POŽÁRNÍ OCHRANA

Rozsáhlý požár při zpracování pneumatik,
s. 4
V Pekle se hasiči pořádně zapotili,
s. 6

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Báňské záchranné sbory na polygonu v Lozornu,
s. 7
Novinky chemické služby III - Nové pokyny chemické služby,
s. 8
Fenomén sebevraždya principy zásahové činnsoti u osob se sebevražednými úmysly,
s. 10
 

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Předsednictví Estonska v Radě EU v oblasti civilní ochrany,
s. 11
Koncepce vzdělávaní v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení,
s. 14
Voda a extrémní projevy počasí,
s. 16
Bezpečnostní konference konference hodnotila současnou situaci,
s. 18
Boj se suchem a povodněmi,
s. 20
Činnost a úkoly přijímacího střediska v případě evakuace osob ze zóny havarijního plánování,
s. 22
Kurzy "Technik ochrany obyvatelstva"
s. 25

INFORMACE

Sport by jeho život,
s. 27
Stanové město, technika a výcvik hasičů v Litoměřicích,
s. 28
Nejlepší družstvo TFA opět z ČR,
s. 32
V. ročník soutěže v diciplínách TFA v Plzni,
s. 32
Hranická věž 2017 - Český pohár ve dvojboj,
s. 33

PŘÍLOHA

Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení

Česká asociace hasičských důstojníků (ČAHD) spolu s HZS Olomouckého a HZS Moravskoslezského kraje zahájila v roce 2013 kampaň na ochranu proti únikům nebezpečných plynů a požárům. Jejím cílem je zvýšení povědomí občanů o možnostech ochrany před negativními účinky plynů a požárů v objektech určených pro bydlení.
 

Podnětem pro zahájení celé kampaně byly dvě velké události z roku 2013 (únorový výbuch plynu ve Frenštátě pod Radhoštěm, o dva měsíce později v Praze v Divadelní ulici), které hasiče přiměly tématem nebezpečných plynů a požárů se podrobněji a systematicky zabývat. Od podzimu roku 2013 proto členové ČAHD ve spolupráci s příslušníky HZS Olomouckého kraje, HZS Moravskoslezského kraje a následně také Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství vytvářejí různé aktivity, jejichž cílem je varovat veřejnost před nebezpečím v domácnostech, snížit rizika úniku plynu nebo vzniku požáru v domácnosti, osvojit si základní pravidla chování při těchto událostech a minimalizovat ztráty na životech či poškození zdraví.

Zaměření celé kampaně je velmi obsáhlé. Zabývá se jak problematikou oxidu uhelnatého, propan­ butanu a metanu, tak řeší také nebezpečí vznikající při požáru. Mezi hlavní aktivity posledního období patří:

• Nové webové a facebookové stránky kampaně
Snahou pracovní skupiny bylo na jedno místo soustředit veškeré dostupné informace týkající se problematiky nebezpečných plynů a požárů tak, aby byly k dispozici jak pro širokou veřejnost, tak také pro odborníky, a mohly být využity jako základní podpora pro aktivity související s prevencí v této oblasti. Z tohoto důvodu byl na začátku letošního roku spuštěn nový web http://detektory.cahd.cz/, který je rozdělen do několika sekcí tak, aby logicky uživatele provázel jednotlivými problematikami. Na webu tedy uživatelé najdou základní informace k rizikům, energetickým trendům, bezpečnému chování, technickým zařízením staveb a různé preventivní materiály a videa ke stažení. V souvislosti s aktuálními trendy ve společnosti a rozvojem sociálních médií byla vytvořena také facebooková stránka kampaně. Jejím smyslem je pomocí obrázků a jednoduchých otázek motivovat čtenáře k návštěvě webových stránek kampaně. Prostřednictvím této facebookové stránky byla také propagována soutěž (viz dále).

• Videoklipy
Ve spolupráci se soukromými osobami či společnostmi byly vytvořeny krátké, několikaminutové preventivně výchovné klipy, které upozorňují jak na nebezpečí úniku plynu, tak také na následky požáru. Jejich hlavním cílem je emočně laděnými příběhy upozornit občany na hrozící rizika a snažit se je nenásilnou formou motivovat k nákupu zařízení autonomní detekce.
• Vytvoření bannerů
Odborníci z pracovní skupiny navázali kontakt s českou společností, která se na tuzemském trhu zabývá především prodejem zboží z kategorie bezpečnostních produktů. Společně vytvořili několik bannerů, některé i s funkčními hlásiči, které mohou být využity do prostor na stanicích navštěvovaných veřejností, nebo v rámci různých preventivně výchovných aktivit. Některé z bannerů jsou určeny i pro osoby se specifickými potřebami.

• Soutěž
Současně se spuštěním nového webu (začátek roku 2017) odstartovala i soutěž pro veřejnost s názvem Detektory v domácnostech. V celkem deseti otázkách museli zájemci o hodnotnou výhru prokázat znalosti o chování při úniku nebezpečných plynů v domácnosti a o využití hlásičů požárů a detektorů nebezpečných plynů v domácnostech. Nově spuštěné webové stránky posloužily jako dokonalá informační podpora pro ty, kteří neznali správnou odpověď na otázky, které byly opravdu složité. Propagace soutěže byla zajištěna prostřednictvím sociálních sítí, tiskových zpráv a článků v tištěných a elektronických médiích. O soutěž byl enormní zájem, téměř 1300 občanů z celé České republiky zaslalo svoji odpověď.

• Preventivně výchovné materiály (letáky a brožury)
Protože jedním z nosných témat kampaně jsou detektory nebezpečných plynů a hlásiče kouře, byly k jejich propagaci vytvořeny preventivně výchovné materiály (letáky, brožury), které upozorňují na nebezpečí výbuchu plynu či vzniku požáru a rovněž objasňují, proč je vhodné si detektor plynu či hlásič požáru do domácnosti pořídit. Tyto materiály byly vytvořeny jak v jednostránkové variantě, tak také ve formě skládacích letáků a několikastránkové publikace. Všechny preventivně výchovné materiály jsou veřejně přístupné ke stažení na nové webové stránce kampaně.

• Spolupráce s odborníky (konference, setkání)
Hasiči v rámci kampaně připravili také několik odborných konferencí a seminářů o detektorech pro různé zájmové skupiny - majitele a provozovatele bytových domů, domovů důchodců a dalších sociálních zařízení. Pravidelně se také účastní seminářů a prezentací různých odborníků.

Budoucnost kampaně
Snahou kampaně je neustále podporovat jakékoli aktivity týkající se problematiky úniků nebezpečných plynů a vzniku požárů. Do budoucna plánujeme udržovat nově spuštěné webové stránky v aktuální podobě, sledovat nové trendy nejen v rámci České republiky, ale také v zahraničí, účastnit se různých odborných seminářů a konferencí a samozřejmě neustále informovat veřejnost prostřednictvím médií a dalších preventivně výchovných aktivit o hrozících nebezpečích v domácnostech s cílem minimalizovat poškození zdraví a ztráty na životech.


por. Bc. Ing. Vladimíra HACSIKOVÁ, kpt. Ing. Aleš TULACH, HZS Olomouckého kraje

Dne 10. května 2017 byl na Krajské operační a informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Středočeského kraje nahlášen požár ve firmě na zpracování ojetých pneumatik v Bělčicích v okrese Benešov. Již během jízdy k události velitel zásahu vyhlásil II. stupeň poplachu podle požárního poplachového plánu. Sloup kouře byl viditelný až z Prahy.

Místo události
Po příjezdu na místo události bylo zjištěno, že je požárem zasažena hala, kde se likvidují použité pneumatiky. Objekt firmy se rozkládá na pozemku bezprostředně sousedícím s dálnicí D1. Na pozemku byla hala ze železobetonové konstrukce, se stěnami ze sendvičových plechových panelů o rozměru 25 × 50 m, výšce 8 m. Celý pozemek firmy byl zaplněn pneumatikami, určenými k recyklaci, pouze od vjezdové brány k hale byla cesta asi 5 m široká. Použité pneumatiky jsou zpracovávány systémem mechanického drcení. Instalované zařízení technologie nejprve oddělí jednotlivé součásti pneumatiky (pryž, ocelový kord, textil). Současně je nastaven požadovaný stupeň zrnitosti výsledné drtě. Granulát získaný touto metodou má bohatě členěný povrch. Konečným produktem tohoto mechanického zpracování je drť s různou frakcí (velikostí) zrna podle požadavků odběratele.

Zásah
Po provedení průzkumu byl velitelem zásahu vyhlášen III. stupeň poplachu. Na místo požáru se sjely postupně jednotky SDH obcí uvedené v příslušném stupni poplachového plánu a po vyhodnocení situace byla vyžádána i speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR, Záchranné roty Zbiroh (ZÚ Zbiroh). Místo zásahu bylo rozděleno na dva úseky a také byl zřízen týlový prostor pro občerstvení a odpočinek zasahujících hasičů.

Dalším opatřením bylo rozhodnutí o snížení rychlosti na dálnici D1, která bezprostředně sousedila s místem požáru, neboť hrozilo, že pokud se zvedne vítr, hustý kouř z pneumatik by mohl ohrozit řidiče projíždějící po dálnici.

Bezprostředně po zahájení hasebních prací bylo rozhodnuto o nasazení hasiva Fire Ade 2000 Climat Control, kterým byly odříznuty pneumatiky, které nebyly požárem zasaženy.

Na hořící halu a pneumatiky bylo nasazeno 10 proudů C s těžkou pěnou. Na místo události byl vyžádán kontejner s pěnidlem z územního odboru Kutná Hora.

Krátce po 19.00 hodině byla nasazena technika ZÚ Zbiroh, která vytvořila proluku v uskladněných pneumatikách. Po zabezpečení nezasažených pneumatik bylo nasazeno vozidlo HZS podniku Škoda auto, a.s., s technologií ONE SEVEN, která se ukázala jako nejúčinnější pro likvidaci požáru. Vzhledem ke statickému narušení celé budovy byla přivolaným statikem vytyčena nebezpečná zóna o šíři 8 m od budovy. Technologií ONE SEVEN se s úspěchem dařilo pokládat pěnu na velkou vzdálenost a použité pěnidlo vykazovalo vysokou stálost pěnové pokrývky.

Dva kilometry od místa události bylo vytvořeno čerpací stanoviště, ze kterého byla voda kyvadlově dovážena. Na tuto činnost byla nasazena technika jednotek SDH obcí. Pro ONE SEVEN byla voda dovážena z Benešova, protože bylo potřeba použít čistou vodu z vodovodního řadu z důvodu jemnosti filtrů.

Ve 03.00 hodiny svolal velitel zásahu operativní poradu velitelů jednotek PO. Výsledkem bylo zvolení dalšího postupu prací a nutnost vystřídání zasahujících hasičů. Z tohoto důvodu byly na místo události povolány vzdálenější JPO II s velkokapacitními cisternami a krajský řídící důstojník rozhodl o povolání velkokapacitních cisternových automobilových stříkaček (CAS) ze stanic HZS Středočeského kraje.

Lokalizace požáru
Dne 11. května byla v 09.39 hodin nahlášena lokalizace požáru. V 10.00 hodin se na místo události dostavil krajský vyšetřovatel požárů, který provedl prvotní úkony hned první den požáru, protože již od začátku bylo jasné, že škoda způsobená požárem se bude pohybovat v desítkách milionů korun.

Dále byla provedena redukce jednotek PO, kdy na místě zásahu zůstalo pět jednotek SDH obcí a jednotka PO ze stanice Benešov.

Od 12. května byla na místě ponechána místní jednotka JPO V Ostředek. Sloužící velitel čety dojížděl pravidelně na místo provádět kontroly místa požáru termokamerou.

Dne 22. května 2017 byla provedena likvidace a místo bylo předáno majiteli. Celková škoda se vyšplhala na 110 milionů Kč.
Celkem bylo použito přes 1000 m3 vody a 10 tun pěnidla. Na likvidaci se podílelo celkem 39 zasahujících jednotek (HZS Středočeského kraje, HZS podniku Škoda auto, a.s., ZÚ Zbiroh, jednotky SDH obcí – JPO II, III a V). Celkem na místě události zasahovalo 143 příslušníků HZS ČR a 115 členů jednotek SDH obcí, nasazeno bylo 107 kusů požární techniky.

Pozitiva

• nasazení zasahujících hasičů, zejména při provádění hasebních prací v noci z 10. na 11. května, kdy byly nasazeny i JPO V s CAS,
• spolupráce s KOPIS Kladno probíhala příkladně a pro velitele zásahu byla práce obsluhy KOPIS velkým usnadněním při řízení zásahu,
• nasazení týlového kontejneru HZS Středočeského kraje, kde byla možnost občerstvení zasahujících hasičů přímo na místě události,
• využití technologie ONE SEVEN, která byla rozhodující pro likvidaci požáru v relativně dobrém čase,
• činnost krajského řídícího důstojníka na místě události,
• nasazení techniky ZÚ Zbiroh,
• kouř z místa požáru nezasáhl obydlená území.

Negativa

• porucha AP 32 Bumar. Po přibližně 20 minutách nasazení došlo k zablokování plošiny a bylo nutné povolat jinou výškovou techniku. Plošinu se podařilo nouzově složit a druhý den byla odvezena do servisu,
• nemožnost vhodnějšího ustavení požární techniky z důvodu velkého množství uskladněných pneumatik, určených k likvidaci,
• ohrožení provozu na D1 z důvodu vysokého vývinu kouře. Naštěstí meteorologická situace byla příznivá a kouř stoupal vzhůru a ve výšce přibližně 200 metrů se začal rozptylovat,
• kontaminace spodních vod hasební vodou. Pracovníci krajské hygienické stanice prováděli odběry vzorků vody ze studní v Bělčicích, z nichž byla zjištěna kontaminace hasební vodou.

Příčina vzniku požáru
Jako příčina vzniku požáru byla zjištěna technická závada na zařízení technologie. Ohledáním bylo zjištěno, že se na hřídel dopravníku namotal kord z pneumatiky a vzniklým třením došlo k nárůstu teploty a následnému vzplanutí textilního materiálu z pneumatik.

mjr. Mgr. Jiří ČERNOVSKÝ, HZS Středočeského kraje, foto autor, archiv HZS Středočeského kraje

V unikátní stavbě zábavního centra Peklo u Hlinska, která nemá po celé České republice obdoby, vyžaduje každý pohyb pozornost. Hasiči si při taktickém cvičení vyzkoušeli v členitém a podzemním prostředí záchranu osob.

Sedmipatrová budova víceúčelového zábavního centra má tvar obrácené lodi a pod ní se rozkládá pekelná říše do hloubky 12 metrů a nad povrch zemský míří dalšími osmi metry.

Téma cvičení
V podzemních prostorách Pekla došlo v 8.55 hodin ke spuštění varovného signálu čidla oxidu uhelnatého (CO). Návštěvníci i zaměstnanci museli z důvodu nedokonalého hoření a vývinu CO volnočasové centrum ihned opustit. Evakuace návštěvníků probíhala podle evakuačního plánu. Při kontrole počtu osob bylo ale zjištěno, že chybí čtyři osoby a předpokládalo se, že zůstaly uvězněny někde v prohlídkovém okruhu.
Recepce Pekla tuto událost ohlásila na tísňovou linku 150.

Pátrání po pohřešovaných osobách
Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje vyhlásilo první stupeň požárního poplachu, a na místo zásahu tak byly povolány jednotky profesionálních hasičů z Hlinska a Chrudimi a dále dobrovolné jednotky z Krouny a Hlinska.

Po příjezdu hasičů na místo zásahu byl proveden průzkum a velitel zásahu zjišťoval základní informace od zaměstnanců volnočasového centra o vzniklé situaci i počet pohřešovaných osob.

Ihned byla vytvořena průzkumná skupina hasičů, která v dýchacích přístrojích a vybavena přístrojem GAS- alert mikroklip pro měření množství nebezpečných látek prověřila prohlídkový okruh. Po příjezdu dalších jednotek PO na místo zásahu byly vytvořeny další skupiny, které prozkoumávaly a vyhledávaly osoby v podzemí. Postupně byly nalezeny dvě osoby, které byly schopné s hasiči s vyváděcími maskami opustit podzemní prostory. Další dvě osoby byly ale v bezvědomí a hasiči je museli na nosítkách vynést do bezpečí.

Měření kontaminace prostředí
Hasiči v průběhu cvičení měřili nebezpečné koncentrace CO a CO2.

Pohyb v tomto objektu vyžaduje pozornost, protože zde jsou umístěny vystavované předměty, podlahy a stěny nemají hladké povrchy. Stavební konstrukce jsou tvořeny dřevěnými nosníky a sloupy, kamenným zdivem a klenbami. Nejsou provedeny izolace proti spodní vodě, vyvěrající voda je začleněna do interiéru. Z důvodu obavy před udušením nebo otravou z několika topenišť je osazena zmiňovaná detekce a signalizace CO a CO2.

Orientace v podzemním prostoru
Cílem cvičení bylo seznámit jednotky hasičů s prostory v budově a možnými riziky. Hasiči v dýchacích přístrojích nacvičovali záchranu osob z podzemních prostor Pekla, z nichž některé utrpěly úraz padajícími konstrukcemi a jiné osoby se nadýchaly jedovatých plynů.

Dalším cílem cvičení byl nácvik evakuace osob z ohroženého prostoru i zjištění dojezdových časů zasahujících jednotek PO, jejich seznámení se stavebními detaily, možností průchodnosti a funkčnosti únikových cest a nouzového osvětlení.

Při průzkumu a vyhledávání pohřešovaných osob hasičům ztěžovalo práci nedostatečné značení především chráněných únikových cest, kdy tabulky byly sice vyvěšeny, ale z pohledu hasiče neviditelně, proto také došlo k tomu, že první skupina tuto chráněnou únikovou cestu minula a objekt opustila jinou únikovou cestou, než bylo v plánu taktického cvičení. V chráněné únikové cestě byla totiž připravena jednotka PO s nosítky pro transport osob z objektu. Z toho vyplývá, že není dobré nasadit síly a prostředky pouze k jedné chráněné únikové cestě, ale i k východům ostatních únikových cest.

Nedostatky v komunikaci
Velkým problémem bylo spojení u zásahu. Kapesní RDST Matra, kterou byla vybavena první průzkumná skupina ze stanice Hlinsko, byla v objektu zcela mimo provoz. Velitel zásahu proto neměl se skupinou spojení a nedostal žádné informace o situaci v objektu. Spojení tak probíhalo přes analogové RDST jednotky SDH obce Hlinsko.

Závěr
Hodnocení cvičení je možné shrnout ve dvou bodech. Pozitivem při cvičení byla dobře provedená evakuace před příjezdem jednotek PO zaměstnanci s přehledem o počtu návštěvníků v objektu, funkčnost nouzového osvětlení a ventilace, dostatek sil a prostředků. Mezi negativa je možné zařadit již zmiňované značení únikových cest, uložený materiál v únikových cestách (právě složené zboží do restaurace) a nefunkčnost RDST Matra.

Z pohledu velitele cvičení byly stanovené cíle splněny podle plánu cvičení ve všech bodech. Cvičení ukázalo předpokládanou skutečnost, že záchrana osob bude z důvodu těžké orientace a členitosti objektu náročná nejen po stránce fyzické, ale i psychické.


por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, nprap. Petr SEDLÁČEK, HZS Pardubického kraje, foto autorka a por. Ing. Martin NEKVAPIL, HZS Pardubického kraje

Společné cvičení báňských záchranářů z obvodu působnosti Hlavní báňské záchranné stanice Hodonín, Závodní báňské záchranné stanice Lobodice, Závodní báňské záchranné stanice Odolov a Hlavní báňské záchranné stanice Malacky se uskutečnilo 15. června 2017 na cvičném polygonu ve slovenském Lozornu. Cvičení se jako pozorovatelé zúčastnili např. představitelé distribuční firmy RWE, s.r.o., Moravských naftových dolů, a.s., slovenské báňské záchranné služby, zástupci z MV­ generálního ředitelství HZS ČR a vybraných HZS krajů a řada dalších zástupců českých a slovenských organizací.

Cvičný polygon v Lozornu, který se nachází na jihozápadě Slovenska asi 24 km od Bratislavy, se začal budovat již na počátku 80. let minulého století v reakci na závažnou havárii naftových dolů – velkou erupci zemního plynu na hlubinném vrtu u obce Závod, kdy z hloubky 4 030 m eruptoval plyn s obsahem sirovodíku o ložiskovém tlaku 46 MPa. Při této mimořádné události byly zjištěny nedostatky v připravenosti pracovníků a technickém vybavení.

Hlavním cílem letošního červnového cvičení byla likvidace erupce vody pažnicovou kolonou. Snahou bylo v co možná nejkratším časovém úseku uzavřít vrt náhradním způsobem, a to dělenou přírubou vytvořit základní přírubu na zapouštěné pažnici a další nadstavbou vhodných armatur uzavřít pažnice. Dalším úkolem bylo procvičení vzájemné součinnosti báňských záchranářů při ovládání hydraulických vrátků ve spojení s manipulací zavěšeného předmětu v proudu eruptující vody a komunikaci v okolí vybuchujícího média za ztížených mikroklimatických podmínek (sálavé teplo, hluk, padající voda).

Pracovní postup zasahujících čet byl rozdělen do následujících pěti fází a na základě příkazů vedoucího likvidace havárie byl řízen velitelem báňských záchranných sborů.

1. fáze

• průzkum pracoviště a okolí,
• zajištění pracoviště a postižené oblasti,
• ohraničení prostoru místa havárie,
• stanovení kontinuálního měření - plynoslužba - určení hlídky;

2. fáze

• přípravné práce pro odřezání pažnice,
• přípravné práce pro odtažení odřezané pažnice,
• přípravné práce pro natažení uzavírací armatury,
• odřezání pažnice pro montáž dělené příruby;

3. fáze

• montáž dělené příruby,
• montáž redukční příruby na ventil 65/8“,
• natažení a připojení uzavírací sestavy na dělenou přírubu pomocí naváděcích lan a vrátků,
• montáž 2“ tlakového potrubí pro odvod tlaku při uzavírání vrtu;

4. fáze

• uzavření vrtu, napojení umrtvovacího potrubí,
• pokus o umrtvení vrtu, zjištěn nefunkční ventil na mezikruží;

5. fáze

• přípravné práce pro provrtání ventilu
• instalace provrtávacího zařízení a provrtání nefunkčního ventilu,
• umrtvení vrtu.

Materiálové a technické zabezpečení cvičení bylo zajištěno na pěti stanovištích. Dále jsou uvedena jednotlivá stanoviště spolu s příklady techniky a věcných prostředků, které zde byly umístěny. Stanoviště pro cvičnou sondu zahrnovalo např. dvacetitunový autojeřáb, 7“ pažnici, hydraulické vrátky, naváděcí kladky a trny, kotvicí lana, příruby, uzavírací ventil, hydraulické zařízení pro řezání trubního materiálu, 2“ tlakové potrubí. Na stanovišti záchranářů byly umístěny oděvy proti sálavému teplu a voděodolné oděvy. Třetí stanoviště disponovalo měřicí technikou (Triple Plus), výstražnými tabulkami a signálními praporky. Na stanovišti mechaniků dýchací a oživovací techniky byly uloženy vzduchové dýchací přístroje (Pluto 300 Comfort, MSA AirGO PRO), rezervní kyslíkové a vzduchové lahve a náhradní díly pro izolační dýchací přístroje. Stanoviště první pomoci zahrnovalo mimo jiné křísicí přístroj Saturn OXY a defibrilátor.

Vzhledem k nebezpečí při zdolávání těchto havárií spojené s rizikem otevřené erupce a možností požáru je pro zachování připravenosti nezbytné cvičení tohoto typu v pravidelných intervalech uskutečňovat. Díky pokrokům v technice a technologii vrtání se naštěstí počet mimořádných událostí (erupce, erupce s požáry) na vrtech na území České republiky oproti zejména šedesátým a sedmdesátým létům minulého století značně snížil.


pplk. Ing. Jiří ROSENKRANZ, kpt. Ing. Jiří MATĚJKA,  foto kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, MV­ generální ředitelství HZS ČR

V minulém čísle jsme představili základní interní předpis chemické služby, kterým je Řád chemické služby HZS ČR. V roce 2016 však byly vydány další tři pokyny generálního ředitele HZS ČR týkající se chemické služby.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 34/2016, k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

V tomto pokynu se promítly povinnosti vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto pokynem byl zrušen pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 44/2009.

Za nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi zodpovídají ředitelé vzdělávacích, technických a jiných účelových zařízení MV­ generálního ředitelství HZS ČR, ředitelé hasičských záchranných sborů krajů, velitel Záchranného útvaru HZS ČR a ředitel Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany. Tito vedoucí zaměstnanci určí k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické v jím řízené organizační složce příslušníka nebo zaměstnance odborně způsobilého podle § 44b odst. 1 výše uvedeného zákona. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s výše uvedenými látkami může vykonávat též příslušník, zaměstnanec nebo studující, kterého odborně způsobilá osoba prokazatelně zaškolila, přičemž opakované proškolení osob se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení se pořizuje písemný záznam, který se uchovává po dobu tří let.
Vedoucí organizační části vydá pro pracoviště, na nichž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické a žíravé, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Navíc organizační část, která nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, skladuje tyto látky a směsi za stanovených podmínek. Pravidla, podmínky a rozsah evidence těchto látek jsou uvedeny v § 44a zákona č. 258/2000 Sb.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 49/2016, kterým se stanoví působnost a úkoly chemických laboratoří HZS ČR
Tento pokyn je určen k zabezpečení chemického a radiačního průzkumu, dozimetrické a laboratorní kontroly a dalších specializovaných činností pro potřeby zásahů jednotek požární ochrany a záchranných prací v rámci integrovaného záchranného systému v jednotlivých krajích chemickými laboratořemi HZS ČR. Pokyn nahradil pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 6/2001, kterým se stanoví rozdělení regionální působnosti výjezdových skupin chemických laboratoří Institutu civilní ochrany a školicích středisek civilní ochrany k zabezpečení chemického a radiačního průzkumu, dozimetrické a laboratorní kontroly.

V čl. 1 je stanovena územní působnost chemických laboratoří. Ředitel odboru IZS a výkonu služby MV­ generálního ředitelství HZS ČR metodicky usměrňuje činnost chemických laboratoří a koordinuje ji s činností chemické služby HZS ČR. Chemické laboratoře jsou součástí chemické služby HZS ČR a řídí se jejími předpisy. Odborné řízení chemických laboratoří z hlediska správné laboratorní praxe, plnění úkolů v operačním řízení a odbornou přípravu příslušníků a zaměstnanců chemických laboratoří podle tohoto pokynu zabezpečuje Institut ochrany obyvatelstva.

V čl. 2 jsou stanoveny hlavní úkoly chemických laboratoří v operačním a organizačním řízení. Novými úkoly v operačním řízení jsou např. odběry vzorků vnějšího biologického materiá­lu a jejich předběžná/orientační analýza rychlými metodami, stanovení optimálního postupu dekontaminace zasahujících složek IZS a obyvatelstva a hodnocení účinnosti dekontaminace stanovením zbytkové kontaminace, odběr vzorků nebo výrobků v místě požáru, expertizní činnost v oblasti identifikace akcelerantů hoření, identifikace neznámých látek a zjišťování materiálové podstaty látek pro účely zjišťování příčin vzniku požáru nebo bezpečný transport nebezpečných látek plynotěsnou přetlakovou transportní komorou s manipulátorem. Novými úkoly v organizačním řízení jsou např. zajištění kalibrační služby a služby osobní dozimetrie u HZS ČR a zabezpečení alespoň jednoho CBRN modulu určeného pro záchranné práce po mimořádných událostech s výskytem CBRN látek velkého rozsahu v rámci Evropské unie.

V čl. 3 jsou stanoveny výjezdové skupiny, které jsou určeny k zabezpečení úkolů v operačním řízení. Chemické laboratoře zřizují výjezdové skupiny o minimálním stavu dvou členů s nepřetržitou pohotovostí k zásahu. Z hlediska předurčenosti výjezdových skupin se chemické laboratoře člení na opěrné a střední. V tomto článku jsou rovněž určena pravidla služební/pracovní pohotovosti mimo služebnu/pracoviště v mimopracovní době a způsob vysílání výjezdové skupiny k mimořádné události. Při mimořádné události vyjíždí výjezdová skupina v pracovní době neprodleně a v mimopracovní době do 120 minut, není­ li ředitelem HZS kraje nebo ředitelem Institutu ochrany obyvatelstva stanovena doba kratší.

V čl. 4 je uvedena náplň odborné přípravy a požadavky na odbornou způsobilost pracovníků chemických laboratoří vycházející z úkolů chemické laboratoře a výjezdové skupiny. Prio­ritním cílem je dosažení zastupitelnosti ve všech oblastech odborné působnosti pracovníka chemické laboratoře.

Obsahem dalších článků je vytváření, dodržování a rozvoj systému jakosti v chemických laboratořích a zodpovědnost za personální a materiálně technické zabezpečení.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 50/2016, k zabezpečení kalibrační služby u HZS ČR
Kalibrační službu u HZS ČR zabezpečují chemické laboratoře HZS ČR. Kalibrační služba zajišťuje kalibraci čidel detekčních přístrojů, výměnu nevyhovujících čidel detekčních přístrojů za čidla nová a evidenci provedených kalibrací a servisních úkonů. Kalibrační soupravy, které se ke kalibraci používají, musejí umožňovat kalibrovat detekční techniku, tisknout kalibrační protokoly, třídit a zobrazovat data, archivovat informace a udržovat aktuální přehled o všech používaných detekčních přístrojích.

Personálně kalibrační službu zabezpečují vedoucí kalibrační služby, pracovník kalibrační služby a určený pracovník příslušného pracoviště komunikačních a informačních systémů. Pokyn stanovuje úkoly těchto zodpovědných osob. Tyto osoby musejí absolvovat školení u výrobce (dodavatele) kalibrační soupravy, jehož obsahem je způsob a postup kalibrace vyčleněných čidel detekčních přístrojů. Absolvování školení se prokazuje osvědčením vydaným výrobcem (dodavatelem) kalibrační soupravy. Dobu platnosti osvědčení určuje a na základě dalšího školení periodicky prodlužuje výrobce (dodavatel) kalibrační soupravy.

Chemické laboratoře zabezpečující kalibrační službu provádějí kalibraci detekční techniky jednotlivých subjektů HZS ČR na svoje náklady a pořizují na vlastní náklady kalibrační plyny a náhradní díly nutné pro činnost kalibrační soupravy (např. redukční ventily, nástavce nebo přechodky), s výjimkou čidel, která si pořizují na základě aktuálních potřeb jednotlivé subjekty HZS ČR. Kalibrační služba výrazně ušetří finanční prostředky, které se musely vynaložit na pravidelnou kalibraci detekčních přístrojů, která je Řádem chemické služby HZS ČR stanovena na jednou za šest měsíců.

Podle tohoto pokynu postupují i HZS krajů, které kalibraci detekční techniky a další činnosti související s kalibrační službou zabezpečují svými zaměstnanci a vlastními prostředky.

Seznam chemických laboratoří a jejich územní působnost

Seznam chemických laboratoří a jejich územní působnost z hlediska kalibrační služby

pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

Dne 1. července 2017 převzalo po Maltě šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie Estonsko. Původně mělo být v tomto období v čele Rady Evropské unie Spojené království, to se ho ale vzdalo v souvislosti s výsledkem referenda a záměrem vystoupit z Evropské unie. Bylo tedy dohodnuto, že termíny všech následujících předsednictví se posunou o půl roku dopředu. Estonsko tak společně s Bulharskem a Rakouskem tvoří nové předsednické trio.

Dopady brexitu na oblast civilní ochrany
Spojené království dne 29. března 2017 po necelém roku od referenda oficiálně oznámilo Evropské radě svůj záměr vystoupit z Evropské unie. Podle pravidel článku 50 Smlouvy o Evropské unii tak začala plynout dvouletá lhůta pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Aby se jednání vedla v souvislosti s pokyny Evropské rady a vyjednávacími směrnicemi, byla k tomuto účelu zřízena Ad hoc Pracovní skupina, které předsedá zástupce Generálního sekretariátu Rady. Ta má po dobu vyjednávání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie pomáhat Výboru stálých zástupců členských zemí při Evropské unii (COREPER) se všemi procesními náležitostmi.

V oblasti civilní ochrany je v současné době stále velmi obtížné předvídat skutečné dopady brexitu. Hlavní otázkou zůstává, zda se Spojené království bude chtít i nadále podílet na mechanismu civilní ochrany Unie, jako je tomu v případě nečlenských zemí Evropské unie – Islandu a Norska.

Za předpokladu, že bude Spojené království nadále zapojeno do mechanismu civilní ochrany Unie a bude plnit z toho plynoucí povinnosti, budou dopady jejího vystoupení z Evropské unie v oblasti civilní ochrany minimální a neměly by negativně ovlivnit spolupráci s ostatními členskými státy. Spojené království by jako nečlenský stát Evropské unie hlavně ztratilo možnost účastnit se jednání pracovní skupiny Rady Evropské unie pro civilní ochranu (PROCIV). Navzdory tomuto omezení se však bude moci Spojené království nadále zapojovat do spolupráce na půdě Evropské komise, kde je problematika civilní ochrany řešena především v rámci komitologického výboru pro civilní ochranu (CPC), který je Evropské komisi nápomocen při stěžejních aktivitách mechanismu civilní ochrany Unie. Spojené království se bude rovněž moci účastnit setkání generálních ředitelů pro civilní ochranu EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které slouží jako platforma pro hledání nových směrů v oblasti civilní ochrany na nejvyšší úrovni. Stejně tak bude mít Spojené království přístup do dalších odborných pracovních skupin, které se scházejí většinou ad hoc za účelem řešení aktuálních témat souvisejících s civilní ochranou.

Pokud by brexit znamenal i vystoupení Spojeného království z mechanismu civilní ochrany Unie, ostatní členské státy ztratí v oblasti civilní ochrany důležitého partnera, který se nejen prostřednictvím tohoto nástroje aktivně podílel na řešení mimořádných událostí uvnitř i mimo Evropskou unii, ale svou rolí a zkušenostmi ovlivňoval další směřování civilní ochrany v Evropské unii. Spojené království by se tak stalo tzv. „třetí zemí“, která by se už nemohla účastnit výše zmíněných jednání a tím se podílet na přijímání a implementaci nových opatření Evropské unie v oblasti civilní ochrany. Z pozice třetí země by Spojené království ztratilo finanční výhody, které mechanismus civilní ochrany Unie nabízí především v oblasti prevence a připravenosti. Spojené království by sice mohlo využívat některé důležité prvky mechanismu civilní ochrany Unie, jako například přístup do Společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS) nebo Programu odborné přípravy (tj. kurzy odborné přípravy, výměna odborníků a další vzdělávací akce), nicméně jen v omezené míře.

Z pohledu České republiky by bylo pro oblast civilní ochrany přínosnější, kdyby se podařilo udržet dosavadní úroveň spolupráce Spojeného království s ostatními členskými státy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

Priority estonského předsednictví v oblasti civilní ochrany
Hlavním mottem estonského předsednictví je „Unity through balance“, což v překladu do češtiny zhruba znamená „Rovnováhou k jednotě“. V tomto ohledu se chce Estonsko během svého půlročního předsednictví soustředit na bezpečnost, otevřenost ekonomiky a inovace. Vzhledem k tomu, že Estonsko patří mezi lídry v oblasti informačních a komunikačních technologiích, zařadilo mezi své priority také digitalizaci a volný pohyb dat. Společně s ostatními členskými státy Evropské unie bude také Estonsko jednat dál o spolupráci se Spojeným královstvím mj. o směrnici o vysílání pracovníků, změnách migrační a azylové politiky nebo o samotné reformě Evropské unie.

V oblasti bezpečnosti se chce Estonsko především zaměřit na posílení boje proti terorismu a organizovanému zločinu, posilování vnitřní bezpečnosti a ochrany vnějších hranic Evropské unie, a to zlepšením spolupráce a využíváním špičkových informačních systémů. Dále se chce Estonsko orientovat na posilování vztahů se zeměmi Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Hlavním cílem Východního partnerství, což je mimochodem projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci Evropské politiky sousedství, je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a jejími šesti výše uvedenými partnerskými zeměmi. Za estonského předsednictví budou mít také členské státy příležitost k diskuzi o zvyšování výdajů na obranu, rozvoji evropské obranné spolupráce a partnerství EU a NATO.

V samotné oblasti civilní ochrany si estonské předsednictví zvolilo za svou hlavní prioritu jeden z konkrétních cílů mechanismu civilní ochrany Unie zaměřený na zvyšování informovanosti obyvatelstva o rizicích v daném regionu. V této oblasti se chce Estonsko zabývat zejména problematikou sebeochrany občanů. V rámci naplňování tohoto cíle se ve dnech 4. až 5. července 2017 uskutečnil v Tallinnu předsednický seminář, jehož průběh a prvotní výstupy jsou shrnuty v následující části článku.

Česká republika prioritu estonského předsednictví samozřejmě vítá, a to s ohledem na aktivity, které Hasičský záchranný sbor České republiky v této oblasti již delší dobu vyvíjí. Zvyšování informovanosti obyvatelstva bylo v oblasti civilní ochrany rovněž hlavní prioritou českého předsednictví v roce 2009.

Předsednický seminář
Estonské předsednictví pozvalo na seminář: „Zvyšování odolnosti a sebeochrana“ z každého členského státu jednoho zástupce z pracovní skupiny PROCIV a jednoho experta na informovanost obyvatel a dále několik zástupců různých mezinárodních organizací. Záměrem bylo projednat kroky vedoucí ke zlepšení informovanosti a sebeochrany obyvatel na úrovni Evropské unie. Předsednictví se nicméně zcela nepodařilo udržet se svého původního plánu zacílit seminář na sebeochranu občanů a přednášející z členských států a mezinárodních organizací hovořili na rozličná témata ze svého subjektivního pohledu. Často se přednášející potřebovali pochlubit úspěchy svých organizací, a proto se vzdálili od deklarované problematiky. Nejmarkantnější oddálení od problematiky bylo u zástupkyně Evropské komise a zástupkyně Organizace spojených národů (OSN).

Seminář byl zahájen estonským ministrem vnitra Andresem Anveltem. Ve své řeči zdůraznil potřebu zvýšit úroveň zodolnění společnosti, která začíná u jednotlivců, pokračuje přes lokální a regionální úroveň a tvoří podstatu odolnosti národní respektive mezinárodní. Zmínil zprávu Evropské unie (Eurobarometr), ze které vyplynulo, že pouze 55 procent občanů Evropské unie se cítí dostatečně informováno o rizicích katastrof. Náměstek estonského státního tajemníka ministerstva vnitra Hannes Kont uvedl tři hlavní problémy, které chce stávající předsednictví vyřešit na úrovni Rady Evropské unie:

1. Jaké jsou možnosti změny chování obyvatel a zvýšení ochrany jednotlivců a domácností?
2. Jaký druh informací předáváme obyvatelstvu?
3. Jakých pokroků je možné docílit na úrovni Evropské unie?

Tyto tři problémy byly řešeny až druhý den semináře, protože první den byl vyplněn prezentacemi pozvaných hostů. První byla Stefanie Dannenmann Di Palma z úřadu OSN pro omezování rizik katastrof, která se pokoušela co nejvíce prodat vlajkovou iniciativu svého úřadu, tedy indikátory Sendaiského rámce. Její prezentace byla pojata velmi široce a hodně se zaměřila na pojištění majetku proti katastrofám a potřebu informovat obyvatelstvo ohledně rizik obvyklých v regionech, kde žijí. Zaměřila se na závěry Globální platformy pro omezování rizik katastrof, která proběhla v květnu tohoto roku v mexickém Cancúnu a fungování Národních platforem pro omezování rizik katastrof a potřeby zintenzivnění jejich práce. Další prezentující byla Nacira Boulehouat, která se nově stala vedoucí oddělení A3 (omezování rizik katastrof) v rámci generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu v Evropské komisi. Shrnula z pohledu Evropské komise aktivity v oblasti informovanosti obyvatel a komunikace. Hlavními body její prezentace byla analýza hrozeb členských států vyplývající z Mechanismu civilní ochrany Unie (dokument 1313/2013), hodnocení systému krizového řízení v členských státech, znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof (DRMKC), analýza nedostatků sil a prostředků Evropské unie a projekty financované Evropskou unií, které jsou zaměřené na informovanost. Kromě seznamu projektů vyzněla její prezentace spíše jako pokus o zviditelnění práce svého oddělení. Dr. Brooke Rogers z King’s College London prezentoval svůj akademický projekt ohledně psychologických a behaviorálních reakcí obyvatel na mimořádné události, jehož cílem bylo sledovat chování lidí při mimořádných událostech v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární bezpečnosti (CBRN) a šíření paniky mezi obyvateli při podání špatné zprávy. Jack Radish z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pohovořil na téma klíčová doporučení a revize trendů v krizové komunikaci. Na toto téma vydalo OECD v nedávné době publikaci, která je volně dostupná na webových stránkách organizace. Následovaly přednášky Oistena Knudsena, generálního ředitele civilní ochrany a veřejné bezpečnosti Norska, Tauna Suurkiviho, náměstka generálního ředitele Estonského záchranného výboru, Esty Kaal z univerzity v Tallinnu, kteří pohovořili o systému informovanosti obyvatel v Norsku a Estonsku. Zajímavostí bylo, že přibližně třetina rodin v Estonsku zažila v posledních třech letech výpadek kritických služeb na déle než 48 hodin, ale přesto 60 procent z postižených neudělalo nic pro prevenci těchto výpadků nebo svou sebeochranu, protože se domnívají, že je to věc úřadů zodpovědných za bezpečnost.

Druhý den semináře se účastníci rozdělili do dvou skupin, přičemž první skupina řešila problematiku sdílení nejlepších postupů při informování obyvatelstva. Hledali odpověď na otázky:

1. Jak mají vypadat informace předávané obyvatelstvu? Existují u vás kampaně pro zvýšení úrovně připravenosti a sebeochrany jednotlivců a domácností?
2. Jaké metody a nástroje informovanosti vyhovují nejlépe současné společnosti? Je možné je použít pro rozdílné generace obyvatel?
3. Jak úspěšně informovat obyvatelstvo, aniž by nastalo šíření paniky špatně podanou informací? Jak členské státy hodnotí dosažené pokroky v oblasti informovanosti?

Druhá skupina řešila, jaké jsou další kroky, které je třeba podniknout na úrovni Evropské unie. Zadané otázky:

1. Bylo by prospěšné úžeji zahrnout informovanost do unijní legislativy, a co může v této oblasti udělat Evropská komise?
2. Napomohlo by ke zlepšení situace v oblasti informovanosti nastavit užší spolupráci a sdílet nejlepší postupy?
3. Jak vyřešit hodnocení úspěchů učiněných v oblasti informovanosti na úrovni Evropské unie?

Po pracovní části semináře opět došlo ke spojení skupin a shrnutí získaných informací. Skupina řešící další kroky na úrovni Evropské unie byla silně ovlivněna nechutí Evropské komise udělat cokoli navíc, a proto došla k názoru, že zahrnutí problematiky informovanosti do unijní legislativy není třeba, nejlepší postupy mohou být zveřejňovány znalostním centrem pro zvládání rizik katastrof v Ispře a zhodnocení informovanosti může být provedeno vhodným dotazníkem zasílaným periodicky členským státům. Výsledky dotazníku pak mohou být publikovány dohromady s názorem veřejného mínění zjištěného v rámci Eurobarometru. Jediným pozitivním bodem vyřešeným na této skupině je, že Evropská komise bude lépe informovat o projektech spolufinancovaných v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, protože žádný z delegátů PROCIV nebyl informován o projektech zmiňovaných předchozí den, což se jeví jako značné selhání aparátu Evropské komise. Ze skupiny číslo jedna vyplynulo, že některé státy vyžadují připravenost obyvatel pro zvládání mimořádné události bez pomoci záchranných složek na tři dny a některé na sedm dní. Mnoho států používá pro informování obyvatel sociální média (facebook, twiter) a je vhodné využívat jeden hlavní informační kanál (jednu webovou stránku s případnými odkazy). Důležitá je interaktivita projektů, která vede k lepšímu zapamatování předávaných informací. Při předávání informací je důležité, aby osoba předávající informace měla důvěru a nešířila paniku. Další konstatovaný obecně známý fakt byl, že nejjednodušší cílová skupina jsou děti a mládež, ale je nutné se věnovat i jiným skupinám (senioři, postižení, lidé s jazykovou bariérou atd.).

Seminář byl doplněn výstavou, která mapovala nejvážnější katastrofy v Estonsku. Největší katastrofou na počet obětí bylo potopení trajektu Estonia dne 28. září 1994, který směřoval z Tallinnu do Stockholmu (z celkového počtu 989 osob na trajektu se utopilo 852 osob). V centru Tallinnu je obětem katastrofy postaven pomník. Další velkou katastrofou byla tzv. „Bouře století“, ke které došlo 6. až 7. srpna 1967, a která způsobila devastaci 2,5 procenta celkového lesního porostu v Estonsku a likvidace škod zabrala více než tři roky. K požáru s největším množstvím obětí v historii Estonska došlo 20. února 2011, když vyhořel dětský domov v Haapsalu a zemřelo osm chovanců a dva dospělí. Poslední větší katastrofou byl pád vrtulníku směřujícího z Tallinnu do Helsinek. K nehodě došlo dne 10. srpna 2005 a všech 14 osob na palubě vrtulníku se utopilo v moři. Následné vyšetřování zjistilo technickou závadu na ovládání vrtulníku. Dalšími katastrofami byla sněhová bouře (tři umrzlí), lesní požár (plocha 1235 hektarů), únik ropy v moři (10 tun ropy, skvrna o délce 35 km a 30 000 uhynulých ptáků), povodně v roce 2005 (jedna oběť), dopravní nehody, pád letadla AN-28 (dvě oběti a devět zraněných), metanolová kauza v Pärnu (68 obětí a 43 postižených), zřícení střechy obchodu „Marja“ (šest obětí a 13 zraněných) a několik dalších menších požárů.

Po ukončení semináře nezbývá, než popřát mnoho štěstí estonským kolegům při formování závěrů, které budou předloženy na PROCIV, protože seminář samotný jim v tomto ohledu příliš nepomůže.

Další aktivity estonského předsednictví
Pozornost estonského předsednictví bude také věnována průběžné hodnotící zprávě o mechanismu civilní ochrany Unie za období 2014 až 2016. Zpráva uvádí hlavní výsledky ex post hodnocení všech opatření mechanismu za uvedené období a s velkou pravděpodobností se z ní bude vycházet v rámci diskuzí o možnostech dalšího zlepšení a zefektivnění tohoto legislativního nástroje. V případě potřeby bude estonské předsednictví rovněž informovat členské státy o aktuálním stavu a pokroku v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární bezpečnosti v Evropské unii.

Z významných událostí plánovaných za estonského předsednictví je vhodné uvést pravidelné setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude tentokrát konat ve dnech 3. až 4. října 2017 v Tallinnu. Kromě zmíněných témat bude obsahem tohoto jednání také zhodnocení dosavadního pokroku v oblasti civilní ochrany na úrovni Evropské unie a výměna osvědčených postupů a zkušeností získaných během praktického využívání všech dostupných nástrojů mechanismu civilní ochrany Unie.

V Tallinnu se také ve dnech 29. až 30. listopadu 2017 uskuteční každoroční setkání národních koordinátorů výcviku Evropské unie. Tématem jednání bývají především otázky spojené s programem odborné přípravy mechanismu civilní ochrany Unie. V tomto případě se bude pravděpodobně řešit ujasnění mandátu a role týmů civilní ochrany Evropské unie při katastrofách, udržení širokého spektra vyškolených expertů v systému a zkvalitnění obsahu jednotlivých kurzů a cvičení.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK,  MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto autoři

Vláda na svém zasedání dne 10. července 2017 usnesením č. 508 schválila Koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení (Koncepce), která představuje jeden ze základních kroků vedoucích k optimalizaci systému vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

Zpracování Koncepce vychází z úkolu č. 19 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 a úkolu 19 b) Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva v ČR, jehož cílem je optimalizovat pravidla vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti tak, aby odpovídala novým trendům a potřebám současné společnosti.

Samotné Koncepci předcházela analýza současného stavu v této oblasti schválená Výborem pro civilní nouzové plánování (usnesení č. 421 ze dne 7. prosince 2016), ze které vyplynula určitá doporučení pro zpracování Koncepce.

Na základě analýzy bylo mimo jiné doporučeno:

• Upravit systém vzdělávání úředníků státní správy ve vazbě na zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
• Samostatně stanovit cílovou skupinu styčných bezpečnostních zaměstnanců subjektů kritické infrastruktury a nastavit rámec jejich průběžného vzdělávání.
• Stanovit cílovou skupinu pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol vyučujících bezpečnostní témata včetně budoucích učitelů (studentů pedagogických fakult).
• Voleným funkcionářům stanovit povinnost vzdělávat se v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.
• Využívat a rozvíjet možnosti e­ learningu nebo jiných moderních metod vzdělávání, preferovat/podporovat praktické formy vzdělávání.
• Zachovat modulový systém, jednotlivé moduly aktualizovat, pro oblast kritické infrastruktury a její ochrany a pro vzdělávání pedagogických pracovníků zpracovat moduly nové.
• Propojit a současně prohloubit vzdělávání jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.
• Na základě identifikovaných potřeb pružně vytvářet odborné (specializační) kurzy.
• Provádět nadále cvičení složek IZS nebo orgánů krizového řízení jako součást přípravy odborníků zvyšující jejich praktické zkušenosti, znalosti a dovednosti.
• Vytvořit lektorskou základnu pro vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a umožnit její pravidelné vzdělávání.
• Vytvořit materiální podmínky pro rozvoj vzdělávání cílových skupin s využitím vícezdrojového financování např. s podporou strukturálních fondů Evropské unie.
• Rozvíjet a přizpůsobovat mezinárodní spolupráci při výměně zkušeností a znalostí expertů aktuálním mezinárodním potřebám, trendům a identifikovaným rizikům.
• Více propojit vědu a výzkum s aktuálními potřebami vzdělávání a zažitou praxí za účelem realizace společných projektů.

V materiálu se kromě analytické části, která obsahuje základní závěry ze zmíněné analýzy a výstupy z provedené SWOT analýzy, popisuje způsob koordinace celého vzdělávacího procesu v předmětných oblastech, úrovně vzdělávání, cílové skupiny a jednotlivé přístupy k jejich vzdělávání, formy vzdělávání, vzdělávací moduly, podmínky pro činnost a vzdělávání lektorů, finanční zabezpečení a základní úkoly pro samotnou realizaci systému vzdělávání.

Vzdělávací proces v této oblasti koordinuje mezirezortní pracovní skupina při Výboru pro civilní nouzové plánování pod vedením MV­ generální ředitelství HZS ČR, jejíž členy dále jsou zástupci Ministerstva vnitra (odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality), Správa státních hmotných rezerv, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vzdělávání probíhá ve dvou úrovních, a to v rámci profesního vzdělávání kvalifikačního buď formou vyššího odborného, nebo vysokoškolského vzdělávání a prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání se zaměřením na prohloubení kvalifikace nebo doplnění potřebných znalostí.

Ve shodě s existujícím legislativním rámcem a s aktuálními potřebami vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení je pozornost věnována úředníkům územních samosprávných celků, státním zaměstnancům, osobám, jejichž služební vztahy řídí zvláštní právní předpisy pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, zaměstnancům právnických a podnikajících fyzických osob, jejichž pracovní náplň je dot­čena povinnostmi ve vztahu ke krizovému a obrannému plánování a ochraně obyvatelstva. Nově jsou do cílových skupin zavedeni také styční bezpečnostní zaměstnanci subjektů kritické infrastruktury, studenti vysokých škol vzdělávající se v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, akademičtí pracovníci vyučující v této oblasti a pedagogičtí pracovníci mateřských, základních, středních škol vyučující bezpečnostní témata. V Koncepci jsou rovněž popsány možné formy a způsoby přípravy cílových skupin.

Pro jednotlivé oblasti vzdělávání jsou zpracovány tzv. moduly (výčet základních okruhů z dané problematiky), na základě kterých jsou zpracované studijní texty využitelné jak pro lektory, tak především pro studenty/účastníky vzdělávání.

Koncepce nově navrhuje vytvořit databázi lektorů­ odborníků z této oblasti a způsob jejich pravidelné aktualizace. Do databáze budou zařazeny osoby, které budou splňovat zejména kritéria odbornosti, praxe, jazykové dovednosti a v neposlední řadě i určitou úroveň prezentačních dovedností. Databázi bude spravovat MV­ generální ředitelství HZS ČR.

Pro optimalizaci systému vzdělávání a jeho dalšího rozvoje byly stanoveny úkoly, které jsou přílohou usnesení vlády:

Kromě těchto úkolů dotčená ministerstva a jiné správní úřady ve spolupráci s výzkumnými pracovišti a kraji vykonávají další činnosti vedoucí ke zlepšení situace v této oblasti, jako například: vytváří a realizují odborné kurzy pro cílové skupiny na základě identifikovaných potřeb, využívají moderní způsoby výuky, úzce spolupracují s vysokými školami, vědu a výzkum v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení propojují s aktuálními potřebami vzdělávání a zažitou praxí za účelem realizace společných projektů apod.

Financování tohoto vzdělávání je plně v gesci jednotlivých úřadů veřejné správy.

Jednou z příloh Koncepce je návrh obsahu předmětových bloků studijních oborů vyššího odborného a vysokoškolského studia a také základní struktura pro zpracování zprávy o zhodnocení průběhu plnění této Koncepce, která je součástí „Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva v ČR“ zpracovávané každé tři roky.

Koncepce byla cestou Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní rady státu předložena vládě ČR ke schválení. Ta ji projednala a schválila usnesením č. 508 ze dne 10. července 2017 (viz příloha). S Koncepcí ale i s Analýzou se můžete podrobně seznámit na webových stránkách MV­ generálního ředitelství HZS ČR v záložce Krizové řízení pod odkazem Vzdělávání v krizovém řízení.


plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, kpt. Bc. Michal FANC, foto Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV­ generální ředitelství HZS ČR a archiv redakce

Na území Jihočeského kraje se nachází jedna ze dvou fungujících jaderných elektráren v České republice - Jaderná elektrárna Temelín (dále jen „JE Temelín“). Pro obyvatelstvo v okolí elektrárny, v tzv. zóně havarijního plánování, jsou v případě vzniku radiační havárie plánovaná ochranná opatření.
Obr. 1 Dokumentace přijímacího střediska Písek
Základní postupy a principy prováděných opatření jsou řešeny ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín. Vnější havarijní plán JE Temelín je zpracován podle vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. Konkrétní postupy pro realizaci jsou uvedené v prováděcí dokumentaci, kterou zpracovávají složky integrovaného záchranné systému (IZS), správní úřady, obce a další subjekty podílející se na řešení radiační havárie.

Jedním ze základních plánovaných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro zabezpečení celého procesu evakuace je nedílnou součástí přijímací středisko. Cílem příspěvku je základní charakteristika funkcionalit přijímacího střediska na konkrétním případu a přenos poznatků z nácviku a instrukčně metodického zaměstnání v Jihočeském kraji.

Zóna havarijního plánování
Na základě výsledků rozborů radiační havárie a jejich možných následků, které by mohly vést k situaci vyžadující si realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva, byla stanovena zóna havarijního plánování (ZHP) JE Temelín, v níž jsou tato ochranná opatření plánována a bude­ li to nutné, i zaváděna.

Území ZHP JE Temelín je rozděleno na vnitřní a vnější část. Vnitřní část tvoří kruh o poloměru 5 km a vnější část tvoří mezikruží 5 až 13 km (vždy plocha kruhu o poloměru od středu kontejnmentu 1. výrobního bloku JE Temelín). Vnější část je rozdělena do 16 pravidelných výsečí. Přesný průběh hranic sektorů a soustředných kruhů je přizpůsoben místním územním a demografickým poměrům. Do vnitřní části ZHP byly s ohledem na náročnost přípravy a provedení evakuace zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP, např. město Týn nad Vltavou.

Opatření ochrany obyvatelstva
Nebezpečí pro obyvatelstvo v případě radiační havárie může představovat přímé ozáření z nestíněných zdrojů havarovaného zařízení nebo únik radioaktivních látek a jejich rozptýlení do životního prostředí. Proto jsou pro území ZHP plánována ochranná opatření k omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události, kterými jsou:

• neodkladná ochranná opatření zahrnující varování obyvatelstva, ukrytí, jodovou profylaxi osob a evakuaci obyvatelstva (přijímána ve fázi před­únikové, únikové nebo také ve fázi poúnikové, především evakuace);
• následná ochranná opatření zahrnující dlouhodobá ochranná opatření, jejichž cílem je snížit dávku ozáření osob v důsledku kontaminace zemského povrchu radionuklidy; jde především o kontrolu a regulaci používání kontaminovaných potravin, vody a krmiv, případné přesídlení vymezené skupiny osob z nejvíce zasažených lokalit (přijímána v poúnikové fázi).

Ochranná opatření při radiační havárii se plánují a připravují tak, aby byla odůvodněna co největším rozumně dosažitelným přínosem, který převyšuje náklady na jejich provedení a škody jimi působené.
Obr. 2 Dopravní situace
Organizace evakuace a začlenění přijímacího střediska
Jedno z nejdůležitějších a organizačně náročných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro konkrétní provedení evakuace dotčené obce a obce s rozšířenou působností ve spolupráci s místně příslušným krajským úřadem a hasičským záchranným sborem (HZS) kraje zpracovávají prováděcí dokumentaci. Evakuace obyvatelstva se provádí z ohrožených obcí po vybrané evakuační trase přes místo dekontaminace, přijímací středisko až do příjmových obcí, kde je zajištěno nouzové ubytování a stravování. Mezi zpracované dokumenty patří např. dokumentace přijímacího střediska obce s rozšířenou působností.

Evakuace obyvatelstva v případě radiační havárie na JE Temelín je realizována z:

• vnitřní pětikilometrové části ZHP,
• určených sektorů tvořených mezikruží v poloměru 5 až 13 km vnější části ZHP,
• jiné vymezené nebezpečné oblasti.

Konkrétní územní rozsah pro evakuaci navrhne provozovatel zařízení, tj. ČEZ, a.s., podle průběhu nebo předpokládaného vývoje radiační havárie a podle výsledků monitorování radiační situace hejtmanovi kraje. Následně jsou přijímána potřebná opatření k nařízení a provedení evakuace.

Pro příjem evakuovaného obyvatelstva je v rámci Jihočeského kraje stanoveno 16 příjmových oblastí. Příjmovou oblast tvoří správní obvod obce s rozšířenou působností, na jejímž území leží příjmové obce s místy nouzového ubytování a stravování. V každé příjmové oblasti je zřízeno jedno příjímací středisko. Přijímací středisko se záměrně nachází v obci, která má rozšířenou působnost. Pro příjem evakuovaného obyvatelstva ze ZHP je přednostně předurčeno osm příjmových oblastí. Ostatní příjmové oblasti tvoří zálohu pro případ nedostatečné kapacity míst nouzového ubytování v předurčených příjmových oblastech, event. změny podmínek pro evakuaci.

Z přijímacího střediska je obyvatelstvo rozděleno do vytipovaných míst nouzového ubytování ve správním obvodu příjmové obce (v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností) s využitím všech ubytovacích možností obce, tj. tělocvičny, sokolovny, kulturní a obecní domy (přednostně jejich sály), rekreační zařízení s celoročním provozem, hotely, penziony, ubytovny, event. domovy mládeže a tělocvičny školských zařízení apod. Vždy je uplatňován princip ubytování obyvatelstva a rodin z jedné evakuované obce, popř. její části, do jedné příjmové obce.

Základní činnosti a úkoly přijímacího střediska
Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje:

1. příjem evakuovaných osob;
2. přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování;
3. první pomoc (poskytnutí předlékařské zdravotní pomoci, předlékařské první pomoci, zdravotního dozoru) a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení;
4. vyhodnocení hygienicko­ epi­de­mi­ologických opatření evakuovaných osob a podle závažnosti jednotlivých případů zajištění převozu do ubytovacího zařízení vyčleněného pro osoby nevhodné pro společné ubytování nebo do zdravotnického zařízení;
5. informování pracovní skupiny krizového štábu obce s rozšířenou působností o průběhu evakuace;
6. informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování, stravování příp. dalších opatřeních v místě ubytování (hygienická, zdravotnická opatření, poskytnutí psychosociální služby apod.);
7. informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob.

Činnost přijímacího střediska se uskutečňuje ve dvou základních částech. První úkony jsou realizovány mimo budovu (objekt), tj. na příjezdových cestách (dopravních komunikacích), kde probíhá prvotní informování a rozdělování evakuovaných osob. Dále činnost pokračuje na parkovišti vozidel s evakuovanými osobami a před vstupem do budovy. Druhá část probíhá uvnitř budovy, kde jsou zajištěny konkrétní činnosti spojené s evakuací.

Praktické zkušenosti při zpohotovení přijímacího střediska
Principy evakuace stanovené ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín platné od roku 2014 byly poprvé procvičeny při cvičení ZÓNA 2015, kdy bylo prakticky zpohotoveno přijímací středisko v obci s rozšířenou působností Třeboň. Činnosti přijímacího střediska formou ukázky byly v následujících dvou letech realizovány také v Jindřichově Hradci a v Písku.
Obr. 3 Rozvržení činnosti - venkovní část
Instrukčně metodické zaměstnání k problematice přijímacího střediska Písek
Praktická ukázka přijímacího střediska byla realizována formou instrukčně metodického zaměstnání pro pracovníky krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a Krajského úřadu Jihočeského kraje, členů, zaměstnanců, příslušníků základních složek IZS a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje dne 22. května 2017 v Písku. Zaměstnání se uskutečnilo v přijímacím středisku, které je umístěno ve sportovní hale Sboru Církve bratrské v Písku, Elim, U Výstaviště 463/5, Písek. V rámci úvodní přednášky Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. (pracoviště krizového řízení Městského úřadu Písek) představil základní principy a činnosti přijímacího střediska. Následně se uskutečnila metodická ukázka jednotlivých postupů. Pro přijímací středisko v Písku je plánovaný maximální příjem 4700 evakuovaných osob.

Ve venkovním prostředí před přijímacím střediskem reálně Rozvržení pracovišť přijímacího střediskačinnost:

1.  Regulovčíci, tj. vybraní členové jednotky sboru dobrovolných hasičů Hradiště a Nový Dvůr (podle aktuální směny):

• regulují příjezd, parkování a odjezd vozidel evakuovaných osob;
• upozorňují, že z vozidel nikdo nebude vystupovat;
• při případných dotazech evakuovaných na činnost v přijímacím středisku poskytují informace.

2. Spojky, tj. vybraní členové jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písku, informují evakuované osoby, že:

• nevystupují ze svých vozidel;
• měly projít místem dekontaminace a zkontrolují jejich označení zelenou páskou na zápěstí ruky (v případě, že označení nemají, požádá vedoucího přijímacího střediska o povolání příslušníků HZS kraje k provedení dozimetrické kontroly nebo navrácení do místa dekontaminace);
• všichni, kteří se evakuovali ze ZHP vyplní Evidenční kartu (obsahuje pořadové číslo, název evakuované obce, jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště a název příjmové obce) a Čestné prohlášení evakuované osoby, které slouží k ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocnění;
• vyplněné Evidenční karty a Čestné prohlášení evakuované osoby vloží do jedné k tomu vydané obálky;
• pouze jeden zástupce evakuovaných (z jednoho vozidla) vystoupí a přejde do přijímacího střediska;
• mohou využít sociálního zařízení (mobilní i stacionární toalety a načerpání pitné vody), které je umístěno na okraji hřbitova Kostela Nejsvětější Trojice vzdáleného necelou minutu chůze od parkoviště přijímacího střediska (směr k řece Otavě), nebo případně WC, které je umístěno u oploceného pozemku tenisových kurtů.

3.  Zástupci Českého červeného kříže (ČČK) provádí prvotní filtr k posouzení způsobilosti ke společnému ubytování prostřednictvím následujících otázek:

• Léčíte se v současnosti na infekční onemocnění?
• Bylo Vám nařízeno v současnosti karanténní opatření?
• Byl/byla jste v kontaktu s nemocnou osobou nebo osobou podezřelou z nákazy?

Poté rozhodují o roztřídění osob na osoby způsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel na levou stranu) a osoby nezpůsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel vpravo nebo vystoupení osoby z vozidla a přemístění za doprovodu spojky na pracoviště Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje).

4.  Orgány, které zabezpečují veřejný pořádek, tj. Policie České republiky a Městská policie Písek, plní úkoly podle požadavku starostky města Písku (předsedy krizového štábu ORP Písek) a vedoucího přijímacího střediska.

5.  Pracovník poskytuje psychosociální pomoc dle potřeby a závažnosti s cílem zajištění základní lidských potřeb včetně podpory pocitu bezpečí a předání do další péče. Mohou ji zajišťovat vyškolení pracovníci nestátních neziskových organizací, osoby proškolené v oblasti poskytování psychosociální pomoci z řad složek IZS a psychologové složek IZS. Při instrukčně metodickém zaměstnání v Písku byly využity znalosti a dovednosti člena posttraumatického týmu HZS JčK Územního odboru Písek.

Ve vnitřním prostoru přijímacího střediska byla prezentována praktická činnost:

1.  Pracoviště krajské hygienické stanice (dále jen „KHS“), které zajišťuje hygienicko­ epidemiologické zabezpečení na základě zjištěných informací uvedených v tiskopise Čestné prohlášení od evakuovaných obyvatel, popř. z informací získaných od zástupce ČČK. Osoby, které alespoň u jedné ze tří výše uvedených otázek odpověděly kladně, byly po posouzení způsobilosti ke společnému ubytování odvezeny do předem vytipovaného ubytovacího zařízení, které musí splňovat následující podmínky:

• prioritně být ve vlastnictví státu, kraje nebo obce;
• samostatný (samostatně stojící);
• oplocený s možností příjezdu vozidel až ke vstupu do objektu, příp. v zástavbě s jedním uzavíratelným (uzamykatelným) vstupem;
• s možností stravování (kuchyně s jídelnou), případně možnost výdeje stravy přímo v něm;
• napojen na veřejný vodovod se splachovacími WC;
• ubytovací kapacita cca 20 až 50 osob, podle celkového počtu osob, pro které ORP plánuje ubytování ve svém správním obvodu;
• pokoje pro dvě až čtyři osoby (max. čtyři lůžka);
• možnost ubytování v místnostech (pokojích), které mají vlastní hygienické zázemí, tj. umyvadlo, sprchu, záchod apod.;
• možnost provádění určitých dezinfekčních opatření, např. umývání podlah, převlékání a obměna ložního prádla, praní prádla.

2.  Pracoviště pro evidování a určení místa ubytování zajišťují členové Oblastního spolku ČČK Písek a jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písek, kteří vybírají od evakuované osoby (jednoho zástupce nebo pověřené osoby z vozidla) vyplněné Evidenční karty. Následně pracovníci:

• určují místo ubytování za pomocí sumarizačního archu, ve kterém jsou zapsány předem HZS kraje vytipované ubytovací kapacity (nutno vědět, jaká je max. a aktuální ubytovací kapacita, při určování ubytovacího zařízení si ponechávat zhruba 10 volných lůžek pro budoucí slučování rodinných příslušníků);
• v sumarizačním archu zapisují počet ubytovaných evakuovaných osob;
• při určování místa ubytovaní musí mít neustále v patrnosti, zdali se jedná o osoby způsobilé nebo nezpůsobilé ke společnému ubytování (např. zdravotní omezení, věk osob, omezená hybnost);
• na základě určeného místa nouzového ubytování do předem připraveného tiskopisu Příkaz k ubytování evakuovaných obyvatel zapisují jméno a příjmení zástupce nebo pověřené osoby vozidla a počet společně se evakuujících osob, rodinných příslušníků nebo spolucestujících (příkaz k ubytování obsahuje pořadové číslo ubytovacího zařízení, hlavičku orgánu zajišťujícího činnost přijímacího střediska, text týkající se evakuované osoby a rozhodnutí o evakuaci a ubytování, mapku s trasou z přijímacího střediska do místa ubytování, adresu, telefonické spojení a souřadnice GPS ubytovacího zařízení, je možno přidat i jeho obrázek);
• při předávání Příkazu k ubytování evakuované osoby poučují zástupce nebo pověřené osoby vozidla o další činnosti při přesunu do určeného místa k ubytování.

3.  Pracoviště provádějící evidenci evakuovaných zajišťují zaměstnanci Městského úřadu Písek, kteří odebírají vyplněné Evidenční karty. Evakuované osoby ubytované ve správním území města Písek jsou zapisovány do Formuláře pro vedení údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí v listinné podobě a současně zadávány do počítačové aplikace Registr přechodných pobytů uvedených na webových stránkách http://rpp.izscr.cz/. Ostatní Evidenční karty se ponechají na pracovišti pro evidování a určení místa ubytování, protože evakuovaným osobám byl vydán příkaz k ubytování v jiných obcích, tj. jiném správním území, než je město Písek. Za evidenci evakuovaných osob na jiném správním území odpovídá příslušný obecní úřad a obecní úřad ORP si může záznamy zkontrolovat na vzdáleném přístupu, tj. v aplikaci Registr přechodných pobytů.

4.  Pracoviště vedoucího přijímacího střediska a jeho zástupce zabezpečuje vybavení a chod všech pracovišť a poskytují informace evakuovaným osobám. Za tím účelem mohou vyhotovit informační tabuli, kde průběžně aktualizují všechny dostupné informace týkající se evakuace, přijímacího střediska, evakuačních tras, náhradního a nouzového ubytování, nastalá opatření apod.

Veškeré postupy a úkoly všech zainteresovaných jsou zpracované na samostatných checklistech a uložené v dokumentaci přijímacího střediska.

Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci
Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci byla realizována s cílem procvičit jednotlivé úkony přijímacího střediska, zjistit průměrný čas při odbavení evakuované osoby, a tím ověřit plánovanou kapacitu přijímacího střediska. Záměrem byla také výměna zkušeností všech účastníků nácviku a precizace vlastní dokumentace pro potřeby evakuace nejen při příjmu osob v souvislosti s radiační havárií, ale i při jiných mimořádných událostech a krizových situací. Účastni byli pracovníci krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, odborně příslušní zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje, složek IZS a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, kteří získali řadu podnětů pro další činnost. Závěry ukázaly, že přijímací středisko v Jindřichově Hradci, pro které je plánovaný maximální příjem 1.765 evakuovaných osob, by 60 % osob odbavilo za 18 hodin, tzn. průměrně 1 osobu za minutu.

Závěr
V příspěvku byla charakterizována činnost přijímacího střediska na základě zkušeností v Jihočeském kraji. Je zřejmé, že zřízení přijímacího střediska vyžaduje náročnou organizační, personální a odbornou připravenost. Samotná příprava je náročná také z hlediska času a rozsahu prováděných činností. Prvním krokem pro zdárnou realizaci je připravená dokumentace, organizace a vybavenost přijímacího střediska. Objekt pro příjem osob je vhodné plánovat v obcích s rozšířenou působností, kde lze využít dobrou občanskou vybavenost, personální podporu a další potřeby pro efektivní činnost přijímacího střediska.

Praktický nácvik a zřízení tří přijímacích středisek z šestnácti plánovaných v Jihočeském kraji bylo velkým přínosem a inspirací. Závěrečná hodnocení ve všech případech vyvolala bouřlivé diskuze a přivedla zúčastněné ke konstruktivně kritickému zamyšlení nad problematikou havarijního a krizového plánování. Praktické zkušenosti z ověření činnosti přijímacího střediska budou v případě reálného provedení evakuace efektivně zúročeny.


plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D., kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ, HZS Jihočeského kraje, Ing. Aleš KUDLÁK, Ph.D., město Písek

Pro velký zájem ze strany jednotek sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí byl do plánu úkolů pro rok 2017 znovu zařazen specializační kurz „Technik ochrany obyvatelstva“, kterého se účastní určení členové jednotek, technici ochrany obyvatelstva nebo velitelé družstev se zaměřením na plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Kurz probíhá v souladu s platnými dokumenty, zejména osnovami kurzu (č.j. MV-86739-1/PO­ IZS-2013 ze dne 25. července 2013) a pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR k odborné přípravě a odborné způsobilosti členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků.

Cílem kurzu je připravit absolventa pro zastávání funkce technika ochrany obyvatelstva nebo velitele družstva pro ochranu obyvatelstva v jednotce SDH obce provádějících odbornou přípravu v jednotce na tomto úseku, popř. pracujícího jako člen krizového štábu obce při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v obci.

Plánování a příprava kurzu
Tento kurz byl poprvé organizován příslušníky pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení územních odborů (Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí) ve spolupráci s příslušníky ředitelství Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (dále jen „HZS kraje“) na podzim roku 2015, kdy bylo proškoleno celkem devadesát členů jednotek SDH obcí. Vedoucí organizačního týmu, odpovědnou za přípravu a provedení kurzu, tehdy byla kpt. Ing. Hana Šepsová z územního odboru Chrudim. Pro velký zájem a pozitivní ohlasy na tento typ kurzu probíhá v letošním roce další běh podle stejného scénáře z předminulého roku. Z hlediska organizace kurzu se tento koná na dvou místech. Územní odbor Pardubice pořádá kurz samostatně v objektu stanice Pardubice a zbylé tři územní odbory organizují kurz společně ve vhodných prostorách nebo objektech na území jednoho z nich tak, aby bylo zajištěno ubytování a stravování účastníků kurzu, např. v některém rekreačním zařízení. Každý územní odbor samostatně rozešle pozvánky všem obcím ve svém územním obvodu. Součástí pozvánky jsou podrobné informace k pořádanému kurzu a závazná přihláška. Obce se následně vyjádří, zda mají zájem a v kladném případně zašlou zpět vyplněnou přihlášku. Po naplnění minimální kapacity je zahájena příprava kurzu.

Samotná organizace kurzu vyžaduje vynaložení značného úsilí určených příslušníků HZS kraje, neboť příprava musí začít s dostatečným časovým předstihem. Je potřeba zajistit prostory ke konání akce, účast lektorů a dovoz potřebného materiálu od Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR (sklad materiálu ve Skutči). Kurz je realizován prezenční formou v rozsahu 2 x 8 hodin tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro naplnění „Normy znalostí pro funkci technik ochrany obyvatelstva v jednotce SDH obce“ (č.j.MV-3270-11/PO­ OVL-2014 ze dne 8. ledna 2014). První den kurzu probíhá společná teoretická část pro všechny účastníky kurzu, následující den pokračuje praktická část na připravených pracovištích. Účastníci kurzu, rozdělení do skupin podle počtu pracovišť, se na nich podle stanoveného časového harmonogramu postupně střídají a prakticky cvičí práci s technickými prostředky a materiálem nouzového přežití.
Provedení kurzu

Ve stanovený den se na určené místo dostaví účastníci kurzu, zde jsou uvítáni a seznámeni s dvoudenním programem. V úvodu teoretické části kurzu jsou seznámeni s danou problematikou, se základními právními předpisy a dalšími souvisejícími dokumenty a následná výuka probíhá podle konkrétních témat, kterými jsou varování a informování obyvatelstva, evakuace obyvatelstva, nouzové přežití obyvatelstva a humanitární pomoc, nebezpečné látky a ochrana jednotlivce při úniku nebezpečné látky (včetně dekontaminace), zajištění staveb poškozených mimořádnou událostí, zásady používání elektrických zařízení při mimořádné události, práce při povodních, psychosociální péče o postižené obyvatelstvo a preventivně výchovná činnost. Lektory pro uvedenou tématiku jsou příslušníci HZS kraje, kteří se danou problematikou zabývají.

Praktický výcvik probíhá na těchto stanovištích:

• Stanoviště č. 1 – činnost při výstavbě evakuačního střediska, zásady pro výběr vhodného místa a samotná činnost ve středisku (evidence osob, poskytování první pomoci, celkové zajištění chodu střediska).
• Stanoviště č. 2 – budování materiální základny humanitární pomoci (výstavba stanů, příjem a výdej materiálu humanitární pomoci).
• Stanoviště č. 3 – ukázka a praktický nácvik používání kontejneru nouzového přežití.
• Stanoviště č. 4 – protipovodňová opatření (výstavba protipovodňových hrází, odstraňování překážek ve vodním toku, hlásná povodňová služba, práce s vysoušeči zdiva a s čerpadly při odčerpávání vody se zatopených prostor).
• Stanoviště č. 5 – nebezpečné látky a ochrana jednotlivce při úniku nebezpečné látky (detekce nebezpečných chemických látek, způsob provedení improvizované ochrany dýchacích cest a improvizovaného ukrytí, poskytnutí první pomoci osobám zasaženým nebezpečnou chemickou látkou, zásady činnosti jednotek požární ochrany, princip dekontaminace a provedení dílčích činností při dekontaminaci osob, zvířat a techniky).

Dvoudenní kurz je ukončen závěrečnou zkouškou účastníků, kterou provádí tříčlenná zkušební komise. Úspěšným absolventům je předáno osvědčení o absolvování kurzu a je provedeno jeho celkové vyhodnocení.

Závěr
Jak je zmíněno v úvodu tohoto článku, zájem a ohlasy k této akci jsou kladné. S ohledem na počet již proškolených členů jednotek SDH obcí v Pardubickém kraji však lze očekávat přirozený pokles počtu případných nových uchazečů. V roce 2017 zatím proběhl jeden kurz u územního odboru Pardubice, kurz pro ostatní územní odbory je plánován na září a proběhne v rekreačním zařízení Balda u Poličky. Za předpokladu obdobné účasti jako v roce 2015 může být na konci letošního roku v Pardubickém kraji proškoleno formou tohoto kurzu cca 200 členů jednotek SDH obcí. V horizontu následujících pěti let předpokládá HZS kraje uspořádat další kurzy pro zdokonalení získaných znalostí a dovedností členů jednotek SDH obcí, ale zřejmě s větším časovým odstupem mezi jednotlivými běhy kurzů.


por. Bc. Štěpán FROŠ, plk. Ing. Josef JELINEK, foto por. Ing. Kateřina VAMBERSKÁ, kpt. Mgr. Ivana POKORNÁ, HZS Pardubického kraje

Jak jsme již avizovali v minulém čísle, tentokrát přinášíme podrobnosti o organizaci a činnostech Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR (SOZ HZS ČR) a Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) spojených jak s průběhem tradičních hasičských slavností v Litoměřicích, tak zejména o těch činnostech a práci, které nejsou na první pohled vidět a přesto jsou jedny z těch nejdůležitějších.

Týlové zabezpečení litoměřických slavností

Již sedmé hasičské slavnosti, které se konaly ve dnech 10. až 11. června 2017 v Litoměřicích, si kromě nádherného průvodu historické hasičské techniky a akcí určených pro veřejnost vždy vyžádají i maximální nasazení týlového zabezpečení. Pro dobu konání oslav je nutné zabezpečit ubytování až pro 600 lidí, zejména dobrovolných hasičů, včetně jejich stravování i umývání. Pro tento náročný úkol si HZS ČR pronajal na týden cvičiště Armády ČR na břehu Labe v Litoměřicích, kde bylo z centrálních zásob HZS ČR pro nouzové a havarijní situace vystavěno stanové město.

První masivní účast HZS ČR na zajištění ubytování pro účastníky slavností se uskutečnila již v roce 2010. V letošním roce bylo rozhodnuto vystavět ubytovací sektor pro 45 jednotek, tedy přibližně pro 600 lidí. Kromě ubytování ve stanech se stavěly také polní umývárny. Tento úkol připadl, stejně jako v minulých letech, SOZ HZS ČR.

Výstavba stanového městečka
Již 5. června 2017 sklad SOZ HZS ČR Vlastislav zabezpečil jako předsunutá jednotka výstavbu dvou polních umýváren pro potřeby příslušníků ZÚ HZS ČR, který v uvedený den budoval své týlové zázemí. Polní umývárna se skládala ze dvou nafukovacích stanů AZ 24 a 18 s kompletním vybavením, vodoinstalací, sprchami a umyvadly. Dne 7. června v ranních hodinách najížděly do prostoru základny koordinovaně jednotky ostatních skladů SOZ HZS ČR a společně se šesti jednotkami SDH obcí z Ústeckého kraje zahájily v 08.00 hodin výstavbu ubytovací části základny. Stavba ubytovacího komplexu byla ukončena v 15.30 hodin téhož dne.

Ubytovací prostor byl rozdělen na čtyři sektory - první sektor sestával z 50 kusů nůžkových stanů o rozměrech 4 × 4 metry, každý stan byl vybaven čtyřmi polními lůžky a přikrývkou. Druhý sektor sestával z 81 kusů nůžkových stanů o rozměrech 3 × 3 metry a každý stan byl vybaven třemi polními lůžky s přikrývkou. Třetí sektor pak tvořilo pět nafukovacích stanů typu GTX 45, přičemž každý stan byl vybaven 14 polními lůžky s přikrývkou. Tyto ubytovací sektory byly vystavěny v prostoru vyčleněném pro ubytování jednotek SDH obcí v rámci stanového městečka.

Čtvrtý sektor pro ubytování byl vybudován v prostoru rozmístění ZÚ HZS ČR, kde bylo postaveno šest nafukovacích stanů typu GTX 45 a 24, stany byly vybaveny skládacími lůžky s matracemi a přikrývkami a byly využity pro ubytování služebních řidičů HZS krajů a příslušníků ZÚ HZS ČR. Mezi sektory byly ponechány ulice pro bezpečný pohyb ubytovaných. Mezi stany byly umístěny elektrické rozvaděče pro případné napojení spotřebičů. Kabely byly napojeny přes jisticí rozvodné skříně do stacionárních sloupových rozvaděčů Armády ČR. Rozvody elektřiny přes komunikace byly zabezpečeny gumovými přejezdy. Celkem bylo použito pět velkých rozvodných skříní, 30 menších elektrických rozvaděčů a 60 prodlužovacích kabelů o celkové délce 950 metrů.

Kompletní rozvod elektrických kabelů a instalaci elektrických rozvaděčů zabezpečili pracovníci revizní služby SOZ HZS ČR. Venkovní prostory ubytovacího sektoru byly nasvíceny osmi osvětlovacími balony o výkonu 1200 W. Prostor byl dále vybaven 40 nádobami na odpad a 40 hasicími přístroji. Organizátorem akce byly zabezpečeny kabinky WC o počtu 15 kusů, ty byly rozmístěny podle hygienických norem.
Pro lepší orientaci byly stany označeny číslem a ulice písmeny A­ F.

Pro registraci ubytovaných členů SDH obcí a pro strážní službu, kterou zabezpečovala Městská policie Litoměřice a agentura, byl postaven přístřešek vybavený nábytkem. Zde se zapisovaly přijíždějící jednotky SDH obcí. Provoz registračního místa zabezpečovaly dvě zaměstnankyně MV­ generálního ředitelství HZS ČR a dva pracovníci SOZ HZS ČR.

Pro celkovou orientaci byly u registračního místa a na prezentačním stánku HZS ČR umístěny orientační tabule pro návštěvníky stanového městečka, byly vymezeny zakázané zóny a bylo zahájeno nepřetržité střežení celé základny soukromou bezpečnostní agenturou. Podle seznamu ubytovaných bylo zapsáno a ubytováno 365 osob.

Dne 7. června byl dobudován i hygienický sektor, byly postaveny a zprovozněny další dvě soupravy polních umýváren s kompletní vodoinstalací ze skladů SOZ HZS ČR Zbiroh a Skuteč a od 15.00 hodin byl zahájen provoz včetně ohřevu teplé vody. Teplá voda byla ohřívána naftovými průtokovými ohřívači.

Každá polní umývárna byla vybavena čtyřmi plastovými kontejnery o objemu 1000 litrů na čistou vodu a čtyřmi kontejnery na odpadovou vodu. Dovoz čisté vody do kontejnerů a odvoz použité vody zabezpečoval ZÚ HZS ČR. Celková kapacita všech umýváren byla navýšena na 120 až 150 osob za hodinu. Celodenní obsluhu stanového městečka a obsluhu polních umýváren zabezpečovalo pět pracovníků SOZ HZS ČR skladu Skuteč.

Běžný provoz stanového městečka (ubytovací a hygienický sektor) byl zajištěn od 8. do 11. června. Dne 11. června byla od 07.00 hodin zahájena likvidace všech prostředků, na kterých se podíleli pracovníci SOZ HZS ČR příslušných skladů a dále příslušníci vybraných jednotek SDH obcí z Ústeckého kraje. Likvidace byla ukončena ve 13.00 hodin dne 11. června 2017.

Shrnutí
Na celkovém zabezpečení Litoměřických slavností se materiálově podílely sklady SOZ HZS ČR Zbiroh, Vlastislav, Kroučová, Kamenice, Velvary, Hluboká, Skuteč, Jihlava, Drahanovice, Vizovice a ředitelství SOZ HZS ČR. Na výstavbě městečka se podílelo 50 pracovníků SOZ HZS ČR a 30 členů jednotek SDH obcí z Ústeckého kraje. Materiál na výstavbu stanového městečka byl dopraven na patnácti nákladních vozidlech včetně tří vozidel nosičů kontejnerů. Na řízení a koordinaci výstavby a provozu stanového městečka se podíleli tři pracovníci ředitelství SOZ HZS ČR.

Reprezentační stánek a tribuna
Dne 5. června 2017 vystavěli pracovníci skladů SOZ HZS ČR Velvary a Kamenice v pavilonu K na litoměřickém výstavišti reprezentační stánek pro zabezpečení prezentace a propagace HZS ČR včetně poskytnutí občerstvení po celou cobu konání akce. Stánek byl sestaven z komponentů „octanorm“, které byly pořízeny přes BVV Brno a byly v průběhu 4. června dopraveny na místo, další komponenty byly následujícího dne dovezeny jako výpůjčka z Muzea Policie ČR z Prahy a MV­ generálního ředitelství HZS ČR.

Provoz stánku byl zabezpečen pěti pracovníky SOZ HZS ČR – pracoviště Lysina od 8. června 2017 do 11. června 2017, kteří poskytovali kompletní služby v oblasti občerstvení návštěvníků VIP stánku HZS ČR.

Dne 8. června 2017 byly do pavilonu K na výstavišti dopraveny exponáty z Expozice požární ochrany HZS ČR ze Zbirohu, jednalo se o přepravu jak kolové historické hasičské techniky, tak i dalších 14 kusů exponátů. Přepravu a instalaci zabezpečovali pracovníci skladu SOZ HZS ČR Zbiroh.

Dne 9. června 2017 vystavěli pracovníci skladů SOZ HZS ČR na litoměřickém náměstí reprezentační tribunu o rozměrech 12 x 4 metry a další tribunu o rozměrech 8 x 4 metry se zastřešením. Po ukončení slavnostního průvodu byly obě tribuny dne 10. června v odpoledních hodinách demontovány a odvezeny. Na montáži a demontáži tribun se podílelo 12 pracovníků skladů SOZ HZS ČR Kamenice, Velvary, Skuteč, Vlastislav, Kroučová a ředitelství SOZ HZS ČR; komponenty tribun byly přepravovány na dvou nákladních vozidlech.

Dne 10. června 2017 pracovníci SOZ HZS ČR skladu Vlastislav od 20.00 do 23.30 hodin na Lodním nábřeží v Litoměřicích, při příležitosti ukázek činnosti HZS ČR a hasičské fontány, zabezpečovali provoz speciálního mobilního osvětlovacího balonu.

Výcvik ZÚ HZS ČR na vodě
Kromě stanového města pro účastníky slavností celý týden působil v Litoměřicích ZÚ HZS ČR, který tuto příležitost využil ke speciálnímu výcviku svých jednotek. Kromě 85 příslušníků ZÚ HZS ČR měl k dispozici až 40 kusů techniky, což dohromady dává velikost velkého odřadu. „Vzhledem k počtu speciální techniky i přítomnosti našich jednotek ze všech tří republikových základen zde máme ojedinělou příležitost k výcviku. Kromě jiného jsou zde například tři obojživelné pásové transportéry, které přepraví až 70 osob a mají využitelnost hlavně při povodních k evakuaci osob nebo přesunu materiálu do oblastí postižených povodněmi. Většinou s nimi cvičíme na stojaté vodě, tady máme možnost vyzkoušet si manévrování, evakuaci osob i plavbu ve formacích na tekoucí vodě,“ uvedl zástupce velitele ZÚ HZS ČR plk. Ing. David Kareš.

Kromě této techniky předvedli hasiči například pásový zodolněný nakladač, který již třetím rokem zasahuje při likvidaci muničního skladu ve Vrběticích, požární tank, sací bagr a další speciální techniku, se kterou ZÚ HZS ČR zasahuje nejen při povodních, ale i při větrných kalamitách nebo rozsáhlých sesuvech půdy.

Při výcviku zároveň příslušníci ZÚ HZS ČR využívali i přítomnost speciální jednotky HZS ČR primárně předurčenou pro evakuaci osob při povodních WASAR. Naopak příslušníci WASAR týmu měli možnost spolupracovat s potápěči ZÚ HZS ČR. „Při výcviku jsme chtěli hlavně vyzkoušet nové technické prostředky. Máme například nový sonar, kterým zkoušíme vyhledávat potápěče na dně řeky. Bude sloužit při vyhledávání utonulých při povodních,“ uvedl velitel WASAR týmu, plk. Ing. Jiří Němčík z HZS Moravskoslezského kraje.

V plánu výcviku byla podle jeho slov také simulace poruchy lodi, její zachycení v proudu a bezpečná manipulace při odtažení a evakuaci lidí z pásového transportéru. WASAR tým při své práci využívá devět člunů různých konstrukcí a velikostí.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, plk. Ing. Jiří NĚMEČEK, SOZ HZS ČR, foto archiv SOH HZS ČR

Obdobně jako v letech 2010 a 2014 i letos se Záchranný útvar HZS ČR nemalou měrou podílel na zabezpečení průběhu hasičských slavností, které proběhly 9. a 10. června v Litoměřicích na výstavišti Zahrada Čech.

Prvním úkolem pro jednotky útvaru bylo přepravit do místa konání slavností veškerou potřebnou techniku, což zahrnovalo přesun 45 automobilů s 18 přívěsy a návěsy na nichž se přepravovalo deset lodí a člunů, stejný počet kontejnerů a děvět kusů pásové a zemní techniky. Už v pondělí 5. června 2017 v brzkých ranních hodinách vyrazila z Hlučína do Litoměřic skupina čítající 28 vozidel a souprav s naloženou technikou. K této skupině se pak u Jihlavy přidalo dalších šest a za Prahou osm automobilů a souprav ze záchranných rot Jihlava a Zbiroh tak, aby společně po 14. hodině dorazily před Litoměřice. Byť se nejednalo o uzavřenou kolonu, která by na cestách působila komplikace, přesun tak velkého počtu požární techniky rozhodně budil pozornost. Zbylá technika pak byla na výstaviště dopravována z jednotlivých dislokací průběžně až do čtvrtka. Kromě vlastní techniky zabezpečily jednotky útvaru i převoz tří kusů historické techniky z muzea ve Zbirohu a z Letkova u Plzně.

Ihned po příjezdu techniky na vodní cvičiště v Litoměřicích začali příslušníci s výstavbou provizorní základny s veškerým potřebným zázemím. Během několika hodin došlo k ustavení, vybavení a zprovoznění veškerých kontejnerů i nafukovacích a pevných stanů, které tvořily jádro základny. Ta v následujících dnech sloužila pro ubytování a stravování stovky příslušníků záchranného útvaru a dalších třiceti strojníků z několika krajů, kteří přijeli v rámci slavností vystavovat pořární techniku HZS ČR.

Základna byla tvořena:

• Dvojicí kontejnerů nouzového přežití s výsuvnou konstrukcí, jež sloužily jako pracoviště velení a logistického zabezpečení jednotek útvaru. Samotné kontejnery jsou vybaveny dvěma samostatnými pracovišti, toa­letou a sprchou, kuchyňským koutem, dvěma postelemi a centrálním prostorem, v němž je umístěn stůl s židlemi. Výbavou každého kontejneru jsou rovněž dva velké nafukovací stany (42 m2), jeden menší (15 m2) a propojovací díl, který umožňuje připojení kteréhokoli ze stanů přímo ke vchodu do kontejneru. Kontejnery mají zabudovanou 110kVA elektrocentrálu pro napájení kontejneru a dalších externích zařízení, nádrže na čistou i odpadní vodu, s možností napojení na externí nádrže a zdroj elektrické energie.
• Dvojicí sanitárních kontejnerů s výsuvnou konstrukcí, přičemž každý obsahuje čtyři sprchové kouty, šest samostatných toalet s umyvadlem a dalšími čtyřmi umyvadly a vysoušeči rukou. Kontejnery mají zabudovanou elektrocentrálu a nádrže na čistou i odpadní vodu.
• Kontejnerovou kuchyní, která se skládá ze dvou ISO kontejnerů. Jeden slouží jako varna a druhý jako výdejna. Kontejnery jsou vybaveny kotli, fritézami, konvektomaty, sporákem, troubou a dalším moderním zařízením pro přípravu a uchovávání stravy. Kapacita kontejnerů přesahuje 200 stravních dávek.
• Kontejnerovou elektrocentrálou o vý­konu 400 kVA, která napájela nejen výše uvedené kontejnery, ale i veškeré další elektrické příslušenství základny. Centrála je schopna dlouhodobého nepřetržitého provozu, je vybavena množstvím kabelů a spojek pro napojení na nejrůznější sítě a zařízení a její stav je možné sledovat prostřednictvím mobilního telefonu. Hlučnost centrály je přitom minimální, takže ve vzdálenosti několika metrů je prakticky neslyšitelná a její provoz neruší ani v nočních hodinách.
• Dvanácti nafukovacími stany určenými pro ubytování příslušníků a dvěma stany s pevnou konstrukcí o rozměrech 12 × 6 m, z nichž jeden sloužil jako jídelna a druhý jako sušárna.
• Skladovacím kontejnerem, v němž bylo uskladněno veškeré vybavení pro práci na vodě používané při výcviku.
• Tankovacím kontejnerem se zásobou motorové nafty a benzinu, který umožňoval tankování techniky přímo na místě výcviku.

Ve středu 7. června 2017 vyrostlo na vodním cvičišti poblíž základny ZÚ HZS ČR stanové městečko pro ubytování přibližně 600 účastníků slavností z řad dobrovolných hasičů. O výstavbu se v rámci cvičení postaral HZS Ústeckého kraje a jednotky dobrovolných hasičů z okolních obcí, samotné stany poskytnulo SOZ HZS ČR. Úkolem útvaru bylo zemní technikou ještě před zahájením výstavby stanů vyrovnat do roviny prostor, kde následně probíhalo vybudování městečka.

V rámci samotných slavností, které proběhly v pátek a sobotu, bylo na výstavišti k vidění osm kusů techniky ZÚ HZS ČR, z nichž většina se návštěvníkům představila i v rámci dynamických ukázek. Největším lákadlem a novinkou se stal dálkově řízený pásový nakladač CAT 973D určený mj. pro provoz v prostředí s vysokými teplotami a vybavený doplňkovou balistickou ochrannou, díky níž je předurčen i pro práce s municí a výbušninami a v prostředí s nebezpečím exploze. Tento nakladač je nasazen prakticky nepřetržitě od jeho pořízení v říjnu 2016 při likvidaci následků výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, odkud si „odskočil“ pouze na pár dní do Poličských strojíren, a.s., kde rovněž došlo k explozi při zpracovávání munice a na veletrh Pyros, který se konal začátkem června v Brně. Litoměřické slavnosti tak byly pro širokou veřejnost první příležitostí jak vidět tento unikátní stroj naživo.

Dalšími vystavenými zemními stroji, které se navíc představily i v činnosti během dynamických ukázek po oba dva dny slavností, byly pásové rypadlo CAT 329E a víceúčelový stroj Huddig 1260C, který je možné rovněž řídit dálkovým ovládáním. Zatímco rypadlo si díky demoličním nůžkám „pohrálo“ s osobním automobilem, jenž posloužil k ukázce práce složek IZS při dopravní nehodě, traktorbagr přivezl ve své lžíci suť pro další ojedinělý stroj – sací bagr. Jedná se o automobil určený k nasávání suchých i mokrých materiálů, jako je suť, písek, bahno, zemina, zrní apod. Jednotlivé nasávané kusy mohou přitom být až 30 kg těžké a mít průměr až 25 cm. Bagr je tak nedocenitelný pomocník při záchranných a likvidačních pracích při zavalení a zasypání osob, zřícení konstrukcí, sesuvech půdy, dopravních nehodách apod.

Posledním z vystavených zemních strojů byl univerzální dokončovací stroj UDS 214 na podvozku Tatra T815-7 doplněný o ochranu pracovního ramene proti účinkům plamenů a sálavého tepla. Vozidla určená pro ZÚ HZS ČR se stala prvními vyrobenými stroji v této konfiguraci. Využívána jsou u různorodých mimořádných událostí od povodní, přes demolice až po požáry.

K vidění byly v Litoměřicích i oba typy tanků ve službách HZS ČR, tedy vyprošťovací tank VT-72, jenž byl použit např. při vyproštění uvízlé lodi v Drážďanech počátkem loňského roku, a hasicí tank SPOT 55, který byl nasazen při požáru lesa v Bzenci, či ve Vrběticích. Své hasicí možnosti předvedl v rámci dynamické ukázky i přítomným divákům na výstavišti. Posledním typem techniky byl moderní valníkový automobil s hydraulickou nakládací rukou na podvozku Tatra T815-7 8× 8. Je určen především pro přepravu materiálu či osob a to i ve složitém terénu. Využití nachází mj. při závozu humanitární pomoci do postižených oblastí či evakuaci osob ze zaplavených území.

Vybraná technika útvaru nechyběla ani ve slavnostním průvodu, kterému vévodil tahač MAN s podvalníkem Nooteboom a naloženým pásovým nakladačem CAT 973D. Dále se na litoměřickém náměstí představily automobily na podvozku Tatra T815-7, konkrétně nosič kontejnerů, valník s hydraulickou rukou, třístranný sklápěč a univerzální dokončovací stroj.

Příslušníci útvaru pak ukázali své schopnosti i v rámci sobotního večerního programu na lodním náměstí. Nejprve při společné ukázce Policie ČR a HZS ČR při záchraně osoby z vodního toku vrtulníkem a poté v samostatné ukázce flotily plavidel ZÚ HZS ČR. Tu obstaraly tři pásové obojživelné transportéry PTS-10 a devět pevných i nafukovacích člunů, které se postupně představovaly divákům na břehu v nacvičených sestavách. Mimo ukázek na vodě zajišťoval útvar prostřednictvím kontejnerové centrály i napájení hasičské fontány a prodejního stanu elektrickou energií.

Kromě výše uvedených činností zajišťovali příslušníci ZÚ HZS ČR mj. ustavení veškeré techniky HZS ČR na výstavišti i ve slavnostním průvodu, ubytování a stravování příslušníků HZS ČR zajišťujících ukázky na výstavišti apod. Kromě úkolů spojených se zajištěním slavností pak využily jednotky útvaru týden strávený na vodním cvičišti k intenzivnímu výcviku příslušníků na tekoucí vodě. Do výcviku se zapojili všichni přítomní vůdci malých plavidel, strojníci obojživelných transportérů i příslušníci, kteří cvičili záchranu tonoucího a další práce na vodě z nafukovacích raftů.

Během celého týdne navštívilo základnu ZÚ HZS ČR na vodním cvičišti několik významných delegací politiků a čelních představitelů MV-generálního ředitelství HZS ČR, HZS jednotlivých krajů a prezídia a jednotlivých krajů HaZZ SR. Těm byla detailně představena provizorní základna, ukázána plavba s obojživelníky i čluny, popsána technika a přitom nastíněna i další činnost ZÚ HZS ČR.

V sobotu večer a neděli ráno došlo k postupnému zbourání a sbalení základny, naložení veškerých kontejnerů, člunů a části techniky a do 11 hodin vyjely jednotky útvaru zpět do svých dislokací, kam postupně dorazily v odpoledních hodinách. Velkým pozitivem byla skutečnost, že řidiči útvaru najeli s veškerou technikou celkem více než 51 500 km, během nichž nedošlo k žádné nehodě, ani závažnějšímu poškození techniky.


kpt. Ing. Ivo ADÁMEK, Záchranný útvar HZS ČR, foto archiv Záchranného útvaru HZS ČR

Ve dnech 5. a 6. června 2017 se konal v Lázních Bohdaneč XXII. ročník „Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek“. Institut ochrany obyvatelstva tuto odbornou konferenci zaměřenou na oblast chemie toxických látek pořádá pravidelně jednou za dva roky.

Konference se zúčastnilo 56 odborníků z celé České republiky, Slovenska a Itálie, především zástupců chemických laboratoří a jednotek HZS krajů, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), Policie ČR, Armády ČR, univerzit a firem. Bylo předneseno 19 příspěvků na vysoké odborné úrovni, které budou náplní vědeckého recenzovaného časopisu The Science for Population Protection, vydávaného Institutem ochrany obyvatelstva (IOO).

Ariovaldo Bisi (Itálie)Po úvodním slovu Ing. Tomáše Čapouna, CSc., (IOO) přinesla Ing. Zdeňka Fabiánová, Ph.D. (SÚJB) zajímavé informace o přírodních toxinech – ricinu, saxitoninu a abrinu – z pohledu dvou mezinárodních úmluv. Zatímco ricin a saxitoxin patří mezi stanovené látky jak podle úmluvy o zákazu chemických zbraní (vyhláška č. 208/2008 Sb.), tak podle úmluvy o zákazu biologických zbraní (vyhláška č. 474/2002 Sb.), abrin ve vyhlášce č. 208/2008 Sb. chybí, i když je to látka toxičtější než ricin, kterou lze jednoduchým a levným postupem extrahovat ze semen sotorku obecného (což je bobovitá rostlina divoce rostoucí v teplejších oblastech celého světa).

V dalším příspěvku Ing. Monika Hoskovcová, Ph.D., (Univerzita obrany) seznámila účastníky konference s modifikací biochemické metody zaměřené na rozlišení jednotlivých nervově paralytických organofosforových látek. Postup byl realizován pomocí kolorimetrického biosenzoru s acetylcholinesterázou s následnou reakcí s mono- nebo bispyridiniovými oximy. Spolehlivého rozlišení bylo dosaženo porovnáním spektrálních dat remise povrchu bavlněného nosiče.

V následujícím bloku byly přítomným představeny nové prostředky pro analýzu a detekci nebezpečných chemických látek. Největší pozornost vzbudily přenosné a mobilní chromatografy a spektrometry, které jsou využitelné v praxi jednotek PO určených pro zásahy u mimořádných událostí s přítomností nebezpečných látek.

Ing. Peter Novotný (Kontrolné chemické laboratorium civilnej ochrany VTU KM a CO Slovenská Ľupča) vystoupil s příspěvkem zabývajícím se zkušenostmi kontrolních chemických laboratoří CO Ministerstva vnitra SR při řešení mimořádných událostí s CBRN hrozbou. V rámci svého příspěvku také přiblížil organizační strukturu a činnost chemických laboratoří na Slovensku, které spadají přímo pod Sekci krizového řízení Ministerstva vnitra SR. Jejich hlavní náplní je řešení mimořádných událostí s CBRN rizikem s důrazem na detekci, následnou laboratorní analýzu a zabezpečení monitoringu s cílem ochrany obyvatelstva. Ke své činnosti v místě zásahu v terénu využívají mobilní chemické laboratoře stejně, jako je tomu v České republice.

Následující den zazněla zajímavá přednáška pracovníka Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení Univerzity obrany plk. doc. Ing. Ladislava Rozsypala „Využití ftaleinů a sulfoftaleinů při spektrofotometrickém stanovení dusíkového yperitu“. Tato látka ve formě kationtu tvoří iontové asociáty se sulfoftaleiny a estery s ftaleiny, což jsou barevné produkty, které je možné extrahovat do chloroformu jako organického, s vodou nemísitelného rozpouštědla, a následně spektrofotometricky stanovit dusíkový yperit. Postupy jsou využitelné v terénní analýze bojových chemických látek stejně jako v rutinních metodách laboratorního stanovení.

Novou metodiku testování degradační účinnosti pevných dekontaminačních látek v HZS ČR představil ve své přednášce Ing. Tomáš Čapoun, CSc., který popsal vývoj metodiky hodnocení degradační účinnosti sorbentů při rozkladu bojových chemických látek somanu, látky VX a sulfidického yperitu. K měření byla využita metoda infračervené spektrometrie s technikou totální tlumené reflexe. Podstatou této nové a dosud nepublikované metodiky je měření infračervených spekter směsí bojových chemických látek s dekontaminačním sorbentem v určitých časových intervalech a určení stupně rozkladu látky na základě intenzity určitého absorpčního pásu. Výsledkem testování jsou grafické závislosti podílu rozložené bojové chemické látky na čase a reakční doby potřebné k rozkladu 50 a 90 % původního množství látky.

Pplk. Ing. Jiří Matějka (MV­ generální ředitelství HZS ČR) se ve svém příspěvku zabýval možností analýzy lidského pachu pomocí plynové chromatografie, kterou je možné identifikovat přibližně 1000 různých molekul pachu. Získají se tak frakce molekul pachového vzorku, které jsou charakteristické pro každého jedince, proto by tato metoda mohla sloužit jako další způsob určení totožnosti člověka.

Ing. Jana Krykorková, CSc., (IOO) se ve své přednášce zaměřila na analýzu rostlinných olejů ve vodě, které i když nejsou nijak zvlášť toxické, mohou v případě úniku do vodních toků způsobit změnu organoleptických vlastností vody a v případě rozsáhlejší kontaminace zamezit samočistícím pochodům ve vodách. Dalším důvodem, proč je potřebné zabývat se identifikací těchto látek, je jejich schopnost potenciálního vznícení a samovznícení. V příspěvku se zaměřila na identifikaci 40 rostlinných olejů metodou GC/MS.

Na závěr konference vystoupil Ing. Čapoun, CSc., s přednáškou o nálezu bojové chemické látky Gelbkreuz. Pod názvem Gelbkreuz byla již v 1. světové válce označována bojová chemická látka založená většinou na yperitech. Analýza nalezené látky ukázala, že jde o směs sulfidického yperitu, kyslíkatého yperitu a seskviyperitu. Přednášející zdůraznil opatření, která by měla být při nálezu podobných předmětů dodržována. Tento nedávný nález je důkazem, že ještě v současné době jsou reálné nálezy bojových chemických látek, které představují pro civilní obyvatelstvo a zasahující složky integrovaného záchranného systému vážné riziko. Eliminace nebo snížení následků účinků bojových chemických látek není možné bez dobré znalosti jejich vlastností, včetně současných poznatků z oblastí mechanismu toxického účinku, klinických příznaků, diagnostiky, léčby intoxikace, ochrany a dekontaminace. To klade zvýšené nároky na odbornou úroveň příslušníků složek integrovaného záchranného systému.

V rámci konference měli přítomní také možnost si prohlédnout chemické laboratoře Institutu ochrany obyvatelstva, které jsou vybaveny analytickými přístroji na velmi vysoké úrovni, a dále se mohli seznámit s vybavením mobilních laboratoří.

K výměně zkušeností v oblasti analytické chemie a jejich uplatnění došlo při neformálních rozhovorech, kdy se opět potvrdilo, jak důležitá je úzká spolupráce mezi jednotlivými složkami IZS a dalšími organizacemi.


pplk. Ing. Dagmar URBANOVÁ, plk. Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc., Hana KOVALIČOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto pplk. Ing. Dagmar URBANOVÁ