Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 10/2018
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA nabízíme rozpracování teoretických a praktických poznatků zabývajících se elektrobusy. V tomto článku se dočtete i o požáru takového vozidla na Přerovsku. Přinášíme informace o konferenci Požární ochrany 2018. Představíme vám nominované jednotky SDH obcí a SDH do Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek ze zajímavého odborného semináře na téma Požární bezpečnost tunelových staveb. Zjistíte, jaké je být hasičem v CERN. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás HZS Libereckého kraje seznámí, jak přistupovat k nebezpečným objektům, které nejsou zařazeny do kategorie A ani B podle zákona o prevenci závažných havárií. Jako další mimořádnou událost ze zahraničí vám nabídneme například pád Morandiho mostu. V INFORMACÍCH vám představíme nového ředitele TÚPO. V rubrice SPORTU naleznete výsledky například z XIV. mistrovství světa mužů v požárním sportu a V. mistrovství světa žen v požárním sportu.
- OBSAH č. 10/2018 ROČNÍKU XVII
- Výbuchy v laboratořích aneb zrádný isopropylalkohol
- Požáry elektrobusů
- Konference o požární ochraně. Jaká je její budoucnost?
- Nominovaní do Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018
- Podpora od Lesů České republiky pro jednotky sborů dobrovolných hasičů
- Hasičem v CERN. Výhra v loterii?
- O bezpečnosti v českých tunelech
- Identifikace a evidence podlimitních zdrojů rizika v Libereckém kraji
- Institut ochrany obyvatelstva v oblasti mezinárodní ochrany před CBRN
- Mimořádné události v zahraničí
- 10. výročí vzniku spolku Veterán Policie České republiky
- HZS ČR podpořil zakarpatské kolegy
- Nový ředitel Technického ústavu požární ochrany
- Hasiči vlastníma očima
- Ozdravný pobyt v Kašperských Horách
- Léčebně ozdravný pobyt těžce tělesně postižených bývalých policistů a hasičů
- Čeští hasiči jsou mistry světa v požárním sportu
- World Firefighters Games 2018
- Zbirožské hasičské tatrování
Již několik měsíců se snažíme čtenářům přiblížit mechanismy postupů pro poskytování humanitární pomoci, kterou členské státy poskytují postiženým zemím prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). ERCC vzniklé mimořádné události monitoruje a následně, po obdržení žádosti o pomoc od postiženého státu, řeší ve spolupráci s členskými státy. Někdy se ale stává, že po vzniku mimořádné události ERCC monitoruje situaci, komunikuje s členskými státy o možné pomoci a její formě, ale postižený stát o pomoc nepožádá. Jednoduše postižený stát je schopen situaci, která může mít obrovský rozsah a postihnout velké území se ztrátou mnoha životů, zvládnout vlastními silami a prostředky tak, jako tomu bylo v následujících dvou případech.
Pád Morandiho mostu v italském Janově
Dne 14. srpna 2018 před polednem došlo v italském městě Janov k pádu mostu. Jednalo se o dálniční most přes údolí řeky, pod kterým se nacházela nákupní centra, továrny, obytné domy a železniční trať. Most byl hlavní silnicí pro obyvatele, spojující město s nedalekým letištěm a také klíčovou cestou podél Středozemního moře spojující italské pobřeží s francouzskými pobřežními městy směrem na západ. Most měřil 1 102 m, mostovka byla umístěna ve výšce 45 m nad zemí a byl v provozu od roku 1967. Mezi roky 2016 až 2017 prošel částečnou rekonstrukcí. Důvod pádu mostu je přikládán špatnému počasí, kdy mohlo vlivem prudkých dešťů a silné bouře dojít ke zničení již narušeného tažného závěsu mostu.
Na vyhledávání a záchraně osob se podílely stovky záchranářů. Ti pracovali v nebezpečných podmínkách, protože stabilita zbývajících částí mostu byla narušena. Vyhledávací a záchranné práce probíhaly od úterý až do soboty, kdy byla nalezena poslední oběť. Část záchranných prací probíhala také v řece, kam most spadl.
Bezprostředně po pádu mostu v místě zasahovalo více než 200 hasičů a byly také nasazeny potápěčské jednotky, jednotky USAR určené pro vyhledávání a záchranu ze sutin a SAF – speleologické jednotky, které jsou určeny pro vyhledávání v jeskyních. Postupně se počty záchranářů měnily, některé dny v místě zasahovalo i 400 záchranářů, kteří se střídali. Vzhledem k velkým blokům betonu šlo o plošné vyhledávání, kdy se postupovalo tak, aby se prohledala všechna možná a dostupná místa, samozřejmě také těžkou technikou, kdy jeřáby zvedaly masivní desky betonu a zkroucené kusy oceli.
Ačkoli bylo ERCC připraveno kdykoli povolat jednotky USAR a další pomoc z členských států a stále komunikovalo se zástupci národního kontaktního střediska Itálie, italská strana o mezinárodní pomoc prostřednictvím ERCC nepožádala a situaci za použití vlastních sil a prostředků zvládla sama. Co bylo pravou příčinou pádu mostu, ukáže až následné vyšetřování. Pád mostu si v konečném čísle vyžádal 43 lidských životů.
Tropický cyklon Jebi v Japonsku
Dne 27. srpna 2018 se jižně od Japonska v Tichém oceánu začal formovat tropický tajfun Jebi (korejsky vlaštovka). Dne 31. srpna 2018 dosahoval rychlosti větru 278 km/h, což znamená, že dosáhl pátého stupně intenzity, a dále pokračoval na sever k břehům Japonska, kam dorazil dne 4. září 2018 kolem poledne, kdy dosahoval rychlosti větru 167 km/h. Toho dne se jeho střed nacházel mezi japonskými ostrovy Tanegašima a Shikoku – města Aki. Rychlost jeho stálého větru neklesla pod 139 km/h, dosahoval tedy intenzity třetího stupně intenzity a byl doprovázen silným větrem a těžkým deštěm. Tajfun postupně přešel přes střední část Japonska a dále podél jeho západní části na sever, kde v následujících dnech jeho intenzita slábla.
Tajfunem bylo přímo ohroženo 30 milionů obyvatel. Nakonec byla nařízena evakuace více než jednoho milionu osob. V Japonsku není evakuace povinná, takže mnoho lidí zůstalo ve svých domovech i přesto, že byli varováni před vysokými vlnami, sesuvy půdy a povodněmi. Téměř 500 osob bylo zraněno a v současné době se stále rozcházejí zprávy o tom, kolik osob zemřelo, nicméně se toto číslo blíží dvěma desítkám.
Příchod tajfunu doprovázelo mnoho omezení a kolapsů v postižených oblastech. Poničil mnoho domů. Mezinárodní letiště Osaka Kansai zrušilo nejméně 500 letů a v jednom okamžiku na letišti uvízlo asi osm tisíc cestujících a zaměstnanců. V těchto uvedených dnech bylo zrušeno téměř tisíc letů na všech zasažených letištích v oblasti. Tajfun poničil také železnici v Osace, Kjótě a Kobe. Téměř půl milionu osob zůstalo bez elektrického proudu v prefekturách Gifu, Aichi a Mie.
Jednalo se o 21. tajfun v letošní sezoně. V oblasti se tajfuny objevují často, ale většinou se rozpadnou ještě před zasažením pevniny. Tento tajfun je označen jako nejhorší za posledních 25 let.
I v tomto případě byly členské státy prostřednictvím ERCC připraveny vyslat pomoc, nicméně Japonsko žádost o pomoc nezaslalo a se vzniklou situací si dokázalo poradit samo.
kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR