Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 9/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám nabídneme rozbor požáru v hotelu Eurostars David v Praze. Dozvíte se o typickém použití stabilních hasicích zařízení v realizační praxi. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM najdete shrnutí aktuálních poznatků v péči o lidi se zdravotním postižením u MU. Nahlédnete do výcviku posádek obojživelných transportérů na rybníku Nezmar. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme se synchronizací kontaktů mezi Portálem krizového řízení Středočeského kraje a databází HZS Středočeského kraje. Dále s MU řešenými na úrovni Evropské unie v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V INFORMACÍCH máme výsledky z Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci. 

Stabilní hasicí zařízení (SHZ), jako součást aktivních prostředků požární ochrany, mohou podstatným způsobem ovlivnit rozsah a průběh požáru, a tudíž i škody na majetku, ekologické škody, škody způsobené přerušením činnosti a v neposlední řadě ohrožení osob. Důvodem je, že hasí požár v počáteční fázi jeho rozvoje, před dosažením celkového vzplanutí. Na straně druhé, žádné SHZ není univerzální. Každé má své optimální podmínky použití, provedení, vlastnosti a deklaraci z hlediska dosaženého efektu při hašení požáru.

Velikost škod způsobených požárem při použití SHZPři hledání optimálního konceptu ochrany konkrétního nebezpečí přichází mnohdy v úvahu použití několika druhů SHZ. Stanovení optimálního druhu předpokládá detailní analýzu vybraných vlastností SHZ, která přicházejí v úvahu. Typickým příkladem je ochrana datových sálů, kde může být pro jejich ochranu před požárem navržené vysokotlaké mlhové SHZ, plynové SHZ na chemické nebo inertní plyny, sprinklerové SHZ nebo zařízení pro trvalé snížení obsahu kyslíku v chráněném prostoru.

Zaměření tohoto článku na SHZ neznamená v žádném případě opomíjení významu dalších aktivních a pasivních prostředků požární ochrany, jako jsou přenosné a pojízdné hasicí přístroje, hydrantové systémy, elektrická požární signalizace, zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), prostupy, požární uzávěry, požární klapky nebo vodní clony.

Druhy SHZ

Sprinklerová SHZ
Mají nejširší rozsah použití, vysoký stupeň unifikovanosti provedení a samočinnou funkci. Požár hasí vodním sprchovým proudem aplikovaným sprinklery. Do činnosti se uvádí jenom sprinklery, u nichž se tepelná pojistka zahřeje na tzv. otevírací teplotu. Obvykle je to 68 0C. Nedílnou součástí sprinklerových SHZ je zásobování vodou, které musí zajistit dodávku vody po dobu až 90 minut, pokud není stanovena doba delší. Sprinklerová SHZ mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu. Voda jako hasivo je ekologicky nezávadná.

Sprejová SHZ
Požár hasí sprchovým proudem vody aplikovaným sprejovými hubicemi. Ty, na rozdíl od sprinklerů, nejsou opatřené tepelnou pojistkou. Po aktivaci sprejového zařízení, obvykle elektrickou požární signalizací (EPS) nebo ručně, se celý chráněný prostor zaplavuje vodou ze všech sprejových hubic současně. Sprejová SHZ mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu. Mohou být i v provedení jako vodní clony k zamezení tepelného toku nebo navržená ke skrápění povrchů za účelem zvýšení jejich vlastní požární odolnosti.

Mlhová SHZ
Požár hasí mlhovým proudem mlhovými hubicemi (bez tepelné pojistky) nebo mlhovými hlavicemi (s tepelnou pojistkou) při nízkém, středním nebo vysokém tlaku. Ten může dosahovat až 150 bar na čerpacím zařízení a 80 bar až 100 bar na výstřikové koncovce. Na rozdíl od sprejových a sprinklerových SHZ je ve výstřikovém proudu podstatně větší množství velmi malých kapek, což vede k vyšší hasicí schopnosti a s tím souvisejícím podstatně nižším požadavkům na množství vody potřebné k hašení. Mlhová SHZ se uvádějí do činnosti ručně nebo samočinně prostřednictvím EPS nebo na základě aktivace tepelné pojistky. Mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu nebo uhašení požáru. Mohou být i v provedení jako vodní mlhové clony určené k zamezení tepelného toku.

Pěnová SHZ
Požár hasí pěnou výstřikovými koncovkami aspiračního nebo neaspiračního typu nebo generátory na lehkou pěnu s nuceným napěňováním pěnotvorného roztoku ventilátorem. Podle čísla napěnění se hasicí pěna dělí na pěnu těžkou, střední nebo lehkou. Součástí pěnového SHZ je zařízení pro zásobování pěnotvorným roztokem vytvořeným z vody a pěnidla. Pěnová SHZ se aktivují obvykle EPS, vždy s možností ručního spuštění. Mají obvykle deklaraci uhašení požárů. Hasicí účinek pěny je zejména izolační a u těžkých a středních pěn rovněž chladicí. Pěnová SHZ se navrhují i k omezení úniku hořlavých par z povrchu LPG/LNG. Pěnidla jsou obvykle syntetická. Mohou se používat jenom pěnidla ekologicky nekonfliktní. Pěnotvorný roztok je vysoce korozivní. K zabránění kontaminace spodních vod a zeminy se musí použít záchytné jímky a retenční nádrže.

Plynová SHZ
Požár hasí zaplavováním chráněného prostoru nebo předpokládaného ohniska požáru hasicím plynem až do vytvoření návrhové koncentrace, při které dojde k jeho uhašení. Hasivem jsou inertní plyny, které mají relativně nižší hasicí schopnost, ale jsou ekologicky nezávadné, nebo chemické plyny, u nichž je relativně vyšší hasicí schopnost. Ty jsou však předmětem restrikcí z důvodu zpřísňujících se požadavků na ochranu životního prostředí. V obou případech jde o látky toxické, což vyvolává zvýšené požadavky na ochranu osob. Plynová SHZ jsou vhodná zejména pro ochranu elektronických a elektrických zařízení, jelikož hasicí plyny jsou nevodivé a po uhašení po nich nezůstávají žádná rezidua. Kromě požadavku na těsnost chráněného prostoru se musí zajistit jeho ochrana proti přetlaku. Obvykle jde o samočinná SHZ s aktivací EPS. Hasicí plyny jsou uložené v tlakových lahvích, nádobách nebo zásobnících. Plynová SHZ mají deklaraci uhašení požáru. Doba činnosti těchto SHZ je krátkodobá.

Základačová garáž se sprinklerovou ochranouPrášková SHZ
Požár hasí práškem. Jejich zastoupení v realizační praxi je malé. Předností je vysoká hasicí schopnost, nevýhodou rezidua po hašení, což předpokládá sanaci zasaženého prostoru. Doba činnosti je krátkodobá.

Aerosolová SHZ
Požár hasí aerosolem vzniklým hořením pevné látky. Aerosol má vyšší hasicí schopnost než hasicí prášky, jelikož aerosolový práškový oblak obsahuje velké množství částic podstatně menších než u hasicích prášků. Výhodou těchto SHZ je jednoduchá konstrukce a z toho vyplývající nízká pořizovací cena a minimální údržba hasicí části. Aerosolové generátory se aktivují obvykle EPS nebo ručně. Požaduje se těsný prostor a ochrana zdraví osob v rozsahu obdobném jako u plynových SHZ. Po uhašení zůstává malé množství reziduí, které musejí být odstraněny z důvodu jejich korozivních účinků. Doba činnosti je krátkodobá.

Zařízení pro trvalé snížení obsahu kyslíku v chráněném prostoru
Nejde o SHZ, ale o zařízení zamezující iniciaci požáru (PLOS­ F Pernament Low Oxygen System­ Fire) nebo výbuchu (PLOS­ Ex). Tato zařízení mají nejvyšší přínos pro ochranu majetku. Jejich funkce spočívá v trvalém udržování koncentrace kyslíku v chráněném prostoru pod úrovní, kdy nemůže dojít k rozšíření požáru. Obvykle je to 15 obj. % kyslíku. Jejich hlavní součástí jsou generátory dusíku a monitorovací zařízení se senzory kyslíku. Podmínkou instalace je těsný prostor. Další omezení souvisí s ochranou osob z hlediska požadavků na hygienu pracovního prostředí. Navrhují se s úplnou nebo částečnou úrovní ochrany používanou v případech, kdy se během pracovní doby musí do chráněného prostoru vstupovat. Provozní i pořizovací náklady jsou vysoké. To omezuje jejich praktické rozšíření v rámci zajištění požární bezpečnosti staveb.

SHZ v administrativních budovách
Administrativní budovy zahrnují nejrůznější objekty lišící se velikostí, výškou a druhem provozovaných činností. Zpravidla nejde jenom o kanceláře jako takové, ale i související zázemí, ke kterému patří archivy, serverovny, odpočinkové prostory a kuchyňky. Nezřídka to jsou u velkých administrativních komplexů podzemní hromadné nebo zakladačové garáže, náhradní zdroje elektrické energie, klimatizační zařízení, stravovací zařízení, zasedací místnosti, případně přednáškové sály. Prestižní firmy s mezinárodní působností dávají přednost výškovým budovám. Shora uvedené okolnosti ovlivňují požárně bezpečnostní řešení a v neposlední řadě i požadavek na instalaci požárně bezpečnostních zařízení včetně stabilních hasicích zařízení.

Jaká SHZ jsou použitelná v administrativní budově je patrné z tabulky 1.

Tab. 1 Příklady použití SHZ v administrativních budovách

Pozn.: V tabulce 1, 2 a 3 nejsou uvedeny hydrantové systémy.

Komentář k tabulce 1
1) Kancelářské prostory podle sprinklerové klasifikace v ČSN EN 12845 jsou zařazené do malého nebo středního nebezpečí (LH nebo OH). Sprinklerová ochrana je v těchto případech obvykle nadstandardním opatřením. Za perspektivní lze v této aplikaci považovat středotlaká nebo vysokotlaká mlhová SHZ. Jako příklad nízkotlakého mlhového SHZ lze uvést typ Minifog Econ Aqua s pracovním tlakem na sprinkleru 5 bar až 16 bar.

2) V kuchyních je potenciálním nebezpečím požár oleje ve fritézách. Obvykle z důvodu závady spínače teploty. Následně může dojít k jeho rozšíření odtahovým potrubím, pokud se pravidelně nečistí. Řešením je opatření fritézy vysokotlakým mlhovým SHZ nebo SHZ s hasivem vhodným pro hašení požárů třídy F. V USA se v této aplikaci vyskytují i speciální sprinklery. Pro ochranu vlastní kuchyně, resp. stavební konstrukce je standardním řešením použití sprinklerového SHZ.

3) Podle sprinklerové klasifikace jde o střední nebezpečí OH 2. V případě podzemních garáží je osvědčeným řešením sprinklerová ochrana a u zakladačových garáží objektová ochrana zakladačového systému pěno-vodním sprinklerovým zařízením. V opačném případě je třeba počítat s rychlým šířením požáru z auta na auto. Typické pro tyto požáry je nulová viditelnost a z toho důvodu obtížné vyhledání ohniska požáru. U zakladačového systému je navíc problematický a nebezpečný zásah jednotek PO z důvodu komplikovaného přístupu do členitého prostoru se zakladačovým systémem. V úvahu přichází i použití mlhových SHZ. V této souvislosti je třeba zdůraznit zásadní význam požárních prostupů a požárních uzávěrů k zamezení šíření případného požáru a zejména kouře z podzemních garáží do nadzemní části budovy.

4) Podle sprinklerové klasifikace jde o střední nebezpečí OH 1. V USA se i v této aplikaci používala sprinklerová SHZ s předstihovou soustavou, kterou lze částečně eliminovat nežádoucí škody hasicí vodou. U větších archivů lze za standardní způsob ochrany považovat plynové SHZ na inertní plyny, vysokotlaká mlhová SHZ a ve specifických případech zařízení pro trvalé snížení obsahu kyslíku v chráněném prostoru. Lze použít například pro ochranu archivu s cennými dokumenty v provedení s úplným nebo částečným snížením obsahu kyslíku.

5) V redakcích tištěných medií lze očekávat velké servery. Ty se chrání obvykle plynovým SHZ bateriového typu. V případě menších serverů se navrhují lokální plynová SHZ pro objektové hašení s aplikací hasiva přímo do prostoru racku. Mohou to být i hasicí jednotky ve formě hasicího racku. Vlastní místnost se serverem se doporučuje chránit sprinklerovým SHZ s předstihovou soustavou nebo „dvojitými“ sprinklery. Volba vhodného způsobu ochrany serverů nebo datových sálů je typickým příkladem, kdy je nutné provést vyhodnocení v úvahu přicházejících SHZ z hlediska stavebních nároků a v neposlední řadě pořizovacích a provozních nákladů. Univerzální řešení neexistuje.

6) Nouzovým zdrojem je obvykle diesel motor s generátorem. K ochraně strojovny se obvykle navrhuje sprinklerové SHZ. Možné je také použití mlhových nebo aerosolových SHZ.

7) Technologická zařízení budov zahrnují např. klimatizační, vytápěcí nebo vzduchotechnická zařízení. Slabým článkem bývají kompresory a ventilátory, u kterých v případě zadření může dojít k požáru. V závislosti na velikosti těchto zařízení je adekvátní ochranou sprinklerové SHZ s předstihovou soustavou nebo nízkotlaké mlhové SHZ.

8) V administrativních objektech se nacházejí obvykle menší příruční sklady. Dostatečnou ochranou jsou v tomto případě zejména vodní nebo pěno­ vodní sprinklerová SHZ. Nevylučuje se použití mlhového SHZ.

9) Šachty pro páteřní rozvod vody a energií, zejména u výškových budov, představují možnou cestu rychlého šíření požáru ve vertikálním směru. Zásadním opatřením je dělení šachet na samostatné požární úseky s kvalitními a certifikovanými prostupy. Možné je i použití sprejových zařízení určených pro skrápění potrubí a kabelů za účelem zvýšení jejich vlastní požární odolnosti.

SHZ v hotelech
Hotelové služby jsou poskytovány v objektech, které se liší lůžkovou kapacitou a úrovní služeb. Zdaleka nejde jenom o hotelové pokoje jako takové, garážová stání a restaurace. Při zpracování požárně bezpečnostního řešení je třeba zohlednit i další možná nebezpečí vyplývající například z provozování kadeřnictví, fitnesscentra, obchodů s konfekcí, které bývají součástí hotelového zařízení. V zázemí ubytovací části to může být náhradní zdroj elektrické energie, prádelna, příruční sklady, dílny pro údržbu a v neposlední řadě klimatizační, vytápěcí a vzduchotechnické zařízení nebo strojovny výtahů. Nezřídka se mezinárodní hotely nacházejí ve výškových budovách, jejichž součástí je reprezentativní lobby s recepcí a konferenční sály.

Minimální požadavky na vybavení hotelů stabilními hasicími zařízeními stanovuje ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb - Budovy pro bydlení a ubytování. Další požadavky může stanovit provozovatel, což se týká především mezinárodních hotelů, které jsou součástí mezinárodních řetězců. Obvyklým požadavkem je například instalace sprinklerové ochrany, která podmiňuje obsaditenost hotelů americkou klientelou.

Tab. 2 Příklady použití SHZ v hotelech

Pozn.: U položek, které se opakují z tabulky 1, není uveden komentář.

Komentář k tabulce 2
1) Tradiční ochranu hotelových pokojů představují sprinklerová SHZ. Ta se navrhují obvykle pro nebezpečí OH 1 podle ČSN EN 12845. Pokud jde o budovy vyšší než 45 m, navrhuje se sprinklerové zařízení podle přílohy E citované normy. Sprinklery určené pro ochranu osob musí být vždy opatřené tepelnou pojistkou s rychlou odezvou. Široké uplatnění nacházejí v této aplikaci sprinklery s prodlouženým dostřikem resp. zvětšenou chráněnou plochou. Jako perspektivní se ukazuje ochrana hotelových pokojů vysokotlakými mlhovými SHZ. Jejich předností jsou malé nádrže na vodu a snadná montáž potrubí s podstatně menšími rozměry, než je tomu u sprinklerových zařízení. Tato SHZ jsou také vhodná v případě rekonstrukcí stávajících hotelů, kde je mnohdy nedostatek místa pro umístění a montáž stoupaček. Ty mají průměr u sprinklerového zařízení až 200 mm, zatímco u vysokotlakého mlhového SHZ maximálně 60 mm. Nelze opominout ani rychlou sanaci po požáru, jelikož škody způsobené vodní mlhou jsou podstatně menší než u sprinklerové ochrany.

Porovnání velikosti strojovny sprinklerového SHZ (nahoře) a mlhového SHZ

2) Součástí hotelů je obvykle vstupní hala­ lobby. Jedná se o prostor, kde se nachází recepce. V řadě hotelů je lobby reprezentativní vizitkou hotelu, což bývá spojeno s jeho výškou a řešením interiéru. Mohou se zde nacházet obchody, bar, čekací zóna, infocentrum apod. Dochází zde k průběžnému značně intenzivnímu pohybu příchozích a odchozích hostů a kumulaci zavazadel. V případě, že je lobby vyšší než 15 m, nelze použít sprinklerovou ochranu. V úvahu přichází sprejové SHZ s otevřenými sprejovými hubicemi. Obdobné podmínky představují i velká atria ve formě zastřešené dvorany. Možným řešením je kromě zmíněného sprejového SHZ použití sprinklerových hasicích stojanů rozmístěných účelně v lobby v místech předpokládaného požáru.

3) Součástí hotelových zařízení jsou běžně salónky a v některých případech přednáškové sály umožňující konání konferencí a dalších akcí. Standardním opatřením je sprinklerová ochrana. K ochraně těchto prostor lze použít i vysokotlaké mlhové SHZ s vysokotlakými mlhovými sprinklery s podmínkou, že je certifikované pro tuto aplikaci.

4) V USA a částečně i v Evropě se budovy opatřují šachtami pro shoz odpadů. Protože je nelze dělit přepážkami opatřují se v několika výškových úrovních sprejovým zařízením.

5) Některé hotely mají vlastní prádelnu se žehlírnou a skladem lůžkovin. Jednou z příčin požárů v hotelech byly právě žehlírny. I v tomto případě je řešením standardní sprinklerová ochrana.

SHZ v multifunkčních budovách
Z hlediska požární bezpečnosti se jedná o shromažďovací prostory s řadou nejrůznějších činností, které je třeba při zpracování požárně bezpečnostního řešení zohlednit. Pro ilustraci je zvolena sportovní multifunkční hala umožňující pořádání nejrůznějších sportovních akcí, koncertů, výstav apod. Celková kapacita takových zařízení může být až 20 tisíc osob. Tady se předpokládá zázemí, jako jsou podzemní garáže, odpovídající množství eskalátorů, systémy kontroly vstupů, stravovací zařízení, šatny, rozsáhlé klimatizační a vzduchotechnické zařízení a v neposlední řadě řídicí velín. Bezpochyby lze budovy tohoto typu zařadit do tzv. inteligentních budov, kde na základě řady v úvahu přicházejících scénářů se musí z jednoho místa řídit všechny provozní režimy. Včetně aktivace protipožárních zařízení v případě požáru nebo jiného hromadného ohrožení bezpečnosti osob. Zásadním požadavkem je za všech okolností zajistit rychlou a bezpečnou evakuaci osob. Jaká SHZ se nacházejí v těchto objektech uplatnění je patrné z tabulky 3.

Tab. 3 Příklady použití SHZ v multifunkčních budovách

Pozn.: U položek, které se opakují z tabulky 1 a 2, není uveden komentář.

Komentář k tabulce 3
1) Pokud orgán státního požárního dozoru uplatní požadavek na ochranu osob, navrhuje se sprinklerové zařízení podle přílohy F ČSN EN 12845. Kromě jiného se musí použít zásobování vodou se zvýšenou spolehlivostí a rozdělení do zón s chráněnou plochou maximálně 2 400 m2. Plocha chráněná jednou mokrou ventilovou stanicí v jakémkoli podlaží může mít plochu maximálně 12 000 m2. Pokud není stanoveno jinak, musí mít sprinklery tepelnou pojistku s rychlou tepelnou odezvou. V konkrétním případě může být požadavek na použití zdvojených ventilových stanic. Jejich přínosem je vysoká spolehlivost a provozuschopnost při případné závadě na ventilové stanici a možnost provádět jejich opravy bez přerušení zásobování vodou příslušné sprinklerové soustavy. Je zřejmé, že takovéto provedení sprinklerového zařízení je spojeno s vyššími pořizovacími náklady.

Stojan na vysokotlakou mlhu2) U multifunkčních budov, jako jsou sportovní haly, jde prakticky o „otevřené sklady“ kabátů ze syntetických materiálů. Za standardní a dostatečně účinnou ochranu těchto prostorů lze považovat sprinklerové zařízení.

3) Rentabilita multifunkčních budov je závislá na nabídce programů. Ty se liší požárním nebezpečím. Lední hokej představuje minimální nebezpečí pro diváky, zatímco show s pyrotechnickými efekty nebezpečí vysoké. Pro ochranu hlediště nelze u objektů se stropem vyšším než 15 m použít sprinklerovou ochranu nebo sprejové SHZ. Podle stavebního řešení přichází v úvahu sprinklerová SHZ u prostorů s výškou do 15 m, sprejová SHZ nebo mlhová vysokotlaká SHZ. V případě sportovní haly je řešením použití pevně instalovaných lafetových proudnic se samostatným zásobováním vodou nebo koncipované jako soustava sprinklerového SHZ s lafetovými proudnicemi. Ovládání lafetových proudnic je obvykle dálkové s možností ručního ovládání z místa, kde je lafetová proudnice instalována. Požár hasí plným nebo sprchovým proudem vody. Rozmisťují se tak, aby pokryly výstřikem celou chráněnou plochu. Specifické řešení se uplatňuje u divadel, kde je možné oddělit jeviště od hlediště ocelovou oponou se skrápěním.

4) Multifunkční budovy patří do skupiny inteligentních budov s rozsáhlým technologickým vybavením a řadou provozních scénářů vyžadujících řízení z jednoho místa - velínu. K jeho ochraně před požárem lze použít sprinklerové nebo mlhové SHZ. Podle dispozičního řešení, především s ohledem na umístění informační technologie a jejich velikost, to mohou být i lokální nebo zaplavovací plynová SHZ. Pokud by se jednalo o ochranu vlastního velínu těmito SHZ, musí se zvláštní pozornost věnovat ochraně přítomných osob, které nemohou chráněný prostor do ukončení stanovených činností opustit. Optimálním řešením je vytvoření záložního pracoviště.

Stabilní lafetová proudnice ve střešní konstrukci sportovní haly5) Součástí těchto zařízení jsou kompresory a ventilátory, u kterých je potřeba počítat s možným zadřením. To může iniciovat požár a jeho rozšíření na provozní látky, jako jsou mazací oleje apod. V případě chladicích systémů může dojít v této souvislosti k úniku chladících látek, které jsou obvykle toxické nebo ohrožují životní prostředí. Adekvátní ochranou větších strojoven je sprinklerové nebo nízkotlaké mlhové SHZ. Podle FM Global (Factory Mutual Global) se doporučuje ochrana těchto soustrojí sprinklerovým SHZ s intenzitou dodávky 8 mm/min v případě, že je objem oleje v kompresorech větší než 378 l nebo průtok vyšší než 95 l/min.

6) K ochraně eskalátorů, pokud se analýzou ukáže jako nutná, se navrhují sprejová SHZ s účelně rozmístěnými sprejovými hubicemi v motorové části eskalátoru.

7) Hlavní rozvaděče u energeticky náročných budov mohou být úzkým krčkem v celém protipožárním zabezpečení objektu. Jeden požár hlavního pole rozvaděče měl za následek měsíční výpadek provozu v obchodním domě. Tomu odpovídaly i škody způsobené přerušením činnosti, které byly podstatně vyšší než přímé škody způsobené požárem. Tato zkušenost je přenositelná i na multifunkční budovy a další aplikace. Principiálním řešením je zálohování těchto rozvaděčů, což se z finančních důvodů opomíjí. Rozsah požáru může významně omezit SHZ, v daném případě například aerosolové nebo plynové SHZ. V případě ochrany místností s rozvaděči je to sprinklerové SHZ s předstihovým řízením.

Závěr
Cílem článku bylo uvést pro potřeby zpracovatelů požárně bezpečnostního řešení, pracovníků státního požárního dozoru, projektantů a riskmanažerů pojišťoven příklady konkrétních druhů SHZ vhodných pro ochranu vybraných druhů objektů. Z hlediska realizační praxe je nutné připomenout, že předpokládaný přínos SHZ lze očekávat jenom v případě, že jsou navržena podle relevantního návrhového dokumentu, kvalitně namontovaná a v neposlední řadě udržována v trvale provozuschopném stavu. Zda je tento předpoklad naplněn lze objektivně zjistit až na základě inspekčních prohlídek třetí nezávislou osobou. V omezené míře na základě prohlídek rizikovosti daného objektu prováděných riskmanažery některých pojišťoven. Pokud se uvedené prohlídky neprovádí, což je převažující praxe v ČR, vychází mnohdy vlastnící z mylného předpokladu, že administrativní budovy nebo zmíněná hotelová zařízení představují nízké nebo maximálně střední požární nebezpečí. To je vede k omezování prostředků na údržbu, servis a opravy s dopadem na reálný stav dotčených SHZ a tím i rizikovost celého objektu. Analýza stavu kvality instalovaných SHZ, EPS a ZOKT ukazuje, že spoléhat se na dodavatele těchto SHZ není zárukou dosažení odpovídající kvality. Jako platí, že tabulkové požární zatížení není kritériem rizikovosti budov, tak platí, že tímto kritériem není ani počet instalovaných SHZ a potažmo vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.


Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook