Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 7/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požáru bývalého objektu mrazíren v Mochově . Přečtěte si pokračování zahraniční pracovní cesty do USA.. Seznámíme vás s historií a současností kominického řemesla. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jak probíhala cvičení Recuedays, koordinované nasazení vrtulníků při povodních a česko-německé cvičení u Rozvadova. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o společném výcviku příslušníků HZS hl. m. Prahy a členů jednotek SDH Prahy určeném k velkokapacitnímu a velkoobjemového čerpání v rámci plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Dále o čtvrtém ročníku spektrometrického semináře pořádaným IOO pro radiační pracovníky. Představíme multimediální tvorbu v oblasti prevence a vzdělávání obyvatel. V INFORMACÍCH jsme připravili shrnutí Hasičské fontány v Praze. Máme pro vás i výsledky z mistrovství Evropy v disciplínách TFA. 

Téměř rok se připravovalo rozsáhlé mezinárodní taktické cvičení, které se uskutečnilo 21. května 2018 na dálniční odpočívce hraničního přechodu Rozvadov - Waidhaus, na území České republiky. Bylo simulováno hromadné neštěstí s postižením dvě stě padesáti osob, a to v rámci projektu příhraniční spolupráce „GÜ­-RD“ (Koncept koordinace a realizace přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb) s finančním příspěvkem Evropské unie.

Cvičení Rozvadov 2018 se zúčastnily české i německé záchranné složky. Mezi české složky integrovaného záchranného systému (IZS) patřily jednotky HZS Plzeňského kraje (ze stanice C3 Košutka), jednotky dobrovolných hasičů SDH obcí Přimda, Rozvadov, Bor, Tachov a Stříbro, výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby (ZZS) Plzeňského kraje, výpomoc ZZS Karlovarského kraje (Mariánské lázně), ZZS Středočeského kraje (Beroun) a ZZS Jihočeského kraje (Blatná), Letecká záchranná služba Armády ČR z Plzně-Líně, příslušníci Policie ČR včetně příslušníků služební kynologie se dvěma psy a hlídka skupiny mobilního dohledu Celní správy ČR. Z Německa přijeli záchranáři ZZS Bavorského červeného kříže (Rettungs­dienst bayerische rotes kreuz), dobrovolní hasiči (Freiwillige­ Feuerwehr) FF Waidhaus, FF Pfrentsch a FF Pleystein a letecká záchranná služba ADAC Luftrettung z Bayeruth.

V Německu byl 21. května státní svátek, kdy do země nesmí vjíždět kamiony. Odstavné plochy dálnice D5 byly proto kamiony zaplněny a pro cvičení byla k dispozici nevyužitá plocha dálniční odpočívky přímo na hranici mezi oběma státy.

Příprava
Od 07.00 hodin odstraňovaly jednotky požární ochrany (PO) za asistence hlídek Policie ČR betonové zátarasy na ploše za odpočívkou v katastrálním území Střeble. Nasimulovaly scénu nehody třech osobních vozidel (vraky) a nákladního automobilu s tahačem.

Na místě události se rozmístili profesionálně namaskovaní figuranti s poučením o svém postižení a projevech symptomů (250 osob, převážně studentů Fakulty zdravotních studií Západočeské univerzity v Plzni), včetně figurantů simulujících postižení psychickým traumatem (80 figurantů), kterým byla po nehodě na místě poskytnuta psychosociální pomoc týmy posttraumatické péče jednotlivých složek IZS (ZZS, HZS ČR a tým krizové intervence Policie ČR). Tři figuranti byli umístěni do nejbližšího lesního porostu pro nácvik dohledání. Zemřelé osoby představovalo 15 figurín.

Podle zavedených a odzkoušených taktických postupů při událostech s hromadným postižením osob byl na místo povolán autobus HZS Plzeňského kraje, který je v těchto případech využíván k transportu lehce zraněných osob do zdravotnických zařízení v doprovodu členů ZZS, popřípadě týmu posttraumatické péče. Cvičení bylo zahájeno krátce po 13.00 hodině.

Námět
Nákladní automobil vjel vysokou rychlostí do blíže nespecifikovaného pokojného shromáždění osob a střetl se se třemi osobními vozidly, plně obsazenými cestujícími. Příčinou nehody byla náhlá zdravotní indispozice řidiče nákladního automobilu, který nezvládl řízení a sjel ze své trasy. Na místě zemřelo 15 lidí, dalších třicet jich bojovalo o život a téměř 135 osob skončilo s těžkým, středně těžkým a lehčím zraněním. Zbývajících 80 utrpělo psychické trauma. Bezpečnost nahlášené akce zajišťovaly hlídky obvodního oddělení Policie ČR, antikonfliktní tým a zdravotnická asis­tence výjezdové skupiny ZZS Plzeňského kraje. Policisté okamžitě uzavřeli místo zásahu a začali s průzkumem situace, aby vyrozuměli a přivolali na pomoc další síly a prostředky. Současně prohledávali prostor, poskytovali první pomoc a přenášeli raněné na vytvořené stanoviště přednemocniční péče (postaven stan na ochranu postižených), kde je předávali k ošetření zdravotníkům.

Cíl cvičení
Cílem bylo procvičit spolupráci složek IZS při mimořádné události s hromadným postižením osob v rámci přeshraniční spolupráce, ověřit Havarijní plán Plzeňského kraje a jeho přílohu Traumatologický plán, také aktivaci Traumatologického plánu ZZS Plzeňského kraje, svolání řídicí skupiny managementu nemocnice, evidenci a příjem raněných, postupy při primárním třídění a sekundárním lékařském třídění osob postižených na zdraví, poskytnutí přednemocniční péče podle pravidel medicíny katastrof a vlastní odsun do určených zdravotnických zařízení. Důležitým úkolem bylo prověřit komunikaci mezi jednotlivými složkami a operačními středisky českých i německých složek (Weiden v SRN), zdravotnickými zařízeními, způsob vyrozumění a předávání informací a také jednání s medii. Metodickým vodítkem byla typová činnost složek IZS při společném zásahu Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob (STČ­ 09/IZS) včetně poskytnutí psychosociální pomoci jednotlivými složkami.

Mezi úkoly patřilo i zapojení orgánů kraje, aktivace krizových štábů na českém území a prověření základních postupů a zásad pro společný zásah v rámci přeshraniční spolupráce.

Průběh cvičení
Na seřadišti „u bývalé roty a veterinární správy“ se v poledne shromáždila technika IZS. Po nahlášení mimořádné události na KOPIS HZS Plzeňského kraje byly informace předávány na ostatní složky IZS. Na místě události začali jako první zasahovat policisté, kteří byli na místě neštěstí, protože zajišťovali bezpečnost pořádané akce. Nejprve uzavřeli místo zásahu, poté okamžitě začali vyhledávat postižené na zdraví a oběti, raněné odnášeli zdravotníkům, kteří rovněž byli na místě události jako zdravotní asistence shromáždění a pomáhali zachraňovat lidské životy. Zdokumentovali dopravní nehodu a hlídali, aby nedocházelo k ničení kriminalistických stop. Udržovali pořádek a prováděli opatření v souvislosti s poskytováním informací příbuzným zasažených osob v komunikačním a informačním centru. Postižené evidovali a zajišťovali identifikaci u osob v bezvědomí a zemřelých. Dohlíželi na místo ukládání mrtvých.

Při příjezdu techniky dalších záchranných složek regulovali příslušníci Policie ČR dopravu a organizovali průjezd sanitních vozidel s raněnými do určených zdravotnických zařízení.

Lehce zranění se pohybovali v akutní stresové reakci v ohnisku události, proto bylo nutné, aby co nejdříve zasáhl tým posttraumatické péče a odvedl je ze stresujícího prostředí. Někteří zmatení postižení utíkali z místa neštěstí do lesa. Ztracené osoby dohledávali policejní psovodi se služebními psy. Lehce zraněné, kteří byli v šoku, nebo měli jiné problémy psychického rázu spojené s traumatickým zážitkem, policisté zaevidovali do seznamu zasažených, který byl následně doplněn o seznam ošetřených zdravotníky. U části zasažených, kteří byli v bezvědomí nebo z důvodu zranění nemohli mluvit, zjišťovali příslušníci Policie ČR totožnost.

Velitel jednotky PO HZS Plzeňského kraje převzal velení zásahu, jednotky PO zajišťovaly průzkum a vyproštění zraněných z osobních automobilů, do nichž kamion narazil. Z jednoho z havarovaných vozidel vyprostila osobu jednotka SDH obce Přimda a dalšího raněného cestujícího zachránila jednotka německých hasičů z Pleystein, když druhý automobil rozstříhala hydraulickými nůžkami.

Dále se jednotky PO věnovaly třídění zraněných podle vážnosti jejich poranění metodou START, v součinnosti s pořádkovou jednotkou Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje přenášely zraněné osoby na stanoviště poskytování přednemocniční neodkladné péče a spolupracovaly se ZZS při transportu zraněných do vozidel ZZS a vrtulníků Letecké záchranné služby z Plzně­ Líně a z Německa. Na místo zásahu byl nasazen také evakuační autobus HZS Plzeňského kraje stanice Košutka.

Společný postup při likvidaci zdravotnických následků mimořádné události s hromadným postižením osob si vyžádal vytvoření stanoviště sekundárního třídění postižených osob, přednemocniční neodkladné péče a stanoviště odsunu pacientů do zdravotnických zařízení. Odsun postižených do zdravotnických zařízení v SRN byl realizován prostřednictvím vedoucího zdravotnické složky Bavorského červeného kříže, který komunikoval s operačním střediskem ve Weidenu.

V součinnosti s vedoucími zástupci zasahujících složek byl vytvořen štáb velitele zásahu. Činnosti probíhaly v souladu s typovou činností STČ­ 09/IZS. Spolupráce jednotlivých složek byla v rámci štábu na vysoké úrovni a rozhodčí ji velmi kladně hodnotili. Pro edukační a propagační účely se celý průběh cvičení dokumentoval. Práci složek IZS hodnotili odborníci v rolích pozorovatelů a rozhodčích.

Tiskový mluvčí ZZS Plzeňského kraje Martin Brejcha informoval: „Veškeré dění koordinovalo Zdravotnické operační středisko ZZS Plzeňského kraje, které bylo pro ten den posíleno o čtyři operátory. Abychom procvičili také spolupráci se zdravotnickými zařízeními v Plzeňském kraji, pacienty jsme rozváželi podle priorit a postižení do nemocnic tak, jak by to probíhalo ve skutečnosti.“

Referent vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS Plzeňského kraje Ing. Jan Kordík se k hodnocení vyjádřil: „Příjemně mě překvapilo nasazení Policie ČR, s jakou vervou se vrhli do třídění a ošetřování zasažených. Navíc během jejich extrémního vytížení zvládali policisté plnit i požadavky na zajištění místa a regulaci dopravy přijíždějících sanitek. Následná komunikace mezi Policií ČR, hasiči i ZZS byla velice efektivní, a to nejen na místě zásahu, ale zejména ve štábu velitele zásahu. Za komplikaci považuji nekompatibilní české a německé třídicí karty, které do třídění a ošetřování vnášely chaos. V neposlední řadě bych vyzvedl profesionální přístup ZZS Plzeňského kraje, jejíž členové ošetřovali nejen fiktivní zranění, ale zvládli také několik skutečných ošetření.“

Hasiče hodnotil kpt. Mgr. Petr Poncar z HZS Plzeňského kraje: „Výstupem z této části cvičení bylo porovnání taktických postupů českých a německých jednotek PO. Ukázaly se drobné rozdíly v taktice při vyprošťování, nicméně výsledek činnosti byl v obou případech totožný. Na rozdíl od způsobu vyprošťování zavedeného v České republice je způsob vyproštění jednotkami Freiwillige­ Feuerwehr více striktně vymezen jejich pravidly pro vyprošťování. Dalo by se říci, že nedávají prostor pro improvizaci na místě zásahu v závislosti na aktuálních okolnostech.“

Proces komunikace
Komunikace mezi veliteli složek IZS probíhala na kanále DIR TKG 112 prostřednictvím terminálů Matra, mezi vedoucími zdravotnické složky ZZS Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže probíhala ústně v duchu mezinárodní smlouvy o spolupráci zdravotnických záchranných služeb.

V místě zásahu byly mezi jednotkami PO použity analogové zásahové kanály. Komunikace na operační úrovni se uskutečnila prostřednictvím radiového spojení a služebními mobilními telefony.

Psychosociální pomoc
Rozhodčí pro oblast poskytování psychosociální intervenční služby PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ralbovská, Ph.D., řekla: „V rámci hodnocení interakce členů IZS s přeživšími oběťmi hromadného postižení osob lze na základě pozorování konstatovat, že jednotliví zasahující postupovali při poskytování první psychické pomoci profesionálně a v souladu s předdefinovanými kroky první psychické pomoci. I přes všechny determinující faktory hromadného postižení osob členové IZS poskytli odbornou pomoc na vysoké profesionální úrovni a případné nedostatky lze využít k následnému procesu zdokonalování jednotlivých postupů.“

Členové antikonfliktního týmu Policie ČR se po roztřídění zraněných metodou START ujali zraněných, kteří byli označeni zelenou barvou - priorita 3 (zranění, jejichž ošetření počká i několik hodin) a adekvátně s dalším postupem tuto skupinu zraněných odsunuli mimo plochy, kde k neštěstí došlo. Zabránili tak další psychické traumatizaci zraněných a rovněž tak eliminovali situace, kdy přeživší oběť vlivem akutní stresové reakce zasahuje do činnosti zachraňujících a ve vyhraněných situacích je i verbálně nebo fyzicky napadá.

Členové týmu posttraumatické péče, psycholog HZS ČR a rovněž i členové týmu poskytující psychosociální intervenční službu u ZZS Plzeňského kraje spolupracovali při saturaci psychických i fyzických potřeb zasažených, umožnili kontakt mezi přeživšími obětmi a rodinnými příslušníky apod. Mezi pozitiva jejich činnosti lze i přes jazykovou bariéru zařadit efektivní uplatňování krizové komunikace.

Po vytvoření místa shromaždiště pro tuto skupinu zraněných probíhalo další vyšetření a dodiagnostikování zraněných ze strany ZZS.

Cvičení bylo výjimečné, a to jak do počtu zraněných, tak i zasahujících. Členové jednotlivých složek IZS měli proto ojedinělou možnost poskytovat odbornou pomoc ve velmi specifických podmínkách, kdy bylo nutné respektovat souhru postupů českých a německých záchranářů. Neopominutelným faktorem, který ovlivňoval psychiku zachraňujících, bylo i profesionálně zvládnuté maskování zraněných a realistické vžití se figurantů do role zraněných. K celkové kulise hromadného neštěstí přispěly i hlasité verbální projevy, demonstrování akutní stresové reakce a atakování zachraňujících.

Závěr
Náměstkyně ředitele pro krizové řízení ZZS Plzeňského kraje MUDr. Jana Vidunová, MBA, akci krátce zhodnotila: „Mezinárodní taktické cvičení v Rozvadově bylo ukázkou maximálního nasazení všech základních složek integrovaného záchranného systému z ČR, ale i zasahujících z Německa. Cvičící měli možnost formou ‚nanečisto‘ zažít zásah nezvyklého rozměru. Předběžné závěry zároveň ukazují na možné problémy při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob při spolupráci zasahujících záchranných složek ze dvou nebo i více států. K výčtu možných problémů patří jistě jazyková bariéra, odlišně vypracované postupy pro řešení podobných událostí, nedostatečná znalost zdravotnické dokumentace jiného státu, ale i další aspekty.“


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, PhDr. Mgr. Dana Rebeka RALBOVSKÁ, Ph.D., Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, foto Ing. Ivana BOŠKOVÁ

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook