Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 6/2017

Začneme gratulací ke jmenování do generálských hodností plk. Mgr. Josefu Slavíkovi a plk. Ing. Františku Pavlasovi. A dále všem, kteří z rukou prezidenta republiky převzali ocenění Zlatého záchranářského kříže. V POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o sesuvu svahu na statku v obci Přestavlky. Dále o zkušenostech z tréninku vyšetřovatelů požárů v USA pořádaný NAFI. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU Vás seznámíme o výhodách a nevýhodách ultra-stopové detekce výbušnin. Přinášíme reportáž z kongresu „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofám – cvičení versus realita". Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne Analýzu zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. V INFORMACÍCH jsou z 13. ročník mezinárodní výstavy požární, záchranářské a zabezpečovací techniky FirEco, který se nesl v duchu oslav 15. výročí vzniku Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. Opět si můžete přečíst článek o poskytnutí pomoci další rodině prostřednictvím Nadace policistů a hasičů. 

Ve dnech 13. až 17. března 2017 se ve městě Richmond, stát Kentucky, uskutečnil trénink vyšetřovatelů požárů pořádaný National Association of Fire Investigators (NAFI).

Co je NAFI
NAFI je neziskovou organizaci založenou v roce 1961 vyšetřovateli požárů ze Spojených států amerických, jejímž hlavním zaměřením je vzdělávání vyšetřovatelů požárů a současně je jedním z partnerů NFPA, kde se podílí zejména na inovaci NFPA 921 [1]. Členy této organizace jsou hasiči ze 42 zemí světa, jejichž pracovní zaměření spočívá ve zjišťování příčin vzniku požárů. Tato asociace spolu s další organizací International Association of Arson Investigator (IAAI) jsou majoritní poskytovatelé licence potřebné pro výkon povolání soukromého vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických.
Zmiňovaného tréninku se zúčastnili vyšetřovatel požárů Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství HZS ČR pplk. Mgr. Jakub Škoda a dva vyšetřovatelé požárů z HZS Plzeňského kraje kpt. Ing. Jaroslav Řepík a kpt. Ing. Stanislav Kopecký. Uvedený kurz absolvovali za účelem prohloubení teoretických a praktických zkušeností a získání poznatků, které bude možné implementovat do náplně kurzů HZS ČR.

Systém vyšetřování
Služební cesta začala dne 11. března 2017, kdy jsme po 19 hodinách cesty dorazili do cíle. Následující den v Richmondu navštívili požární stanici č. 1 umístěnou v historickém jádru tohoto města, které bylo založeno roku 1798. Velitel stanice nás provedl jejím zázemím, ukázal nám požární techniku a seznámil nás s hasebním obvodem této požární stanice. Dále nám objasnil poplachový plán města Richmond, jehož území zabezpečují čtyři stanice. Velkou výhodou bylo, že ve směně sloužil hasič­ instruktor Byron Coffman, který zároveň pracuje jako „státní“ vyšetřovatel požárů. Byron Coffman ukázal, jakým způsobem evidují požáry v hasičské databázi. Předvedl své základní vybavení určené pro vyšetřování požárů, seznámil nás s příručkou Arson Investigative Guide vydanou The Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives (ATF – Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny) a dále se diskutovalo nad základními postupy a systémem vyšetřování požárů ve Spojených státech amerických. Tento systém však nelze jednoduše popsat, protože je rozdílný jak u jednotlivých územích federálních států, tak i u nižších územních celků. Základním znakem je, že u rozsáhlejších anebo vážnějších událostí, či událostí přesahujících hranice jednoho státu, provádí vyšetřování zmiňovaná vládní agentura ATF, která má více než 4500 zaměstnanců po celém území Spojených států amerických. Ta pro výcvik svých vyšetřovatelů používá vlastní výcviková centra a má také vlastní certifikované laboratoře pro forenzní disciplíny. Vyšetřování požárů se jednak provádí po linii soukromých vyšetřovatelů (ti jsou zaměstnáni či najímáni jednotlivými pojišťovnami) a jednak po linii státních vyšetřovatelů. U druhých jmenovaných je rozsah dané pravomoci a působnosti vždy závislý na daném území. Obecně lze paušalizovat, že méně závažné požáry vyšetřují vyšetřovatelé, kteří současně pracují jako „zásahoví“ hasiči (viz např. zmiňovaný Byron Coffman). Při vážnějších požárech je také přítomen tzv. fire marshal, kterého lze velmi zjednodušeně označit jako vyšetřovatele pracujícího na plný úvazek, ale s některými policejními pravomocemi (viz poslední část článku – diskuze s chief fire mashalem Robertem G. Byrnesem, New York).

Rozdělení do skupin
Samotný tréninkový kurz začal prvním výcvikovým dnem 13. března 2017 a konal se v nových prostorách požární laboratoře (Fire Protection and Laboratory) na Eastern Kentucky University (EKU). Tato univerzita je jednou ze čtyř univerzit na území Spojených států amerických, které umožňují studovat požární a bezpečnostní obory (mj. Fire, Arson and Explosion Investigation program – studijní program zaměřený na vyšetřování požárů). Na trénink bylo zaregistrováno přes 150 účastníků, zejména státní a soukromí vyšetřovatelé požárů, Fire Marshaly (státní požární inspektoři), policejní vyšetřovatele, bezpečnostní inženýry a studenty vysoké školy. Po úvodním přivítání účastníků byl trénink zahájen plenárním zasedáním, kde docent Greg Gorgett z EKU a Wayne Chapdelaine z NAFI představili vědecké metody využívané v oboru vyšetřování požárů, které jsou závazným standardem pro vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických. Vysvětlili proces při určení ohniska požáru podle publikace NFPA 921, který je založen na analýze svědeckých informací, analýze ohniskových příznaků a vzorů (působení tepla a plamenů, umístění ventilačních otvorů, rozmístění hořlavých látek), analýze působení elektrických zkratů, včetně zapojení elektrických přístrojů (tzv. Arc Mapping, viz dále) a aplikaci základů požární dynamiky.
Po úvodní přednášce následovalo rozdělení účastníků do šesti skupin. Každá skupina obsahovala 25 osob. Tyto skupiny se střídaly na jednotlivých technických (odborných) pracovištích. Pracovišť bylo celkem šest a každá skupina v jednom dni navštívila vždy dvě pracoviště. Celý kurz tak sice probíhal v přátelské, ale současně i soutěživé atmosféře.
Na místě čeští vyšetřovatelé byli zařazeni do šesté skupiny, kde společně mj. s Michaelem Wixtedem (spoluautorem řady publikací NFPA zaměřených na problematiku požární ochrany), který je původem z Irska, vytvořili „evropský vyšetřovací mini tým“. Naše skupina odstartovala dopolední činnost na pracovišti č. 1. Zaměstnání v této skupině vedl Wayne Chapdelaine z NAFI, který posluchače v teoretické části nejdříve seznámil s požární dynamikou. Na tu navazovala již praktická ukázka požární dynamiky při simulovaném požáru v předem připraveném objektu, jenž byl modelován jako dětský pokoj. Místo zásahu bylo situováno do lodního kontejneru, jehož stěny a strop byly obloženy sádrokartonovou konstrukcí. Z jedné strany byl kontejner otevřený, aby mohl být požár dobře sledovatelný z pozorovacího stanoviště. Vnitřní prostor byl vybaven kobercem, patrovou postelí, čalouněným křeslem, psacím stolem a židlí. Při ukázce se měřila teplota uvnitř kontejneru pomocí termočlánků napojených do mobilního vyhodnocovacího centra EKU. Požár byl také monitorován termokamerou. Během ukázky byla v pravidelných intervalech účastníkům kurzu hlášena teplota požáru. Ihned po uhašení požáru byl na LCD monitorech vyhodnocovacího centra zveřejněn graf průběhu teploty v závislosti na čase a Wayne Chapdelaine provedl zhodnocení jednotlivých parametrů požáru.
Dále se skupina přesunula na pracoviště č. 2., kde instruktor Douglas Byers z EKU posluchačům objasnil systém zaznamenávání šíření požárů vektorovým schématem. Na pracovišti bylo rozmístěno několik zmenšených modelů domů, které prošly požárem. Modely ze sádrokartonových desek byly o rozměrech asi 48 (d) x 26 (š) x 23 (v) cm. Každý model měl jiný počet požárně otevřených ploch a různé vnitřní dělení a vybavení. Při praktickém výcviku účastníci kurzu postupně obcházeli jednotlivé modely a u každého zaznamenávali zjištěné vektory – tedy směry šíření požáru, které se zakreslovaly do půdorysu jednotlivých modelů a u každého vektoru se dále uvedly tyto tři údaje: směr (určený světovými stranami např. východ­ západ), pozorované příznaky (např. hloubka zuhelnatění, kalcinace) a také analýza jednotlivých vektorů (tj. čím byl vektor způsoben - např. ventilace, množství paliva v místě působení, místo vzniku požáru). Tato metoda slouží jako nástroj k zaznamenání jednotlivých pozorovaných skutečností a faktů, které vedou k určení daného místa vzniku požáru.

Arc Mapping

Schéma - použití metody Arc Mapping v půdprysu bytu
Druhý výcvikový den začal úvodní teoretickou přednáškou na téma „Arc Mapping“, která byla společná pro všechny skupiny. Arc Mapping je metodou pro systematické vyhodnocování elektrického obvodu jako nástroj pomáhající při lokalizaci kriminalistického ohniska požáru.
Základem této metody je fakt, že při působení tepla na elektrické vedení pod napětím, které je běžně přítomné v bytových či nebytových prostorech (elektroinstalační kabely, přívodní nebo prodlužovací vedení ke spotřebičům) vznikají na vodičích charakteristické změny v důsledku působení zkratového spojení (silné lokální poškození, kuličkové nátavy aj.). Na vznikající zkrat pak reaguje příslušný jisticí prvek daného obvodu (jistič, pojistka). Prováděná měření [2] pak ukázala, že v některých případech (např. splétaná přívodní šňůra má malý průměr a vybavovací hodnota jističe je vyšší) dochází ke zkratovým projevům na několika místech v jednom obvodu. Nemusí tedy nutně po vzniku prvního zkratového spojení ihned dojít k vybavení jisticího prvku. Podle této metody se nejprve vyhodnotí dostupná fakta zjištěná na místě požáru a z další dokumentace. Zaznamená se zejména poloha a počet samostatně jištěných obvodů, charakteristika jisticích prvků a jejich poloha po požáru (vybaveno/nevybaveno), případný manuální zásah hasičů či dalších osob, lokace míst, kde na vodičích došlo k působení zkratového jevu.
Hlavní myšlenkou této metody je, že vznikající požár působí na elektrické vedení, které je pod napětím, a tím dojde ke vzniku zkratových projevů. Protože následně dojde k vybavení jisticího prvku (ve většině případů), další část obvodu zůstává bez napětí a zkratová spojení nemohou vznikat. Pak tedy v místě, kde požár působil v jeho počáteční fázi (tedy ohnisko požáru), bude četnost zkratových projevů na vedení nejhustší. Pokud takto zjištěná zkratová spojení zakreslíme například do náčrtu půdorysu místnosti nebo bytu, můžeme takto lokalizovat místo s nejhustším výskytem zkratových projevů na vedení (viz schema). Toto zjištění následně může pomoci lokalizovat kriminalistické ohnisko.
Uvedená metoda slouží pouze jako pomocný nástroj k určení kriminalistického ohniska. Nelze ji použít samostatně a je třeba ji vždy doplnit dalšími „konvenčními“ metodami jako například intenzita hloubky zuhelnatění, ohniskové příznaky, svědecké výpovědi apod. Metoda neslouží k určení příčiny vzniku požáru. Místa vodičů se zkratovými projevy metoda používá pouze k lokalizaci místa kriminalistického ohniska a neřeší jejich původ. Musíme také brát v potaz odlišnost rozvodné soustavy ve Spojených státech amerických (viz dále). Pro praktické použití této metody v České republice by bylo vhodné provést další praktické zkoušky v našich podmínkách.
Po společné přednášce se účastníci přesunuli na pracoviště č. 3 vedené Corey Hanksem (EKU). Šlo o elektrické laboratoře a v úvodní části byli účastníci seznámeni se základními principy elektrotechniky (Ohmův zákon, elektrostatické pole, elektromagnetismus) a s projevy elektrické dysfunkce (zkrat, přechodový odpor, svodový proud), které byly předvedeny také v praktických ukázkách. Svým obsahem byla úvodní část velmi podobná přednášce „Elektroinstalace na místě zásahu“ vytvořené Technickým ústavem požární ochrany (TÚPO) pro české vyšetřovatele požárů. Následně byly účastníkům sděleny základní informace o rozvodné soustavě ve Spojených státech amerických. Ta je ve srovnání s rozvodnou soustavou v České republice velmi rozdílná. Základní domovní rozvod je tvořen malým transformátorem přeměňujícím střídavý proud o vysokém napětí na střídavý proud o nízkém napětí (v České republice je to řešeno jedním transformátorem pro celé obce či městské čtvrti). Od něj následuje tzv. dvoufázový rozvod (2x 120 V/60 Hz). Pokud jde o třífázový rozvod, hlavní rozdíl je v tom, že je vždy zapojen do trojúhelníku a nula je vyvedena z odbočky na jednom vinutí. Toto zapojení pak poskytuje dokonce tři hodnoty napětí (2x 120 V pro běžné spotřebiče, 3x 240 V pro třífázové spotřebiče, a výstup 208 V proti zemi).
Následující pracoviště č. 4 vedl docent Greg Gorbett (NAFI). V prostorách univerzitních laboratoří byli posluchači seznámeni se základy požární chemie a dynamiky požárů. Náplní tohoto studijního bloku pak bylo například stanovení teplot vzplanutí u kapalin (otevřený vs. uzavřený kelímek), meze výbušnosti, relativní hustota plynů, plamen a jeho charakteristika (difúzní vs. kinetický, svítivý vs. nesvítivý), faktory ovlivňující teplotu a tvar plamene, princip hoření tuhých látek (tepelná degradace, pyrolýza). Vše vysvětlované bylo vždy doplněno praktickou ukázkou.

Kalcinace
Třetí výcvikový den začal opět společnou přednáškou na téma „Novinky v NFPA 921“. Prezentaci přednesl náš irský kolega z „evropského vyšetřovacího mini teamu“ Michael Wixted. Jak již bylo řečeno, publikace NFPA 921 obsahuje vědecké metody a postupy, které tvoří standard pro vyšetřovatele nejen ve Spojených státech amerických (například v Nizozemí se tato publikace pro potřeby vyšetřování požárů běžně využívá). Používání této publikace není sice závazné, ale v případě soudních sporů může být porotou a soudcem zvažováno, zda vyšetřovatel podle tohoto standardu postupoval. V případě, že ano, bere se závěr vyšetřovatele jako spolehlivější a jeho svědectví jako věrohodnější. Publikace NPFA 921 je také pravidelně aktualizována (každé tři roky) a v rámci zmiňované přednášky byly představeny zásadní změny provedené v novém vydání (2017). Mezi hlavní změny patří například nové poznatky při dokumentaci požáru používající techniky 3D fotografie a skenování. Také byly zmíněny nové poznatky v oblasti vlivu požární ventilace na způsob určení místa vzniku požáru (analogie k našemu kriminalistickému ohnisku). Právě v této oblasti ve Spojených státech amerických probíhá již dlouholetý výzkum. Ve zbylém čase pak byly představeny standardy znalostí a dovedností vyšetřovatelů požáru, které jsou obsaženy v publikaci NFPA 1033 [3].
Následující pracoviště č. 5 bylo zaměřeno na měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek a dokumentace požářiště. Lektorování se ujali Tomy Sign (NAFI) a Stephanie Rainey (NAFI). První uvedená část pro české vyšetřovatele představovala novinku. Od ostatních kolegů ze skupiny se dozvěděli, že používání sádrokartonových desek v nejrůznější podobě je ve Spojených státech amerických velmi rozšířené. Podle odhadu amerických vyšetřovatelů téměř 90 % objektů sloužících pro bydlení a ubytování (rodinné domy, hotely, bytové domy) má tvořené jednotlivé místnosti sádrokartonovými deskami – nejinak tomu bylo např. i v hotelu, kde jsme byli ubytováni. Základem této metody je fakt, že pokud je sádrokartonová deska vystavena tepelnému toku vznikajícímu při požáru, dochází v místě působení k chemickým změnám. Tyto změny představují ztrátu pevnosti (měknutí) daných míst a jsou úměrné délce působení tepelného toku. Princip této metody je pak postupné měření vybraných ploch (většinou jednotlivých stěn místnosti) kalcinometrem v předem definované mřížce. Získaná data se pak vhodnou metodou zobrazí a získáme diagram hloubky kalcinace. Velmi efektivní pro tyto účely se jeví použití funkce podmíněného formátování, či grafů v programu MS Excel. Pomocí diagramu kalcinace pak získáváme přesný přehled o délce působení tepelného toku v jednotlivých místech vybraných ploch a jeho vyhodnocení pak pomáhá k určení kriminalistického ohniska. Do určité míry je metoda podobná našemu měření hloubky zuhelnatění u dřevěných konstrukcí; je také třeba dodat, že ji lze použít pouze v místnostech tvořených sádrokartonovými deskami. Závěrem této části pak měli účastníci možnost se seznámit s praktickým provedením této metody na připravených sádrokartonových stěnách. V druhé části zaměstnání se účastníci přesunuli do venkovních prostor, kde pro ně byla připravena čtyři modelová místa požáru. Každé bylo tvořeno samostatnou buňkou o rozměrech 4,0 m (d) x 3,0 m (š) x 2.5 m (v) z trapézového plechu s pultovou střechou. Interiér byl vždy tvořen sádrokartony, za kterými byl instalován elektrický rozvod (2–3 okruhy), který končil v pojistkové skříni vně objektu. V každé z buněk se nacházelo připravené místo pořáru. Postupně byly ohledávány všechny připravené prostory. Ohledání bylo zaměřeno zejména na určení místa vzniku požáru (nikoliv na zjištění příčiny požáru) pomocí vektorového schematu, které si účastníci již osvojili při zmíněném ohledání modelů na pracovišti č. 2, a také jejich činnost byla soustředěna na správné provedení fotodokumentace. Při této příležitosti byla prakticky představena možnost použití tabletu s vhodným softwarem, které jsou podle našeho názoru, zejména pro záznam směru šíření, velmi užitečnou pomůckou.
Odpolední program pak tvořilo pracoviště č. 6, které vedl William Hicks (EKU). V rámci tohoto pracoviště se posluchači postupně seznámili s požárně bezpečnostními zařízeními používanými ve Spojených státech amerických. Byl jim představen základní princip a způsob použití nadzemních hydrantů, požárních čidel, hlásičů požárů, ústředen EPS, hasicích přístrojů či vnitřních požárních vodovodů. Protože v porovnání s Českou republikou je ve Spojených státech amerických mnohem rozšířenější použití stabilního hasicího zařízení (SHZ), a to zejména v objektech sloužících k bydlení a ubytování, byla většina času věnována právě tomuto systému. Postupně byli také seznámeni s jednotlivými částmi SHZ. Na závěr byla provedena praktická ukázka funkčnosti SHZ v laboratoři. Nasimulovaným požárem pomocí hořáku bylo provedeno otevření sprinklerové hlavice, přes kterou začala proudit rozptýlená voda do pomyslného ohniska požáru. Bylo také zmíněno, že přítomnost SHZ v objektech je důležitý fakt, který významně ovlivňuje intenzitu šíření požáru a tento fakt je třeba brát v potaz při vyšetřování požárů.

Praktický výcvik
Poslední výcvikový den začal bez úvodní přednášky a byl věnovaný pouze praktickému výcviku. Program se odehrával ve výcvikovém areálu nedaleko univerzity. V tomto areálu bylo umístěno osm buněk stejné konstrukce, které byly zmíněny u pracoviště č. 5 a z jedné rozsáhlejší budovy tvořené betonovými bloky simulujícími průmyslovou stavbu. V každé z osmi buněk pak bylo připraveno místo požáru. Účastnici kurzu postupně obcházeli jednotlivé buňky, zjišťovali místo vzniku požáru a příčinu vzniku požáru. Lektoři, kteří byli přítomni u každé z buněk, plnili svojí danou roli (například majitel, uživatel, policista aj.) a odpovídali na dotazy, které jim účastníci pokládali za účelem zjištění příčiny vzniku požáru. Vlastní styl provedení výcviku byl velmi podobný specializačním kurzům VYP – vyšetřování požárů prováděných v České republice. V úvodu lektoři seznámili posluchače s nejčastěji používanými ochrannými prostředky pro vyšetřovatele požárů. Ve Spojených státech amerických jsou pro ohledání místa požáru velmi často používané lehké přilby doplněné pracovními brýlemi a respirátorem. V rámci programu jsme si vyzkoušeli způsob použití prosévačky popela, pomocí které rozdělovali zuhelnatělý materiál z jednotlivých sektorů místa požáru. V horní části roštu prosévačky jsme následně hledali věcné stopy související se vznikem požáru. Následně byly provedeny praktické ukázky simulující elektrické poruchy jako příčiny vzniku požáru (např. vznícení rychlovarné konvice vyřazením tepelných ochran) a způsob použití psa pro účely vyhledání potenciálních míst s akcelerantem hoření.

Zkoušky
Na závěr nás čekalo ověření znalostí písemným testem, který byl složen z 25 otázek z jednotlivých kapitol publikace NFPA 921 a po jeho úspěšném složení (tj. 75 % správných odpovědí) účastník získal certifikát „Vyšetřovatel požárů a výbuchů“ (CFEI). Další část programu byla věnována výuce pro zkušené vyšetřovatele, kteří projevili zájem se stát v tomto oboru lektory. Tato část byla opět zakončena zkouškou a úspěšný účastník získal certifikát „Instruktor požárního vyšetřování“ (CFII). Oba kurzy ukončil slavnostní slib tzv. Code of Ethics. Pro úplnost informací je potřeba dodat, že zjišťování příčin vzniku požáru vozidel je ve Spojených státech amerických řešeno samostatným kurzem, kde účastník po úspěšném složení zkoušky získá certifikaci „Vyšetřovatel požárů vozidel“ (CVFI).

Návštěva FDNY
Po ukončení kurzu jsme se letecky přesunuli do New Yorku, kde se uskutečnilo předem dohodnuté setkání se zástupcem FDNY (Fire Department City of New York). Přijetí proběhlo na ředitelství hasičů pro stát New York umístěném v městské části New York­ Brooklyn. Při příchodu k budově ředitelství jsme byli překvapeni vysokou úrovní zabezpečení. Celá ulice vedoucí k této budově byla zajištěna policejním stanovištěm a bez povolení do ní nebyl umožněn vstup. Taktéž v lobby budovy proběhla další důkladná kontrola našich průkazů totožnosti, zavazadel, oficiálního pozvání a v neposlední řadě ve všech vládních budovách nezbytný skener sítnice oka. Z dalších informací vyplynulo, že úroveň zabezpečení vládních budov byla v souvislosti s událostmi z 11. září 2001 (koordinované útoky na Spojené státy americké) velmi zpřísněna. Po absolvování všech bezpečnostních kontrol jsme byli přijati tzv. „hlavním státním vyšetřovatelem požárů“ (chief fire marshal) pro stát New York Robertem G. Byrnesem, který nás seznámil se systémem vyšetřování pro stát New York, a následně proběhla diskuze, ve které měly obě strany možnost porovnat výhody a nevýhody systému vyšetřování v ČR a systému vyšetřování ve státě New York. Systém v tomto státě je v porovnání s naším specifičtější zejména v kriminalistické práci místních vyšetřovatelů/marshalů. Tito marshalové (mj. vždy vybaveni střelnou zbraní) provádí i dlouhodobé sledování podezřelých subjektů, jejich zatýkání a přesun do vazby a samozřejmé obhajování svých důkazů před porotou u soudu. Dále jsme byli seznámeni se statistickými přehledy, organizační strukturou, využíváním ochranných pomůcek, možností nahlížet do všech typů registrů ve Spojených státech amerických (nejen státních, ale např. i soukromých mj. využívaných pojišťovnami apod.) a systémem preventivně­ výchovné činnosti, který je směřován zejména na mladistvé žháře a majitele nemovitostí, které jsou „kulturním dědictvím“. V odpolední části jsme byli obecně seznámeni s krizovým operačním střediskem, které bylo vybudováno za více než 16 milionů dolarů v reakci na útoky z 11. září 2001 a dále také s operačními středisky hasičů, policie a záchranné služby pro městskou část Brooklyn a Staten Island.

Přínosy
Díky absolvování této služební cesty bylo zjištěno, že v porovnání se Spojenými státy americkými je český systém zjišťování příčin vzniku požárů nastaven na velmi vysoké úrovni. Získali jsme několik nových zkušeností a poznali metody, o kterých se domníváme, že je lze v budoucnu aplikovat do českého systému (např. vliv ventilace na vyšetřování požárů, měření hloubky kalcinace, prostory a zařízení používané pro výcvik vyšetřovatelů, použití tabletu pro zakreslování směru šíření požárů, úprava osnov specializačního kurzu VYP). Jejich samostatnému a podrobnějšímu popisu se budeme věnovat v samostatných článcích a přednáškách. V rámci této cesty jsme získali cenné kontakty využitelné pro další spolupráci se zahraničím na úseku zjišťování příčin vzniku požáru.

[1] NFPA 921, Guide for fire and explosion investigations, 2017
[2] ARC MAPPING: A CRITICAL REVIEW, Vytenis Babrauskas, Fire Science and Technology Inc., San Diego, CA. Dept. of Mechanical and Aerospace Engineering, University of California San Diego, La Jolla, CA
[3] NFPA 1033, Standard for Professional Qualifications for Fire Investigator, 2017.


pplk. Mgr. Jakub ŠKODA,  MV­ generální ředitelství HZS ČR,  kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, foto autoři

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook