Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 11/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA jsme připravili rozbor požáru travního a lesního porostu podél trati vedoucí z Ústí nad Labem do Lovosic. Seznámíme vás s kurzy ke zvyšování připravenosti v Moravskoslezském kraji. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o Tunely 2018 na Semilsku konané dne 15. května 2018. Dále o poskytování první psychické pomoci u dopravních nehod hasiči, nebo jak dopadlo mistrovství ČR záchranných psů a psovodů složek IZS. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s tématy probíranými na semináři s předními odborníky z oblasti bezpečnostní problematiky na téma Mimořádné události a hrozby terorismu v ČR. Přečtete si o konferenci Krizového řízení a řešení krizových situací konané ve dnech 13. a 14. září 2018. V INFORMACÍCH shrnujeme mezinárodní sympozium Future Forces Forum 2018 zaměřené na současné a budoucí potřeby ozbrojených a bezpečnostních sil a přehlídky nejnovějších produktů a technologií v obraně a bezpečnosti. 

18. listopadu 2018 si připomínáme Světový den obětí dopravních nehod, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Podle statistik úmrtí během dopravní nehody patří na světě mezi deset nejčastějších příčin smrti.

V roce 2017 v České republice policie šetřila 103 821 nehod, při kterých zemřelo 502 lidí. Těžce zraněno bylo 2 339 lidí a lehce 24 740 lidí. Při haváriích vznikly škody za více než 6,3 miliardy korun. 8 472 nehod způsobila nepozornost – řidič osobního vozidla se plně nevěnoval řízení vozidla. Požití alkoholu u viníka dopravní nehody bylo zjištěno ve 4 251 případech a při těchto nehodách zemřelo 43 osob. V roce 2017 nejvíce dopravních nehod zavinili řidiči motorových vozidel, a to 83 % všech dopravních nehod. Během nich zemřelo téměř 92 % všech osob usmrcených při dopravních nehodách.

Vizitka
mjr. PhDr. Ondřeje Sezimy


Mjr. PhDr. Ondřej Sezima pracuje u HZS Královéhradeckého kraje na pozici psychologa od roku 2005.
Kromě psychodiagnostické činnosti spojené s ověřováním osobnostní způsobilosti uchazečů o vstup k HZS ČR se věnuje
terénní krizové intervenci, psychologickému poradenství a psychoterapii.
Zasahoval u desítek mimořádných událostí, kde poskytoval první psychickou pomoc nebo koordinoval psychosociální pomoc.
Vyučuje psychologii ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR a lektoruje také kurzy zaměřené na problematiku krizové intervence
a první psychické pomoci, mimo jiné i pro neziskové organizace, jako jsou Člověk v tísni nebo Český červený kříž.

Významná pomoc hasičů
Role hasičů zasahujících u dopravních nehod je neoddiskutovatelná. Zajištění vozidla, protipožární opatření a především vyproštění zraněných z vraků auta. Jednotky požární ochrany HZS ČR v roce 2017 zasahovaly u 22 329 dopravních nehod. V 1 289 případech vyprošťovali hasiči osoby z havarovaných vozidel. Hasiči jsou připraveni na nejrůznější situace během dopravních nehod. Součástí přípravy k zásahu u dopravní nehody je poskytnutí první psychické pomoci. Hasiči jsou mnohokrát první, kteří jsou se zraněnými u dopravní nehody v přímém kontaktu a následně mnohdy také s jejich blízkými. Požádali jsme o rozhovor psychologa HZS Královéhradeckého kraje mjr. PhDr. Ondřeje Sezimu, který každoročně zasahuje u desítek mimořádných událostí a mimo jiné lektoruje jako všichni ostatní psychologové HZS ČR problematiku první psychické pomoci.

Co si laik má představit pod pojmem „první psychická pomoc“?
Jde o vstřícnou lidskou reakci na utrpení druhých lidí, které může být způsobené například tragickou mimořádnou událostí. Základem první psychické pomoci je přistoupení k zasažené osobě, stručné představení své osoby a citlivé projevení zájmu a účasti. Následně se pomáhající zpravidla snaží odvést osobu na bezpečné místo, poskytnout jí vhodné informace a podpořit ji v aktivním zvládání nelehké situace. K tomu patří i pomoc při kontaktování blízkých osob, případně nasměrování na následnou pomoc. Je to tedy jakési doprovázení při zvládání prvotního dopadu události.

Jde o odbornou formu pomoci?
První psychickou pomoc na místě mimořádné události primárně neposkytuje odborník na duševní zdraví, jako je psycholog nebo psychiatr, ale velmi dobře ji zastane příslušník zasahujících složek nebo třeba i přítomná angažovaná civilní osoba. Spíše než odborná pomoc je to v podstatě poučená laická forma pomoci, kterou může účinně poskytnout většina z nás. Pro pomáhajícího je zpravidla nejtěžší zbavit se prvotních obav („Co budu říkat?“, „Můžu být užitečný?“). Pokud se podaří tyto obavy rozptýlit a pomáhající k člověku přistoupí a osloví ho, je zpravidla založeno na úspěch a půl je hotovo. Jen málokdo z postižených lidí v takové chvíli citlivě nabízenou pomoc odmítne, byť i to se může stát a pak je dobré být na to připraven.

Nejvíce úmrtí během dopravních nehod je v Rumunsku

Na silnicích Evropské unie přišlo v roce 2017 o život 25 300 lidí, dalších více než 135 000 osob bylo zraněno vážně.
V roce 2017 zemřelo při dopravních nehodách na evropských silnicích 49 osob na jeden milion obyvatel.
Nejbezpečnější jsou silnice ve Švédsku, Británii, Nizozemsku a Dánsku.
V České republice zemřelo při dopravních nehodách 54 osob na jeden milion obyvatel.
Nejnebezpečnější jsou silnice v Rumunsku a Bulharsku, kde loňský rok zemřelo 98 respektive 96 osob při dopravních nehodách
na jeden milion obyvatel. Světová zdravotnická organizace vyhlašuje Světový den obětí dopravních nehod jako vzpomínku na ty,
kteří zemřeli při dopravních nehodách a také na zasažené touto událostí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že ročně zemře
při dopravních nehodách téměř 1,25 milionů lidí a dalších 50 milionů lidí je zraněno.

 

Proč právě hasiči mohou být vhodnými poskytovateli první psychické pomoci?
Hasiči jsou často na místě události první a zůstávají až do jejího úplného konce, což jim dává dostatečný časový prostor se psychicky zasaženým osobám věnovat. Zpravidla mají dobrý přehled o tom, co se na místě události stalo, a mohou tudíž lidem poskytovat konkrétní a ověřené informace. Díky záchranářské roli a předchozím zkušenostem z podobných událostí hasiči také působí na lidi kompetentně a důvěryhodně a představují pro ně v danou chvíli jakousi kotvu. Problematické mohou být situace, kdy i samotní hasiči prožívají u zásahu fyzické nebo psychické vyčerpání. V takových chvílích jsou jejich možnosti poskytnout psychickou pomoc druhým omezené a je na místě povolat dodatečně k těmto činnostem například hasičského psychologa nebo dalšího interventa.

Hasiči zasahující u vážných dopravních nehod i jiných událostí poskytují stále častěji i první psychickou pomoc zasaženým osobám. V čem spočívá jejich odborná příprava?
Hasiči, kteří sami projeví o tuto problematiku zájem, absolvují třídenní intenzivní kurz. V něm se teoreticky seznamují s tím, jaké stresové reakce lze u zasažených lidí na místě události očekávat a osvojují si jednoduchou strukturu první psychické pomoci – navázání kontaktu, projev zájmu a účasti, aktivní naslouchání, práce s potřebami, informační podpora, doporučení a předání. Neopomíjejí se ani etické otázky související s pomáháním druhým nebo téma zacházení s vlastním stresem. Těžištěm odborné přípravy jsou ovšem modelové situace, kde si každý ze zúčastněných hasičů prakticky vyzkouší poskytnout první psychickou pomoc v konkrétní situaci podle připraveného scénáře a následně obdrží zpětnou vazbu od lektora i ostatních účastníků. Někdy se využívá a osvědčuje i komentovaný videozáznam. Smyslem odborné přípravy je především posílit odhodlání hasičů v dané situaci pomoci, odbourat případné obavy, o kterých jsem již mluvil, a vhodně doplnit jejich znalosti a dovednosti. Zároveň ovšem není cílem jejich přístup absolutně sjednotit. Jako lektoři kurzů se snažíme, aby projev hasičů zůstal autentický, přirozený a oceňujeme jejich jedinečný styl, jak první psychickou pomoc aplikují. Povahově ráznější a direktivnější hasič v praxi bude působit na danou osobu jistě a kompetentně. Vnímavý a klidnější hasič zase může velmi přirozeně uplatnit předpoklady pro aktivní naslouchání. Pokud příslušník po základním kurzu získá zkušenost s první psychickou pomocí v praxi, může se následně přihlásit také do navazujícího kurzu, ve kterém lze tyto zkušenosti sdílet. Hasiči se v něm připravují také na komunikaci se specifickými skupinami obyvatel, jako jsou lidé s tělesným nebo mentálním postižením, a absolvují nácvik složitějších modelových situací.

S jakými komplikacemi se hasiči na místě dopravní nehody při poskytování první psychické pomoci mohou setkat?
Dopravní nehody mnohdy kladou velké nároky na všímavost hasičů. Na místě se může pohybovat větší množství osob, a pokud chce hasič poskytnout první psychickou pomoc, musí umět správně odlišit, kdo je přímý účastník nehody, kdo je nezúčastněným svědkem, případně zda se na místo nedostavují například rodinní příslušníci. Je také nutné předvídat různé reakce zasažených osob. Někteří lidé zprvu aktivně pomáhají a později se dostávají do stavu psychické dysfunkce, nebo jindy zdánlivě klidný člověk může ve skutečnosti zažívat nejsilnější stresovou reakci – například při takzvané disociaci. Složité jsou také situace, kdy se u dopravní nehody setkává viník a osoba blízká osobě usmrcené nebo zraněné. Jeden hasič může jenom těžko poskytnout podporu oběma a ani není žádoucí tyto osoby držet pospolu z důvodu možného vzniku konfliktu. V takové chvíli je vhodné vyžádat si na místo psychologa nebo dalšího interventa tak, aby bylo možné věnovat se více zasaženým osobám individuálně a odděleně.

(Pozn.: Statistické údaje jsou využity z webu HZS ČR, Policie ČR a Světové zdravotnické organizace.)


kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ, HZS hl. m. Prahy, foto autorka, archiv HZS hl. m. Prahy, archiv HZS Královéhradeckého kraje

 

vytisknout  e-mailem