Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

Ve dnech 31. ledna až 1. února 2018 se v ostravské metropoli uskutečnilo mezinárodní sympozium Ochrana obyvatelstva – Zdravotní záchranářství 2018. Hlavními tématy byly nové trendy v systémech varování a vyrozumění obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích, problematika modernizace systému varování obyvatelstva z pohledu energetických společností, projekt obměny a modernizace Jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva v okolí jaderných zařízení a zdravotní záchranářství. Spíše než vyrozumění orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému, které řeší jiné technologie, potřebujeme informovat obyvatelstvo o průběhu mimořádné události. Proto budeme v souvislosti s existujícím systémem nadále hovořit také jako o jednotném systému varování a informování.

Na přelomu ledna a února bylo na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava opravdu živo. Více než 350 návštěvníků sledovalo se zájmem přednášky předních odborníků nejen z České republiky a Slovenska, ale také z Polska, Norska, Rakouska a Španělska. Hlavní pořadatelé? Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a Fakultní nemocnice Ostrava. Generálním sponzorem akce byla společnost ČEZ.

O budoucnosti zapojení moderních technologií do systému varování a informování obyvatelstva v horizontu let 2020 až 2030 promluvil náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Připomněl, že ačkoli stávající systém ochrany obyvatelstva je stabilní a mnohokrát prověřený, svět se neustále mění a Česká republika by měla být schopná na všechny změny pohotově reagovat. Doporučil se zaměřit na nové trendy v informování obyvatelstva, propojení se systémy takzvaných „měkkých cílů“ a také na media, sociální a mobilní sítě. Zároveň vyzval příslušníky akademické obce, aby se více zabývali praktickými řešeními současné situace, a upozornil na chybějící finance. Například obměna zastaralých rotačních sirén za elektronické by stála téměř jeden a půl miliardy korun. „Tato konference si neklade za cíl přinést řešení současné situace, ale především vyvolat diskuzi. Ve stále hektičtější době je stále vzácnější se potkávat,“ připomněl hlavní účel konference.

Otevřený mezinárodní přístup
Pozvání přijala řada zahraničních hostů. Ve svém vystoupení popsal zabezpečení varování a vyrozumění obyvatelstva a především stav sirén ve Slovenské republice Ing. Miroslav Medo z Ministerstva vnitra Slovenska. „V současnosti je trvale osídlené území Slovenské republiky pokryté účinnou úrovní výstražného zvukového signálu na 58,04 % a počet obyvatel, které je možné informovat, je 3 154 484. Elektronických sirén splňujících technické požadavky v síti civilní ochrany je 911 a počet sirén fungujících v autonomních systémech je 844,“ popsal situaci na Slovensku inženýr Medo.
O zabezpečení varování a vyrozumění v Polsku informoval Wojciech Radecki z Ministerstva vnitra a správy Polské republiky. V přednášce se zaměřil na Regional Warning System (RSO), který se v současnosti používá v Polsku a který pokrývá celé jeho území. „RSO je vyspělý univerzální systém. Bezplatně informuje občany o nadcházejícím nebezpečí, ať se jedná o meteorologické, hydrologické nebo silniční nebezpečí,“ uvedl během přednášky. Pokud tedy v Polsku nastane mimořádná situace, informace se zveřejní nejen na webových stránkách daného vojvodství a v mobilních aplikacích Android, IOS, Windows Phone, ale také na celostátních programech šířených pozemním signálem a hybridních televizích. „V Polsku k dnešnímu dni používá hybridní televizi 3 % populace, což je zhruba přes 1 145 000 občanů,“ upřesnil Radecki.

Další evropské varovné systémy
UMS ASA je norská technologická společnost se sídlem v Oslu. Má více než 1 200 zákazníků po celém světě a systémem varování UMS (Unified Messaging Systems) pokrývá přes 500 milionů lidí. Zároveň má strategickou partnerskou dohodu s UNISDR (Mezinárodní strategie OSN pro omezování katastrof) a pomáhá zemím a organizacím při vytváření rámců pro krizové řízení a oznamování. Do České republiky tento systém přijeli představit norští experti Michael Sargeant a Feliks Vainik. UMS poskytuje varování, která umožňují veřejným i soukromým subjektům komunikovat se zákazníky a občany prostřednictvím různých kanálů před, během a po neočekávaných a neplánovaných událostech. Pro zasílání kritických zpráv využívá více technologií včetně stávající infrastruktury telekomunikačních operátorů. „Naše řešení pomáhají zachránit životy a omezit škody na majetku tím, že poskytují důležité informace správným lidem, správnými kanály a ve správný čas. Mobilní telefon je v současnosti nejčastěji používaným komunikačním kanálem po celém světě, a proto je nejúčinnější platformou pro informování a varování lidí,“ shrnuli norští odborníci výhody systému. Ve kterých zemích národní varovací systém UMS funguje? Ve Švédsku, Norsku, Finsku, Dánsku, Velké Británii, Belgii, Singapuru, Nizozemsku, Řecku, Kambodži a dokonce ve dvou pobřežních státech v Indii.

V Rakousku se používá Katwarn
Z nedaleké Vídně přijel představit, jak funguje varování a informování obyvatelstva v Rakousku Christian Krol ze Spolkového ministerstva vnitra. Mimo jiné seznámil účastníky konference s rakouskou koncepcí dispečerských center a dalších vnitrostátních služeb tísňového volání. Ve druhé polovině přednášky se zaměřil na bezplatný varovný a informační systém Katwarn, jenž rozesílá veřejnosti upozornění a rady vládních agentur nebo odpovědných bezpečnostních organizací během mimořádných událostí. Ačkoli si můžete Katwarn stáhnout kdekoli na světě, oznámení budete moci přijmout pouze v místech, kde příslušné orgány oficiálně přijaly systém do provozu nebo spolupracují v rámci roamingové technologie Katwarn. Ze španělské univerzity University of León přicestovala profesorka Leonora Calvo Galvánová, která popsala základní problémy varování a vyrozumění spojené s rozsáhlými požáry ve Španělsku. V této zemi ležící na Pyrenejském poloostrově totiž průměrně za rok vypukne 20 000 lesních požárů a shoří plocha až 160 000 hektarů. Z toho 35 000 hektarů lesa a 125 000 hektarů křovin či jiných porostů. Proto španělské zkušenosti z častou likvidací požárů lesních porostů jsou velmi cenné i pro české hasiče.


Zhodnocení konference
Během sympozia zaznělo mnoho odborných přednášek jak od expertů státní správy, tak soukromého sektoru či neziskových institucí jako Armáda spásy Adelante, ADRA nebo Diakonie Českobratrské církve evangelické. Hlavním cílem konference bylo především vyvolat diskuzi mezi odborníky o zapojení moderních technologií do systému varování a informování obyvatelstva. Jak hodnotí 17. ročník konference zástupci pořadatelů? „Z hlediska nosného tématu Nové trendy v oblasti varování a informování obyvatelstva v krizových situacích se konference určitě povedla. V rámci jednoho bloku účastníci měli možnost porovnat směry, kterými se v této oblasti ubírá Česká republika a její sousedé Slovensko, Polsko, Rakousko, a zároveň mohli v přednášce představitelů firmy UMS z Norska vidět i směřování dalších států – Holandska, Norska, Švédska a dalších. Podle našich informací zvolené téma i přednesené příspěvky účastníci konference hodnotili kladně. Je to pro nás i velký závazek a cíl do budoucna. Rádi bychom ‚ten náš malý rybníček‘ bezpečnostní komunity rozvířili pohledy zvenčí a zapojili do stanovených témat konferencí více zahraničních odborníků,“ zrekapitulovali uplynulé dva dny prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Ing. Lenka Černá a Ing. Petr Berglowiec z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.


David HARTMANN, DiS., foto autor a Petra VALÁŠKOVÁ, DiS., VŠB – TU Ostrava
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook