Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p.o., Krajská nemocnice Liberec, a.s., a Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, z.s., uspořádaly ve dnech 26. a 27. března 2018 ve Sloupu v Čechách XVIII. ročník odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. Akci zaštítil radní pro zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje MUDr. Přemysl Sobotka.

Program konference byl rozdělen do dvou tematických bloků, z nichž první nazvali organizátoři „do neštěstí rovnýma nohama“ a zaměřili se na možnosti zapojení ostatních složek IZS a spolupráce, rychlejší a efektivnější transport do zdravotnických zařízení, nebo na evakuaci nemocnice, případně pouze některých oddělení v objektu nemocnice a vyřazení urgentního příjmu z provozu. Druhý blok „bez spojení není velení“ obsahoval příspěvky o komunikaci a sdílení informací, o provozu operačního střediska, řešení situace při výpadku elektrického proudu, technickém zabezpečení pracoviště krizové připravenosti a kybernetické bezpečnosti.

Spolupráce s ostatními složkami IZS
Mgr. Václav Bittner z Horské služby ČR, oblasti Jizerské hory, představil aplikaci Horská služba do mobilu, která pracuje s lokalizací na základě GPS a je propojená s aplikací Záchranka. V oblasti Jizerských hor slouží 16 členů horské služby a o víkendech pomáhají také dobrovolníci. Horský záchranář musí být fyzicky zdatný a důležité je, aby znal velmi dobře terén i s místními specifiky. Členové jsou vybaveni mnoha podpůrnými prostředky, jako například čtyřkolkami a skútry, ale především by se neobešli bez cvičených záchranářských psů. Při pátrání po ztracených osobách si terén rozdělili čtvercovou sítí, v níž operátor vidí na displeji pohyb hledajících, včetně psů, kteří mají GPS v obojku. Pes, který propátrává systematicky jednotlivé čtverce, nahradí až 20 lidí v rojnici, ale také se brzy unaví a je nutné ho vystřídat. Psovod navádí psa podle mapy a je v kontaktu s koordinátorem (operátorem) pátrací akce. Téměř nenahraditelný je pes cvičený pro pátrání v lavinách.

Za Český červený kříž vystoupila Kateřina Havlová z oblastního spolku Jablonec nad Nisou, aby seznámila s pestrou činností organizace. Jejich heslo zní „pomáhat je normální“, proto členové spolku různých profesí poskytují lidem, kteří přijdou o přístřeší při povodních nebo požáru, psychickou útěchu, právní radu, pomoc při úklidu, zabezpečí přikrývky, vodu, stravu i dočasné ubytování a co je právě potřeba. Pro děti pořádají kroužky mladých zdravotníků, kurzy, soutěže a příměstské nebo pobytové tábory. Starají se o seniory, oceňují bezpříspěvkové dárce krve, pořádají veřejné sbírky apod. Sami se stále vzdělávají, procvičují poskytování první pomoci a plní úkoly, které vyplývají z dohod o plánované pomoci na vyžádání se složkami IZS (podle § 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.).

Organizace péče o velký počet postižených
Ing. Jakub Vachek ze Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Středočeského kraje sdělil, že přibývá neštěstí s velkým počtem raněných, proto je nutné, aby posádky byly připraveny, co nejlépe takový zásah zvládnout. Náročné je zejména jeho organizační řešení, k němuž je speciálně vyškolen inspektor provozu, který při mimořádné události s hromadným postižením zdraví přebírá velení. Nejprve však má odpovědnost za správný průběh zásahu ta posádka, která přijede na místo události jako první. Především zjistí počty raněných a přibližně jejich závažnost a okamžitě tyto informace hlásí operačnímu středisku, které zajistí odeslání dalších posádek ZZS a aktivaci potřebných složek IZS. Všichni se učí, kam umístit stanoviště pro postižené, jak je třídit, jak poskytovat zdravotní péči i v nestandardních podmínkách, a také, že pokud zdravotník není vybaven adekvátními osobními ochrannými prostředky, nevstupuje do prostředí, kde hrozí bezprostřední nebezpečí a vyčká pokynů velícího hasiče.

Ing. Miloslav Beneš z Fakultní nemocnice Plzeň potvrdil, že cvičení a neustálé opakování činností (nemělo by se měnit, aby to cvičící nepletlo) je velmi důležité, stejně jako pečlivá dokumentace, která může ušetřit zdravotníkům, hasičům i policistům mnohé obtíže, jaké řešili například v Plzni po nehodě autobusu s francouzskými studenty. Tehdy došlo k chaotickému přemisťování cestujících cizinců i jejich věcí, dohadům s pojišťovnou, rodiči studentů a dalšími institucemi. Jako důkaz procesu péče o pacienta může posloužit také třídicí karta, kterou je nutné vyplnit čitelně s největší odpovědností. Ke zmatkům také dochází, když lidé telefonují do nemocnice a hledají své příbuzné. Po telefonu se nesmí sdělovat informace o zdravotním stavu pacienta, ale kvůli identifikaci hospitalizovaných, kteří jsou v bezvědomí, je dobré získat od příbuzných informace o tom, jak hledaný vypadá, zvláštní znaky (tetování, jizvy po operacích) apod.

Zkušenosti ze zdravotnického operačního střediska
MUDr. Eva Tauchmanová ze ZZS Libereckého kraje se zabývala nepřesnostmi při hlášení mimořádných událostí operačnímu středisku, které způsobují zbytečné problémy a mohly by být příčinou úmrtí raněného, k němuž se sanitní vozidlo nedostalo včas. Když je například náledí, přijímají operátoři několik hlášení týkajících se té samé události. Avšak pozor, nemusí dojít k pouze jedné nehodě v téže ulici, proto je nutné pozorně vyslechnout volající, vyptat se na místo, kde a jaká vozidla havarovala. Tak došlo k omylu v posledním zimním období, kdy se v Liberci tísňová volání, aniž by to operátoři věděli, týkala šesti vozidel s deseti zraněnými, a to poměrně blízko od sebe. Nemocnice pak měla nečekaně velký příjem pacientů. Příště bude proto lépe situaci nadhodnotit než podcenit a ohrozit tak rychlost možné pomoci zraněným.

Bc. Ondřej Šedivka, DiS., ze ZZS hl. m. Prahy se vrátil k nejtragičtějším událostem, k nimž v poslední době v Praze došlo. O havárii linkového autobusu u Horoměřic informovala na tísňovou linku zraněná a vyděšená žena, které nebylo dobře rozumět, kde se nachází. Telefonátů bylo několik, některá hlášení přijali také na operačním středisku ZZS Středočeského kraje, protože nehoda se stala téměř na hranici obou krajů. Až volání z aplikace Záchranka pomohlo událost přesně lokalizovat, kam poté přijížděla vozidla různých zdravotnických subjektů (ZZS obou krajů, Meditrans, Pragomedika). Letecké záchranné službě počasí startovat nedovolilo. Tři osoby zemřely. Pro celkem 48 zraněných byl aktivován traumaplán. Nejvíce postižených přijala Fakultní nemocnice v Motole. Velmi nepřehlednou situaci způsobili lidé, kteří vystoupili z dalšího autobusu a zamíchali se mezi raněné a vystresované cestující z havarovaného autobusu.

Z hořícího pražského hotelu Euro­stars David v Náplavní ulici se podařilo evakuovat 34 osob do nejbližších restaurací. Čtyři lidé zranění podlehli. Hasiči vynášeli zasažené v dýchacích přístrojích silně zakouřenými prostory. V ulici u místa zásahu překážela parkující vozidla přístupu požárním automobilům i sanitním vozidlům a znemožňovala rychlý odsun raněných do zdravotnických zařízení blízké Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. O občerstvení pro zasahující i některé postižené se postarali členové oblastního spolku Českého červeného kříže.

Petr Matějíčka, DiS., ze ZZS Libereckého kraje upozornil na nutnost zálohování ve všech důležitých věcech, které jsou potřeba v nemocnici, v operačním středisku i v sanitním vozidle. Může se stát, že dojde k výpadku elektrického proudu, což bude mít za následek i výpadek dodávky vody, spojení, dopravního systému (výtahy), funkce přístrojů závislých na elektřině apod. Ne všude jsou záložní zdroje energie, proto je nezbytné počítat s improvizací. Pokud se operační středisko ocitne bez proudu nebo bude z jiných důvodů nepoužitelné, mají v Liberci připravený mobilní dispečink v podobě batohů s notebooky, mapovými podklady, tlačítkovými telefony, nabíječkami a dalším užitečným vybavením. Výpadek se však může týkat také personálu. Když všichni ve středisku snědli zkažené jídlo a měli vážné gastrointestinální potíže, musela se za ně rychle hledat náhrada.

Ing. Ladislav Sornas z Fakultní nemocnice Motol se zaměřil na technické zázemí zdravotnických služeb, které představuje komplexní servis pro lékaře i pacienty. Jeho kvalita závisí na odolnosti celého systému zabezpečujícího provoz zdravotnického zařízení. Nejen výpadek elektrického proudu, ale pouze porucha jednoho ze zařízení může ovlivnit chod dalších a rychlost řešení takové krizové situace může mít nesmírný význam i pro životy pacientů. V nemocnici se neobejdou bez energie, ale také bez vody, fungovat musí čistička infekční vody a odpadové hospodářství, vzduchotechnika, speciální filtry na operačních sálech, kompresorová stanice atd., a to v běžném provozu i v případě mimořádné události.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook