Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

Konference Bezpečný event se konala v závěru loňského roku v budově Ministerstva vnitra v Praze na Letné. Hlavním tématem byla Koncepce ochrany měkkých cílů a problematika vzdělávání v oblasti bezpečnosti při pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí s velkým počtem účastníků.

Eventová bezpečnost byla prezentována jako soubor opatření, které je nutné připravit na strategické a taktické úrovni dříve, než dojde k vlastní realizaci akce. Bezpečnostní opatření je dobré přijímat ve spolupráci s úřady státní správy a samosprávy, Policií ČR, úřady městské a obecní policie, se všemi složkami IZS, s pojišťovnami, komunikačními a promotérskými agenturami, úklidovými službami a dalšími službami. Cílem konference je mimo jiné získat podklady k přípravě pro zpracování standardů eventové bezpečnosti, a to ve spolupráci s Bucks New University (Buckinghamshire New University) v High Wycombe nedaleko Londýna (za přispění dotací z EU fondů).

Program konference byl rozdělen do tří bloků – ochrana měkkých cílů s příklady dobré bezpečnostní praxe, seznámení s technologickými novinkami, které lze při zajišťování bezpečnosti při kulturních, sportovních a společenských akcích použít, a práva a povinnosti pořadatelů akcí i řešení některých problémů, které se mohou vyskytnout.

Ochrana měkkých cílů
Mgr. Radek Šubrt z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra uvedl, že stát a společnost se musí připravovat na potenciální teroristický útok a možné cíle činit odolnějšími. Česká republika, stejně jako řada jiných států světa, proto věnuje aktuálně zvýšenou pozornost prevenci teroristických útoků a jiných závažných násilných činů na místech s vysokou koncentrací obyvatelstva a nízkou úrovní zabezpečení (například nákupní centra, místa sportovních utkání, významné dopravní uzly), tedy ochraně takzvaných měkkých cílů (snadno dostupných). Ochrana měkkých cílů se může týkat také ohrožení haváriemi a požáry. Opatření proti těmto ohrožením se v některých případech prolínají, překrývají nebo se také doplňují. Proto byla zpracována Koncepce ochrany měkkých cílů pro období 2017-2020. V praxi to znamená aktivní přístup zodpovědných osob k doporučeným postupům, poučený a vycvičený personál, spolupráci se složkami IZS.

PhDr. Michal Bavšenkov z Hospodářské komory ČR uvítal zájem o tuto problematiku, které jsme se podle jeho názoru měli věnovat již dávno. Rozdělil akce na pravidelné, variabilní a výjimečné. Další rozdíl je v tom, zda se vše děje v uzavřeném prostoru nebo pod širým nebem, například na náměstí (festivaly, slavnosti). Upozornil na plány evakuace, únikové cesty, ale také na schopnou ostrahu (proškolení). Nutná je zastupitelnost personálu, protože při onemocnění jedné osoby musí její úlohu někdo převzít. Varoval před ošidností lidského chování ve stresové situaci, kdy panika může způsobit nečekané ztráty.

Plk. Mgr. René Peták z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje se podělil o zkušenosti s pořádáním oslav města Příbrami (více než 10 tisíc účastníků), kdy v rámci projektu Bezpečné město rozšířili městský kamerový systém, určili riziková místa (analýza rizik), vydali pokyny, co je možné vnášet do objektů s programem oslav, zavedli varující SMS zprávy jednotlivým občanům, kteří o to požádali. Zanedbatelná není ani obnova normálního chodu města (pozor na vynášení odpadkových košů).

Ing. Milan Krása ze společnosti Rapiscan, PCS, spol. s r.o., hodnotil technologický pokrok nové průmyslové revoluce, který je charakterizován především digitalizací a automatizací pro větší pohodlí a bezpečnost člověka. Člověk je tvor omylný, který podléhá emocím. Položil však otázku, zda může být v oblasti bezpečnostní kontroly nasazena technika bez obsluhy? Dospěl k názoru, že techniku by měl kontrolovat člověk vybavený informacemi a mít odvahu upozornit na podezřelý jev nebo předmět (kontrola zavazadel). Je lépe, když se ukáže, že šlo o omyl, než zanedbat hrozící nebezpečí.

Nové trendy zvládání velkého množství účastníků akce
Zakladatel Amena displays, s.r.o., Ing. Pavol Amena, prezentoval svůj navigační a evakuační systém (crowd control), efektivní zabezpečení propojené s lidským faktorem, které je schopno distribuovat informace pro velký počet lidí v rámci různých eventů (výstavy, koncerty, sportovní akce). Bratislavská firma dodává pořadatelům akcí pro velký počet účastníků dálkově ovládané mobilní světelné panely, jimiž je možné viditelně informovat o programu, ale také varovat před bouřkou, deštěm (propojeno s meteorologickou službou) i hrozícím nebezpečím. Na displeji (přes internet nebo satelit) se zobrazuje text i například jednoduchá mapka s únikovými východy. Zařízení zároveň zaznamenává obrazem okolí (na vstupenkách akce je uvedeno, že návštěvník souhlasí s natáčením nebo fotodokumentací).

Veronika Fáberová ze společnosti Doverville, s.r.o., doporučila nepodceňovat bezpečnost účastníků velkých akcí v divadle, obchodním centru nebo na stadionu. Snadno může dojít k mimořádné události například nezodpovědným chováním kuřáků, kteří odhazují nedopalky na hořlavý materiál. Pokud není posílen signál v místě, kde je velká koncentrace telefonujících, dojde k zahlcení sítě. Nelze zapomínat na zajištění toalet a asistenci zdravotníků. Je nezbytné počítat s možností zhoršení počasí. Případná návštěva VIP osob vyžaduje zvláštní pozornost pořádajícího personálu. Po skončení všichni odjíždějí ve stejnou dobu, proto je nutné organizovat dopravu z parkoviště, aby nevznikaly kolize a netvořily se kolony aut na hlavních trasách.

Obce v roli pořadatelů
Ing. Bc. Miroslav Veselý z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra navrhoval, jaká opatření mohou zástupci obcí použít k regulaci pořádání kulturních podniků na svém území (při 250 účastnících a konání více jak jeden den). Například je možné zakázat vnášet některé předměty (deštníky, lahve) při vstupu do prostoru konání akce nebo omezit prodej alkoholických nápojů, upravit zavírací dobu v restauraci nebo kulturním domě. Akce by měla být ohlášena na policii, u hasičů i zdravotnické záchranné služby, informováni by měli být i občané v okolí (doprava, noční klid) a zajištěn úklid po jejím ukončení. Pozor na náhlé změny! Musí fungovat spojení, aby byl každý z organizátorů včas informován.

Ing. Roman Netušil z BOZP­ PO, s.r.o., se zabýval požární bezpečností na akcích, kterou musí zajistit provozovatel akce. Bezpodmínečně nutný je požární dozor, pokud akci provázejí pyrotechnické efekty nebo jakákoli činnost s otevřeným ohněm. V poslední době jsou oblíbené ukázky tradičních řemesel, například kovářství, kdy organizátor je povinen umístit k předvádění hasicí přístroj, hlídat vzdálenost ohně od hořlavých látek. Podobně je tomu při slavení „čarodějnic“, včetně kontroly uhašení ohniště po skončení akce. U prodejců s občerstvením, kteří používají gril nebo jiné zařízení na propan butan, jsou nutné revize vybavení a zaškolení osoby, která s ním zachází. Důležité jsou únikové cesty a prostor pro příjezd a ustavení požární techniky.

Komunikace s velkými skupinami osob
Mgr. Tibor A. Brečka, MBA, z Asociace forenzních psychologů a České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (autor knihy Psychologie katastrof) hovořil o specifice davového chování a jeho psychologických aspektech. Odvolal se na francouzského sociologa Gustava le Bona z konce 19. století, který popsal jednotlivce davu jako jeho součást. Lidé v davu dělají to co ostatní a jsou snáze ovlivnitelní nějakou autoritou. Pouze neorganizované seskupení osob ještě není davem, určuje ho stresový faktor. Protože je anonymní, chová se nezodpovědně a zachází až do krajnosti. Pocity ohrožení jsou v davu přenosné a stupňují se, v uzavřeném prostoru může vzniknout davová panika a dojít k ušlapání. Při zběsilém útěku se pak osoby mohou zranit. Komunikace s velkými skupinami lidí je především ve včasném předávání pravdivých informací.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook