Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 5/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu zásahu u požáru v pražské Vinoři, a o bilancování letošní topné sezóny. Z odborných seminářů jsme nevynechali konferenci požární ochrany Červený kohout. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se více dozvíte o dvacetileté spolupráci v rámci Transportního informačního a nehodového systému a mezinárodní spolupráci tísňových linek. Dále přinášíme podnětné poznatky z vyhodnocovací konference ke cvičení EU MOLDEX 2017. Neméně důležité informace shrnuje článek s problematikou vnikání do uzavřených prostor. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ představí Institut ochrany obyvatelstva novou generaci ochranných prostředků pro dětskou populaci a HZS Jihočeského kraje multimediální učebny. V informacích si můžete přečíst, kdo byl letos oceněn Zlatým záchranářským křížem za mimořádné činy spojené se záchranou života a komu byly rozdány skleněné hasičské přilby v anketě Hasič roku a Sportovec HZS ČR za rok 2017. 

Seminář „Jak bydlet (ne)bezpečně“, který pořádaly HZS hl. m. Prahy a hlavní město Praha, proběhl 13. února 2018 v budově Magistrátu na Mariánském náměstí. Téma požární bezpečnosti v bytových domech je často diskutované.

Určen byl pro správcovské firmy bytových domů, společenství vlastníků bytových jednotek, kteří mají zájem o bezpečnost ve svých domech. Dále pro odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany a studenty ČVUT, kteří se danou problematikou zabývají. Neznalost povinností v oblasti požární ochrany, nedbalostní chování obyvatel bytových domů a v mnoha případech i značná lhostejnost k prostředí, ve kterém žijeme, může vést ke vzniku požáru někdy s tragickými následky.

Por. Ing. Ivana Sitařová, z odboru prevence HZS hl. m. Prahy, jako první z přednášejících přítomné seznámila s právními předpisy, které upravují požární bezpečnost v bytových domech. Především jde o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. V loňském roce bylo v hlavním městě Praze oznámeno 172 podnětů. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky patří nepředložení dokladu provozuschopnosti hasicích přístrojů. Hasicí přístroje nejsou provozuschopné (jsou poškozené), nebo jsou připevněny příliš vysoko. Podle legislativního požadavku přenosné hasicí přístroje musí být připevněny na svislé stavební konstrukci, a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť ve výšce maximálně 150 centimetrů nad podlahou. Některé mohou být také na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci a vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Pokud budou výše, nemohou s ním menší osoby manipulovat. Při neobratné manipulaci s hasicím přístrojem může dojít k úniku hasicí směsi a nelze ho použít. Hasicí přístroje bývají často nepřipevněné, položené na zemi, zastrčené někde ve výklenku chodby, nebo chybí úplně.

K základním povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob patří, aby zajistily volný přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem včasného použití a udržovaly je v provozuschopném stavu.

Chodby a schodiště jsou problematická místa. Lidé je zastavují různými předměty, například botníky, truhlíky s květinami, skříňkami, stolky a v horším případě nábytkem, který už nepotřebují. Starý, nepotřebný nábytek nechávají často stát i u sklepů. Tím se komplikuje přístup k hlavním uzávěrům plynu, vody a elektřiny. Neuvědomují si, že v případě požáru, kdy je chodba zavalena hustým dýmem, postupují hasiči často podle zdi, aby se orientovali. Pak jsou všechny tyto věci velkou překážkou, a neumožní tím včasný a bezpečný zásah. Úniková cesta v bytových domech končí v některých případech zamčenými dveřmi, přestože jsou označeny jako únikový východ. Obyvatelé domu také nechávají požární dveře stále otevřené. Otevřené nezabrání šíření požáru, ale naopak více ho rozšíří do dalších prostor. Tato situace nastane i tehdy, když jsou poškozené. V horším případě jsou ještě zabezpečeny uzamykatelnou mříží. HZS ČR při výkonu státního požárního dozoru kontroluje provozuschopnost například vnějšího požárního vodovodu, včetně nadzemních a podzemních hydrantů, vnitřních požárních vodovodů včetně nástěnných hydrantů a hadicových a hydrantových systémů.

Povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob je označovat místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nacházejí věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

Při zjištění nedostatků je uložena pokuta, ta však nezbavuje povinnosti odstranit nedostatky. Jedním z možných řešení, jak předejít škodám, je umístit do domů a bytů hlásiče požárů. Na vznikající požár upozorní pronikavý zvuk detektoru členy domácnosti i ve spánku. Některá města začínají instalovat hlásiče požáru do obecních bytů.

Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., z Profesní komory požární ochrany, upozornil, že kritickými místy v bytových domech jsou instalační nebo vzduchotechnické šachty, procházející vertikálně celými objekty bez požárních předělů v jednotlivých podlažích. Každá stavba by měla mít tzv. požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí každé projektové dokumentace stavby, u které to stanoví stavební zákon. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument, ve kterém jsou podrobně popsána preventivní protipožární opatření, jako jsou únikové východy, stanovení a rozsah požární techniky, odolnost stavebních konstrukcí a další řada odborných bezpečnostních a technicky zaměřených informací. Požárně bezpečnostní řešení stavby se zpracovává na základě § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a to v souladu s technickými podmínkami, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Požárně bezpečnostní řešení stavby může zpracovávat pouze osoba, která k tomu má patřičné odborné oprávnění, a to podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. V mnoha případech se stává, že noví i stávající obyvatelé domů nevědí z hlediska požární ochrany o svých domech nic, nebo velice málo. V bytech jsou prováděny přestavby a rekonstrukce bez vědomí příslušných orgánů státní správy.

Nprap. Pavel Zavřel a nprap. David Vrzal, z oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS hl. m. Prahy, připomněli všem, jak by se měli správně chovat. Především si počínat tak, aby nezavdali příčinu ke vzniku požáru, a v případě požáru se pokusit o jeho likvidaci. Bezodkladně ohlásit každý požár na linku 150 nebo 112. Stále udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení například hasicí přístroje, hydranty, suchovody, zařízení pro odvod kouře a tepla, elektrickou požární signalizaci.

Nejčastější příčiny vzniku požárů v bytových domech na území hl. m. Prahy v letech 2013 až 2017 jsou nedbalost – 76 % (úprava potravin, kouření, používání otevřeného ohně, sváření), technická závada – 18 % (elektro, samovznícení), ostatní – 6 % (nepozorné děti, osoby s duševním onemocněním, úmysl). U technických závad jde v 98 % o poruchu na elektrospotřebičích. Návody při koupi nových spotřebičů je nutné důsledně pročíst. Zapojovat spotřebiče přímo do zásuvky, nepoužívat rozbočovací zásuvky, prodlužovací kabely, ty jsou pouze pro dočasné použití. V některých případech bývají na jednom prodlužovacím kabelu zapojeny i tři spotřebiče.

Vyplatí se instalace teplotního hlásiče, opticko­ kouřového, ionizačního nebo kombinovaného. Majitelé by měli dbát na dodržování stanovených revizí a kontrol – kontrola plynových zařízení jednou za rok, revize jednou za tři roky, kontrola kotle jednou za dva roky, revize elektroinstalace jednou za pět let, revize elektrického spotřebiče jednou za dva roky, revize ručního elektrospotřebiče jednou za rok.

Mgr. Petra Vítková, z Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení krizového managementu, představila Portál bezpečnosti a krizového řízení hl. m. Prahy bezpečnost.praha.eu. Cílem při přípravě portálu bylo předat informace a postupy občanům a dalším uživatelům z oblasti plánování, připravenosti na řešení mimořádné události nebo krizové situace. Včas a správně informovat o aktuálních událostech v Praze, jejich řešení, opatření nebo omezení. Část informací je veřejná a část zabezpečená.

Veřejnost je informována o aktuálním dění v Praze, pokud se jedná například o velké dopravní nehody, omezení MHD, ekologické havárie, větší požáry nebo výpadky elektřiny. Informace se předávají na portál prostřednictvím informačního systému krizového řízení (ISKŘ) z Operačního střediska krizového štábu, které dostává i informace od složek integrovaného záchranného systému (IZS) a dalších subjektů. Pokud se občané zaregistrují, mohou dostávat informace z portálu na svůj e­ mail. Tento portál je určen i pro složky IZS a krizové pracovníky městských částí. Ti se po přihlášení dostanou do neveřejné části, kde naleznou dokumenty, které nejsou určené pro veřejnost, jako například kamerové snímky z celé Prahy, mapové vrstvy doplněné o neveřejné informace a neveřejné události. Portál má responzivní zobrazení stránek (přizpůsobení i v mobilních telefonech).

Mapové vrstvy informují o aktuálním dění. Z oblasti dopravy se jedná o uzavírky, dopravní nehody, práce na silnici, námrazu, parkovací automaty, zóny placeného stání a zimní údržbu komunikací. V případě povodní upozorní na záplavová území, linie protipovodňové ochrany – pytle s pískem, mobilní a pevné protipovodňové zábrany. Seznámí občany, kde by v případě mimořádné události nebo krizové situace našli úkryty, jaký je ochranný systém metra a důvody, proč a kdy se používají sirény. Na mapě jsou označené objekty s nebezpečnými látkami, například plavecký bazén – chlór. Další mapová vrstva zobrazuje objekty a okrsky Policie ČR, Městské policie hl. m. Prahy, Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a HZS hl. m. Prahy. V tomto případě i linku 112, kam mohou občané telefonovat. Neméně zajímavá je možnost prostřednictvím sto třiceti kamer nahlédnout na různá místa ve městě.

Portál je funkční od 1. června 2017. Připravuje se i anglická verze stálých článků a mapových podkladů. Uživatelé budou mít možnost výběru informací zasílaných e­ mailem nejen podle oblasti vzniku události (městské části), ale také podle druhu události (voda, doprava, požár, aktuality, plánované akce). Nově budou k dispozici mapové vrstvy například jednotek sborů dobrovolných hasičů na území hl. m. Prahy. Do zabezpečené části se připravují informace o školách a zdravotnických zařízení.

Ing. Pavel Zemene, Ph.D., ze Sdružení EPS ČR, vysvětlil, že EPS (expandovaný pěnový polystyren) je lehká a tuhá pěna, která se široce používá v evropském stavebnictví, hlavně jako tepelná izolace. Vyskytuje se v řadě tvarů a aplikací. Jednou z nich je stavební materiál. Jako všechny organické stavební materiály je EPS hořlavý, ale v praxi jeho chování při hoření závisí na podmínkách, za kterých je použit, jako i na konkrétních vlastnostech tohoto materiálu. Pokud jsou výrobky z EPS instalovány správně, nepředstavují žádné požární nebezpečí. Výhodou jeho použití je, že bojuje proti skleníkovému efektu, je spojencem v boji s kyselým deštěm, nepoškozuje ozónovou vrstvu a poskytuje pohodlí.

K sanaci bytového domu po požáru se vyjádřil krátce Ing. Robert Tachovský ze společnosti Mibag sanace. Pro osoby postižené přímo požárem nebo jinou mimořádnou událostí, ale i pro ostatní obyvatele bytového domu je důležité co nejdříve vše uvést do původního stavu. Pokud to situace dovolí, měly by být v prvé řadě zapojeny všechny rozvody (voda, elektřina, plyn). Následně vyklizeno vše, co se nevyplatí opravovat, a zlikvidován nebezpečný odpad. Je na rozhodnutí majitele bytu nebo domu, které opravy provede a v jakém pořadí.


Ing. Ivana BOŠKOVÁ, foto archiv HZS hl. m. Prahy

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook