Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 2/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám poskytneme rozbor požáru dřevěného kostela Božího těla v Třinci. Přinášíme článek o mezinárodní spolupráci na úseku zjišťování příčin vzniku požáru. Dále máme rozhovor s vyšetřovateli požáru. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty. Seznámíme vás s pilotním dopravně-bezpečnostním projektem „Dožij se dvaceti“. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší informace o projektu „Slon Hugo“ pro MŠ a třídy prvního stupně ZŠ. Přečtete si článek o spolupráci HZS Olomouckého kraje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“. V informacích se dozvíte o bilancování roku 2017 v Institutu ochrany obyvatelstva. Příloha časopisu je věnována tématu „Chřipka ptáků“. 

Pplk. Mgr. Jakub Škoda z MV­ generálního ředitelství HZS ČR s kpt. Ing. Stanislavem Kopeckým z HZS Plzeňského kraje v rozhovoru objasňují práci vyšetřovatelů požárů. Zabývají se příčinami vzniku požárů, jejich prevencí a vytvářejí různé normy, pokyny, opatření a nařízení, spolupracují s policií a zpracovávají odborné posudky.

Jakým způsobem se proměnila za léta vaší praxe pozice vyšetřovatele požáru?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Nejvíc se změnil přístup k ochraně zdraví vyšetřovatelů požárů. K této změně došlo s určitým zpožděním oproti výjezdovým hasičům, pro které je již po několik let samozřejmostí starat se o zdraví například důsledným používáním dýchacího přístroje nebo dodržováním důkladné hygieny po zásahu. I přes to, že vyšetřovatelé pracují ve stejných podmínkách jako výjezdoví hasiči, byla tato oblast donedávna částečně opomíjená. V posledních letech se situace zlepšila, vyšetřovatelé mají k dispozici kvalitní ochranné prostředky a hlavně mezi nimi roste povědomí o vhodnosti jejich použití. Znají také lépe hrozící nebezpečí v případě špatné hygieny po ukončení práce na místě požáru. Obecně platí, že systém jako takový je z hlediska právní úpravy v pořádku, problémy ale někdy nastávají s nedbalostí nebo lehkomyslností některých jednotlivců.

Zajisté již existují i sofistikovanější metody, přístroje a technologie. Jak si v tomto směru vedeme v porovnání s ostatními státy Evropy?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Na základě zahraničních zkušeností získaných při spolupráci se státy jako USA, Nizozemsko, Estonsko, Bělorusko a v rámci zapojení do mezinárodních struktur prostřednictvím pracovní skupiny Fire Investigation Working Group, která v současné chvíli sdružuje vyšetřovatele požárů z šestnácti států světa (skupina je součástí Mezinárodní organizace hasičských a záchranných služeb – CTIF), lze říci, že český systém vyšetřování má vysokou a kvalitní úroveň nejen v porovnání s Evropou, ale sneseme srovnání i s nejlepšími státy světa. Je to dáno hlavně tím, že v České republice je systém vyšetřování přehledná a ucelená služba garantovaná státem jako součást státního požárního dozoru, který v České republice ze zákona zajišťuje Hasičský záchranný sbor ČR. Hlavní výhoda takto nastaveného systému je dána základním úkolem Hasičského záchranného sboru ČR, a to chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry. Z něho je zřejmé, že ochrana životů a zdraví obyvatel má při vyšetřování požárů a vůbec při systému celé požární ochrany největší prioritu. Oproti tomu v některých státech vyšetřují požáry soukromé pojišťovny, které logicky vedou vyšetřování a směřují požární ochranu tak, aby se minimalizovala vzniklá škoda a ochrana života nebo zdraví osob je až na druhém místě. V některých státech pak vyšetřování požárů celkově spadá do gesce policie, což ale z našeho pohledu také není výhodné, protože jde o velmi specifickou činnost, která vyžaduje mnoho zkušeností a také ze své podstaty velmi úzkou spolupráci s dalšími složkami hasičského záchranného sboru, jako je stavební prevence, kontrolní činnost nebo výjezdoví hasiči.

Lze některé zahraniční metody včetně systémů prevence a spolupráce s veřejnou a státní správou převzít?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Znovu zopakuji, že systém požární prevence je v Česku nastavený z našeho pohledu velmi dobře. Zejména se jedná o stabilizovaný systém, do kterého se snažíme implementovat spíše detaily nebo postupy zjednodušující práci vyšetřovatele. Ale pokrok v této oblasti jde po celém světě kupředu a vždy je čím se inspirovat. Například vyšetřovatelé požárů ve Spojených státech amerických mají velké zkušenosti a dlouhodobý výzkum směřovaný na metody používané při lokalizaci kriminalistického ohniska, tedy místa, kde požár vznikl. Asi jejich největší pokrok je při vyšetřování požáru v uzavřených prostorech, tedy v místnostech rezidenčních či komerčních budov. V těchto případech pak používají metody jako měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek či Arc Mapping (systematické vyhodnocování zkratových projevů elektrického obvodu), které v České republice nejsou zatím moc probádané. Velmi se také věnují výzkumu a výuce vlivu požární dynamiky na vyšetřování požáru. Také bych rád zmínil zkušenosti nizozemských vyšetřovatelů požárů, kteří se intenzivně věnují možnostem „3D výcviku“, tedy použití virtuální reality k vytvoření simulovaných míst požárů, kde si pak vyšetřovatel může práci nanečisto vyzkoušet. V Nizozemí se také velmi dobře daří převést výstupy získané vyšetřováním směrem k veřejnosti, například v podobě výcvikových středisek, kde si jejich účastníci (zejména žáci základních škol) mohou interaktivní formou zažít vznik a možné důsledky požáru.

Která cesta (zahraniční příklad) by nám byla podle vašeho názoru nejbližší?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Vzhledem k dlouhé historii a tradici zjišťování příčin vzniku požárů v České republice (již od 50. let 20. století) jsme v současné chvíli v pozici, kdy nemusíme následovat cesty jiných, ale spíše se zaměřit na monitoring, zda někdo neobjevil novou metodu, postup, nástroj a podobně využitelný pro naše potřeby. Vzhledem k položené otázce bych spíše konstatoval, že se dnes zahraniční vyšetřovatelé jezdí spíše „učit“ k nám. Například jsme zde připravili výcvik na míru pro albánské kolegy kloubící v sobě teoretické i praktické poznatky z naší oblasti. V předchozích letech jsme zde každý rok sice také měli vyšetřovatele z různých států, ale vždy jen v rámci výměnného pobytu, kdy cesta byla spíše zaměřena na zjištění více informací o našem systému a podobně. Pro kolegy z Albánie jsme však letos připravili „praxi“, to znamená, že jsme pro ně připravili reálný požár osobního automobilu či požár simulované místnosti v laboratořích Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, kdy vykonávali všechny běžné činnosti typické pro české vyšetřovatele požárů. Pokud bych měl uvést stát, který je nám v současné době systémem nejbližší, tak bych asi uvedl Maďarsko, které má systém v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů (až na drobné odlišnosti) nastavený velmi obdobně.

Které největší problémy je třeba ve vašem oboru aktuálně řešit, například personální obsazení?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
V současné chvíli se snažíme zaměřit na zlepšení stavu v rámci dekontaminace vyšetřovatele nejen monitoringem doby expozice na místě požáru, ale i přípravou různých druhů materiálů informujících o možnostech ohrožení zdraví. Dále také řešíme, jakým způsobem by šlo „individualizovat“ některé ochranné prostředky, ať už jsou to dýchací přístroje, helma pro specifickou práci vyšetřovatelů požárů na místě požáru, či zajištění lepšího prostoru pro oddělení znečištěného a čistého oblečení. Tato individualizace si klade za cíl zjednodušit práci s ochrannými prostředky natolik, aby minimalizovala důvody pro odklon od jejich správného používání při práci na místech požárů. Další věc, která se objevuje v cyklech nejenom v oblasti vyšetřování požárů, je například zavádění nové či změněné právní úpravy do doby, než se vymezí její aplikační hranice. Vzhledem k tomu, že před relativně nedávnou dobou došlo k částečné obměně generací u HZS ČR, se dá konstatovat, že personální problémy zásadního charakteru v současné době nejsou.

Co se vám již podařilo a co na vás ještě čeká?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Ještě nás čeká spousta práce, v letošním roce se chystáme připravit nové šablony pro odborná vyjádření, která mají za úkol zjednodušit a ještě více sjednotit práci vyšetřovatelů požárů v České republice. Každý rok vydáváme v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů alespoň jednu neperiodickou publikaci. Vloni se nám podařilo připravit dvě. Jedna řeší problematiku závažných požárů a druhá, jenž je psána v anglickém jazyce, obecně popisuje některé zajímavé požáry z posledních let. Také se nám podařilo zapojit český systém vyšetřování požárů do mezinárodních struktur CTIF, kde v současné době je jeden náš zástupce dokonce na místopředsednickém místě Fire Investigation Working Group a vůbec rozšířit zahraniční spolupráci v naší oblasti s dalšími členskými státy Evropské unie. V neposlední řadě bychom rádi uvedli i vytvoření Ceny Václava Hladíka, která se předává osobnostem, které se zasloužily o výrazný rozvoj systému vyšetřování požárů v České republice. Pro tuto cenu není rozhodné, aby se předávala pravidelně, ale pouze v uvedených případech. Další zvláštností této ceny je, že o ní rozhodují sami vyšetřovatelé požárů.

Mohli byste jmenovat konkrétní příklad vyšetřování, který byl nějakým způsobem výjimečný?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Rád bych v této souvislosti zmínil případ požáru skladu materiálu, který se odehrál v únoru roku 2016 v obci Příchovice na Plzeňsku. Požár zasáhl sklad elektronických součástek, naštěstí nikdo nezemřel ani se nezranil. I přes to, že požár krátce po jeho vzniku zaznamenala elektronická požární signalizace a zaměstnanci provedli prvotní hasební zásah ručními hasicími přístroji, došlo k velké škodě přesahující 60 milionů korun. Případ je ale zajímavý zejména z hlediska příčiny, kdy k iniciaci požáru došlo vlivem technické závady na uskladněném lithiovém akumulátoru. Případ zmiňujeme hlavně z toho důvodu, že velmi dobře reflektuje aktuální problematiku lithiových akumulátorů. Ty mají samozřejmě nesporné výhody, ale vzhledem k masivnímu rozšíření a často různorodé kvalitě zpracování způsobují řadu požárů. Ty většinou zůstávají lokálního charakteru – například menší požáry powerbank, elektronických cigaret, mobilních telefonů či různých RC modelů. Jak je ale zřejmé z uvedeného případu, mohou způsobit i rozsáhlé škody. Jde o celosvětový problém a například letecké společnosti na toto zareagovaly úpravou předpisů pro přepravu. Hasičský záchranný sbor ČR se proto v souvislosti s touto problematikou snaží získat více informací a provádí výzkum.

Jaká je podle vašich zkušeností nejčastější závada, která předchází požáru?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Technická závada je z hlediska statistiky třetí nejčastější příčina vzniku požáru. Technických závad je tedy velké množství, z vlastní praxe ale můžeme říci, že velmi často dochází k závadám na elektrických zařízení v podobě elektrické disfunkce (například přechodový odpor, svodový proud, zkrat), která eskaluje vznikem požáru. Tyto „elektrické“ závady způsobující požár jsou velmi časté nejen na rozvodech budov či zařízení v budovách, ale také v automobilech, kde závady na jejich akumulátorech, pojistkových skříních, alternátorech nebo startérech patří mezi nejčastější příčiny vzniku požáru.

Zažil jste i případy, kdy lidé zapálili obydlí kvůli pojistnému plnění? Je to častý případ?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Z hlediska statistiky je úmyslně založený požár přibližně každý desátý až dvanáctý. Velkou část z těchto úmyslných požárů tvoří požáry odpadových nádob, kdy dospělé osoby, ale i děti úmyslně zapalují nejčastěji kontejnery na papír či plast zejména v centrech větších měst, kdy se v tomto případě jedná o určitou formu vandalismu. Méně často pak bývají úmyslně iniciovány požáry nejrůznějších objektů například za účelem msty, vydírání či zakrytí jiné trestné činnosti – nejčastěji krádeže. Požáry založené za účelem pojistného podvodu se také objevují, jedná se ale spíše o ojedinělé případy. Také lze říci, že velmi častým objektem úmyslných požárů jsou osobní automobily, a to zejména z hlediska jednoduchosti jejich iniciace, protože nepozorovaně zapálit automobil v noci lze velmi jednoduše. Na druhou stranu ale vyšetřovatelé úspěšně „drží se žháři krok“, máme velké zkušenosti a sofistikované metody, jak úmyslně iniciovaný požár odhalit.

Práce vyšetřovatele požáru jistě není jednoduchá a nemůže ji dělat každý. Jaké požadavky musí adept na tuto profesi splnit a jaký je zájem mladých lidí?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Obecné požadavky na pozici vyšetřovatele vycházejí z požadavků potřebných k přijetí k Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR je totiž podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů bezpečnostním sborem. Tento zákon také mimo jiné specifikuje podmínky pro vznik služebního poměru. Mezi některé minimální požadavky pro vznik služebního poměru můžu uvést věk 18 let, středoškolské vzdělání (v případě pozice vyšetřovatel požárů), trestní bezúhonnost, zdravotní, fyzická a osobnostní způsobilost a další.

kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Na pozici vyšetřovatele požárů pak příslušník přestoupí většinou až po několika letech služby z jiné pozice například kontrolního oddělení či z řad výjezdových hasičů. Dá se říci, že vyšetřování je multioborová vědní disciplína, takže hasiči zde uplatní znalosti a zkušenosti zejména z technických oblastí, jako je elektrotechnika, chemie, požární a stavební inženýrství. Protože ale část práce vyšetřovatele je také ukládání pokut či účast na soudních procesech, je třeba mít i částečně právnické povědomí. Velmi důležitá je také psychická odolnost a vyrovnanost, protože vyšetřovatel musí být schopný ve dne či v noci vykonávat službu. Při práci na místech požárů pak komunikuje s osobami, které jsou v těžké situaci, protože při požáru například ztratili blízkou osobu nebo značnou část majetku. I proto je většina mladých lidí, kteří zatouží po tomto druhu práce odmítnuto, pokud nemá dostatek potřebných zkušeností. Obecně lze říci, že zájem o práci jako vyšetřovatel požárů, je i uvnitř sboru velmi vysoký, vzhledem k převisu žadatelů nad volnými místy. Požadavky na pozici vyšetřovatel požárů však asi nelze obecně paušalizovat, protože podmínky pro výběrové řízení na tuto pozici může ještě specifikovat služební funkcionář.

Jaká je podle vás budoucnost tohoto oboru ve světě moderních technologií? Mohl by počet požárů a živelních katastrof skutečně ubývat?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Věřme, že do budoucna budou počty požárů ubývat, ale asi na to nebudou mít vliv moderní technologie (pokud nebereme v potaz, že si děti místo hraní se sirkami budou hrát s moderními herními technologiemi). Moderní technologie ale zcela určitě můžou usnadnit práci vyšetřovatelů požárů, kontrolorů, stavařů, kteří jsou všichni součástí systému státního požárního dozoru v České republice, jenž má jako jeden z cílů omezit možnost vzniku požáru. Ale v tomto případě je to zejména o lidech, pokud budou dodržovat návody, starat se o svá obydlí, elektroinstalaci, prodlužovací kabely, pod vlivem alkoholu nebudou připravovat půlnoční večeře, usínat na gauči s cigaretou v puse, nechávat adventní věnce bez dozoru, tak určitě věříme, že nás čeká snížení počtu požárů. Můžeme tedy říci, že moderní technologie nás určitě nespasí, záleží zejména na každém z nás.


Vlastimil RŮŽIČKA, TZB­ info, foto archiv TZB­ info, zdroj: portál TZB-info.cz

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook