Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 9/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám nabídneme rozbor požáru v hotelu Eurostars David v Praze. Dozvíte se o typickém použití stabilních hasicích zařízení v realizační praxi. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM najdete shrnutí aktuálních poznatků v péči o lidi se zdravotním postižením u MU. Nahlédnete do výcviku posádek obojživelných transportérů na rybníku Nezmar. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme se synchronizací kontaktů mezi Portálem krizového řízení Středočeského kraje a databází HZS Středočeského kraje. Dále s MU řešenými na úrovni Evropské unie v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V INFORMACÍCH máme výsledky z Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci. 

Ve dnech 6. a 7. srpna 2018 se na rybníku Nezmar v Dolním Benešově konalo cvičení obsluhy obojživelných pásových transportérů PTS-10, motorových člunů a mobilního velkokapacitního čerpadla. Během akce došlo také k nácviku evakuace osob z hořícího plavidla a záchraně tonoucích.

V pondělí ráno 6. srpna 2018 se v areálu Kamenolomy ČR, s.r.o., štěrkovna Dolní Benešov sešly více než dvě desítky hasičů ze Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky (ZÚ HZS ČR) z dislokací Hlučín, Jihlava a Zbiroh, aby zahájily pravidelné cvičení. To se koná podle možností čtyřikrát do roka na místech, kde nejméně ruší obyvatele přilehlých obcí. Velením akce byl pověřen zástupce velitele ZÚ HZS ČR plk. Ing. David Kareš. Podle plánu provedení byl výcvik rozdělen na dvě sekce – a to na výcvik s mobilní čerpací stanicí Sigma 590 a plavby s obojživelnými transportéry PTS-10 na stojaté vodě. Komplexní výcvik jednotek požární ochrany (PO) měl realizovat několik dílčích cílů. Mezi ty hlavní patřilo ustavení mobilní čerpací stanice do stanoveného a předem připraveného prostoru a zabezpečení její kompletace a nepřetržité nasazení při velkoobjemovém čerpání. Dále pak práci na vodě za pomoci plovoucích transportérů a motorových člunů nebo evakuaci z poškozených plavidel.

Servis a zkouška funkčnosti čerpadla
Prvním úkolem cvičení bylo spuštění a obsluha dosud během zásahu nepoužité mobilní čerpací stanice Sigma 590, která je určena k odčerpávání velkého množství vody ze zatopených oblastí. Tento stroj dokáže čerpat vodu rychlostí 600 litrů za sekundu s nečistotami do devadesáti milimetrů. Pro jeho přepravu hasiči použili kontejnerový nosič s hydraulickou rukou z důvodu malého prostoru v místě zásahu. Alternativně je možné čerpadlo využít jako čerpací stanici při dodávkách většího množství vody při hasebních pracích většího rozsahu. Čerpadlo váží 4 400 kilogramů a musí ho obsluhovat minimálně šest lidí, aby byli schopni zajistit jeho nepřetržitý provoz. „Toto čerpadlo máme přibližně tři roky. Předtím jsme obsluhovali mobilní čerpací stanici Sigma 400, se kterou jsme pomáhali při povodních v Polsku v roce 2010. Dále obsluhujeme mobilní čerpací stanici Sigma 1500, kterou jsme nasadili při povodních v České republice v roce 2013 a v Srbsku v roce 2014,“ uvedl velitel čety ZÚ HZS ČR ppor. Bc. Břetislav Kroulík. Cílem této části cvičení byl nácvik obsluhy a kontrola čerpadla, případný servis a v rámci cvičení také zkouška funkčnosti čerpadla. Poprvé technici použili sedmicestný rozdělovač a podle měřeného času by byli v pěti lidech schopní čerpadlo uvést do provozu přibližně za tři čtvrtě hodiny. V případě reálného zásahu, kdy by nebyly ideální podmínky, by se doba rozložení prodloužila přibližně o hodinu. „Na tomto výcviku byla jednotka nasazena v omezeném počtu. V případě reálného zásahu v České republice by byla nasazena v počtu šesti příslušníků. V případě zásahu v zahraničí by byl tento stav navýšen o dva příslušníky. Tyto minimální počty se uvádějí z důvodu obtížné manipulace s těžkým příslušenstvím čerpadla, zkrácením doby uvedení do provozu a následným nepřetržitým provozem čerpadla, které může v místě zásahu pracovat 24 hodin denně bez přestávky,“ dodává velitel čety.

Trénink obsluhy pásových transportérů
Druhým úkolem cvičení byl trénink obsluhy dvou obojživelných pásových transportérů PTS-10, které na cvičení dorazily ze záchranných rot z Hlučína a Jihlavy. Jde o totožné repasované vojenské stroje, pouze ten hlučínský má v přední části namontovanou speciální konstrukci, tzv. ledolam. Samotný PTS-10 bez ledolamu v zimě dokáže rozrážet ledy do tloušťky třiceti centimetrů a hlučínští záchranáři ho použili k rozbíjení ker na řece Otavě u Velkých Hydčic v Plzeňském kraji během tuhých mrazů v prosinci roku 2010. K čemu však obojživelný pásový transportér slouží především? Pásové transportéry jsou primárně určené pro pomoc při povodních. Svými technickými parametry slouží k přepravě (evakuaci) osob, vozidel a materiálu. Provozní hmotnost vozidla je 17 000 kg a dokáže přepravit až 72 osob. Užitečné zatížení na vodě je 10 000 kg a na pevnině 5 000 kg. Pro představu tolik váží čtyři osobní automobily. Obojživelník dokáže vyvinout na vodě maximální rychlost deset km za hodinu a na souši dokonce 42 km za hodinu. Není bez zajímavosti, že je použitelný pouze do rychlosti toku 2,5 m/s, takže na prudších řekách se musí využít jiná technika. Aktuálně v České republice má ZÚ HZS ČR k dispozici celkem čtyři stroje – a to v Hlučíně, Jihlavě a ve Zbirohu.

Evakuace osob z hořícího plavidla
Kromě obsluhy techniky a výcviku budoucích strojníků PTS-10 a motorových člunů pevné konstrukce, které se také využívají k přepravě nebo evakuaci osob a materiálu, k záchranným pracím nebo při činnosti potápěčů, se trénovaly i další mimořádné situace. Například záchrana tonoucích nebo evakuace osob z hořícího plavidla. Ta probíhala za účasti přibližně třiceti hlučínských hasičů, kteří přijeli speciálně kvůli nácviku této situace a kteří se okamžitě zapojili a „nalodili“ na jeden z pásových transportérů. V momentě, kdy plavidlo doplulo do středu vodní plochy, vypukl na něm fiktivní požár. Ve skutečnosti oheň simulovala zapálená dýmovnice. Podle instrukcí posádka lodi vysílačkou informovala řídicího důstojníka cvičení, který vyslal hasiče na záchranu ohrožených pasažérů. Během několika minut k plavidlu dorazily tři záchranné čluny (Pioneer Multi, RUSB a Marine) se záchranáři, kteří cestou k hořícímu plavidlu vylovili dvě tonoucí osoby. Ve skutečnosti to byli hasiči v suchých potápěčských oblecích. Poté následovala evakuace ohrožených osob z postiženého plavidla, což obnášelo nalodění maximálního počtu osob na záchranný člun a jejich transport na nejbližší břeh. Na něm čekali další záchranáři, kteří zaevidovali každou osobu, jež vystoupila na břeh, a zeptali se jí na její zdravotní stav, aby mohli v případě zranění okamžitě jednat – například zavolat zdravotnickou záchrannou službu nebo přivolat vrtulník. Evidence osob slouží především k tomu, aby záchranáři měli přehled o tom, že skutečně evakuovali všechny osoby. Proto nastalo zděšení, když se jedna osoba nezaevidovala. Celá simulace záchranné akce s hořícím plavidlem se opakovala s tím rozdílem, že figuranti měli vyvolat větší paniku podobnou reálné krizové situaci a také na palubě obojživelníku přibyl jeden figurant navíc – dítě. I když výsledný čas celé události, během níž například z hořícího plavidla vyskočilo několik osob, se prodloužil, záchranáři se s krizovou situací vypořádali se ctí a nakonec všechny ve zdraví dopravili do bezpečí. Jak ale viděl simulaci záchranné akce zástupce velitele ZÚ HZS ČR? „V rámci výcviků na stojaté a tekoucí vodě připravujeme pro naše příslušníky jednotlivé scénáře, které je připraví na spoustu možných reálných situací. Při evakuaci osob z plavidel nastává velké množství nepředvídatelných stavů – jako je panika, stav plavidla, možnosti záchranných složek a podobně. Vzhledem k různým podmínkám může nastat situace, kdy je potřeba evakuovat i osoby ze záchranných plavidel. V rámci daného scénáře se ukázalo, že jednotky PO dokážou reagovat na nepředvídatelné situace, nicméně je neustále potřeba nacvičovat další postupy v oblasti komunikace, manipulace se zachraňovanými a zvládání záchrany většího počtu osob z vodní hladiny,“ uvedl plk. Ing. David Kareš.

Záchranný útavr HZS ČR
ZÚ HZS ČR zajišťuje činnost od ledna 2009 a má síly a prostředky rovnoměrně rozložené v rámci České republiky.
Záchranné jednotky jsou dislokovány v Hlučíně, ve Zbirohu a v Jihlavě. Záchranný útvar HZS ČR v souladu
se zákonem o Hasičském záchranném sboru ČR plní úkoly jednotky PO při řešení mimořádné události nebo krizové situace,
při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací, plní úlohu vzdělávacího zařízení,
provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně, výuku a výcvik k získávání řidičského oprávnění pro potřeby
složek integrovaného záchranného systému a ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.

Závěrečné hodnocení
A co závěrečné hodnocení dvoudenního cvičení? „Výcvikům obsluh PTS-10 a motorových člunů se ZÚ HZS ČR věnuje pravidelně a klade na ně velký důraz, jelikož speciální technika vyžaduje značné zkušenosti příslušníků. V oblasti velkokapacitního čerpání jsme prověřili časy nasazení čerpadla, včetně přestavění na různé druhy výtlaků a musím zhodnotit, že jednotka splnila úkol se značným časovým předstihem, což je výzva pro další výcvik a snižování časů nasazení. V oblasti výcviku obsluh PTS-10 se splnily všechny stanovené úkoly – osádky dokázaly reagovat na jednotlivé dílčí scénáře a všichni příslušníci potvrdili svoji připravenost na mimořádné situace při nasazení speciální techniky v rámci mimořádných událostí velkého rozsahu. Celkově musím vysoce ohodnotit profesionalitu všech účastníků výcviku a přístup k plněným úkolům. Za sebe musím konstatovat, že je pro mě – asi jako pro každého velitele – radostí pracovat s takto profesionálními a dobře vycvičenými příslušníky. V rámci dalších výcviků bude ovšem potřeba neustále vylepšovat systém spojení, manipulaci s technikou na tekoucí vodě a případné použití v nepřístupném terénu,“ konstatoval zástupce velitele ZÚ HZS ČR. V úterý 7. srpna 2018 v 15.00 hodin výcvik skončil, naložila se technika a jednotlivé jednotky PO se přesunuly zpět do svých dislokací.


David HARTMANN, DiS., foto autor a Ing. Ivana BOŠKOVÁ
 

vytisknout  e-mailem