Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 1/2018

Lednové číslo zahájí generální ředitel HZS ČR poděkováním za úspěchy sboru v roce 2017. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požárech fotovoltaických elektráren. Dozvíte se o výzkumných projektech TÚPO, ale také, jak důlním záchranářům pomáhá dron. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení CZECH MODEX 2017. Další zajímavostí jsou Novinky chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ sděluje, jak HZS ČR společně s obchodními centry zvyšuje ochranu obyvatelstva. Přečtete si zajímavosti ze 14. ročníku konference Medicína katastrof. Dále o konferenci ochrany obyvatelstva v 21. století, kterou uspořádala pracovní skupina AFCEA. V informacích se dozvíte vyhodnocení činnosti ČAHD za rok 2017. Také o oceněních dobrovolných hasičů za zásahovou i preventivní činnost v anketě Dobrovolní hasiči roku nebo o semináři pro Vězeňskou službu ČR v oboru požární ochrany. Přílohy - veletrhy a výstavy u nás i v zahraničí a kalendář sportovních soutěží 2018. 

Hlavní báňská záchranná služba v Mostě (HBZS Most) dohlíží v současné době na bezpečnost a záchranu životů pracovníků Severní energetické, a.s., jejíž je součástí, při zcela novém způsobu těžby uhlí v povrchových dolech – tzv. chodbicování. Báňští záchranáři jsou zároveň jediní v České republice, kteří při novém způsobu těžby používají záchranné vyprošťovací potrubí při závalu osob. Bezpečnost u nového způsobu těžby zároveň jistí i nově pořízený dron, který velké území zmapuje během několika desítek minut.

Činnost HBZS Most
V České republice existují celkem čtyři stanice Hlavní báňské záchranné služby (Most, Praha, Ostrava a Hodonín), které zastřešuje a koordinuje Český báňský úřad. HBZS zajišťuje prevenci a zásahovou činnost jen tehdy, když to nařídí Český báňský úřad. Ten také HBZS, s ohledem na hornickou činnost v dané lokalitě, zřizuje podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, a určuje i její pracovní náplň.

Každá ze čtyř fungujících stanic v ČR se specializuje na jinou činnost. V Mostě je to povrchové dobývání uhlí, v Praze podzemní objekty, v Ostravě hlubinná těžba uhlí a v Hodoníně je HBZS zaměřená na prevenci a zásahy při činnostech spojených s plynem a ropou.

Hlavní činností HBZS Most je záchrana lidských životů při haváriích, záchrana životů v podzemí a zajištění první pomoci v podzemí. Kromě toho samozřejmě pak prevence při těžbě uhlí. Její členové zasahují v případech, kdy se při ražbě objeví staré důlní dílo a je nutné zamezit přístupu vzduchu do starých chodeb (většinou zazděním vstupu) ještě předtím, než začnou hořet nebo vybuchovat plyny v nich za léta nashromážděné. Ze starých chodeb uniká hlavně CO2, většinou v 6% koncentraci, a metan CH4. Veškerá zásahová činnost tak musí probíhat v dýchacích přístrojích. Při této činnosti úzce spolupracují i s podnikovými hasiči, stejně jako při preventivních dohlídkách povrchové těžby uhlí. Kromě těchto se HBZS Most ještě zabývá specializovanou činností na komerční bázi.

Každá HBZS ještě metodicky řídí činnost závodních báňských záchranných stanic, HBZS Most řídí dvě – Důl Armáda a Sokolovskou uhelnou.
HBZS Most má celkem 50 zaměstnanců – záchranářů a vedoucích pracovníků. Slouží se celotýdenní služby ve čtyřech sledech a k tomu se ještě zajišťují pohotovostní služby a celotýdenní zálohy v případě výjezdu pohotovostní služby. Stálé zaměstnance doplňují ještě dobrovolníci a lékaři, kteří vyjíždějí k úrazům po rozlehlém území v terénní sanitě. V současné době HBZS Most dozoruje povrchové objekty na dole ČSA a hlubinný důl ČSA v lokalitě lomu Armáda.

Zásahový obvod HBZS Most je závislý na rozsahu těžby, celková délka provozovaných důlních děl činí 6,5 km, nově vyražený stěnový blok pak dalších 735 m. Plošná rozloha dolového pole a tedy i zásahový obvod záchranářů HBZS Most činí 21,61 km2, z toho zájmová plocha hlubiny 1,4 km2. Mocnost nadloží na dole ČSA se pohybuje od několika metrů při výchozu z uhelné sloje na svazích Krušných hor až ke 20 m–150 m v nejhlubší části zájmového území.

Za poslední měsíce se průměrná těžba pohybuje okolo 14 tisíc tun za měsíc. V dolech pracuje celkem 230 zaměstnanců.

Chodbicování
Skrývka povrchu při těžbě pokračuje metodou ochranných pilířů. Uhlí, které touto metodou už nelze vytěžit pro limity rozsahu povrchového dolu. Zároveň je nutné zachovat okolní krajinu. Uhlí se tedy vytěží metodou již zmiňovaného unikátního chodbicování, kdy se do stěny v hloubce 100 m proráží chodba bokem při zachování povrchu krajiny a uhlí se z chodeb odtěžuje pásovými dopravníky. „Chodbicování už je stará metoda, jen technologie se změnila. Dříve se příliš nepoužívala, spíše se uhlí těžilo tzv. stěnováním nebo komorováním. Chodbicování se nám však tady při těžbě hnědého uhlí osvědčilo a nyní se razí chodby v novém revíru a už mají větší rozměry. Tato metoda dovoluje vytěžit uhlí i v místech, kde by se povrchově ani hlubinně už vytěžit nemohlo,“ uvedl Ing. Radim Slabák, vedoucí směnový technik HBZS Most.

Metodou chodbicování se nyní těží uhlí na rozloze asi 5 km2, uhlí se odtěžuje přes pásové dopravníky dolu Armáda. V plánu je lokalitu pro chodbicování ještě rozšířit, např. na Chomutovsko.

Vyprošťovací potrubí
V chodbách důlních děl se při těžbě, ačkoliv ji zastane razicí kombajn, pohybuje několik set lidí (zámečníci, elektrikáři, údržbáři, osádka kombajnu), proto je nutné, aby báňští záchranáři byli připraveni na případné havárie a závaly. „Může se kdykoliv stát, že kombajn narazí například na několikanásobně tvrdší jírovec sideritický, který nebude schopen uříznout nebo se při těžbě narazí na staré důlní dílo. Možností havárií je mnoho,“ vysvětlil Ing. Radim Slabák. K tomuto účelu jim slouží unikátní vyprošťovací potrubí. To bylo vyvinuto původně pro hlubinné doly v 70. létech 20. století. Potrubí má druhý východ pro záchranu horníků a HBZS Most ho vlastní jako jediná v České republice.

Protože však rozměry profilu důlního díla při chodbicování jsou 5 m x 5 m, museli nyní báňští záchranáři řešit závažný problém – nový systém kotvení vyprošťovacího potrubí. Kotvicí stolice totiž musí být řádně ukotvené a dříve se v chodbách vysokých jen 3,5 metru kotvily do stropu. To už nyní není možné, proto byla ve spolupráci s odborníky z místního ústavu hnědého uhlí a také se specialisty z VŠB v Ostravě sestavena komise, která navrhla nový systém. Ten je v současné době již odzkoušen a připraven k použití. Záchranáři se nyní díky potrubí dostanou skrze zával až k zavaleným horníkům i v nestandardně vysokých důlních chodbách. „Jsme schopni překonat přibližně asi 8,5 metru široký zával. Vytvořili jsme si cvičný polygon, kde tuto činnost trénujeme. Za celou jeho historii se díky vyprošťovacímu potrubí podařilo zachránit asi 15 lidí,“ uvedl Ing. Radim Slabák.

Drony
Pro účel zlepšení systému prevence při těžbě uhlí nyní společnost Czech Coal Power, s.r.o., pořídila speciální dron. Ten létá pravidelně čtyři až osm dvacetiminutových letů každý den nad celým územím, zatím má více než 200 startů. Využívá se například ke sledování změn v terénu (dokáže například porovnávat mapy a do počítače odesílat souřadnice z terénu), dále ke kontrole odvodnění lomu, kontrole ohrazení a vytyčení dobývacího prostoru proti vstupu nepovolaných osob, kontrole vrátnic kvůli pohybu podezřelých osob, kontrole závěrných svahů a výsypek, zda nedochází ke skluzu hornin a také ke kontrole již vytvořených skluzů, jejich ohraničení a vytyčení. Protože je kromě standardní vybaven také termokamerou, je možné díky němu kontrolovat i uhelné a skrývkové řezy s ohledem na vznik záparů a ohňů, elektrické vedení a pásové dopravníky. Dron obsluhují dva speciálně vyškolení piloti, kteří mají sídlo na vyhlídce lomu ČSA. Váha dronu je více než osm kilogramů.

Zásahy, výcvik
Báňští záchranáři každoročně absolvují čtyři námětová cvičení v terénu i na vlastním výcvikovém polygonu, kromě vlastních akcí také cvičí s ostatními složkami IZS, úzce spolupracují i s jednotkou HZS podniku Severní energetická, a.s., a s HZS ČR. Některá ze cvičení jsou zaměřená pro družstvo lezců HBZS Most. Lezci slouží v každém sledu, protože tato činnost je u báňských záchranářů velmi frekventovaná. Lezci hodně pracují i v komerční sféře – zajišťují na zakázku stará důlní díla, úložiště jaderných odpadů, práce v lomech a další.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autorka a archiv HBZS Most
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook