POŽÁRNÍ OCHRANA

Noční požár dřevěného kostela,
s. 4
Aktualizace normy o sprinklerových zařízení CMSA, CMDA a ESFR,
s. 6
Mezinárodní spolupráce na úseku zjišťování příčin vzniku požáru,
s. 10
Práce vyšetřovatelů požáru se mění a je stále náročnější,
s. 15

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Týmy posttraumatické péče v projektu "Dožij se dvaceti",
s. 18
Spolupráce psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty,
s. 22

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Spolupráce hasičů se specifickými skupinami obyvatel,
s. 23
Slon Hugo nastoupil k hasičům v Ústeckém kraji,
s. 24
Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie,
s. 25
Filtroventilační jednotky jako moderní nástroj v ochraně dýchacích cest,
s. 26
Spolupráce s vysokými školami.
s. 28

INFORMACE

Nástroje pro bezpečnější svět,
s. 29
Bilancování roku 2017 a nové podněty pro budoucí činnost,
s. 32

PŘÍLOHY

Chřipka ptáků

Již tradiční bilanční tisková konference HZS ČR za rok 2017 se konala letos 5. ledna v budově MV­ generálního ředitelství HZS ČR za účasti hlavních představitelů sboru, kteří informovali zástupce předních českých medií o činnosti jednotek požární ochrany (PO) v uplynulém období. Prezentované statistické údaje byly zatím pouze předběžné, konečné výsledky budou publikovány ve Statistické ročence 2017.

V úvodu se ujal slova generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který uvedl: „Loňský rok nebyl výjimečný tím, že bychom zaznamenali velké povodně nebo sucha, ale přesto byl velmi náročný.“ Dále hovořil o velkých požárech roku a zastavil se u zásahu požáru lakovny ve Zvoli, který komentoval: „Tam jsme ztratili hasiče, po několika letech došlo k úmrtí našeho kolegy při požáru. Zemřel Jan Odermatt, který následně obdržel od prezidenta republiky státní vyznamenání Medaili Za hrdinství“.

Jako významnou mimořádnou událost zmínil říjnový orkán Herwart, který byl v mnoha ohledech horší než předchozí Kyril a Emma. Přehnal se nad naším územím během krátké doby a napáchal značné škody. Mimo jiné došlo k výpadkům elektrické energie a mobilních sítí, ale také k přetížení sítě tísňového volání.

Rovněž informoval, že v září byl uveden do provozu celoevropský systém automatického tísňového volání z vozidla eCall, který se v případě dopravní nehody spojí s telefonním centrem tísňového volání 112.

Zásahová činnost
Jednotky PO v roce 2017 zasahovaly celkem u více než 126 tisíc událostí, při nichž zachránily a evakuovaly téměř 65 tisíc lidí. Hasiči za loňský rok likvidovali celkem 16 745 požárů, což je o 492 meziročně více. Oheň také způsobil větší celkovou škodu než předloni, a to 3,6 miliardy korun. Počet lidí, kteří při požárech zahynuli, naopak klesl ze 124 na 87. Nejčastěji zasahovali při technických haváriích (70 825 zásahů), likvidovali například 7233 úniků nebezpečných chemických látek. U dopravních nehod evidují 22 tisíc zásahů.

Orkán Herwart zaměstnal 13 000 hasičů při celkem 9 925 událostech souvisejících s jeho ničivým působením. Za jediný den vyjížděly 8 254krát jednotky PO, aby odklízely vyvrácené a polámané stromy, spadlé dráty vysokého napětí, utržené střešní krytiny a podobně. Na tísňové lince hasiči zaznamenali 29 305 volání. První den lidé oznamovali mnohokrát tutéž událost, proto se systém zahltil. Během jedné hodiny volalo více jak 5 500 lidí. Odborníci však tvrdí, že i když se podaří odolnost systému posílit, může i v budoucnu nastat podobná situace, kdy v jednom okamžiku budou volat tisíce lidí. Nejtragičtějším následkem řádění živlu jsou čtyři ztracené lidské životy.

K loňským velkým požárům se škodou 80 milionů korun a vyšší patří požár průmyslového areálu v Kopřivnici, ke kterému došlo 7. ledna. Zasahovalo tam 217 hasičů, z nichž čtyři byli zraněni. Požár zapříčinila technická závada na elektroinstalaci. Vinou nedbalosti při používání hořlavých kapalin došlo k požáru s nejvyšší škodou 100 milionů korun a 28 milionů eur ve výrobní hale na plastové součástky do automobilů Havraň na Mostecku 22. ledna. Hasiči uchránili majetek v hodnotě 900 milionů korun. K požáru lakovny ve Zvoli došlo 14. února, kde bylo nasazeno 217 hasičů a po tragické smrti příslušníka HZS hl. m. Prahy také tým posttraumatické péče HZS Středočeského kraje. Technická závada na technologii zařízení byla příčinou požáru průmyslového objektu firmy Sycorec CR, spol. s r.o., Ostředek v okrese Benešov, kde zasahovalo 222 hasičů. V květnu došlo ještě ke dvěma požárům, a to 17. května v areálu firmy Toma, a.s., Otrokovice na Zlínsku, kde zasahovalo 140 hasičů, příčina vzniku požáru se dosud vyšetřuje, a 29. května ve stáčírně hořlavých kapalin výrobního družstva Severochema v Liberci. Bylo v něm skladováno velké množství hořlavých látek, čímž hrozilo zasahujícím hasičům značné nebezpečí. Požár absorbéru v areálu elektrárny Dětmarovice 28. července vyžadoval práci ve výšce 34 metrů, protože hrozil kolaps komínu. Zranilo se osm osob, z toho tři hasiči.

Africký mor prasat a chřipka ptáků loni rovněž potrápily jednotky PO, které odklízely uhynulá zvířata ve spolupráci s veterináři, a to zvláště kance ze špatně přístupných míst na Zlínsku (více jak 10 tisíc kusů prasat). Chřipka ptáků byla potvrzena v Ivančicích a Moravském Krumlově, kde bylo nasazeno 5447 hasičů do 1348 zásahů.

Pokračoval nejdelší zásah jednotek PO, který trvá od roku 2014. Hasiči zajištují odklízení sutin po výbuchu a převoz nebezpečného materiálu z areálu muničních skladů ve Vrběticích.

Humanitární pomoc a zahraniční rozvojová spolupráce
Finanční humanitární pomoc byla poskytnuta ve výši 157 milionů korun, a to zejména pro děti v uprchlických táborech (Sýrie, Afganistán, Ukrajina). V rámci projektu Zvýšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů proběhl výcvik pro zásahy s nebezpečnými látkami, byly pořízeny věcné prostředky a vystavěn ohňový trenažer v Moldavsku. Uskutečnilo se mezinárodní cvičení MOLDEX 2017 s účastí českého týmu pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou detekci.

Výkon státního požárního dozoru
V roce 2017 bylo provedeno celkem 481 kontrol zaměřených tentokrát na dodržování povinností v souladu s předpisy o požární ochraně v restauračních zařízeních a hernách. U 361 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno 1082 nedostatků. To znamená, že 75 % zařízení nesplňuje požadavky požární ochrany (chyběly přenosné hasicí přístroje, nebyly průchozí únikové cesty). U dlouhodobých kontrol kulturních památek bylo u 116 kontrolovaných subjektů, to je 65 % z celkového počtu 177 kontrol, zjištěno 389 nedostatků. U památkových objektů byly zjištěny méně závažné nedostatky než u heren.

Úkoly pro rok 2018

• zpracovat návrh novely zákona o požární ochraně,
• plnit úkoly z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030,
• zpracovat 22 nových typových plánů na základě Analýzy hrozeb pro ČR,
• připravit návrh na zavedení samostatného povinného předmětu s obsahem bezpečnostních témat ve školách,
• v rámci pilotního projektu „Ochrana měkkých cílů“ proškolit personál vybraných obchodních center Chodov a Černý Most pro správnou reakci v případě mimořádné události různého druhu,
• vystavět nové stanice (Milovice, Doksy, Bitozeves, Železná Ruda), zrekonstruovat některé původní stanice (Jaroměř, Zlín, Nový Jičín, Praha­ Holešovice) a vzdělávací střediska (Brno, Zbiroh),
• podpořit činnost Vodní záchranné služby Českého červeného kříže, z.s.,
• pokračovat v podpoře činnosti dobrovolných hasičů.
   

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto David HARTMANN, DiS.

Dne 2. srpna 2017, devět minut po půlnoci, přijalo krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru (HZS) Moravskoslezského kraje oznámení o požáru dřevěného kostela Božího těla z poloviny 16. století v Třinci, místní části Guty v okrese Frýdek­ Místek. Historicky cenná památka, která velmi rychle vzplála. I přes velké nasazení jednotek požární ochrany (jednotka PO) se kostel nepodařilo zachránit.

Popis objektu
Dřevěný roubený kostel Božího těla v Gutech z roku 1563, který byl užíván k bohoslužbám, stál samostatně na okraji lesního porostu s mnoha vzrostlými stromy uprostřed malého hřbitova. Šlo o jeden z nejstarších a nejmalebnějších dřevěných kostelů v regionu. Cenná historická památka i s původním vybavením a obrazy prošla v letech 2012 až 2014 rekonstrukcí za několik milionů korun. V 70. letech 20. století byl restaurován inventář. Majitelem národní kulturní památky, zapsané do seznamu památek v roce 1958, je Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína.

Kostel tvořil prostou jednolodní stavbu (půdorys 7,0 x 7,8 metru) z velmi masivních dřevěných trámů (mnohé o průměru až 60 cm, zhotovené z podélně půleného jedlového dřeva bez kovového spojovacího materiálu), s níž tvořil jeden celek navazující na lehce užší presbyteriální část (půdorys 5,5 x 5,4 metru). Obě části kryla střecha ze štípaného šindele. K presbytáři přiléhala z levé strany sakristie (půdorys 4,3 x 1,9 metru). Kolem chrámu obíhal krytý ochoz, lidově zvaný sobota.

V čele budovy stála s vlastní lodí kostela spojená jehlancová zvonice (půdorys 7,9 x 7,9 metru, výška 15,6 metru) s funkčním bronzovým zvonem, který se při požáru roztavil. Před vchodem do „zmizelého“ kostela se dosud nachází velký dřevěný kříž s plastikou Krista, který při ničivém požáru utrpěl jen nepatrnou škodu.

Průběh zásahu
Na základě prvotních informací vyslalo KOPIS HZS Moravskoslezského kraje na místo události jednotku PO ze stanice Třinec a další tři jednotky PO ze stanice Frýdek­ Místek, Havířov a Ostrava­ Zábřeh, vedle toho sedm jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí Guty, Hnojník, Bystřice, Návsí, Řeka, Dobratice a Jablunkov. O události byl informován řídicí důstojník HZS Moravskoslezského kraje a řídicí důstojník územního odboru (ÚO) Frýdek­ Místek, který ihned vyjel na místo události.

V době příjezdu první jednotky SDH obce Guty byl již celý dřevěný kostel ve třetí fázi rozvoje požáru, se zřícenou dřevěnou konstrukcí střechy. Při příjezdu jednotky PO ze stanice Třinec došlo ke zřícení dřevěné konstrukce jehlancové zvonice o výšce 15,6 metrů i s bronzovým zvonem.

Dynamický rozvoj požáru umocňoval silný nárazový vítr jihovýchodní až jihojižní v nárazech 10 až 14 m/s, kdy malé části hořícího kostela odnášel přes vzrostlé stromy několik stovek metrů.

Jednotky PO lokalizovaly požár v 01.16 hodin a likvidovaly ho do 16.09 hodin šesti vodními proudy C52, z nichž dva proudy nasadily k vytvoření vodní clony k ochraně žulových náhrobků a přilehlého lesa před sálavým teplem a poletujícími jiskrami. S hlavními likvidačními pracemi byly hotovy ještě před svítáním, poté kontrolovala místo požáru místní jednotka SDH obce. V mezidobí před nahlášením likvidace požáru na místě požáru pracovali příslušníci Policie ČR s příslušníky zjišťování příčin vzniku požárů HZS Moravskoslezského kraje. Přítomni byli také zástupci stavebního odboru Biskupství ostravsko­ opavského, včetně zdejšího římskokatolického faráře, pracovníci Národního památkového ústavu Ostrava i starostka Třince.

Příčina vzniku požáru
Ještě v průběhu zásahu se na místě požáru rozběhly práce směřující k objasnění příčiny jeho vzniku. které pokračovaly i po likvidaci požáru až do večerních hodin. Na místě pracovali intenzivně příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů z HZS Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s vyšetřovateli Policie ČR. Specialisté Policie ČR shromažďovali důkazy a zajišťovali stopy. Postupovali velmi opatrně, jednak aby byly důkladně všechny stopy zadokumentovány a zajištěny, a také proto, aby nebyly zbytečně poškozeny další části historické památky, které nebyly úplně zničeny požárem. Zajištěné stopy jsou předmětem zkoumání forenzních specialistů. Příčinou vzniku požáru bylo úmyslné zapálení. Již několik hodin po požáru Policie ČR zadržela a obvinila tři mladé muže z Moravskoslezského kraje z úmyslného zapálení kostela. Třinecká radnice vyhlásila sbírku na obnovení repliky památky na stejném místě. Do konce října 2017 radnice vybrala téměř tři miliony korun a další část finančních zdrojů získá z vyplacení pojistné události od pojišťovny.

Následky události
Přímá škoda byla stanovena na 50 milionů korun na zcela shořelém kostele i s mobiliářem a vnitřním vybavením. Hodnoty na uchráněných žulových náhrobcích a okolním smíšeném lese byly odhadnuty na jeden milion korun. Škoda na historickém vybavení, malbách, sochách, deskové křížové cestě a obrazech z 16. století je z historického hlediska nevyčíslitelná. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, zpracoval k historickým předmětům znalecký posudek. Přímá škoda vznikla i na okolních vzrostlých stromech starých zhruba 80 let a na šesti náhrobních žulových deskách. Několik nejvíce zasažených stromů nechala obec brzy po zásahu porazit.

Požár se obešel bez zranění osob.

Specifika zásahu
Pozitiva

• požár se nerozšířil na hřbitov a okolní smíšený les, a to vzhledem k ochraně okolí vodními proudy,
• velmi rychlá lokalizace požáru,
• událost bez úmrtí či zranění,
• velké fyzické nasazení všech zasahujících hasičů.

Negativa

• relativně pozdní ohlášení na KOPIS (nezajištění objektu EPS a dalšími čidly, v kostele byly pouze detektory pohybu),
• nemožnost záchrany kostela kvůli rychlému šíření požáru na celý kostel (poloha kostela stranou od obytných budov, tím pozdní zpozorování požáru),
• špatná dostupnost areálu kostela,
• špatný nástupní prostor,
• nedostatek zdrojů vody v blízkosti,
• velmi silný vítr.

por. Mgr. Petr KŮDELA, kpt. Ing. Petr HOLUB, foto nprap. Ing. Martin VITÁSEK, por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje
 

Se zkratkami se nejen v anglosaské literatuře setkáváme velmi často, jejich nespornou výhodou je, že zpřehledňují text a zrychlují komunikaci, ovšem za podmínky, že jsou jasně vysvětlené. Zkratky se nevyhýbají ani oboru sprinklerové ochrany. Nejčastěji se s nimi setkáme v odborné literatuře, normativních dokumentech a technických dokumentech pro navrhování stabilních hasicích zařízení (SHZ) např. česká technická norma ČSN EN 12845 Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení - Navrhování, instalace a údržba, vydaná v roce 2015, která byla převedena do soustavy českých technických norem v anglickém jazyce.

Na rozdíl od posledního vydání této normy z roku 2009 přináší pro navrhovatele sprinklerových SHZ řadu změn. Kromě jiného i možnost navrhovat sprinklery CMSA a ESFR. To je důvod zastavit se u těchto zkratek a vysvětlit, co znamenají a co se za nimi obsahově skrývá.

Historické poohlédnutí
S rozvojem skladového hospodářství docházelo postupně ke zvětšování skladovacích ploch a výšek skladování, jakož i ke změně materiálové skladby zboží s narůstajícím podílem plastů. Za těchto podmínek byla standardní sprinklerová ochrana skladů málo účinná. To bylo v sedmdesátých letech minulého století v USA důvodem pro zahájení rozsáhlého vývoje a výzkumu, jehož cílem bylo najít nové sprinklerové technologie, které by v tomto komplikovaném rozložení požárního zatížení byly účinnější.

Schématické znázornění deklarace vodního DHZ - uhašení požáru, potlačení požáru a uvedení požáru pod kontrolu
V rámci těchto výzkumných prací byla vyvinuta zkušební aparatura umožňující provádět opakované ohňové zkoušky, při nichž se vyhodnocuje tzv. skutečná intenzita dodávky ADD (Actual Delivered Density) a požadovaná intenzita dodávky RDD (Required Deliverid Density) hasiva. Zavedením intenzity dodávky ADD a RDD bylo možné definovat i vyšší stupeň ochrany, než jenom uvedení požáru pod kontrolu (Fire Control). Konkrétně potlačení požáru (Fire Suppression). Tuto vlastnost vykazovaly některé nově vyvinuté sprinklery, v té době označované jako sprinklery SM (Suppression Mode). Rozdíl mezi deklarací uvedení požáru pod kontrolu a potlačení požáru je patrný z dále uvedených definic.

Tab. 1  Výchozí parametry pro hydraulický výpočet sprinklerů CMDA, CMSA a ESFR ve vybraných návrhových dokumentech (stav 2017)

¹⁾ Podle ČSN EN 12845 a VdS CEA 4001 je to 90 minut.
²⁾ Nově byly zavedeny při revizi v roce 2015.

Tab. 2  Množství vody pro vybrané příklady ochrany skladu typu ST1 s dřevnými paletami sprinklery CMSA  podle ČSN EN 12845: 2015

¹⁾ Není zohledněna nerovnoměrnost zásobování vodou (cca 20 %) a podstřiky.

Tab. 3 Hlavní parametry sprinklerů  ESFR podle ČSN EN 12845: 2015

¹⁾ do  výšky stropu 9 m
²⁾ do výšky stropu 9 m-13 m
³⁾ podle K – faktoru

Uvedení požáru pod kontrolu (Fire Control) – omezení rozvoje požáru (rychlost uvolňování tepla nestoupá) a zamezení poškození stavebních konstrukcí chlazením objektů a plynů anebo zvlhčováním okolních hořlavých předmětů.

Potlačení požáru (Suppression Mode) – prudké snížení rychlosti uvolňování tepla (rychlost uvolňování tepla poklesne) a zabránění opakovanému rozvoji požáru.

Vymezení pole s deklarací potlačení požáru s využitím hodnot ADD a RDDOhňové zkoušky ukázaly, že ve skladech dochází při požárů nejen k jeho rozvoji v horizontálním směru, ale zejména, z důvodu komínového efektu, i ve vertikálním směru. Úspěšné uhašení požáru ve skladech je možné pouze v první fázi jeho rozvoje aplikováním sprchového proudu o velkém průtoku. Kapky ve výstřikovém proudu musí mít velký průměr, aby pronikly zónou plamenného hoření až k ohnisku požáru. Zásadní význam pro účinné uhašení požáru má proto počáteční tlak na sprinkleru. Těmto požadavkům standardní „pomalé“ sprinklery s volně padající kapkou nevyhovovaly. Vývoj se ubíral od zvyšování průtoku na sprinkleru a velikosti kapek k použití tepelných pojistek s rychlou tepelnou odezvou QR (Quick Response) v kombinaci se speciálně tvarovaným tříštičem. Postupně tak vznikala skupina tzv. skladových sprinklerů, které vykazovaly vyšší hasicí schopnosti ve skladových aplikacích než sprinklery do té doby používané. To se kromě jiného projevilo v menším počtu otevřených sprinklerů a v podstatném snížení teploty u stropu při požáru na úroveň, kdy je možné použít nechráněné ocelové konstrukce. Nezanedbatelné jsou i ekonomické přínosy vyplývající z menších nároků na množství vody a zmenšení rozměrů potrubí. Průvodním jevem tohoto vývoje byl bezpočet nových druhů sprinklerů, což vytvořilo značně nepřehlednou situaci při jejich navrhování. K těm nejčastěji používaným patří sprinklery typu:

• Zkušební zařízení na stanovení skutečné intezity dodávky vodyELO (Extra Large Orifice) – sprinkler s extra velkým průměrem
• VELO (Very Extra Large Orifice) – sprinkler
  s velkým průměrem
• ESFR (Early Suppression Fast Response) – sprinkler s počátečním potlačením požáru
  s rychlou tepelnou odezvou
• EC (Extened Coverage) – sprinkler
  s prodlouženým dostřikem
• LD (Large Drop) – sprinkler s velkou kapkou.

Zlepšení orientace v návrhových požadavcích přinesla revize normy NFPA 13 v roce 2010, která ke stávajícím sprinklerům typu CMDA a ESFR zavedla novou skupinu sprinklerů CMSA. Do té byly zařazeny sprinklery s velkou kapkou typu LD.

Sprinklery CMSA
Zkratka pro sprinklery CMSA je odvozená od slov Control Mode Specific Application.
Z tohoto označení vyplývá, že jde o sprinklery, které mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu a jsou určené pro speciální aplikace; například k ochraně některých druhů nebezpečí HHS, jako je ochrana pneumatik, rolí papíru apod. Sprinklery CMSA mají součinitel K (průtok při tlaku 1 bar) vyšší než 160. Ve výstřikovém proudu je velké zastoupení kapek s velkým průměrem. Dodávají se v provedení závěsném a stojatém. Otevírací teplota je 68–74 °C u mokrých soustav a 141 °C u suchých soustav. Do skupiny sprinklerů CMSA patří např. sprinklery TYCO EC 25, Ultra K17-16,8 nebo LD 11,2.

Navrhování sprinklerů CMSA
Z hlediska použití sprinklerů CMSA pro ochranu skladů je jejich významnou vlastností schopnost udržet průměrnou teplotu u stropu v chráněném prostoru po dobu tří minut nižší než 300 °C. Zásadní podmínkou je, že budou navrženy v souladu s požadavky vybraného návrhového dokumentu. Stejně jako pro sprinklery ESFR platí, že i malá pochybení v návrhu mohou být důvodem k podstatnému snížení hasicí schopnosti sprinklerového zařízení a zpochybnění účelnosti vynaložených investic na jeho pořízení.

Zásadním požadavkem je ruční otevírání zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), jsou­ li instalována. Samočinné spouštění se nepřipouští.
Norma ČSN EN 12845 uvádí návrhové požadavky pro šest skladových nebezpečí:

• blokové skladování (ST1) prázdných dřevěných palet;
• blokové skladování (ST1) prázdných plastových palet;
• blokové skladování (ST1) komodit HHS 1, HHS 2 a HHS 3 s vyloučením plastů;
• blokové skladování (ST1) komodit HHS 3 a HHS 4;
• paletové regály (ST4) komodit HHS 1, HHS 2 a HHS 3 bez plastů;
• paletové regály (ST4) komodit HHS 3 a HHS 4.

Pozn.: návrhové normativní dokumenty NFPA 13 a FM uvádějí v mnoha případech požadavky na sprinklery CMSA obdobné, nikoli však totožné.

V tabulce 2 je příklad ochrany skladu typu ST1 s blokovým skladováním prázdných dřevěných palet se zaměřením na množství vody potřebné k zásobování sprinklerového zařízení se sprinklery CMSA. Je zřejmé, že na množství vody, resp. velikost nádrže na vodu má vliv druh soustavy a výška mezi sprinklerem a horní plochou skladované komodity. Při maximální možné výšce skladu 12,2 m lze použít jenom mokrou soustavu. Při nižších výškách mokrou i suchou. U suché soustavy je třeba počítat s výrazně vyšším množstvím vody.

Sprinklery CMDA
Zkratka pro sprinklery CMDA je odvozená od slov Control Mode Demand Area. Vyplývá z ní, že jde o sprinklery s deklarací uvedení požáru pod kontrolu, u nichž se hydraulický výpočet provádí na základě účinné plochy a intenzity dodávky stanovené pro dané nebezpečí. Jedná se o historický postup vycházející z dlouholeté praxe a ověřené premisy, že intenzita dodávky vody má rozhodující význam pro dosažení požadované hasicí schopnosti. V Evropě, a zejména v německy mluvících zemích,´se sprinklerová ochrana navrhuje převážně s využitím sprinklerů CMDA, a to v neskladových, ale i skladových aplikacích, kde se realizuje pomocí regálových sprinklerů. Za „skladové“ sprinklery se podle dokumentů ČSN EN 12845 považují zejména sprinklery s K115 nebo K160. K navýšení průtoku (velikosti sprinkleru) na K160 došlo v rámci revize normy ČSN EN 12845 v roce 2015.

V normě NFPA 13 jsou sprinklery CMDA uvedeny jako samostatná skupina sprinklerů. V dokumentech FM se tato skupina již nevyskytuje. Je zahrnuta do skupiny skladových sprinklerů, což je dalším významným opatřením směřujícím ke zjednodušení navrhování sprinklerové ochrany skladů.

Navrhování sprinklerů CMDA
Návrhové parametry jsou uvedeny v ČSN EN 12845 a VdS CEA 4001 jak pro skladové, tak i neskladové aplikace. V případě skladů je třeba podle druhu skladování, kategorie skladování a maximální povolené výšky skladování počítat s intenzitou dodávky vody při jenom stropním jištění 7,5–30 mm/min. Intenzita dodávky 30 mm/min se použije např. pro vysoko­ regálový sklad ST4 s výškou skladování 6 m u kategorie III nebo 4,4 m u kategorie IV. Množství vody se počítá z účinné plochy, která je v tomto případě 300 m2. U suché soustavy by se musela zvětšit účinná plocha o 25 %.

Pozn.: při větší výšce skladování, nebo když je vzdálenost mezi horní plochou skladování a střechou nebo stropem větší než 4 m se musí použít regálové sprinklery. Ty zajistí s jistotou deklaraci uvedení požáru pod kontrolu. Nevýhodou je, že v regálu musí být v příslušných úrovních proveden rozvod vody.

Tab. 4 Doby činnosti a průtoky hydrantových systémů podle NFPA 13: 2016

¹⁾ podle velikosti účinné plochy
²⁾ podle počtu sprinklerů
³⁾ u CMSA a ESFR je počet sprinklerů stanoven podle příslušných požadavků normy + dodatečné sprinklery, např. podstřiky
⁴⁾ podle ČSN EN 12845 je doba činnosti pro nebezpečí HHS (skladové) 90 min, pokud není stanoveno jinak (ESFR, CMSA sprinklery)

Klasifikace sprinklerů podle NFPA 13 a FM GLOBAL
Sprinklery ESFR
Zkratka ESFR (Eearly Suppression Fast Response) vyjadřuje, že jde o sprinklery, které rychle potlačí požár v počáteční fázi jeho rozvoje. Jsou charakterizovány výstřikovým proudem s vysokou kinetickou energií a tepelnou pojistkou s rychlou tepelnou odezvou, což vyjadřuje součinitel RTI (Response Time Index) nižší než 50. Systém ESFR se rychle rozšířil, v krátké době po jeho uvedení na trh v roce 1988, nejen v USA, ale i v Evropě. Důvodem byla možnost zajistit sprinklerovým zařízením ESFR účinnou ochranu vysoko­ regálových skladů jenom stropním jištěním (pokud není stanoveno jinak) oproti zmíněnému řešení, kdy se instalují regálové sprinklery. Pro investory to představuje splnění požadavku na vysokou flexibilitu skladů, u kterých se obvykle mění nájemci s různými požadavky na způsob skladování. V porovnání s deklarací uvedení požáru pod kontrolu je u těchto sprinklerů dosaženo vyšší hasicí schopnosti.

Navrhování sprinklerů ESFR
Podle ČSN EN 12845: 2015 lze sprinklery ESFR, resp. systém ESFR navrhovat pro ochranu nebezpečí HHS ve skladové konfiguraci ST1, ST2/ST3, ST4 a ST5 pro ochranu následujících komodit:

• Příklad nabídky skladových sprinklerů TYCOnenapěněné plasty v kartonech;
• nenapěněné plasty bez kartonového obalu;
• napěněné plasty v kartonech;
• napěněné plasty bez kartonového obalu;
• pryžové pneumatiky ve skladové konfiguraci ST1;
• role papíru nastojato ve skladové konfiguraci ST1;
• zboží skladované v prostorech pod částečným podlažím v rámci chráněného prostoru (mezaninech) ve skladové konfiguraci ST1.

Sprinklery ESFR se navrhují výlučně ve spojení s mokrou soustavou. Pro ochranu mrazicích skladů se používají suché sprinklery. Jako příklad je uveden sprinkler TYCO ESFR 17. Vzdálenost mezi talířem sprinkleru a horní plochou zboží musí být nejméně 1 m. Zásoba vody se navrhuje obvykle (ne vždy) na 60 min, což je podstatný rozdíl od sprinklerů CMSA nebo CMDA.

Zásadní význam pro účinné použití sprinklerů, a to nejen sprinklerů ESFR, je, že mají podélné a příčné mezery mezi paletami. Těmi se vytváří u vysoko­ regálových skladů komínové tahy pro co nejrychlejší odvedení teplých zplodin hoření ke sprinklerům; tím dojde k jejich rychlému otevření a zahájení hašení v počáteční fázi rozvoje požáru. Mezery musí být průchozí a široké minimálně 15 cm. Zvláštní pozornost se musí věnovat překážkám ve výstřiku, k nimž patří i kouřové zábrany.

Pokud jsou v jednom prostoru instalovány sprinklery ESFR, spolu s jinými druhy sprinklerů, požaduje se jejich oddělení kouřovou zábranou o hloubce minimálně 600 mm. Možné je oddělení uličkou o šířce 1,2 m, která musí být volně průchozí. Osa uličky musí ležet v polovině vzdálenosti mezi sprinklery ESFR a jinými sprinklery a nesmí se využívat pro skladování nebo odkládání hořlavých předmětů, zboží apod. I v tomto případě platí, že návrhové požadavky v dokumentech NFPA 13 a FM jsou obdobné, nikoli totožné.

Jedním z neopominutelných požadavků je ruční spouštění ZOKT. Podle NFPA 13 použití samočinného odvětrání kouře a tepla může zvýšit počet otevřených sprinklerů ESFR až o 90 %, tj. z předpokládaných 12 na 22. To by mělo za následek rychlé vyčerpání zásoby vody. Vylučuje se i u nás často používané spouštění ZOTK prostřednictvím EPS s nastaveným zpožděním. ČSN EN 12845: 2015 nově uvádí požadavek, aby návrh prováděly akreditované firmy a návrhová dokumentace byla předmětem kontroly od relevantní organizace. Za takovou se považuje tzv. nezávislá třetí osoba. Neméně důležité je provádění průběžných prohlídek chráněného prostoru s cílem posoudit všechny změny, které by mohly mít za následek snížení hasicí schopnosti instalovaného sprinklerového zařízení bez ohledu na to, zda jde o zařízení se sprinklery ESFR, CMDA nebo CMSA.

Systém ESFR se nepřipouští pro ochranu:

• pokud není u klienta funkční risk management zajišťující periodické kontroly skladu se zaměřením na změny, které by mohly negativně ovlivnit funkci a hasicí schopnost systému ESFR. Nejčastěji jde o nedodržování skladovacích výšek, změnu skladované komodity, překážky ve výstřiku apod.;
• zboží a způsobu skladování, který není příslušnými orgány schválen pro použití systému ESFR, nebo látek, které jsou extrémně hořlavé, výbušné nebo mají jiné neobvyklé požárně technické charakteristiky;
• při skladování typu ST5/6 s plnými policemi s plochou větší než 2 m2, skladování otevřených krabic a kontejnerů nebo na roštových policích s otevřenou plochou menší než 50 %;
• kde je požadováno samočinné spouštění ZOKT nebo nejde realizovat jakýkoli z požadavků uvedených v citované normě, jako jsou překážky ve výstřiku, nosnost stropů, ovládání vzduchotechnických zařízení, oddělení různých druhů sprinklerů apod.

V souvislosti s přípravou projektové dokumentace systému ESFR je vhodné využít další informace z relevantních návrhových dokumentů, jako je norma NFPA 13, technické podmínky FM GLOBAL nebo VdS CEA 4001.

Rozdíl mezi tříštičem sprinkleru ESFR K240 a Sprinklerem s K80	Sprinkler EC 25 s prodlouženým dostřikem klasifikovaný jako typ CMSA a CMDA

Jako příklad pokročilé technologie je uveden sprinkler TYCO ESFR- 25, kterým lze zajistit, jenom stropním jištěním, ochranu skladů s kartonovými obaly s nenapěněnými plasty až do výšky stropu 14,6 m a skladů s napěněnými plasty bez obalů do výšky stropu 12,2 m.

Závěr
Cílem článku bylo vysvětlit význam zkratek v návrhových dokumentech na sprinklerovou ochranu, což se týká i poslední verze normy ČSN EN 12845 vydané v roce 2015 převzetím textu v angličtině. Současně byly uvedeny některé charakteristické návrhové požadavky týkající se sprinklerů CMSA, CMDA a ESFR, což může být přínosné nejen pro projektanty sprinklerových SHZ, ale i pro zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby a další osoby působící v oblasti požární bezpečnosti staveb.
Uvedené příklady dávají představu o vysokých nárocích na množství vody k hašení skladů i v případě, že je aplikovaná optimálním způsobem v počáteční fázi rozvoje požáru. Není náhodou, že předmětná norma nepřipouští snižování návrhových požadavků bez průkazů z relevantních zkoušek. To se zdaleka netýká jenom zásobování vodou sprinklerových SHZ. Opakovaně je třeba zdůraznit, že i malá pochybení mohou negativně ovlivnit hasicí schopnost a tím zpochybnit účelnost vynaložených prostředků na instalaci sprinklerového SHZ.
Je potěšitelné, že se sprinklery CMSA a ESFR, ověřené více než dvacetiletým používáním v USA a desítkami ohňových zkoušek, dostaly i do evropské normy EN 12845 a potažmo do ČSN EN 12845.

Literatura
[1] P. Rybář, Stabilní hasicí zařízení vodní a pěnová, edice PKPO, publikace č. 1, 2015,
[2] P. Rybář, Sprinklerová zařízení, Edice SPBI SPEKTRUM č 77, 2011,
[3] W. Klein, J. Böke, Brandschutzanlagen, VdS Schadeverhütung Verlag, 2006,
[4] Fire Protection Handbook, NFPA, 2008,
[5] P.Nash and R.A. Young, Automatic sprinkler systems for fire protection, 1980,
[6] NFPA 13: 2016 Standard for the Installation of Sprinker Systems,
[7] EN 12845: 2015 Fixed firefighting systems­ Automatic sprinkler systems - Design, installation and maintenance,
[8] Data Sheets, Factory Mutual,
[9] Firemní dokumentace TYCO.


Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora
 

V rámci mezinárodní spolupráce na úseku zjišťování příčin vzniku požárů byla provedena analýza nastavení systému zjišťování příčin vzniku požárů v různých zemích světa.

Obr.1 Výkon státního požárního dozoru v ČRČást článku se zaměřuje na shrnutí základních přínosů získaných ze zahraničních cest z Nizozemska a Spojených států amerických a jejich možné aplikaci do českého systému zjišťování příčin vzniku požárů, zejm. ve vztahu ke vzdělávání vyšetřovatelů požárů v České republice. Příspěvek dále stručně seznamuje s českou stopou při vzniku nové pracovní skupiny CTIF – Fire Investigation Working Group (Pracovní skupina pro vyšetřování požárů) v roce 2016 a jejími vizemi do budoucna.

Požár je nebezpečí, které ovlivňuje celou společnost. Popis vzniku, rozvoje a šíření požáru je jedním z klíčových úkolů vyšetřovatelů požárů. Celý systém zjišťování příčin vzniku požárů je činnost vykonávaná v rámci státního požárního dozoru (obr. 1) a je nedělitelnou součástí požární prevence, ve které plní svou nezastupitelnou roli. Na místě události vyšetřovatel požárů provádí vyšetřování za účelem zjištění příčiny vzniku požáru a šíření požáru, odběr vzorků, případně zjištění porušení předpisů, zajišťuje listinnou dokumentaci, pořizuje fotodokumentaci, dokumentaci audiovizuální apod.¹⁾ Tento systém je tedy zapotřebí chápat jako nastavený souhrn činností (postupů) s vysokou variabilitou, z nichž některé jsou (často) jedinečné, neopakovatelné a zpětně nedohledatelné, ale pro vyšetřovatele požárů klíčové. Všechny tyto postupy se tedy musí každý vyšetřovatel požárů naučit a následně je v rámci plnění služebních úkolů adekvátně aplikovat.

Obr. 2 Mapa procesu výkonu státmího požírního dozoru - zjišťování příčin vzniku požáruS ohledem k informacím, které se zjišťují při vyšetřování požárů a následně analyzují, je možné eliminovat negativní trendy související se vznikem požárů a jeho šířením. Výsledky se následně využijí jako podklady pro návrhy regulatorních opatření, např. formou právních předpisů (prevence před opakovaným vznikem požáru), dále se využívají pro stanovení problematických oblastí pro výkon kontrolní činnosti a v neposlední řadě pro preventivně výchovnou činnost.

Problematika vyšetřování požárů se v posledních letech stala multioborovou disciplínou, a to nejen z důvodu neustálého vývoje vědeckých poznatků, techniky, dostupnosti zahraničních výrobků, vývoje z oblasti chemických látek, ale i změnám klimatu a demografie. Jelikož se jedná o stále se vyvíjející proces, je bezpodmínečně nutné sledovat výsledky vědy a techniky a vše následně při výkonu služby účinně aplikovat. I z těchto důvodů je v této „disciplíně“ zastoupena stále větší část technických a právních oblastí. Proto se klade stále více nároků na vzdělávání vyšetřovatelů požárů. Úspěšné vyšetřování požárů bude vždy závislé na stále se doplňujících informacích o nové poznatky, a to nejen z problematiky požární ochrany, ale i dalších navazujících oborů (např. elektrotechnika, stavebnictví, chemie).

Obr. 3 Zástupci členksých států pracovní skupinyObecný základ pro vzdělávání příslušníků lze nalézt v (interních předpisech HZS ČR) pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 46/2013, ve znění pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů. Tyto vědomosti se posluchač dozví v rámci povinného specializačního kurzu VYP připravovaném příslušníky prevence MV­ generálního ředitelství HZS ČR ve spolupráci se zástupci HZS krajů a dále také v součinnosti s příslušníky Policie ČR. Lektoři se při výuce zaměřují na předávání hlubších a praktických informaci, týkajících se zjišťování příčin vzniku požárů, směrem k posluchačům. Kurz v sobě spojuje nejen teoretické poznatky (na učebně), ale i poznatky praktické (pomocí skutečných „cvičných požárů“ objektů a vozidel) s přihlédnutím na současné principy, metody, formy a využitelné prostředky pro vzdělávání.

Obr. 4 Prostory určené k praktickému ohledáníVyšetřovatelé požárů MV­ ge­ne­rál­ního ředitelství HZS ČR se ve spolupráci s vyšetřovateli požárů HZS krajů v posledních dvou letech snažili o rozvoj zahraniční spolupráce na úseku zjišťování příčin vzniku požárů jako jeden ze svých úkolů. Jejich hlavním záměrem bylo získání zkušeností zejména ve vztahu ke zvoleným postupům při vzdělávání vyšetřovatelů požárů v zahraničí a dále také analýza využívaných postupů při ohledání místa požáru.

Nastavení úrovně vzdělávání v této oblasti totiž ve významné míře ovlivňuje připravenost a schopnost řešit mimořádné události, a tím i zvyšovat úroveň plnění služebních úkolů. Stanovení přesné příčiny vzniku požáru lze totiž chápat jako jeden z nejdůležitějších poznatků v oblasti požární ochrany, jenž má za následek zvýšení požární bezpečnosti celé společnosti.

„Zjišťování příčin vzniku požárů patří k nejdůležitější, ale také k nejsložitější a nejobtížnější technické disciplíně v rámci celého komplexu činnosti inspekcí požární ochrany. Plnění tohoto úkolu nelze chápat staticky, ale naopak je bezpodmínečně nutné vytvořit podmínky pro získávání výsledků vědy a techniky a nové poznatky v praxi účinně aplikovat.“ (METODIKA pro činnost inspekcí požární ochrany při zjišťování příčin vzniku požárů, Milan Kotlár, Praha 1984)

Vybraná zahraniční spolupráce v letech 2016 až 2017
CTIF
CTIF (Comité technique international de prévention et d’extinction du Feu) je Mezinárodním technickým výborem pro prevenci a hašení požárů. Jedná se o nejvýznamnější celosvětovou organizaci hasičů, která byla založena v Paříži již v roce 1900. V současné chvíli je členem CTIF 38 států včetně České republiky a více než 40 organizací zabývajících se problematikou požární ochrany. V rámci organizace CTIF lze Obr. 5 Použití metody Arc Mapping v půdorysu bytunalézt mnoho pracovních komisí a skupin. Do roku 2017 se však žádná z nich nevěnovala problematice vyšetřování požárů. I z tohoto důvodu se čeští příslušníci ve spolupráci se svými maďarskými kolegy zabývali myšlenkou vzniku pracovní skupiny zaměřené na tuto specifickou problematiku, která by zajistila spolupráci mezi odborníky právě z této oblasti. Předseda maďarského národního výboru CTIF (brig. gen. László Bérczi) 7. září 2016 předstoupil s návrhem vzniku této skupiny před setkání delegátů CTIF v Helsinkách, kde byl návrh jednomyslně přijat a myšlenka vzniku této skupiny se tedy mohla zrealizovat.

Jedním z cílů této pracovní skupiny je zmapování systému vyšetřování požárů po celém světě, systému vzdělávání, používaného vybavení a dalších činností týkajících se problematiky vyšetřování požárů. Za tímto účelem se delegáti ze 14 zemí sešli v červnu 2017 v Budapešti na svém prvním oficiálním setkání. V rámci nastavení dalších pracovních procesů byla nutná volba předsedy a místopředsedy pracovní skupiny, kdy na pozici místopředsedy byl jednohlasně zvolen český zástupce (plk. Mgr. Radek Kislinger), a následná volba místa dalšího setkání v roce 2018 (na návrh českých zástupců zvolena jednohlasně Česká republika). Mezi hlavní odborná témata patřily prezentace zaměřené na postupy a metody využívané při vzdělávání vyšetřovatelů požárů v členských státech, které se lišily zejm. z důvodu rozdílného kompetenčního nastavení pravomocí vyšetřovatelů požárů v jednotlivých státech. A dále také problematika vybavení a zařízení „vyšetřovacích“ vozidel, které v jednotlivých státech vyšetřovatelé požárů Obr. 6 Vyšotřovatelé zaznamenávají šíření požárupoužívají. Byl navržen seznam s více než 80 položkami, z nichž je již většina povinnou výbavou českých vyšetřovatelů. Následná diskuze se nesla v duchu problému kompetencí a odlišností geografických faktorů a z toho plynoucí rozdílnosti potřeby vybavení pro každý stát. V této otázce bylo dosaženo konsenzu, že bude připraven materiál obsahující dohodnuté nastavení minimálních normativů pro vybavení, aplikovatelných ve všech členských státech v budoucích letech.

Pro všechny účastníky byla velice zajímavá možnost vzájemného porovnání odlišných národních přístupů v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů a různorodosti v oblasti oprávnění vyšetřovatelů. Všichni účastníci si však uvědomili, že se zatím jedná o první krok na dlouhé cestě. Na základě dosavadního zjištění již ale lze konstatovat, že český systém zjišťování požárů je v současné chvíli v porovnání s dalšími státy světa nastaven na velmi vysoké úrovni. Čeští zástupci vidí v pokračování této skupiny jedinečnou příležitost rozvíjet systém zjišťování příčin vzniku požárů a držet krok se světovými trendy.

Spojené státy americké
Příslušníci HZS ČR (MV­ generální ředitelství HZS ČR a HZS Plzeňského kraje) se za účelem prohloubení teoretických a praktických zkušeností a získaní poznatků v roce 2017 zúčastnili výcvikového a certifikačního kurzu pro vyšetřovatele požárů v USA. Kurz se konal na akademické půdě Eastern Kentucky University pod záštitou National Association of Fire Investigators ²⁾. Jedná se o jeden z oficiálních kurzů, který musí absolvovat (a na závěr splnit požadované podmínky) každý vyšetřovatel požárů, který chce vykonávat svou činnost na území USA. Čeští příslušníci, kteří jsou současně i lektory českých specializačních kurzů pro vyšetřovatele požárů, měli jedinečnou možnost porovnání českého a zahraničního systému vzdělávání.

Oba kurzy se v mnoha bodech protínají, např. v rozdělení posluchačů do menších samostatných pracovních skupin a propojení teoretické i praktické části. Kdy praktická část je zaměřena na požární dynamiku a její vliv na místo události, rozpoznání ohniskových příznaků, používání ochranných prostředků, organizací a zajištění dokumentace požářiště, odběru vzorků, v neposlední řadě i dohledání kriminalistického ohniska požáru a důvodu, proč došlo ke vzniku požáru. Rozdíl mezi českým a americkým systémem spočíval zejména v zapojení vědeckých metod zohledněných v „příručce“ NFPA 921 (Guide for Fire and Explosion Investigation), které musí americký vyšetřovatel dodržovat, jinak by před soudem svůj případ neobhájil. Rozdíl dále spočívá také v podrobném rozboru tzv. systému „mapování zkratů, oblouků“ (dále viz arc mapping), jakožto techniky využívané v rámci zjišťování příčin vzniku požárů prováděné forenzními inženýry. České vyšetřovatele dále zaujalo využití zmenšených modelů domů, které prošly požárem. Na těchto modelech pak byly vyzkoušeny nové metody využívané americkými vyšetřovateli jako lokalizace místa původu požáru vektorovým schématem (dále viz zmenšené modely). V neposlední řadě také nalezneme rozdíl při výuce měření hloubky kalcinace, jakožto metody využívající ztrátu pevnosti míst zasažených požárem (dále viz kalcinace). Na základě dalšího posouzení mohou být tyto metody vhodným doplněním specializačních kurzů pro české vyšetřovatele požárů.

Arc Mapping
Arc Mapping je metodou pro systematické vyhodnocování elektrického obvodu jako nástroje pomáhajícího při lokalizaci kriminalistického ohniska požáru.

Základem této metody je fakt, že při působení tepla na elektrické vedení pod napětím, které je běžně přítomné v bytových či nebytových prostorech (elektroinstalační kabely, přívodní či prodlužovací vedení ke spotřebičům), vznikají na vodičích charakteristické změny v důsledku působení zkratového spojení (silné lokální poškození, kuličkové nátavy aj.). Na vznikající zkrat pak reaguje příslušný jisticí prvek daného obvodu (jistič, pojistka). Prováděná měření pak ukázala, že v některých případech (např. splétaná přívodní šňůra má malý průměr a vybavovací hodnota jističe je vyšší) dochází ke zkratovým projevům na několika místech v jednom obvodu. Nemusí tedy nutně po vzniku prvního zkratového spojení ihned dojít k vybavení jisticího prvku. Při provádění této metody se nejprve vyhodnotí dostupná fakta zjištěná na místě požáru a z další dokumentace. Zaznamená se zejména poloha a počet samostatně jištěných obvodů, charakteristika jisticích prvků a jejich poloha po požáru (vybaveno/nevybaveno), případný manuální zásah hasičů či dalších osob, lokace míst, kde na vodičích došlo k působení zkratového jevu.

Hlavní myšlenka této metody je, že vznikající požár působí na elektrické vedení, které je pod napětím, a tím dojde ke vzniku zkratových projevů. Protože následně dojde k vybavení jisticího prvku (ve většině případů), další část obvodu zůstává bez napětí a zkratová spojení zde nemohou vznikat. Pak tedy v místě, kde požár působil v jeho počáteční fázi (tedy ohnisko požáru), bude četnost zkratových projevů na vedení nejhustší. Pokud takto zjištěná zkratová spojení zakreslíme například do náčrtu půdorysu místnosti či bytu, můžeme takto lokalizovat místo s nejhustším výskytem zkratových projevů na vedení (obr. 5). Toto zjištění následně může pomoci lokalizovat kriminalistické ohnisko.

K uvedené metodě je třeba doplnit, že slouží pouze jako pomocný nástroj k určení kriminalistického ohniska. Nelze ji použít samostatně a je třeba ji vždy doplnit dalšími „konvenčními“ metodami jako například intenzita hloubky zuhelnatění, ohniskové příznaky, svědecké výpovědi apod. Také je třeba dodat, že metoda neslouží k určení příčiny vzniku požáru. Místa vodičů se zkratovými projevy metoda používá pouze k lokalizaci místa kriminalistického ohniska a neřeší jejich původ. Musíme také brát v potaz odlišnost rozvodné soustavy ve Spojených státech amerických ^3). Pro praktické použití této metody v České republice bude vhodné provést další praktické zkoušky v našich podmínkách.

Zmenšené modely
Na pracovišti bylo rozmístěno několik zmenšených modelů domů, které prošly požárem. Modely ze sádrokartonových desek byly o rozměrech přibližně 48 (d) x 26 (š) x 23 (v) cm. Každý model měl jiný počet požárně otevřených ploch a různé vnitřní dělení a vybavení. Při praktickém výcviku účastníci kurzu postupně obcházeli jednotlivé modely a u každého zaznamenávali zjištěné vektory - tedy směry šíření požáru. Zjištěné vektory se zakreslovaly do půdorysu jednotlivých modelů a u každého vektoru se dále uvedly tyto tři údaje: směr (určený světovými stranami např. východ­ západ), pozorované příznaky (např. hloubka zuhelnatění, kalcinace) a také analýza jednotlivých vektorů (tj. čím byl vektor způsoben - např. ventilace, množství paliva v místě působení, místo vzniku požáru). Tato metoda slouží jako nástroj k zaznamenání jednotlivých pozorovaných skutečností a faktů, které vedou k určení daného místa vzniku požáru.

Kalcinace
Jedno z pracovišť kurzu bylo zaměřeno na měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek. Čeští vyšetřovatelé se od ostatních kolegů ze skupiny dozvěděli, že používání sádrokartonových desek v nejrůznější podobě je ve Spojených státech amerických velmi rozšířené. Podle odhadu amerických vyšetřovatelů téměř 90 % objektů sloužících pro bydlení a ubytování (rodinné domy, hotely, bytové domy) má tvořené jednotlivé místnosti sádrokartonovými deskami. Základem této metody je fakt, že pokud je sádrokartonová deska vystavena tepelnému toku vznikajícímu při požáru, dochází v místě působení k chemickým změnám. Tyto změny představují ztrátu pevnosti (měknutí) daných míst a jsou úměrné délce působení tepelného toku. Princip této metody je pak postupné měření vybraných ploch (většinou jednotlivých stěn místnosti) pomocí kalcinometru v předem definované mřížce. Získaná data se pak vhodnou metodou zobrazí a získáme diagram hloubky kalcinace. Velmi efektivní pro tyto účely se jeví použití funkce podmíněného formátování, či grafů v programu MS Excel. Diagramem kalcinace pak získáváme přesný přehled o délce působení tepelného toku v jednotlivých místech vybraných ploch a jeho vyhodnocení pak pomáhá k určení kriminalistického ohniska. Do určité míry je metoda podobná našemu měření hloubky zuhelnatění u dřevěných konstrukcí; je také třeba dodat, že ji lze použít pouze v místnostech tvořených pomocí sádrokartonových desek. Závěrem této části pak měli účastníci možnost se seznámit s praktickým provedením této metody na připravených sádrokartonových stěnách.

Obr. 7 Kalcinometr	Obr. 8 Mšření hloubky kalcinace
Obr. 9 Využití simulačních technologií	Obr. 10 Fire Investigation House

Nizozemsko
Příslušníci HZS ČR (MV­ generální ředitelství HZS ČR, HZS hlavního města Prahy, HZS Moravskoslezského kraje, HZS Plzeňského kraje) se pod záštitou evropského výměnného programu Exchange of Experts in Civil Protection a na základě pozvání od nizozemských vyšetřovatelů Obr. 11 Ohledání místa požárupožárů zúčastnili v roce 2017 zahraniční cesty, jejímž účelem bylo zjištění bližších podrobností týkajících se výcviku a systému vyšetřování v Nizozemsku.

V rámci této výměny byl příslušníkům předveden zejména areál Twente Safety Campus, jehož součástí je mj. centrum pro výcvik práce s drony, pracoviště Risk Factory, flashover kontejnery určené pro taktický výcvik hasičů, objekt pro výcvik hasičů při práci ve výškových budovách a objekt určený pro výcvik vyšetřovatelů požárů tzv. Fire Investigation House (vyšetřovací dům). Zajímavou skutečností je fakt, že v centru probíhají výcviky USAR (Urban Search and Rescue) týmů z celé Evropy.

Vedoucí Twente Safety Campus (Albert Gieling) dále seznámil českou delegaci s historií výcvikového střediska, objasnil jeho funkčnost a využití výcvikových prostor. České vyšetřovatele zaujala zejména část věnovaná možnostem „3D výcviku“ a prostorům k tomu využívaných. Výcvikové prostředky založené na simulačních technologiích jsou schopny některé slabé stránky klasického výcviku eliminovat a výcvik zintenzivnit a zkvalitnit. Tyto Obr. 12 Výcvikový prostortechnologie mohou simulovat prostředí, které je velmi blízké reálným podmínkám, dovolují provádět záznam akcí a reakcí cvičících osob, nebo opakovat situace nedokonale zvládnutých činností, eliminují následky pro životní prostředí a následně snižují finanční náklady na výcvik příslušníků.

Další část výcvikového střediska nazvaná Risk Factory lze v českých podmínkách připodobnit např. ke Světu záchranářů z Karlovarského kraje. Návštěvníci jsou praktickými ukázkami seznámeni s riziky, která hrozí jak v domácnostech, virtuální realitě (na internetu) nebo např. na ulici. Následně jsou tito návštěvníci seznámeni s tím, jak lze těmto rizikům efektivně předcházet.

Ve venkovních prostorech se nachází část výcvikového prostředí s několika výukovými kontejnery „pro simulaci zásahu“ a Fire Investigation House sloužící pro praktické ohledání místa požáru vyšetřovateli požárů. V rámci prohlídky areálu byly českým vyšetřovatelům také předvedeny flashover kontejnery, ve kterých probíhá výcvik nizozemských hasičů. Konstrukcí i používaným palivem pro simulaci požáru jsou kontejnery shodné s českými, avšak vzhledem k dobré spolupráci s kontejnerovými společnostmi bylo možno vybudovat velké množství výcvikových komplexů, na kterých pak může absolvovat výcvik i několik jednotek hasičů současně. Hasiči také mají k dispozici tzv. taktický dům, což je stavba bytového patrového domu uzpůsobená pro výcvik – např. mimo jiné přenosnými plynovými hořáky lze simulovat požár ve kterýchkoli částech tohoto domu nebo lze provádět nácvik vnikání do střešních konstrukcí.

Pro praktický výcvik vyšetřovatelů požárů slouží tzv. Fire Investigation House, ve kterém byla českým vyšetřovatelům nabídnuta možnost praktického ohledání předem připravených míst zasažených požárem. Čtyři připravená místa představovala čtyři místnosti s odlišnými příčinami vzniku požáru. Čeští vyšetřovatelé měli, po rozdělení do dvou pracovních skupin, za úkol na základě ohledání prostorů a výslechu svědků tyto příčiny zjistit a svá tvrzení následně obhájit. V rámci tohoto vyšetřování byly představeny ochranné prostředky využívané nizozemskými vyšetřovateli (mj. ochrana dýchacích cest ochrannými filtry), software pro nákres místností nebo ruční detektor hořlavých kapalin (v České republice je pro tyto případy zejména využíván služební pes cvičený pro hledání akcelerantů hoření). Po ukončení ohledacích prací na místě požáru přehráli nizozemští vyšetřovatelé videozáznam, který monitoroval nejen průběh vzniku požáru (příčinu vzniku požáru), ale i jeho následné šíření až do doby uhašení požáru. Tento systém výuky je velmi podobný výcviku připravovaném pro české vyšetřovatele požárů. Na závěr měli příslušníci možnost prohlédnout si vybavení standardního vyšetřovacího automobilu využívaného nizozemskými vyšetřovateli.

I když se nizozemští vyšetřovatelé věnují této problematice teprve necelých 10 let, lze konstatovat, že jejich výcvikové prostory a možnosti jsou na velmi vysoké úrovni, a proto české vyšetřovatele velmi potěšila nabídka využití těchto prostor pro výcvik českých vyšetřovatelů požárů v budoucích letech.

Závěr
Neustálý rozvoj technologií, dynamické prostředí, nové výcvikové prostředky (např. simulační technologie) a zvyšující se požadavky na výsledky práce jsou hlavními atributy, proč musíme neustále hledat nové a efektivní řešení vzdělávání a přípravy vyšetřovatelů požárů.

Cílem MV­ generálního ředitelství HZS ČR je kromě vzdělávání nových příslušníků i nutnost nastavení podmínek pro průběžné vzdělávání, které napomůže k efektivnímu výkonu státního požárního dozoru, a tím přispěje i zvýšení bezpečnosti v oblasti požární ochrany. Nejen z toho důvodu, že každý výsledek naší práce je sice vždy ovlivněn individuálním přístupem, specializací vyšetřovatele v řešené problematice, ale i počtem získaných odborných zkušeností (poznatků) z oblasti požární ochrany a navazujících oborů.

Jedním z dalších cílů je v rámci realizace vzdělávání rozvíjet stávající dobře fungující nástroje a v budoucnu vytvářet nové nástroje, umožňující zkvalitnění výcviku vyšetřovatelů požárů. V praxi je vždy zapotřebí nastavit rovnováhu mezi aplikací nových poznatků ve vztahu k ekonomické zátěži (finanční kapacita sboru), která sehrává jednu z klíčových rolí v procesu vzdělávání vyšetřovatelů v budoucích letech. K tomu všemu je potřebné nastavení další spolupráce se zahraničními subjekty a mapování nových skutečností, jako jeden ze základních úkolů na úseku zjišťování příčin vzniku požárů v České republice, jenž si klade za cíl zachování velmi vysoké úrovně českého systému.

Vzhledem k tomu, že cílem většiny lidí je žít v bezpečném prostředí (k čemuž bezesporu požární prevence, jako jedna z nosných článků požární ochrany v České republice slouží), je zapotřebí pro dosažení uvedených cílů správné uplatňování znalostí a zkušeností nejen ve vztahu ke vzdělávání. Vzhledem k hlavnímu poslání požární prevence – vytváření účinné a společensky prospěšné ochrany před vznikem požáru a jeho šířením si autoři dovolují svou práci zakončit heslem „Požární prevence je řešení, které se každému vyplatí.“

Článek v původním znění vyšel dne 4. prosince 2017 na portálu TZB­ info.cz
http://www.tzb­ info.cz/pozarni­ bezpecnost­ staveb/16643-mezinarodni­ spoluprace­ na­ useku­ zjistovani­ pricin­ vzniku­ pozaru.

Reference
[1] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
[3] Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů.
[4] Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 49/2014, kterým se mění pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 46/2013, kterým se stanoví postup Hasičského záchranného sboru ČR při zjišťování příčin vzniku požárů.
[5] KOTLÁR, M.: METODIKA pro činnost inspekcí požární ochrany při zjišťování příčin vzniku požárů. Praha, 1984.
[6] NATIONAL FIRE PROTECTION ASSOCIATION: NFPA 921: Guide for Fire and Explosion Investigations. USA, 2017.
[7] http://www.hzscr.cz/clanek/popis­ fungovani­ procesu­ statniho­ pozarniho­ dozoru­ zjistovani­ pricin­ vzniku­ pozaru.aspx (dostupné 24. 7. 2017).
[8] Archiv autorů.


pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV- generální ředitelství HZS ČR, kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, foto archiv autorů


¹⁾ Vyšetřovatel požárů vykonává výkon státního požárního dozoru na základě zmocnění v zákoně o požární ochraně, s konkretizací uvedenou ve vyhlášce o požární prevenci.
²⁾ NAFI je neziskovou organizaci založenou v roce 1961 vyšetřovateli požárů ze Spojených států amerických, jejímž hlavním zaměřením je vzdělávání vyšetřovatelů požárů. Současně je jedním z partnerů NFPA, kde se aktivně podílí zejména na inovaci „příručky“ NFPA 921.
³⁾ V rámci kurzu byly posluchačům sděleny základní informace o rozvodné soustavě ve Spojených státech amerických. Ta je ve srovnání s rozvodnou soustavou v České republice velmi rozdílná. Základní domovní rozvod je tvořen malým transformátorem přeměňujícím střídavý proud o vysokém napětí na střídavý proud o nízkém napětí. (V České republice je toto řešeno jedním transformátorem pro celé obce či městské čtvrti). Od něj následuje tzv. dvoufázový rozvod (2x 120 V / 60 Hz). Pokud jde o třífázový rozvod, hlavní rozdíl je v tom, že je vždy zapojen do trojúhelníku a nula je vyvedena z odbočky na jednom vinutí. Toto zapojení pak poskytuje dokonce tři hodnoty napětí (2x 120 V pro běžné spotřebiče, 3x 240 V pro třífázové spotřebiče a výstup 208 V proti zemi).
 

Pplk. Mgr. Jakub Škoda z MV­ generálního ředitelství HZS ČR s kpt. Ing. Stanislavem Kopeckým z HZS Plzeňského kraje v rozhovoru objasňují práci vyšetřovatelů požárů. Zabývají se příčinami vzniku požárů, jejich prevencí a vytvářejí různé normy, pokyny, opatření a nařízení, spolupracují s policií a zpracovávají odborné posudky.

Jakým způsobem se proměnila za léta vaší praxe pozice vyšetřovatele požáru?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Nejvíc se změnil přístup k ochraně zdraví vyšetřovatelů požárů. K této změně došlo s určitým zpožděním oproti výjezdovým hasičům, pro které je již po několik let samozřejmostí starat se o zdraví například důsledným používáním dýchacího přístroje nebo dodržováním důkladné hygieny po zásahu. I přes to, že vyšetřovatelé pracují ve stejných podmínkách jako výjezdoví hasiči, byla tato oblast donedávna částečně opomíjená. V posledních letech se situace zlepšila, vyšetřovatelé mají k dispozici kvalitní ochranné prostředky a hlavně mezi nimi roste povědomí o vhodnosti jejich použití. Znají také lépe hrozící nebezpečí v případě špatné hygieny po ukončení práce na místě požáru. Obecně platí, že systém jako takový je z hlediska právní úpravy v pořádku, problémy ale někdy nastávají s nedbalostí nebo lehkomyslností některých jednotlivců.

Zajisté již existují i sofistikovanější metody, přístroje a technologie. Jak si v tomto směru vedeme v porovnání s ostatními státy Evropy?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Na základě zahraničních zkušeností získaných při spolupráci se státy jako USA, Nizozemsko, Estonsko, Bělorusko a v rámci zapojení do mezinárodních struktur prostřednictvím pracovní skupiny Fire Investigation Working Group, která v současné chvíli sdružuje vyšetřovatele požárů z šestnácti států světa (skupina je součástí Mezinárodní organizace hasičských a záchranných služeb – CTIF), lze říci, že český systém vyšetřování má vysokou a kvalitní úroveň nejen v porovnání s Evropou, ale sneseme srovnání i s nejlepšími státy světa. Je to dáno hlavně tím, že v České republice je systém vyšetřování přehledná a ucelená služba garantovaná státem jako součást státního požárního dozoru, který v České republice ze zákona zajišťuje Hasičský záchranný sbor ČR. Hlavní výhoda takto nastaveného systému je dána základním úkolem Hasičského záchranného sboru ČR, a to chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry. Z něho je zřejmé, že ochrana životů a zdraví obyvatel má při vyšetřování požárů a vůbec při systému celé požární ochrany největší prioritu. Oproti tomu v některých státech vyšetřují požáry soukromé pojišťovny, které logicky vedou vyšetřování a směřují požární ochranu tak, aby se minimalizovala vzniklá škoda a ochrana života nebo zdraví osob je až na druhém místě. V některých státech pak vyšetřování požárů celkově spadá do gesce policie, což ale z našeho pohledu také není výhodné, protože jde o velmi specifickou činnost, která vyžaduje mnoho zkušeností a také ze své podstaty velmi úzkou spolupráci s dalšími složkami hasičského záchranného sboru, jako je stavební prevence, kontrolní činnost nebo výjezdoví hasiči.

Lze některé zahraniční metody včetně systémů prevence a spolupráce s veřejnou a státní správou převzít?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Znovu zopakuji, že systém požární prevence je v Česku nastavený z našeho pohledu velmi dobře. Zejména se jedná o stabilizovaný systém, do kterého se snažíme implementovat spíše detaily nebo postupy zjednodušující práci vyšetřovatele. Ale pokrok v této oblasti jde po celém světě kupředu a vždy je čím se inspirovat. Například vyšetřovatelé požárů ve Spojených státech amerických mají velké zkušenosti a dlouhodobý výzkum směřovaný na metody používané při lokalizaci kriminalistického ohniska, tedy místa, kde požár vznikl. Asi jejich největší pokrok je při vyšetřování požáru v uzavřených prostorech, tedy v místnostech rezidenčních či komerčních budov. V těchto případech pak používají metody jako měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek či Arc Mapping (systematické vyhodnocování zkratových projevů elektrického obvodu), které v České republice nejsou zatím moc probádané. Velmi se také věnují výzkumu a výuce vlivu požární dynamiky na vyšetřování požáru. Také bych rád zmínil zkušenosti nizozemských vyšetřovatelů požárů, kteří se intenzivně věnují možnostem „3D výcviku“, tedy použití virtuální reality k vytvoření simulovaných míst požárů, kde si pak vyšetřovatel může práci nanečisto vyzkoušet. V Nizozemí se také velmi dobře daří převést výstupy získané vyšetřováním směrem k veřejnosti, například v podobě výcvikových středisek, kde si jejich účastníci (zejména žáci základních škol) mohou interaktivní formou zažít vznik a možné důsledky požáru.

Která cesta (zahraniční příklad) by nám byla podle vašeho názoru nejbližší?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Vzhledem k dlouhé historii a tradici zjišťování příčin vzniku požárů v České republice (již od 50. let 20. století) jsme v současné chvíli v pozici, kdy nemusíme následovat cesty jiných, ale spíše se zaměřit na monitoring, zda někdo neobjevil novou metodu, postup, nástroj a podobně využitelný pro naše potřeby. Vzhledem k položené otázce bych spíše konstatoval, že se dnes zahraniční vyšetřovatelé jezdí spíše „učit“ k nám. Například jsme zde připravili výcvik na míru pro albánské kolegy kloubící v sobě teoretické i praktické poznatky z naší oblasti. V předchozích letech jsme zde každý rok sice také měli vyšetřovatele z různých států, ale vždy jen v rámci výměnného pobytu, kdy cesta byla spíše zaměřena na zjištění více informací o našem systému a podobně. Pro kolegy z Albánie jsme však letos připravili „praxi“, to znamená, že jsme pro ně připravili reálný požár osobního automobilu či požár simulované místnosti v laboratořích Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, kdy vykonávali všechny běžné činnosti typické pro české vyšetřovatele požárů. Pokud bych měl uvést stát, který je nám v současné době systémem nejbližší, tak bych asi uvedl Maďarsko, které má systém v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů (až na drobné odlišnosti) nastavený velmi obdobně.

Které největší problémy je třeba ve vašem oboru aktuálně řešit, například personální obsazení?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
V současné chvíli se snažíme zaměřit na zlepšení stavu v rámci dekontaminace vyšetřovatele nejen monitoringem doby expozice na místě požáru, ale i přípravou různých druhů materiálů informujících o možnostech ohrožení zdraví. Dále také řešíme, jakým způsobem by šlo „individualizovat“ některé ochranné prostředky, ať už jsou to dýchací přístroje, helma pro specifickou práci vyšetřovatelů požárů na místě požáru, či zajištění lepšího prostoru pro oddělení znečištěného a čistého oblečení. Tato individualizace si klade za cíl zjednodušit práci s ochrannými prostředky natolik, aby minimalizovala důvody pro odklon od jejich správného používání při práci na místech požárů. Další věc, která se objevuje v cyklech nejenom v oblasti vyšetřování požárů, je například zavádění nové či změněné právní úpravy do doby, než se vymezí její aplikační hranice. Vzhledem k tomu, že před relativně nedávnou dobou došlo k částečné obměně generací u HZS ČR, se dá konstatovat, že personální problémy zásadního charakteru v současné době nejsou.

Co se vám již podařilo a co na vás ještě čeká?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Ještě nás čeká spousta práce, v letošním roce se chystáme připravit nové šablony pro odborná vyjádření, která mají za úkol zjednodušit a ještě více sjednotit práci vyšetřovatelů požárů v České republice. Každý rok vydáváme v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů alespoň jednu neperiodickou publikaci. Vloni se nám podařilo připravit dvě. Jedna řeší problematiku závažných požárů a druhá, jenž je psána v anglickém jazyce, obecně popisuje některé zajímavé požáry z posledních let. Také se nám podařilo zapojit český systém vyšetřování požárů do mezinárodních struktur CTIF, kde v současné době je jeden náš zástupce dokonce na místopředsednickém místě Fire Investigation Working Group a vůbec rozšířit zahraniční spolupráci v naší oblasti s dalšími členskými státy Evropské unie. V neposlední řadě bychom rádi uvedli i vytvoření Ceny Václava Hladíka, která se předává osobnostem, které se zasloužily o výrazný rozvoj systému vyšetřování požárů v České republice. Pro tuto cenu není rozhodné, aby se předávala pravidelně, ale pouze v uvedených případech. Další zvláštností této ceny je, že o ní rozhodují sami vyšetřovatelé požárů.

Mohli byste jmenovat konkrétní příklad vyšetřování, který byl nějakým způsobem výjimečný?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Rád bych v této souvislosti zmínil případ požáru skladu materiálu, který se odehrál v únoru roku 2016 v obci Příchovice na Plzeňsku. Požár zasáhl sklad elektronických součástek, naštěstí nikdo nezemřel ani se nezranil. I přes to, že požár krátce po jeho vzniku zaznamenala elektronická požární signalizace a zaměstnanci provedli prvotní hasební zásah ručními hasicími přístroji, došlo k velké škodě přesahující 60 milionů korun. Případ je ale zajímavý zejména z hlediska příčiny, kdy k iniciaci požáru došlo vlivem technické závady na uskladněném lithiovém akumulátoru. Případ zmiňujeme hlavně z toho důvodu, že velmi dobře reflektuje aktuální problematiku lithiových akumulátorů. Ty mají samozřejmě nesporné výhody, ale vzhledem k masivnímu rozšíření a často různorodé kvalitě zpracování způsobují řadu požárů. Ty většinou zůstávají lokálního charakteru – například menší požáry powerbank, elektronických cigaret, mobilních telefonů či různých RC modelů. Jak je ale zřejmé z uvedeného případu, mohou způsobit i rozsáhlé škody. Jde o celosvětový problém a například letecké společnosti na toto zareagovaly úpravou předpisů pro přepravu. Hasičský záchranný sbor ČR se proto v souvislosti s touto problematikou snaží získat více informací a provádí výzkum.

Jaká je podle vašich zkušeností nejčastější závada, která předchází požáru?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Technická závada je z hlediska statistiky třetí nejčastější příčina vzniku požáru. Technických závad je tedy velké množství, z vlastní praxe ale můžeme říci, že velmi často dochází k závadám na elektrických zařízení v podobě elektrické disfunkce (například přechodový odpor, svodový proud, zkrat), která eskaluje vznikem požáru. Tyto „elektrické“ závady způsobující požár jsou velmi časté nejen na rozvodech budov či zařízení v budovách, ale také v automobilech, kde závady na jejich akumulátorech, pojistkových skříních, alternátorech nebo startérech patří mezi nejčastější příčiny vzniku požáru.

Zažil jste i případy, kdy lidé zapálili obydlí kvůli pojistnému plnění? Je to častý případ?
kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Z hlediska statistiky je úmyslně založený požár přibližně každý desátý až dvanáctý. Velkou část z těchto úmyslných požárů tvoří požáry odpadových nádob, kdy dospělé osoby, ale i děti úmyslně zapalují nejčastěji kontejnery na papír či plast zejména v centrech větších měst, kdy se v tomto případě jedná o určitou formu vandalismu. Méně často pak bývají úmyslně iniciovány požáry nejrůznějších objektů například za účelem msty, vydírání či zakrytí jiné trestné činnosti – nejčastěji krádeže. Požáry založené za účelem pojistného podvodu se také objevují, jedná se ale spíše o ojedinělé případy. Také lze říci, že velmi častým objektem úmyslných požárů jsou osobní automobily, a to zejména z hlediska jednoduchosti jejich iniciace, protože nepozorovaně zapálit automobil v noci lze velmi jednoduše. Na druhou stranu ale vyšetřovatelé úspěšně „drží se žháři krok“, máme velké zkušenosti a sofistikované metody, jak úmyslně iniciovaný požár odhalit.

Práce vyšetřovatele požáru jistě není jednoduchá a nemůže ji dělat každý. Jaké požadavky musí adept na tuto profesi splnit a jaký je zájem mladých lidí?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Obecné požadavky na pozici vyšetřovatele vycházejí z požadavků potřebných k přijetí k Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR je totiž podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů bezpečnostním sborem. Tento zákon také mimo jiné specifikuje podmínky pro vznik služebního poměru. Mezi některé minimální požadavky pro vznik služebního poměru můžu uvést věk 18 let, středoškolské vzdělání (v případě pozice vyšetřovatel požárů), trestní bezúhonnost, zdravotní, fyzická a osobnostní způsobilost a další.

kpt. Ing. Stanislav Kopecký, HZS Plzeňského kraje
Na pozici vyšetřovatele požárů pak příslušník přestoupí většinou až po několika letech služby z jiné pozice například kontrolního oddělení či z řad výjezdových hasičů. Dá se říci, že vyšetřování je multioborová vědní disciplína, takže hasiči zde uplatní znalosti a zkušenosti zejména z technických oblastí, jako je elektrotechnika, chemie, požární a stavební inženýrství. Protože ale část práce vyšetřovatele je také ukládání pokut či účast na soudních procesech, je třeba mít i částečně právnické povědomí. Velmi důležitá je také psychická odolnost a vyrovnanost, protože vyšetřovatel musí být schopný ve dne či v noci vykonávat službu. Při práci na místech požárů pak komunikuje s osobami, které jsou v těžké situaci, protože při požáru například ztratili blízkou osobu nebo značnou část majetku. I proto je většina mladých lidí, kteří zatouží po tomto druhu práce odmítnuto, pokud nemá dostatek potřebných zkušeností. Obecně lze říci, že zájem o práci jako vyšetřovatel požárů, je i uvnitř sboru velmi vysoký, vzhledem k převisu žadatelů nad volnými místy. Požadavky na pozici vyšetřovatel požárů však asi nelze obecně paušalizovat, protože podmínky pro výběrové řízení na tuto pozici může ještě specifikovat služební funkcionář.

Jaká je podle vás budoucnost tohoto oboru ve světě moderních technologií? Mohl by počet požárů a živelních katastrof skutečně ubývat?
pplk. Mgr. Jakub Škoda, MV­ generální ředitelství HZS ČR
Věřme, že do budoucna budou počty požárů ubývat, ale asi na to nebudou mít vliv moderní technologie (pokud nebereme v potaz, že si děti místo hraní se sirkami budou hrát s moderními herními technologiemi). Moderní technologie ale zcela určitě můžou usnadnit práci vyšetřovatelů požárů, kontrolorů, stavařů, kteří jsou všichni součástí systému státního požárního dozoru v České republice, jenž má jako jeden z cílů omezit možnost vzniku požáru. Ale v tomto případě je to zejména o lidech, pokud budou dodržovat návody, starat se o svá obydlí, elektroinstalaci, prodlužovací kabely, pod vlivem alkoholu nebudou připravovat půlnoční večeře, usínat na gauči s cigaretou v puse, nechávat adventní věnce bez dozoru, tak určitě věříme, že nás čeká snížení počtu požárů. Můžeme tedy říci, že moderní technologie nás určitě nespasí, záleží zejména na každém z nás.


Vlastimil RŮŽIČKA, TZB­ info, foto archiv TZB­ info, zdroj: portál TZB-info.cz

Od září 2015 do června 2016 probíhal na vybraných středních školách a gymnáziích ve Středočeském a Ústeckém kraji pro cílovou skupinu mládeže ve věku 16 až 18 let pilotní dopravně­ bezpečnostní projekt „Dožij se dvaceti“ Nadačního fondu Kolečko a partnerů, na němž se podíleli mezi spolupracujícími partnery také hasiči týmů posttraumatické péče. Cílem článku je popsat a zhodnotit účinnost i míru vlivu projektu na jeho účastníky.

Jan Hamr - viník nehody, mjr. Bc. Štěpánka Komárová na tiskové konferenci (foto: Adam Jaroš, blesk.cz)Článek zkoumá, zda nebo jak projekt ovlivnil myšlení (např. postoje i chování mladých lidí, kteří projektem prošli). Vyhodnocení odpovídá na otázku, do jaké míry projekt studenty ovlivnil a na jak dlouho. Z výsledků evaluační studie je možné konstatovat, že projekt měl výrazný dopad na postoje a připravenost studentů poskytnout první pomoc. Nicméně tento efekt neměl dlouhotrvající charakter. Na základě zjištěných skutečností jsou v článku navrženy úpravy pro lepší vytěžení zkušeností a výsledků projektu do praxe. V návrhu doporučených změn pro další plánování koncepce pokračování projektu do budoucna je jako zásadní uvedeno doporučení začlenit program do dlouhodobé a systematické školní prevence rizikového chování, v čemž mohou výraznou měrou přispět i hasiči – členové týmů posttraumatické péče – v praktické části projektu.

Mezi nejzávažnější specifické kategorie úrazů patří dopravní úrazy. Na následky dopravních úrazů umírá celosvětově každoročně 1,2 miliónů osob. Při přetrvávajícím trendu lze předpokládat, že v roce 2020 zemřou na celém světě v důsledku dopravních zranění přes dva milióny osob. Přitom 40 %, tj. počet kolem 400 000 obětí dopravních nehod, představují mladé osoby do 25 let (Státní zdravotnický ústav, 2014, online, cit. 20. 5. 2017). To souvisí kromě řady složitých faktorů také s psychologickým profilem adolescentů, který je vývojově specifický rizikovostí v chování.

Samotné období adolescence je v současné společnosti chápáno nejen jako rizikové, ale dokonce jako nejrizikovější období v lidském životě (Miovský a Zapletalová, 2006, In Miovský a kol., 2015, s. 85). Z hlediska chování v provozu pak tato skutečnost samozřejmě mívá výrazný dopad. Právě děti školního věku a mladiství patří mezi nejohroženější účastníky v provozu, ať už jako chodci, nebo uživatelé nemotorizovaných či sportovních vozidel (Stojan, 2011, s. 170).

Pokud jde o diskuzi probíhající na akademickém poli, Miovský a kol. (2015) se dotýká v základním přehledu okrajově tematiky rizikového chování v dopravě, nikoli však detailněji.

Nejen z těchto důvodů se projekt „Dožij se dvaceti“ soustředil právě na dospívající ve věkové kategorii 16 až 18 let (budoucí řidiče, ale také spolujezdce, cyklisty a chodce) s obecným cílem prevence vzniku dopravních nehod či zmírnění jejich katastrofických následků a efektivní intervence v případě již vzniklé dopravní nehody. Pro splnění tohoto cíle, zvláště posledně jmenovaného, byli do praktické části projektu zapojeni partneři z řad integrovaného záchranného systému, včetně Týmu posttraumatické péče Hasičského záchranného sboru (HZS) Ústeckého a Středočeského kraje.

Tento článek proto předkládá rámcové vyhodnocení konkrétního projektu, které může být inspirací pro sestavování a vyhodnocování dalších podobných projektů tohoto typu, do budoucna i podnětem k rozvoji další mezioborové spolupráce a celoživotního učení v této oblasti zkoumání.

Metoda
Ze zmiňovaných důvodů se pilotní projekt „Dožij se dvaceti“ Nadačního fondu Kolečko a partnerů zaměřoval právě na rizikovou skupinu mladých uchazečů o řidičský průkaz nebo čerstvých držitelů řidičského oprávnění či na jejich možné spolujezdce z řad dospívajících, příp. na další účastníky silničního provozu (například chodce či cyklisty), na mapování jejich postojů (a dovedností) před akcí, těsně po akci a tři měsíce po akci.

Popis projektu „Dožij se dvaceti“, jeho zaměření a cíle
Projekt měl od září 2015 do června 2016 za konkrétní cíl snížit riziko nebezpečného chování v provozu ve vybraných středních školách ve Středočeském a Ústeckém kraji, kde dochází k vyššímu počtu smrtelných dopravních nehod právě u mladých lidí.

Lektoři z organizačního týmu se však dotkli i nejčastějších úrazů při sportovních aktivitách.

Dalším cílem bylo podpořit odvahu mladých lidí zasáhnout v případě již vzniklé dopravní nehody (simulované pod vedením záchranářů a hasičů), a tedy i snížit riziko jejích katastrofálních následků.

Projekt proběhl v 10 městech středočeské kotliny a na Ústecku, a sice ve městech Benešov, Kutná Hora, Kolín, Mladá Boleslav, Kladno, Mělník, Beroun, Teplice, Ústí nad Labem a Most.

Byl rozdělen na teoretickou a praktickou část pro celkový počet 600 studentů, vždy však pro jednu třídu (tj. asi 30 studentů). Vzhledem k tomu, že se skupiny studentů střídaly, na každé škole v každém městě se tak zúčastnilo zhruba 60 studentů (tedy rámcově dvě třídy na každou akci).

Úvodní části prezentace se účastnila vždy celá třída, která pak byla za asistence pedagogického sboru zúčastněných škol organizátory rozdělena na dvě skupiny.

Jedna zůstala u prezentace lektorky prevence, lektorů Policie ČR a lékaře, a druhá skupina odešla do menší seminární místnosti pohovořit si s člověkem s osobní zkušeností – dobrovolníkem, který zažil dopravní nehodu jako viník s vážnými následky na zdraví (konkrétně úmrtí při dopravní nehodě).

Po ukončení obou těchto částí projektu se skupiny vystřídaly a závěrem studenti obdrželi promo materiály s logem projektu (reflexní propisovací tužku, placku), dále reflexní samolepku s užitečnými informacemi, které lze použít v případě zásahu u dopravní nehody, a alkoholtestery.

Následovala praktická část projektu, která byla rozdělena na tři sekce:
1. účast studentů na simulátoru nárazu,
2. nácvik zásahu při modelové situaci dopravní nehody (s reálnou simulací úrazu tepenného krvácení nohy a hraním role zraněného ze strany záchranáře),
3. rozhovorem s příslušníky Policie ČR o odbourávání alkoholu a jiných návykových látek z organismu, s nabídkou dobrovolné zkoušky alkoholtesteru.

Každý student měl za úkol projít všemi částmi praktické části projektu, což zajišťovaly koordinátorky a praktikantky projektu.

Na závěr následovala reflexe a okamžité vyhodnocení, které měly za úkol nejen shrnout řečené, ale též zmapovat dojmy studentů z proběhlého programu a zjistit od nich zpětnou vazbu k projektu i práci lektorů všech týmů (z teoretického i praktického bloku).

Součástí lektorského a organizačního týmu byli záměrně členové různých organizací na státní, neziskové či firemní úrovni nebo i jednotlivci a zástupci studentů vybrané univerzity, a to pro zajištění co největší mezioborové spolupráce i vzájemného učení jednotlivých odborníků angažovaných v projektu.

Členové hasičských týmů posttraumatické péče se prokázali jako zkušení partneři v praktické části projektu. Využívali totiž svých znalostí z výcviku a školení první psychické pomoci i dalších typů prvních občanských pomocí a povzbuzovali zúčastněné studenty středních škol k aktivnímu zásahu při simulované nehodě v intenzivní spolupráci se záchranáři.

V březnu 2016 tvůrci projektu vytvořili za spolupráce členů zmiňovaných organizací a Psychosociálního intervenčního týmu ČR také informační materiál První občanské pomoci shrnující poprvé v upravené grafické podobě první zdravotní, psychosociální, právní i první duchovní pomoc. Materiál vycházel z původních Prvních občanských pomocí definovaných ve Standardech psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek z roku 2010, které vydalo MV­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Materiál byl zveřejněn na webových stránkách škol a uvolněn k dalšímu užívání pro studenty i jako pomůcka pedagogickému sboru při další výuce (například občanské výchovy), a to ve velkém formátu (A1).

Popis evaluace projektu
V rámci evaluace dopadu projektu se výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci zaměřili na to, jestli provedené aktivity v rámci projektu ovlivnily znalosti, dovednosti a postoje dospívajících vzhledem k poskytování první pomoci a bezpečnému chování v dopravě.

Evaluační studie se skládala ze tří částí:
a) před absolvováním setkání (intervence),
b) přímo po absolvování setkání (resp. do týdne po setkání),
c) tři měsíce po absolvování setkání.

Před absolvováním setkání dospívající vyplnili dotazník, který se zaměřoval na jejich postoje a znalosti ohledně poskytování první pomoci a bezpečného chování v dopravě (asi 10 minut). Dále pak vyplnili dotazník SURPS – škála osobnostních rysů (Dolejš, Miovský & Řehan, 2012). Přímo po absolvování setkání (resp. do týdne po setkání) dospívající vyplnili dotazník obdobně jako před akcí, dotazník byl částečně modifikován. Tři měsíce po absolvování setkání dospívající vyplnili dotazník (stejný dotazník jako před akcí). Dále pak vyplnili znalostní test z oblasti poskytování první pomoci. Jako kontrolní skupina byla stanovena vždy jiná třída (z téže školy), která se projektu neúčastnila. Žáci z kontrolní skupiny vyplnili test znalostí z poskytování první pomoci.

Zhodnocení realizované preventivní akce z pohledu dospívajících
Poslední oblastí, na kterou se výzkumníci při hodnocení realizace a dopadu projektu zaměřili, bylo zhodnocení průběhu akce samotné. Studentů jsme se ptali na tuto otázku: „Co se ti na projektu nejvíc líbilo? Co jsi považovala pro tebe za nejdůležitější?“

Z celkového počtu 548 respondentů, kteří na tuto otázku odpovídali:

• 180 osobám se líbily informace o první pomoci, včetně možnosti si ji vyzkoušet,
• 172 osobám se líbila praktická část, z čehož studenti nejvíce oceňovali simulaci nehody,
• 166 osob zaujal člověk, který vyprávěl o svém příběhu z autonehody.

Nejvíce účastníci akce hodnotili činnosti, které byly zaměřeny na praktický nácvik, prožitek situace nebo měly zážitkový rozměr.
Tomu napomáhali i hasiči, kteří kromě znalostí a dovedností v poskytování první psychické a první sociální pomoci ovládali dobře také první zdravotní pomoc. Dobře se tak doplňovali se záchranáři, kteří sledovali, zda studenti zajišťují život zachraňující úkony, hasiči připomínali zásady účelné a soustavné komunikace se zasaženým, ochranu důstojnosti, kontakty (na rodinu a blízké) i možnosti zapojit ostatní kolemjdoucí do akce.

Diskuze
Z výsledků evaluace projektu je možné konstatovat následující hlavní zjištění:
1. Studenti hodnotili projekt většinou pozitivně a jako přínosný. Nejvíce přínosné části byly nácvikové a zážitkové bloky – možnost vyzkoušet si první pomoc, simulace nehody nebo osobní sdělení účastníka dopravní nehody. Z teoretických informací nejvíce oceňovali faktické informace o první pomoci. Zjištění potvrdilo předpoklad a záměr metodologů zdůraznit při realizaci preventivní aktivity prožitkovou část. Rovněž toto zjištění je v souladu se závěry jiných autorů (např. Phillips, Ulleberg, & Vaa, 2011).

2. Postoje studentů k dopravní bezpečnosti, konkrétně k řízení u mladých řidičů, velmi přesně reflektují objektivní rizika u mladých řidičů. Studenti identifikovali jako hlavní rizika „předvádění se, vysokou rychlost, málo zkušeností nebo řízení pod vlivem alkoholu“. Toto poukazuje na fakt, že studenti jsou si poměrně dobře vědomi toho, co je pro mladé řidiče rizikem a co je hlavním důvodem vysoké nehodovosti a úmrtnosti mladých řidičů. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že mezi znalostí nebo deklarovaným postojem a skutečným chováním může být významný rozdíl, což je velmi dobře popsáno v literatuře (např. Ulleberg & Rundmo, 2003). Doporučením proto je v budoucnu se v rámci preventivních aktivit zaměřit zejména na faktory, které ovlivňují přímo chování mladých řidičů, tj. zrealizovat zejména kampaně v místě a čase největší rizikovosti (např. pátek a sobota večer, v okolí diskoték, koncertů a podobně). Z pohledu změn v postojích nenašli výzkumníci výraznější rozdíly mezi odpověďmi před a po preventivní aktivitě, s výjimkou kategorie „opatrnost“, kde se procentuální zastoupení odpovědí zvýšilo ze 3 % před preventivní aktivitou na 18 % po aktivitě (měřeno tři měsíce po absolvování projektu). Z uvedeného bychom mohli patrně usuzovat, že aktivita jako celek (tj. nikoli jenom zaměření na postoje k řízení mladých) zvýšila citlivost a uvědomění studentů k vlastnímu zdraví a zdraví ostatních. Zajímavé je, že na rozdíl od dalších zjištění v evaluaci tento faktor prokázal trvanlivost v čase (testování po třech měsících).

3. Další zjištění bylo pozorováno v oblasti postojů, připravenosti poskytnout první pomoc a znalostí ohledně poskytování první pomoci. Z odpovědí před testováním je pozorovatelné, že většina studentů volí spíš nekonkrétní nebo delegující odpovědi jako „zavolat záchrannou službu“ nebo „rozhodnu se podle aktuální situace“, na druhé straně hned po preventivní aktivitě většina studentů volí konkrétní odpovědi založené na znalosti a schopnosti první pomoc poskytnout: „zástava krvácení, zajištění základních životních funkcí nebo kontrola stavu vědomí“. Z uvedeného bychom mohli usuzovat, že realizovaná preventivní aktivita měla velmi výrazný dopad na připravenost a schopnost studentů poskytnout první pomoc. Nicméně, tento efekt se neprokázal jako trvající v delším časovém horizontu. Z odpovědí studentů po třech měsících od preventivní aktivity je vidět, že odpovědi jsou velmi podobné těm před preventivní aktivitou.

4. Neprokázal se předpoklad pracovního týmu, že účastníci preventivní aktivity budou mít lepší znalosti ohledně poskytování první pomoci než studenti z jiných tříd, kteří se preventivní aktivity neúčastnili. Vysvětlením může být fakt, že preventivní aktivita byla primárně zacílená na prožitkovou část, nikoli výukovou. Pro samotné efektivní poskytnutí první pomoci jsou však nezbytné obě části – jak znalosti, tak připravenost první pomoc poskytnout.

Závěr
Z uvedených zjištění je možné vyvodit následující závěry a doporučení pro další realizaci projektu:

1. Koncipovat preventivní aktivitu vyváženě jak z pohledu zážitkových aktivit, tak teoretického základu, včetně následného ověření získaných znalostí a dovedností. Ověření by mělo být provedeno poutavou formou pro cílovou skupinu. Nápomocné mohou být materiály, které cílová skupina může mít uloženy nebo k dispozici i po skončení projektu. Nabízí se zejména různé mobilní aplikace nebo jiné formy elektronických materiálů. Důraz by se měl klást na skutečné osvojení si teoretických znalostí první pomoci.

2. Hlavní doporučení pro budoucí realizaci preventivní aktivity je však její začlenění do celkového konceptu aktivit prevence rizikového chování mladých lidí v ČR. Jak z evaluace jasně plyne, dopad aktivity v krátkodobém horizontu je vysoký – z čehož lze usuzovat na její vhodnou koncepci a vhodné efektivní provedení, nicméně z pohledu delšího času (v naší studii tři měsíce) se tento pozorovaný dopad vytrácí. Zařazení preventivní aktivity do systému dlouhodobého preventivního působení na mladé lidi by mohl zajistit i větší stálost dopadu aktivity v čase. Toto doporučení je v souladu s obecně akceptovanými principy efektivní prevence: komplexnost a kombinace strategií, kontinuita působení a systematičnost plánování, cílenost a adekvátnost poskytovaných informací (Miovský a kol., 2015). Limitace evaluační studie autoři spatřují zejména ve složení výzkumného souboru evaluační studie a propojení odpovědí ve třech fázích dotazování. Výzkumný soubor byl sestaven příležitostně, tzn. dotazníky byly sbírány ve třídách a školách, kde to organizační podmínky (zejména časové) dovolily. Pro další šetření bude nutné zajistit větší reprezentativnost vzorku, tj. zaměřit se na školy větší a menší, ve městě, mimo město a podobně. Druhou značnou limitací (zejména) při statistickém zpracování byla absence spojovacího kritéria mezi třemi dotazníky. To znamená, že nebylo možné párovat odpovědi stejných studentů v jednotlivých fázích dotazování (před, po, tři měsíce po). Opět, pro další fázi evaluace aktivity je zapotřebí zabezpečit sběr dat tak, aby bylo možné jednotlivé dotazníky párovat. Další limitací je použitá metoda – dotazník. Autoři článku si uvědomují, že proklamované postoje a znalosti respondentů v dotaznících nemusí plně odpovídat jejich skutečnému chování v situaci, které vyžaduje poskytnutí první pomoci.

3. Výstupy pro organizátory
Z popsaného výstupu metodologů vyplývá, že pro úspěšnou realizaci a efektivitu projektu je z pohledu organizátorů akce v budoucnu nutné:

• prezentovat jednotlivá témata projektu v etapách, nikoli najednou během jediného dne,
• periodicky se k dopravně­ bez­peč­nostním tématům vracet a včleňovat je ve spolupráci s místními pedagogy mladistvým (a mladým dospělým) i do ostatních předmětů, jako je občanská výchova a další související předměty,
• využívat při výuce poznatků a metod zážitkové pedagogiky.

Další doporučení vztahující se také na hasičské týmy posttraumatické péče:

• vzhledem ke skutečnosti, že metodolog doporučil projekt v upravené podobě plošně zařadit do školních učebních plánů středních škol, nabízí se možnost získané zkušenosti z projektu předat místním týmům, tj. ředitelům a pedagogům středních škol v kraji, včetně metodiků primární prevence, dále krajským hasičům a policistům a místním ověřeným záchranářům, kteří při poskytování pomoci neváhají využít reálně simulované modelové situace a samozřejmě zřizovatelům škol,
• dalším návrhem je také doporučení zvolit jako dílčí koordinátory projektu aktivní studenty středních škol, učilišť či gymnázií, ve kterých se bude projekt realizovat a již jsou angažovaní v tématu prevence dopravních nehod a jejich následků (participace umožňuje větší identifikaci s tématem a tudíž i větší angažovanost mládeže),
• projekt se bude ve spolupráci s metodologem nadále vyhodnocovat (dotazovat se nejen zúčastněných, ale i kontrolní skupiny, která se projektu neúčastnila),
• je potřeba zapojovat do projektu občany z kraje s vlastní zkušeností s dopravní nehodou (viníkem nebo poškozeným, tj. obětí nehody – jejich lektorské angažmá zároveň napomáhá ke zpracování jejich specifické zkušenosti do života – umožňuje snadnější posttraumatický růst a studenty oslovuje vzhledem k autentické zkušenosti žádoucím směrem, protože ovlivňuje jejich postoje k bezpečnému chování v provozu). S vytipováním příhodných osob by mohli pomoci právě hasiči nebo policisté vzhledem k tomu, že nezřídka zasahují při dopravních nehodách. Osvěta z hlediska prevence rizikového chování mladistvých by totiž měla mít v dopravě opět své oprávněné místo.

Literatura
Monografie a odborná periodika:
[1] MIOVSKÝ, Michal a kol. 2015. Prevence rizikového chování ve školství. Praha: Klinika adiktologie, 1. LF UK a VFN Univerzity Karlovy v Praze. 283 s. ISBN 978-80-74-22-392-1.
[2] MIOVSKÝ, Michal, DOLEJŠ, Vladimír, ŘEHAN, Martin. 2012. Testová příručka ke škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS – Substance Use Risk Profile Scale). Testová příručka. Praha: Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. ISBN 978-802-87258-81-1.
[3] PHILLIPS, R. O., ULLEBERG, P., VAA, 2011. Meta­ analysis of the effect of road safety campaigns on accidents. Accident Analysis & Prevention, 43(3), 1204-1218.
[4] PRACOVNÍ SKUPINA PRO VYTVÁŘENÍ A OVĚŘOVÁNÍ STANDARDŮ PSYCHOSOCIÁLNÍ KRIZOVÉ POMOCI A SPOLUPRÁCE PŘI MV–generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. 2010. Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek. Praha: MV–generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. 43 s. ISBN 978-80-866-40-51-8.
[5] STOJAN, Mojmír. Portfolio of the aspects of traffic safety education at school and in the family with affinity to traffic pedagogy. In: School and Health 21, 2011: health literacy through education. 1st ed. Brno: Masaryk University with collaboration by MSD, 2011. 2011, s. 183–195. ISBN: 978-80-210-5720-3.
[6] ULLEBERG, P., RUNDMO, T. 2003. Personality, attitudes and risk perception as predictors of risky driving behaviour among young drivers. Safety science, 41(5), 427–443.

Internetové zdroje
STÁTNÍ ZDRAVOTNICKÝ ÚSTAV, ZVADOVÁ Zuzana, JANOUŠEK Stanislav. Prevence úrazů a otrav v České republice. © 6. 3. 2014. [cit. 10. 5. 2017]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/podpora­ zdravi/prevence­ urazu­ u-deti­ a-dospivajicich­ cr
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Dětské úrazy v ČR [online]. © 17. 5. 2008,
[cit. 10. 5. 2017]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/prevence­ detskych­ urazu­ v-ceske­ republice_1011_3.html.


Mgr. Jana NEUSAROVÁ, Ph.D., Univerzita Jana Amose Komenského Praha, PhDr. Matúš ŠUCHA, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, foto autoři

Psychologická služba Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) dlouhodobě spolupracuje v rámci oblastí své činnosti se širokou škálou organizací. Psychologické pracoviště MV­ generálního ředitelství HZS ČR v posledních sedmi letech prohlubuje spolupráci také na mezinárodní úrovni, a to nejenom v rámci různých mezinárodních projektů zaměřených na zvládání mimořádných událostí, ale také formou odborných jednání s dalšími partnerskými subjekty ze zahraničí.

Z dříve navázané spolupráce připomeňme pracovní setkání s kanadskými lektory Patty Stewart McCord a Thomasem McCord, akreditovanými lektory ICIFS (The International Critical Incident Stress Foundation), zaměřený na nejnovější poznatky v oblasti CISM (Critical Incident Stress Management – Systém řízení stresu při kritických událostech), na němž je založen systém posttraumatické péče o příslušníky uniformovaných sborů včetně HZS ČR (rok 2010); dále vzdělávání ukrajinských krizových interventů, pro něž uspořádala Charita České republiky společně s psychologickou službou HZS ČR v letech 2014 a 2015 dva týdenní vzdělávací kurzy; a výměnu zkušeností a odbornou přípravu pro psychology moldavských hasičů, (spolupráce byla zahájena v roce 2015 a vyvrcholila supervizní návštěvou psychologa HZS ČR při lektorování kurzu pro moldavské hasičské interventy v poskytování první psychické pomoci, jehož formát převzalo Moldavsko z České republiky). Přínosnou se ukázala také spolupráce s rakouskou psycholožkou prof. Dr. Barbarou Juen z Univerzity v Innsbrucku, koordinátorkou psychologického týmu Rakouského červeného kříže, mezi jejíž zkušenosti patří mimo jiné např. poskytování psychosociální krizové intervence po požáru lanovky v Kaprunu, koordinace podpory osobám zasaženým v roce 2004 tsunami, výcvik izraelských paramediků. V říjnu 2017 proběhl na psychologickém pracovišti MV-generálního ředitelství HZS ČR workshop s psychology německé organizace THW (Technisches Hilsfwerk Deutschland), který byl zaměřen na vzájemné představení systému krizové pomoci a nastavení postupů příhraničí spolupráce obou zemí. Krizoví interventi THW jsou však v současné době připravováni pouze jako podpora pro zasahující hasiče, velmi tedy ocenili informace o vzdělávání českých interventů a hasičů v oblasti komunikace s lidmi zasaženými mimořádnou událostí.

Rozdíly v psychologické pomoci
V listopadu 2017 proběhl mezinárodní seminář psychologických služeb hasičských záchranných sborů zemí Visegrádské čtyřky (V4). Jednání se uskutečnilo na základě dohody mezi nejvyššími představiteli participujících organizací a zúčastnili se ho kromě české strany tři zástupci Slovenské republiky, dva zástupci Polska a dva psychologové z Maďarska. Cílem setkání bylo vzájemné předání odborných zkušeností na poli psychologických služeb, a to jak v oblasti výběru příslušníků, jejich psychologického vzdělávání, tak i v oblasti poskytování podpory a poradenství, včetně zabezpečování psychosociální pomoci lidem zasaženým mimořádnými událostmi. Zástupci delegací všech zúčastněných zemí prezentovali systém psychologických služeb, zástupci české delegace navíc hostům představili fungování psychologické laboratoře a vypracované postupy poskytování první psychické pomoci a jednání a komunikace s lidmi s různým druhem postižení během zásahu, včetně ukázek z výukových DVD. Ze setkání vyplynulo, že pouze psychologická služba HZS ČR se zabývá všemi zmíněnými činnostmi v plném rozsahu, k čemuž vyslovili přítomní zahraniční hosté respekt. Slovenští psychologové Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky fungují totiž pouze dovnitř sboru – psychosociální pomoc lidem, které zasáhla mimořádná událost, poskytují jiné organizace – například nezisková organizace Modrý Anjel aj. Pro změnu polští hasičští psychologové vůbec neprovádějí psychodiagnostická vyšetření a u maďarských kolegů naopak tvoří psychologické testování podstatnou část jejich pracovní náplně, neboť se hasiči pravidelně povinně podrobují psychologickému testování. Vzhledem k této skutečnosti vyslovili hosté ze zemí V4 užitečnost dalšího pracovního setkávání, přičemž se do budoucna jeví jako efektivní zaměřit se na jednotlivých pracovních setkáních vždy na jednu konkrétní dílčí oblast činnosti, a té se pak věnovat do hloubky. Třeba v oblasti psychodiagnostiky zanalyzovat metodiku a používané psychodiagnostické testy, v psychologické přípravě a vzdělávání příslušníků zmapovat témata, která se jeví jako nejvíce potřebná apod. Na závěr můžeme říci, že výměna specifických zkušeností a vzájemná inspirace bývá největším přínosem těchto mezinárodních akcí.


plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Od roku 2014 Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje (HZS Olomouckého kraje) spolupracuje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“ neboli Bezpečnost Osob se Specifickými Potřebami.

V rámci tohoto projektu se příslušníci HZS Olomouckého kraje již několik let věnují poskytování pomoci spoluobčanům se specifickými potřebami. Již dříve jsme psali o projektu „Vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému“, který byl zaměřen na osoby nevidomé a slabozraké, osoby s poruchou sluchu, tělesně postižené a osoby s kombinovaným postižením. V rámci projektu hasiči provedli několik besed pro specifickou skupinu posluchačů (nevidomí, neslyšící a tělesně postižení), včetně taktických cvičení jednotek požární ochrany na téma „Požár objektu“, kdy byla provedena evakuace účastníků přednášek a zaměstnanců zařízení ze zakouřeného prostoru s využitím evakuačních masek.

Dále zpracovali příslušníci HZS Olomouckého kraje ve spolupráci se sdružením SONS, Tyfloservis, o.p.s, a odborem ochrany obyvatelstva Magistrátu města Olomouce příručku pro slabozraké a nevidomé pod názvem „Příručka pro zrakově postižené – mimořádné události“. V ní jsou zejména uvedeny rady a doporučení, jak se zachovat při požáru v bytě, nebo jak reagovat na nebezpečí při vzniku mimořádné události.

Po kladné odezvě vydané příručky pro dospělé jsme oslovili zástupce Střední školy, Základní školy a Mateřské školy prof. V. Vejdovského Olomouc­ Hejčín pro slabozraké a nevidomé, zda by byl zájem o vytvoření příručky s tématikou ochrany obyvatelstva a požární ochrany pro žáky a studenty této školy. Zájem ze strany školy byl, a tak na základě spolupráce jsme připravili texty k tématům, jak nahlásit mimořádnou událost, požár v bytě, varování, evakuace a další. Zvláštní kapitola byla zaměřena na téma „Jsem v ohrožení, co mám udělat“ s radami a pokyny právě pro slabozraké a nevidomé. Učitelé probrali uvedená témata ve třídě s žáky, aby ověřili, zda žáci pochopili obsah. Po částečné úpravě textů k potřebám slabozrakých a nevidomých dětí se publikace doplnila obrázky vystihujícími témata. Opět jsme navázali spolupráci s tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana, která vytvořila tiskové matrice pro tisk zvětšeného písma a perforování braillovým písmem. Příručka byla vyhotovena v nákladu 250 kusů. Bude sloužit jako pomůcka pro výuku na jmenovaných školách prof. Vejdovského, dále bude distribuována přes Speciální pedagogické centrum v rámci Olomouckého kraje pro pedagogy a asistenty, kteří pracují se slabozrakými a nevidomými žáky. Celou akci finančně zaštítil Krajský úřad Olomouckého kraje, který zabezpečil i dotisk první příručky pro dospělé „Příručka pro zrakově postižené – mimořádné události“ v nákladu 100 kusů. Příručku bude distribuovat sdružení SONS.

Další projekt pomoci osobám se specifickými potřebami „Hlásiče kouře a detektory nebezpečných plynů“ je realizován od roku 2015 ve spolupráci se statutárním městem Olomouc. Spolu s odborem sociálních věcí Magistrátu města Olomouce jsou vytipovány domy a byty s pečovatelskou službou v majetku města, ve kterých je vyšší riziko vzniku požáru a otravy plynem (obyvatelé používají k vaření plynové sporáky). V těchto objektech jsou instalovány hlásiče požáru a detektory nebezpečných plynů, které vybral HZS Olomouckého kraje. Při výběru těchto zařízení se kladl důraz na kvalitu a životnost přístrojů. Vybrané hlásiče jsou s desetiletou životností baterií a garancí záruky. Montáž detektorů a seznámení obyvatel bytu s obsluhou těchto zařízení provádí profesionální hasiči ze stanice Olomouc. Kromě domů s pečovatelskou službou byli v roce 2016 hlásiče kouře, detektory nebezpečných plynů a oxidu uhelnatého instalovány i v bytech osob slabozrakých a nevidomých ve spolupráci se sdružením SONS a v roce 2017 proběhla montáž hlásičů kouře a detektorů plynu a oxidu uhelnatého pro osoby ze Spolku Trend vozíčkářů Olomouc.

Přínosem projektů je zejména to, že se podařilo v Olomouckém kraji systematicky a dlouhodobě věnovat této dříve opomíjené problematice vzdělávání osob se specifickými potřebami. Příručka pro vzdělávání žáků a studentů středních škol se specifickými potřebami jim pomůže získat vědomosti v oblasti ochrany obyvatelstva a požární ochrany a zvýší jejich připravenost na zvládání mimořádných událostí nebo osobních krizových situací. Pro HZS Olomouckého kraje tím vznikla možnost ověřit si znalosti uvedených skupin občanů a realizovat další podněty při rozvíjení oblasti vzdělávání a přípravy praktických ukázek a cvičení se zapojením občanů se specifickými potřebami.


kpt. Bc. Jiří JANHUBA, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

„Hugo byl asi nejmenší slon na světě. Proto jezdil s cirkusem.“ Takto začíná pohádka O malém velkém slonovi, jejímž autorem je tiskový mluvčí HZS Ústeckého kraje por. Ing. Lukáš Marvan. Tento příběh se spolu s grafickým ztvárněním stal základem projektu „hasičský slon Hugo“. Oslovili jsme známou ústeckou výtvarnici Mgr. Lenku Procházkovou, která vytvořila postavu slona Huga a grafické podklady pro další vzdělávací materiály. Z návrhů jsme vybrali slona, který působí vesele a pozitivně, je vybarven světle modrou barvou, oblečen do zásahového oděvu, má přilbu a na konci chobotu proudnici.

Cílovou skupinu projektu tvoří nejmenší děti, navštěvující mateřské školy a třídy prvního stupně základních škol. Jsou tedy ve věku, kdy se začíná s výchovou dětí v problematice požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Odpovídajícím způsobem se je snažíme ovlivňovat, především vyloučit jejich rizikové chování. Nyní máme novou možnost oslovit je prostřednictvím „hasičského slona Huga“ - hračky, která nám při práci pomáhá. Z obrázků, které Mgr. Lenka Procházková nakreslila, bylo vytvořeno nejen hasičské pexeso a omalovánky, které seznamují děti zábavnou formou s vhodným a nevhodným chováním a rozdává se na různých akcích. Obrázky se také staly podkladem pro první sadu našeho výukového materiálu – plastových destiček, které využíváme při prezentaci. Nejmenší děti rády skládají puzzle se slonem Hugem, větším dětem pak nad obrázky s různými situacemi vysvětlujeme vhodné a nevhodné chování. Celý projekt ovšem nesměřuje pouze ke vzdělávání dětí. Výstupem projektu je také „hasičský slon“ ve formě hračky - maňáska, který je využíván v rámci posttraumatické péče při zásazích, kdy jsou účastníky malé děti. Ulehčuje zasahujícím hasičům komunikaci s dětmi, pomáhá zvládat velmi stresové situace.

S uvedením Huga do života nám pomohly samy děti. Počátkem roku 2017 jsme vyhlásili výtvarnou soutěž „Slon Hugo pomáhá hasičům…“ pro děti z mateřských škol. Prostřednictvím odboru školství Krajského úřadu Ústeckého kraje jsme oslovili všechny mateřské školy v Ústeckém kraji. Spolu s propozicemi soutěže jsme dětem poslali i pohádku „O malém velkém slonovi“. Po jejím přečtení a diskuzi o práci hasičů kreslily svoji představu slona Huga i to, jak pomáhá hasičům při jejich práci. Do soutěže se aktivně zapojilo 62 mateřských škol a celkem jsme obdrželi 461 výkresů. Počátkem dubna 2017 proběhlo vyhodnocení nejlepších prací na úrovni jednotlivých územních odborů. Děti, které se umístily na prvních třech místech, postoupily do krajského kola. Odměny byly nejen pro vítěze, ale také pro všechny zúčastněné mateřské školy, které dostaly výukový materiál pro práci s dětmi. Vyhodnocení krajského kola proběhlo v ústecké zoologické zahradě, kam byla pozvána široká veřejnost. Osobní pozvánku obdržely děti s rodinami, které se umístily v okresních kolech. Pro ně byl připraven zvláštní program, včetně fotografování s živými slony.

Na jednotlivých stanovištích jsme dětem hravým a interaktivním způsobem vysvětlovali, jak hasiči pracují, jaké vybavení k práci používají, a za pomoci obrázků jsme je učili správnému chování. V práci a vybavení hasičů jsme hledali přirovnání se zvířecím světem. Dětem jsme například ukazovali oděvy, které používají hasiči při práci a které je chrání před ohněm a jinými negativními vlivy. Kůže slona či hrocha, nebo krunýř želvy je příkladem ochranných prvků v přírodě. Hydraulické vyprošťovací zařízení jsme dětem připodobnili k zobáku papouška, kterým si rozlouskne i velmi tvrdé ořechy. Cisternu s vodou jsme přirovnali k dvouhrbému velbloudovi, chobot slona zase funguje jako hadice. Na dětském hřišti byla postavena „opičí dráha“, kde si děti mohly vyzkoušet lana a další lezecké vybavení.

Vyvrcholením celodenní akce bylo divadelní představení na motivy pohádky „O malém velkém slonovi“, které zrealizovalo teplické Divadlo V pytli. Příběh vyprávěl o putování slona Huga až z daleké Srí Lanky do Ústí nad Labem, a proč vlastně už nechtěl pracovat u cirkusu. Do představení se aktivně zapojily i děti, které pomohly Hugovi bojovat s požárem s předem připravenými plamínky a kapičkami. Celé představení bylo velmi kontaktní a interaktivní. Na konci pohádky Hugo poprosil ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje plk. Ing. Romana Vyskočila, zda by mohl pracovat pro hasiče. Děti se za něj sice sborem přimlouvaly, nebylo to však pro Huga vůbec jednoduché. Musel splnit několik úkolů, protože práce hasičů je náročná a nemůže tam pracovat každý. Děti mu s plněním úkolů pomohly. Hugo pak složil slib a stal se hasičem. Jeho prvním velkým úkolem byla pomoc při vyhlášení vítězů celé výtvarné soutěže. Spolu s ředitelem plk. Ing. Romanem Vyskočilem a Mgr. Lenkou Procházkovou, která Huga vytvořila, předal vítězům spoustu krásných cen, včetně maňáska slona Huga. Od té doby se podílí na realizaci větších, preventivně výchovných akcích, jako například Litoměřické slavnosti, kde prováděl děti po hasičské stanici.

Výtvarná soutěž a velká preventivně výchovná akce v zoologické zahradě se uskutečnily za finančního přispění Ústeckého kraje. Ústecký kraj se dlouhodobě významně podílí na podpoře výchovy a vzdělávání v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Finančně nám pomáhá každoročně zajistit soutěž Mladý záchranář pro děti druhého stupně základních škol, dále také spolufinancuje tvorbu a nákup vzdělávacího a výchovného materiálu, který je na akcích rozdáván veřejnosti.


por. Ing. Iva KARAFIÁTOVÁ, kpt. Ing. Pavel VAŠÍČEK, HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje

V lednu 2018 vydalo Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) celková shrnutí aktivací Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus) za rok 2017, kdy byl Mechanismus aktivován v celkem 33 případech, z toho 11krát v rámci EU a 22krát vně Evropské unie (viz obrázek). Článek je však zaměřen na nedávné aktivace Mechanismu, které se staly závěrem loňského a počátkem letošního roku.

Tropická bouře Tembin zasáhla území jižních Filipín dne 23. prosince 2017, bylo zasaženo přes 673 000 osob. Z toho 140 000 osob přímo bleskovými povodněmi a sesuvy půdy. Nejvíce postižen byl ostrov Mindanao, na kterém zemřelo 164 osob. Tato velká katastrofa byla způsobena absencí varovného systému, selháním systému prevence a přípravy a zejména nulovou výměnou informací. Vzhledem k tomu, že se katastrofa stala v celkem frekventované oblasti tropických bouří, je tento fakt zarážející. Některé provincie žádaly tamní vládu o pomoc. Vláda však adekvátně nereagovala i přesto, že rozsah katastrofy byl evidentně nad kapacitu národních sil. Situace v oblasti byla o to vážnější, že místní úřady se odvolávaly, že „vládní záchranné fondy“ jsou před koncem roku zcela vyčerpány a není možné provádět záchranné a vyprošťovací práce. Vláda nepožádala ani o mezinárodní pomoc.

Zdroj: ERCC, Aktivace Mechanismu v roce 2017
V postižené oblasti je také velice komplikovaná politická situace, což nepřispělo ke zkvalitnění organizace záchranných prací; trvale zde nepůsobí větší množství humanitárních organizací, aktivní jsou pouze ACF (Austin Christian Fellowship, tým pro reakci na katastrofy) a Mezinárodní federace Červeného kříže (IFRC). Z tohoto důvodu došlo k zásadnímu nedostatku humanitárních koordinátorů v místě katastrofy. V důsledku katastrofy bylo umístěno 111 641 osob ve 231 provizorních evakuačních centrech. Dne 26. prosince 2017 do oblasti přijeli dva odborníci vyslaní DG ECHO (Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise) a následně podali informace o aktuální kritické situaci v oblasti, kde stále vládl zmatek, a místní úřady nebyly schopny zvládnout systematickou evakuaci z oblasti. V některých městech a obcích byly od 22. prosince 2017 uzavřeny radnice z důvodu vánočních svátků.

Urgentní žádost směrovaná státům zúčastněným v Mechanismu obsahovala požadavek na přístřešky pro rodiny, postele, ale také teplé oblečení a deky vzhledem k teplotám v tomto ročním období. V oblasti byl vážný nedostatek pitné vody, preventivních balíčků proti choleře, hygienických balíčků apod. Dne 26. prosince 2017 požádala IFRC o pomoc ve výši 2,8 milionů CHF (2,4 milionu EUR) na podporu 20 000 postižených. Následně poskytla Evropská unie humanitární pomoc ve výši 570 000 eur jako pomoc nejvíce postiženým rodinám.

Rozsáhlá epidemie záškrtu v Bangladéšské lidové republice
Dalším případem, kdy byl Mechanismus aktivován, je rozsáhlá epidemie záškrtu, která se šíří v uprchlickém táboře v Bangladéšské lidové republice mezi rohingskými uprchlíky z Myanmaru (dříve Barma). V srpnu loňského roku bylo v uprchlickém táboře evidováno 655 500 Rohingů. Koncem loňského roku byla již situace v táboře neúnosná, šíření záškrtu mezi uprchlíky se nedařilo ani omezit ani zastavit. Dne 16. prosince 2017 požádal Světový potravinový program (WFP – World Food Program) o mezinárodní pomoc, čímž byl aktivován i Mechanismus. Za tři dny potvrdilo žádost o pomoc také bangladéšské Ministerstvo zdravotnictví a rodiny s tím, že upřesnilo personální a materiální vybavení pěti požadovaných Zdravotnických týmů pro mimořádné události (EMT - Emergency Medical Team) s předpokládanou dobou nasazení tři měsíce. Pomoc nabídla Velká Británie a dne 23. prosince 2017 vyslala do oblasti na pět dní odborný tým, který zmapoval situaci na místě.
Na základě zjištěných informací bylo následně rozhodnuto, že je třeba okamžitě jednat a první část EMT odcestovala do Bangladéše dne 28. prosince 2017. Celkově tedy bylo v oblasti nasazeno 40 osob s veškerým zdravotnickým vybavením. Britské týmy pracují ve třech zdravotnických zařízeních ve městec Leda a Kutupalong. V oblasti je také nasazen zdravotnický tým z Austrálie, IFRC z Iránu a IFRC z Japonska. Pozemní transport týmů a uskladnění materiálu zajišťují partneři Světového potravinového programu (WFP – World Food Program). Poslední zpráva z oblasti, kterou obdrželo dne 8. ledna 2018 ERCC, byla, že mezi rohingskými uprchlíky je evidováno 3 300 případů záškrtu a hlášeno 30 mrtvých. Dne 13. ledna 2018 odcestovala do oblasti druhá část britského EMT v počtu 22 osob.

Bouře Eleanor v Evropě
Nad Atlantským oceánem se 2. ledna 2018 zformovala bouře Eleanor a pokračovala směrem na evropský kontinent. Za pouhé dva dny dorazila na území Francie, kde zabila jednoho člověka v oblasti Alp, několik lidí zranila a poničila mnoho domů. V alpské oblasti byly zcela ochromeny dálnice, silnice a letový provoz byl omezen zejména v Paříži a Štrasburku. Na francouzsko­ švýcarském letišti Basel­ Mulhouse byl provoz zcela přerušen. Švýcarsko, Nizozemí, Velká Británie a Německo byly postiženy zejména výpadkem elektrického proudu a omezením v dopravě.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

Ochrana dýchacích cest představuje základní způsob ochrany, zejména v případě, máme­ li se chránit před působením nebezpečných chemických látek, B­ agens, kontaminací radioaktivními látkami, ale také před polétavými prachovými částicemi, pevnými a kapalnými aerosoly. Prostě všude tam, kde je nezbytné zabránit vniknutí nežádoucích látek do těla člověka.

Nejjednodušší ochrana, zastoupená nejrůznějšími druhy filtračních polomasek, slouží pouze k ochraně před polétavými prachovými částicemi, různými druhy aerosolů a částečně také před B­ agens. Filtrační polomasky nejsou vhodné k záchytu nebezpečných látek, nechrání oči ani obličej uživatele. Jsou ale daleko levnější než ostatní druhy ochranných prostředků, snadno se nasazují a upevňují, nevyžadují zvláštní trénink ani manipulaci. Vyšší stupeň ochrany pak představují různé druhy polomasek a ochranných masek, které v kombinaci s vhodným druhem filtru poskytují i ochranu před nebezpečnými látkami. Ochranné masky navíc chrání také oči a obličejovou část uživatele, případně celou hlavu, jedná­ li se o celohlavovou ochrannou masku. Nejvyšší stupeň ochrany představují ochranné masky doplněné izolačním dýchacím přístrojem. Uživateli se tak dodává čistý vzduch z nezávislého zdroje. Tento způsob ochrany má ale řadu nevýhod, z nichž asi největší představuje nutnost používat jako zdroj vzduchu tlakové lahve. Ty pro běžného uživatele představují určitou zátěž, na kterou je nutné se předem připravit. S tím souvisí nutnost speciálního tréninku, což omezuje použití tohoto způsobu ochrany pouze pro speciálně vycvičené osoby, jakými jsou například příslušníci HZS ČR. Nevýhodou je také omezený limit pro použití (přibližně 40 minut), vysoké pořizovací náklady, náklady na údržbu a u pracovníků nosících vousy potíže s dýcháním, neboť v tomto případě ochranná maska již tak těsně nepřiléhá k obličeji.

Možné řešení
Proto se již v minulosti hledal způsob, jak zejména pro civilní obyvatelstvo tuto ochranu zefektivnit a zároveň zvýšit ochranný faktor, aniž se tím sníží uživatelský komfort. Toho se dosáhlo zařízením, které nezávisle na vůli člověka přivádí do „podmaskového“ a „pododěvního“ prostoru čistý filtrovaný vzduch. Příkladem může být česká dětská kazajka DK-88 využívající ventilátoru k nasávání vzduchu přes filtry typu MOF nebo ochranný oděv OPCH-90-CO využívající autonomní zdroj filtrovaného vzduchu, a to k nucené ventilaci do „pododěvního“ i „podmaskového“ prostoru. Tito předchůdci dnešních moderních filtroventilačních jednotek (FVJ) představovali sice určitý pokrok, přesto měli řadu nedostatků, jakými byly například nízký průtok vzduchu, nemožnost nastavení různých průtoků, obtížná dekontaminovatelnost, kratší doba provozu, neexistence systému varování uživatele z důvodů snížení kapacity baterie a filtru a podobně. Vývoj a výroba FVJ umožnily tyto nedostatky eliminovat.

Výhody
Moderní systémy ochrany dýchacích cest jsou založeny na použití FVJ, s jejichž pomocí se uživateli dodává čistý vzduch. Tyto systémy zajišťují jednak vysokou úroveň ochrany (danou vyšším ochranným faktorem) a zároveň poskytují uživateli značný komfort, zejména při dlouhodobém používání. Díky neustálému přívodu čerstvého vzduchu nedochází k pocení, není nutné překonávat dýchací odpor, jako je tomu například u masek s filtry. Je­ li použita kukla nebo helma, dochází k ochraně jak očí, tak i celého obličeje. I když současné filtroventilační systémy principiálně fungují prakticky stejně, na první pohled se od sebe liší. Je to dáno jednak vlastní filtroventilační jednotkou a jednak způsobem jejího ovládání. Uživatel si tak může volit od jednoduchých automatických řídicích dýchacích jednotek bez signalizace a nastavování až po sofistikované přístroje s možností diagnostiky, širokého nastavení a řízení průtoku vzduchu. Tyto systémy mohou existovat v provedení pro prostředí s nebezpečím výbuchu, se zapouzdřeným motorem a s vysokou ochranou proti zkratování a zanesení nebo mohou mít ventilátory integrované přímo do ochranných masek a kukel.

Redukce námahy při dýchání
Ochranný systém se většinou skládá z FVJ, kterou pracovník nosí na opasku, lehké spojovací hadice a ochranného hlavového dílu (maska, polomaska, kukla či helma) s integrovaným rozvodem vzduchu. Jednotky i hlavové díly se vyrábějí v různých modifikacích podle druhu nebezpečné látky a typu práce (ochrana obyvatelstva, lakování, svařování, broušení, práce v chemickém provozu, výroba léků a podobně). Výhodou je maximální kompatibilita jednotlivých dílů. Základem každé FVJ je motorem poháněné čerpadlo, které dodává proud čistého vzduchu do ochranné hlavové dýchací části, případně do celého ochranného oděvu. Dodávaný vzduch tak má hned několik významů. Slouží nejen jako zdroj vzduchu pro dýchání, ale zabraňuje i zamlžování zorníku. Dále snižuje námahu při dýchání, neboť proud vzduchu výrazně redukuje plicní stres, který se vyskytuje u podtlakových respirátorů (redukce stresu usnadňuje například provádění těžké práce, dokonce i za extrémních klimatických podmínek a značně prodlužuje psychickou odolnost, zdatnost a duševní bystrost při současném poskytování vysokého stupně pohodlí). V neposlední řadě má i chladicí efekt, neboť proud vzduchu rychleji odnímá teplo z podmaskového prostoru, což opět vede k prodloužení doby použití, zejména ve vlhkém, teplém a vysoce stresovém prostředí.

Ochrana uživatele pak spočívá v tom, že FVJ, která je napájena vhodnými bateriemi, nasává okolní vzduch a ten proudí skrz připojené protiprachové nebo kombinované filtry. Ty pak z procházejícího vzduchu odstraňují nebezpečné látky (prach, aerosoly, chemické plynné sloučeniny). Následně s mírným přetlakem se vzduch vhání do příslušného hlavového dílu (ochranná maska, kukla, helma) a poté, přes výdechové ventilky, se vrací zpět do okolního prostoru. Tímto způsobem je znemožněno, aby uživatel dýchal nebezpečné látky obsažené v okolním kontaminovaném vzduchu. V anglosaské literatuře se tato metoda označuje jako PAPR (Powered Air Purifying Respirator). Hlavní výhodou tohoto způsobu ochrany je samotný přetlakový systém, neboť tím dochází k eliminaci potíží s dodatečným dýchacím odporem, který musí plíce překonávat u podtlakového systému. Navíc hlavové díly zpravidla kombinují více ochranných prostředků do jednoho (ochrana dýchání, zraku, obličeje a někdy také ochrana sluchu a hlavy). U kukel a ochranných přileb navíc odpadá řešení problému těsného přiléhání k obličeji.

Omezení systému
Nevýhodou je objem přístroje, hlučnost, závislost na baterii (použití omezuje životnost baterie a stav akumulátoru), obtížná komunikace, vyšší počáteční pořizovací cena, nutnost pravidelné údržby. PAPR systém se musí používat, čistit, kontrolovat a udržovat v souladu s dodaným návodem k obsluze a údržbě. Před každým jeho použitím by se měla vyhodnocovat rizika. Uživatel se tak musí ujistit, že PAPR systém je vhodný k použití při všech možných rizicích, která mohou v daném místě nastat, a to po dobu, během níž se bude používat. Ani PAPR systém nelze použít v prostředí s nedostatkem kyslíku (<17 %) nebo při haváriích, kdy není známa koncentrace nebezpečných látek. PAPR se někdy nazývá jako přetlaková maska, ventilační jednotka nebo jen ventilátor.

Elektronika a uživatelské režimy
Současné FVJ se vyznačují kompaktními rozměry, nízkou hmotností, vysokou mechanickou i chemickou odolností a odolností vůči UV záření, odolností proti vnikání kapalin a pevných částic a snadnou dekontaminovatelností sprchou. Unikátní automatický uzavírací systém zabraňuje nechtěné kontaminaci pevnými částicemi při výměně filtrů. Běh motoru se elektronicky řídí a vyznačuje se množstvím pokročilých funkcí přehledně zobrazených na displeji jednotky. Moderní jednotky disponují více uživatelskými režimy – kukla/maska/asbest – s průtokem vzduchu od přibližně 70 až do 250 l.min-1. Mají elektronickou vizuální a zvukovou indikací zanesení filtrů s možností naprogramování doby výměny filtru a elektronickou vizuální a zvukovou indikaci nízké kapacity baterie s možností jejího rychlého dobytí, akumulátory jsou buď Li­ Iontové, nebo NiMH. FVJ se dále vyznačují okamžitým upozorněním uživatele v případě náhlého poklesu tlaku nebo selhání motoru, vestavěným datovým čipem s možností monitoringu a pravidelných kontrol během připojení k PC s údaji, které uživatele informují o celé historii používání respirátoru včetně doby použití (tyto informace lze uložit do počítače), mikroprocesorem poháněným ventilátorem atd.

Příslušenství k FVJ
Především jde o kompletní sortiment filtrů, ochranné kapuce proti prachu, postřiku, cákancům a jiskrám, různé typy svářečských helem, ohnivzdorné a jiskrám odolné objímky hadic, svářečská hledí pro celoobličejové masky, čalouněné opasky, oděv se šlemi, průhledný odtržitelný film na masce pro práci s postřikem, brýlové vložky pro masky včetně předepsaných brýlí, světelné čočky, sluneční clony a podobně. Problematiku filtračních prostředků s pomocnou ventilací řeší normy EN 12942: Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k masce, polomasce a čtvrtmasce – Požadavky, zkoušení a značení a EN 12941: Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k přilbě nebo ke kukle – Požadavky, zkoušení a značení. V obou případech musí FVJ chránit uživatele, i když je vypnutá.


pplk. Ing. Vlastimil SÝKORA, CSc., Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Bezpečnostní problematiku lze v České republice studovat na všech typech vysokých škol, a to státních, veřejných i soukromých. V současnosti se problematika ochrany obyvatelstva a krizového řízení vyučuje na přibližně dvou desítkách vysokých škol, které nabízejí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy. Zájmem veřejné správy, která patří k potenciálním zaměstnavatelům absolventů těchto vysokých škol, je zachovat jednotný znalostní rámec při výuce bezpečnostní problematiky. Z toho vyplývá, že je potřeba poskytovat dotčeným vysokým školám jednotné a aktuální informace z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

V roce 2010 a 2011 došlo v oblasti bezpečnosti k několika významným změnám, zejména k novele krizového zákona¹⁾ a jeho prováděcích právních předpisů²⁾ a aktualizaci Bezpečnostní strategie ČR^3). Tyto změny byly impulzem pro Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV­-GŘ HZS ČR) ke zorganizování prvního speciálního odborného semináře pro vysoké školy, které vzdělávají odborníky v oblasti bezpečnosti. Seminář proběhl v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Cílem bylo seznámit zástupce vysokých škol s důvody novely krizového zákona a s aktualizovanou Bezpečnostní strategií ČR. Na závěr semináře se otevřeně diskutovalo a v následné anketě jsme získali zpětnou vazbu o průběhu semináře. Z ankety a diskuze vyplynulo velmi pozitivní hodnocení snahy MV­ GŘ HZS ČR ke sladění přístupu k výuce bezpečnostní problematiky. Účastníci projevili velký zájem o pravidelné organizování podobných seminářů. Spolupráce se proto rozvinula ve dvou formách, zavedením tzv. „informačního servisu“, kdy zástupci vysokých škol prostřednictvím e­ mailových zpráv obdrží upozornění na nové informace v oblasti bezpečnosti a pravidelně jednou za rok uspořádáním semináře.

Informační servis
V rámci informačního servisu se zástupcům vysokých škol zasílají upozornění na nově zveřejněné materiály na webových stránkách MV­-GŘ HZS ČR a stránkách ústředních orgánů státní správy. Pro zvýšení komfortu je materiál rovněž přílohou informace, např. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, Ústředního poplachového plánu IZS, Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, Bezpečnostní strategie 2015, Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR na období let 2015 až 2020, Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2025, Analýzy hrozeb pro ČR.

Organizace seminářů
Semináře se každoročně pořádají v listopadu v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Do programu se zařazují témata z působnosti HZS ČR a ústředních orgánů státní správy se zaměřením na praxi. S velkou pozorností se vybírají lektoři, kteří jsou schopni zodpovídat dotazy účastníků přímo na semináři. V uplynulých ročnících jsme představili např. problematiku ochrany obyvatelstva, ropné bezpečnosti, integrovaného záchranného systému, vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, hospodářských opatření pro krizové stavy, prevence závažných havárií, finančního zabezpečení krizových opatření. Účast na jednotlivých ročnících semináře je uvedena v tabulce.

Z každého semináře se zpracovává elektronický sborník prezentací, který se zveřejňuje na webových stránkách MV­-GŘ HZS ČR^4). Každoročně informujeme členy Výboru pro civilní nouzové plánování o konání semináře a jeho programovém zaměření.

Hodnocení spolupráce ze strany vysokých škol
V průběhu seminářů zástupci vysokých škol v diskuzi velmi kladně hodnotí přístup MV­ GŘ HZS ČR ke spolupráci s vysokými školami. Především oceňují možnost diskuze na přednesenou problematiku s lektory a současně si vzájemně vyměňovat zkušenosti se vzděláváním bezpečnostní problematiky. Za velký přínos pro jejich práci považují elektronické zasílání aktuálních informací a možnost využít poskytnuté prezentace při výuce.

Lze konstatovat, že model spolupráce s vysokými školami nastavený v roce 2011 se osvědčil a je potřebné v něm pokračovat a dále jej zdokonalovat.


pplk. Mgr. Věra KOSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

¹⁾ Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
²⁾ Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
³⁾ Bezpečnostní strategie ČR, schválená usnesením vlády ČR ze dne 8. září 2011 č. 665.
⁴⁾ http://www.hzscr.cz/clanek/web­ cnp­ a-strategie­ odborne­ konference­ a-seminare.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

V Národní technické knihovně se v Ballingově sále uskutečnila 3. listopadu 2017 již třináctá Pražská bezpečnostní konference Ekonomika a obchod: nástroje pro bezpečnější svět, tentokrát v rámci předsednictví Estonska v Radě Evropské unie, kterou již tradičně pořádá Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy.

Konferenci zaštítili rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, guvernér České národní banky Jiří Rusnok, velvyslanec Estonska v ČR J. E. Sten Schwede a velvyslanec Korejské republiky v ČR J. E. Seoung­ Hyun Moon. Jednání bylo rozděleno do třech tematických bloků.

J. E. Sten Schwede ve své úvodní řeči konstatoval, že volný pohyb kapitálu Evropě prospívá, ale existuje ještě nevyužitý potenciál. Je nutné, aby ekonomické prostředí bylo více transparentní, zejména v oblasti technologií. Evropa se mění v inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost, proto potřebuje posílit a zrychlit výměnu informací a zároveň se naučit informační systémy lépe chránit před kyberútoky. Ekonomika je postavena na přenosu dat, proto vyžaduje jejich volný pohyb. Ten však musí být zabezpečený. Technologická transformace Evropy spěje k vyšší robotizaci a umělé inteligenci, čímž vznikne řada nových pracovních příležitostí. Klíčovým úkolem je zvládnutí čtvrté průmyslové revoluce se vším, co s ní souvisí.

Anne Seyfferth, ředitelka zastoupení Friedrich­ Ebert­ Stiftung v České a Slovenské republice řekla, že digitalizace je výzvou a šancí, ale také zadává úkoly a řešení mnohých problémů. Jedním z nich je utlumit zdůrazňování národních zájmů a sjednotit členské země, což Evropu posílí, aby mohla obstát ve světové konkurenci s USA, se supervelmocí, jakou se stává Čína při svém prudkém vzestupu a dalšími rozvíjejícími se ekonomikami světa.

Dana Kovaříková, pověřená vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, zmínila mimo jiné, že řada občanů projevuje obavy o práci, proto budou nezbytná preventivní opatření, abychom vyloučili sociální nespravedlnost a protekcionismus. Dále bude potřebné zasahovat proti nekalým obchodním praktikám a chránit investice.

Evropská ekonomika v éře globální transformace moci a vlivu
Přesun geopolitického a geoekonomického těžiště světa do Asie. Výzvy, příležitosti a rizika pro Evropu. Evropské ekonomiky v éře bezpečnostní nestability a nejistot. Vyrovnají se s nimi? Perspektiva jednotné evropské měny. Může přežít bez „evropského státu“? Přispěje čtvrtá průmyslová revoluce k posílení globální role Evropy?

Na tyto otázky odpovídali a diskutovali o nich vedoucí Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., guvernér České národní banky Ing. Jiří Rusnok, profesor Vysoké školy vědy a techniky Berlín – Univerzity aplikovaných věd Sebastian Dullien, ředitel Strategie ČEZ Ing. Dávid Hajmán, předseda správní rady 6D Academy Ing. Pavel Kysilka, CSc., prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. z Institutu ekonomických studií FSV UK, Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK.

PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., hovořil o zásadním významu ekonomické diplomacie pro udržení pozice Evropské unie jako globálního „světového hráče“. Kromě Číny zaznamenaly i další asijské země velký ekonomický rozmach. Na třetím místě ve světě je Indie a přidávají se také Japonsko, Singapur, Jižní Korea a další. Nejdůležitější je vzdělávání a nový přístup ke vědě a výzkumu. Na podporu ekonomického růstu asijských zemí byla vytvořena Asijská banka pro investice do infrastruktur. Čína usiluje o vytvoření novodobé Hedvábné stezky a propojení po zemi i po moři lépe Asii s Evropou i Afrikou. V evropských zemích rostou společenské nerovnosti a rozpadá se systém pravolevých modelů politiky. Evropská unie potřebuje společný systém obranné strategie.

Ing. Jiří Rusnok zahájil své vystoupení kritikou Evropské unie pro její přebujelou byrokracii, skupinové zájmy a všeobjímající pečovatelství. O zemědělství řekl, že mu EU věnuje 40 % z rozpočtu, v energetice stagnuje, nestaví se nové kapacity, ekologické projekty jsou zpožděné a bankovnictví chybí důvěra (při první krizi byla porušena základní dohodnutá pravidla). Vysoká zadluženost států a jejich od samého počátku nesourodé ekonomiky mají odlišnou inflaci (od 0 až po 4 %). Proto nejsou evropské banky odolné vůči krizím, navíc mají rozdílné postoje k jejich řešení. Malá otevřená ekonomika České republiky je závislá převážně na exportním trhu (z 80 % v rámci EU). Vytváří nástroje odolnosti vůči krizím. Rozvoj infrastruktury a inovací je nedostatečný, ale je schopna zajistit prosperitu země i bez přechodu na euro. Vždyť i jiné členské státy jsou bez eura úspěšné.

Ing. Pavel Kysilka, CSc., uvedl, že masové nasazení technologií vyvolá poptávku po nových profesích, například z výrobců se stanou prodejci, kteří budou dokonale znát své zboží. Rekvalifikace bude nutná, ale současný školský systém zatím není připraven zareagovat na nové potřeby vzdělávání, které je prioritou. Digitální věk přináší velké možnosti i vážné hrozby. Vláda, podnikatelé i manažeři musejí včas využít všech příležitostí digitální doby, aby tyto nástrahy překonali.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., se zabýval nezvládnutou migrační krizí, v jejímž řešení nejsou vládní špičky jednotné. Itálii se tolerovalo, že oddlužila soukromé banky za to, že je ochotná se postarat o migranty (politické rozhodnutí). V České republice je nutné odstranit byrokratické překážky a zaměřit se na vybudování nového školského systému, a to už od předškolního vzdělávání.

Sebastian Dullien ubezpečil, že robot nemůže dělat všechno, a proto vždycky bude zapotřebí člověka. Dobrý řemeslník se určitě nadále uplatní. Stroje by měly zabezpečit rutinní nezáživnou a pro člověka fyzicky náročnou práci. Dále navrhl: „Česká republika by se mohla stát automobilovou velmocí, jen se musí cvičit v nových rolích. Je běžné, že děti učí své rodiče a prarodiče digitální gramotnosti. Všichni ovšem nemůžeme být programátory. Někdo se musí starat o děti, o nemocné a o staré lidí, kterých stále přibývá.“

Ing. Dávid Hajmán zdůraznil, že potřebujeme motivovat děti a mládež ke vzdělávání v technických oborech a zapojit je do řešení praktických úkolů. Transformace společnosti bude vyžadovat více technicky vzdělaných lidí schopných se adaptovat na nové technologie, nové přístupy práce s daty a plnění vědeckovýzkumných úkolů.

Nové dimenze globální ekonomické spolupráce
Globální volný obchod: využití potenciálu globalizace. TTIP (Transatlantické partnerství pro obchod a investice): co dále? CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement): nástroj k posílení ekonomické spolupráce EU a Kanady. Iniciativa Pás a Stezka: nová osa eurasijské integrace?

Ve druhém bloku diskutovali prezident Aspen Institute Central Europe, o.p.s., Ivan Hodáč, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Vladimír Bärtl, generální ředitel Evropské komise pro obchod Ignacio Garcia Bercero, poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, náměstkyně ředitele Střediska pro situační analýzy Primakovova národního výzkumného institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Irina Kobrinskaja, velvyslankyně Čínské lidové republiky v České republice J. E. Ma Keqing, velvyslankyně Kanady v ČR J. E. Barbara Richardson, generální ředitel General Electric pro střední a východní Evropu Ing. Peter Stračár.

Ivan Hodáč sdělil, že v otázkách globálního obchodu se nacházíme na křižovatce. Nová americká administrativa odstoupila od transatlantického obchodního a investičního partnerství. Vyjednávání dohod o volném obchodu se nyní orientuje na asijské země. V současné době se již sedmý měsíc řeší, jaké důsledky bude mít brexit, ale zatím nebylo dosaženo žádného konkrétního výsledku. Největší technologický náskok před zbytkem světa si vytvořily automobilky a mohly by se stát strategickým pilířem průmyslové výroby a transformace společnosti.

Ing. Vladimír Bärtl poukázal na chyby politiků, kteří dostatečně nevysvětlují, co je například volný obchod, jaká jsou jeho pozitiva. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda CETA mezi Kanadou a zeměmi Evropské unie upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv, ale ne všechny státy je chápou stejně. Také TTIP potřebuje čas, aby bylo správně pochopeno.

Ignacio Garcia Bercero potvrdil, že hledání konsenzu v Evropské unii pro novou obchodní architekturu bylo nesnadné, nicméně se podařilo jednání s Mexikem, Chile, Japonskem i jižní Koreou. Chystají se dohody o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. S USA jsou také některé živé „umělé“ obchodní vztahy, protože v Evropě sídlí řada dceřiných amerických firem. Čína se chce ujmout vedení globalizace, roste import automobilů a uzavírají se společné projekty.

Dita Charanzová hovořila o digitálním obchodu, který musí být spravedlivý a samozřejmě bezpečný. Přinese velké množství pracovních příležitostí a vyřeší také řadu genderových problémů. Je nutné hledat nástroje k otevírání nových trhů v rámci Evropské unie i mimo ni. Zatím je důležité efektivně chránit hranice, a proto bychom měli posilovat společnou obranu evropských zemí. „Ti, kdo spolu obchodují, ti spolu nebojují“, připomněla známé motto.

Irina Kobrinskaja popsala vývoj ruských obchodních vztahů od konce studené války po současnost. Nyní je Rusko v pozici pozorovatele a hledá v ekonomice dlouhodobé budoucí řešení. Je členem Euroasijské ekonomické unie (Bělorusko, Kazachstán), ale tyto země mají rozdíly v HDP a vztahy oslabují i politické rozpory. Euroasijská ekonomická unie je projekt zachování identity národů, historického euroasijského prostoru v novém století a novém světě. Světová obchodní organizace (WTO) dávala možnost volného obchodu při dodržování pravidel pro všechny zúčastněné, ale to skončilo. S Čínou existuje vojensko­ technická spolupráce. Tvoří se nové instituce postmoderního formátu i s dalšími zeměmi. Ekonomický růst Ruska je pomalý.

Vzájemný respekt pro suverenitu a teritoriální integritu, bez vzájemné agrese, oboustranné nevměšování se do vnitřních záležitostí, rovnost a reciproční prospěch a mírová koexistence jsou principy společné mírové Iniciativy Pásu a Stezky. V souladu se záměry Úmluvy Spojených národů je otevřena všem zemím, mezinárodním a regionálním organizacím, aby se zapojily do výstavby ekonomického pásu Hedvábné stezky 21. století.

J. E. Ma Keqing hovořila o Číně jako o největší rozvojové zemi na světě, která se rozvíjí 40 let a chce se dále rozvíjet společně se svými partnery, chce spolupracovat, konzultovat a sdílet s dalšími zeměmi a přispět ke globálnímu řízení. Přeje si mírový rozvoj v partnerství, které zatím navázala přibližně se stovkou států, protože žádná země nemůže prosperovat v izolaci. Čínský trh je otevřený, vyvíjí nové formy obchodu a v příštím roce chystá veletrh Expo Šanghaj 2018 v Novém mezinárodním Expo centru Sniec, ale i další přeshraniční akce. Usiluje o odstranění regulací a praktik, které brání rovnocennému a spravedlivému obchodu.

J. E. Barbara Richardson se vyjádřila o bezpečnosti jako o nejdůležitější věci, kterou lidstvo potřebuje. Pro Kanadu je Evropská unie dobrým přítelem v nouzi a její snahou je pomáhat při řešení konfliktů, k nimž poslední dobou dochází stále častěji. Problémy vyvstávají také v souvislosti se změnou klimatu a společná zodpovědnost vůči světu si žádá spolupracovat při hledání přístupů k vodě, k energii i k ochraně přírody. Výhody globalizace spočívají ve volném trhu, součinnosti ve výzkumu, v inovaci a vzájemné pomoci. S tím souvisí změna myšlení.

Ing. Peter Stračár řekl, že podmínkou svobodného obchodu je vyřešení konfliktů a sociálních problémů, aby bylo možné hledat jednotný rámec pro obchodní strategie. Všeobecný rozvoj potřebuje volnou výměnu informací, zavádění nových technologií a celkovou transformaci výroby a obchodu.

Ekonomická diplomacie jako nástroj k prosperitě a bezpečnosti státu
Jak významná je role státu a české diplomacie při podpoře exportu a investování v Česku? Aktuální a perspektivní priority české ekonomické diplomacie. Dokáže Česko objevovat zcela nové trhy a využívat investiční příležitosti? Příklad úspěchu ekonomické diplomacie: strategické partnerství s Korejskou republikou a investice korejských firem v Česku.

Třetím blokem otázek se zabývali Ing. Martin Tlapa, MBA, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, J. E. Seoung­ Hyun Moon, velvyslanec Korejské republiky v ČR, Pavel Chovanec, ředitel odboru řízení investičních projektů, CzechInvest, Petr Vaněk, ředitel oddělení vnějších vztahů Hyundai Motor Manufacturing Czech, UK, Ing. Pavel Juříček, Ph.D., generální ředitel společnosti Brano Group, a.s., a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu, Mgr. et Mgr. Jan Ludvík, Ph.D., Středisko bezpečnostní politiky IPS FSV.

Ing. Martin Tlapa, MBA, vysvětlil, co znamená volný trh a jak se do skupiny volně obchodujících zemí zařadila Česká republika v roce 2005. Uvedl, že neobchodujeme s partnery s vysokou mírou rizika, například s možností odkládání splatnosti. K naší ekonomické diplomacii patří poznávání příležitostí, mapování poptávky a přizpůsobení k ní nabídku z české produkce. I v této oblasti musíme zvýšit nároky na vzdělávání.

J. E. Seoung­ Hyun Moon hovořil o dlouhodobých dobrých oboustranných obchodních vztazích Jižní Korey s Českou republikou, v níž realizuje mnoho projektů.

Jižní Korea je třetím největším českým obchodním partnerem mimo Evropu (po Spojených státech amerických a Číně). Kladně hodnotil zejména české industriální základy a zkušenou pracovní sílu. V investicích brání někdy pouze některé stavební zákony, které prodlužují dobu výstavby. V současné době potřebují korejské firmy (od roku 2006 automobilka Hyundai) především zaměstnance do oddělení výzkumu a vývoje. Zaměřují se například na nanotechnologie, nukleární energetiku a bezpečnostní výzkum. České firmy zase v Korejské republice začaly v loňském roce stavět pivovary.

Ing. Pavel Juříček, Ph.D., porovnával využití energetických zdrojů v rámci trendů čisté energie. V USA se automobilový průmysl zaměřuje na vodíkový pohon (stlačený a zkapalněný vodík). Evropa dává přednost elektromobilitě (provoz dopravních prostředků s elektrickým pohonem), i když klasické spalovací motory mají ještě nevyužité možnosti poměrně velkého snížení úniků CO2. Elektromotory si získávají stále větší pozornost i politickou podporu, ale zatím jsou náklady vysoké a není dostatek nabíjecích stanic. Nové inteligentní domy už většinou nabízejí bydlení i s přípojkou pro elektromobil.

Příspěvky, které na Pražské konferenci zazněly, měly společný tón v pojetí bezpečnosti, která je úzce s ekonomikou provázaná. Ekonomicky oslabená Evropa by se stala méně odolnou a nesoudržnost by se promítla i do její akceschopnosti. Pouze v mírové spolupráci a bezpečné výměně informací se mohou evropské i mimoevropské země rozvíjet, zvládat klimatickou změnu, hledat nové zdroje a budovat produktivní partnerské vztahy ve sdílené ekonomice.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

V Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč se opět sešli odborníci z oblasti bezpečnosti, záchranářství a ochrany obyvatelstva, kteří se vzájemně informovali o tom, co se přihodilo v roce 2017, jak se mimořádné události řešily a jakých chyb bychom se měli vyvarovat při zdolávání těch příštích.

Jednání konference formou diskuzních stolů zahájil ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter, který zmínil některé významné události ve světě, zejména válečné konflikty, ale také úsilí o ochranu přírody na planetě cestou snižování emisí a posilování odolnosti. Hovořil o neúspěchu mezinárodní spolupráce, kdy na klimatické konferenci v Paříži nebylo dosaženo uzavření globální dohody, od níž prezident USA Donald Trump odstoupil.

„Svět se chová prazvláštně. Ničí sám sebe, nesmyslně odčerpává přírodní zdroje a nechrání svoje životní prostředí,“ řekl Ing. František Kovářík z Institutu ochrany obyvatelstva a zamýšlel se nad tím, nakolik ovlivňují emoce člověka při rozhodování a zda by jim mohl podlehnout krizový manažer. Dospěl k závěru, že bez emocí rozhodovat nelze a nastolil diskuzní téma: Jak jste vnímali poslední události v Česku, jaký na vás měly dopad, a mohli jste je osobně ovlivnit?

Události roku 2017 v České republice i v zahraničí
Bývalý generální ředitel HZS ČR Ing. Miroslav Štěpán potvrdil, že emoce patří k člověku. Při rozhodování v krizové situaci se však učíme je ovládat a každý občan by měl být poučen, jak se zachovat a jak pomoci sobě i druhým, a také přijímat rozhodnutí povolaných, například zástupců složek IZS. Zdůraznil, že k zajištění odolnosti je nutné se vzdělávat, mít přístup k informacím, ale také využívat nové technologie. Jako příklad uvedl nový systém eCall, což je automatické tísňové volání z vozidel při dopravní nehodě. Dodal, že podstatná pro fungování celého bezpečnostního systému je kybernetická bezpečnost, kterou si vzal na starost ústřední správní orgán Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Patří k ní i ochrana utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany a neveřejná služba v rámci družicového systému Galileo.

Plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, informoval o zatěžkávací zkoušce národního informačního systému IZS při orkánu Herwart, kdy pracoviště příjmů tísňového volání a operační střediska musela být obsazena v plných početních stavech, přesto v některých místech byla zcela zahlcena. Po vyhodnocení extrémního zatížení tísňového volání se bude hledat řešení, jak lépe zvládnout podobnou situaci v budoucnu.

Dále poukázal na nedostatky ve spolupráci rezortů, jejichž potřeby se liší a často i kříží. Hasiči a záchranáři potřebují mít volné příjezdové a přístupové cesty, například při shromáždění lidí na náměstí nebo při nákupní špičce v obchodních centrech. Betonové a jiné zátarasy, které mají usměrnit chodce nebo je ochránit před automobily, jsou při mimořádné události pro požární techniku překážkou stejně jako pro ohrožené osoby při evakuaci z nebezpečného prostoru.

Plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter seznámil s výcvikem chemických specialistů z Východoafrického společenství, který pořádali odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva ve vojenském výcvikovém zařízení v Ugandě pod záštitou Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ke zvýšení chemické bezpečnosti 13 afrických zemí cvičili například, jak řešit mimořádnou událost s únikem nebezpečné látky. Institut ochrany obyvatelstva se rozvíjí. Mimo jiné byla vybudována nová speciální experimentální a výcviková laboratoř pro zjišťování příčin vzniku požárů.

Ing. Jaroslav Ciegler ze Správy státních hmotných rezerv referoval o převozu nafty ze státních hmotných rezerv uložené sedm let v Německu po tom, co skladující firma vyhlásila insolvenci. Dopravovalo ji zpět do Česka přibližně 60 vlakových souprav po 22 železničních cisternových vagonech. Na nádraží se nafta, prý v dobré kvalitě, přečerpávala do cisteren na nákladních vozidlech. Celý přesun za téměř 48 milionů korun trval téměř rok. Nedostatky mezinárodní vázané smlouvy s německým správcem způsobily České republice značné potíže a finanční ztráty. Případ je poučením, že není výhodné skladovat cokoli mimo hranice našeho státu

Bez vzdělávání a výcviku se neobejdeme
Prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá sdělila, že hasičské povolání má svou prestiž a o vzdělávání v tomto oboru je stále větší zájem. Lidé hasičům důvěřují, ale také na ně až příliš spoléhají. Než se však profesionální pomoc dostaví, měli by se umět alespoň částečně sami o sebe postarat a poskytnout první pomoc dalším postiženým. Každý z nás by měl znát alespoň základní pravidla sebezáchrany a nebýt lhostejný ke svému okolí. Záchranný systém má své limity, moderní technologie mohou selhat, vypadne například elektrický proud. Jsou situace, kdy je nutné improvizovat. Umíme se vrátit k papíru a tužce, máme nějaké náhradní zdroje (zásoby vody, potravin), víme o lidech ve svém okolí, kteří se špatně pohybují a potřebovali by pomoci?

Doc. Ing. Jaromíra Nováka, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci, zlobí, že současná legislativa je nepřehledná, zákony si odporují, ale mladí lidé se o občanské a politické dění většinou nezajímají. Dále vysvětlil: „Podle sociologických průzkumů jich velká část věří, že budou žít v cizině. Jsou závislí na elektronice, respektive na elektrické energii, neorientují se v přírodě, ani v mapách, protože spoléhají na navigaci. Příprava k ochraně obyvatelstva chybí, školní výuka se bezpečnostním otázkám věnuje nedostatečně. Široká veřejnost potřebuje opakovaně informovat o tom, jaká existují rizika, jak jim předcházet a co dělat v případě mimořádné události.“

Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D., z VŠB Technické univerzity Ostrava, se také přimlouval za kvalitnější vzdělávání, a to nejen v oblastech bezpečnosti, ale i v informačních technologiích, kybernetice a technických oborech, abychom obstáli ve světové konkurenci. Určitě by pomohlo rozšíření rámcových vzdělávacích programů nebo nový samostatný předmět pro výuku bezpečnostní problematiky na základních a středních školách.

Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc., z Akademie, o.p.s., sdělil, že je nutné snížit nebo eliminovat rizika, aby výdaje na zajištění bezpečnosti byly přijatelné pro přežití společnosti a zároveň přijatá opatření byla dostatečná, aby ji ochránila. Důležitá je osvěta. Využít lze různé formy a cesty, především internetové, a to podle věku a zaměření skupin obyvatelstva, ale také například přehledné plochy v dopravních prostředcích. Media by měla veřejnost v tomto směru více vzdělávat a v případě mimořádné události včas pravdivě informovat, ale pozor, nesmí v zájmu sledovanosti děsit nebo dokonce vyvolávat paniku. Zvláště nutná je spolupráce sdělovacích prostředků se složkami IZS.

Vzdělávání jako prioritu uvedl také Ing. Milan Kný, Ph.D., z Policejní akademie ČR v Praze. Zastává názor, že tak jak přibývá lidí na planetě Zemi, zvětšuje se chaos, který žádný světový manažer nikdy neuspořádá. „Zasahovat do cizího pořádku není dobré, protože pak hrozí nebezpečí, že se dotyčný rozzlobí. Nezbývá než sledovat vývoj, seznamovat se nepřetržitě s novinkami a učit se. Stále se učíme zacházet s novějším telefonem, ale neměli bychom zapomenout, jak se škrtá zápalkou. Informace je nutné třídit a jejich věrohodnost ověřovat. Latinsky informatio znamená utváření, formování, proto přijetím každé informace se částečně měníme. Nenechme se ovlivnit klamavými informacemi!“ řekl.

Význam bezpečnosti vzrůstá
Plk. Ing. Petr Sehnoutka z Krajského ředitelství policie Pardubického kraje vzpomínal, že když dříve někdo telefonoval, aby oznámil, že je ve škole bomba, bylo celkem jasné, že někomu ze žáků se nechtělo psát písemnou práci. Budova školy se tehdy musela důkladně prohlédnout, ale v klidu. Dnes je nutná nejvyšší ostražitost i při nálezu tašky, která delší dobu leží opuštěně. Rostoucí nebezpečí nás vede k větší připravenosti a pečlivému zajišťování bezpečnostních opatření. Pardubice zažily za druhé světové války kobercové nálety a mnohá munice dosud zůstala pod zemí. V případě nálezu nevybuchlé letecké bomby při výkopových pracích v blízkosti areálu rafinerie Paramo je připraven plán evakuace nejméně čtyř tisíc obyvatel.

Plk. Ing. Květoslava Skalská z MV­ generálního ředitelství HZS ČR se rozhovořila o zkušenostech z prevence požární ochrany v praxi. Povzdychla nad tím, jak lidé podceňují požární bezpečnost, nedodržují všeobecná pravidla, nedbají upozornění, neřídí se návody výrobců, ale i výrobci bohužel někdy inzerují vyšší odolnost, než jakou výrobek doopravdy vykazuje. V rámci Evropské unie se již řadu let řeší jednotné předpisy požární ochrany hotelů, ale zatím ty české mají vyšší úroveň zabezpečení než jiné státy. Státy mají různé podmínky, staví se z nových neověřených materiálů, vyvíjejí se stále nové technologie, které mívají často vliv na vznik požáru. Na závěr prohlásila: „Každý by měl mít odpovědnost především sám za sebe a včas udělat, co je v jeho silách, přinejmenším zatelefonovat na tísňovou linku, a ne si požár na mobil natáčet, jak se tomu poslední dobou stává.“

Plk. Ing. Luboš Votípka z MV­ generálního ředitelství HZS ČR seznámil s koncepcí ochrany měkkých cílů, kterými jsou shromažďovací prostory jako stadiony, obchodní a kulturní centra, divadla, školy, sakrální stavby nebo dopravní uzly. Představil pilotní projekt, který vznikl v souvislosti s touto koncepcí. Zaměřuje se na školení a výcvik členů bezpečnostních služeb a dalších vybraných pracovníků obchodních center Chodov, Zličín a Černý Most. Cílem je ochrana zdraví a životů nakupujících v případě ohrožení nejen při teroristickém útoku, ale například i při požáru nebo úniku nebezpečné látky apod.

Posilovat odolnost a soběstačnost
Mgr. Ing. Vladimír Klaban, z Akademie, o.p.s., souhlasil, že Česká republika je relativně bezpečné místo k životu. Co se však děje ve světě, bude mít zákonitě dopad i na vývoj v naší zemi. Všeobecně ubývá zdrojů (potraviny, voda), zhoršuje se životní prostředí a přibývá extrémních projevů počasí. Evropa potřebuje koncepční program, aby byla odolnější a zabránila sociálním rozbrojům, bitvě o přežití. Lidé se musejí učit počítat s mimořádnými událostmi a mít doma zásoby, stejně jako si zálohují data.

Bývalý poslanec, anesteziolog MUDr. Jiří Štětina, zdůraznil, že mezinárodní spolupráci je nezbytné rozvíjet, ale zároveň by každý stát měl být v základních potřebách soběstačný. Česká republika podle jeho názoru podcenila úroveň zásobování i bezpečnostní opatření, proto by měl opět zvítězit selský rozum. Společnost začne naplno řešit problémy bezpečnosti vždy, až když se něco stane. Řešením krizových situací jsme se začali zabývat až po velkých vlakových dopravních nehodách a stejně tak jsme se poučili až z reálných velkých povodní, jak se jim bránit. Dále dodal: „Evropskou unii určitě potřebujeme, ale s novou strategií.“

Doc. Ing. Radim Roudný, z Pardubické univerzity, posuzoval chápání demokracie ve společnosti a dával za vzor postoje Švýcarů, kteří se masově angažují v dobrovolných organizacích, připravují se na ochranu obyvatelstva, pracují pro mezinárodní hnutí Červený kříž a do obrany vlasti se zapojují i ženy. Ctí tradiční hodnoty a při celonárodním rozhodování často využívají referenda (26 kantonů).

Ing. Jiří Strejček, z Institutu ochrany obyvatelstva, poukázal na to, že se stále staví v záplavových a jiných rizikových oblastech. Pojišťovny již takové objekty pojišťovat nechtějí, přesto úřady povolují stavět nebo rekonstruovat bez odolných prvků. Ke stavbě se často používá řada nových materiálů, které nejsou vhodné do toho kterého konkrétního prostředí. Výrobce uvádí na trh stavební materiály v rychlosti, aby předstihl konkurenci, proto své produkty nestíhá řádně testovat. Předpisů je mnoho a jejich dodržování, zejména těch bezpečnostních, není odpovědně kontrolováno.

Závislost společnosti na elektrické energii
Ing. Ján Honzírek, Slovenská energetika, a.s., se připojil tvrzením, že také na Slovensku lidé bez elektřiny už neumějí žít. Starší generace doma nějaké zásoby má, a také na venkově, kde bývají bez energie déle a není v ulici supermarket ani večerka. Při výpadku proudu okamžitě všichni telefonují, že nejde elektřina (nemohou sledovat televizi). Závislost na elektrické energii je totální, vždyť bez elektřiny nefunguje ani plynový kotel. Na Slovensku došlo k elektrifikaci později než v Česku, ale podle Ing. Honzírka se poučili z chyb, kterých se dopustili čeští energetici. Když na Slovensku vypadne z energetické sítě jedna stanice, ostatních se výpadek nijak nedotkne (nejsou propojeny lineárně). K blackoutu může dojít v důsledku změny frekvence v přenosové síti, například k jejímu prudkému poklesu.

Kpt. Ing. Danuše Kratochvílová z HZS Moravskoslezského kraje se zamýšlela nad tím, kdo by se v nouzovém režimu postaral o lidi v nemocnicích, v ústavech sociální péče, domovech pro seniory a podobně při dlouhodobějším výpadku elektrického proudu zvláště v zimním období. Ne všude mají záložní zdroje elektrické energie, náhradní nádrže na pohonné hmoty, dostatečné zásoby vody, potravin a dalšího vybavení. Tvořit zásoby je nákladné, není na ně často prostor a vyžadují pravidelnou údržbu. Proto se všichni spoléhají na stát, tedy na složky IZS.

Shrnutí
Konference byla bohatá na živou diskuzi nejen o událostech majících vliv na ochranu obyvatelstva, ale také na bezpečnostní prostředí, na politické dění, ekonomický vývoj, zavádění nových technologií a vědeckotechnický rozvoj ve světě, v Evropě i v České republice a na Slovensku. Z diskuze vyplynula řada názorů a požadavků na výkon státní správy a samosprávy, zejména v oblasti vzdělávání, bezpečnostní strategie a změn v legislativě. Zajímavou kapitolou rozhovorů bylo posuzování sociálního klimatu ve společnosti. V optimistickém závěru zaznělo ubezpečení, že český integrovaný záchranný systém je na vysoké úrovni a připravuje se na další zkvalitnění služeb pro občany v roce 2018.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka