Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 6/2017
Začneme gratulací ke jmenování do generálských hodností plk. Mgr. Josefu Slavíkovi a plk. Ing. Františku Pavlasovi. A dále všem, kteří z rukou prezidenta republiky převzali ocenění Zlatého záchranářského kříže. V POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o sesuvu svahu na statku v obci Přestavlky. Dále o zkušenostech z tréninku vyšetřovatelů požárů v USA pořádaný NAFI. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU Vás seznámíme o výhodách a nevýhodách ultra-stopové detekce výbušnin. Přinášíme reportáž z kongresu „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofám – cvičení versus realita". Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne Analýzu zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. V INFORMACÍCH jsou z 13. ročník mezinárodní výstavy požární, záchranářské a zabezpečovací techniky FirEco, který se nesl v duchu oslav 15. výročí vzniku Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. Opět si můžete přečíst článek o poskytnutí pomoci další rodině prostřednictvím Nadace policistů a hasičů.
- OBSAH č. 6/2017 ROČNÍKU XVI
- Slavnostní předvedení kontejneru nouzového přežití
- Sesuv svahu si vyžádal dvě oběti
- Trénink vyšetřovatelů požárů v USA
- Analýza osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem
- Nové zkušební postupy
- Ultra stopová detekce výbušnin
- 25 let integrovaného záchranného systému
- Analýza zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy
- Databáze nebezpečných látek pro mobilní zařízení
Během pár vteřin dokáží identifikovat nejen výbušninu, ale i osoby, které s ní přišly do kontaktu, a místa, kde byla uložena. Nové detektory schopné zachytit ultra stopová množství výbušnin zařazuje do své výbavy Institut ochrany obyvatelstva a některé další specializované složky integrovaného záchranného systému (IZS). Tato technologie otevírá nové možnosti v boji s terorismem a umožňuje efektivnější ochranu obyvatelstva a složek zasahujících u mimořádných událostí.
Nárůst hrozby terorismu je realitou současného geopolitického vývoje v rámci evropského regionu. Na internetu lze nalézt návody na přípravu explozivních materiálů ze snadno dostupných surovin. Takové výbušniny jsou jen obtížně odhalitelné, ale mají zásadní ničivý potenciál. Nástražná výbušná zařízení (NVS) jsou proto spolu s využitím ručních palných zbraní na špičce žebříčku nejvyužívanějších prostředků terorismu.
Složky IZS jsou si vědomy této hrozby, a proto byla v rámci katalogu typových činností IZS vypracována typová činnost STČ 03/IZS „Hrozba použití NVS nebo nález NVS, podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů“. Tento dokument popisuje řetězec činností spolupracujících složek v případě nálezu, nebo podezření z nálezu explozivního materiálu.
Hlavním smyslem zavádění ultra stopových detektorů výbušnin je rychlá identifikace takových hrozeb. Specializované složky mohou rychle a nedestruktivně potvrdit podezření nálezu výbušniny, a to bez nutnosti manipulace s podezřelým předmětem. Stejně tak může ale detektor sloužit i k namátkové identifikaci hrozby tam, kde nepanuje podezření a mohla by být skrytá výbušnina přehlédnuta.
Ultra stopová citlivost přístroje umožňuje odhalení tzv. sekundární kontaminace; tedy odhalení nejen samotného explozivního materiálu, ale i povrchu, který s výbušninou přišel do styku. Přístroj tak může zjistit přítomnost výbušniny v zavazadle pouhým stěrem jeho povrchu, bez nutnosti zavazadlo otevírat a riskovat tak spuštění exploze. Rovněž může detektor identifikovat stopy výbušniny na rukou osoby, která s výbušninou v minulých hodinách manipulovala anebo ji má stále u sebe a snaží se ji skrýt. To může mít obrovský potenciál při odhalování příprav teroristického útoku, nebo při ochraně kritické infrastruktury a osob.
Systém detekce pracuje na principu zhášení a excitace fluorescenčního záření při kontaktu molekul výbušniny s receptorem chemického senzoru. Receptory jsou umístěny v polymerním řetězci a aktivace jediného receptoru dokáže aktivovat celý řetězec. Tímto technologickým řešením je dosaženo dosud nevídané citlivosti přístroje. Konkrétně se jedná o přístroje typové řady Fido X2 a Fido X3 od společnosti FLIR.
Nejlepším prostředkem pro odhalování skrytých výbušnin jsou speciálně cvičení psi. Jejich univerzálnost, citlivost a adaptabilita jsou nepřekonatelné a přístroje ultra stopové detekce nemají v blízké budoucnosti potenciál je nahradit. Při správném přístupu se však mohou tyto dvě metody vzájemně doplňovat a v omezené míře i zastupovat.
Základní omezení využití psů pramení z jejich biologické podstaty. Jedná se o živé tvory, a proto je téměř nemožné plně obsáhnout a popsat faktory ovlivňující jejich výkonnost. Mohou být rozptýleni takřka libovolnou biologickou potřebou, hlasitým zvukem, ostrým světlem či nepřirozeným pachem. Psi dokáží udržet pozornost jen omezeně dlouhou dobu, podléhají únavě a mohou se začít nudit. Mohou zapomínat a fyzické nepohodlí drasticky snižuje jejich efektivitu. Vzhledem k jejich úzké vazbě na psovoda mohou být silně ovlivněni jeho náladami a očekáváním. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že jsou to oddaná zvířata, která nadšeně pomáhají svým psovodům, ale neuvědomují si rizika spojená s vyhledáváním explozivních materiálů.
Efektivita přístroje je však zcela závislá na správné a systematické práci operátora. Je proto nutné, aby s přístroji pracoval vyškolený a zkušený personál, který dokáže plně využít potenciál přístroje k záchytu ultra stopových množství výbušnin.
Stejně jako jakákoliv jiná metoda detekce výbušnin i tato technologie podléhá falešným signálům. Přístroj může určit neškodnou látku jako výbušninu, ale také může neodhalit tu skutečnou. Potýkáme se tak s možností nepříjemného falešného poplachu, ale i fatálními následky v případě, kdy selžeme v odhalení nebezpečné výbušniny. Přestože se zdá, že tato technologie falešným signálům podléhá jen velmi málo (méně než jiné metody detekce výbušnin), je nezbytné brát tuto možnost v potaz a nespoléhat se při zásazích výhradně na informace z detektorů. Podrobný výzkum v tomto směru právě probíhá.
Nevýhodou nově zaváděných systémů ultra stopové detekce je poměrně vysoká pořizovací cena. Přes nesporné výhody tedy není reálné, že by se detektory v blízké době staly běžným vybavením jednotek požární ochrany. Detektory jsou ale snadno přepravitelné a mohou být v rámci hodin k dispozici kdekoli po republice. Přístroj tak představuje významný posun v efektivitě ochrany obyvatel před hrozbou terorismu a kriminální činnosti spojené s použitím výbušnin.
kpt. Ing. Karel MUSIL, Institut ochrany obyvatelstva, foto autor