Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 1/2018

Lednové číslo zahájí generální ředitel HZS ČR poděkováním za úspěchy sboru v roce 2017. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požárech fotovoltaických elektráren. Dozvíte se o výzkumných projektech TÚPO, ale také, jak důlním záchranářům pomáhá dron. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení CZECH MODEX 2017. Další zajímavostí jsou Novinky chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ sděluje, jak HZS ČR společně s obchodními centry zvyšuje ochranu obyvatelstva. Přečtete si zajímavosti ze 14. ročníku konference Medicína katastrof. Dále o konferenci ochrany obyvatelstva v 21. století, kterou uspořádala pracovní skupina AFCEA. V informacích se dozvíte vyhodnocení činnosti ČAHD za rok 2017. Také o oceněních dobrovolných hasičů za zásahovou i preventivní činnost v anketě Dobrovolní hasiči roku nebo o semináři pro Vězeňskou službu ČR v oboru požární ochrany. Přílohy - veletrhy a výstavy u nás i v zahraničí a kalendář sportovních soutěží 2018. 

V aule Univerzity Hradec Králové se 23. až 24. listopadu 2017 uskutečnil pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D., a ředitele Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje MUDr. Jiřího Maška 14. ročník mezinárodní konference Medicína katastrof s podtitulem Zkušenosti, příprava, praxe.

Konferenci uspořádaly Zdravotní a sociální akademie Hradec Králové, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. (ČLS JEP) a Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Mezi hlavní témata patřily zkušenosti z řešení mimořádných událostí z domova i ze zahraničí, letecká záchranná služba, migrační krize a její dopady na zdravotnictví, následky klimatických změn, připravenost zdravotnického systému na stávající i nové hrozby, havarijní a traumatologické plánování a příprava, neodkladná přednemocniční a nemocniční péče – novinky, trendy, příprava zdravotnických zařízení na mimořádné události, vzdělávání a výzkum v oblasti medicíny katastrof, eHealth v urgentní medicíně, hromadné intoxikace a vysoce virulentní nákazy.

Program konference zahájil MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC, ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, který zbilancoval vývoj medicíny katastrof posledních let. Informoval, že do připravenosti na mimořádné události bylo více investováno, proto mohly být zdravotnické záchranné služby vybaveny na řešení neštěstí s velkým počtem raněných a také na události s podezřením na výskyt vysoce nebezpečných nákaz. V některých krajích vznikly biohazard týmy vybavené biovaky, osobními ochrannými pomůckami, které pravidelně cvičí činnosti medicíny katastrof podle scénářů možných reálných situací. Pozadu nejsou ani právní normy, které určují zejména kompetence při řešení mimořádných událostí a na jejich základě byla vypracována metodika pracovních postupů.

Bc. Tomáš Ježek ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje se podělil o své poznatky ze studia statistických údajů o katastrofách, k nimž došlo za poslední rok. Jako obvykle bylo i tentokrát nejvíce povodní a škod způsobených povodněmi, ale nejvíce raněných a zemřelých si vyžádaly události tzv. technogenní, což jsou především dopravní nehody, požáry a výbuchy. V červnu 2017 se v Pákistánu po nehodě vznítila cisterna převážející palivo, nejméně 153 lidí při tom přišlo o život. Také v červnu došlo k požáru 24patrové bytové věže Grenfell Tower v Londýně, na jehož následky zemřelo 71 osob, dům pocházel z roku 1974 a bylo v něm 127 bytů. Zvyšuje se počet extrémních událostí vyvolaných globální změnou klimatu. Přibývá povodní a větrných bouří (extrémní sucho v Indii, mráz v Bělorusku a Ukrajině, šíření nebezpečné horečky v Súdánu a Somálsku, lesní požáry v Portugalsku a v Chile, hurikán Irma, jeden z největších hurikánů v historii přírodních katastrof, kdy síla větru přesahovala 250 km/h a vlny až osm metrů, evakuováno bylo přes sedm milionů osob, dalším ničivým hurikánem byl Harvey, který zasáhl Texas). Osm z deseti zemí s největším počtem osob usmrcených při loňských katastrofách se nachází v Asii. V ekonomicky méně rozvinutých státech nejsou škody tak vysoké.

Předsedkyně společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., upozornila na nutnost připravovat se na řešení následků teroristických útoků, kterých přibývá a mění se i jejich způsob provedení. Připomněla vjíždění do lidí automobily, ale možnost použití nebezpečných látek. Evropská unie sestavuje týmy rychlé reakce (Rapid Border Intervention Teams), které budou pomáhat na evropských hranicích zastavit příliv ilegálních uprchlíků. Celá evropská společnost se bude muset více vzdělávat v krizové připravenosti na aktuální hrozby a cvičit se v poskytování první pomoci poraněným osobám při sociálních konfliktech, teroristických útocích nebo útocích aktivního střelce. V rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a s podporou Evropského sociálního fondu v ČR se ve všech krajích pořádají kurzy urgentní medicíny a medicíny katastrof.

MUDr. Petr Nestrojil, CSc., z Kliniky úrazové chirurgie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a traumatologického centra Fakultní nemocnice Brno, seznámil se zdravotnickými moduly civilní ochrany EU. Do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí se zapojuje i Český trauma tým, složený ze zdravotnických záchranářů a profesionálních hasičů USAR týmu (Urban Search and Rescue). Tým musí pravidelně prokazovat svoji připravenost, jeho činnosti jsou hodnoceny klasifikačním expertním týmem zástupců mezinárodní poradní skupiny INSARAG při OSN. Mezinárodní záchranné lékařské týmy řídí Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Vyžadují od poskytovatelů zdravotní péče dodržování zásad EMT (Emergency Medical Technician), které se týkají řidiče vozidla (ambulance) zdravotnické záchranné služby. „Ambulantní technik“ je jako kvalifikovaný zdravotník schopen zajistit základní životní funkce pacienta se znalostmi v anatomii, fyziologii, fyziopatologii, farmakologii, v monitoringu přes EKG a spinální fixaci pacienta a rychle asistovat lékařům i záchranářům včetně traumatických zranění a dopravních nehod.

Nová koncepce letecké záchranná služby
Lékařka ZZS Ústeckého kraje MUDr. Eva Smržová referovala o současné úrovni posádek letecké záchranné služby. Aktivace této služby je možná v případě, kdy je nutné co nejrychleji transportovat vážně nemocného pacienta z místa události do vzdálenějšího specializovaného centra, nebo z důvodu snížení transportního traumatu, a také, když se pacient nachází v obtížně dostupném místě pro pozemní vozidla (kde není potřebná infrastruktura). Posádka je tvořena vysoce odborně erudovaným lékařem a záchranářem, kteří navíc procházejí speciálním výcvikem speciálních záchranných prací v nepřístupném terénu. Pracují podle standardizovaných postupů za letu, v podvěsu i při péči po přistání, ve dne i v noci. Sehraná spolupráce musí být i mezi pilotem a zdravotníky, cvičí se nové progresivní postupy a modernizuje se vybavení. Jedinou překážkou použití vrtulníku může být nepříznivé počasí (špatná viditelnost, nárazový vítr).

MUDr. Jaroslav Kratochvíl z Nemocnice České Budějovice, a.s., vysvětlil, že v Česku zajišťuje leteckou záchrannou službu řada různých subjektů, a to Policie ČR, Armáda ČR a soukromí provozovatelé. Provozovatelé vrtulníků úzce spolupracují s krajskými záchrannými službami. Policie a soukromí provozovatelé nejčastěji používají stroje Eurocopter EC 135, zcela jiný typ je armádní vrtulník W-3 A Sokol. Do budoucna má fungovat celkem deset základen letecké záchranné služby. Základna Plzeň má být přímo zajištěna rezortem obrany, základna Praha rezortem vnitra. Provoz na dalších osmi základnách v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci, Olomouci, Ostravě a v Ústí nad Labem bude zajišťovat k tomuto účelu nově zřízený státní podnik, který bude od roku 2021 provozovat leteckou záchrannou službu ve zbývajících osmi základnách v ČR. Cílem je stabilita služby, na níž závisejí lidské životy, její unifikace, nutná pro vzájemnou spolupráci, a jednotný výcvik.

Mgr. Petr Jaššo, MBA, ze ZZS Moravskoslezského kraje prezentoval součinnostní výcvik středisek letecké záchranné služby České republiky a IZS v listopadu 2017. Letečtí záchranáři cvičili s profesionálními členy horské služby lanové techniky a vyměnili si zkušenosti ze zásahů u mimořádných událostí. Společně s hasiči a policisty si vyzkoušeli třídění pacientů metodou START a také evakuaci osob z poškozené lanovky a další záchranné akce s vrtulníkem v nepřístupném horském terénu, a to slaňováním z paluby, přepravou pacienta v podvěsu v síti a dalšími speciálními technikami. Důležitá byla vzájemná komunikace a klidné rozhodování. Při záchraně v horském terénu zdravotníkům občas chyběla fyzická zdatnost.

Psycholog Mgr. Miroslav Čápek popsal tragickou nehodu střetu dvou letadel s parašutisty ve vzduchu (ve výšce přibližně 1360 metrů), kteří nacvičovali hromadný seskok na letecký den Slavnica 2015. Letadla havarovala u obce Červený Kámen v Ilavském okrese, kde se z jednoho letadla podařilo vyskočit všem 17 parašutistům, ve druhém, které se vznítilo, tři zůstali. Spolu se čtyřmi piloty nepřežilo celkem sedm osob, raněné odvážel do nemocnice vrtulník. Hasiči zasahovali ve špatně přístupné zalesněné oblasti sedla Chotuč. Zásah trval dvě hodiny 45 minut. Po havárii se příbuzní a blízcí obětí sešli na letišti v Dubnici nad Váhem, kde jim byla poskytnuta psychologická pomoc. Přeživší a pozůstalí potřebovali podporu i v dalších dnech (následná psychologická péče).

RNDr. Jaroslava Zelenková z Hygienické stanice hl. m. Prahy analyzovala výsledky taktického cvičení IZS na letišti v Ruzyni zaměřeného na zajištění pasažérů nakažených vysoce infekčním virem. Cvičící hasiči i zdravotníci si oblékli ochranné osobní pracovní prostředky (oděvy, obuv, respirátor, rukavice, brýle). Operátor ve věži na základě vytěžených informací z velitele letadla a po konzultaci s epidemiologem rozhodl, že letadlo nebude odkloněno a přistane na odlehlé části letištní plochy. Pacient podezřelý z vysoce nebezpečné nákazy, který se vracel z pobytu ve střední Africe, byl transportován v biovaku na infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Ostatní cestující procházeli dekontaminační jednotkou, kde jim byla odebrána zavazadla, včetně osobních věcí. Vše bylo dekontaminováno širokospektrálním prostředkem 2% persterilem. Na plochy odolné proti chloru lze použít 1% Chloramin T. Cvičení ověřilo schopnost spolupráce a koordinace jednotlivých zasahujících složek při mimořádných událostech s výskytem vysoce nebezpečné nákazy.

Připravenost na hromadná neštěstí
MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D., ze ZZS Jihomoravského kraje, hovořil o problémech třídění pacientů při mimořádné události velkého rozsahu s vysokým počtem raněných osob, s nimiž se setkávají zejména při cvičeních, ale někteří zdravotníci se s nimi potýkali již i při reálných neštěstích. Nejobtížnější je rozhodování okamžitě při příjezdu na místo události, kdy je nutné zmapovat situaci, podat zprávu operačnímu středisku, požádat o další síly a prostředky a zároveň organizovat činnost na místě zásahu, aby bylo možné začít co nejdříve ošetřovat. Funkci vedoucího zdravotnické části zásahu může po příjezdu dalších posádek převzít někdo zkušenější a přetřídit pacienty, jejichž stav se také může měnit. Často je poranění zbytečně hodnoceno jako kritické, pak chybí pomoc skutečně potřebným. Školit by se měli na tuto činnost všichni členové výjezdových skupin.

Ing. Miroslav Beneš z Fakultní nemocnice Plzeň prezentoval novinku, kterou je identifikační karta pro pacienty v bezvědomí nebo pacienty, kteří z nějakého důvodu nemohou mluvit (intubace). Karta obsahuje základní informace o pacientovi a konkrétní identifikační znaky, jako tetování nebo jizvy po operacích. S kartou pacienta z místa události odsune krizový štáb do zdravotnického zařízení. Slouží nemocničnímu personálu v komunikaci s tzv. kontaktním místem nemocnice, do něhož telefonují příbuzní pacientů bezprostředně po mimořádné události s dotazy na své blízké. Informace žádají také media, právní zástupci, dobrovolníci, kteří nabízejí pomoc, a v případě, že pacient je cizinec (nehoda autobusu s francouzskými studenty), hlásí se i zastupitelské úřady příslušných zemí v ČR. Důležité je pomoci s identifikací pacienta při dodržení zásad ochrany osobních údajů.

Ing. Miroslav Procházka, Ph.D., Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, a.s., se zabýval zpracováním traumatologického plánu regionálních nemocnic a jeho zvládáním při cvičení například evakuace pacientů při mimořádné události (požár, únik nebezpečné látky). Hodnotil některé traumatologické plány jako příliš obsáhlé a nepřehledné nebo příliš obecné, které nezohledňují zvláštnosti stavby nemocnice, nepočítají s výpadky pitné vody nebo elektrické energie, neuzavírají smlouvy s dopravci, kteří by transportovali pacienty v případě potřeby do jiného zdravotnického zařízení nebo přivezli zasažené (kteří se nadýchali toxické látky). Při cvičení se zjišťují nedostatky – hasiči se na schodišti nevytočí s lůžkem, se stávajícím personálem nejsou schopni kvalitně ošetřit pacienty na všech obsazených lůžkách nebo chybí aktuální kontakty na důležité osoby. Dokumentace cvičení (i obrazová) by měla být poučením pro další praxi.

Mgr. Miroslav Tejkl ze ZZS hl. m. Prahy referoval o prověřovacích cvičeních, které mají za sebou výjezdové skupiny pražských záchranářů. Zajímavé bylo vyproštění zaklíněné osoby pod soupravou metra, k níž bohužel dochází v reálném provozu poměrně často. Pád do kolejiště metra vždy znamená omezení dopravy na trase. Cvičení proto probíhalo v noci, kdy se pod čelo vlaku nevrhl člověk, ale byla vhozena figurína. Zůstala ležet v odvodňovacím žlábku mezi kolejemi, ale náraz vlaku by člověka usmrtil. Zdravotník musí pod soupravu, aby zjistil stav zraněné osoby a případně jí poskytl přednemocniční neodkladnou péči. Jiné cvičení bylo společné se složkami IZS, kde například metodou START učili třídění pacientů hasiče, na nichž závisí pomoc postiženým v prvních okamžicích zásahu, často i ve špatně přístupných místech nebo v nebezpečném prostředí, kde je nezbytné mít ochranné osobní prostředky. Efektivní systém třídění vyzkoušeli ukládání zraněných na barevné plachty rozložené na obvazišti podle závažnosti zdravotního stavu, aby bylo možné optimálně stanovit priority ošetřování a odsunu u všech postižených.

Zkušenosti ze zahraničí
Ing. Vlasta Neklapilová z Úrazové nemocnice v Brně seznámila se zvládáním útoku aktivního střelce v Las Vegas v říjnu 2017, který z okna hotelového pokoje zběsilou střelbou (přibližně 9 minut) do návštěvníků countryového festivalu zabil 58 lidí a na 500 dalších zranil. Nastal chaos, ale někteří nezranění návštěvníci festivalu začali sami organizovat pomoc raněným, které odváželi do nemocnic soukromými automobily, později se k nim dostala i sanitní vozidla, ale jejich kapacita nestačila, použili dokonce nákladní automobil. V USA dosud nikdy nebylo ošetřeno tolik devastujících střelných poranění najednou. University Medical Center of Southern Nevada přijalo na 100 poraněných (4 zemřeli v nemocnici), v Sunrise Hospital ošetřili 214 pacientů (15 zemřelo v nemocnici), v Dignity Health­ St. Rose Dominican ošetřili 79 pacientů, tři v kritickém stavu. Téměř tři hodiny byli poranění přiváženi do těchto tří nemocnic, někteří také s úrazy při útěku z ohrožených míst. Nemocnice hlídala policie. Také policisté pomáhali stavět krvácení zasažených osob.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook