Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 12/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst nejen rozbor požáru průmyslové a skladovací haly v Hostivaři, ale také detailní analýzu vlivu dynamiky požáru v uzavřeném prostoru při určování kriminalistického ohniska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se mimo jiné dozvíte, jak probíhalo cvičení na Ukrajině, kterého se zúčastnil český CBRN odřad v rámci projektu EU‑CHEM‑REACT 2018. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s dvěma taktickými cvičeními a instruktážně metodickými zaměstnáními, které se uskutečnily v jihočeské Bechyni. V INFORMACÍCH shrnujeme výsledky Ankety Dobrovolných hasičů roku 2018. Dále si připomeneme oslavy vzniku československé republiky v Praze. Prosincové číslo uzavírá článek o předávání pamětních medailí u příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Celkem bylo vyznamenáno přes tři sta osob jak z řad příslušníků, tak zaměstnanců HZS ČR. Zároveň byly oceněny osobnosti z veřejného i soukromého sektoru, které se zasloužily o rozvoj HZS ČR. 

Rok 2018 se pro několik světových zemí stal rokem přírodních katastrof, který si vyžádal tisíce lidských životů. Ať hovoříme o hurikánech, které postihly Ameriku, o lesních požárech v Evropě či o vulkanické činnosti a zemětřeseních v jihovýchodní Asii, události s nimi spojené zanechaly velkou jizvu na přírodním i společenském bohatství těchto oblastí. Indonésie patří do pásma tzv. ohnivého kruhu na střetu kontinentálních desek a série zemětřesení, která v červenci, srpnu a září zasáhla indonéské ostrovy, si vyžádala téměř 2 600 mrtvých a více než 6 000 zraněných. Díky mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus), který umožňuje zúčastněným státům poskytovat pomoc při katastrofách uvnitř i mimo Evropskou unii (EU), byla prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) Indonésii zaslána odborná, materiální i finanční pomoc.

Zemětřesení a tsunami v Indonésii
Dne 28. září 2018 byla indonéská provincie Sulawesi zasažena ničivým zemětřesením o velikosti 7,4 stupňů Richterovy stupnice, jehož epicentrum se nacházelo 10 km v podzemí na severu města Palu. Toto zemětřesení bylo následováno stovkami menších otřesů a vyvolalo vlnu tsunami, sérii sesuvů půdy a také tzv. zkapalňování, kdy půda ztrácí soudržnost, chová se jako kapalina a dochází tak k jejím propadům. K nejvíce zasaženým oblastem patří města Palu, Balaroa, Patobo, Kabobona, Lolu, Landaleso a celá pobřežní oblast mezi městy Palu a Donggala.

Podle oficiálních informací indonéské národní agentury pro řízení katastrof (BNPB) si k 10. listopadu 2018 zemětřesení a tsunami vyžádalo 2 096 obětí, 4 438 zraněných osob a 1 373 pohřešovaných. Poškozeno či zničeno bylo 68 451 budov, v důsledku toho se ocitlo 206 494 osob bez střechy nad hlavou.

Na základě požadavku indonéského Ministerstva pro zahraniční věci došlo 2. října 2018 k aktivaci Mechanismu s žádostí o nasazení týmu civilní ochrany EU a zaslání materiální pomoci v podobě stanů, středních a velkých elektrocentrál, zařízení pro čištění a následné dodávky pitné vody a leteckých kapacit. Tým civilní ochrany EU byl do postiženého území vyslán 13. října 2018 a skládal se z francouzského experta, který zaujal pozici vedoucího skupiny, dále finského odborníka pro oblast logistiky a dvou technických expertů z Nizozemska. Tento tým spolupracoval se styčnými důstojníky ERCC nasazenými v indonéských městech Jakarta a Balikpapan. Jejich mise byla ukončena 3. listopadu 2018. Do Palu byly vyslány dva moduly pro čištění vody, a to z Dánska a Francie. Francouzský modul se skládal ze 43 odborníků a produkoval 150 000 litrů pitné vody denně až do 3. listopadu 2018, kdy se vrátil zpět do Francie. Dánský modul složený z osmi odborníků produkoval okolo 200 litrů pitné vody denně, a to v součinnosti s indonéským společenstvím Červeného kříže až do 20. listopadu 2018. V období 5. až 11. října 2018 byla do postiženého území doručena následující materiální pomoc:

  • Rakousko – 10 elektrocentrál,
  • Dánsko – 1 elektrocentrála,
  • Francie – 2 208 tablet na čištění vody, 18 elektrocentrál, 465 stanů,
  • Německo – 43 elektrocentrál,
  • Itálie – ubytovací tábor, jednotka na čištění vody, elektrocentrála, sítě proti hmyzu,
  • Slovensko – 12 stanů,
  • Španělsko – 255 stanů,
  • Velká Británie – 1 728 sad pro ukrytí.

V rámci finanční pomoci putovalo do Indonésie 1 500 000 eur z rozpočtu EU a z ostatních členských států celkem 18 000 000 eur. Systémem Copernicus bylo Indonésii prostřednictvím ERCC zasláno 18 satelitních snímků, z nichž 17 vyznačovalo nejzávažněji zasažená území, a jeden snímek zobrazil detailní náhled epicentra zemětřesení.

Na základě hodnotících zpráv styčných důstojníků ERCC a týmu civilní ochrany EU lze konstatovat, že koordinace pomoci všech zainteresovaných subjektů, a to jak z národních, tak mezinárodních zdrojů, neprobíhala příliš efektivně. Důkazem toho je například fakt, že zahraniční pomoc byla soustředěna primárně do nejvíce zasažených oblastí, z těchto oblastí se ovšem velké množství postižených osob přemístilo do bezpečnějších míst ve vnitrozemí, kde potřebnou pomoc postrádaly, protože jsou tyto oblasti velice obtížně přístupné. Indonéská vláda navíc stanovila 26. říjen 2018 dnem ukončení činností odezvy a odstartováním fáze obnovy, tyto fáze se ovšem v případě indonéského zemětřesení musejí prolínat. Je totiž nezbytné, aby poskytování základních služeb a pomoci nadále pokračovaly, a to i přesto, že v některých oblastech začíná obnova území po katastrofě. Podle posledních zpráv agentury BNPB zůstává více než 17 000 rodin bez střechy nad hlavou, nedostatek úkrytů však setrvává, stejně tak nedostatek potravin (jejichž kvalita je na velice nízké úrovni) a pitné vody. Nejméně dva tábory v Palu nemají zřízené sprchy ani toalety (poměr v ostatních táborech je 100 osob na jednu toaletu a sprchu), v důsledku nedostatečné hygieny tedy hrozí i možné šíření nákaz. Moduly pro čištění vody navíc nemohou produkovat více, než je kapacita vozového parku místních orgánů pro převoz pitné vody, která je nedostatečná, a tím je jejich práce limitována.

Civilní ochrana EU a jejích členských států, stejně tak jako další zainteresované subjekty (nevládní organizace, ostatní mezinárodní organizace) hrály klíčovou roli při poskytování pomoci v Indonésii, jelikož národní kapacity se projevily jako nedostatečné, a to jak v rámci nedostatku materiálních zásob, tak z hlediska neefektivní koordinace reakce na katastrofu.

V době tvorby tohoto článku došlo na území Indonésie k dalšímu zemětřesení, o jeho průběhu a dopadech budete informováni v dalším čísle časopisu 112.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem