Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017.
- OBSAH č. 3/2018 ROČNÍKU XVII
- Evropský den tísňové linky 112
- Ternární trojúhelníkové diagramy výbušnosti hořlavých látek
- Požár objektu třídírny odpadů
- Nový výcvikový prostor
- První pomoc u dopravních nehod
- Spolupráce psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty
- Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi
- Kontejner nouzového přežití využívají ve Zlínském kraji hasiči i krizové štáby obcí
- Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody I.
- Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Aktivity předchozího a současného předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany
- Ohlédnutí za dvacetiletou činností Výboru pro civilní nouzové plánování a jeho práce v roce 2017
- Nové trendy systémů varování a vyrozumění obyvatelstva
- Bezpečí pro festivaly a jiné akce s velkým počtem osob
- Oslava 20. výročí založení ZSMV
- Odolnost a připravenost společnosti
- Seriál soutěží v roce 2018
- Hasiči zpestřili den dětem ve Fakultní nemocnici Plzeň
V den, kdy kalendářní datum vytvoří číslo 112, tedy 11. 2., slavíme Evropský den tísňové linky 112. O zavedení tohoto evropského dne se zasloužila Česká republika, když před devíti lety předsedala Evropské unii. I když meziročně počet volání na tísňové linky v České republice klesá a lidé na číslo 112 již nevolají například kvůli přesnému času, tak správný způsob oznamování mimořádných událostí je třeba obyvatelstvo stále ještě učit. O tom všechny přesvědčil orkán Herwart, kvůli kterému došlo k přetížení tísňových linek. Občané České republiky v roce 2017 zavolali na linku tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy.
Význam tísňové linky 112
Toto telefonní číslo v současnosti slouží půl miliardě občanů členských států Evropské unie, dále občanům Černé Hory, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Turecka a Islandu. Smyslem zřízení jednotného čísla tísňového volání bylo poskytnout obyvatelům možnost obrátit se v nouzi na stejném telefonním čísle, zdarma, nepřetržitě, z jakéhokoli telefonního přístroje na záchranné složky, a to nejen ve své zemi, ale i při cestování a pobytu v zahraničí.
Trocha historie
V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání. Povinnost zavést jej do praxe byla uložena všem členským státům do konce roku 1996. V České republice bylo číslo 112 zavedeno jako tísňové od začátku roku 2003, tedy rok před tím, než se stala členským státem Evropské unie.
Princip fungování v České republice
Tísňové hovory na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 i české číslo 150 dispečeři odbavují ve 14 telefonních centrech umístěných v sídlech hasičských záchranných sborů krajů. Tato telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena, takže jsou plně zastupitelná v případě přetížení, výpadku či technologických odstávek. Technologie telefonních center propojuje základní složky integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor České republiky, Policii České republiky a zdravotnickou záchrannou službu), což umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek. Moderní softwarové vybavení dovoluje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu.
Statistika příjmu hovorů
Za rok 2017 operátoři tísňových linek 112 odbavili v České republice 2 991 669 hovorů, z čehož 2 601 939 volání bylo na linku 112 a 389 730 volání na linku 150. Nejvíce volání zaznamenali operátoři v lednu 2017, oproti tomu nejméně hovorů bylo přijato v měsíci dubnu 2017. Podle statistiky počtu přijatých hovorů na tísňových linkách jednotlivých krajů vede HZS hl. m. Prahy, dále HZS Středočeského kraje a HZS Moravskoslezského kraje. Na základě těchto tísňových volání vyjela v roce 2017 v České republice každé dvě minuty a 55 sekund jednotka požární ochrany k řešení mimořádné události.
Občané v roce 2017 v České republice sáhli po lince tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy.
Struktura přijímaných volání
Tísňové linky jsou určeny k oznámení mimořádných událostí, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek obyvatel nebo životní prostředí. Hovory na tísňová čísla jsou však uskutečňovány také v situacích, kdy k ohrožení volajícího nedochází a situace nevyžaduje neodkladné provedení zásahu. Do této kategorie spadají například informační hovory se zdravotní tématikou, dotazy na plynulost silničního provozu, prosba o psychologickou pomoc, žádosti o zprostředkování kontaktu na soukromé firmy, případně žádost o pomoc cizích státních příslušníků na území Česka. Samostatnou kapitolou jsou takzvaná „zlomyslná volání“. Jedná se zejména o volání malých dětí hrajících si s telefonem, obtěžující hovory mládeže a lidí pod vlivem návykových látek, omyly, poruchy, náhodná zmáčknutí tlačítek nebo úmyslná zneužití tísňové linky. Naštěstí meziroční statistiky počtu mimořádných událostí a počtu tísňových volání potvrzují klesající trend těchto „neemergentních“ typů volání.
Orkán Herwart prověřil tísňové linky
Zatím asi největší zatěžkávací zkoušku zažily tísňové linky 112 a 150 dne 29. října 2017, kdy se přes Českou republiku přehnal orkán Herwart. Systém tísňových linek je připraven zvládnout přibližně 1 300 až 1 500 hovorů za hodinu. 29. října 2017 mezi 9 až 10 hodinou ranní bylo přijato 5 000 hovorů za hodinu a za celý den dispečeři odbavili přes 30 000 hovorů. Docházelo k tomu i proto, že jedinou mimořádnou událost nahlašoval větší počet lidí. Dále občané nahlašovali události v daný okamžik neurgentního charakteru. Primárně tak byli hasiči vysíláni k událostem, kdy byl ohrožen život, zdraví a majetek obyvatel. Další události čekaly na vyřízení a hasiči je řešili postupně během následujících hodin a dní.
Odborníci Hasičského záchranného sboru České republiky nyní připravují analýzu, k zajištění větší průchodnosti volání na tísňové linky a připravovat se budou také vzdělávací programy pro občany, jak se zachovat během živelní události a jak správně telefonovat a nepřetěžovat linky tísňového volání v problémových situacích.
Ing. Michaela FRANCLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce