Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 6/2017

Začneme gratulací ke jmenování do generálských hodností plk. Mgr. Josefu Slavíkovi a plk. Ing. Františku Pavlasovi. A dále všem, kteří z rukou prezidenta republiky převzali ocenění Zlatého záchranářského kříže. V POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o sesuvu svahu na statku v obci Přestavlky. Dále o zkušenostech z tréninku vyšetřovatelů požárů v USA pořádaný NAFI. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU Vás seznámíme o výhodách a nevýhodách ultra-stopové detekce výbušnin. Přinášíme reportáž z kongresu „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofám – cvičení versus realita". Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne Analýzu zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. V INFORMACÍCH jsou z 13. ročník mezinárodní výstavy požární, záchranářské a zabezpečovací techniky FirEco, který se nesl v duchu oslav 15. výročí vzniku Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. Opět si můžete přečíst článek o poskytnutí pomoci další rodině prostřednictvím Nadace policistů a hasičů. 

Na základě kontroly provedené Ministerstvem zdravotnictví České republiky (MZ) u Odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči Magistrátu hl. m. Prahy (SCZ MHMP) byl ministerstvem vznesen požadavek na zpracování analýzy zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. Vlastní analýza byla tvořena v souladu se zadáním MZ, tj. předpokládaly se vždy nejhorší možné následky jednotlivé mimořádné události. Metodika s konkrétním zadáním a parametry včetně doporučených výpočtových vzorců však nebyla k dispozici, proto se SCZ MHMP obrátil na Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy (HZS hl. m. Prahy), který obdobný, nikoli však stejný, proces průběžně realizuje v podobě analýzy ohrožení pro území hlavního města.

Pracovní skupina
Jelikož složitost daného tématu vyžadovala komplexní řešení, byla po vzájemné shodě tehdejším primátorem hl. m. Prahy ustavena pracovní skupina zahrnující zástupce SZC MHMP, HZS hl. m. Prahy, Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (ZZS hl. m. Prahy) a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (ÚVN). Při prvním setkání pracovní skupiny proběhla diskuze ohledně celkového pojetí analýzy zdravotních rizik tak, aby byl výsledný dokument včetně vlastních výstupů pokud možno faktický, smysluplný a zohledňoval i další související faktory (reálné zkušenosti HZS hl. m. Prahy, síly a prostředky ZZS hl. m. Prahy, kapacity určených poskytovatelů zdravotních služeb atd.), a to za dodržení výchozích kritérií stanovených MZ.

Primární cíle analýzy
Pracovní skupina si vytýčila následující cíle své činnosti:

• stanovit expertní odhad počtu usmrcených nebo zraněných v důsledku mimořádné události nebo krizové situace za využití výpočtového modelu;
• vytvořit přehledný systém vybraných poskytovatelů zdravotních služeb s ohledem na jejich lůžkové kapacity, specializaci a specifika při vzniku mimořádné události nebo krizové situace, a také s přihlédnutím na vygenerovaná zdravotní rizika;
• zmapovat chybějící lůžkové kapacity podle typu události.

Zpracování předmětné analýzy bylo rozděleno do dvou fází. Při tvorbě analýzy a zjištění jejích výstupů bylo pracovní skupinou navrženo zabývat se výhledově ještě dalšími dvěma fázemi.

Fáze první: Identifikace hrozeb a stanovení počtu zasažených osob
V první etapě analýzy byla vytipována skupina hrozeb, které mají potenciál způsobit mimořádnou událost velkého rozsahu se závažnými dopady na životy a zdraví obyvatelstva. Jako podklad posloužila analýza ohrožení využitá při zpracování Krizového plánu hl. m. Prahy a Havarijního plánu hl. m. Prahy, která byla dále rozpracována s důrazem na požadovaný účel. Takto byl vytvořen rejstřík 35 hrozeb. Specifickým typem závažné mimořádné události byl únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zdroje. V tomto případě jsou scénáře pro jednotlivé objekty natolik odlišné, že musely být rozpracovány individuálně a rejstřík tak rozšířily o dalších 34 položek na celkových 69 hrozeb.

Zatímco stanovení zájmové skupiny hrozeb byl pro zúčastněné relativně známý proces, stanovení jejich zdravotních následků vyžadovalo podstatně více invence. Prvním krokem bylo zjištění předpokládaného počtu osob zasažených konkrétním typem mimořádné události z rejstříku. Tato hodnota vycházela z plošného rozsahu události, který stanovila pracovní skupina na základě podkladů ze skutečných událostí v České republice i v zahraničí a pro úniky nebezpečných chemických látek si vypomáhala běžně využívanými modelovacími nástroji. Druhou vstupní hodnotou byla hustota zalidnění s ohledem na místní podmínky, zejména na přítomnost objektů s vysokou koncentrací osob. Z takto stanoveného počtu potenciálně zasažených osob bylo dále nutné stanovit rozsah poškození jejich zdraví. Zde byla zvolena dvojí kategorizace, a to podle závažnosti poškození zdraví na oběti na životech, těžká zranění, střední zranění, lehká zranění a osoby bez následků. Druhá, výrazně širší, škála stanovovala druh poškození zdraví, tedy například mechanická poškození, popáleniny, intoxikace apod. Počet potenciálně zasažených osob rozřazených do jednotlivých kategorií byl stanovován klíčem voleným podle statistických údajů, pokud byly k dispozici, případně expertním odhadem, pokud k dispozici nebyly. Zde se uplatnily zejména zkušenosti zástupců ZZS hl. m. Prahy a ÚVN, získané při nejrůznějších typech řešených mimořádných událostí.

Fáze druhá: Zmapování lůžkové kapacity vybraných poskytovatelů zdravotních služeb a její začlenění do výpočtového modelu → mapování chybějící lůžkové kapacity
Dalším nezbytným krokem bylo srovnání získaných dat s reálnou kapacitou příjmu takto zasažených osob v poměrně krátkém čase. K tomu účelu bylo osloveno dvanáct poskytovatelů akutní lůžkové péče a jeden poskytovatel následné lůžkové péče, zařazených v Krizovém plánu hl. m. Prahy, s požadavkem na identifikaci reálně uvolnitelné lůžkové kapacity při hromadném neštěstí a průchodnost urgentního příjmu a ambulancí za 24 hodin. Zdravotnická zařízení zároveň rozlišovala pacienty na dětské a dospělé a podle své specializace. Tyto informace byly využitelné zejména pro ZZS hl. m. Prahy (např. možnost ošetření popálenin, traumata dlouhých kostí apod.).

Závěrem
V návaznosti na uvedené a na základě získaných dat vytvořily pracovnice SCZ MHMP souhrnné přehledy se zaměřením na lůžkovou kapacitu a typ poranění, které je daný poskytovatel zdravotních služeb schopen léčit. V přehledech územních rizik s kvalifikovaným odhadem zasažených osob (zpracováno HZS hl. m. Prahy) pak byly údaje ohledně lůžkové kapacity a celkové „průchodnosti“ ošetřených v intervalu 24 hodin sloučeny, kdy výsledným rozdílem těchto hodnot byl dán kladný/záporný orientační údaj dostatečné/chybějící lůžkové kapacity na území hl. m. Prahy. Výstup obsahuje i celkový přehled uvolnitelné lůžkové kapacity v závislosti na typu poškození zdraví.

Zpracovaná analýza poukázala na relativně dostatečnou kapacitu zdravotnických zařízení pro většinu identifikovaných hrozeb, za což Praha vděčí nadstandardnímu pokrytí svého území sítí zdravotnických zařízení, ovšem pouze pro dospělé pacienty. Očekávanou výjimku, kde kapacity již nestačí, tvoří zejména hrozby nejzávažnějšího charakteru, u nichž však existuje nízká pravděpodobnost vzniku, jako jsou zvláštní povodně, teroristický útok za použití CBRN látek, nebo rozsáhlá epidemie vysoce nakažlivé choroby. Specifickým případem byla některá úzce specializovaná pracoviště s nedostatečnou kapacitou, kterou nelze, ať již z personálních nebo technických důvodů, navýšit bez vynaložení značných finančních nákladů. Možné uvolnění finančních prostředků k posílení takových pracovišť je předmětem probíhající diskuze.

Fáze třetí a čtvrtá
V současné době se pracovní skupina zaměřuje na realizaci fáze tři a výhledově fáze čtyři. Fází tři se rozumí navázání spolupráce s dotčenými subjekty v rámci Středočeského kraje v oblasti havarijního plánování (aktualizace Traumatologického plánu hl. m. Prahy). V případě, že by byla obdobná analýza zpracována i ve Středočeském kraji, byla by v případě aktivace traumatologického plánu reálnější spolupráce mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem při řešení mimořádných událostí.

Závěrečnou fází by v ideálním případě byla implementace analýzy v podmínkách ostatních krajů pro komplexní systém zmapování zdravotních rizik na území České republiky, která se ovšem neobejde bez spolupráce s příslušnými ministerstvy (MZ a Ministerstvo vnitra). Fáze tři a čtyři jsou prozatím pouze výhledové a zajisté budou podmíněny rozsáhlou diskuzí mezi všemi zúčastněnými subjekty.

mjr. Mgr. Michal FRIEDRICH, kpt. Mgr. Barbora PÁLKOVÁ, HZS hl. m. Prahy, Bc. Jana BŽOŇKOVÁ, Magistrát hl. m. Prahy

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook