Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 9/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám nabídneme rozbor požáru v hotelu Eurostars David v Praze. Dozvíte se o typickém použití stabilních hasicích zařízení v realizační praxi. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM najdete shrnutí aktuálních poznatků v péči o lidi se zdravotním postižením u MU. Nahlédnete do výcviku posádek obojživelných transportérů na rybníku Nezmar. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme se synchronizací kontaktů mezi Portálem krizového řízení Středočeského kraje a databází HZS Středočeského kraje. Dále s MU řešenými na úrovni Evropské unie v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V INFORMACÍCH máme výsledky z Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci. 

Tento článek si klade za cíl shrnout aktuální poznatky v péči o lidi se zdravotním postižením u mimořádných událostí. Propojuje některé poznatky z mezinárodního výzkumného projektu EUNAD­ IP, které přednesla na XVI. mezinárodních dnech krizové intervence v Innsbrucku (září 2017) profesorka psychologie z místní univerzity a čelní představitelka Rakouského červeného kříže pro oblast psychosociální pomoci ao. Univ.-Prof. Dr. Barbara Juen, s českými zkušenostmi a zásahovou praxí.
Univerzita v Innsbrucku
Přístup HZS ČR k problematice osob se zdravotním postižením

Metodické dokumenty
Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) se problematice osob se zdravotním postižením věnuje již dlouhou dobu. V roce 2007 vydalo MV-generální ředitelství HZS ČR „Metodický list Bojového řádu jednotek požární ochrany č. 12 kapitoly S“, zaměřený na zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu. Východiskem pro zpracování tohoto listu je předpoklad, že správná komunikace může značně napomoci zdárnému provedení zásahu a snížit dopad mimořádné události na zasažené osoby. List popisuje specifika potřeb a přístupu k lidem s postižením smyslovým, tělesným, mentálním, duševním a kombinovaným. V roce 2017 byl aktualizován.
Na specifické potřeby osob se zdravotním postižením odkazuje i STČ-12/IZS – Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci z roku 2012, aktualizovaná v roce 2015.

Různé formy vzdělávání hasičů
Z hlediska vzdělávání příslušníků HZS ČR bylo po vydání výše uvedeného metodického listu téma komunikace s vybranými skupinami osob se zdravotním postižením zařazeno i do Nástupního odborného výcviku příslušníků HZS ČR. Objevuje se také ve speciálních kurzech a instrukčně metodických zaměstnáních pořádaných psychologickou službou HZS ČR. Především se vyskytuje ve specializační odborné přípravě „První psychická pomoc II.“, v rámci níž bylo doposud zrealizováno 15 školení a absolvovalo ji celkem 184 posluchačů.

Dovednosti v komunikaci s osobami s různými formami postižení jsou dále prohlubovány v rámci pravidelné odborné přípravy na stanicích, na hasičských soutěžích ve vyprošťování u dopravních nehod (např. s neslyšícími figuranty) nebo v průběhu pravidelných cvičení IZS.

Mezi další aktivity, které je třeba v této souvislosti zmínit, patří také organizace kurzů znakového jazyka pro hasiče se zdravotnickým vzděláním (tzv. „paramediky“). Tahounem v této oblasti je HZS Zlínského kraje, který v roce 2012 ve spolupráci s Moravským centrem znakového jazyka – 3Dimenze uspořádalo třídenní kurz znakového jazyka, v němž se hasiči učili některé základní znaky pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí. Dále byli seznámeni i s různými doporučeními, jak jednat s osobami se sluchovým postižením a jaké pomůcky lze použít ke komunikaci.

Výukové DVD
V roce 2014 bylo natočeno výukové DVD s názvem „Komunikace s osobami se zdravotním postižením při mimořádné události“, které vytvořili příslušníci HZS Zlínského kraje za podpory psychologického pracoviště MV­ generálního ředitelství HZS ČR a ve spolupráci s filmovým studiem Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Do přípravy i samotného natáčení DVD se zapojili členové týmu posttraumatické péče HZS Zlínského kraje pod vedením psycholožky kpt. Mgr. Soni Pančochové. DVD přehlednou formou představuje základní principy poskytování psychosociální pomoci ze zmíněného metodického listu. Slouží jako metodická pomůcka pro příslušníky HZS ČR pro práci s osobami se zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním postižením.

Natáčení výukového DVD se kromě zlínských hasičů zúčastnily i osoby s konkrétním postižením. Jejich přínos nespočíval pouze v přímém vystupování v klipech, které jsou orientovány na nejčastější situace při zásazích, ale především v konkrétních podnětech k tomu, jak by měli zasahující hasiči s handicapovanými osobami jednat (např. základy znakování, použití speciálních pomůcek, vedení nevidomého prostorem s překážkami a po schodech, zacházení s vodícím psem). Zázemí a techniku pro natáčení poskytlo Školní a výcvikové zařízení HZS ČR v Brně. Výukové DVD získalo ocenění v soutěži Projekt roku HZS ČR za rok 2014.

Vzdělávací projekt „BOSPi“
Od roku 2014 HZS Olomouckého kraje spolupracuje se statutárním městem Olomouc na vzdělávacím projektu zaměřeném na osoby se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. Projekt nese název „Bezpečnost Osob se Specifickými Potřebami (BOSPi)“. V rámci tohoto projektu byly pod vedením kpt. Bc. Jiřího Janhuby kromě cvičení složek IZS a přednáškové činnosti připraveny dvě brožury pro nevidomé spoluobčany zaměřené na zvládání mimořádných událostí.

V roce 2015 vyšla brožura pro dospělé nevidomé a slabozraké. V roce 2017 byla HZS Olomouckého kraje vydána příručka pro nevidomé a slabozraké žáky základních a středních škol, která jim byla v rámci kraje distribuována přes síť speciálních pedagogických center. Tato brožura získala ocenění Projekt roku HZS ČR za rok 2017.

Karty pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí
V roce 2017 byly centrálně publikovány a na každé výjezdové vozidlo HZS ČR distribuovány „Karty pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí“. Kromě základních dorozumívacích vět obsahují i piktogramy některých základních pojmů, jako je lidské tělo, dům, a další piktogramy, na nichž mohou lidé se sluchovým handicapem ukázat, zda jsou zraněni a kde je něco bolí, zda se v zasaženém domě ještě někdo nachází, kde je například hlavní uzávěr vody nebo plynu.

Karty jsou unikátní tím, že byly připraveny v úzké spolupráci s neslyšícími. Respektují tudíž i specifické gramatické a syntaktické podoby jazyka sluchově postižených lidí, které jsou pro neslyšící lépe srozumitelné než jazyk lidí bez postižení. V principu se jedná o písemný přepis znakového jazyka. Pro ilustraci je zde uvedena věta „Vytáhneme Vás z vozu.“ tak, jak si ji mezi sebou znakují neslyšící „Já tebe bude vytáhnout.“.

Tyto karty ve spolupráci s neslyšícími připravila zlínská psycholožka kpt. Mgr. Soňa Pančochová a por. Radek Polášek, DiS., který u HZS Zlínského kraje působí jako referent pro vzdělávání a výcvik hasičů. Jejich text přeložila do podoby kopírující větnou stavbu a gramatiku znakového jazyka Miroslava Tylová z organizace 3Dimenze.

Účast na mezinárodních projektech a konferencích
Přístup k dané problematice i výukové DVD zástupci HZS ČR opakovaně prezentovali v rámci mezinárodních projektů (např. projekt EUNAD a EUNAD­ IP, o jehož částečných výstupech bude referováno v článku dále) a na mnoha konferencích. Jednalo se například o seminář Rady Evropské unie „Potřeby osob se zdravotním postižením v průběhu celého cyklu zvládání katastrof“ v Rize nebo o konferenci Rady Evropy v Bruselu „Including People with Disabilities in Disaster Preparedness and Response“, kulatý stůl s mezinárodní účastí u příležitosti dne jednotného evropského čísla tísňového volání „112“ pořádaný v Praze a další.

Osvětová činnost
HZS ČR také pravidelně pořádá pro lidi s postižením různé osvětové akce, mezi které se například řadí přednášky spojené s návštěvou stanice či operačního a informačního střediska, kde se mohou tito lidé lépe seznámit s fungováním IZS i s možnostmi, jak se sami chránit před vznikem mimořádné události a jak si v případě nouze přivolat pomoc.

Rakouský konferenční příspěvek: Reakce a potřeby osob s mentálním postižením při mimořádných událostech

Projekt EUNAD­ IP
Příspěvek profesorky ao. Univ.-Prof. Dr. Barbary Juen přiblížil část výsledků probíhajícího výzkumného projektu EUNAD­ IP zaměřeného na intervenční podporu lidem s postižením při katastrofách. Do tohoto projektu podpořeného Evropskou komisí je na české straně vedle Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zapojeno v roli spolupracujících partnerů i Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality) a psychologická pracoviště Policejního prezidia a MV­ generálního ředitelství HZS ČR.

Zkreslené představy o osobách s mentálním postižením
Existuje několik obecně sdílených zkreslených představ spojených s těmito osobami u mimořádných událostí. Mezi ně patří názor, že prožívají mimořádné události zřídka. Dále, že mají nízké povědomí o tom, co se stalo, protože o mimořádných událostech nedovedou mluvit a vzpomenout si na ně. Obecně je také zastáván názor, že pomáhající jsou na tyto situace dobře připraveni. V neposlední řadě panuje přesvědčení, že veškerá předkrizová příprava nebo cvičení osoby s různými formami mentálního postižení pouze znejišťuje, vyvolává u nich paniku a jenom u nich podporuje obavy.

Výsledky výzkumů různých autorů tyto představy vyvracejí. Lidé s těmito formami postižení se setkávají s mimořádnými událostmi ve stejné nebo i vyšší míře než lidé bez něj. I když někdy mají tito lidé velmi omezenou schopnost řeči, traumatizující události si plně uvědomují, protože jsou schopni je vnímat po emocionální linii. Navíc budou pravděpodobně spoustu informací vnímat nepřesně. Může se stát, že mohou zaměřit svoji pozornost na několik dílčích a irelevantních aspektů události (např. blikání modrého majáku, uniforma zasahujících). Reakce na stres může mít podobu epileptického záchvatu. Mohou ji doprovázet kardiovaskulární obtíže, sebepoškozování nebo i zesílení již existujících poruch chování. Pomáhající zpravidla nejsou dostatečně připraveni na specifické potřeby těchto lidí, protože o nich mají nedostatek informací. Jejich opatrovníci zase mají málo informací o zvládání mimořádných událostí. Mezi zasahujícími i opatrovníky panuje shoda na tom, že pořádání cvičení má pozitivní efekt, pokud je pravidelné a reaguje na potřeby těchto zasažených osob.

Tabulka 1 – Možné emocionální reakce u osob s postižením během mimořádných událostí

Tabulka 2 – Možné projevy chování u osob s postižením během mimořádných událostí

Tabulka 3 – Doporučené způsoby zacházení s osobami při mimořádných událostech

Výstupy z expertních rozhovorů a z rozborů událostí
V rámci výzkumu bylo uskutečněno 15 expertních rozhovorů a rozbor 21 událostí (např. smrt klienta, opatrovníka nebo příbuzného, mimořádná událost v zařízení pro osoby s mentálním postižením). Jejich cílem bylo prozkoumat oblasti vnímání, emocionální reakce a chování u osob s těmito formami postižení během reálných mimořádných nebo zátěžových událostí.

V oblasti vnímání je potřeba u těchto lidí počítat s velmi omezenými až téměř nulovými schopnostmi pro pochopení, co se aktuálně děje, a také pro instrukce zasahujících. Emoční oblast a typické projevy chování jsou uvedeny v přehledech, a to zvlášť pro osoby s demencí a s mentálním postižením.

Pár doporučení pro pomáhající
U obou skupin osob se vyplatí věnovat dostatek času pro vybudování vzájemné důvěry. Takto investovaný čas se zasahujícím vrátí tím, že další kroky mohou proběhnout s menším odporem nebo slabšími obtížemi vyvolanými stresovou reakcí. Je­ li to jenom trochu možné, je nutné zapojit do zásahu pečovatele nebo jinou blízkou osobu. Protože se postupy k osobám s demencí a osobám s mentálním postižením od sebe trochu liší, jsou v tabulce opět uvedeny zvlášť pro každý typ postižení.

Shrnutí příspěvku
Lidé s různými formami mentálního postižení reagují na mimořádné události podobně jako lidé bez něj. Tyto reakce jsou intenzivnější a velmi závislé na formě, popřípadě míře postižení. Proto je v těchto situacích nutné počítat s vysokou variabilitou reakcí zasažených, která může u zásahu pomáhající zaskočit. Zasahující se musí připravit na to, že mohou být vnímáni jako ohrožení. Zasažení se také často i brání převozu do nemocnice. Klíčovou roli hraje zapojení pečující osoby do zásahové práce.

Při úmrtí rodinných příslušníků nebo jiných blízkých mají lidé s různými formami mentálního postižení, stejně jako každý jiný pozůstalý, přirozenou potřebu se se zesnulým rozloučit. Proto by neměli být vylučováni z pohřbů a jiných rodinných rituálů.

Závěr
Na poli psychosociální pomoci při mimořádných událostech byl v posledních letech učiněn značný posun k jejímu zkvalitnění a prohloubení přístupů i směrem k osobám se speciálními potřebami a osobám s postižením. Česká republika i Rakousko jsou v dané oblasti zeměmi, které tomuto tématu věnují velkou pozornost.

Na závěr bychom chtěli čtenáře pozvat na konferenci „Bezpečná společnost 2018“, která se bude konat ve dnech 28. až 29. listopadu 2018 ve Vodňanech. Účast přislíbily mimo jiné i ao. Univ.-Prof. Dr. Barbara Juen a Mechthild Schroeter­ Rupieper s odbornými příspěvky na téma psychosociální aspekty leteckých neštěstí.


plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, ao. Univ.-Prof. Dr. Barbara JUEN, Univerzita Innsbruck a Rakouský červený kříž, mjr. Mgr. Tomáš ADÁMEK, HZS Jihočeského kraje a Univerzita Innsbruck, foto archiv psychologického pracoviště MV­ generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook