POŽÁRNÍ OCHRANA

Lokalizace kriminalistického ohniska,
s. 4
Záchrana lidí z letadel je na prvním místě,
s. 8
Dotační programy,
s. 14
Grand pro jednotky dobrovolných hasičů Lesů České republiky,
s. 15

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Spuštění systému eCall,
s. 16
Novinky chemické služby IV - Aktualizace metodickckých listů Bojového řádu jednotek PO,
s. 18
Novelizace koncepce psychologické služby HZS ČR,
s. 20
 

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Cvičení "EVI-EVA 2017",
s. 23
Hasiči na dětském letním táboře,
s. 24
Ochrana civilního letectví před protiprávními činy,
s. 25
Reflexe norské Bílé knihy o bezpečnosti veřejnosti.
s. 28
Adaptace na změnu klimatu,
s. 29
Dvacet let spolupráce v krizové připravenosti,
s. 30

INFORMACE

Popichování v rytmu partnerské (sou)hry,
s. 33
 

Preventivně výchovná činnost (PVČ) už dávno není jen o rozdávání hasičských omalovánek a pastelek. Moderní doba vyžaduje přiblížit se mladé generaci cestou didaktických pomůcek, které děti osloví a baví.

Aplikace moderních technologií v preventivně výchovné činnosti
si, co je pro dnešní mládež zajímavější než cokoli spojené s počítači, telefony a herními aplikacemi? Tento soudobý trend nezastavíme, a proto je potřeba jej vhodně využít tak, aby dítě bylo zábavnou formou i vzděláváno.
Tato myšlenka byla jedním ze základních podnětů k vybudování interaktivní učebny pro PVČ u HZS Kraje Vysočina. Financování takového projektu však není levná záležitost. To byl důvod k hledání zdrojů i mimo rámec našeho rozpočtu.

Finanční podíl Jaderné elektrárny Dukovany
Na území kraje se nachází Jaderná elektrárna Dukovany, významný energetický subjekt, který se nezříká společenské odpovědnosti na úseku osvěty populace v oblasti jaderné problematiky, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Výrazem této odpovědnosti bylo i uzavření Dohody o strategické součinnosti mezi ČEZ, a.s., MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR a HZS Kraje Vysočina, Jihomoravského a Jihočeského kraje za účelem vzájemné spolupráce ve vymezených oblastech. Spolupráce byla dojednána v oblasti pořizování, udržování a provozování koncových prvků varování v zóně havarijního plánování jaderných elektráren a dále v oblasti vzdělávání a preventivně výchovné činnosti. Dohoda byla uzavřena v roce 2015 a nebyla nijak časově omezena. A právě projekt interaktivní učebny se jevil jako jeden z vhodných nástrojů praktické aplikace programu dohody.
Na jaře roku 2016 zpracovalo oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení záměr vybudování interaktivní učebny, na základě kterého byla požádána Nadace ČEZ o finanční příspěvek na tento projekt ve výši 250 000 Kč. Žádost obsahovala konkrétní technický popis projektu, podrobné zhodnocení očekávaných přínosů a celkový prospěch. Součástí byl i rámcový rozpočet požadovaných finančních prostředků. Žádost byla správní radou Nadace ČEZ odsouhlasena. V červnu 2016 byla uzavřena s HZS Kraje Vysočina smlouva o poskytnutí nadačního příspěvku.

Projekt interaktivní učebny

Následoval již standardní postup spojený s realizací investic. V součinnosti s ekonomickým úsekem byl zpracován investiční záměr a po registraci mohla být vypsána veřejná zakázka formou oslovení tří dodavatelů. Technické zadání veřejné zakázky bylo konzultováno s oddělením komunikačních a informačních systémů, aby dodaná technika byla kompatibilní s již využívanou technologií. Bylo rozhodnuto, že umístění interaktivní učebny bude na územním odboru Třebíč.
Vítězem výběrového řízení se stala brněnská firma Engel, s.r.o., jež nabídla instalaci těchto komponent:

• interaktivní tabule o rozměrech 206 × 124 cm včetně ozvučení a přídavných křídel s možností popisu křídou,
• vertikálně posuvný stojan,
• ultrakrátký projektor s rozlišením Full HD,
• notebook o patřičném výkonu včetně potřebného softwaru a dokovací stanice,
• pět dotykových tabletů,
• wifi zařízení,
• hlasovací zařízení s 25 radiově řízenými hlasovátky,
• školení uživatelů.

Mimo uvedenou dodávku byl zakoupen z Asociace Záchranný kruh výukový software v ceně téměř 26 000 Kč, pořízeny další pomůcky PVČ za zhruba 3 000 Kč a v místnosti bylo zrekonstruováno zatemnění za přibližně 31 000 Kč. Celkem byla vyčerpána celá částka 250 000 Kč.
Pro Nadaci ČEZ byla zpracována závěrečná hodnotící zpráva, obsahující informace o průběhu realizace projektu a zejména tabulka evidence čerpání nadačního příspěvku, členěná podle požadovaných rozpočtových položek včetně kopií dokladů od dodavatelů, dále zpráva nezávislého auditora, fotodokumentace a materiály z propagace projektu. Poté Nadace ČEZ definitivně schválila správné čerpání finančních prostředků na tento projekt.

Praktické využití
Učebnu je možné účelně využívat v různých oblastech. Především při exkurzích školní mládeže se předpokládá část programu věnovat edukační činnosti v oblasti požární prevence, bezpečnosti a chování osob při mimořádných událostech. Využívat se budou již zpracované programy z Asociace Záchranný kruh. Je možné vytvářet i vlastní interaktivní aplikace, připravené pro potřebu konkrétních místních ohrožení, např. jaderné havárie. To vše zábavnou formou s aktivním zapojením dětí. Umožňuje to nejen interaktivní tabule, ale zejména využití hlasovátek. Do powerpointových prezentací se zapracují kontrolní otázky s několika možnostmi odpovědí (forma testů) a účastníci volí správnou odpověď. Takováto forma prezentací významně zvyšuje udržení pozornosti dětí, a tím efektivitu přednášek.
Výsledky lze různě statisticky zpracovávat. Stejná technika může být využita např. při školení profesionálních i dobrovolných jednotek hasičů, neboť výstupy z hlasování lze vyhodnotit adresně na jednotlivé účastníky školení. Obdobně je možné připravit zajímavé interaktivní školicí programy pro krizové orgány a další osoby, podílející se na řešení mimořádných událostí a krizových situací.

Závěr
Realizace projektu interaktivní učebny je příkladem dobré spolupráce mezi ČEZ, a.s., a HZS Kraje Vysočina v oblasti zajištění bezpečného provozu a havarijní připravenosti na mimořádné události a krizové situace, a to nad rámec stávajících požadavků vyplývajících z právního řádu České republiky.


plk. Ing. Miroslava SVOBODOVÁ, HZS Kraje Vysočina, foto autorka

Na základě poznatků získaných absolvováním tréninkového programu pro vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických, uvedených v odborném časopise 112 (6/2017), tento článek detailněji rozvádí teoretické poznatky metody měření hloubky kalcinace a obsahuje také zkušenosti získané z jejího praktického provedení.

Jedna z nejdůležitějších součástí procesu zjišťování příčin vzniku požáru je správná lokalizace kriminalistického ohniska. Tuto část provádíme mimo jiné na základě posouzení ohniskových příznaků na místě požáru, tedy stop po plamenném hoření, působení vysoké teploty, prohoření materiálů nebo jiných destrukcích, které vznikají na konstrukcích zařízení, předmětech a materiálech. [1] Tyto ohniskové příznaky mohou určovat směr šíření požáru (např. postupně slábnoucí/rostoucí destrukce nebo hloubka zuhelnatění) nebo přímo lokalizovat kriminalistické ohnisko (např. ohniskový kužel). Většinu těchto příznaků zaznamenáváme vizuálně (fotodokumentace) a vyšetřovatel je vyhodnocuje na základě svých zkušeností. Existují ale také měřitelné ohniskové příznaky, které lze příslušným nástrojem kvantifikovat. Představitelem je v České republice např. hloubka zuhelnatění dřeva, ve Spojených státech amerických pak patří mezi často využívané měřitelné ohniskové příznaky hloubka kalcinace sádrokartonových desek.

Rozšířené použití sádrokartonových desek
Sádrokarton je materiál používaný v suché výstavbě, vznikl kolem roku 1880 ve Spojených státech amerických, kde také došlo k jeho masivnímu rozšíření a v roce 1970 byl sádrokarton použit přibližně v 90 % budov. [2] V Evropě došlo k jeho šíření později, poptávka se začala zvyšovat od 60. let 20. století. V České republice obliba sádrokartonu rostla až po roce 1989, pro porovnání je současná spotřeba sádrokartonu v ČR zhruba 2 m2/obyv./rok, v Evropě 5 m2/obyv./rok a ve Spojených státech amerických téměř 10 m2/obyv./rok. [3] Díky jeho pozitivním vlastnostem (lehkost, pevnost, životnost, přizpůsobivost, snadnost zpracování, cena) a s rozvojem trendu suchých staveb, zejména staveb, nízkoenergetických nebo pasivních, lze předpokládat, že jeho využití bude v České republice častější.

Obr. 1 Schématické znázornění řezu sádrokartonovou deskou	Obr. 2 Kalcinovaná plocha zobrazená v řezu sádrokartonové stěny tepelné expozici [2]

Konstrukce sádrokartonu
Složení sádrokartonu a tím i jeho vlastnosti se mohou mezi jednotlivými výrobci či zeměmi původu mírně lišit. Základem sádrokartonu je ale vždy sá­drová hmota (dihydrát síranu vápenatého) vzniklá hydratací hemihydrátu síranu vápenatého (CaSO4 · 1/2 H2O + 1/2 H2O  CaSO4 · 2 H2O), která je nalita a slisovaná mezi dva kartony papíru, následně pak vysušena. Pro zvýšení pevnosti jsou do hmoty přidávány další prvky (papír, či skleněná vlákna) pro úpravu dalších vlastností (např. požární odolnost, nižší nasákavost vody) mohou být také při výrobě přidávány další přísady (např. sklolaminát, voskové emulze, silany aj.). Sádrokartonové desky jsou pak vyráběny v různých tloušťkách (9,5–25 mm) a délkách (2000–4000 mm).

Chování sádrokartonu v podmínkách požáru

Změny vizuální
Sádrokarton v podmínkách požáru má poměrně předvídatelné chování, vzniklé ohniskové příznaky bývají jasně ohraničené a dobře čitelné. Na exponované straně nejprve povrch papíru zuhelnatí a posléze odhoří. Povrch sádry pod papírem postupně mění barvu vlivem probíhající pyrolýzy organického pojiva a dalších přísad. Při dalším ohřevu může dojít k úplné změně barvy a také dojde k zuhelnatění papíru na odvrácené straně. Části stěn, přímo vystavené plamennému hoření, jsou světlejší, protože dojde ke spálení povrchového uhlíku (vznik charakteristického ohniskového příznaku tzv. „čisté plochy“), k pozorovatelné změně barvy dochází také v průřezu desky, kdy z exponované strany dochází k postupnému zesvětlování průřezu směrem ke straně odvrácené. V průběhu požáru pak může dojít ke změně barvy v celém průřezu a odhoření papíru na odvrácené straně. V této fázi pak bude sádrokarton chemicky dehydratovaný a dojde k výrazným strukturálním změnám (viz dále). Svislé sádrokartonové stěny zůstávají po požáru často celistvé (zejména z důvodu přítomnosti vyztužujících prvků obsažených v sádrové hmotě), u stropů však může dojít k destrukci vlivem absorbování hasební vody nebo mechanickým působením při zásahu. [4]

Změny strukturální
Kalcinace sádrokartonu při požáru je teplotní proces, při kterém se z pevného materiálu vylučuje voda a dochází k dalším chemickým a fyzikálním změnám samotných sádrových částí. Pokud je sádrokartonová deska zahřívána v podmínkách požáru, dochází při teplotách od 100 do 120 °C k postupné dehydrataci (uvolňování vody). Materiál sádrokartonu dihydrát síranu vápenatého je transformován zpět do původního sypkého materiálu hemihydrátu síranu vápenatého (CaSO4 · 2 H2O  CaSO4 · 1/2 H2O + 1 1/2  H2O). Ke kompletní dehydrataci a vzniku síranu vápenatého (CaSO4 · 1/2 H2O  CaSO4 + 1/2 H2O) dochází pak při teplotách větších než 300 °C. Celý tento proces dehydratace je pak doprovázen významnou změnou hmotnosti, hustoty a pevnosti exponované desky. [2] Kalcinace pak začíná na straně přivrácené k požáru a postupuje směrem ke straně odvrácené. Z provedených výzkumů pak vyplynulo [2], že hloubka kalcinace koreluje s hodnotou celkové tepelné expozice (tepelný tok, expoziční čas), kterému je sádrokarton vystaven. Čím hlouběji kalcinace zasahuje do sádrokartonu, tím větší tepelný tok na toto místo působil po delší časový úsek. Potom takto získaný profil hloubky kalcinace stěn ve zvoleném objektu (např. místnosti) může poskytnout cenné informace o době a intenzitě působení požáru v jednotlivých prostorech měřené místnosti. Ty pak mohou být použity k přesnější lokalizaci kriminalistického ohniska.

Obr. 3 Použití měříciho přípravku [7]	Obr. 4 Vyznačení měřicich bodů lajnovací šňůrou [4]

Vznik a historie metody měření hloubky kalcinace
První zmínka, že strukturální změnu – kalcinace sádrokartonových desek – by bylo možné použít pro účely zjišťování příčin vzniku požárů, byla zaznamenána ve Spojených státech amerických v roce 1955. Bylo vypozorováno, že v místech, kde oheň vznikl (a působil tak nejdelší dobu), bývá poškození stavebních konstrukcí největší. Nicméně kvantifikování hloubky kalcinace a určení jejího použití v procesu vyšetřování požárů bylo experimentálně stanoveno až v roce 1999. Původně byla hloubka kalcinace posuzována vizuálně na řezu stěnou, kdy vyšetřovatelé rozbili stěnu v místě požáru a na průřezech vyhodnocovali zjištěné změny barev. Následně vznikaly první jednoduché měřicí přístroje, které byly schopné prakticky zhodnotit hloubku kalcinace, tyto pak byly vyzkoušeny u modelových požárů prováděných v roce 2003. V roce 2013 byly na základě dalších výzkumů navrženy sofistikovanější nástroje – ať už pro přímé měření hloubky nebo pro vyznačení měřicích bodů. [5] Od roku 2001 je systematické vyhodnocování hloubky kalcinace jako nástroj pro určení ohniska požáru doporučeno v publikaci National Fire Protection Association 921.

Obr. 5 Hloubkoměr [11]	Obr. 6 Způsob úchopu hloubkoměru při měření

Princip metody a způsob jejího provedení hloubkoměrem
Princip metody vychází ze zmiňovaného faktu, hloubka kalcinace sádrokartonové desky je úměrná celkové tepelné expozici, které je deska vystavena v průběhu požáru. Hloubka kalcinace je pomocí měřicích přístrojů převedena do kvantifikovaných údajů, které některou ze zobrazovacích metod vykreslí v profilu místnost tak, aby vyšetřovatel získal přehled o celkové tepelné expozici na jejích jednotlivých stěnách.
Při praktickém provedení metody je vhodné nejprve zvážit, zda její využití bude účelné. Praktické zkušenosti ukázaly [6], že metodu je vhodné použít zejména v případě, kdy viditelné ohniskové příznaky nejsou jasně čitelné a nelze jednoznačně určit kriminalistické ohnisko (např. v případech, kdy dojde k překrytí ohniskových příznaků sazemi). Taktéž je tato metoda nápomocna v případě, kdy vizuální ohniskové příznaky dávají protichůdné informace (např. vznik několika čistých ploch v místnosti po celkovém vzplanutí). Dále je třeba zhodnotit, zda měření hloubky kalcinace nebude znemožněno deformací či destrukcí stěn ať už vlivem požáru či hasebního zásahu.
Obr. 7 EKU Probe Tool [5]Před vlastním zahájením měření je třeba zvolit velikost mřížky neboli horizontální a vertikální rozteč měřících bodů. Volí se s ohledem na velikost místnosti. Se snižující se velikostí mřížky dochází ke zvýšení pracnosti metody - např. dokumentace celé menší místnosti (čtyři stěny + strop) o rozměrech 4 × 4 m představuje při zvolené mřížce 0,5 m 320 měřicích bodů (neuvažováno se stavebními otvory). V praxi však většinou není nutná dokumentace celé místnosti, je možné zvolit pouze vybrané stěny či jejich části. Po zvolení velikosti mřížky se vyznačí měřicí body, pro tyto účely se osvědčila křídová lajnovací šnůra (tzv „brnkačka“) – viz obr. 4. V rámci úspory času potřebného na vyznačení měřicích bodů byl také vyvinut sklolaminátový přípravek o velikosti 3 × 3 ft (cca 1 × 1 m), který je rozdělen na devět polí, rozměr jednoho pole je pak shodný s velikostí mřížky (nejčastější používaná rozteč ve Spojených státech amerických je 1 ft  305 mm). Tento přípravek je přiložen na stěnu a značkovacím sprejem se vyznačí měřicí body – viz obr. 3. Podle získaných informací tato metoda dokáže ušetřit tři čtvrtiny potřebného času při značkování lajnovací šňůrou. [7] V praxi pak byl vyvinut další způsob značkování. Jeho provedení je velmi jednoduché a hlavní výhodou je možnost provedení pouze jednou osobou. Nejdříve se natáhne pásmo podél měřené stěny, poté se vezme měřicí tyč a přiloží se ke stěně v první horizontální měřicí vzdálenosti (např. 1 ft od rohu místnosti). Provede se měření a záznam všech vertikálních bodů a měřicí tyč se pak posune na další horizontální měřicí vzdálenost (např. 2 ft od rohu místnosti). Celý tento proces se opakuje, dokud není změřena celá stěna. [6]
Po vyznačení měřicích bodů se přistoupí k samotnému měření hloubky kalcinace. V USA je velmi rozšířený a oblíbený univerzální hloubkoměr (viz obr. 5), který je například používán k měření hloubky pěnového nástřiku. Základem je plastové tělo se stupnicí a pohyblivý měřicí trn, který lze aretovat šroubkem. Při měření se trn povysune, hloubkoměr se uchopí tak, aby palec vytvářel mírný přítlak na trn v drážce, a přiloží se na měřicí bod. Vytvořeným tlakem kolmo na stěnu se zasune trn až do styku kruhové plochy těla hloubkoměru s měřenou stěnou. Důležité je při tomto pohybu udržovat konstantní přítlak palcem na měřící trn (viz obr. 6) – ten způsobí, že trn projde kalcinovanou vrstvou stěny a zastaví se na vrstvě, u které ještě nedošlo ke kalcinaci a její pevnost je výrazně vyšší. Následně se na stupnici provede odečet, který se zaznamená (např. do připravených tiskopisů či tabletu). Toto měření se opakuje pro každý zakreslený bod. Získaná data se pak vhodnou metodou zobrazí do konkrétního kalcinačního diagramu. Výhodou tohoto měřicího přístroje je jeho jednoduchá konstrukce, snadný způsob použití a nízká cena (asi 12 $). Lze také použít aretační šroub při odečítání v obtížně přístupných prostorech nebo pozicích.

Obr. 8 Měřicí trny o různých průměrech [2]	Obr. 9 Ohniskový příznak na sádrokartonovém stropě způsobený hasební vodou [4]

Přístroje pro měření hloubky kalcinace konstantním přítlakem
V rámci vývoje byly zkoušeny nejrůznější přístroje pro účely měření hloubky kalcinace. Z provedených zkoušek byly získány potřebné parametry pro vývoj měřicího přístroje, který by byl použitelný pro tyto účely.

• velikost přítlačné síly na měřenou desku - Provedený výzkum ukázal, že nejvhodnější hodnota přítlačné síly je 3 kg (měření bylo prováděno trnem o průřezu 0,005 in2/3,46 mm2, což odpovídá měřicímu tlaku 0,86 kg.mm-2). Tato síla je dostatečná k tomu, aby měřicí trn ve většině případů pronikl kalcinovanou částí a současně však nepronikl teplem neovlivněnou částí sádrokartonové desky. [8]
• zajištění konstantní měřicí síly v celém rozsahu měření - V rámci testování byly vyzkoušeny měřicí přístroje obsahující šroubové pružiny - jejich použití se pro tyto účely jeví jako nevhodné, a to z důvodu, že u většiny těchto pružin je síla, kterou pružina vytváří, lineárně/progresivně úměrná její deformaci. Pro tyto účely byl úspěšně otestován speciální druh tažných pružin, které jsou schopny v celém jejich rozsahu vychýlení poskytnout konstantní sílu. Na měřicím přístroji je pak možné použít více těchto pružin pro zvýšení přítlačné síly. Jeden z funkčních měřících přístrojů využívající tyto pružiny byl navrhnut studenty EKU (Eastern Kentucky University) – viz obr 7. Podle jejich průzkumů dokáže tento přístroj snížit čas potřebný pro měření o 6,7 %. [2] [5]
• regulace měřicího tlaku - Během prováděných měření a výzkumu byl také navržen způsob regulace měřicího tlaku, který v některých případech nemusí být dostatečný (např. při měření požárního sádrokartonu, který si v podmínkách požáru zachovává celistvost po delší dobu při srovnání s běžným sádrokartonem). Pro tyto účely se jeví jako nejvhodnější použití výměnných trnů s různým průměrem (viz obr. 8). Protože měřicí tlak je funkcí plochy měřicího trnu a síly, kterou je přitlačován (p = F/S), dojde například při snížení plochy měřicího trnu na polovinu ke zdvojnásobení měřícího tlaku.
   

  Obr. 10 Příklad použití podmíněného formátování	Obr. 11 Příklad použití povrchového obrysového grafu	Obr. 12 Příklad vizualizace celé místnosti [9]

Vliv hasební vody
V rámci prováděných výzkumů a měření byl také vyhodnocován vliv hasební vody na přesnost měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek. Obecně lze říci, že při uplatnění současného trendu kultury hašení tj. minimalizace množství použité hasební vody při zásahu nedojde k ovlivnění naměřené hodnoty. Pokud by však došlo k aplikaci hasební vody přímo na měřenou stěnu po delší dobu, dojde i k ovlivnění (zvýšení) hloubky kalcinace.
Při prováděných měření byla aplikovaná voda na stěnu v dobách trvání od 30 do 120 sekund, což představovalo množství (1,25–5 gal.ft-2). Výsledkem bylo zvýšení hloubky kalcinace v průměru o 18 % při měření prováděném 24 hodin po uhašení požáru. Když se měření opakovalo s časovým odstupem 30 dní, byla odchylka hloubky kalcinace menší než 5 %. [8]
Použití hasební vody v místnostech může také vytvářet charakteristické ohniskové příznaky na sádrokartonových stěnách, které jsou podobné tzv. čistým plochám, proto může dojít k jejich záměně – viz obr. 9. [4]

Obr. 13 Vizualizace konkrétního měření stěnyVizualizace výsledků měření
Jako nejjednodušší a nejefektivnější se pro účely vizualizace jeví použití programu Microsoft Excel, a to z důvodu jeho dostupnosti a rozšíření. Změřená data na místě požáru se vloží do excelovské tabulky (nebo se rovnou do ní zaznamenají v případě použití tabletu). Ve vlastním programu lze použít dva způsoby metody zobrazení, a to funkce podmíněné formátování a použití povrchového obrysového grafu. Podmíněné formátování je velmi rychlá metoda zobrazení, použití zmiňovaného grafu poskytuje více možností úprav vzniklého diagramu ať už samotné zobrazovací oblasti, nebo dalších náležitostí (název diagramu, popisky os, legenda aj.).
V praxi je také některými vyšetřovateli požárů používaný jiný způsob vizualizace, a to přímo na místě události. Provádí se tak, že po změření daného bodu se do tohoto místa zasune terčík, na který se poznamená naměřený údaj, pro tyto účely osvědčilo použití střešních hřebíků s plastovými krytkami. Naměřené hloubky se také mohou odlišit různými barvami použitých krytek. Po dokončení měření se stěna fotograficky zadokumentuje. [6]

Závěr
Z představených informací je zřejmé, že metoda měření hloubky kalcinace je metodou pro úzce specifické použití. Vzhledem k jejímu principu ji lze použít jen u požárů objektů, jejichž vnitřní stěny jsou tvořeny sádrokartonovými deskami. Jak již ale bylo uvedeno, vzhledem k současným trendům architektury se dá předpokládat, že v budoucnu bude množství těchto objektů narůstat, a tudíž se budeme častěji setkávat s požáry bytů, domů, nebo ostatních prostorů, u nichž budou interiérové prostory realizovány ze sádrokartonových desek.
Uvedená metoda také nenahrazuje informace, které vyšetřovatel získává při ohledání místa požářu, a to zejména z pozorovatelných ohniskových příznaků. V případě ale, že tyto vizuální ohniskové příznaky nepodávají jednoznačnou informaci o poloze kriminalistického ohniska či tyto informace jsou dokonce protichůdné, získaná data z této metody mohou pomoci ke správnému určení místa původu požáru. Toto také potvrzuje průzkum, kterého se ve Spojených státech amerických účastnilo 600 osob (84 % z nich byli certifikovaní vyšetřovatelé požárů). V rámci jeho provedení bylo zjištěno, že při použití měřitelných ohniskových příznaků (hloubka kalcinace, hloubka zuhelnatění) došlo ke zvýšení přesnosti určení polohy místa původu požáru a u respondentů došlo ke zvýšení jistoty při určování této polohy. [9] Ohniskové příznaky jsou způsobeny zejména třemi základními faktory, a to množstvím paliva v prostoru, ventilací a dobou trvání požáru. Při vyhodnocování ohniskových příznaků obecně a tedy i příznaků získaných měřením hloubky kalcinace je třeba tyto faktory brát v potaz a je důležité, že jen poslední ze jmenovaných dává spolehlivou a relevantní informaci vztahující se k poloze místa původu požáru.
Na základě získaných zkušeností a poznatků lze také říci, že použití jednoduchého hloubkoměru pro určení hloubky kalcinace se jeví jako nejefektivnější. Jeho hlavní výhody již byly zmíněny. Fakt, že měřicí síla je regulována stiskem palce, pak v praxi nezpůsobuje problémy s přesností. Na základě výzkumů bylo také zjištěno, že ani rozdílná úroveň a zkušenosti osob, které provádějí měření, neovlivní celkový výsledek. I když byly zjištěny rozdíly při měření mezi jednotlivými osobami způsobené různou hodnotou přítlaku, v praxi pak ale toto nepředstavovalo problém, pokud všechny stanovené měřicí body byly změřeny vždy jednou osobou. Relativní rozdíly stanovených měřicích bodů byly vždy mezi jednotnými osobami velmi podobné. Větší problém při měření způsobuje „klasická chybovost“ jako nesprávné odečítání ze stupnice a chyby při zaznamenávání hodnot. [10]
Sofistikovanější měřicí přístroje (tedy přístroje, které poskytují konstantní měřicí tlak v celém rozsahu měření) jsou ve fázi vývoje, kdy se objevují první prototypy. S jejich použitím nejsou zatím dostatečné zkušenosti, určitou nevýhodu také představuje jejich nasazení v podmínkách požáru, kdy vlivem nečistot ztrácejí svoji přesnost. Také jejich přednost v podobě mírného urychlení měření (o asi 6,7 %) zatím nepředstavuje zásadní přínos. Z uvedeného vyplývá, že tyto přístroje v současné době nejsou zatím příliš efektivní pro nasazení v praxi. [6] [7]
Ze získaných poznatků i praktických zkušeností vyplývá, že tato metoda by určitě mohla být uplatněna v systému vyšetřování příčin vzniku požárů v České republice. Z ekonomického hlediska náklady na její provádění jsou velmi nízké - jedna měřicí souprava tvořená měřicí tyčí popř. lajnovací šňůra s hloubkoměrem představuje náklady maximálně tři tisíce korun. Pro vizualizaci je potřeba program MS Excel, který je ale běžnou součástí softwaru používaného příslušníky pro zjišťování příčin vzniku požárů Hasičského záchranného sboru České republiky. Časová náročnost kompletní dokumentace jedné stěny trvá přibližně 17 minut (tento čas je ale možné snížit např. použitím značkovacího přípravku) [7], což pro dokumentaci celé místnosti může představovat dobu přesahující jednu hodinu. To je dlouhá doba, kdyby se dokumentace prováděla ve specifických případech požáru domů, bytů, kancelářských prostorů aj. Vhodná je tedy v případech požárů, které patří z hlediska svých následků ať už na zdraví, nebo majetku mezi ty nejzávažnější a při jejich šetření je nutné jim věnovat mimořádnou pozornost.
Pro celkově úspěšné zvládnutí metody měření hloubky kalcinace by bylo ještě potřeba provést osvojení získaného know­ how na simulovaných požárech, získané zkušenosti a rutinu by pak bylo možné předávat jednotlivým vyšetřovatelům např. v rámci specializačních kurzů pro vyšetřovatele požárů.

Použitá literatura
[1] Kolektiv autorů, Zjišťování příčin požárů I., Ministerstvo vnitra, Ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2000.
[2] Ngu C. (2004) Calcination of Gypsum Pasterboard under Fire Exposure. Dissertation, University of Canterbury.
[3] I. L. Sýkorová, Kvalitní konstrukce pro suché stavby (CZ.1.07/1.1.16/02.0065), Brno: Střední škola polytechnická, Brno, Jílová, 2003.
[4] NFPA (2017) NFPA 921 - Guide for Fire and Explosion Investigation, National Fire Protection Association, Quincy (USA).
[5] Gorbett at al. (2015) Fire Science Reviews, Use of damage in fire investigation: a review of fire patterns analysis, research and future direction.
[6] Tommy Sing IAAI­ CFI, CFEI, IAMI­ CMI, Fire & Explosion Investigator, informace poskytnuté v rámci pracoviště 4, kurz CFEI, 13.–17. 3. 2017, Eastern Kentucky University, Richmond, Kentucky (USA).
[7] Barnott A, Hardman R, Hoff N (2013) An Improved Method for Measuring Depth of Calcination in Fire Investigations. Poster presented at the International Association of Arson Investigators Annual Training Conference, Florida (USA).
[8] Mealy C, Gottuk D (2012) A Study of Calcination of Gypsum Wallboard. Paper presented at the International Symposium on Fire Investigations. Investigations Institute, Florida (USA).
[9] Gorbett G. E., Tinsley A. (2013) Fire Investigation Origin Determination Survey, Department of Fire and Safety Engineering Technology, Eastern Kentucky University (USA).
[10] Kennedy P, Hopkins R, Kennedy K (2003) Depth of Calcination Measurement in Fire Origin Analysis, Paper presented at the 8th International Conference, Fire and Materials 2003. Interscience Communications, London (UK).
[11] Fireproofing Depth Gauge. Atlantic Supply [online]. USA: Atlantic Supply, 2017 [cit. 2017-07-25]. Dostupné z: http://www.atlanticsupply.com/product/fireproofing­ depth­ gauge


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV-­generální ředitelství HZS ČR, foto kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK

Směle se může srovnávat v současné době Hasičský záchranný sbor podniku Letiště Praha, a.s., (HZSP) s ostatními evropskými kolegy. Společně s velkým růstem dopravy i počtu přepravených osob, které Letiště Václava Havla Praha (letiště) v posledních letech zaznamenává, je modernizován i HZSP, což dokládá poslední velká investice v počtu téměř padesáti milionů korun, kterou provozovatel Letiště Praha, a.s., v letošním roce vynaložil na nákup dvou nových letištních speciálů – požární techniky. Ve stanici HZSP tak nyní stojí dva zcela nové automobily Rosenbauer Panther.

Historie
HZSP má na pražském letišti dlouhou historii. První písemná doložitelná zmínka je z května roku 1945. HZSP se tehdy nazýval Technická, požární a záchranná služba letiště Praha Ruzyně a disponoval dvěma automobily, které zůstaly po konci 2. světové války. Lze však předpokládat, že v organizované formě byla požární ochrana na letišti Praha­ Ruzyně zajištěna již v dřívějších letech, jelikož je s letectvím spjata od jeho počátků.
Původní stanici tvořila dřevěná budova s garáží pro dva automobily, denní místností, nocležnou, pozorovací věží, vlastní kotelnou a nacházela se v areálu Jih, tj. na starém letišti. Okolo roku 1960 pak proběhla rekonstrukce hangáru C v areálu Jih, v rámci které byly zbudovány nové prostory pro požární útvar, kde již bylo stání pro sedm vozidel, oddělená ohlašovna požárů a kanceláře denních pracovníků, pracovníků požární prevence a dílna techniků hasicích přístrojů. V roce 1968 byla ukončena výstavba stanice v areálu Sever nového letiště Praha­ Ruzyně, kam se přesunula většina útvaru a jeho techniky. Tato stanice začala fungovat jako centrální. Stanice na hangáru C byla označena jako pobočná a obsazena jedním družstvem. Tento stav trval dalších více než 30 let. Po roce 2000 začala výstavba nové pobočné a centrální stanice v podobě, jak ji známe nyní. Celý proces byl ukončen rokem 2006, kdy došlo k úplnému přestěhování do nové centrální stanice.

Současnost
Nyní má sbor celkem 92 zaměstnanců, kteří slouží ve čtyřech směnách po 12 hodinách. Sboru velí již 18 let Josef Kadlec, který k letištním hasičům nastoupil před třiatřiceti lety. Na každé směně je minimálně 15 hasičů a jeden velitel. Dvě družstva (1+5) jsou určena pro zásahy v leteckém provozu a jedno družstvo (1+3) pro zásahy v objektech. Všechny jednotky PO vyjíždějí v případě havárie většího rozsahu. V areálu letiště je jedna hlavní stanice a jedna pobočná. Na hlavní stanici slouží 11 hasičů a velitel, na pobočné stanici u přistávací dráhy 24, která je nejvíce využívaná při leteckém provozu, slouží družstvo ve složení velitel a dva hasiči (1+3). Druhá pobočná stanice bude součástí plánované výstavby nové paralelní dráhy.

Činnost
V loňském roce vyjela jednotka HZSP celkem ke 368 zásahům, oproti roku 2015 se jednalo o 18% nárůst. Z celkového počtu loňských zásahů bylo nejvíce výjezdů k únikům nebezpečných látek, následovaly technické zásahy a dopravní nehody na komunikacích v blízkosti letiště. Do zásahů nejsou počítány plané poplachy, které mají dlouhodobě sestupnou četnost.
Hasební obvod HZSP sestává z oplocené a neveřejné části letiště mezi obcemi Kněževes a Dobrovíz a dále areálem, který je vymezen ulicí Lipská s charakterem rychlostní komunikace (spojuje dálnice D0 a D7) a dálnicí D6. Součástí hasebního obvodu jsou také vagónové stáčiště LPH a sklad LPH v obci Kněževes a budova Řízení letového provozu v obci Jeneč. V případě letecké nehody mimo letiště jednotka zasahuje ve čtverci 5 x 5 km okolo letiště, provozně i dále. Vzhledem ke své dislokaci na hranici Středočeského kraje a Hlavního města Prahy je jednotka PO využívána i mimo tento hasební obvod a úzce spolupracuje s HZS hl. m. Prahy a HZS Středočeského kraje.
Umístění obou stanic je v neveřejné oplocené části letiště, aby byl zajištěn přímý výjezd do pojezdového systému. Pro výjezd mimo tento areál má jednotka PO vytvořenu vlastní bránu. Zásahová činnost je tedy rozdělena na letecký a neletecký provoz. V leteckém provozu se jednotka řídí leteckými předpisy, které jsou odlišné od předpisů požární ochrany, např. stanovený zásahový čas, zásoba pěnidla atd. I z těchto důvodů mají hasiči na stanicích dvě odlišná zvuková znamení poplachu. „Tento systém se nám léty praxe opravdu osvědčil,“ upozornil velitel jednotky HZSP Josef Kadlec.
Na letišti sídlí nejenom jeho provozovatel, ale i mnoho dalších státních institucí a externích organizací. Je tedy nutná oboustranná spolupráce, která je řešena smluvními vztahy. Dalším specifikem letiště je systém řízení pohybu letadel (vzdušný prostor, pojezdový systém) spravovaný státním podnikem Řízení letového provozu, který vyhlašuje HZSP jednotlivé poplachy v leteckém provozu a dále povoluje jednotkám PO vstup do pojezdového systému. V případě rozsáhlé mimořádné události (např. požár letadla, zásobníků LPH apod.) spolupracuje HZSP s jednotkami HZS hl. m. Prahy a HZS Středočeského kraje. V takových případech velí události velitel HZSP. Jedním z cílů této spolupráce je, aby byl provoz letiště minimálně omezen.
Letiště Praha, a.s., také zajišťuje stálou lékařskou službu, která je organizačně začleněna pod HZSP, ale má vlastní prostory a systém řízení. Tato služba je v denních hodinách zajištěna jedním sanitním vozidlem s rychlou lékařskou pomocí a jedním sanitním vozidlem s rychlou zdravotnickou pomocí. V nočních hodinách slouží pouze rychlá lékařská pomoc. Součástí stálé lékařské služby je i ordinace první pomoci. V dohledné době bude na letišti navázána spolupráce se ZZS hl. m. Prahy, která má v areálu Jih své výjezdové stanoviště. Kromě toho je v tomto areálu i stanoviště letecké služby Policie ČR, kde slouží společně se záchranáři také hasiči HZS ČR.

Operační středisko
Součástí HZSP je operační středisko, na kterém slouží 10 hasičů spojařů ve čtyřech směnách po dvou zaměstnancích. Poskytuje operační a informační podporu veliteli zásahu a je ohlašovnou požárů celého letiště, tzn. všech firem, které v areálu letiště působí. Mimo jiné systémy je na operační středisko svedena elektronická požární signalizace, kterou jsou vybaveny všechny budovy v areálu letiště a středisko je propojeno s ostatními provozními a bezpečnostními dispečinky letiště, operačními středisky HZS ČR a Řízením letového provozu. Díky tomu je vyhlašován HZSP poplach bez zbytečných zdržení.
„U některých případů také úzce spolupracujeme se stálou lékařskou službou, protože stoupá počet případů, kdy zde letadla neplánovaně přistávají kvůli zdravotním problémům některého z pasažérů,“ uvedl Josef Kadlec.
Protože areál letiště je velice rozhlehlý, například Terminál 1 má přibližně 3 500 místností, je půdorys objektů digitalizován a převeden do mapových podkladů, a to včetně rozmístění a označení čidel EPS. Hasiči jsou tak při výjezdu schopni podle mapových podkladů přesně určit, kde mají zasahovat. Pro výjezd mimo areál letiště je jednotka HZSP vybavena tabletem s aplikací RescueNavigator Profi s možností zadávání místa zásahu přímo z KOPIS HZS hl. m. Prahy.

Specializace hasičů
HZSP má své zaměstnance vyškolené pro různé specializace. Má k dispozici zázemí pro chemickou službu, technickou službu i strojní službu. Strojníkem je téměř každý hasič, vyjma některých velitelů a techniků služeb. Jednotka HZSP má k dispozici vyškolené družstvo specializované na operace spojené s vyprošťováním nepohyblivých letadel – družstvo DAR (Disabled Aircraft Recovery). Jde o skupinu školenou na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, která má celkem 20 členů. Skupina se aktivuje podle potřeby v rámci vypracovaného svolávacího plánu Letiště Praha, a.s., toto družstvo zasahuje v rámci smluvních dohod i mimo svůj areál, a to i za hranicemi ČR.
„Jako praktické cvičení bereme i naši pomoc při vyprošťování kamionů nebo velkých jeřábů, k nimž je naše skupina také povolávána,“ uvedl Josef Kadlec.

Požární nebezpečí
Objektů s velkým potenciálem požárního nebezpečí je v hasebním obvodu HZSP několik. V areálu pražského letiště jsou objekty zařazené do 3. stupně požárního nebezpečí. Jde o hangáry na opravu letadel, chemické sklady, provoz skladování a distribuce LPH. V samotných letadlech se nachází minimální rezerva dvou tun paliva, přitom nejběžnější letadlo na Letišti Václava Havla Praha Airbus A 320 má nádrže na 28 t paliva, které jsou pro dálkové lety plné.
„Na letišti platí jedna zásada – nejdříve zachránit životy lidí a následně hasit letadlo. Naším prvotním úkolem je proto ochlazování trupu letadla, aby mohli cestující opustit stroj. Při zásahu to většinou probíhá tak, že dva zásahové automobily ochlazují trup a dva hasí požár letadla. Nejvíce katastrof potenciálně vzniká při přistání a vzletu letadla a při špatném přistání může dojít i k proražení nádrže, proto zásahová vozidla musí v co nejkratší době zahasit rozlité palivo,“ vysvětlil Josef Kadlec.
Trup letadel by měl podle výrobců odolávat 180 sekund, než prohoří. To je stěžejní časový úsek, od nějž se odvíjí i maximálně tříminutový interval, ve kterém musí proběhnout vše od nahlášení události až po aplikaci 50 % předepsaných hasiv. Snahou jednotky pak musí být dosažení minimálně dvou minut. Tomu je uzpůsobeno rozmístění požárních stanic i enormní výkony speciální požární techniky pro letiště. Nové Panthery jsou například schopné dostříknout do vzdálenosti 90 metrů, aby mohly ochlazovat celý trup letadla, a jezdí rychlostí až 115 km v hodině.
Dále jsou na letišti rizika spojená s velkým množství osob, které nemají znalost místního prostředí, s pohyby letadel a v neposlední řadě i rizika vyplývají ze světové situace (terorismus, vysoce nakažlivé nemoci atd.).

Současný stav leteckého provozu
Letecký provoz na Letišti Václava Havla v Praze z dlouhodobého pohledu roste, tím se snižují časové rozestupy mezi startujícími a přistávajícími letadly. To znamená, že počet pohybů (buď vzlet, nebo přílet letadla, což je nejrizikovější část letu z pohledu záchranné a požární služby) také roste a mění se v průběhu roku. V letošním roce je očekávané množství odbavených cestujících přes 14 miliónů.
V současné době jsou na základě těchto parametrů připraveny projekty na rozšíření kapacity letiště. V plánu je výstavba nového centrálního odbavení cestujících i nová letová dráha a s tím související stavby.
Letiště Václava Havla Praha splňuje podmínky nejvyššího požadavku na požární kategorii letiště podle mezinárodních leteckých předpisů, tj. požární kategorii 10. Díky tomu na letišti každý den přistává největší sériově vyráběné dopravní letadlo Airbus A380.

Nábor nováčků
Oproti většině podnikových sborů, kde je zájem spíše o „hotové“ hasiče s praxí, volí letištní HZSP jinou cestu.
„Zajímáme se absolventy oborů požární ochrany se zaměřením na požární techniku. Také je pro nás důležitá alespoň základní znalost anglického jazyka. Zájemce si proto tipujeme už na středních školách a nabízíme jim zdarma exkurze, týdenní stáže, a pokud je vybraný člověk pro nás vhodný, informujeme jej o probíhajících výběrových řízeních na volná pracovní místa. Důvodem je předpoklad absolvování nástupního odborného výcviku nebo kurzů strojní služby.
Po zkušební době absolvuje uchazeč přezkoušení ze základních znalostí a v prvním roce musí dále absolvovat sérii zkoušek se zaměřením na odbornou znalost (hasební obvod, specifika leteckého průmyslu atd.) a vybranou požární techniku. Absolvováním těchto zkoušek se po roce stává strojníkem II. V následujícím období se strojník musí naučit zacházet s veškerou letištní technikou včetně hlavních zásahových automobilů a výškové techniky. Splněním těchto požadavků se po dvou letech stává strojníkem III a může absolvovat speciální výcvikové polygony v zahraničí. Odbornost některých strojníků je pak rozšířena např. o vazačské a jeřábnické zkoušky, práci s manipulátorem, řidičské oprávnění pro skupinu D a jiné specializace,“ uvedl velitel HZSP.

Prevence
Kromě systému EPS jsou rizikové provozy zajištěny i SHZ. Jedná se například o terminály, kde je vodní SHZ, centrální sklady LPH s pěnovým SHZ nebo hangáry, kde se vyskytují plynové i vodní SHZ. Na letišti se také vyskytuje více než 3000 hasicích přístrojů různých velikosti (od 2kg do vozidel, po 50kg na plochách). Pro jejich plnění a revize je vyškolen a určen jeden zaměstnanec HZSP, který také úzce spolupracuje s oddělením požární prevence letiště.
„Součástí naší práce je mimo jiné i zajištění revizí stabilních hasicích zařízení a kontrola jejich provozuschopnosti. Chceme mít pod přímým dohledem věci, které patří k požární ochraně letiště,“ tvrdí Josef Kadlec.
Všechny veřejné prostory letiště jsou také sledovány kamerami, které jsou svedeny na operační středisko HSZP.

Hasební látky
Pro hašení používá HZSP vodu, těžkou pěnu AFFF (tvořenou standardně na proudnici nebo systémem přimísení tlakového vzduchu – CAFS systém) nebo hasební prášek. Vzhledem k tomu, že je předpoklad potřeby velkého množství hasiv, je HZSP vybaven dvojnásobným množstvím předepsaných hasiv (požadavek leteckých předpisů). S tím souvisí, že z důvodů zajištění nepřerušené dodávky vody pro plnění požární techniky se využívají nádrže umístěné pod oběma stanicemi. Tyto nádrže jsou vybaveny systémem rychlého plnění automobilových cisteren (chrlice).

Výcvik
Zaměstnanci HZSP absolvují výcvik na několika úrovních. Krom standardní teoretické a praktické odborné přípravy a odborných kurzů HZS ČR absolvuje jednou týdně ve čtvrtek sloužící směna noční námětové cvičení. Dále má HZSP uzavřeny smlouvy s jednotlivými subjekty, podle nichž se jednou za rok uskuteční v jejich prostorech cvičení jednotek PO (12 až 14 cvičení za rok). V neposlední řadě provádí HZSP minimálně jedno velké součinnostní cvičení se složkami IZS za rok a jedno cvičení pro DAR skupinu. Jednotka HZSP se také účastní cvičení složek IZS a jednotek HZS ČR. Pro prověření zaměstnanců HZHP se plánovaně provádějí prověřovací cvičení. Součástí výcviku je i absolvování zahraničních výcviků na polygonech tzv. live­ fire, na kterých si mohou na reálných modelech letadel prakticky prověřit své znalosti a taktiku hašení.

Nové Panthery IV. generace
Obnova techniky HZSP je plně hrazena prostředky Letiště Praha, a.s., bez využití dotací.

Technicko­ taktické parametry nové techniky Rosenbauer Panther

• typ 36.700
• druh pohonu 6x6 permanentní
• stoupavost 50 %
• přípustná celková hmotnost vozidla 36000 kg
• maximální rychlost deklarovaná 115 km/hod
• zrychlení z 0 na 80 km/h za 34 s
• motor Volvo TAD1662VE (norma EURO 5) – šestiválcový řadový motor o objemu 16,1 l
• výkon motoru 515 kW
• točivý moment 3 100 NM
• převodovka Twin Disc TD61-1179 (automatická šestirychlostní + reverz)

Kapacita

• voda: 12 500 l nádrž (plastová polypropylen s vlnolamy, vytápěná 230 V/2,5 kW regulovatelná termostatem)
• pěna: 1500 l nádrž (plastová polypropylen)

Čerpadlo

• označení Rosenbauer N 80
• jednostupňové
• výkon (jmenovitých hodnot 3 m geodetické sací výšce a 10 bar) 8000 l/min
• provozuschopnost od -15° do +50° okolního vzduchu

Přiměšovač

• Rosenbauer ND­ FIX MIX 2.0
• nastavitelný stupěň přimíšení 1%, 3%, 6%

Hydraulické rameno HRET (Hi Reach Extendable Turret)

• maximální pracovní výška 16,5 m
• maximální vyložení 11,4 m
• ovládací joystick (jednoruční operace), 3 předprogramované polohy
• rozsah otáčení ±30° horizontálně vlevo/vpravo

Monitor (umístěný na HRET)

• rozsah otáčení ±90° horizontálně vlevo/vpravo
• rozsah otáčení ±90° vertikálně nahoru/dolů
• maximální průtok 6000 l/min (100% výkon)
• snížený průtok 3000 l/min (50% výkon)
• dostřik (přepravní poloha) 90 m maximálně bez účinku větru (100% výkonu)
• dostřik (přepravní poloha) 65 m maximálně bez účinku větru (50% výkonu)
• dostřik (rozložený HRET) 80 m maximálně bez účinku větru (při hasebním výkonu 3800 l/min)
• dostřik (rozložený HRET) 65 m maximálně bez účinku větru (při hasebním výkonu 1900 l/min)

Přední monitor

• hasební výkon 1500 l/min při 16,5 bar
• dostřik 60 m bez účinku větru
• rozsah svislý -30° až 70°

Práškové zařízení

• výrobce Minimax
• označení PLA 250
• obsah hasiva 250 kg
• hnací plyn – dusík
• možnost aplikace do předního a horního monitoru tzv. Hydro­ chem
• ruční útočné vedení – 30 m hadice s výkonem 2,5 kg/s

Světelný stožár

• výrobce Fireco
• výkon 4× 43 W LED

Vlastní elektrogenerátor (přímo od vozidla, ne elektrocentrála)

• výrobce Rosenbauer
• označení EPS XS
• napětí 400/230 V
• výkon 9 kVA

U nově pořízených Pantherů chybí průbojný hrot Stinger, který se využívá pouze u ojedinělých případů a vzhledem k tomu, že již zařízením na jednom Pantheru starší generace HZSP disponuje, byla nyní dána přednost vyšší efektivitě hašení, tj. instalaci systému hydro­ chem (současné hašení pěna a prášek). Tento systém hašení umožňuje současně aplikovat jak prášek (vstupuje do chemické reakce hoření a zastavuje ji), tak těžkou pěnu (chladící a izolační účinek). Při standardních postupech není možné používat pěnu a prášek kvůli své vzájemné reaktivitě (prášek porušuje strukturu pěny). V případě systému hydro­ chem je prášek unášen středem proudnice a je součástí pěny. Toto je také jediný způsob, jak lze hasební prášek transportovat na velké vzdálenosti. Systém je ideální pro hašení např. motorů, kdy dochází k nasávání hasiva do prostoru hoření.

Rameno HRET
Rychlost zdvihu ramene je minimálně o polovinu rychlejší oproti předešlé generaci. Ovládání ramene je zjednodušeno lepší organizací ovládacích prvků na ovládacím joysticku.

Noční vidění
Automobily jsou vybaveny termokamerou, která slouží jak pro zásahovou činnost (určení ohniska požáru), tak v případě složeného ramene i jako nočního vidění při jízdě. Z tohoto důvodu je výstup z kamery promítán před sedadlo řidiče. Tím je splněn požadavek UCL na zajištění nočního vidění na zásahových automobilech.

Osvětlení
Osvětlení automobilu je provedeno technologií LED, a to včetně osvětlovacího stožáru. To snižuje nároky na odběr elektrické energie, prodlužuje životnost světel a zvyšuje viditelnost.

Zbarvení
Nové Panthery mají ještě jednu zvláštnost, poprvé nebudou upraveny do červenobílé, popř. červené barvy, ale na základě požadavku Úřadu civilního letectví, předpisu L 14 a světových trendů pro zajištění co nejlepší viditelnosti automobilů, jsou v signální žluté barvě.

Servis požární techniky
Jedním ze zaměstnanců HZSP je i technik strojní služby, který je vyškolen firmou Rosenbauer pro servis a diagnostiku těchto vozidel, což je pro HZSP velkým přínosem.
K požární technice náleží sedm kontejnerů a šest přívěsů s různým určením. Dále HZSP disponuje autobusem, osobními automobily, druhou nepožární plošinou a valníkem, vyprošťovacími prostředky (sady Lukas eDraulic, Holmatro Core, vaky Vetter a Veber), čerpadly, vysoušeči a dalšími prostředky.

Budoucnost
Kromě zmiňovaných stavebních plánů (druhá pobočná stanice) a obnovy požární techniky podle řádu Strojní služby, používání nejmodernější techniky (tablety, termokamery, detektory), jde letištní hasičský sbor vpřed i v jiných oblastech.
„Máme navázánu velmi úzkou spolupráci s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR a HZS hl. m. Prahy a HZS Středočeského kraje. Kromě toho jsme také stálými členy zahraničního výboru CTIF pro letištní hašení a zapojujeme se do mezinárodního projektu CAPSCA, který se zabývá řešením situací s biologickými riziky na letištích. Ačkoliv v evropském měřítku nedosahujeme objemu největších letišť, stále se v oblasti provozní bezpečnosti snažíme udržovat naši vysokou úroveň, která je srovnatelná s vyspělými letišti.“ dodal velitel HZSP Josef Kadlec.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, Lenka NOVÁKOVÁ, foto archiv HZS Letiště Praha, a.s., autorky

Třetí kolo grantu pro jednotky dobrovolných hasičů za zásahy na lesních porostech na území České republiky bylo opět spuštěno. Až dvacet tisíc korun mohou na nové vybavení a techniku získat jednotky, které do konce září podají žádost a budou vybrány. Lesy České republiky si uvědomují svoji společenskou odpovědnost, a proto přistupují aktivně také k podpoře dobrovolných hasičů, jejichž přínos pro společnost je velmi široký.

Extrémy počasí v podobě sucha vysokých teplot vytváří příležitosti pro vznik nepříznivých situací nejen v podobě neúrody, ale také usychání porostů nebo vzniku požárů. Proto i v letošním roce podpořil státní podnik Lesy České republiky ty, které se v uplynulých měsících na likvidaci požárů podílely. Již potřetí vypsal grant pro jednotky dobrovolných hasičů z celé České republiky, které se v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 podílely na hašení lesních porostů.

Stejně jako v předchozích letech budou všechny příchozí žádosti posuzovány podle předem stanovených kritérií. Mezi jednotky dobrovolných hasičů s největším počtem bodů bude rozděleno až 500 000 Kč s maximální výší na jednoho žadatele 20 000 Kč. Finanční prostředky jsou poskytovány formou finančního daru a jsou účelově vázány výhradně na pořízení požární techniky a  prostředků požární ochrany.

Hlavními kritérii jsou:
Počet zásahů v lese při hašení požáru
Spolehlivost jednotky (počet poplachů/počet výjezdů)
Splněná odborná způsobilost
Žadatelé se mohou přihlásit výhradně elektronicky, vyplněním strukturovaného formuláře na stránkách www.sf­ dhr.cz. Po řádném vyplnění obdrží na uvedenou adresu potvrzovací zprávu o doručení žádosti. Po ukončení přihlašování proběhne vyhodnocení podle stanovených kritérií a následně budou všichni žadatelé o výsledku grantového řízení informování. Podrobné informace naleznete na webu www.sf­ dhr.cz.


Jiří BEZDĚK, Svatý Florián­ Dobrovolní hasiči roku, z.s., foto archiv spolku Svatý Florián­ Dobrovolní hasiči roku, z.s.

V září tohoto roku dochází ke spuštění systému eCall – celoevropského systému automatického tísňového volání z vozidla. Elektronický bezpečnostní systém byl vyvinut za účelem zrychlení a zpřesnění identifikace volajícího při závažných dopravních nehodách.

V případě dopravní nehody zahájí palubní zařízení eCall ve vozidle tísňové volání, prostřednictvím kterého dojde ke spojení s telefonním centrem tísňového volání 112.

Právě jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je stejně jako ve všech státech Evropské unie dostupné a zdarma i v České republice, umožňuje zavolat pomoc zdravotnické záchranné služby, policie nebo hasičů s určením polohy volajícího prostřednictvím jediné tísňové linky.
Spojení mezi vozidlem s eCall systémem a telefonním centrem tísňového volání 112 se uskuteční buď automaticky po aktivaci senzorů ve vozidle, nebo manuálně po stisku nouzového tlačítka ve vozidle. Manuální aktivace je určena také pro případy, kdy vozidlo vybavené palubní jednotkou dojede k místu havárie jiných vozidel nebo se posádka vozu ocitne v jiném ohrožení.

Palubní zařízení systému eCall naváže s tísňovou linkou datové a hlasové spojení. Při zahájení spojení se do technologie telefonních center tísňového volání 112 přenáší tzv. minimální soubor dat. Tento datový soubor obsahuje informace o nehodě, včetně času, přesné polohy, směru jízdy vozidla, identifikace vozidla a stavu systému eCall (údaj o tom, zda bylo volání spuštěno manuálně nebo automaticky). Pro co nejpřesnější lokalizaci polohy by měl tento systém v budoucnu využívat novou generaci celosvětových systémů družicové navigace, zejména evropský systém Galileo. Hlasové spojení následně umožní cestujícím ve vozidle komunikovat s operátorem tísňové linky 112.

Operátorovi se při volání prostřednictvím systému eCall zobrazí místo nehody na mapě a na obrazovce se vizualizují data zaslaná palubní jednotkou. Podle vytěžených informací vyšle operátor pomoc potřebných složek integrovaného záchranného systému. Díky automatické aktivaci systému a minimálnímu souboru dat je možné pomoc poskytnout i tehdy, když nikomu z posádky zdravotní stav nedovolí komunikovat s operátorem nebo je v zemi cizincem a nezná dostatečně jazyk.

Kromě zajištění vyslání pomoci na místo nehody předává telefonní centrum tísňového volání 112 informaci o nehodě také do jednotného systému dopravních informací Národního dopravního informačního centra v Ostravě, které je použije pro texty na informačních tabulích pro řidiče, pro dopravní zpravodajství, aktuální dopravní situaci na internetu, osobní navigační systémy (kanál RDS­ TMC) apod. Pro získání technických údajů o vozidle budou telefonní centra tísňového volání 112 propojena s centrálním registrem vozidel a evropským informačním systémem EUCARIS.

Každý rok se v Evropě stane více než 1,7 milionu dopravních nehod, které vyžadují lékařskou pomoc, a mnoho dalších nehod, které potřebují i jiné druhy pomoci. Po nehodě mohou být lidé ve vozidle v šoku, neznají svou přesnou polohu, nejsou schopni ji sdělit nebo nemohou použít mobilní telefon. Ve všech těchto případech může systém eCall pomoci. Může významně zkrátit čas reakce tísňových služeb a tím zachránit životy nebo snížit závažnost zranění. Kdyby všechna vozidla v EU byla vybavena systémem eCall, smrtelné nehody na silnicích by mohly být sníženy až o 10 %, což znamená záchranu asi 2500 životů. Navíc by systém eCall mohl vést k roční úspoře 26 miliard Eur z důvodu nižších nemocničních a zdravotnických nákladů, rychlejšího odstranění dopravní zácpy způsobené nehodami a snížení dopadu na životní prostředí.
Systém eCall se skládá ze tří základních komponent – palubní jednotky ve vozidle, mobilní komunikační sítě a center tísňového volání 112.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 585/2014/EU ze dne 15. května 2014 o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU ukládá všem členským státům EU povinnost zavést do 30. září 2017 nezbytnou infrastrukturu center tísňového volání služby eCall, jež je nutná pro řádný příjem a vyřizování všech volání eCall. Spuštění systému eCall v České republice je v souladu s touto povinností.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 zavádí od 31. března 2018 povinnost prokázat při schvalování nových typů osobních nebo lehkých nákladních vozidel, že ve vozidle byla zabudována jednotka systému eCall.

Pro správné směrování hovoru na určená centra tísňového volání je třeba, aby v mobilních komunikačních sítích byl vyhodnocován signalizační parametr tzv. eCall diskriminátor, jak vyplývá z Doporučení Komise ze dne 8. září 2011 o podpoře služby eCall v sítích elektronických komunikací pro přenos palubních tísňových hovorů na číslo 112 v celé Evropské unii (systém eCall).

Pilotní projekty
V rámci EU v roce 2011 se zapojilo devět států (Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko a Švédsko) do tříletého pilotního projektu HeERO (Harmonised eCall European Pilot), který byl v roce 2012 rozšířen do dalších států (HeERO II) a úspěšně dokončen v 15 státech. Projekt ověřil provoz služby a stanovil technické podmínky propojení systému pro činnost záchranných složek v celoevropském prostředí. Za Českou republiku se projektu účastnilo Ministerstvo dopravy, MV­ generální ředitelství HZS ČR a společnost Telefónica Czech Republic. Potřebné prostředky byly poskytovány z jedné poloviny ze státního rozpočtu České republiky a z druhé poloviny z programu EU na podporu politiky informačních a komunikačních technologií ICT­ PSP (ICT Policy Support Programe) jako součásti rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace.

Pilotní projekt se věnoval přípravě nezbytné infrastruktury pro poskytování služby eCall občanům členských zemí Evropské unie (také přidružených zemí na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku), a to podle jednotných technických standardů.

Zpočátku bude elektronický bezpečnostní systém implementován pouze do osobních automobilů a lehkých nákladních vozidel, ale v budoucnu se počítá s implementací také do autobusů, nákladních automobilů a kamionů, se speciálním zaměřením na vozidla převážející nebezpečný náklad podle dohody ADR. Také pro motocyklisty se vyvíjí speciální zařízení, které je složeno ze dvou částí. Jedna bude instalována v motocyklu a druhá v přilbě jezdce.

Rozšíření systému na uvedené typy dopravních prostředků je součástí probíhajícího projektu I_HeERO, do kterého je Česká republika zapojena prostřednictvím Ministerstva dopravy.

Součástí aktivního zapojení České republiky do pilotních a implementačních projektů bylo také pořádání celoevropského testovacího týdne eCall TESTFEST koordinovaného profesní organizací pro inteligentní dopravní systémy v Evropě (ERTICO - ITS Europe) a Evropským institutem pro telekomunikační normy (ETSI), které se uskutečnilo v listopadu 2015 v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě.

Na stejném místě se na konci října letošního roku uskuteční dvoudenní odborná konference projektu I_HeERO pod názvem European Truck Road Show for eCall HGV. Průřezovým tématem konference bude využití nouzových služeb v nákladní přepravě.


plk. Ing. Jan URBÁNEK, MV-­generální ředitelství HZS ČR
 

V rámci aktualizace byly vydány nové verze dvou metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany – Nebezpečí ionizujícího záření (4 N) a Dekontaminace radioaktivních látek (9 L). Podnětem pro aktualizaci metodických listů se stal zejména nový atomový zákon (č. 263/2016 Sb.), který byl přijat 14. července 2016 s účinností od 1. ledna 2017. Nový atomový zákon nahradil dosavadní zákon (č. 18/1997 Sb.), který byl ponechán ve zbytkové podobě a upravuje jen odpovědnost za jaderné škody.

Nový atomový zákon transponuje zejména evropskou legislativu, upřesňuje technické požadavky a pravidla pro provoz stávajících jaderných elektráren a uvádění nových bloků jaderných elektráren do provozu. Zákon rovněž definuje, co jsou citlivé činnosti v souvislosti s jadernou energetikou. Lidé, kteří vykonávají tyto činnosti, musí mít bezpečnostní prověrku. V katastru obcí, u kterých bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí, zákon určuje jednorázový příspěvek (až 50 mil. Kč). Zákon rovněž stanovuje sazby pravidelného poplatku za použité palivo z jaderných elektráren.

Nebezpečí ionizujícího záření
Metodický list Nebezpečí ionizujícího záření (dále jen „IZ“) je rozdělen do tří oddílů – Charakteristika, Předpokládaný výskyt, Ochrana. V oddílu Charakteristika je uvedena definice, popis, rozdělení, biologické účinky, možná nebezpečí a zdroje IZ. V oddílu Předpokládaný výskyt jsou obecně popsány objekty, místa a přepravní prostředky s možným výskytem IZ.

Pozornost bude věnována oddílu Ochrana, kde je v úvodu uvedena tabulka, která určuje referenční úrovně dávky IZ pro zásah (tolerovatelné hodnoty, které je nežádoucí překročit) v závislosti na typu radiačního zásahu:

• Typ I – Událost nevede k ohrožení života, zdraví osob a majetku (nálezy, případně záchyty radioaktivních látek a jaderných materiálů); referenční úroveň 1 mSv/zásah
• Typ II – Událost vede k ohrožení života, zdraví osob a majetku (dopravní nehody, požáry, technické zásahy); 20 mSv/zásah
• Typ III – Událost vede k ohrožení života většího počtu osob a vzniku rozsáhlých majetkových škod (radiační havárie, teroristický útok); 100 mSv/zásah, výjimečně ve zdůvodněných případech 500 mSv/zásah.

Zásah musí být veden tak, aby nebyly překročeny prahové dávky z hlediska deterministických účinků IZ, které se vyskytují vždy po překročení prahové dávky, např. pro nemoc z ozáření je jednorázová prahová dávka 1 Sv. Zároveň je snahou, aby celková dávka byla co nejmenší z hlediska stochastických účinků IZ, které se nevyskytují po překročení prahové dávky, ale každá obdržená dávka zvyšuje pravděpodobnost jejich výskytu. V důsledku stochastických účinků IZ může vznikat např. rakovina. Referenční úrovně lze tolerovat, pokud je zasahující osoba prokazatelně poučena o rizicích spojených s touto dávkou a je seznámena velitelem zásahu s radiační situací v místě zásahu a ochrannými prostředky, které je nutno použít (bezpečnostní pohovor). Předpokládá­ li se překročení roční dávky 100 mSv, zasahující osoba může být do zásahu nasazena pouze s dobrovolným souhlasem. Roční dávka 500 mSv by neměla být překročena.

Podle vyhlášky (č. 422/2016 Sb., § 109 odst. 1) o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje je souhlas zasahující osoby, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR nebo Armády ČR, považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy.

V oddílu Ochrana jsou dále popsány zásady taktiky jednotek požární ochrany pro ochranu životů a zdraví při zásahu. Na obrázku je znázorněn příklad organizace pro radiační zásah typu I a II s dekontaminačním stanovištěm a vytyčenými ochrannými zónami (vnější, bezpečnostní, nebezpečná) s hraničními hodnotami dávkového příkonu a plošné aktivity. Vnější zóna se vytyčuje minimálně 50 m od zdroje IZ. Ve vnější zóně se nachází stanoviště pro dekontaminaci. V bezpečnostní zóně je potřeba využít osobní ochranné prostředky a řídit se zásadami radiační ochrany. Nebezpečná zóna je vymezena pouze při ohrožení nasazených sil účinky IZ. Platí z hlediska ochrany životů a zdraví režimová opatření spojená s omezením doby pobytu zasahujících osob, při kterém nejsou překročeny referenční úrovně. Radiační zásah typu III se řídí typovou činností složek IZS STČ-1/IZS Špinavá bomba nebo vnějšími havarijními plány.

Z hlediska taktiky jednotek požární ochrany při zásahu se ochrana životů a zdraví před nebezpečím IZ a kontaminací radioaktivních látek řídí zejména těmito zásadami:
a) neodkládat záchranné práce vedoucí k záchraně životů kvůli kontaminaci nebo neprovedené dekontaminaci,
b) poskytnutí přednemocniční neodkladné péče osobám v přímém ohrožení života nebo se závažným postižením zdraví a jejich transport do nemocnic je preferováno před dekontaminací.
Oddíl Ochrana informuje rovněž o činnostech spojených s radiačním zásahem, které zahrnují:
a) rozpoznání a určení typu radiačního zásahu,
b) určení doby pobytu zasahujících podle referenční úrovně dávky IZ,
c) radiační průzkum (minimalizace obdržené dávky zasahujících a zjišťování změn radiační situace),
d) režimová opatření (zamezení vstupu nepovolaným osobám, evidence zúčastněných osob, měření a sledování obdržených dávek, omezení doby pobytu zasahujících),
e) informování SÚJB prostřednictvím KOPIS,
f) evidence osobních a skupinových dávek,
g) kontrola kontaminace a případná dekontaminace. Kontrolované hodnoty kontaminace vyjádřené plošnou aktivitou v Bq/cm2 jsou uvedeny na obrázku. Při naměření vyšších hodnot se provádí dekontaminace. V případě identifikace kontaminantu mohou být kontrolované hodnoty kontaminace po dohodě se SÚJB měněny. Věcné a technické prostředky, které se nepodařilo dekontaminovat, se spolu s odpadní vodou považují za radioaktivní odpad.

Závěr metodického listu 4 N je věnován ochranným prostředkům, obsahu bezpečnostního pohovoru, zvláštnostem radiačního zásahu a používaným měřicím přístrojům, zejména nutnosti používání zásahového dozimetru jako indikátoru přítomnosti zdroje záření gama u zásahu.

Dekontaminace radioaktivních látek
Metodický list Dekontaminace radioaktivních látek (dále jen „RaL“) je rozdělen do tří oddílů – Charakteristika, Úkoly a postup činnosti a Očekávané zvláštnosti. V oddílu Charakteristika je definován pojem dekontaminace RaL. Cílem dekontaminace je odstranit RaL z povrchu materiálu, přičemž při odstranění nedochází k deaktivaci RaL, ale pouze k jejich přemístění. Dekontaminace snižuje riziko ozáření osob z povrchové kontaminace, omezuje šíření RaL a zabraňuje druhotné a vnitřní kontaminaci. Pokud však dojde k vnitřní kontaminaci osoby, dekontaminace již nesníží ozáření osoby způsobené vnitřní kontaminací. Jednotky požární ochrany provádějí dekontaminaci zasahujících, osob, techniky, věcných prostředků a transportních obalů. Neprovádějí dekontaminaci objektů a terénu ve smyslu asanace, celkové nebo konečné dekontaminace, dekontaminaci hospodářských zvířat, cenností, dokladů nebo zbraní. V těchto případech rozhoduje o dalších postupech SÚJB, přičemž HZS ČR může asistovat při dekontaminaci objektů a terénu. Metodický list se zabývá dekontaminací při radiačním zásahu typu I a II. V případě dekontaminačního zásahu typu III se postupuje podle typové činnosti složek IZS STČ-1/IZS Špinavá bomba nebo podle vnějších havarijních plánů.

V oddílu Úkoly a postup činnosti jsou uvedeny požadavky na dekontaminační stanoviště a dekontaminaci. Dekontaminace osob, věcných prostředků a techniky se provádí v případě, že jsou změřeny vyšší hodnoty plošných aktivit, než je uvedeno na obrázku. Dekontaminaci lze provádět suchým způsobem (prosté svlečení svrchní části oděvu) nebo mokrým způsobem (mechanická aplikace dekontaminační směsi s následným oplachem vodou). Pokud při opětovné dekontaminaci mokrým způsobem nedojde k poklesu plošných aktivit pod stanovenou mez (3 Bq/cm2, resp. 10 Bg/cm2), další dekontaminace se již neprovádí. U osob pak vzniká podezření na vnitřní kontaminaci nebo penetraci RaL přes pokožku. U techniky může dojít ke kontaminaci vnitřních prostor nebo penetraci RaL přes ochranný povrch.

Zasahující vybavení plynotěsnými protichemickými ochrannými oděvy typu 1a se dekontaminují mokrým způsobem. Zasahující vybavení jednorázovými protichemickými ochrannými oděvy typu 3 a 4 se dekontaminují zpravidla suchým způsobem. Dekontaminace osob se provádí zprvu rovněž suchým způsobem. Odkryté části těla se otírají dekontaminačním roztokem. Ústa, nos a oči se vyplachují pitnou vodou nebo speciálním roztokem. V metodickém listu je přesně popsána procedura svlékání oděvů u zasahujících a osob tak, aby bylo minimalizováno riziko kontaminace. Pokud po dekontaminaci zasahujících a osob výše uvedenými způsoby je stále přítomna kontaminace, provede se dekontaminace holého těla mokrým způsobem. V případě, že nedošlo ani poté k poklesu aktivity pod kontrolovanou mez, je osoba po dohodě se SÚJB odeslána do specializovaného zdravotnického zařízení. V oddílu je dále uvedena dekontaminace techniky a věcných prostředků spolu s návrhy dekontaminačních směsí pro dekontaminaci povrchu těla, protichemických ochranných oděvů a techniky. V oddílu Očekávané zvláštnosti je upozorněno na možné komplikace spojené s radiačními zásahy a dekontaminací - způsob nanášení dekontaminační směsi, kontrola dekontaminačního stanoviště atd.

Závěr
Aktuální verze jednotlivých metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany lze stáhnout na webu hzscr.cz (záložka: Jednotky požární ochrany, podzáložka: Výkon služby). V současnosti probíhá ve spolupráci s HZS krajů revize dalších metodických listů. Návrhy na změny, které budou schváleny komisí bojového řádu, přinesou aktualizaci dalších metodických listů.


pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV­-generální ředitelství HZS ČR, pplk. Ing. René MAREK, foto kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva

Koncepce psychologické služby pro období 2017-2025 byla schválena 20. června 2017 generálním ředitelem HZS ČR pod číslem jednacím MV- 62413-1/PO­ IZS-2017. Dokument vyhodnocuje úkoly psychologické služby HZS ČR z předešlých koncepcí a stanovuje nové s ohledem na současné potřeby a přijatelný rozvoj psychologické služby.

Graf 1 Celkové počty psychodiagnostických vyšetření u HZS ČR v letech 2003 až 2016První koncepce psychologické služby HZS ČR byla schválena v roce 2002 a byla podkladem pro zavedení psychologické služby k HZS ČR. Stanovila hlavní úkoly pro činnost psychologické služby v těchto oblastech:

• zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby,
• zajišťování posttraumatické péče o příslušníky,
• pomoc obětem mimořádných událostí.

Současně s touto koncepcí byl vydán Etický kodex psychologa HZS ČR, který shrnoval základní principy při poskytování služeb v rámci této profese a je s určitými úpravami doposud závazný.

V průběhu realizace této koncepce byla postupně uváděna v provoz jednotlivá psychologická pracoviště v krajích, včetně jejich personálního obsazení a v pravidelných ročních intervalech byla jejich činnost ve všech uvedených oblastech vyhodnocována. Na přelomu let 2008/2009 bylo navíc provedeno anketní šetření využitelnosti psychologické služby u HZS ČR. V anonymních anketách se k problematice vyjadřovali pracovníci všech organizačních složek HZS ČR, a to jak denní příslušníci a zaměstnanci, tak i příslušníci zařazeni v 24hodinových směnách, včetně top managementu. Na základě výše zmíněných každoročně prováděných vyhodnocení, daného anketního šetření i sledování nových trendů vývoje v oblasti psychologie mimořádných událostí ve světě byla zpracována a následně v roce 2010 vydána aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR pro roky 2010-2015. Ukázalo se, že hlavní úkoly pro činnost psychologické služby HZS ČR byly v počátečním období nastaveny správně, proto byly s určitými úpravami a malou změnou v terminologii na svém místě ponechány.

I poslední novelizace koncepce ponechává psychologické službě tři základní kategorie činností jako nosné, přičemž reflektuje dosavadní vývoj a současný stav a zaměřuje se na rozvoj daných činností do budoucna.

Činnosti v rámci hlavních úkolů

Zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby
Psychologická pracoviště jsou zřízena v každém kraji; u HZS kraje Jihočeského, Královéhradeckého, Olomouckého, Moravskoslezského a na MV­ generálním ředitelství HZS ČR jde o psychologické pracoviště s laboratoří pro provádění psychodiagnostických vyšetření (dále jen „psychologická laboratoř“) podle vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů. Každá psychologická laboratoř má doporučenou spádovost okolních HZS krajů, pro něž vyšetření provádějí, a jež se v praxi osvědčila. Tyto laboratoře jsou moderně vybaveny a umožňují i počítačové testování. Na podnět vedení HZS Pardubického kraje, které vzneslo návrh na zřízení psychologické laboratoře se dvěma diagnostickými stanovišti, je naplánováno její zavedení, přičemž bude využívána pouze pro potřeby HZS Pardubického kraje a dále v případě výpadku fungování některé z ostatních laboratoří ji bude možné využít na základě doporučení MV-generálního ředitelství HZS ČR jako záložní.

Psychologická služba naplňuje veškeré právní předpisy související s diagnostickou činností a aktivně se podílí na rozvoji metodiky pro vlastní vyšetřování. V souvislosti se zjišťováním osobnostní způsobilosti příslušníků HZS ČR je zpracována závazná metodika psychodiagnostických postupů. Jednotný postup ve vyšetřování i jednotná kritéria při vyhodnocování výsledků mají za cíl co nejvíce zobjektivizovat proces psychodiagnostického posuzování a umožňují mj. vytvoření kvalitních srovnávacích kritérií (např. každoroční statistické vyhodnocení a tvorbu vlastních norem). Snahou je také zajištění co nejvíce standardizovaných podmínek pro všechny vyšetřované osoby v rámci celého HZS ČR.

Psychologickým testováním prochází kromě uchazečů o přijetí do služebního poměru k HZS ČR a příslušníků při přestupu z jednoho bezpečnostního sboru do druhého také řidiči vozidel s právem přednostní jízdy a kandidáti na vedoucí pozice v rámci výběrových řízení. Procento neúspěšných uchazečů pro vstup do služebního poměru se dlouhodobě pohybuje kolem 20 %, což je nejnižší ze všech bezpečnostních sborů. Lze to přikládat mj. i zájmu dostatečně kvalitních a motivovaných uchazečů o tuto profesi.

Největší změny nastaly v postupu při vyšetřování řidičů vozidel s právem přednostní jízdy, které vycházejí ze změny postupů personálních pracovišť, kdy o závěr na tuto specializovanou funkci žádají již u vstupního vyšetření uchazečů do služebního poměru. Tato skutečnost zvyšuje procento osobnostně nezpůsobilých kandidátů na tuto pozici. V době, kdy byli na vyšetření vysíláni již zkušení a dostatečně motivovaní hasiči, se procento zamítnutých pohybovalo v letech 2008 až 2012 v rozmezí od čtyř do osmi procent. V posledních třech letech toto číslo vystoupalo na 11 až 17 %. Novinkou je, že při vyšetřování řidičů vozidel s právem přednostní jízdy, vzhledem ke skutečnosti, že vyšetřujeme i uchazeče, u nichž neznáme řidičskou praxi a jejich chování v dopravních situacích, navrhujeme doložit k žádosti o vyšetření k řízení vozidla s právem přednostní jízdy také Výpis z evidenční karty řidiče, kde jsou evidovány úplně všechny přestupky, jichž se řidič od získání řidičského oprávnění dopustil. Tato praxe je běžná při provádění dopravně psychologického vyšetření podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Počet provedených vyšetření pro manažerskou pozici kontinuálně stoupá a počet zamítnutých uchazečů nepřesahuje 5 %. Závěr z psychologického vyšetření doplňuje psychologický posudek, který slouží jako písemný podklad pro ústní prezentaci psychologa a srovnání uchazečů před výběrovou komisí, která po zvážení i všech dalších aspektů následně vybere nejvhodnějšího kandidáta. Z praxe vyplývá potřeba soustředit se na kvalitní výběr kandidátů právě na vedoucí pozice, neboť se ukazuje, že organizační stres, který na příslušníky i zaměstnance působí, je ve velké míře způsobený právě osobností a stylem vedení vedoucího pracovníka.

Psychologická služba, zejména metodické pracoviště MV-generálního ředitelství HZS ČR, průběžně sleduje nové trendy v oblasti psychodiagnostiky a podle potřeby obměňuje a doplňuje obligatorní a fakultativní používané diagnostické metody prostřednictvím aktualizace závazné metodické příručky psychodiagnostických postupů. Zároveň se podílí na vývoji a převodu vybraných zahraničních metod do českého prostředí a na sběru dat ke tvorbě norem pro českou populaci (spolupracuje např. s Národním ústavem pro duševní zdraví). Jedním z úkolů nové koncepce je i zkvalitnění psychologického vyšetření příslušníků HZS ČR k ustanovení na služební místo v rámci výběrového řízení na manažerské pozice a s tím související zavádění adekvátních psychodiagnostických metod. Do budoucna se také plánuje vývoj testových metod „ušitých na míru“ přímo pro potřeby HZS ČR.

Graf 2 Posttraumatická péče poskytovaná příslušníkům a zaměstnancům psychologem/asistentem v letech 2003 až 2016	Graf 3 Poradenské služby poskytované psychologem v letech 2003 až 2016

Poskytování péče o příslušníky a zaměstnance HZS ČR
V péči o příslušníky a zaměstnance působí psychologická služba ve dvou hlavních oblastech, tím jsou poskytování posttraumatické péče a zajišťování dalších odborných služeb při řešení pracovních i osobních problémů (konzultace, poradenství, terapie).

Pro zvládání posttraumatického stresu u HZS ČR je nastaven „Systém řízení stresu při kritických událostech“ (CISM), který byl od zavedení psychologické služby HZS ČR intenzivně budován. Ve všech krajích působí psycholog se vzděláním pro poskytování posttraumatické péče a jsou jmenovány týmy posttraumatické péče (dále jen „TPP“) z řad příslušníků HZS ČR, případně dalších zaměstnanců HZS ČR, kteří prošli speciální psychologickou odbornou přípravou. Ta je zaměřena na poskytování včasné kolegiální pomoci příslušníkům sboru a také na první psychickou pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí. Členům TPP je zajištěna podpora a metodické vedení psychologem HZS kraje, hlavním koordinátorem systému CISM je vedoucí psycholog MV-generálního ředitelství HZS ČR. V roce 2015 byla připravena nová příručka pro účastníky této odborné přípravy, zohledňující vývoj v dané oblasti a výsledky zahraničních výzkumů a projektů. V současné době je v TPP přibližně 250 členů, přičemž optimální rozvrstvení by bylo takové, aby na každé stanici a na každé směně byl jeden. Optimálně by tedy při počtu 241 stanic a třísměnném provozu měl počet členů TPP činit 723. Je tedy žádoucí nadále pokračovat v rozšiřování počtu členů TPP, kteří mohou být na místo události povoláni i mimo pracovní dobu psychologa.

Vedle posttraumatické péče je druhou významnou oblastí, ve které se psychologická služba HZS ČR v rámci péče o příslušníky a zaměstnance (případně jejich rodinné členy) angažuje, poskytování dalších odborných psychologických služeb v pracovní i osobní problematice, např. vztahové poradenství, traumaterapie, podpora nebo mediace při řešení konfliktů na pracovišti apod. Četnost poradenských služeb a intervencí včetně počtu klientů rovněž neustále stoupá a je zobrazena v grafu 3. Můžeme se domnívat, že je to dáno mimo jiné zvyšující se důvěrou v psychology HZS ČR a dobrou zkušeností s využitím jejich odborných a osobních kvalit.

Nejčastějšími tématy, se kterými lidé psychologickou službu navštěvují, jsou rodinné a finanční problémy (partnerské neshody, problémy s dětmi), úzkostné stavy, které ale nesouvisejí s výkonem profese, náhlé úmrtí blízké osoby nebo dlouhodobá péče o umírající blízkou osobu a v neposlední řadě organizační stres (práce na 24hodinové směny, přílišné zatížení administrativou, špatné manažerské vedení apod.). Naprosto výjimečně přicházejí s problémy s nadužíváním alkoholu nebo gamblerstvím, kdy v rámci konzultací spíše řeší nadřízení pracovníci chování svých podřízených.

Cílem pro nadcházející léta je více se zaměřit na program pro rodiny a s tím spojené vzdělávání psychologů v oblasti manželského a rodinného poradenství. Vzhledem ke specifickým nárokům hasičské profese a k hlavním výše zmíněným oblastem poskytovaného poradenství byla na psychologickém pracovišti MV-generálního ředitelství HZS ČR přeložena kniha, kterou napsala americká psycholožka Ellen Kirschman, s názvem „Život s hasičem. Vše, co by měla vědět rodina hasiče.“ Je a může být i do budoucna praktickou příručkou a představuje první svépomocnou knihu zaměřenou na otázky a problémy, které v současnosti řeší rodiny hasičů.

Poskytování psychosociální pomoci osobám zasaženým mimořádnou událostí
Pomoc osobám zasaženým mimořádnými událostmi v jejich prvních fázích se stala rovněž důležitým prvkem činnosti psychologů HZS ČR. Připomeňme zapojení psychologické služby do řešení dopadů takových událostí, jako byly opakující se povodně, železniční nehoda u Studénky, srážka tramvají ve Vřesině, výbuch plynu v obytném domě ve Frenštátě pod Radhoštěm apod.

Pomoc je poskytována psychology a asistenty psychologů HZS ČR a členy TPP; je realizována s ohledem na krajová specifika a různé počty mimořádných událostí v kraji. Současně je kladen důraz na zapojení psychologů a interventů dalších složek IZS, případně NNO (např. PANEL humanitárních organizací). Společný postup je upraven v STČ 12/IZS – Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci, jež také prošla v roce 2015 novelizací a vychází ze Standardů psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřených na průběh a výsledek, které vydalo MV-generální ředitelství HZS ČR v roce 2010.

V grafu 4 je uveden přehled poskytnuté psychosociální pomoci psychology a asistenty HZS ČR osobám zasaženým mimořádnou událostí v průběhu let 2003 až 2016.

Pro zajištění dosažitelnosti včasné psychické podpory pro osoby zasažené mimořádnou událostí je, stejně jako při zajišťování posttraumatické péče, třeba důsledně aktualizovat a poskytovat KOPIS kontakty na členy TPP a krajské koordinátory, tzn. psychology HZS ČR. A současně je nezbytné důsledně využívat psychology v rámci štábů HZS krajů při řešení rozsáhlých mimořádných událostí a naplňovat tak zjištěné potřeby pro psychosociální pomoc.

Pro zajištění psychosociální pomoci bude pokračováno ve spolupráci s odbornými úseky HZS krajů, s dalšími složkami IZS a NNO, popř. s dalšími externími odbornými organizacemi včetně zahraničních. Mnozí krajští psychologové se podílejí na vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků různých NNO, např. pro ně realizují kurzy První psychické pomoci. Tuto aktivitu chceme nadále podporovat

Graf 4 Poskytnutá psychosociální pomoc psychology a asistenty HZS ČR osobám zasaženým mimořádnou událostí v průběhu let 2003 až 2016	Graf 5 Lektorská činnost prováděná psychologem v letech 2003 až 2016

Činnosti psychologů v oblasti vzdělávání
Důležitou součástí činnosti psychologické služby HZS ČR se stala také oblast vzdělávání příslušníků a zaměstnanců HZS ČR při nácviku řešení náročných pracovních a životních situací, pomoc managementu při vedení lidí a při ovlivňování pracovního klimatu v řízených kolektivech a přímá pomoc příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR v případě jejich problémů psychologické povahy v rámci jejich osobních a rodinných situací. Základní informace z oblasti psychologie jsou zařazeny do vzdělávání příslušníků v rámci kurzů realizovaných ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR, kde daná témata lektorují převážně psychologové HZS ČR. V této spolupráci je žádoucí pokračovat a podílet se na tvorbě příslušných vzdělávacích osnov a věnovat se lektorské činnosti i na všech jiných úrovních (například v rámci odborných příprav).
Psychologická služba je v této oblasti schopná reagovat na požadavky jednotlivých úseků a pracovišť HZS ČR. Do současné doby vytvořila odborné přípravy např. v těchto oblastech: „Systém řízení stresu při kritických událostech u HZS ČR“ (CISM), „První psychická pomoc I a II“, odborná příprava pro příslušníky zařazené na TCTV 112 a KOPIS, „Psychologické aspekty řízení lidských zdrojů“ (zaměřuje se na výcvik managementu HZS ČR), odborná příprava pro strojníky, pro vyšetřovatele požárů, pro vedení malých týmů a pro vzdělávání hasičů­ zdravotníků.

Nesmíme opomenout ani vzdělávací činnost navenek směrem k jiným subjektům a organizacím (jednotky SDH obcí, NNO a případně další organizace spolupracující při řešení mimořádných událostí), spolupráci s psychologickými pracovišti jiných bezpečnostních sborů i akademickým sektorem.

Psychologická služba HZS ČR spolupracuje s řadou zahraničních odborníků a také projektů zaměřených na oblast psychologické a psychosociální pomoci při mimořádných událostech. V rámci spolupráce s projektem Evropské unie TENTS­ TP (Evropská síť pro traumatický stres – výcvik a praxe) proběhl na psychologickém pracovišti MV-generálním ředitelství HZS ČR výcvik psychologů pro pomoc při mimořádných událostech. Dále jsme kooperovali s projektem BeSeCu (Behaviour Security and Culture ze 7. rámcového programu EU, s projektem EUNAD a EUNAD­ IP, jehož cílem je implementace předchozích výsledků v oblasti psychosociální pomoci po katastrofách a příprava materiálů a programů pro zlepšení praxe při práci s lidmi se specifickými komunikačními potřebami v situacích mimořádných událostí a katastrof (konkrétně s lidmi se zrakovým, sluchovým, tělesným a mentálním postižením). Dále jsme byli zapojeni do projektu OPSIC, který si kladl za cíl vytvořit webový prostor OGS (Operational Guidance System), na němž by byly umístěny informace o možnostech psychosociální podpory, dostupné jak pro osoby zasažené mimořádnými událostmi, tak pro záchranáře a krizové manažery.

Psychologická služba HZS ČR se podílí také na vzdělávání psychologů z jiných zemí, konkrétně Ukrajiny a Moldavska.

V případě poptávky je psychologická služba připravena i nadále reagovat na nové a aktuální potřeby a požadavky příslušných HZS krajů a jednotlivých úseků vytvořením nových odborných příprav, pořádáním seminářů, přednášek apod.

Navrhované změny v organizační struktuře psychologické služby HZS ČR
Psychologické pracoviště MV-generálního ředitelství HZS ČR je součástí odboru IZS a výkonu služby, psychologická pracoviště HZS krajů jsou součástí kanceláře krajského ředitele a psycholog Záchranného útvaru HZS ČR je zařazen v kanceláři velitele Záchranného útvaru HZS ČR. Jednou z připomínek ke koncepci byl podnět na změnu zařazení psychologické služby pod odbor IZS a služeb u HZS krajů, což bylo následně diskutováno na poradě ředitelů HZS krajů v červnu 2016. Na základě jejich domluvy je původní schéma vyhovující a zůstává tak neměnné.

U HZS Jihomoravského kraje a HZS Středočeského kraje nebyla naplněna tabulková místa asistentů psychologa, která byla schválena v původní koncepci. Oproti HZS Jihomoravského kraje se potřeba zřízení dalšího místa u HZS Středočeského kraje jeví stále aktuální. Obsazení tohoto místa by rozšířilo možnosti zajišťování psychologické péče ve stejném rozsahu jako v menších krajích. Na podnět HZS Středočeského kraje se jeví jako efektivnější zřídit tabulkové místo psychologa, který by byl dislokován v západní části tohoto rozlehlého kraje (např. na stanici HZS Mladá Boleslav) namísto dosud systemizovaného místa asistenta psychologa.

Stejně tak by bylo vhodné zřídit druhé tabulkové místo psychologa u HZS hl. m. Prahy, a to změnou tabulkového místa asistenta psychologa. Bereme tak v potaz připomínku vedení HZS hl. m. Prahy, v níž poukazuje na specifika hlavního města a potřebnost vyššího personálního zabezpečení z důvodu velké koncentrace obyvatelstva, turistického ruchu, centralizace orgánů státní moci a správy, konání nejrůznějších politických a mezinárodních akcí a vyššího rizika možného teroristického útoku.

Cílovým stavem Koncepce psychologické služby HZS ČR pro období 2017-2025 je zachování standardů své činnosti v souladu s vývojem na odborném poli v České republice i v zahraničí a stejně tak i aktivní role při vzdělávání příslušníků a zaměstnanců HZS ČR v připravenosti na zvládání zátěžových situací a v dalších odborných tématech, s akcentem i na jejich vlastní kompetence v poskytování první psychické pomoci osobám zasaženým mimořádnými událostmi. Psychologická služba HZS ČR usiluje o to, aby byla dosažitelnou a pevnou podporou pro všechny příslušníky a zaměstnance HZS ČR v pracovní i osobní problematice.


plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, kpt. Mgr. Martina ČAPKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

V souladu s „Plánem cvičení orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje“ a „Zaměřením činnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v oblasti krizového řízení na rok 2017“ se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení pod názvem „EVI – EVA 2017“. Záměrem cvičení bylo ověřit odstranění nedostatků uvedených ve vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2015“ (v souvislosti s vedením evidence evakuovaného obyvatelstva), které proběhlo v zóně havarijního plánování pro Jadernou elektrárnu Temelín. Současně bylo cílem ověřit realizaci krizových opatření hejtmana kraje spojených s provedením evakuace obyvatelstva s využitím zpracované dokumentace na úrovni kraje a obcí s rozšířenou působností (ORP) k řešení krizových situací.

Jako námět cvičení byla zvolena v Jihočeském kraji nejčastější mimořádná událost, vedoucí zpravidla ke vzniku krizové situace a k nutnosti vyhlásit krizový stav podle krizového zákona, a to přirozená povodeň. Po vzoru cvičení Pardubického kraje „ŠTÁB 2015“ (autorka příspěvku tímto děkuje kolegovi Ing. Alešovi Boňatovskému, MBA za inspiraci) si rozsah povodně v rámci cvičení pro jednotlivé správní obvody ORP stanovily obecní úřady ORP samy. Vlastní hrozba, tedy povodeň a její následky, musely být takového rozsahu, aby cvičící na úrovni ORP dospěli k závěru požádat hejtmana kraje o vyhlášení stavu nebezpečí, včetně nařízení krizových opatření podle ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona.

Cílem cvičení EVI­ EVA 2017 bylo prověřit provedení krizových opatření hejtmana kraje „evakuace obyvatelstva“ a „hlášení přechodné změny pobytu osob“ včetně ověření funkčnosti informačního systému „Registr přechodných pobytů“, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství HZS ČR. Dalším cílem bylo ověřit postupy a údaje uvedené v krizovém plánu kraje, havarijním plánu kraje, povodňovém plánu kraje, krizových plánech ORP, povodňových plánech ORP a povodňových plánech dotčených obcí, případně v dalších zpracovaných dokumentech a mapových podkladech pro práci krizových štábů.

Příprava, provedení a vyhodnocení cvičení byly v gesci pracovníků oddělení krizového řízení krajského úřadu, kteří v průběhu cvičení plnili úkoly krizového štábu kraje (hejtmana, členů bezpečnostní rady kraje i stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje) na pracovišti určeném pro činnost stálé pracovní skupiny. Příprava cvičení probíhala ve třech fázích (krocích). Prvním krokem bylo provedení metodického zaměstnání krajského úřadu (oddělení krizového řízení) s tajemníky bezpečnostních rad ORP a zástupci složek integrovaného záchranného systému (IZS), na kterém byly předány základní informace o cvičení. Druhým krokem bylo rozeslání zadání cvičení všem 17 cvičícím obecním úřadům ORP a posledním krokem byla videokonference mezi krajským úřadem a obecními úřady ORP, při které byl upřesněn průběh a požadavky na provedení cvičení.

Do přípravy a provedení cvičení byla dále zapojena příslušnice krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (dále jen „HZS kraje“) kpt. Mgr. Kamila Mráčková, která se mimo jiné věnuje problematice vedení evidence přechodného pobytu osob, pracuje s výše uvedeným informačním systémem a patří jí tedy velké poděkování za aktivní přínos do cvičení.

Pokud jde o účast cvičících obecních úřadů ORP Jihočeského kraje, bylo na jejich uvážení, v jakém personálním složení budou plnit úkoly cvičení (zda pouze pracovníci krizového řízení doplnění o vybrané zaměstnance obecního úřadu ORP, nebo stálá pracovní skupina krizového štábu ORP). Doba provedení cvičení vycházela z běžné pracovní doby, tedy od 08:00 do 16:00 hodin. Z důvodu potřeby zapojení matrik se na základě zkušeností doporučuje pro tento typ cvičení zvolit neúřední den.

V souladu s cíli cvičení byla prověřena realizace výše uvedených krizových opatření hejtmana kraje s důrazem na zpracování žádosti starosty o vyhlášení stavu nebezpečí (cvičně všechny ORP), zpracování nařízení starosty obce k provedení evakuace obyvatelstva pro území obce a vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob s využitím „Registru přechodných pobytů“. S ohledem na personální změny na operačním a informačním středisku HZS kraje bylo procvičeno předání pokynu pro zpracování analýzy situace obecním úřadům ORP a s využitím informačního systému „Kontakty“ provedeno fiktivní svolání stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje (bez reálného příchodu na pracoviště), vyrozumění tajemníků bezpečnostních rad ORP (oznámení o zahájení a ukončení cvičení). Dále byly procvičeny nastavené komunikační standardy pro řešení krizových situací mezi krizovým štábem kraje a krizovými štáby ORP, včetně zpracované dokumentace pro činnost těchto krizových štábů. Časový harmonogram průběhu cvičení a plněné úkoly jsou uvedeny v tabulce.

Vyhodnocení cvičení
Celkově bylo cvičení a forma jeho provedení hodnocena cvičícími kladně – z pohledu přínosu cvičení k odborné přípravě pracovníků krizového řízení obecních úřadů ORP jako jedno z nejlepších cvičení. Přesto je potřebné, pro zlepšení úrovně krizového řízení v kraji, poukázat na některé poznatky:

• zastupitelnost pracovníků krizového řízení obecních úřadů ORP (tento problém je zcela zásadní, na většině ORP chybí odborně připravená osoba pro zastupování v době, kdy není přítomen pracovník krizového řízení);
• nízká aktivita pracovníků obecních úřadů ORP k provádění vlastních činností nad rámec zadání cvičení;
• nedodržování zásad uvedených v komunikačních standardech při e­ mailové komunikaci mezi krizovými štáby;
• rozdílná úroveň zpracování žádosti starosty ORP o vyhlášení stavu nebezpečí (např. absence nezbytných krizových opatření);
• úroveň zpracování nařízení starosty obce k provedení evakuace obyvatelstva (v některých případech byly uváděny chybné odkazy na ustanovení příslušných právních předpisů).

Praktické prověření funkčnosti informačního systému „Registr přechodných pobytů“ bylo realizováno formou zadání fiktivních dat o evakuovaném obyvatelstvu do oficiální (ostré) verze systému. V průběhu cvičení byla identifikována řada nedostatků tohoto nástroje, stejně jako tomu bylo při cvičení ZÓNA 2015. Z pohledu cvičících byl pro potřeby evidence evakuovaného obyvatelstva hodnocen jako nevyhovující a svými vlastnostmi neodpovídající současnému technologickému standardu.

Na základě projednání zpracovaného vyhodnocení cvičení „EVI­ EVA 2017“ v bezpečnostní radě kraje byly zjištěné skutečnosti z ověření funkčnosti informačního systému „Registr přechodných pobytů“ předány MV­ generálnímu ředitelství HZS ČR jako podnět k provedení jeho aktualizace. Závěry cvičení budou východiskem k přípravě navazujícího cvičení na úrovni kraje s názvem „KRIZE 2018“, jehož cílem bude ověřit reálnost provádění dalších krizových opatření v působnosti hejtmana kraje. V současné době se pracovníci krizového řízení krajského úřadu a obecních úřadů ORP věnují přípravě a provedení dalšího náročného cvičení k ověření činnosti v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie s názvem „Blackout 2017“, které proběhne na podzim tohoto roku.


Ing. Marta SPÁLENKOVÁ, Krajský úřad Jihočeského kraje

Čas                  Činnost                                                                                                                                               Kdo plní
8:00                 Oznámení o zahájení cvičení tajemníkům bezpečnostních rad ORP
                        - předání pokynu pro zpracování analýzy situace                                                                              OPIS HZS kraje

8:00–10:00      Sestavení rozehry cvičení
                       - zpracování analýzy situace postiženého území ve správním obvodu ORP
                       - zpracování žádosti starosty ORP o vyhlášení stavu nebezpečí a odeslání na KŠ kraje                OÚ ORP

10:15                Zaslání rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí                                                              KÚ

10:15–12:00     Realizace nařízení hejtmana k provedení evakuace
                        - zpracování nařízení starosty obce k provedení evakuace obyvatelstva 
                          a odeslání na KŠ kraje                                                                                                                    OÚ ORP

12:00                Zaslání nařízení hejtmana k povinnému hlášení přechodných změn pobytu osob                          KÚ

12:15–14:30     Realizace nařízení hejtmana k povinnému hlášení přechodných změn pobytu osob
                         sestavení fiktivních údajů o osobách, které budou evakuovány
                         (nejméně 30 osob z nejméně 3 obcí ve správním obvodu ORP)
                         - vyplnění údajů v „Registru přechodných pobytů“
                         - řešení požadavků (rozeher) cvičícími ORP s využitím „Registru přechodných pobytů“                 OÚ ORP

14:30–15:45     Zpracování podkladů pro vyhodnocení cvičení včetně funkčnosti
                        „Registru přechodných pobytů“ a odeslání na KŠ kraje                                                                     OÚ ORP

16:00                Oznámení o ukončení cvičení                                                                                                           OPIS HZS kraje

V důsledku změn bezpečnostního prostředí Evropy iniciovala v říjnu 2015 norská vláda audit bezpečnostní politiky. Jedním ze tří hlavních výsledků tohoto procesu je vznik tzv. Bílé knihy o bezpečnosti veřejnosti, která se věnuje problematice civilní připravenosti a ochraně obyvatelstva. Mezi nejzajímavější závěry tohoto materiálu patří např. možnost vybavování hasičských sborů přístroji na detekci výbušnin, slučování operačních středisek složek prvosledové záchrany, možnost společných akvizic armády a složek prvosledové záchrany či provázání civilní připravenosti v rámci NATO s tvořícím se národním systémem ochrany kritické infrastruktury.
Cvičení Harbourex, zdroj: Frederik Neumann, Felix Features
„Bezpečnost v každodenním životě a posílená civilní připravenost“. Tak zní jedna z osmi hlavních priorit politického programu norské vlády, na jejímž základě byla zpracována Bílá kniha o bezpečnosti veřejnosti (někdy také označována jako Bílá kniha o civilní ochraně, dále jen „Bílá kniha“). Ta byla na podzim minulého roku předložena norskému parlamentu s cílem načrtnout vládní politiku pro tuto oblast ve čtyřleté perspektivě. Doplňuje tak dvojici dokumentů – Dlouhodobý plán obrany a Bílou knihu o zahraniční a bezpečnostní politice – společně určujících obrannou a bezpečnostní politiku země v celé její šíři.

Bílá kniha začíná vymezením přístupu k bezpečnosti veřejnosti a věnuje se významným trendům, chápání odolné společnosti a problematice „žití s rizikem“ – Problému rychle se měnícího hodnocení hrozeb ve srovnání s dlouhou časovou náročností koncepčního vynakládání financí na bezpečnostní protiopatření a jejich limitů vycházejících ze společenského uspořádání (viz známé dilema svoboda versus bezpečnost). Mezi trendy zásadní pro bezpečnost veřejnosti je zahrnuta problematika digitální propojenosti (větší společenská zranitelnost ale i nové druhy kriminality), hybridních hrozeb (stírajících dělení na vojenské a nevojenské krizové situace), bakterií rezistentních na antibiotika, klimatických změn, humanitárních krizí a násilného extremismu.

Bílá kniha identifikuje osm hlavních oblastí zájmu pro rozvoj bezpečnosti veřejnosti
První oblastí je nouzová připravenost a schopnost řešit mimořádné události a krizové situace. Popisuje mj. nutnost posílit obecní policie, profesionalizovat obecní hasičské záchranné sbory (dvouletá VŠ pro mužstvo a bakalář pro velitelské kádry), slučovat operační střediska složek prvosledové záchrany a pořídit 16 pátracích a záchranných vrtulníků pro jejich potřeby.
Problematice digitální zranitelnosti a kybernetické bezpečnosti se věnuje druhá oblast. Třetí a čtvrtou oblastí pak jsou klasické přírodní hrozby (včetně adaptace na změny klimatu) a závažný zločin.

Pátou oblastí je problematika nakažlivých nemocí a nebezpečných látek. V jejím rámci je uvedena potřeba zlepšit CBRNE připravenost, a to např.:
a) vytvořením národní strategie pro CBRNE připravenost,
b) vyhodnocením dislokace CBRNE schopností u HZS (mj. schopnost detekce výbušnin u HZS),
c) zlepšením spolupráce složek na poli připravenosti na mimořádné události s výbušninou a na čištění prostoru,
d) procvičením scénáře s použitím jaderné zbraně blízko nebo přímo na území Norska.

Větším provázáním civilní a vojenské části totální obrany se zabývá šestá oblast. Zde je prioritou zejména: (a) hodnocení mechanismů pro prioritizaci potřeb armády a civilního krizového řízení, (b) začlenění těchto mechanismů do cvičení a národních plánů připravenosti, dále (c) zlepšení vzájemné podpory civilního a vojenského sektoru a jejich prioritizace v plánech cvičení (a tam, kde to bude vhodné, i společné pořizování armády a prvosledových záchranných složek). Klíčovým tématem je také podpora civilní připravenosti v NATO. Ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti má za úkol vytvořit pracovní program ke splnění sedmi základních požadavků odolnosti NATO a do roku 2020 zpracovat komplexní program totální obrany státu. Již na příští rok se však Norsko přihlásilo k otestování své civilní připravenosti a právě konceptu totální obrany v rámci aliančního vojenského cvičení TRIDENT JUNCTURE 2018. Civilní připravenost v NATO a naplňování sedmi základních požadavků odolnosti členskými státy NATO je v současné době problematikou řešenou také MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR – Na podzim tohoto roku čeká ČR zahájení procesu sebehodnocení.

Postoji, kulturou a vedením nutným pro efektivní bezpečnost veřejnosti se následně zabývá sedmá oblast. Nejzajímavější se v tomto bodě jeví myšlenka vytvoření společného výukového programu pro složky prvosledové záchrany a orgány civilní připravenosti pod norskou policejní akademií.

Poslední, osmou, oblastí je problematika učení se ze cvičení a událostí. Zde je uložen úkol povinně vyhodnocovat cvičení a řešit zjištěné nedostatky pomocí zacílených akčních plánů.

Finální část Bílé knihy se pak zabývá průřezovým pojetím bezpečnosti veřejnosti. To v praxi znamená vytvoření systému na ochranu 14 společenských funkcí, které jsou kritické pro bezpečnost veřejnosti. Pro každý sektor (ICT bezpečnost, satelitní komunikace a navigace, dodávky elektřiny, voda a kanalizace, bezpečnost dodávek, doprava, finanční stabilita, zdravotnické a pečovatelské služby, právo a pořádek, záchranné služby, vládnutí a krizové řízení, obrana a životní prostředí) je určen primární gestor, který v průběhu čtyř let musí zpracovat hodnotící zprávu z přidělené oblasti. Tyto vyhodnocující zprávy civilní připravenosti budou následně prezentovány v norském parlamentu společně s rozpočtovými kapitolami těchto gestorů. Norsko takto hodlá provázat vnitřní procesy civilní připravenosti s naplňováním závazků civilní připravenosti NATO.

Závěrem
Stejně jako Norsko by se zvyšováním odolnosti a civilní připravenosti měly zabývat také ostatní členské státy NATO. Dlouho opomíjená hrozba válečného konfliktu v Evropě již dnes není pouze teoretická a možnost napadení spojenců ČR v NATO nebo EU nelze zcela vyloučit (viz Bezpečnostní strategie ČR, 2015). Tato inspirace z Norska nám může být nápomocná, neboť i ČR bude na podzim tohoto roku hodnotit naplňování sedmi základních požadavků odolnosti NATO. Podrobnější informace k tomuto tématu lze nalézt v článku „Vývoj bezpečnostního prostředí a aktivity HZS ČR v rámci civilního nouzového plánování NATO“ v listopadovém čísle časopisu 112 z minulého roku.


kpt. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR