Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 2/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám poskytneme rozbor požáru dřevěného kostela Božího těla v Třinci. Přinášíme článek o mezinárodní spolupráci na úseku zjišťování příčin vzniku požáru. Dále máme rozhovor s vyšetřovateli požáru. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty. Seznámíme vás s pilotním dopravně-bezpečnostním projektem „Dožij se dvaceti“. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší informace o projektu „Slon Hugo“ pro MŠ a třídy prvního stupně ZŠ. Přečtete si článek o spolupráci HZS Olomouckého kraje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“. V informacích se dozvíte o bilancování roku 2017 v Institutu ochrany obyvatelstva. Příloha časopisu je věnována tématu „Chřipka ptáků“. 

V Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč se opět sešli odborníci z oblasti bezpečnosti, záchranářství a ochrany obyvatelstva, kteří se vzájemně informovali o tom, co se přihodilo v roce 2017, jak se mimořádné události řešily a jakých chyb bychom se měli vyvarovat při zdolávání těch příštích.

Jednání konference formou diskuzních stolů zahájil ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter, který zmínil některé významné události ve světě, zejména válečné konflikty, ale také úsilí o ochranu přírody na planetě cestou snižování emisí a posilování odolnosti. Hovořil o neúspěchu mezinárodní spolupráce, kdy na klimatické konferenci v Paříži nebylo dosaženo uzavření globální dohody, od níž prezident USA Donald Trump odstoupil.

„Svět se chová prazvláštně. Ničí sám sebe, nesmyslně odčerpává přírodní zdroje a nechrání svoje životní prostředí,“ řekl Ing. František Kovářík z Institutu ochrany obyvatelstva a zamýšlel se nad tím, nakolik ovlivňují emoce člověka při rozhodování a zda by jim mohl podlehnout krizový manažer. Dospěl k závěru, že bez emocí rozhodovat nelze a nastolil diskuzní téma: Jak jste vnímali poslední události v Česku, jaký na vás měly dopad, a mohli jste je osobně ovlivnit?

Události roku 2017 v České republice i v zahraničí
Bývalý generální ředitel HZS ČR Ing. Miroslav Štěpán potvrdil, že emoce patří k člověku. Při rozhodování v krizové situaci se však učíme je ovládat a každý občan by měl být poučen, jak se zachovat a jak pomoci sobě i druhým, a také přijímat rozhodnutí povolaných, například zástupců složek IZS. Zdůraznil, že k zajištění odolnosti je nutné se vzdělávat, mít přístup k informacím, ale také využívat nové technologie. Jako příklad uvedl nový systém eCall, což je automatické tísňové volání z vozidel při dopravní nehodě. Dodal, že podstatná pro fungování celého bezpečnostního systému je kybernetická bezpečnost, kterou si vzal na starost ústřední správní orgán Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Patří k ní i ochrana utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany a neveřejná služba v rámci družicového systému Galileo.

Plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, informoval o zatěžkávací zkoušce národního informačního systému IZS při orkánu Herwart, kdy pracoviště příjmů tísňového volání a operační střediska musela být obsazena v plných početních stavech, přesto v některých místech byla zcela zahlcena. Po vyhodnocení extrémního zatížení tísňového volání se bude hledat řešení, jak lépe zvládnout podobnou situaci v budoucnu.

Dále poukázal na nedostatky ve spolupráci rezortů, jejichž potřeby se liší a často i kříží. Hasiči a záchranáři potřebují mít volné příjezdové a přístupové cesty, například při shromáždění lidí na náměstí nebo při nákupní špičce v obchodních centrech. Betonové a jiné zátarasy, které mají usměrnit chodce nebo je ochránit před automobily, jsou při mimořádné události pro požární techniku překážkou stejně jako pro ohrožené osoby při evakuaci z nebezpečného prostoru.

Plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter seznámil s výcvikem chemických specialistů z Východoafrického společenství, který pořádali odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva ve vojenském výcvikovém zařízení v Ugandě pod záštitou Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ke zvýšení chemické bezpečnosti 13 afrických zemí cvičili například, jak řešit mimořádnou událost s únikem nebezpečné látky. Institut ochrany obyvatelstva se rozvíjí. Mimo jiné byla vybudována nová speciální experimentální a výcviková laboratoř pro zjišťování příčin vzniku požárů.

Ing. Jaroslav Ciegler ze Správy státních hmotných rezerv referoval o převozu nafty ze státních hmotných rezerv uložené sedm let v Německu po tom, co skladující firma vyhlásila insolvenci. Dopravovalo ji zpět do Česka přibližně 60 vlakových souprav po 22 železničních cisternových vagonech. Na nádraží se nafta, prý v dobré kvalitě, přečerpávala do cisteren na nákladních vozidlech. Celý přesun za téměř 48 milionů korun trval téměř rok. Nedostatky mezinárodní vázané smlouvy s německým správcem způsobily České republice značné potíže a finanční ztráty. Případ je poučením, že není výhodné skladovat cokoli mimo hranice našeho státu

Bez vzdělávání a výcviku se neobejdeme
Prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá sdělila, že hasičské povolání má svou prestiž a o vzdělávání v tomto oboru je stále větší zájem. Lidé hasičům důvěřují, ale také na ně až příliš spoléhají. Než se však profesionální pomoc dostaví, měli by se umět alespoň částečně sami o sebe postarat a poskytnout první pomoc dalším postiženým. Každý z nás by měl znát alespoň základní pravidla sebezáchrany a nebýt lhostejný ke svému okolí. Záchranný systém má své limity, moderní technologie mohou selhat, vypadne například elektrický proud. Jsou situace, kdy je nutné improvizovat. Umíme se vrátit k papíru a tužce, máme nějaké náhradní zdroje (zásoby vody, potravin), víme o lidech ve svém okolí, kteří se špatně pohybují a potřebovali by pomoci?

Doc. Ing. Jaromíra Nováka, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci, zlobí, že současná legislativa je nepřehledná, zákony si odporují, ale mladí lidé se o občanské a politické dění většinou nezajímají. Dále vysvětlil: „Podle sociologických průzkumů jich velká část věří, že budou žít v cizině. Jsou závislí na elektronice, respektive na elektrické energii, neorientují se v přírodě, ani v mapách, protože spoléhají na navigaci. Příprava k ochraně obyvatelstva chybí, školní výuka se bezpečnostním otázkám věnuje nedostatečně. Široká veřejnost potřebuje opakovaně informovat o tom, jaká existují rizika, jak jim předcházet a co dělat v případě mimořádné události.“

Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D., z VŠB Technické univerzity Ostrava, se také přimlouval za kvalitnější vzdělávání, a to nejen v oblastech bezpečnosti, ale i v informačních technologiích, kybernetice a technických oborech, abychom obstáli ve světové konkurenci. Určitě by pomohlo rozšíření rámcových vzdělávacích programů nebo nový samostatný předmět pro výuku bezpečnostní problematiky na základních a středních školách.

Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc., z Akademie, o.p.s., sdělil, že je nutné snížit nebo eliminovat rizika, aby výdaje na zajištění bezpečnosti byly přijatelné pro přežití společnosti a zároveň přijatá opatření byla dostatečná, aby ji ochránila. Důležitá je osvěta. Využít lze různé formy a cesty, především internetové, a to podle věku a zaměření skupin obyvatelstva, ale také například přehledné plochy v dopravních prostředcích. Media by měla veřejnost v tomto směru více vzdělávat a v případě mimořádné události včas pravdivě informovat, ale pozor, nesmí v zájmu sledovanosti děsit nebo dokonce vyvolávat paniku. Zvláště nutná je spolupráce sdělovacích prostředků se složkami IZS.

Vzdělávání jako prioritu uvedl také Ing. Milan Kný, Ph.D., z Policejní akademie ČR v Praze. Zastává názor, že tak jak přibývá lidí na planetě Zemi, zvětšuje se chaos, který žádný světový manažer nikdy neuspořádá. „Zasahovat do cizího pořádku není dobré, protože pak hrozí nebezpečí, že se dotyčný rozzlobí. Nezbývá než sledovat vývoj, seznamovat se nepřetržitě s novinkami a učit se. Stále se učíme zacházet s novějším telefonem, ale neměli bychom zapomenout, jak se škrtá zápalkou. Informace je nutné třídit a jejich věrohodnost ověřovat. Latinsky informatio znamená utváření, formování, proto přijetím každé informace se částečně měníme. Nenechme se ovlivnit klamavými informacemi!“ řekl.

Význam bezpečnosti vzrůstá
Plk. Ing. Petr Sehnoutka z Krajského ředitelství policie Pardubického kraje vzpomínal, že když dříve někdo telefonoval, aby oznámil, že je ve škole bomba, bylo celkem jasné, že někomu ze žáků se nechtělo psát písemnou práci. Budova školy se tehdy musela důkladně prohlédnout, ale v klidu. Dnes je nutná nejvyšší ostražitost i při nálezu tašky, která delší dobu leží opuštěně. Rostoucí nebezpečí nás vede k větší připravenosti a pečlivému zajišťování bezpečnostních opatření. Pardubice zažily za druhé světové války kobercové nálety a mnohá munice dosud zůstala pod zemí. V případě nálezu nevybuchlé letecké bomby při výkopových pracích v blízkosti areálu rafinerie Paramo je připraven plán evakuace nejméně čtyř tisíc obyvatel.

Plk. Ing. Květoslava Skalská z MV­ generálního ředitelství HZS ČR se rozhovořila o zkušenostech z prevence požární ochrany v praxi. Povzdychla nad tím, jak lidé podceňují požární bezpečnost, nedodržují všeobecná pravidla, nedbají upozornění, neřídí se návody výrobců, ale i výrobci bohužel někdy inzerují vyšší odolnost, než jakou výrobek doopravdy vykazuje. V rámci Evropské unie se již řadu let řeší jednotné předpisy požární ochrany hotelů, ale zatím ty české mají vyšší úroveň zabezpečení než jiné státy. Státy mají různé podmínky, staví se z nových neověřených materiálů, vyvíjejí se stále nové technologie, které mívají často vliv na vznik požáru. Na závěr prohlásila: „Každý by měl mít odpovědnost především sám za sebe a včas udělat, co je v jeho silách, přinejmenším zatelefonovat na tísňovou linku, a ne si požár na mobil natáčet, jak se tomu poslední dobou stává.“

Plk. Ing. Luboš Votípka z MV­ generálního ředitelství HZS ČR seznámil s koncepcí ochrany měkkých cílů, kterými jsou shromažďovací prostory jako stadiony, obchodní a kulturní centra, divadla, školy, sakrální stavby nebo dopravní uzly. Představil pilotní projekt, který vznikl v souvislosti s touto koncepcí. Zaměřuje se na školení a výcvik členů bezpečnostních služeb a dalších vybraných pracovníků obchodních center Chodov, Zličín a Černý Most. Cílem je ochrana zdraví a životů nakupujících v případě ohrožení nejen při teroristickém útoku, ale například i při požáru nebo úniku nebezpečné látky apod.

Posilovat odolnost a soběstačnost
Mgr. Ing. Vladimír Klaban, z Akademie, o.p.s., souhlasil, že Česká republika je relativně bezpečné místo k životu. Co se však děje ve světě, bude mít zákonitě dopad i na vývoj v naší zemi. Všeobecně ubývá zdrojů (potraviny, voda), zhoršuje se životní prostředí a přibývá extrémních projevů počasí. Evropa potřebuje koncepční program, aby byla odolnější a zabránila sociálním rozbrojům, bitvě o přežití. Lidé se musejí učit počítat s mimořádnými událostmi a mít doma zásoby, stejně jako si zálohují data.

Bývalý poslanec, anesteziolog MUDr. Jiří Štětina, zdůraznil, že mezinárodní spolupráci je nezbytné rozvíjet, ale zároveň by každý stát měl být v základních potřebách soběstačný. Česká republika podle jeho názoru podcenila úroveň zásobování i bezpečnostní opatření, proto by měl opět zvítězit selský rozum. Společnost začne naplno řešit problémy bezpečnosti vždy, až když se něco stane. Řešením krizových situací jsme se začali zabývat až po velkých vlakových dopravních nehodách a stejně tak jsme se poučili až z reálných velkých povodní, jak se jim bránit. Dále dodal: „Evropskou unii určitě potřebujeme, ale s novou strategií.“

Doc. Ing. Radim Roudný, z Pardubické univerzity, posuzoval chápání demokracie ve společnosti a dával za vzor postoje Švýcarů, kteří se masově angažují v dobrovolných organizacích, připravují se na ochranu obyvatelstva, pracují pro mezinárodní hnutí Červený kříž a do obrany vlasti se zapojují i ženy. Ctí tradiční hodnoty a při celonárodním rozhodování často využívají referenda (26 kantonů).

Ing. Jiří Strejček, z Institutu ochrany obyvatelstva, poukázal na to, že se stále staví v záplavových a jiných rizikových oblastech. Pojišťovny již takové objekty pojišťovat nechtějí, přesto úřady povolují stavět nebo rekonstruovat bez odolných prvků. Ke stavbě se často používá řada nových materiálů, které nejsou vhodné do toho kterého konkrétního prostředí. Výrobce uvádí na trh stavební materiály v rychlosti, aby předstihl konkurenci, proto své produkty nestíhá řádně testovat. Předpisů je mnoho a jejich dodržování, zejména těch bezpečnostních, není odpovědně kontrolováno.

Závislost společnosti na elektrické energii
Ing. Ján Honzírek, Slovenská energetika, a.s., se připojil tvrzením, že také na Slovensku lidé bez elektřiny už neumějí žít. Starší generace doma nějaké zásoby má, a také na venkově, kde bývají bez energie déle a není v ulici supermarket ani večerka. Při výpadku proudu okamžitě všichni telefonují, že nejde elektřina (nemohou sledovat televizi). Závislost na elektrické energii je totální, vždyť bez elektřiny nefunguje ani plynový kotel. Na Slovensku došlo k elektrifikaci později než v Česku, ale podle Ing. Honzírka se poučili z chyb, kterých se dopustili čeští energetici. Když na Slovensku vypadne z energetické sítě jedna stanice, ostatních se výpadek nijak nedotkne (nejsou propojeny lineárně). K blackoutu může dojít v důsledku změny frekvence v přenosové síti, například k jejímu prudkému poklesu.

Kpt. Ing. Danuše Kratochvílová z HZS Moravskoslezského kraje se zamýšlela nad tím, kdo by se v nouzovém režimu postaral o lidi v nemocnicích, v ústavech sociální péče, domovech pro seniory a podobně při dlouhodobějším výpadku elektrického proudu zvláště v zimním období. Ne všude mají záložní zdroje elektrické energie, náhradní nádrže na pohonné hmoty, dostatečné zásoby vody, potravin a dalšího vybavení. Tvořit zásoby je nákladné, není na ně často prostor a vyžadují pravidelnou údržbu. Proto se všichni spoléhají na stát, tedy na složky IZS.

Shrnutí
Konference byla bohatá na živou diskuzi nejen o událostech majících vliv na ochranu obyvatelstva, ale také na bezpečnostní prostředí, na politické dění, ekonomický vývoj, zavádění nových technologií a vědeckotechnický rozvoj ve světě, v Evropě i v České republice a na Slovensku. Z diskuze vyplynula řada názorů a požadavků na výkon státní správy a samosprávy, zejména v oblasti vzdělávání, bezpečnostní strategie a změn v legislativě. Zajímavou kapitolou rozhovorů bylo posuzování sociálního klimatu ve společnosti. V optimistickém závěru zaznělo ubezpečení, že český integrovaný záchranný systém je na vysoké úrovni a připravuje se na další zkvalitnění služeb pro občany v roce 2018.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook