Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 2/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám poskytneme rozbor požáru dřevěného kostela Božího těla v Třinci. Přinášíme článek o mezinárodní spolupráci na úseku zjišťování příčin vzniku požáru. Dále máme rozhovor s vyšetřovateli požáru. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty. Seznámíme vás s pilotním dopravně-bezpečnostním projektem „Dožij se dvaceti“. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší informace o projektu „Slon Hugo“ pro MŠ a třídy prvního stupně ZŠ. Přečtete si článek o spolupráci HZS Olomouckého kraje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“. V informacích se dozvíte o bilancování roku 2017 v Institutu ochrany obyvatelstva. Příloha časopisu je věnována tématu „Chřipka ptáků“. 

V rámci mezinárodní spolupráce na úseku zjišťování příčin vzniku požárů byla provedena analýza nastavení systému zjišťování příčin vzniku požárů v různých zemích světa.

Obr.1 Výkon státního požárního dozoru v ČRČást článku se zaměřuje na shrnutí základních přínosů získaných ze zahraničních cest z Nizozemska a Spojených států amerických a jejich možné aplikaci do českého systému zjišťování příčin vzniku požárů, zejm. ve vztahu ke vzdělávání vyšetřovatelů požárů v České republice. Příspěvek dále stručně seznamuje s českou stopou při vzniku nové pracovní skupiny CTIF – Fire Investigation Working Group (Pracovní skupina pro vyšetřování požárů) v roce 2016 a jejími vizemi do budoucna.

Požár je nebezpečí, které ovlivňuje celou společnost. Popis vzniku, rozvoje a šíření požáru je jedním z klíčových úkolů vyšetřovatelů požárů. Celý systém zjišťování příčin vzniku požárů je činnost vykonávaná v rámci státního požárního dozoru (obr. 1) a je nedělitelnou součástí požární prevence, ve které plní svou nezastupitelnou roli. Na místě události vyšetřovatel požárů provádí vyšetřování za účelem zjištění příčiny vzniku požáru a šíření požáru, odběr vzorků, případně zjištění porušení předpisů, zajišťuje listinnou dokumentaci, pořizuje fotodokumentaci, dokumentaci audiovizuální apod.¹⁾ Tento systém je tedy zapotřebí chápat jako nastavený souhrn činností (postupů) s vysokou variabilitou, z nichž některé jsou (často) jedinečné, neopakovatelné a zpětně nedohledatelné, ale pro vyšetřovatele požárů klíčové. Všechny tyto postupy se tedy musí každý vyšetřovatel požárů naučit a následně je v rámci plnění služebních úkolů adekvátně aplikovat.

Obr. 2 Mapa procesu výkonu státmího požírního dozoru - zjišťování příčin vzniku požáruS ohledem k informacím, které se zjišťují při vyšetřování požárů a následně analyzují, je možné eliminovat negativní trendy související se vznikem požárů a jeho šířením. Výsledky se následně využijí jako podklady pro návrhy regulatorních opatření, např. formou právních předpisů (prevence před opakovaným vznikem požáru), dále se využívají pro stanovení problematických oblastí pro výkon kontrolní činnosti a v neposlední řadě pro preventivně výchovnou činnost.

Problematika vyšetřování požárů se v posledních letech stala multioborovou disciplínou, a to nejen z důvodu neustálého vývoje vědeckých poznatků, techniky, dostupnosti zahraničních výrobků, vývoje z oblasti chemických látek, ale i změnám klimatu a demografie. Jelikož se jedná o stále se vyvíjející proces, je bezpodmínečně nutné sledovat výsledky vědy a techniky a vše následně při výkonu služby účinně aplikovat. I z těchto důvodů je v této „disciplíně“ zastoupena stále větší část technických a právních oblastí. Proto se klade stále více nároků na vzdělávání vyšetřovatelů požárů. Úspěšné vyšetřování požárů bude vždy závislé na stále se doplňujících informacích o nové poznatky, a to nejen z problematiky požární ochrany, ale i dalších navazujících oborů (např. elektrotechnika, stavebnictví, chemie).

Obr. 3 Zástupci členksých států pracovní skupinyObecný základ pro vzdělávání příslušníků lze nalézt v (interních předpisech HZS ČR) pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 46/2013, ve znění pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů. Tyto vědomosti se posluchač dozví v rámci povinného specializačního kurzu VYP připravovaném příslušníky prevence MV­ generálního ředitelství HZS ČR ve spolupráci se zástupci HZS krajů a dále také v součinnosti s příslušníky Policie ČR. Lektoři se při výuce zaměřují na předávání hlubších a praktických informaci, týkajících se zjišťování příčin vzniku požárů, směrem k posluchačům. Kurz v sobě spojuje nejen teoretické poznatky (na učebně), ale i poznatky praktické (pomocí skutečných „cvičných požárů“ objektů a vozidel) s přihlédnutím na současné principy, metody, formy a využitelné prostředky pro vzdělávání.

Obr. 4 Prostory určené k praktickému ohledáníVyšetřovatelé požárů MV­ ge­ne­rál­ního ředitelství HZS ČR se ve spolupráci s vyšetřovateli požárů HZS krajů v posledních dvou letech snažili o rozvoj zahraniční spolupráce na úseku zjišťování příčin vzniku požárů jako jeden ze svých úkolů. Jejich hlavním záměrem bylo získání zkušeností zejména ve vztahu ke zvoleným postupům při vzdělávání vyšetřovatelů požárů v zahraničí a dále také analýza využívaných postupů při ohledání místa požáru.

Nastavení úrovně vzdělávání v této oblasti totiž ve významné míře ovlivňuje připravenost a schopnost řešit mimořádné události, a tím i zvyšovat úroveň plnění služebních úkolů. Stanovení přesné příčiny vzniku požáru lze totiž chápat jako jeden z nejdůležitějších poznatků v oblasti požární ochrany, jenž má za následek zvýšení požární bezpečnosti celé společnosti.

„Zjišťování příčin vzniku požárů patří k nejdůležitější, ale také k nejsložitější a nejobtížnější technické disciplíně v rámci celého komplexu činnosti inspekcí požární ochrany. Plnění tohoto úkolu nelze chápat staticky, ale naopak je bezpodmínečně nutné vytvořit podmínky pro získávání výsledků vědy a techniky a nové poznatky v praxi účinně aplikovat.“ (METODIKA pro činnost inspekcí požární ochrany při zjišťování příčin vzniku požárů, Milan Kotlár, Praha 1984)

Vybraná zahraniční spolupráce v letech 2016 až 2017
CTIF
CTIF (Comité technique international de prévention et d’extinction du Feu) je Mezinárodním technickým výborem pro prevenci a hašení požárů. Jedná se o nejvýznamnější celosvětovou organizaci hasičů, která byla založena v Paříži již v roce 1900. V současné chvíli je členem CTIF 38 států včetně České republiky a více než 40 organizací zabývajících se problematikou požární ochrany. V rámci organizace CTIF lze Obr. 5 Použití metody Arc Mapping v půdorysu bytunalézt mnoho pracovních komisí a skupin. Do roku 2017 se však žádná z nich nevěnovala problematice vyšetřování požárů. I z tohoto důvodu se čeští příslušníci ve spolupráci se svými maďarskými kolegy zabývali myšlenkou vzniku pracovní skupiny zaměřené na tuto specifickou problematiku, která by zajistila spolupráci mezi odborníky právě z této oblasti. Předseda maďarského národního výboru CTIF (brig. gen. László Bérczi) 7. září 2016 předstoupil s návrhem vzniku této skupiny před setkání delegátů CTIF v Helsinkách, kde byl návrh jednomyslně přijat a myšlenka vzniku této skupiny se tedy mohla zrealizovat.

Jedním z cílů této pracovní skupiny je zmapování systému vyšetřování požárů po celém světě, systému vzdělávání, používaného vybavení a dalších činností týkajících se problematiky vyšetřování požárů. Za tímto účelem se delegáti ze 14 zemí sešli v červnu 2017 v Budapešti na svém prvním oficiálním setkání. V rámci nastavení dalších pracovních procesů byla nutná volba předsedy a místopředsedy pracovní skupiny, kdy na pozici místopředsedy byl jednohlasně zvolen český zástupce (plk. Mgr. Radek Kislinger), a následná volba místa dalšího setkání v roce 2018 (na návrh českých zástupců zvolena jednohlasně Česká republika). Mezi hlavní odborná témata patřily prezentace zaměřené na postupy a metody využívané při vzdělávání vyšetřovatelů požárů v členských státech, které se lišily zejm. z důvodu rozdílného kompetenčního nastavení pravomocí vyšetřovatelů požárů v jednotlivých státech. A dále také problematika vybavení a zařízení „vyšetřovacích“ vozidel, které v jednotlivých státech vyšetřovatelé požárů Obr. 6 Vyšotřovatelé zaznamenávají šíření požárupoužívají. Byl navržen seznam s více než 80 položkami, z nichž je již většina povinnou výbavou českých vyšetřovatelů. Následná diskuze se nesla v duchu problému kompetencí a odlišností geografických faktorů a z toho plynoucí rozdílnosti potřeby vybavení pro každý stát. V této otázce bylo dosaženo konsenzu, že bude připraven materiál obsahující dohodnuté nastavení minimálních normativů pro vybavení, aplikovatelných ve všech členských státech v budoucích letech.

Pro všechny účastníky byla velice zajímavá možnost vzájemného porovnání odlišných národních přístupů v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů a různorodosti v oblasti oprávnění vyšetřovatelů. Všichni účastníci si však uvědomili, že se zatím jedná o první krok na dlouhé cestě. Na základě dosavadního zjištění již ale lze konstatovat, že český systém zjišťování požárů je v současné chvíli v porovnání s dalšími státy světa nastaven na velmi vysoké úrovni. Čeští zástupci vidí v pokračování této skupiny jedinečnou příležitost rozvíjet systém zjišťování příčin vzniku požárů a držet krok se světovými trendy.

Spojené státy americké
Příslušníci HZS ČR (MV­ generální ředitelství HZS ČR a HZS Plzeňského kraje) se za účelem prohloubení teoretických a praktických zkušeností a získaní poznatků v roce 2017 zúčastnili výcvikového a certifikačního kurzu pro vyšetřovatele požárů v USA. Kurz se konal na akademické půdě Eastern Kentucky University pod záštitou National Association of Fire Investigators ²⁾. Jedná se o jeden z oficiálních kurzů, který musí absolvovat (a na závěr splnit požadované podmínky) každý vyšetřovatel požárů, který chce vykonávat svou činnost na území USA. Čeští příslušníci, kteří jsou současně i lektory českých specializačních kurzů pro vyšetřovatele požárů, měli jedinečnou možnost porovnání českého a zahraničního systému vzdělávání.

Oba kurzy se v mnoha bodech protínají, např. v rozdělení posluchačů do menších samostatných pracovních skupin a propojení teoretické i praktické části. Kdy praktická část je zaměřena na požární dynamiku a její vliv na místo události, rozpoznání ohniskových příznaků, používání ochranných prostředků, organizací a zajištění dokumentace požářiště, odběru vzorků, v neposlední řadě i dohledání kriminalistického ohniska požáru a důvodu, proč došlo ke vzniku požáru. Rozdíl mezi českým a americkým systémem spočíval zejména v zapojení vědeckých metod zohledněných v „příručce“ NFPA 921 (Guide for Fire and Explosion Investigation), které musí americký vyšetřovatel dodržovat, jinak by před soudem svůj případ neobhájil. Rozdíl dále spočívá také v podrobném rozboru tzv. systému „mapování zkratů, oblouků“ (dále viz arc mapping), jakožto techniky využívané v rámci zjišťování příčin vzniku požárů prováděné forenzními inženýry. České vyšetřovatele dále zaujalo využití zmenšených modelů domů, které prošly požárem. Na těchto modelech pak byly vyzkoušeny nové metody využívané americkými vyšetřovateli jako lokalizace místa původu požáru vektorovým schématem (dále viz zmenšené modely). V neposlední řadě také nalezneme rozdíl při výuce měření hloubky kalcinace, jakožto metody využívající ztrátu pevnosti míst zasažených požárem (dále viz kalcinace). Na základě dalšího posouzení mohou být tyto metody vhodným doplněním specializačních kurzů pro české vyšetřovatele požárů.

Arc Mapping
Arc Mapping je metodou pro systematické vyhodnocování elektrického obvodu jako nástroje pomáhajícího při lokalizaci kriminalistického ohniska požáru.

Základem této metody je fakt, že při působení tepla na elektrické vedení pod napětím, které je běžně přítomné v bytových či nebytových prostorech (elektroinstalační kabely, přívodní či prodlužovací vedení ke spotřebičům), vznikají na vodičích charakteristické změny v důsledku působení zkratového spojení (silné lokální poškození, kuličkové nátavy aj.). Na vznikající zkrat pak reaguje příslušný jisticí prvek daného obvodu (jistič, pojistka). Prováděná měření pak ukázala, že v některých případech (např. splétaná přívodní šňůra má malý průměr a vybavovací hodnota jističe je vyšší) dochází ke zkratovým projevům na několika místech v jednom obvodu. Nemusí tedy nutně po vzniku prvního zkratového spojení ihned dojít k vybavení jisticího prvku. Při provádění této metody se nejprve vyhodnotí dostupná fakta zjištěná na místě požáru a z další dokumentace. Zaznamená se zejména poloha a počet samostatně jištěných obvodů, charakteristika jisticích prvků a jejich poloha po požáru (vybaveno/nevybaveno), případný manuální zásah hasičů či dalších osob, lokace míst, kde na vodičích došlo k působení zkratového jevu.

Hlavní myšlenka této metody je, že vznikající požár působí na elektrické vedení, které je pod napětím, a tím dojde ke vzniku zkratových projevů. Protože následně dojde k vybavení jisticího prvku (ve většině případů), další část obvodu zůstává bez napětí a zkratová spojení zde nemohou vznikat. Pak tedy v místě, kde požár působil v jeho počáteční fázi (tedy ohnisko požáru), bude četnost zkratových projevů na vedení nejhustší. Pokud takto zjištěná zkratová spojení zakreslíme například do náčrtu půdorysu místnosti či bytu, můžeme takto lokalizovat místo s nejhustším výskytem zkratových projevů na vedení (obr. 5). Toto zjištění následně může pomoci lokalizovat kriminalistické ohnisko.

K uvedené metodě je třeba doplnit, že slouží pouze jako pomocný nástroj k určení kriminalistického ohniska. Nelze ji použít samostatně a je třeba ji vždy doplnit dalšími „konvenčními“ metodami jako například intenzita hloubky zuhelnatění, ohniskové příznaky, svědecké výpovědi apod. Také je třeba dodat, že metoda neslouží k určení příčiny vzniku požáru. Místa vodičů se zkratovými projevy metoda používá pouze k lokalizaci místa kriminalistického ohniska a neřeší jejich původ. Musíme také brát v potaz odlišnost rozvodné soustavy ve Spojených státech amerických ^3). Pro praktické použití této metody v České republice bude vhodné provést další praktické zkoušky v našich podmínkách.

Zmenšené modely
Na pracovišti bylo rozmístěno několik zmenšených modelů domů, které prošly požárem. Modely ze sádrokartonových desek byly o rozměrech přibližně 48 (d) x 26 (š) x 23 (v) cm. Každý model měl jiný počet požárně otevřených ploch a různé vnitřní dělení a vybavení. Při praktickém výcviku účastníci kurzu postupně obcházeli jednotlivé modely a u každého zaznamenávali zjištěné vektory - tedy směry šíření požáru. Zjištěné vektory se zakreslovaly do půdorysu jednotlivých modelů a u každého vektoru se dále uvedly tyto tři údaje: směr (určený světovými stranami např. východ­ západ), pozorované příznaky (např. hloubka zuhelnatění, kalcinace) a také analýza jednotlivých vektorů (tj. čím byl vektor způsoben - např. ventilace, množství paliva v místě působení, místo vzniku požáru). Tato metoda slouží jako nástroj k zaznamenání jednotlivých pozorovaných skutečností a faktů, které vedou k určení daného místa vzniku požáru.

Kalcinace
Jedno z pracovišť kurzu bylo zaměřeno na měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek. Čeští vyšetřovatelé se od ostatních kolegů ze skupiny dozvěděli, že používání sádrokartonových desek v nejrůznější podobě je ve Spojených státech amerických velmi rozšířené. Podle odhadu amerických vyšetřovatelů téměř 90 % objektů sloužících pro bydlení a ubytování (rodinné domy, hotely, bytové domy) má tvořené jednotlivé místnosti sádrokartonovými deskami. Základem této metody je fakt, že pokud je sádrokartonová deska vystavena tepelnému toku vznikajícímu při požáru, dochází v místě působení k chemickým změnám. Tyto změny představují ztrátu pevnosti (měknutí) daných míst a jsou úměrné délce působení tepelného toku. Princip této metody je pak postupné měření vybraných ploch (většinou jednotlivých stěn místnosti) pomocí kalcinometru v předem definované mřížce. Získaná data se pak vhodnou metodou zobrazí a získáme diagram hloubky kalcinace. Velmi efektivní pro tyto účely se jeví použití funkce podmíněného formátování, či grafů v programu MS Excel. Diagramem kalcinace pak získáváme přesný přehled o délce působení tepelného toku v jednotlivých místech vybraných ploch a jeho vyhodnocení pak pomáhá k určení kriminalistického ohniska. Do určité míry je metoda podobná našemu měření hloubky zuhelnatění u dřevěných konstrukcí; je také třeba dodat, že ji lze použít pouze v místnostech tvořených pomocí sádrokartonových desek. Závěrem této části pak měli účastníci možnost se seznámit s praktickým provedením této metody na připravených sádrokartonových stěnách.

Obr. 7 Kalcinometr	Obr. 8 Mšření hloubky kalcinace
Obr. 9 Využití simulačních technologií	Obr. 10 Fire Investigation House

Nizozemsko
Příslušníci HZS ČR (MV­ generální ředitelství HZS ČR, HZS hlavního města Prahy, HZS Moravskoslezského kraje, HZS Plzeňského kraje) se pod záštitou evropského výměnného programu Exchange of Experts in Civil Protection a na základě pozvání od nizozemských vyšetřovatelů Obr. 11 Ohledání místa požárupožárů zúčastnili v roce 2017 zahraniční cesty, jejímž účelem bylo zjištění bližších podrobností týkajících se výcviku a systému vyšetřování v Nizozemsku.

V rámci této výměny byl příslušníkům předveden zejména areál Twente Safety Campus, jehož součástí je mj. centrum pro výcvik práce s drony, pracoviště Risk Factory, flashover kontejnery určené pro taktický výcvik hasičů, objekt pro výcvik hasičů při práci ve výškových budovách a objekt určený pro výcvik vyšetřovatelů požárů tzv. Fire Investigation House (vyšetřovací dům). Zajímavou skutečností je fakt, že v centru probíhají výcviky USAR (Urban Search and Rescue) týmů z celé Evropy.

Vedoucí Twente Safety Campus (Albert Gieling) dále seznámil českou delegaci s historií výcvikového střediska, objasnil jeho funkčnost a využití výcvikových prostor. České vyšetřovatele zaujala zejména část věnovaná možnostem „3D výcviku“ a prostorům k tomu využívaných. Výcvikové prostředky založené na simulačních technologiích jsou schopny některé slabé stránky klasického výcviku eliminovat a výcvik zintenzivnit a zkvalitnit. Tyto Obr. 12 Výcvikový prostortechnologie mohou simulovat prostředí, které je velmi blízké reálným podmínkám, dovolují provádět záznam akcí a reakcí cvičících osob, nebo opakovat situace nedokonale zvládnutých činností, eliminují následky pro životní prostředí a následně snižují finanční náklady na výcvik příslušníků.

Další část výcvikového střediska nazvaná Risk Factory lze v českých podmínkách připodobnit např. ke Světu záchranářů z Karlovarského kraje. Návštěvníci jsou praktickými ukázkami seznámeni s riziky, která hrozí jak v domácnostech, virtuální realitě (na internetu) nebo např. na ulici. Následně jsou tito návštěvníci seznámeni s tím, jak lze těmto rizikům efektivně předcházet.

Ve venkovních prostorech se nachází část výcvikového prostředí s několika výukovými kontejnery „pro simulaci zásahu“ a Fire Investigation House sloužící pro praktické ohledání místa požáru vyšetřovateli požárů. V rámci prohlídky areálu byly českým vyšetřovatelům také předvedeny flashover kontejnery, ve kterých probíhá výcvik nizozemských hasičů. Konstrukcí i používaným palivem pro simulaci požáru jsou kontejnery shodné s českými, avšak vzhledem k dobré spolupráci s kontejnerovými společnostmi bylo možno vybudovat velké množství výcvikových komplexů, na kterých pak může absolvovat výcvik i několik jednotek hasičů současně. Hasiči také mají k dispozici tzv. taktický dům, což je stavba bytového patrového domu uzpůsobená pro výcvik – např. mimo jiné přenosnými plynovými hořáky lze simulovat požár ve kterýchkoli částech tohoto domu nebo lze provádět nácvik vnikání do střešních konstrukcí.

Pro praktický výcvik vyšetřovatelů požárů slouží tzv. Fire Investigation House, ve kterém byla českým vyšetřovatelům nabídnuta možnost praktického ohledání předem připravených míst zasažených požárem. Čtyři připravená místa představovala čtyři místnosti s odlišnými příčinami vzniku požáru. Čeští vyšetřovatelé měli, po rozdělení do dvou pracovních skupin, za úkol na základě ohledání prostorů a výslechu svědků tyto příčiny zjistit a svá tvrzení následně obhájit. V rámci tohoto vyšetřování byly představeny ochranné prostředky využívané nizozemskými vyšetřovateli (mj. ochrana dýchacích cest ochrannými filtry), software pro nákres místností nebo ruční detektor hořlavých kapalin (v České republice je pro tyto případy zejména využíván služební pes cvičený pro hledání akcelerantů hoření). Po ukončení ohledacích prací na místě požáru přehráli nizozemští vyšetřovatelé videozáznam, který monitoroval nejen průběh vzniku požáru (příčinu vzniku požáru), ale i jeho následné šíření až do doby uhašení požáru. Tento systém výuky je velmi podobný výcviku připravovaném pro české vyšetřovatele požárů. Na závěr měli příslušníci možnost prohlédnout si vybavení standardního vyšetřovacího automobilu využívaného nizozemskými vyšetřovateli.

I když se nizozemští vyšetřovatelé věnují této problematice teprve necelých 10 let, lze konstatovat, že jejich výcvikové prostory a možnosti jsou na velmi vysoké úrovni, a proto české vyšetřovatele velmi potěšila nabídka využití těchto prostor pro výcvik českých vyšetřovatelů požárů v budoucích letech.

Závěr
Neustálý rozvoj technologií, dynamické prostředí, nové výcvikové prostředky (např. simulační technologie) a zvyšující se požadavky na výsledky práce jsou hlavními atributy, proč musíme neustále hledat nové a efektivní řešení vzdělávání a přípravy vyšetřovatelů požárů.

Cílem MV­ generálního ředitelství HZS ČR je kromě vzdělávání nových příslušníků i nutnost nastavení podmínek pro průběžné vzdělávání, které napomůže k efektivnímu výkonu státního požárního dozoru, a tím přispěje i zvýšení bezpečnosti v oblasti požární ochrany. Nejen z toho důvodu, že každý výsledek naší práce je sice vždy ovlivněn individuálním přístupem, specializací vyšetřovatele v řešené problematice, ale i počtem získaných odborných zkušeností (poznatků) z oblasti požární ochrany a navazujících oborů.

Jedním z dalších cílů je v rámci realizace vzdělávání rozvíjet stávající dobře fungující nástroje a v budoucnu vytvářet nové nástroje, umožňující zkvalitnění výcviku vyšetřovatelů požárů. V praxi je vždy zapotřebí nastavit rovnováhu mezi aplikací nových poznatků ve vztahu k ekonomické zátěži (finanční kapacita sboru), která sehrává jednu z klíčových rolí v procesu vzdělávání vyšetřovatelů v budoucích letech. K tomu všemu je potřebné nastavení další spolupráce se zahraničními subjekty a mapování nových skutečností, jako jeden ze základních úkolů na úseku zjišťování příčin vzniku požárů v České republice, jenž si klade za cíl zachování velmi vysoké úrovně českého systému.

Vzhledem k tomu, že cílem většiny lidí je žít v bezpečném prostředí (k čemuž bezesporu požární prevence, jako jedna z nosných článků požární ochrany v České republice slouží), je zapotřebí pro dosažení uvedených cílů správné uplatňování znalostí a zkušeností nejen ve vztahu ke vzdělávání. Vzhledem k hlavnímu poslání požární prevence – vytváření účinné a společensky prospěšné ochrany před vznikem požáru a jeho šířením si autoři dovolují svou práci zakončit heslem „Požární prevence je řešení, které se každému vyplatí.“

Článek v původním znění vyšel dne 4. prosince 2017 na portálu TZB­ info.cz
http://www.tzb­ info.cz/pozarni­ bezpecnost­ staveb/16643-mezinarodni­ spoluprace­ na­ useku­ zjistovani­ pricin­ vzniku­ pozaru.

Reference
[1] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
[3] Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů.
[4] Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se mění pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 46/2013, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů.
[5] KOTLÁR, M.: METODIKA pro činnost inspekcí požární ochrany při zjišťování příčin vzniku požárů. Praha, 1984.
[6] NATIONAL FIRE PROTECTION ASSOCIATION: NFPA 921: Guide for Fire and Explosion Investigations. USA, 2017.
[7] http://www.hzscr.cz/clanek/popis­ fungovani­ procesu­ statniho­ pozarniho­ dozoru­ zjistovani­ pricin­ vzniku­ pozaru.aspx (dostupné 24. 7. 2017).
[8] Archiv autorů.


pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV- generální ředitelství HZS ČR, kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, foto archiv autorů


¹⁾ Vyšetřovatel požárů vykonává výkon státního požárního dozoru na základě zmocnění v zákoně o požární ochraně, s konkretizací uvedenou ve vyhlášce o požární prevenci.
²⁾ NAFI je neziskovou organizaci založenou v roce 1961 vyšetřovateli požárů ze Spojených států amerických, jejímž hlavním zaměřením je vzdělávání vyšetřovatelů požárů. Současně je jedním z partnerů NFPA, kde se aktivně podílí zejména na inovaci „příručky“ NFPA 921.
³⁾ V rámci kurzu byly posluchačům sděleny základní informace o rozvodné soustavě ve Spojených státech amerických. Ta je ve srovnání s rozvodnou soustavou v České republice velmi rozdílná. Základní domovní rozvod je tvořen malým transformátorem přeměňujícím střídavý proud o vysokém napětí na střídavý proud o nízkém napětí. (V České republice je toto řešeno jedním transformátorem pro celé obce či městské čtvrti). Od něj následuje tzv. dvoufázový rozvod (2x 120 V / 60 Hz). Pokud jde o třífázový rozvod, hlavní rozdíl je v tom, že je vždy zapojen do trojúhelníku a nula je vyvedena z odbočky na jednom vinutí. Toto zapojení pak poskytuje dokonce tři hodnoty napětí (2x 120 V pro běžné spotřebiče, 3x 240 V pro třífázové spotřebiče a výstup 208 V proti zemi).
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook