Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

Afrika, tajemný kontinent, který zbytku světa každý den ukazuje jak svou světlou stranu plnou exotiky a přírodních krás, tak stranu stinnou, způsobenou chudobou, hladem, konflikty a nepříznivým podnebím. Více než miliarda obyvatel, 55 zemí, dva tisíce různých jazyků a přes tři tisíce etnik. Ve zdánlivě příbuzných oblastech jsou velké rozdíly jak přírodní, tak kulturní. Tento pestrý kontinent však čelí mnohým katastrofám, jako jsou například regionální krize způsobené politickým převratem na Mali anebo ničivá sucha na území Afrického rohu. Na jejich překonávání má poskytováním finanční pomoci velký podíl i Evropská komise.

Zdroj: UNICEF
Regionální krize na Mali
Na území nestabilní severoafrické země Mali operuje již několik let řada teroristických skupin, kvůli jejichž aktivitě dochází k ozbrojeným střetům. Konflikty, kterým země ve velké míře čelí od roku 2012, vyústily až v závažnou humanitární krizi, postihující nejen Mali, ale také sousední země Burkinu Faso, Mauritánii nebo Niger. V bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí více než 10 000 členů mírových sil OSN z různých zemí. Česká armáda má v malijské misi pod patronací Evropské unie několik desítek vojáků.
Počet vysídlených osob na území Mali je v současné době přibližně 59 000, celkový počet uprchlíků je 130 429, z čehož 56 838 se nachází na území Nigeru, 49 825 v Mauritánii a 23 766 na území Burkiny Faso. Nejistota a strach obyvatel roste, dřívější trend dobrovolného návratu uprchlíků na Mali se nyní zastavil a míra migrace se zvyšuje. Radikální ozbrojené skupiny navíc napadají jak vesnice, tak zasahující bezpečnostní složky a uprchlické tábory na území sousedních států. To vše vede k celkovému prohlubování humanitární krize, jejíž financování je zcela nedostatečné. Ze stanoveného Plánu pro humanitární odezvu je totiž pokryto pouze 56 % nákladů. Obrovské nedostatky přetrvávají v oblasti zdraví, výživy a vzdělávání. Zdravotnické a potravinové služby jsou zajištěny pouze humanitárními zdroji, přičemž během následujících měsíců je v důsledku nedostatku dešťových srážek a následnému růstu cen potravin očekáván výrazný nárůst potřeby dodávek jídla a vody. Počet obyvatel vyžadujících potravinovou pomoc je nyní 795 000 na území Mali, 796 000 v Nigeru, 620 000 v Burkině Faso a 602 000 v Mauritánii. Tyto hodnoty znamenají oproti minulému roku nárůst o celých 33 %. Rostoucí vliv ozbrojených radikálních skupin se projevuje také v oblasti školství, jelikož kvůli rozdílnému náboženskému zaměření bylo uzavřeno 560 škol a více než 168 300 dětí zůstává bez šance na vzdělávání. Tyto děti jsou navíc vystaveny velkému nebezpečí setkání s radikály a následným pokusům o jejich rekrutování k ozbrojeným skupinám.
Opatření provedená k omezení výskytu a pohybu stoupenců ozbrojených radikálních skupin (např. zákaz používání motorových vozidel), jakož i vyhlášení stavu nebezpečí v Mali a sousedních zemích, mají sice za cíl zvýšení bezpečnosti, pro obyvatele ovšem znamenají velkou překážku v rámci získávání potravin a vody a dostupnosti služeb. Evropská komise poskytla v rámci odezvy na humanitární krizi celkem 31,6 milionů EUR, které byly rozděleny do všech čtyř postižených zemí. Tyto finance pomohly řešit potřeby v oblasti potravinové pomoci, nedostatku vody, hygieny, ukrytí vysídlených obyvatel, vzdělávání a ochrany postižených obyvatel. Základními prioritami pro rok 2018 jsou zvýšení množství materiální i finanční pomoci, zajištění bezpečnosti
a ochrany obyvatelstva, stálé dodávky potravin a vody a kvalitní zdravotnická péče pro zasažené obyvatelstvo.

Sucha na území Afrického rohu
Africký roh, jinak také Somálský poloostrov, je část východní Afriky, kterou oblévá Arabské moře. Je to nejvýchodnější cíp Afrického kontinentu a nazývá se takto, protože připomíná roh nosorožce. Rozkládá se na území přibližně dva miliony km2, kde žije přibližně 80 milionů obyvatel. Toto území čelí již od počátku roku 2016 ničivému suchu. Během podzimních měsíců v roce 2017 mělo na území Afrického rohu začít období dešťů, čemuž zabránil meteorologický jev El Nino, který obvykle trvá dva až tři roky a projevuje se změnami atmosférického tlaku doprovázenými měnícím se prouděním vody i vzduchu. Ty způsobují dramatické změny teplot. Trvání tohoto jevu se předpokládá do konce roku 2019, což bude mít za následek již páté „nenaplněné“ období dešťů; prognózy do budoucna jsou tedy zcela nepříznivé. Tato sucha mají výrazný dopad na zemědělství, konkrétně na oblast pastevectví. Kvalita pastvin je na nízké úrovni a dobytek bez obživy slábne nebo umírá, což způsobuje zaprvé nedostatek potravin a vody pro obyvatelstvo a zvyšování cen těchto komodit, zadruhé se snižuje potenciál dříve velice rozšířeného pastevectví jako způsobu obživy. Navíc, i kdyby došlo ke změně klimatu a návratu dešťů, obnova území a zotavení stád dobytka by trvaly několik let. Kancelář generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise uvedla, že podle informací od místních úřadů čelí více než 15 milionů lidí v Africkém rohu potravinové krizi. Postižené jsou hlavně Somálsko, Etiopie a Keňa. Na území Etiopie potřebuje urgentní potravinovou pomoc 8,3 milionu lidí, což odpovídá 55 % obyvatelstva, v Somálsku je to 3,3 milionu a dalším 3,1 milionům lidí potraviny docházejí, což dohromady odpovídá 50 % somálské populace. V Keni se nachází 3,4 milionu obyvatel vyžadujících urgentní potravinovou pomoc. Rok 2018 prozatím nenaznačuje zlepšení situace, naopak se předpokládá ještě větší úbytek obživy pro populaci i zvířata. Množství vysídleného obyvatelstva v důsledku dlouhotrvajícího sucha je jeden milion lidí v Somálsku a 515 000 lidí v Etiopii, kde ovšem situaci dále komplikuje migrační krize a následné etnické konflikty obyvatel; denně totiž hranice překročí stovky uprchlíků přicházejících z území Jižního Súdánu.
V roce 2017 poskytla Evropská komise Etiopii 91,5 milionu EUR na boj se suchem a vyskytující se cholerou, Somálsku 108,75 milionu EUR a Keni 23,8 milionu EUR, z nichž bylo více než 45 % využito na obstarání potravin a vody. Do roku 2018 přislíbila Evropská komise poskytnout Etiopii 23 milionů EUR, Somálsku 37 milionů EUR a Keni 10 milionů EUR, to vše na boj se suchem, na vypořádání se s přílivem súdánských uprchlíků a na zajištění obydlí pro vysídlené obyvatelstvo.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook