Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 5/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu zásahu u požáru v pražské Vinoři, a o bilancování letošní topné sezóny. Z odborných seminářů jsme nevynechali konferenci požární ochrany Červený kohout. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se více dozvíte o dvacetileté spolupráci v rámci Transportního informačního a nehodového systému a mezinárodní spolupráci tísňových linek. Dále přinášíme podnětné poznatky z vyhodnocovací konference ke cvičení EU MOLDEX 2017. Neméně důležité informace shrnuje článek s problematikou vnikání do uzavřených prostor. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ představí Institut ochrany obyvatelstva novou generaci ochranných prostředků pro dětskou populaci a HZS Jihočeského kraje multimediální učebny. V informacích si můžete přečíst, kdo byl letos oceněn Zlatým záchranářským křížem za mimořádné činy spojené se záchranou života a komu byly rozdány skleněné hasičské přilby v anketě Hasič roku a Sportovec HZS ČR za rok 2017. 

Vkongresových prostorech brněnského hotelu Myslivna se 1. března 2018 uskutečnil II. mezioborový kongres „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofách“, tentokrát s podtitulem „Bezpečný region“, který pořádalo Koordinační středisko medicíny katastrof při Fakultní nemocnici Brno.

Kongres byl určen pro krizové manažery nemocnic, zástupce zdravotnických záchranných služeb, hasičských záchranných sborů krajů, policie, státní správy a samosprávy a další odborníky.

Mezi hlavní témata patřila Rizika v regionu a jejich eliminace (chemická a biologická rizika, bezpečnost v dopravě, hrozba terorismu a zapojení složek IZS při řešení mimořádných událostí), Připravenost zdravotnických zařízení na řešení mimořádných událostí s velkým počtem zraněných (evakuace osob, traumatologický plán, třídění pacientů), Připravenost k likvidaci havárií a hromadných neštěstí v regionu (cvičení ZZS, nemocnice, HZS kraje, Policie ČR v regionu a součinnostní cvičení složek IZS), Zkušenosti a závěry z řešení a likvidací mimořádných událostí v regionu, informace a zkušenosti z řešení mimořádných událostí a cvičení v zahraničí.

Koordinace procesů při zásahu
V úvodní přednášce plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR objasnil pojem strategická úroveň koordinace v IZS, zvláště při společném zásahu u mimořádné události velkého rozsahu. Popsal taktickou, operační a strategickou úroveň řízení (pokud je mimořádná událost ohodnocena nejvyšším stupněm podle poplachového plánu IZS). Strategická úroveň představuje přímé zapojení starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje nebo Ministerstva vnitra do koordinace záchranných a likvidačních prací. Jako poradní orgán v komplikovaných situacích se využívá krizový štáb, který se může přesunout do stanice HZS kraje a spolupracuje s podporou operačního a informačního střediska. Hlavním koordinátorem se stává hejtman, který rozhoduje o zapojení sil a prostředků, stanovení priorit při záchraně osob a materiálních hodnot nebo likvidaci následků mimořádné události.

MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D.,z Fakultní nemocnice Brno, se zabýval zejména řešením dopravy při mimořádné události, a to ve smyslu koordinovaného příjezdu a zaparkování techniky všech složek IZS a také jejich odjezdu tak, aby si vozidla vzájemně nepřekážela a především neblokovala přístup k raněným, průchod s nosítky, ani jejich přesun do zdravotnických zařízení. Ideální je společná příjezdová trasa, kterou určí v operačním středisku a navádějí přesun k místu události stejně jako odsun, především raněných, aby je dostali v co nejkratším čase na operační sál. Důležitá je součinnost Policie ČR, která odkloní ostatní dopravní provoz. Vše se neobejde bez dobře fungující komunikace. Situace se může měnit a včasné informace o jejím vývoji jsou rozhodující pro záchranu lidských životů.

Nad sehraností a plynulým chodem jednotlivých činností složek IZS při zásahu u mimořádné události se zamýšlel Mgr. Radek Svoboda, DiS., ze ZZS Pardubického kraje. Pro lepší a rychlejší součinnost je nutný jednotný přístup všech ZZS v České republice, a to v oblasti vybavení, oděvů a označení funkcí, metod práce (třídění pacientů, třídicí karty), dokumentace i týlového zajištění. Často při zásahu u mimořádných událostí velkého rozsahu je potřebná pomoc i ze sousedních krajů, pak je nezbytné, aby se všichni rychle orientovali, a to vyžaduje i jednotné vzdělávání.

Podpora při činnosti složek IZS
Dron je bezpilotní letadlo, které je řízeno na dálku, nebo je schopno létat samostatně podle předprogramovaných letových plánů i složitějších dynamických autonomních systémů. Ing. Oldřich Volf, Ph.D., z HZS Karlovarského kraje, referoval o zkušenostech s používáním dronů při zásahu, což může ve značné míře usnadnit rozhodování velitele zásahu jednak při průzkumu terénu (liniový, plošný, detailní s použitím zoomu), dron shora monitoruje mnohem lépe situaci mimořádné události a také dále její vývoj. Velitel zásahu tak může včas požádat o dostatek potřebných sil a prostředků, zvolit správnou strategii, případně předat informace k varování obyvatel vyskytujících se v blízkosti mimořádné události. S termovizní kamerou je možné nasnímat pohyb osob (pátrání po osobách) nebo rovněž ohniska požáru. Bezpilotní prostředek obsluhuje „pilot“, operátor a velitel dronu, který je v kontaktu z velitelem zásahu.

Náčelník Horské služby Beskydy Ing. Radim Pavlica představil aplikaci Horská služba do mobilních telefonů iOS (Apple) a Android. Rychlé a snadné přivolání pomoci nejbližší hlídky horské služby v případě nouze je obdobné aplikaci Záchranka. Prostřednictvím aplikace je možné ohlásit zranění (základní údaje o volajícím jsou v aplikaci předem uloženy) nebo se poradit, pokud člověk v horách zabloudí. Telefon současně se zprávou posílá souřadnice místa, kde se volající právě nachází a stavu baterie jeho telefonu. K dalším službám patří také informace o počasí, lavinovém nebezpečí nebo kudy k nejbližšímu horskému středisku, a návod, jak poskytnout první pomoc.

Jan Láznička ze společnosti Pramacom Prague, spol. s r.o., seznámil s inovací radiokomunikačního systému sítě Pegas, který slouží složkám IZS pro vlastní komunikační prostředí a pro vzájemnou komunikaci mezi sebou ve společném komunikačním prostředí, a to již přibližně 20 let. Některé prvky byly modernizovány, ale část technologie je již zastaralá a potřebuje obnovit. Zvýší se paměťová kapacita, signál bude stabilnější (i při jízdě ve vozidlech), počet základových stanic se rozšíří na 240. Novinkami budou například možná volba vibrací nebo hlasitého zvonění, alarm v případě, kdy osoba používající zařízení upadne a odmlčí se, nebo přístroj zaznamená nestandardní pohyb, optimálnější způsob napájení, použití syntetického hlasu a další „vychytávky“.

Bezpečnost nemocnic
Ing. Markéta Brichtová z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT poukázala na nedostatečné zabezpečení některých nemocnic ve Středočeském kraji, a to před zloději, šílenými střelci i před teroristickými útoky. Ostrahu zajišťují většinou důchodci, fyzicky málo zdatní a špatně placení lidé, kterým se nedostalo ani základního školení o tom, jak řešit krizové situace a mimořádné události. Bezpečnostní prvky často nejsou soustředěny do jednoho centra, chybí kamerové systémy, oplocení, evakuační rozhlas pro akustické varování a informování osob přítomných v budově nebo areálu nemocnice. Přístup veřejnosti bývá umožněn 24 hodin denně, aniž by někdo zjišťoval důvod návštěvy, zajímal se o obsah zavazadel apod.

Kpt. Mgr. Barbora Pálková z HZS hl. m. Prahy uvedla, že v oblasti krizové připravenosti pro zdravotnická zařízení je jednou z nedůležitějších věcí energetická odolnost, proto hasiči v pražských nemocnicích zajišťují náhradní zdroje elektrické energie, udržují agregáty v pohotovosti pro případ výpadku. Ve spolupráci se společností Čepro, a.s., dodají v případě mimořádné události velkého rozsahu potřebné pohonné hmoty 13 poskytovatelům zdravotních služeb (s akutní lůžkovou péčí) a se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s., zabezpečí náhradní zásobování při výpadku dodávky pitné vody. Společně se zaměstnanci zdravotnických zařízení cvičí evakuaci objektů nemocnic.

Zásahová činnost
Tragický požár pětipatrového hotelu Eurostars David v Praze v Náplavní ulici, k němuž došlo 20. ledna letošního roku, si vyžádal čtyři mrtvé a desítky raněných osob. Jeden z velitelů zásahu, npor. Bc. Antonín Šustr, popisoval, že musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu a zhruba do 20.00 hodin aktivován traumatologický plán. Původně byla událost ohlášena jako požár klimatizace, ale brzy se začal valit kouř z oken a lidé již seděli na parapetech a čekali na záchranu z automobilových žebříků. Zdravotníci ZZS hl. m. Prahy ošetřili celkem devět osob, pět z nich bylo ve velmi vážném stavu. Mezi zraněnými byli také dva hasiči, kteří se propadli na zdemolovaném schodišti budovy hotelu.

V lednu 2018 došlo také k dopravní nehodě autobusu, který po střetu s osobním vozidlem v ulici K Horoměřicům narazil čelně do stromu. Por. Mgr. Jan Havrda z HZS hl. m. Prahy referoval, že hasiči vyprošťovali zaklíněné osoby hydraulickými nůžkami. Tři lidé zemřeli, následkům zranění podlehla řidička osobního vozidla, řidič autobusu a jedna cestující. Pět těžce zraněných, deset osob se středním poraněním a třicet se zraněními lehčího charakteru bylo rozvezeno do pražských nemocnic. Členové posttraumatického týmu středočeských hasičů poskytli pomoc několika zasaženým osobám na místě nehody. Na pomoc při pátrání po osobách, které mohly v šoku místo opustit, se zapojil také psovod se služebním psem a nakonec vzlétl také vrtulník s termovizní kamerou.

PaedDr. Josef Pokorný z Fakultní nemocnice Motol informoval o činnosti zdravotníků při dopravní nehodě u Horoměřic, kde ošetřovalo raněné sedm zdravotnických subjektů a převáželo je do šesti nemocnic. V autobusu cestovala také jedna zdravotní sestra, která okamžitě pomáhala, zejména osobám, které měly přiskřípnuté nohy sedačkou, než je hasiči vyprostili. Někteří ranění cestující, kteří byli schopni chůze, odešli sami, jedna žena došla až do Horoměřic. Mezi zraněnými bylo 12 nezletilých do 18 let. Jedno dítě museli záchranáři uvést do umělého spánku a připojit na umělou plicní ventilaci. V motolské nemocnici přijali čtrnáct zraněných, z toho sedm dětí.

Nebezpečné látky a nákazy
Ing. Kamil Schön ze slovenského Střediska vzdělávání a přípravy Limbach se zaměřil na výchovu a vzdělávání veřejnosti v oblasti hygieny, zejména při povodních, kdy s kontaminovanou vodou a bahnem zaplavujícím obydlí je nutné zacházet s nejvyšší opatrností. Povodňová voda obsahuje nebezpečné viry a bakterie, které pronikají pokožkou do organismu. Zvláště při vyšších letních teplotách se rychle množí například bakterie Leptospirózy (krysí žloutenky neboli blaťácké horečky). Kontakt znečištěné vody s poraněnou kůží, očima nebo sliznicemi může mít bez nasazení antibiotické léčby za následek závažné až smrtelné onemocnění.

Dalším nebezpečím pro člověka je speciální deratizační metoda, při níž se používá kyanovodík. Fumigace je plynování mlýnů, pekáren a potravinářských provozů, drůbežáren a skladů, a to k vyhubení škůdců. MUDr. Jana Kubalová ze ZZS Jihomoravského kraje, p.o., varovala, jak při fumigaci eliminovat rizika. Kyanovodík (HCN) je velmi silný jed s intenzivním pachem hořkých mandlí (ne každý cítí). Byl použit jako bojový plyn a také jako hlavní složka látky používané nacisty v koncentračních táborech. Je lehčí než vzduch, proto rychle vyprchá do okolní atmosféry. V uzavřených prostorech je však jeho toxický účinek smrtelný. Spočívá v blokování enzymů tkáňového dýchání. Přenos kyslíku krví je zachován (růžové tváře, křeče, bezvědomí). Použití kyanovodíku je nutné 48 hodin předem hlásit na obecní úřad. Zamořený prostor je možné používat nejdříve po pěti dnech větrání. Při zasažení kyanidem se jako antidotum používá Cyanokit a Amilnitrit, a to pouze u ZZS, oddělení urgentních příjmů a specializovaných center.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook