Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 11/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA představujeme nový služební stejnokroj HZS ČR. Dnem požární bezpečnosti byl pátek 13. září 2019 na téma „Průjezdnost komunikací“. Přinášíme informace o tragické dopravní nehodě u Ořecha. V Jihlavě proběhla konference IROP 2019. Představujeme další HZS podniku - Letištní hasičskou jednotku v Pardubicích. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o zaměstnání složek IZS Ústí nad Labem na řece Kamenici. V Hranické propasti se uskutečnilo součinnostní cvičení. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o úkolech v oblasti kritické infrastruktury. Přinášíme informace o zapojení jednotek PO v LiK. Zkušenosti z cvičení POVODEŇ 2018. Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod. Proběhla obnova souprav nouzového přežití u HZS PaK. V rubrice INFORMACE si přečtete o ozdravném pobytu v Kašperských Horách. Putovní pohár z Velké ceny v Petrovicích si odvezlo družstvo ze Zlínského kraje. V Telči se konal osmnáctý ročník závodu FCC.
- OBSAH č. 11/2019 ROČNÍKU XVIII
- Den požární bezpečnosti 2019
- Nový služební stejnokroj
- Tragická dopravní nehoda s požárem u Ořechu
- Výroční konference IROP 2019 z perspektivy HZS ČR
- Letištní hasičská jednotka v Pardubicích
- Nehořlavé řešení pro soklovou část fasády ETICS
- Řeka Kamenice prověřila připravenost záchranářů
- Součinnostní cvičení v Hranické propasti
- Aktuální úkoly v oblasti ochrany kritické infrastruktury
- Cvičení POVODEŇ 2018 – zkušenosti s koordinací humanitární pomoci
- Zapojení jednotek požární ochrany předurčených k ochraně obyvatelstva v Libereckém kraji
- Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod
- Obnova souprav nouzového přežití u HZS Pardubického kraje
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie – Zemětřesení a povodně v Albánii
- Ozdravný pobyt nadačních rodin v Kašperských Horách
- Ostravice po roce přivítala Asociaci velitelů hasičských záchranných sborů podniků
Přestože je Albánie zemí nedotčené přírody a krásných hor, celé balkánské území je oblastí seizmicky velice aktivní. Ročně tady proběhne průměrně pět zemětřesení o síle okolo 4 stupňů Richterovy stupnice. Silná a ničivá zemětřesení převyšující 5 stupňů Richterovy stupnice se v tomto středomořském státě vyskytují zhruba jednou za dvacet pět až třicet let. Jedno z nich zasáhlo Albánii v září roku 2019. Otřesy dosahovaly tak velké intenzity, že je pocítily i okolní státy.
Zdroj: www.bota.al
V sobotu 21. září 2019 v odpoledních hodinách zasáhla několik albánských provincií dvě zemětřesení o síle 5,6 a 5,1 stupňů Richterovy stupnice, čímž se stala nejsilnějšími za posledních třicet let. Jejich epicentra se podle Evropského středomořského seismologického střediska (EMSC) nacházela v hloubce pouze 10 km pod zemským povrchem a v bezprostřední blízkosti obydlených oblastí – první jen 5 km od města Durrës, druhé 9 km od města Kavajë. Během následujícího dne se objevilo ještě více než sto menších otřesů. Ve večerních hodinách následujícího dne vyděsila albánskou veřejnost poplašná zpráva o dalším přicházejícím zemětřesení, tentokrát o síle 6 stupňů Richterovy stupnice. Obyvatelé opouštěli obydlí s nouzovou výbavou a nocovali v autech na ulicích nebo na veřejných místech. Vláda ovšem tuto informaci důrazně popřela a novináře, kteří nepravdivou zprávu rozšířili, náležitě potrestala.
V pondělí 23. září 2019 se Albánie potýkala s vydatným deštěm a bouřkami, které způsobily bleskové záplavy v některých oblastech zasažených zemětřesením a velmi ztížily záchranné a likvidační práce. Podle hodnocení Generálního ředitelství pro civilní mimořádné události (GDCE) bylo zraněno 108 osob a poškozeno 1 546 budov, stavební úřady ovšem uvádí až 2 463 budov. Hlavní město Tirana vyčlenilo finanční prostředky ve výši 1 milionu USD na rekonstrukci, která začala 1. října 2019, kdy byl ukončen nouzový stav.
V úterý 24. září 2019 obdrželo Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) od albánské vlády žádost o pomoc v podobě jak materiálních prostředků včetně přístřeší, dodávek první pomoci, generátorů a vodních čerpadel, tak i expertů na posouzení následků katastrof, kteří by pomohli místním odborníkům při hodnocení strukturálních škod.
Po aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus) byl 26. září 2019 vyslán do Tirany styčný důstojník ERCC, poté následoval tým civilní ochrany Evropské unie (EUCPT) složený ze sedmi odborníků z Nizozemska, Itálie, Německa, Finska, Velké Británie a Norska, kteří přijeli následující den. Styčný důstojník i EUCPT vykonávají své činnosti na půdě Delegace Evropské unie v Tiraně a úzce spolupracují s vnitrostátními orgány a místními úřady s cílem zajistit koordinované a řádné poskytování příchozí pomoci.
13 států (Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Černá Hora, Norsko, Slovensko a Slovinsko) 
Zdroj: development aidnabídlo poskytnutí věcné pomoci v podobě základních dodávek pro poskytnutí první pomoci, přístřeší, zdravotnického vybavení a hygieny a jiných nepotravinářských výrobků. Sedm zemí (Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Černá Hora, Slovinsko, Itálie, Bulharsko) tuto pomoc úspěšně doručilo do Albánie. Celý proces byl usnadněn díky přítomnosti EUCPT a jeho účinné spolupráci s místně příslušnými orgány. EUCPT navíc zajistil předání potřebných technických odborných znalostí a uspořádal seminář ke zjednodušení metodiky posuzování škod uplatňované na vnitrostátní úrovni, který se konal 8. října 2019 na půdě Ministerstva obrany za účasti zástupců všech postižených provincií a obcí, jakož i zástupců GDCE, Ministerstva obrany a stavebního úřadu. Ve čtvrtek 3. října 2019 byla prostřednictvím Společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS) zveřejněna žádost o vyslání konstrukčního inženýra na podporu tohoto semináře. Tento expert byl vyslán 5. října 2019 a jeho nasazení trvalo do 11. října 2019 – tento den Albánii opustily i všechny ostatní osoby vyslané Evropskou unií. ERCC je nadále v kontaktu s místními úřady a monitoruje postupující rekonstrukci po katastrofě.
kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR