Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 11/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA představujeme nový služební stejnokroj HZS ČR. Dnem požární bezpečnosti byl pátek 13. září 2019 na téma „Průjezdnost komunikací“. Přinášíme informace o tragické dopravní nehodě u Ořecha. V Jihlavě proběhla konference IROP 2019. Představujeme další HZS podniku - Letištní hasičskou jednotku v Pardubicích. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o zaměstnání složek IZS Ústí nad Labem na řece Kamenici. V Hranické propasti se uskutečnilo součinnostní cvičení. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o úkolech v oblasti kritické infrastruktury. Přinášíme informace o zapojení jednotek PO v LiK. Zkušenosti z cvičení POVODEŇ 2018. Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod. Proběhla obnova souprav nouzového přežití u HZS PaK. V rubrice INFORMACE si přečtete o ozdravném pobytu v Kašperských Horách. Putovní pohár z Velké ceny v Petrovicích si odvezlo družstvo ze Zlínského kraje. V Telči se konal osmnáctý ročník závodu FCC.
- OBSAH č. 11/2019 ROČNÍKU XVIII
- Den požární bezpečnosti 2019
- Nový služební stejnokroj
- Tragická dopravní nehoda s požárem u Ořechu
- Výroční konference IROP 2019 z perspektivy HZS ČR
- Letištní hasičská jednotka v Pardubicích
- Nehořlavé řešení pro soklovou část fasády ETICS
- Řeka Kamenice prověřila připravenost záchranářů
- Součinnostní cvičení v Hranické propasti
- Aktuální úkoly v oblasti ochrany kritické infrastruktury
- Cvičení POVODEŇ 2018 – zkušenosti s koordinací humanitární pomoci
- Zapojení jednotek požární ochrany předurčených k ochraně obyvatelstva v Libereckém kraji
- Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod
- Obnova souprav nouzového přežití u HZS Pardubického kraje
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie – Zemětřesení a povodně v Albánii
- Ozdravný pobyt nadačních rodin v Kašperských Horách
- Ostravice po roce přivítala Asociaci velitelů hasičských záchranných sborů podniků
Použité tepelně izolační materiály nemají vliv pouze na samotnou tepelnou ochranu budovy. Hrají také rozhodující roli v konceptu pasivní požární ochrany konkrétní budovy, a mohou tak výrazně ovlivnit pocit bezpečí jejích uživatelů.
S ohledem na to se legislativa fasádních zateplovacích systémů ETICS u rizikových objektů (např. výškových budov) průběžně upravuje, a to směrem k používání nehořlavých anorganických tepelných izolací. Aplikovány musejí být v dělících protipožárních pásech, ale mnohdy jsou použity na celou plochu fasády. Kritickým místem z tohoto pohledu dosud zůstávala spodní „soklová“ část fasádních systémů, kde není vhodné používat relativně měkké tepelné izolace z minerálních vláken.
Požár budovy, pokud se jej nepodaří uhasit včas, může skončit katastrofou. Obzvlášť pokud při něm dojde k úmrtí osob. Nejvíce obětí (až 70 %) paradoxně nemá na svědomí samotný oheň, ale vznikající kouř a toxické zplodiny. Ty také hasičům výrazně komplikují záchranu osob a likvidaci požáru. Při návrhu ETICS by proto měla být vždy preferována taková řešení, která zmíněná rizika eliminují na minimum.
Až dosud bylo problémem vyhovět tomuto požadavku u tepelné izolace soklu budovy. Na spodní část fasády jsou totiž kladeny specifické nároky. Je nejvíce mechanicky a vlhkostně namáhaná, další významné riziko poškození hrozí tepelné izolaci soklu při styku se zeminou, a to od biologických škůdců – hmyzu a hlodavců. Tepelné izolace z minerálních vláken nejsou z uvedených důvodů v tomto místě vhodným řešením. Hrozí jim navlhnutí při ostřiku soklu vodou, a protože jsou měkké, tak také poškození průrazem či prokopnutím. Proto se k izolaci soklu používal polystyren. V současnosti je již na trhu řešení, které vyhoví jak nárokům tepelné, tak protipožární ochrany.
Jeho základem jsou desky z pěnového skla FOAMGLAS, které jsou podle EN 13501 klasifikovány jako tepelná izolace s třídou reakce na oheň A1, tj. jako zcela nehořlavé. Aplikací v podstavě budovy může tento tepelně izolační materiál dokonce zvýšit požární odolnost nosné konstrukce stavby. Jeho dřívějšímu uplatnění v oblasti soklu ale bránily jeho specifické vlastnosti, které nekorespondovaly zejména s 
Pittsburgh Corningomítkovinami běžně používanými v exteriérových kontaktních zateplovacích systémech ETICS. Desky FOAMGLAS jsou totiž sice zcela nehořlavé, mají nulovou nasákavost (a proto i velmi dobré a trvale konstantní izolační vlastnosti) a odolávají všem biologickým škůdcům, ale současně jsou také extrémně pevné a tuhé. V tom je skryto riziko. V situacích, kdy by kontaktně nanesená exteriérová povrchová vrstva (omítka) měla výraznější objemové změny (venkovní teploty se běžně pohybují v rozmezí -20 °C až +60 °C), došlo by u většiny standardních „ETICS“ omítek při nanesení na desky z pěnového skla k jejich „ustřižení“ smykem způsobeným jejich roztažností.
Ve spolupráci s dodavatelem zateplovacích systémů WEBER byl proto v Německu vyvinut a následně úspěšně otestován kontaktní zateplovací systém, který uvedené potíže eliminuje. Spojení speciálních materiálů WEBER a pěnového skla FOAMGLAS je unikátní tím, že je mezi nimi dokonalá kompatibilita i po stránce objemových změn. Funkčnost tohoto systému byla ověřena sérií testů v klimatické komoře i na již realizovaných referenčních stavbách. Pro zajištění funkčnosti tohoto řešení je ale nezbytně nutné přesně dodržovat specifikované typy materiálů a nelze jeho jednotlivé komponenty zaměňovat.
V systému se kombinují tepelné izolace z pěnového skla FOAMGLAS v oblasti soklu s deskami z minerálních vláken v ploše fasády. Toto řešení umožňuje provést povrchovou úpravu fasády jak průběžně (při shodné tloušťce tepelné izolace soklu a fasády), tak s odskokem (menší tloušťkou tepelné izolace soklu).
Další výhodou soklu z pěnového skla FOAMGLAS je možnost nepřerušeného napojení této parotěsné a vodotěsné tepelné izolace na stejný materiál izolující stěny suterénu, což umožňuje výrazně zvýšit hydroizolační spolehlivost celé spodní stavby (viz Česká hydroizolační společnost, Směrnice 1 - Hydroizolační konstrukce H3.5).
Popsané technické řešení již bylo zpracováno i pro Českou republiku.
Bližší informace získáte u technického oddělení výrobců FOAMGLAS a WEBER, nebo u konzultačních techniků Stavebnin DEK, které jsou dodavatelem tohoto systému pro Českou republiku.
Zdroj: Pittsburgh Corning CR, technické konzultace: FOAMGLAS, tel. +420 731 138 978, e mail: konzultace@foamglas.cz.
Alena GEORGIADISOVÁ