Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019. 

Pro vysoce nakažlivé nemoci, jako jsou Antrax, SARS, MERS­ CoV, zoonotická chřipka, mor, virové krvácivé horečky (např. EBOLA) a další nebezpečná infekční onemocnění s potenciálem šířit se v podmínkách ČR, nebyl doposud vytvořen doporučený postup složek integrovaného záchranného systému (IZS) při společném zásahu. Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství HZS ČR (MV­ GŘ HZS ČR) svolalo pracovní skupinu, která v červnu 2017 rozhodla o vydání STČ 16/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci (STČ 16/IZS).

Typová činnost reaguje na tři Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události (MU) podléhající mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci:
1. ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb,
2. mimo zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb a mimo vstupní místo pro leteckou dopravu,
3. na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu.

Schéma organizace místa zásahu ve zdravotnickém zařízení a ostatních prostorechRozsah typové činnosti STČ 16/IZS by čítal více než 100 stran a takový dokument je obtížně uchopitelný v praxi. Pracovní skupina vyjádřila nesouhlas sjednotit činnosti složek IZS a ostatních institucí a orgánů státní správy pro vybrané prostory do jednoho dokumentu. Uvedené skutečnosti zkomplikovaly a prodloužily dobu pro vydání typové činnosti. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto typovou činnost rozdělit do dvou variant.

Typová činnost STČ 16A/IZS vychází z prvních dvou směrnic a je rozdělena do osmi listů. Obsahuje postup složek IZS při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech. Struktura typové činnosti STČ 16A/IZS je shodná s těmi předchozími. Jednotlivé složky IZS a další subjekty zúčastněné při řešení MU postupují v souladu se zpracovanými listy.

Prvotní roli při řešení MU sehrává lékař, jenž vysloví podezření na vysoce nakažlivou nemoc a prostřednictvím telefonního centra tísňového volání 112 si vyžádá telefonní číslo na pracovníka místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten zahájí epidemiologické šetření (vytěžování informací od lékaře/pacienta apod.). Pokud orgán ochrany veřejného zdraví potvrdí podezření na vysoce nakažlivou nemoc, požádá krajské operační a informační středisko o společné řešení MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci a složky IZS postupují podle pokynů v typové činnosti STČ 16A/IZS.

Na místo MU jsou vyslány potřebné složky IZS. Jednotky požární ochrany zajišťují vytyčení jak nebezpečné zóny, tak vnější zóny a zřízení stanoviště dekontaminace zasahujících. O provedení dekontaminace u osob podezřelých z nákazy (kontaktů) rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o provedení dekontaminace kontaktů, zřizuje HZS kraje stanoviště dekontaminace osob. Speciálně vyškolený tým poskytovatele zdravotnické záchranné služby zajišťuje uložení pacienta do transportního izolačního prostředku osob v ohnisku nákazy. Policie ČR zajišťuje veřejný pořádek v předpokládaném ohnisku nákazy na žádost poskytovatele zdravotní péče, zdravotnické záchranné služby nebo orgánu ochrany veřejného zdraví a zabezpečuje střežení vnější zóny. Po vyhodnocení bezpečnostní situa­ce a aktuální potřeby asistence může vedoucí zdravotnické složky požádat velitele zásahu o zajištění doprovodu Policií ČR.

Následně je pacient přednostně transportován do Nemocnice Na Bulovce na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Nemocnice Na Bulovce zajistí odběr vzorků a předání Státnímu zdravotnímu ústavu, který zajistí transport do příslušné laboratoře (potvrzení nebo vyloučení diagnózy vysoce nakažlivé nemoci je zpravidla známo do 24 hod.).

Případné nebezpečí pro zasahující a ostatní osoby představuje kontaminace infekčním agens, kdy míra rizika nákazy závisí na: stupni patogenity původce nemoci, přenosu nákazy a cestě přenosu. Veškeré akce spojené s činnostmi zasahujících a komunikací mezi ohniskem nákazy, nebezpečnou zónou a vnější zónou musí být prováděny tak, aby nedošlo k porušení hranic těchto zón a rozšíření, popřípadě zavlečení kontaminace.

Je nutné dodržovat zejména tyto zásady:

• minimální počet zasahujících,
• vstup do ohniska nákazy jen na základě žádosti orgánu ochrany veřejného zdraví,
• nevstupovat do nebezpečné zóny bez souhlasu velitele zásahu,
• kontrolovat vhodnost a správnost nasazení osobních ochranných prostředků u všech osob vstupujících do nebezpečné zóny (zajišťuje velitel nástupního prostoru),
• dodržovat stanovené postupy dekontaminace a další.

K tvorbě typové činnosti STČ 16A/IZS byla zřízena pracovní skupina ve složení: MV­ GŘ HZS ČR, Ministerstvo zdravotnictví, Policejní prezidium ČR, Ministerstvo obrany, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Nemocnice Na Bulovce, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, orgán ochrany veřejného zdraví Ministerstva vnitra, Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, Městská policie hl. m. Prahy, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, Celní správa ČR a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Vzhledem k počtu nasazených sil a prostředků patří typová činnost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci k jedné z nejsložitějších typových činností ve smyslu koordinace jednotlivých složek a činností při provádění záchranných a likvidačních prací. Protože se čeká na rozhodnutí Státního zdravotního ústavu, zda se jedná nebo nejedná o vysoce nakažlivou nemoc, řadí se časová náročnost záchranných a likvidačních prací k těm nejdelším.

V první polovině roku 2019 bude zpracována typová činnost STČ 16B/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na Letišti Praha/Ruzyně, která vychází ze třetí směrnice související s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu. Tato typová činnost ve smyslu stanovených postupů bude komplikovanější než STČ 16A/IZS, která řeší MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení a v ostatních prostorech, neboť počet složek se zvýší a ohniskem nákazy bude paluba letadla, nebo letiště, které je z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva strategickým prostorem ČR.

STČ 16A/IZS s názvem Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení a ostatních prostorech bude doplněna do Katalogu typových činností a v lednu 2019 bude publikována na www.hzscr.cz.


kpt. Ing. Radim KŘENEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook