách Městského úřadu Česká Lípa a zúčastnilo se ho 18 pedagogů základních škol z území okresu Česká Lípa. Druhý, který se měl konat v Semilech, musel být kvůli nedostatečnému počtu přihlášených učitelů zrušen. Zájemcům z území ORP Semily, Jilemnice a Turnov byl nabídnut jako další termín 16. listopad 2016, kdy se měl vzdělávací program konat v prostorách NIDV v Liberci. V Liberci se nakonec sešlo 14 učitelů. Lektorky HZS Libereckého kraje překvapilo, že nikdo z přítomných nebyl z území ORP Liberec, přestože se školení pořádalo především pro „domácí“. Na školení v Liberci převažovali učitelé z území ORP Jablonec nad Nisou a Tanvald. Do Liberce přijel dokonce i zástupce základní školy z Harrachova. Celkem se vzdělávacího programu v roce 2016 zúčastnili zástupci 30 základních škol, což činí asi 15 % z celkového počtu základních škol v Libereckém kraji.

Vzdělávací program byl rozdělen na dvě části. V první části lektorky HZS Libereckého kraje por. Mgr. Iva Michalíčková a kpt. Mgr. Michaela Stará připomněly začlenění problematiky OČMU do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen „RVP pro ZV“) a ukázaly dostupné materiály, příručky a další pomůcky jak v elektronické podobě na webových stránkách MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, tak v tištěné verzi. Všichni účastníci dostali pro podporu výuky OČMU na 2. stupni brožury „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí…“, „Víš, odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“ a pracovní sešit pro žáky 1. stupně. V České Lípě se více času věnovalo seznámení s webovými stránkami, interaktivními multimediálními kurzy a pomůckami Asociace Záchranný kruh, protože nikdo z přítomných učitelů tento bezpečnostní informační portál při výuce zatím nevyužíval.

Druhá část byla koncipována jako workshop, při kterém byli přítomní rozděleni do menších skupin. Každá skupina dostala za úkol připravit z pomůcek vlastních nebo připravených lektorkami ukázkovou hodinu na zadané téma pro 1. nebo 2. stupeň. Témata vycházela z RVP pro ZV, pro 1. stupeň to bylo například volání na tísňové linky, požár v domácnosti nebo prevence rizik, pro 2. stupeň chování při povodních, úniku nebezpečné látky, vichřici a bouřce. Učitelé se se zadanými tématy poprali na jedničku. Každý přišel s nějakým zajímavým nápadem, jak oživit výuku nebo si určitou situaci s dětmi vyzkoušet v praxi.

Některým pedagogům problematika zdraví a bezpečí není cizí a ve vzdělávání dětí v této tematice vidí smysl. Na dosavadních seminářích bylo vidět, že výuka zmíněné problematiky na základních školách nepotřebuje velké odborníky, stačí zájem a obyčejný selský rozum. Naším přáním tak zůstává, aby výuka OČMU probíhala se stejným nadšením a úrovní alespoň jako při našich pracovních seminářích.

Závěr

Na závěr došlo také k diskuzi například o možnosti vzniku nového předmětu, který by zahrnoval veškerou problematiku zdraví a bezpečí. Nadpoloviční většina účastníků vzdělávacího programu by vznik samostatného předmětu uvítala, což potvrzuje i anonymní dotazníkové šetření, ve kterém souhlasilo 19 z 32 zúčastněných. Často se také u pedagogů vyskytoval názor, že tuto problematiku by měli na školách prezentovat odborníci z řad HZS ČR. Jednorázová návštěva profesionálních hasičů ve škole nemůže nahradit systematickou a celoroční práci učitele ve třídě. Každá škola by měla mít problematiku OČMU rozpracovanou ve školním vzdělávacím programu pro jednotlivé ročníky, kde by měla navazovat a mezipředmětově se doplňovat. Pouze tímto způsobem lze v současné době zajistit odpovídající znalosti žáků. Spolupráce na projektových dnech nebo preventivně výchovný program Hasík CZ jsou pouze takzvanou třešničkou na dortu a týká se jen několika základních škol. V neposlední řadě ani současný personální stav a vlastní náplň práce HZS ČR širší spolupráci se základními školami neumožňují.

Vzhledem k dlouhodobě nízkému zájmu ze stran škol o vzdělávací program k problematice OČMU HZS Libereckého kraje plánuje další školení pro pedagogy až na podzim 2018.

por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ,
HZS Libereckého kraje,
foto autorka

Hokejisté klubu HC Sparta Praha pravidelně již osmým rokem vzdávají hold složkám integrovaného záchranného systému (IZS). Tentokrát to bylo v rámci dvou domácích extraligových utkání s Třincem (29. ledna) a Olomoucí (3. února). V obou zápasech Sparta nastoupila ve speciálních dresech připomínajících uniformy zdravotnické záchranné služby a hrálo se speciálními puky, které společně putovaly do aukce. Její výtěžek byl poté předán kontu Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni a Vojenského fondu solidarity.

Na extraligový zápas s Třincem dorazilo přes 14 tisíc diváků a ti se náramně bavili. Sparta totiž svého soupeře přehrála vysokým rozdílem 12:3. Během přestávek se pak uskutečnila klání Turnaje složek IZS, ve kterých Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje porazil Sportovní klub Policie ledního hokeje Hradec Králové a Reprezentační výběr Armády České republiky porazil Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy.

Další utkání proti Olomouci mělo podstatně slavnostnější ráz. Před vstupem do O2 Areny si mohli návštěvníci prohlédnout legendární vozidla, kterými členové složek IZS před mnoha lety jezdili k zásahům. Původně se dokonce uvažovalo o tom, že by se všechna vozidla předvedla uvnitř haly přímo na ledě, ovšem to nebylo možné vzhledem k silnému znečištění vzduchu, které by vozidla těsně před zápasem způsobila. Na led tak vyjela jen elegantní limuzína Tatra 603, která přivezla legendy IZS, které na slavnostní ceremoniál doprovodili členové Klubu legend HC Sparta Praha.

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) měl zastupovat bývalý ředitel HZS Moravskoslezského kraje a zároveň bývalý předseda České hasičské sportovní federace Ing. Zdeněk Nytra. Ten se však z rodinných důvodů nemohl osobně zúčastnit a ocenění tak za něj převzal generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba. Za policejní složku byl oceněn genpor. JUDr. Jiří Kolář, záchranáře zastupoval bývalý ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy MUDr. František Ždichynec a armádu reprezentoval poslední pilot RAF žijící v Čechách, brig. gen. Emil Boček.

Na oba zápasy, jejichž podtitul zněl Legendy legendám, HC Sparta Praha distribuovala jednotlivým složkám IZS velké množství vstupenek, a tak v hledišti seděla spousta hasičů, záchranářů, vojáků i policistů. Ti napjatě sledovali nejen boj o ligové body, ale zatleskali i účastníkům finále prvního ročníku Turnaje složek IZS. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje v něm porazil reprezentační výběr Armády České republiky 2:1 a radoval se z putovního poháru.

Během slavnostního večera byly také předány šeky z výnosu utkání a z prosincové dražby výročních dresů. Šek v hodnotě 90 000 Kč přijali generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, policejní prezident genmjr. Mgr. Tomáš Tuhý a ředitel Nadace policistů a hasičů JUDr. Vladimír Šutera. Peníze poputují na konto Nadace policistů a hasičů a budou využity na podporu rodin pozůstalých po hasičích a policistech, kteří zahynuli při výkonu své služby, a též na péči o příslušníky, kteří jsou těžce tělesně postiženi následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Jiří NOVÁK,
kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ,
MV­‑generální ředitelství HZS ČR,
foto Jiří NOVÁK, František ŠPAČEK,
MV-generální ředitelství HZS ČR