Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 2/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám poskytneme rozbor požáru dřevěného kostela Božího těla v Třinci. Přinášíme článek o mezinárodní spolupráci na úseku zjišťování příčin vzniku požáru. Dále máme rozhovor s vyšetřovateli požáru. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty. Seznámíme vás s pilotním dopravně-bezpečnostním projektem „Dožij se dvaceti“. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší informace o projektu „Slon Hugo“ pro MŠ a třídy prvního stupně ZŠ. Přečtete si článek o spolupráci HZS Olomouckého kraje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“. V informacích se dozvíte o bilancování roku 2017 v Institutu ochrany obyvatelstva. Příloha časopisu je věnována tématu „Chřipka ptáků“. 

V Národní technické knihovně se v Ballingově sále uskutečnila 3. listopadu 2017 již třináctá Pražská bezpečnostní konference Ekonomika a obchod: nástroje pro bezpečnější svět, tentokrát v rámci předsednictví Estonska v Radě Evropské unie, kterou již tradičně pořádá Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy.

Konferenci zaštítili rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, guvernér České národní banky Jiří Rusnok, velvyslanec Estonska v ČR J. E. Sten Schwede a velvyslanec Korejské republiky v ČR J. E. Seoung­ Hyun Moon. Jednání bylo rozděleno do třech tematických bloků.

J. E. Sten Schwede ve své úvodní řeči konstatoval, že volný pohyb kapitálu Evropě prospívá, ale existuje ještě nevyužitý potenciál. Je nutné, aby ekonomické prostředí bylo více transparentní, zejména v oblasti technologií. Evropa se mění v inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost, proto potřebuje posílit a zrychlit výměnu informací a zároveň se naučit informační systémy lépe chránit před kyberútoky. Ekonomika je postavena na přenosu dat, proto vyžaduje jejich volný pohyb. Ten však musí být zabezpečený. Technologická transformace Evropy spěje k vyšší robotizaci a umělé inteligenci, čímž vznikne řada nových pracovních příležitostí. Klíčovým úkolem je zvládnutí čtvrté průmyslové revoluce se vším, co s ní souvisí.

Anne Seyfferth, ředitelka zastoupení Friedrich­ Ebert­ Stiftung v České a Slovenské republice řekla, že digitalizace je výzvou a šancí, ale také zadává úkoly a řešení mnohých problémů. Jedním z nich je utlumit zdůrazňování národních zájmů a sjednotit členské země, což Evropu posílí, aby mohla obstát ve světové konkurenci s USA, se supervelmocí, jakou se stává Čína při svém prudkém vzestupu a dalšími rozvíjejícími se ekonomikami světa.

Dana Kovaříková, pověřená vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, zmínila mimo jiné, že řada občanů projevuje obavy o práci, proto budou nezbytná preventivní opatření, abychom vyloučili sociální nespravedlnost a protekcionismus. Dále bude potřebné zasahovat proti nekalým obchodním praktikám a chránit investice.

Evropská ekonomika v éře globální transformace moci a vlivu
Přesun geopolitického a geoekonomického těžiště světa do Asie. Výzvy, příležitosti a rizika pro Evropu. Evropské ekonomiky v éře bezpečnostní nestability a nejistot. Vyrovnají se s nimi? Perspektiva jednotné evropské měny. Může přežít bez „evropského státu“? Přispěje čtvrtá průmyslová revoluce k posílení globální role Evropy?

Na tyto otázky odpovídali a diskutovali o nich vedoucí Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., guvernér České národní banky Ing. Jiří Rusnok, profesor Vysoké školy vědy a techniky Berlín – Univerzity aplikovaných věd Sebastian Dullien, ředitel Strategie ČEZ Ing. Dávid Hajmán, předseda správní rady 6D Academy Ing. Pavel Kysilka, CSc., prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. z Institutu ekonomických studií FSV UK, Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK.

PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., hovořil o zásadním významu ekonomické diplomacie pro udržení pozice Evropské unie jako globálního „světového hráče“. Kromě Číny zaznamenaly i další asijské země velký ekonomický rozmach. Na třetím místě ve světě je Indie a přidávají se také Japonsko, Singapur, Jižní Korea a další. Nejdůležitější je vzdělávání a nový přístup ke vědě a výzkumu. Na podporu ekonomického růstu asijských zemí byla vytvořena Asijská banka pro investice do infrastruktur. Čína usiluje o vytvoření novodobé Hedvábné stezky a propojení po zemi i po moři lépe Asii s Evropou i Afrikou. V evropských zemích rostou společenské nerovnosti a rozpadá se systém pravolevých modelů politiky. Evropská unie potřebuje společný systém obranné strategie.

Ing. Jiří Rusnok zahájil své vystoupení kritikou Evropské unie pro její přebujelou byrokracii, skupinové zájmy a všeobjímající pečovatelství. O zemědělství řekl, že mu EU věnuje 40 % z rozpočtu, v energetice stagnuje, nestaví se nové kapacity, ekologické projekty jsou zpožděné a bankovnictví chybí důvěra (při první krizi byla porušena základní dohodnutá pravidla). Vysoká zadluženost států a jejich od samého počátku nesourodé ekonomiky mají odlišnou inflaci (od 0 až po 4 %). Proto nejsou evropské banky odolné vůči krizím, navíc mají rozdílné postoje k jejich řešení. Malá otevřená ekonomika České republiky je závislá převážně na exportním trhu (z 80 % v rámci EU). Vytváří nástroje odolnosti vůči krizím. Rozvoj infrastruktury a inovací je nedostatečný, ale je schopna zajistit prosperitu země i bez přechodu na euro. Vždyť i jiné členské státy jsou bez eura úspěšné.

Ing. Pavel Kysilka, CSc., uvedl, že masové nasazení technologií vyvolá poptávku po nových profesích, například z výrobců se stanou prodejci, kteří budou dokonale znát své zboží. Rekvalifikace bude nutná, ale současný školský systém zatím není připraven zareagovat na nové potřeby vzdělávání, které je prioritou. Digitální věk přináší velké možnosti i vážné hrozby. Vláda, podnikatelé i manažeři musejí včas využít všech příležitostí digitální doby, aby tyto nástrahy překonali.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., se zabýval nezvládnutou migrační krizí, v jejímž řešení nejsou vládní špičky jednotné. Itálii se tolerovalo, že oddlužila soukromé banky za to, že je ochotná se postarat o migranty (politické rozhodnutí). V České republice je nutné odstranit byrokratické překážky a zaměřit se na vybudování nového školského systému, a to už od předškolního vzdělávání.

Sebastian Dullien ubezpečil, že robot nemůže dělat všechno, a proto vždycky bude zapotřebí člověka. Dobrý řemeslník se určitě nadále uplatní. Stroje by měly zabezpečit rutinní nezáživnou a pro člověka fyzicky náročnou práci. Dále navrhl: „Česká republika by se mohla stát automobilovou velmocí, jen se musí cvičit v nových rolích. Je běžné, že děti učí své rodiče a prarodiče digitální gramotnosti. Všichni ovšem nemůžeme být programátory. Někdo se musí starat o děti, o nemocné a o staré lidí, kterých stále přibývá.“

Ing. Dávid Hajmán zdůraznil, že potřebujeme motivovat děti a mládež ke vzdělávání v technických oborech a zapojit je do řešení praktických úkolů. Transformace společnosti bude vyžadovat více technicky vzdělaných lidí schopných se adaptovat na nové technologie, nové přístupy práce s daty a plnění vědeckovýzkumných úkolů.

Nové dimenze globální ekonomické spolupráce
Globální volný obchod: využití potenciálu globalizace. TTIP (Transatlantické partnerství pro obchod a investice): co dále? CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement): nástroj k posílení ekonomické spolupráce EU a Kanady. Iniciativa Pás a Stezka: nová osa eurasijské integrace?

Ve druhém bloku diskutovali prezident Aspen Institute Central Europe, o.p.s., Ivan Hodáč, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Vladimír Bärtl, generální ředitel Evropské komise pro obchod Ignacio Garcia Bercero, poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, náměstkyně ředitele Střediska pro situační analýzy Primakovova národního výzkumného institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Irina Kobrinskaja, velvyslankyně Čínské lidové republiky v České republice J. E. Ma Keqing, velvyslankyně Kanady v ČR J. E. Barbara Richardson, generální ředitel General Electric pro střední a východní Evropu Ing. Peter Stračár.

Ivan Hodáč sdělil, že v otázkách globálního obchodu se nacházíme na křižovatce. Nová americká administrativa odstoupila od transatlantického obchodního a investičního partnerství. Vyjednávání dohod o volném obchodu se nyní orientuje na asijské země. V současné době se již sedmý měsíc řeší, jaké důsledky bude mít brexit, ale zatím nebylo dosaženo žádného konkrétního výsledku. Největší technologický náskok před zbytkem světa si vytvořily automobilky a mohly by se stát strategickým pilířem průmyslové výroby a transformace společnosti.

Ing. Vladimír Bärtl poukázal na chyby politiků, kteří dostatečně nevysvětlují, co je například volný obchod, jaká jsou jeho pozitiva. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda CETA mezi Kanadou a zeměmi Evropské unie upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv, ale ne všechny státy je chápou stejně. Také TTIP potřebuje čas, aby bylo správně pochopeno.

Ignacio Garcia Bercero potvrdil, že hledání konsenzu v Evropské unii pro novou obchodní architekturu bylo nesnadné, nicméně se podařilo jednání s Mexikem, Chile, Japonskem i jižní Koreou. Chystají se dohody o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. S USA jsou také některé živé „umělé“ obchodní vztahy, protože v Evropě sídlí řada dceřiných amerických firem. Čína se chce ujmout vedení globalizace, roste import automobilů a uzavírají se společné projekty.

Dita Charanzová hovořila o digitálním obchodu, který musí být spravedlivý a samozřejmě bezpečný. Přinese velké množství pracovních příležitostí a vyřeší také řadu genderových problémů. Je nutné hledat nástroje k otevírání nových trhů v rámci Evropské unie i mimo ni. Zatím je důležité efektivně chránit hranice, a proto bychom měli posilovat společnou obranu evropských zemí. „Ti, kdo spolu obchodují, ti spolu nebojují“, připomněla známé motto.

Irina Kobrinskaja popsala vývoj ruských obchodních vztahů od konce studené války po současnost. Nyní je Rusko v pozici pozorovatele a hledá v ekonomice dlouhodobé budoucí řešení. Je členem Euroasijské ekonomické unie (Bělorusko, Kazachstán), ale tyto země mají rozdíly v HDP a vztahy oslabují i politické rozpory. Euroasijská ekonomická unie je projekt zachování identity národů, historického euroasijského prostoru v novém století a novém světě. Světová obchodní organizace (WTO) dávala možnost volného obchodu při dodržování pravidel pro všechny zúčastněné, ale to skončilo. S Čínou existuje vojensko­ technická spolupráce. Tvoří se nové instituce postmoderního formátu i s dalšími zeměmi. Ekonomický růst Ruska je pomalý.

Vzájemný respekt pro suverenitu a teritoriální integritu, bez vzájemné agrese, oboustranné nevměšování se do vnitřních záležitostí, rovnost a reciproční prospěch a mírová koexistence jsou principy společné mírové Iniciativy Pásu a Stezky. V souladu se záměry Úmluvy Spojených národů je otevřena všem zemím, mezinárodním a regionálním organizacím, aby se zapojily do výstavby ekonomického pásu Hedvábné stezky 21. století.

J. E. Ma Keqing hovořila o Číně jako o největší rozvojové zemi na světě, která se rozvíjí 40 let a chce se dále rozvíjet společně se svými partnery, chce spolupracovat, konzultovat a sdílet s dalšími zeměmi a přispět ke globálnímu řízení. Přeje si mírový rozvoj v partnerství, které zatím navázala přibližně se stovkou států, protože žádná země nemůže prosperovat v izolaci. Čínský trh je otevřený, vyvíjí nové formy obchodu a v příštím roce chystá veletrh Expo Šanghaj 2018 v Novém mezinárodním Expo centru Sniec, ale i další přeshraniční akce. Usiluje o odstranění regulací a praktik, které brání rovnocennému a spravedlivému obchodu.

J. E. Barbara Richardson se vyjádřila o bezpečnosti jako o nejdůležitější věci, kterou lidstvo potřebuje. Pro Kanadu je Evropská unie dobrým přítelem v nouzi a její snahou je pomáhat při řešení konfliktů, k nimž poslední dobou dochází stále častěji. Problémy vyvstávají také v souvislosti se změnou klimatu a společná zodpovědnost vůči světu si žádá spolupracovat při hledání přístupů k vodě, k energii i k ochraně přírody. Výhody globalizace spočívají ve volném trhu, součinnosti ve výzkumu, v inovaci a vzájemné pomoci. S tím souvisí změna myšlení.

Ing. Peter Stračár řekl, že podmínkou svobodného obchodu je vyřešení konfliktů a sociálních problémů, aby bylo možné hledat jednotný rámec pro obchodní strategie. Všeobecný rozvoj potřebuje volnou výměnu informací, zavádění nových technologií a celkovou transformaci výroby a obchodu.

Ekonomická diplomacie jako nástroj k prosperitě a bezpečnosti státu
Jak významná je role státu a české diplomacie při podpoře exportu a investování v Česku? Aktuální a perspektivní priority české ekonomické diplomacie. Dokáže Česko objevovat zcela nové trhy a využívat investiční příležitosti? Příklad úspěchu ekonomické diplomacie: strategické partnerství s Korejskou republikou a investice korejských firem v Česku.

Třetím blokem otázek se zabývali Ing. Martin Tlapa, MBA, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, J. E. Seoung­ Hyun Moon, velvyslanec Korejské republiky v ČR, Pavel Chovanec, ředitel odboru řízení investičních projektů, CzechInvest, Petr Vaněk, ředitel oddělení vnějších vztahů Hyundai Motor Manufacturing Czech, UK, Ing. Pavel Juříček, Ph.D., generální ředitel společnosti Brano Group, a.s., a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu, Mgr. et Mgr. Jan Ludvík, Ph.D., Středisko bezpečnostní politiky IPS FSV.

Ing. Martin Tlapa, MBA, vysvětlil, co znamená volný trh a jak se do skupiny volně obchodujících zemí zařadila Česká republika v roce 2005. Uvedl, že neobchodujeme s partnery s vysokou mírou rizika, například s možností odkládání splatnosti. K naší ekonomické diplomacii patří poznávání příležitostí, mapování poptávky a přizpůsobení k ní nabídku z české produkce. I v této oblasti musíme zvýšit nároky na vzdělávání.

J. E. Seoung­ Hyun Moon hovořil o dlouhodobých dobrých oboustranných obchodních vztazích Jižní Korey s Českou republikou, v níž realizuje mnoho projektů.

Jižní Korea je třetím největším českým obchodním partnerem mimo Evropu (po Spojených státech amerických a Číně). Kladně hodnotil zejména české industriální základy a zkušenou pracovní sílu. V investicích brání někdy pouze některé stavební zákony, které prodlužují dobu výstavby. V současné době potřebují korejské firmy (od roku 2006 automobilka Hyundai) především zaměstnance do oddělení výzkumu a vývoje. Zaměřují se například na nanotechnologie, nukleární energetiku a bezpečnostní výzkum. České firmy zase v Korejské republice začaly v loňském roce stavět pivovary.

Ing. Pavel Juříček, Ph.D., porovnával využití energetických zdrojů v rámci trendů čisté energie. V USA se automobilový průmysl zaměřuje na vodíkový pohon (stlačený a zkapalněný vodík). Evropa dává přednost elektromobilitě (provoz dopravních prostředků s elektrickým pohonem), i když klasické spalovací motory mají ještě nevyužité možnosti poměrně velkého snížení úniků CO2. Elektromotory si získávají stále větší pozornost i politickou podporu, ale zatím jsou náklady vysoké a není dostatek nabíjecích stanic. Nové inteligentní domy už většinou nabízejí bydlení i s přípojkou pro elektromobil.

Příspěvky, které na Pražské konferenci zazněly, měly společný tón v pojetí bezpečnosti, která je úzce s ekonomikou provázaná. Ekonomicky oslabená Evropa by se stala méně odolnou a nesoudržnost by se promítla i do její akceschopnosti. Pouze v mírové spolupráci a bezpečné výměně informací se mohou evropské i mimoevropské země rozvíjet, zvládat klimatickou změnu, hledat nové zdroje a budovat produktivní partnerské vztahy ve sdílené ekonomice.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook