Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

V březnu letošního roku se uskutečnila zahraniční pracovní cesta příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatel požáru) do Spojených států amerických, která částečně navazovala na loňskou zahraniční cestu (112, č. 6/2017). Na pozvání asociace NFPA (National Fire Protection Association), která je vydavatelem nejrozšířenější příručky pro vyšetřování požárů ve Spojených státech amerických (NFPA 921), cestovali naši vyšetřovatelé požárů, aby využili nové poznatky v České republice. Druhá část zahraniční cesty obsahovala praktický výcvik organizovaný na státních požárních akademiích nebo v dalších laboratořích zaměřených zejména na způsob uplatnění znalostí dynamiky požáru při vyšetřování jeho vzniku.

Oproti zmiňované první cestě, kdy jsme měli možnost setkávat se a sdílet zkušenosti s vyšetřovateli zejména ze soukromého sektoru, během letošní cesty jsme se účastnili výcviku zejména se státními a federálními agenty/vyšetřovateli.

Národní asociace požární ochrany
První den jsme se přesunuli do Quincy nedaleko Bostonu ve státě Massachusetts, kde sídlí ústředí NFPA a kde jsme si prohlédli budovu ústředí, včetně vědecké knihovny, která slouží pro potřeby NFPA, v případě vyhledávání informací týkajících se požární ochrany nejen v USA, ale i ze světa. Dále v tento den probíhalo v budově jednání o novelizaci NFPA k problematice aktivního střelce.

Vedení asociace NFPA s českými vyštřovateli požárůNa začátku oficiálního jednání nám bylo oficiálně představeno užší vedení NFPA, v jehož čele stojí Jim Pauley (President and CEO – Chief Executive Officer NFPA), Donald P. Bliss (Vice President for Field Operations NFPA), Christian Dubay (Vice President, Chief Engineer NFPA) a Olga C. Caledonia (Executice Director for Global Operations, International Development NFPA), po kterém se představili čeští zástupci. Jim Pauley ve svém vystoupení popsal NFPA jako organizaci založenou již v roce 1896 s cílem eliminace zranění, úrazů, úmrtí a předcházení škodám na majetku, jenž má v současné chvíli více než 300 zaměstnanců, 60 000 členů, 9 000 pomáhajících dobrovolníků a více než 200 druhů vydaných technických standardů (které jsou pravidelně aktualizovány). NFPA má i detašované pracoviště mimo území USA, ve Spojených arabských emirátech, Kanadě, Mexiku, Francii nebo Číně.

Zmínil nezbytnost mezinárodní spolupráce v oblasti požární ochrany pro udržení nastavených nejvyšších standardů a předávání vědeckých poznatků.

Guy R. Colonna (Information and Knowledge Resource Division NFPA) seznámil s NFPA ECO System (tvorba nového systému sběru dat – New National Fire Data System, sběr dat v USA, relevantní vyhodnocení těchto dat a následné optimální nastavení systému). V diskuzi se řešila například problematika nastavení optimálních únikových východů a potřeba pravidelné aktualizace norem, standardů. Guy R. Colonna Setkání s vyštřovateli požárů města Bostonsdělil, že informace získané v rámci kontrolní činnosti se snaží i aplikovat do stavebních norem a že jejich hlavním cílem je zejména vzájemné provázání jednotlivých kodexů „norem“. U standardů týkajících se problematiky stavební prevence zaujala „jednoduchost“ možnosti aplikace nových norem i do stávajících objektů (u vybraných skupin, např. noční kluby, lze zatížit povinností aplikace sprinklerového zařízení apod., i když při výstavbě klubu tato povinnost ještě nikde v právním předpisu zakotvena nebyla).

Zástupci českého systému zjišťování příčin vzniku požárů přednesli prezentaci na téma zjišťování příčiny vzniku požáru Hotelu Eurostar David, která kromě informací ohledně postupu vyšetřovatelů požárů na místě požáru (se zaměřením na nalezení kriminalistického ohniska, tj. místa vzniku a dále také na důvody rychlého rozšíření požáru do ostatních částí budovy) obsahovala i část zaměřenou na následnou kontrolní činnost, video leteckých záběrů pořízené termokamerou z vrtulníku Policie ČR, video vyšetřovacího pokusu a mnoho snímků pořízených oddělením fotodokumentace HZS hl. m. Prahy. Zahraniční kolegy zaujala vysoká úroveň nastavení našeho systému vyšetřování požárů, ale také vysoká úroveň dokumentace místa požáru pořízená příslušníky HZS hl. m. Prahy, tj. od příjezdu prvních jednotek PO na místo zásahu, hasební práce, přes průběh vyšetřování požáru až po vyšetřovací pokus, které jsou z jejich pohledu na špičkové úrovni.

Michael T. Wixted (Fire Investigation Specialist NFPA) a Robert Duval (Director for Regional Fire Investigation NFPA) informovali o systému vyšetřování požárů v USA a jeho propojení na řadu publikací NFPA 921 (Guide for Fire and Explosion Investigations) a NFPA 1033 (Standard for Professional Qualifications for Fire Investigator). Publikace NFPA 1033 je závazná a obsahuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání Arc Mapping trenažérvyšetřovatele požárů v soukromém i veřejném sektoru. Publikace NFPA 921, prvně vydaná v roce 1992, tvoří pak ucelenou a komisí pravidelně (každé tři roky) aktualizovanou příručku pro vyšetřovatele požárů, jež obsahuje nejnovější vědecké poznatky. Je vytvářena v souladu s požadavky uvedenými v publikaci NFPA 1033 a ačkoli je nezávazná, je v současné době běžnou praxí, že závěry vyšetřovatele, který nerespektuje její obsah, mohou být před soudem znevěrohodněny. V USA existují i další využívané příručky, nevydávané v publikační řadě NFPA, pro vyšetřování (např. „Kirk’s Fire Investigation“), jak již ale bylo uvedeno, NFPA 921 se v poslední době stala jakýmsi „standardem“ a jde o nejrozšířenější publikaci používanou jak v soukromém, tak i veřejném sektoru, a to jednak pro výcvik vyšetřovatelů a jednak pro jejich vlastní výkon povolání.

Robert Sullivan (Community Risk Reduction NFPA) hovořil o možnostech snížení rizik ve společnosti (Community Risk Reduction) používaných ve Spojených státech amerických, kdy se využívaly tzv. „mapy rizik“, na kterých jsou sledovány mj. všechny zásahy hasičů, policie a záchranné služby a následně se analyzuje „problémové“ místo na základě počtu událostí a je mu přidána „rizikovost“, kterou se následně určitými opatřeními snaží pro společnost minimalizovat. Při aplikaci tohoto systému se mj. sleduje demografický profil obyvatelstva (věk, pohlaví, stupeň vzdělání, socio­ ekonomický stupeň a další) a geografický profil (vodní toky, dálnice, železnice, mosty apod.). Všechny Ohledání připraveného místa požáru českými vyšetřovatelityto údaje jsou ve Spojených státech amerických veřejné a kdykoli přístupné i pro širokou veřejnost s odůvodněním, že jde o „globální bezpečnost společnosti“. Příkladem využití „mapy rizik“ může být např. zpozorování zvýšeného počtu dopravních nehod automobilů s chodci, přepadení či úrazů na sněhu, kdy řešením může být tvorba nového přechodu pro chodce, zvýšení počtu hlídek policie, či zajištění úklidové služby na odvoz sněhu.

O nástrojích pro analýzu rizika (Risk Assesment Tools) přednesl informaci Joseph Gochal (Research and Data Analytics NFPA). Prezentace byla zaměřena na program zvaný Vyhodnocovací a porovnávací nástroj/pomůcka (Evaluation and Comparison Tool) připravovaný NFPA, jenž si klade za cíl po zadání vstupních údajů (např. výška podlaží, počet únikových východů, využití požárně bezpečnostních zařízení a mnoha dalších faktorů) vyhodnotit „nebezpečnost objektu“ a následně mu přiřadit určité číslo rizika (na škále rizikovosti), podle kterého by si státní správa mohla např. tipovat objekty ke kontrole, pojišťovna byla schopna nastavit efektivní výši pojistného nebo má sloužit jako návod pro majitele domů pro zvýšení bezpečnosti vlastněného objektu.

Poslední prezentace seznámila posluchače s tématy nouzových situací, například v případě útoku aktivního střelce (ve Spojených státech amerických došlo mezi roky 2000–2013 k zabití 486 osob, 557 zraněným a v letech 2014–2015 již k 92 zabitým a 139 zraněným osobám), kontaminací na místě požáru, kdy nám byla představena metodika vydaná v únoru 2018 z důvodu pozorování zvýšeného výskytu rakoviny u hasičů ze studie IARC (International Agency for Research on Cancer) v porovnání s běžným obyvatelstvem, která probíhala ve třech odlišných větších městech Spojených států amerických po dobu 50 let. Tato metodika si klade za cíl omezit možnost vzniku rakoviny či dalších onemocnění u osob, které se vyskytují na místě požáru (opatření jsou např. vždy minimálně dva zásahové obleky na hasiče/vyšetřovatele, užití převlečníků, striktní dodržování špinavé a čisté šatny - nejen na stanici, ale i uvnitř vozidla). Dále jsme byli seznámeni s možností využití UAS (Unmanned Aerial Vehicle, bezpilotní létající prostředky) a dronů jakožto možných nástrojů pro plánování teroristických útoků a v neposlední řadě také s problematikou nebezpečnosti „nově vznikajících“ míst využívaných jako „záložna“ energie na bateriích (nemožnost rychlého odpojení zdroje apod.).

Diskuze probíhala například nad problematikou zpoplatnění kolaudačního rozhodnutí, kdy však vzhledem k odlišnosti a různorodosti Spojených států amerických nelze jednoznačně určit přesnou finanční částku (většinou je to však v % částky za stavbu). Dále se diskutovalo o „členění“ objektů do různých kategorií (rodinné domy, ostatní), potřebě vyjádření hasičů ke kolaudovaným objektům, bezpečnosti hotelových zařízení (např. velké řetězce musí provádět pravidelné výcviky/školení zaměstnanců nejen z oblasti požární ochrany), nad stanovením obsahu „odborného vyjádření“ vyšetřovatele požárů, vybavením vyšetřovatele požárů, výcviku a vzděláváním vyšetřovatelů požárů, měření hloubky kalcinace, zvolení a vedení výslechových metod, využití modelování požárů pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů a dále také univerzitami, které se zabývají problematikou požární ochrany (University of Maryland, Eastern Kentucky University, Worcester Polytechnic Institute, Oklahoma State University School of Fire Protection and Safety). Zbytek diskuze se vedl o stanovení doby vzniku požárů (tzv. timeline, timeframe) nejen podle svědeckých výpovědí a také nad novými poznatky z oblasti vlivu dynamiky požáru ve vztahu ke zjišťování příčin vzniku požárů.

Vyšetřovatelé požárů v Bostonu
S Robertem Duvallem jsme nejprve navštívili ředitelství hasičů v Bostonu (Boston Fire Headquarter, Massachusetts Ave), kde jsou mimo jiné dislokováni vyšetřovatelé požárů pro město Boston. Měli jsme možnost komunikovat s vyšetřovateli ve službě, kteří nám osvětlili systém zjišťování příčin vzniku požárů v tomto městě. Pro oblast města Boston je předurčeno 20 vyšetřovatelů požáru, kdy ve službě jsou vždy minimálně čtyři vyšetřovatelé požárů a psovod se psem vycvičeným na vyhledávání akcelerantů hoření. Tyto psy v Bostonu používají od roku 1992. Výcvik a použití psů spadá do kompetence hasičů, pes prochází každodenním výcvikem – pro tyto účely mají k dispozici vzorky asi 25 látek, se kterými se pes může při práci setkat. Pes, kterého nám předvedli, byl labrador, čtyři roky starý, hasiči jej cvičí od čtyřech měsíců věku. Psi, kteří slouží pro tyto účely, mohou být maximálně 10 let staří, následně jsou „propuštěni do civilu“ a zbytek svého života stráví u psovoda, se kterým celý život sloužili (ten na něj dostává po zbytek jeho života příspěvek od státu na zdravotní péči a krmivo). Na základě informací od vyšetřovatelů požárů je přítomnost akcelerantu ve vzorku odebraného z místa označeného psem potvrzena laboratoří v drtivé většině případů, a pokud se u odebraného vzorku akcelerant neprokáže, tak je to prý většinou chyba špatného nastavení citlivosti laboratorních nástrojů. S uvedeným psem nám byla předvedena názorná ukázka na několika rozmístěných vzorcích v prostorech stanice. Vzorky byly jednak na konstrukcích vozidel, ale také osobách. Pes postupně označil (sednutím a pokynutím čenichem k danému místu) všechna předem připravená místa, včetně osoby, která měla akcelerant na botě.

V prostorech garáží jsme si také prohlédli „vyšetřovací automobily“. Vyšetřovatelé požárů mají k dispozici dva typy automobilů, jeden standardně označený červenou barvou se znaky sboru, reflexními prvky a majáky na střeše vozidla, druhé vozidlo je používáno pro sledování a zajištění žhářů, proto není nijak označeno, výstražné zařízení je skryto uvnitř automobilu.

Z hlediska ochrany zdraví tato vozidla obsahují hermeticky oddělené prostory pro kontaminované oděvy a další prostory hermeticky oddělené pro nádoby využívané na sběr vzorků (plechovky s víčkem). Standardním postupem je, že vyšetřovatel požárů ochranné oděvy používané na místě požáru zabalí do ochranného boxu a uloží do určeného prostoru ve vozidle, do kabiny řidiče se tedy kontaminace nedostane. Nejčastější odpovědí týkající se otázky na dekontaminaci vyšetřovatele bylo vždy Safety First (zdraví na prvním místě). Pracoviště vyšetřovatelů požárů také obsahovala informační sdělení, která upozorňovala vyšetřovatele na povinnost vždy vyčistit vozidlo před předáním služby. Také toto opatření obsahovalo zmínku, že dodržování hygienických pravidel je nutné z důvodu prevence rakoviny.

Největší rozdíl mezi českým systémem a systémem v Bostonu je v rozsahu kompetencí vyšetřovatelů požárů, kdy ve Spojených státech amerických je vyšetřovatel vyzbrojen pistolí, provádí úkony od příjezdu na místo požáru (zjištění ohniska a příčiny vzniku požáru apod.), ale i navazující úkony trestního charakteru (zjištění a nalezení pachatele, zajištění, výslech, zatčení a příprava podkladů pro státního zástupce). V navštívené stanici jsme měli možnost vidět místnost, kde se výslechy provádí, při výslechu musí být přítomni vždy dva vyšetřovatelé, před zahájením výslechu musí být vyslýchaný seznámen se svými právy. Také nám byla předvedena ukázka operativně pátrací činnosti vyšetřovatelů požárů při hledání žháře, který zapálil restaurační zařízení (žhář byl v době trvání naší zahraniční cesty stále na svobodě). Součástí komplexu ředitelství byla také opravárenská dílna pro požární techniku Bostonu, kde byli zaměstnáni bývalí hasiči.

Na základě získaných informací vyšetřovatelé vyjíždějí k požárům, u kterých jsou nasazeny více než tři kusy techniky, kde došlo k úmrtí, zranění (např. události, kde došlo k popálení plochy těla větší než pět procent těla) nebo je podezření na úmyslné zapálení. Celkem je na území města Boston ročně vyšetřováno asi 365 závažných požárů, mezi nejčastější příčiny požárů patří nedbalost při používání vařiče, kouření a závady na elektroinstalaci.

V rámci programu jsme navštívili nejstarší bostonskou stanici (Boston Fire Department Engine 21, Columbia Rd., Dorchester) postavenou ve španělském stylu v roce 1892, která měla jedno výjezdové vozidlo. Z hlediska počtu výjezdů však tato stanice byla druhou nejvytíženější v Bostonu. Ve stanici se stále nacházejí (v původní podobě) prostory, které sloužily k ustájení koní používaných pro tažení hasičských stříkaček.

Prohlédli jsme si také nejmodernější bostonskou stanici nacházející se přímo v centru města (Boston Fire Department Engine 10 Tower 3 Rescue 1 Division 1 - Purchase St.). Stanice obsahovala tři typy výjezdů (rescue, engine, ladder) včetně vybavení pro činnosti podobné našemu USAR teamu. Vybavení těchto výjezdových vozidel je srovnatelné s vybavením užívaným HZS ČR, přesto lze poukázat na několik věcí, které u nás nejsou standardní, a to například několik typů plynových řezacích souprav (včetně jedné přenosné) používané vzhledem k charakteru výškových budov v Bostonu.

Požární akademie v Massachusetts
Národní požární akademie pro stát Massachusetts (Massachusetts Firefighting Academy) slouží jako výcvikové středisko, kde jsou zdarma cvičeni hasiči státu Massachusetts. Absolvování tohoto kurzu, který trvá 10 týdnů, je však založeno na dobrovolnosti vysílajícího distriktu celkem 351 pro stát Massachusetts), který může hasiče školit. Byla nám předvedena ukázka hašení požáru v uzavřených prostorech, kdy je pro tyto účely areál vybaven dvěma trenažéry.

Prvním trenažérem byla železobetonová stavba o čtyřech nadzemních podlažích (NP), která se využívá pro nácvik taktiky hašení v reálných podmínkách požáru. Jako palivo se pro tyto účely používalo dřevo. Druhý trenažér s pěti NP slouží pro nácvik pohybu a chování nejen hasiče v zakouřeném prostoru. Pro tyto účely se používá vyvíječ kouře a trenažér současně umožňuje nácvik záchrany osob z výšky. Vně areálu jsme se také zastavili u památníku, který byl věnován služebním psům jako upomínka na to, že tato zvířata obětují svůj život ve prospěch celé společnosti. V garážích nám byla předvedena uzpůsobená požární technika pro výcvik kadetů (např. upravená ovládací část čerpadla cisterny).

V zasedací místnosti, která byla reálnou kopií americké soudní síně, jsme se setkali s představiteli massachusettské státní policie - oddělení požárů a výbuchů. Setkání vedl ředitel sekce Paul Zipper. Tito vyšetřovatelé se zabývají požáry, které splňují jednu z podmínek, a to podezření na trestný čin (žhářství), úmrtí osoby v důsledku požáru, popř. na vyžádání first respondera - v podobě vyšetřovatele požáru z lokální stanice. Byly nám sděleny také základní údaje o státu Massachusetts, který je rozdělen na 351 distriktů, v tomto oddělení s územní působností státu Massachusetts je celkem 19 vyšetřovatelů závažných požárů. Na území státu Massachusetts je ročně více než 23 000 požárů, z toho 800 požárů bylo tímto oddělením šetřeno. Z tohoto počtu připadlo 150 případů na žhářství. Průměrně 50 procent žhářství je provedeno nezletilými. Následně nám bylo představeno několik případových studií požárů, kterými se tito vyšetřovatelé v roce 2017 zabývali. Diskuze se zabývala motivy žhářů ve Spojených státech amerických a v České republice. Mezi nejčastější motivace žhářů ve Spojených státech amerických patří „nuda“ mladistvých, šikana nebo získání lepší pozice v gangu, ale důvodem mohou být i patologické sklony. Dalším tématem diskuze bylo zajištění vzdělávání nových vyšetřovatelů požárů na území státu Massachusetts. Vedoucí oddělení Paul Zipper prosazuje, aby požární vyšetřovatelé absolvovali základy policejních kurzů a opačně. Tak budou mít reálnou představu o práci svých kolegů. Zajímavá diskuze proběhla nad použitím příručky pro vyšetřovatele NFPA 921, kdy byla vyšetřovateli z praxe kvitována její vědecká část, ale byly zmiňovány negativní zkušenosti s jejím zneužitím, k napadání závěrů vyšetřovatelů právníky protistran například opomenutím některých kroků v procesu vyšetřování požáru, kdy i opomenutí jednoho „někdy méně důležitého kroku“ vede u soudu k „zániku“ celého případu. Další téma diskuze bylo zaměřeno na využití psů pro účely vyšetřování, byl nám představen služební pes, který byl pro tyto účely vycvičen v organizaci ATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives, americká federální agentura spadající pod americké Ministerstvo spravedlnosti, která se zabývá vybíráním daní a dodržováním zákonů, týkajících se alkoholu, tabáku, střelných zbraní a výbušnin, ale do jejich působnosti spadají také tzv. „federální, závažné“ požáry – např. přesah do více států, žhář se „stěhuje“ napříč státy, požáry ohrožující bezpečnost Spojených států amerických apod.) a následně předán tomuto oddělení. Úspěšnost psa je podle psovoda 95 procent.

V komplexu se také organizuje kurz pro vyšetřovatele požárů, který se skládá ze tří částí, z nichž každá trvá týden. V první části vyšetřovatel požárů získá teoretické poznatky a znalosti obsažené v příručce pro vyšetřovatele NFPA 921, je také seznámen s místní příručkou pro vyšetřovatele státu Massachusetts (Fire Investigation Guideline Massachusetts State Fire Marshal) a s kapesní příručkou pro odběr vzorků (A Pocket Guide to Accelerant Evidence Collection). Druhá část je zaměřena na praktické dovednosti, kdy vyšetřovatel provede ohledání předem připravených míst požáru (jenž jsou součástí výcvikového areálu). V poslední části kurzu je pro vyšetřovatele připraven reálný soudní proces. Vyšetřovatel pak musí v rámci procesu obhájit závěry svého vyšetřování před skutečným soudcem a porotou.

Nejvýraznějším zjištěním byl fakt, že v USA nelze fyzické osoby postihovat za způsobení požáru nedbalostí. V tomto ohledu se náš systém, který umožňuje postih fyzické osoby za nedbalostní požáry, ukázal jako efektivní nástroj (v rámci „preventivní výchovy občanů“), který podle našeho názoru, ale i podle názoru amerických kolegů pomáhá snižovat počty požárů. Naši kolegové se prý o zavedení něčeho podobného (sankce za nedbalost) pokoušeli a pokoušejí, při svém snažení však naráží na úzus, že v Americe „nesmí být hloupost trestána“.

Pro vyšetřování používají moderní technologie jako drony, helikoptéry a sferony. Dále využívají vlastní databázi žhářů, která obsahuje detailní informace o propuštěných odsouzených osobách. V databázi je přibližně 850 lidí a je srovnatelná s databází obsahující informaci např. o pedofilních delikventech. Dalším nástrojem k dopadení žháře je možnost vypisování zajímavých finančních odměn na jejich dopadení ze stran pojišťoven, které si takto hájí finanční zájmy.

Na závěr nám byl představen komplex budov, které využívají jako tréninkové centrum pro vyšetřovatele. V ně­ko­lika jednopodlažních budovách charakteristické konstrukce pro tuto oblast (dřevěná trámová konstrukce pobitá obložením, vnitřní stěny sádrokartonové) připravují simulovaná místa požáru, objekty jsou mimo standardního rozvodu elektřiny vybavené také rozvody stabilního hasicího zařízení.

Výcvikový areál Národní požární aklademie v EmmitsburguNárodní požární akademie
v Emmitsburgu
Přesun z Bostonu ve státu Massachusetts do města Emmitsburg ve státu Maryland vzdáleného asi 800 km trval celý den. V Národní požární akademii (NFA) v Emmitsburgu jsme se setkali s naším průvodcem agentem ATF Chadem D. Campanellem. Akademie sestává z rozsáhlého kampusu v jižní části města a nachází se v komplexu staveb bývalého kláštera založeného v roce 1880. Z důvodu velkého množství úmrtí hasičů i civilistů při požárech (např. v roce 1971 zemřelo 250 hasičů a 12 000 civilistů) federální vláda v roce 1974 vytvořila tuto akademii s hlavním cílem získávání dat, veřejného vzdělávání, výzkumu a výcviku za účelem snížení počtu úmrtí při požárech a zvýšení bezpečnosti obyvatel po celých Spojených státech amerických. Lze říci, že akademie splnila svůj účel, protože v posledních letech dochází k úmrtí při požárech asi 100 hasičů a 3 000 civilistů za rok.

V současné době akademie pracuje na zvýšení schopnosti hasičských a záchranných služeb a dalších profesionálů z celých Spojených států amerických. Ve školicím středisku jsou pro státy USA (cílové zaměstnance na úseku požární ochrany) organizována bezplatná školení a studijní programy. Pro vyšetřovatele požárů pak akademie organizuje základní čtrnáctidenní výcvikové kurzy (teorie, praxe), dále pak specializační kurzy např. forenzní vědy, dynamika požáru, vedení výslechů, kurzy elektrotechniky. Nejen v oblasti vyšetřování pak akademie úzce spolupracuje s vládní agenturou ATF, kdy jednotliví agenti ATF se účastní přímo praktického výcviku na této akademii. Akademie také organizuje kurzy v zahraničí, je schopná provést realizaci výcviku pro vyšetřovatele tzv. „na klíč“, kdy pro tyto účely dodají jak lektory, tak i materiál a zařízení pro praktický výcvik. Této možnosti podle získaných informací využívá kaž­doročně např. Thajsko. Námi oslovení lektoři i vedoucí akademie pak uvítali diskuzi nad další možnou budoucí spoluprací, např. v podobě možnosti zapojení amerického lektora/lektorů v rámci českého specializačního kurzu VYP v České republice nebo případné účasti českých vyšetřovatelů v jejich výcvikovém kurzu určeném pro agenty ATF.

Našimi průvodci akademií byli agent ATF Chad D. Campanell a lektor akademie/garant výcviku pro vyšetřování požárů Lester Rich. Výcvikový areál tvořilo několik buněk využívaných pro vytvoření simulovaných míst požáru. Hlavní myšlenkou areálu je, aby vyšetřovatelé získali poznatky o vlivu dynamiky požáru na vytváření stop šíření požáru v souvislosti s určováním místa vzniku požáru. Na úvod nám bylo představeno modelové místo požáru, na němž bylo možné vliv dynamiky požáru, zejména vlivu ventilace (112 č. 11/2017) jasně a názorně pozorovat. Sestávalo ze dvou identických buněk (stejné rozměry a vybavení). U první buňky chyběla čelní stěna. Požár v obou buňkách byl iniciován ve stejném místě a byl uhašen za stejnou dobu. U buňky bez čelní stěny pak ohniskové příznaky odpovídaly požáru, který nebyl limitován ventilací, tj. např. v oblasti místa vzniku požáru byla hloubka termické degradace materiálu nejvyšší a na stěně v jeho okolí byl viditelný ohniskový příznak (čistá plocha). U druhé buňky pak vytváření ohniskových příznaků bylo znatelně ovlivněno ventilací, tj. nejsilnější termická degradace či charakteristické „čisté plochy“ na stěnách nebyly pozorovatelné nejvíce v oblasti místa vzniku požáru, ale v oblasti tzv. ventilační cesty (Flow Path). Přímým porovnáním vytvořených ohniskových příznaků a stop šíření požáru si pak pozorovatel mohl velmi názorně udělat jasný přehled o vlivu ventilace na jejich způsob vytváření.

V další části areálu se nacházelo několik samotných buněk používaných k simulaci požáru o půdorysu 3 × 2,5 m a výšce 2,5 m, s pultovou střechou, dřevěné trámové konstrukce, vnitřní stěny ze sádrokartonu, vnější z cementových desek. V každé buňce byl proveden standardní (americký) rozvod elektřiny, vně buňky se nacházel hlavní jistič a podružné jističe. Buňky byly vybaveny zařízením, podlaha vždy kryta kobercem, na stěnách sádrokarton. V naší přítomnosti bylo pět vybavených buněk postupně iniciováno a my jsme měli možnost sledovat přípravu před iniciací požáru (rozdělení úkolů pracovní skupiny), vlastní rozvoj požáru a hašení. Celý rozvoj požáru pak byl zaznamenáván GoPro kamerou, která byla umístěna ve „speciálně upraveném“ plechovém boxu, jehož přední stěna byla kryta žáruvzdorným sklem. Box byl připevněn na lano a v průběhu rozvoje požáru byl postupně vytahován vstupními dveřmi vně buňky. Dozvěděli jsme se také, že doba trvání rozvoje požáru v jednotlivých buňkách závisí na úrovni zkušeností vyšetřovatelů požárů, pro které je připravována, tj. pro zkušenější je místnost uhašena později než pro začínající vyšetřovatele požárů. Pro tyto účely se pak pracovně stanoví okamžik celkového vzplanutí místnosti (tj. Flashover), který představuje okamžik vzplanutí koberce u vstupních dveří. Od tohoto okamžiku se pak počítá čas, kdy dojde k hašení (asi 1 minuta pro začátečníky, 2 až 4 minuty či více pro zkušené). Naše skupina měla možnost vyzkoušet ohledání připravené buňky (u jejíhož zapálení jsme nebyli přítomni), kdy v rámci ohledání místnosti bylo zjištěno, že její iniciace požáru byla provedena v centrální části místnosti, další „výslech“ osob (svědků, hasičů, sousedů apod.) nás přivedl k příčině, kterou bylo ponechání zapnuté horkovzdušné pistole v blízkosti hořlavého materiálu podnapilou osobou. Při následné diskuzi o dalším postupu v tomto případě pak byla zmíněna možnost způsobu vyřešení tohoto přestupku v České republice zákonnými nástroji, což i zde naši kolegové ocenili jako účinný systémový prvek v požární ochraně, protože ve Spojených státech amerických neexistuje legislativa umožňující postihování osob nedbalostně způsobující požár (vyjma národních parků, kdy nedbalostní požáry může postihovat jeho správce, nebo další sankcí může být pachatel postihnut pouze v rámci občanskoprávního sporu, např. pokud požár poškodil jeho souseda).

V rámci tohoto komplexu jsme také měli možnost provést ohledání menšího domu (bungalovu), který sestával ze tří místností (vstupní chodba, obývací místnost, sociální zázemí). Dům byl stejné konstrukce jako zkušební buňky a podle stavu konstrukcí (částečně destruované stěny, značně poškozené vybavení v celém půdorysu objektu) bylo na první pohled zřejmé, že v objektu byl po delší dobu plně rozvinutý požár. Dům pak byl určen pro nácvik ohledání a určení kriminalistického ohniska u objektů v oblastech, kde plošné pokrytí nebo jiné okolnosti neumožňuje jednotkám rychlý a účinný zásah (např. předměstí velkých měst typické pro nízkopříjmové sociální skupiny), kdy dochází k delší době lokalizace a následné likvidaci požáru a vzhledem k vysoké destrukci konstrukcí i vybavení je pak místo požáru zcela nepřehledné. Lektoři pak na objektu demonstrují, jakým způsobem znalosti požární dynamiky mohou pomoci ve velmi obtížných případech. Při praktickém ohledání objektu jsme zjistili, že je potřeba na základě informací o jednotlivých otvorech (dveře, okna) zmapovat možnou ventilační cestu v daném půdorysu a cíleně vyhledávat případné ohniskové příznaky, které se nacházejí mimo ni. Jejich poloha mimo ventilační cestu nám dává informaci, že musely být vytvořeny v počáteční fázi požáru, a tudíž jsou relevantní při určení polohy místa vzniku požáru.

Trenažér pro výcvik metody Arc Mapping (112, č. 6/2017) je stěna tvořená trámy, zadní strana krytá sádrokartonovými deskami. V celé ploše stěny jsou vodorovně vedeny jednotlivé elektrické okruhy tak, aby se svislými trámy tvořily určitou matici. V určitém místě spodní části stěny byl pak iniciován požár, který svými účinky vytvořil na sádrokartonové stěně ohniskový kužel. V oblasti působení požáru pak také došlo k termické degradaci izolace instalovaných kabelů, na jejichž vodičích bylo možné pozorovat zkratové projevy. Úkolem posluchačů bylo tyto zkratové projevy správně identifikovat, označit a na základě jejich polohy lokalizovat místo vzniku požáru.

Památník padlých hasičů
Na závěr jsme navštívili Památník padlých hasičů (Fallen Firefighters Memorial), pozoruhodný kamenný monument, kolem kterého jsou rozmístěny měděné desky soustředěné do kruhového tvaru. Na každé desce je letopočet a jména hasičů, kteří v daném roce zemřeli při výkonu služby na území Spojených států amerických. Takto tam byli zaznamenáni všichni hasiči, kteří zemřeli při výkonu služby od roku 1981. Instalace každé desky doprovází oficiální ceremoniál doprovázený také zvoněním na zvon při vstupu do památníku. V blízkosti se nachází Památník 11. září 2001, který je věnován všem padlým hasičům, kteří zahynuli v souvislosti s událostmi 11. září 2001 v New Yorku. Památník je vlastně zhmotněním slavné fotografie Firefighters Raising Flag pořízené Thomasem E. Franklinem po útoku na Světové obchodní centrum, který zobrazuje tři hasiče vztyčující americkou vlajku na troskách v oblasti Ground Zero bývalého Světového obchodního centra. Impozantnosti památníku dodávají jeho rozměry, kdy postavy hasičů jsou trojnásobkem reálné velikosti a jeho maximální výška je asi 40 m.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV­-generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Jiří HOŠEK, HZS hl. m. Prahy, foto archiv autorů
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook