Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

Ve dnech 29. a 30. listopadu 2018 se v budově Univerzity Hradec Králové (UHK) uskutečnil 15. ročník konference Medicína katastrof. Tentokrát se jednání zaměřilo především na problematiku letecké záchranné služby a zamezení šíření infekčních nemocí.

Pod záštitou ministra zdravotnictví České republiky Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, člena Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR MUDr. Jiřího Maška a ředitele Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje MUDr. Libora Senety konferenci uspořádaly Zdravotní a sociální akademie Hradec Králové, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Fakulta informatiky a managementu UHK.

Mezi hlavní témata patřily zkušenosti z řešení mimořádných událostí, mimořádné události v zahraničí, migrační krize a její dopady na zdravotnictví, dopady klimatických změn, připravenost zdravotnického systému na stávající i nové hrozby, havarijní a traumatologické plánování, trendy v neodkladné přednemocniční a nemocniční péči, příprava zdravotnických zařízení na mimořádné události, vzdělávání a výzkum v oblasti medicíny katastrof, digitalizace v urgentní medicíně, hromadné intoxikace a vysoce virulentní nákazy.

Náměstek ministra ­zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.,představil nový model letecké záchranné služby (LZS) podle návrhu koncepce po roce 2020, která by měla pokrýt celé území České republiky nepřetržitě 24 hodin denně, a to osmi soukromými provozovateli. Změny nastanou také v pohotovostní službě. V každém okrese má být nejméně jeden nemocniční urgentní příjem, který budou zajišťovat praktičtí lékaři do 22 hodin a také o víkendech jako lékařská pohotovost. Praktický lékař může na urgentním příjmu ošetřit pacienty s méně závažnými problémy a vážné případy si přebere nemocnice.

Letecká záchranná služba
MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC, ze ZZS Královéhradeckého kraje poukázal na rozdílné podmínky pro poskytování přednemocniční péče v jednotlivých krajích. Královéhradecký kraj má hory, Praha hustou zástavbu. Těmto podmínkám se musí přizpůsobit organizace a vybavení zdravotnických záchranných služeb. Členové posádky letecké záchranné služby procházejí speciálním výcvikem, protože musejí zvládat činnost zdravotníka, asistenta pilota i lezce. Pro nasazení pomoci vrtulníku rozhoduje nedostupnost místa, kde se postižený nachází, akutní potřeba při dopravních nehodách nebo nutnost transportu do specializovaných zdravotnických zařízení (úrazy, popáleniny) apod. S dohledáním pacienta v horách často pomáhá horská služba, někdy i psovodi se psy. Důležitá je návaznost péče v nemocnici, aby byla blízko přistávací plocha, nejlépe střešní heliport. Pro záchranu života je každá minuta dobrá. V současnosti ze šesti základen létají vrtulníky tří soukromých firem. V Plzeňském a Jihočeském kraji službu zajišťuje Armáda ČR, v Praze a Brně Policie ČR. V budoucnu se služba rozšíří o létání v nočních hodinách.

MUDr. Eva Smržová ze ZZS Ústeckého kraje se podělila o své dlouholeté zkušenosti v LZS, například s lokalizací postiženého v přírodním terénu pomáhají složky IZS a jejich operační střediska. Dobře funguje i mezikrajská spolupráce, všichni se znají, scházejí se na společném výcviku, kde je snaha sjednotit pravidla, i celý komunikační systém. Vznikla proto expertní skupina, která připravuje výcvik, zejména létání a slaňování za tmy, vždyť polovinu roku tvoří dny, kdy není vidět nebo jen velmi omezeně.

MUDr. Jana Kubalová ze ZZS Jihomoravského kraje představila HEMS meeting (HEMS, Helicopter Emergency Medical Service), který se poprvé uskutečnil v roce 2016 na Ústecku v Ostrově u Tisé, o rok později v Beskydech a vloni ve Žďárských vrších. Společné setkání zástupců jednotlivých středisek leteckých záchranných služeb v České republice se zaměřuje na vzájemné sdílení užitečných informací a zkušeností zdravotníků v posádkách LZS. Převažuje bezpečnost a ochrana zdraví, souhra týmu s leteckým personálem, trénink a testování připravenosti do role leteckého záchranáře, fyzická a mentální připravenost, psychická odolnost, technické a další dovednosti. Loni zkoušeli účastníci slaňování, pochod a resuscitaci v exponovaném terénu a také, co si je při zvýšené únavě záchranář o pa­cientovi schopen zapamatovat a hlásit při předávání urgentnímu příjmu. Ještě připomněla, že je nutné kontrolovat pacientova zavazadla.

Na závěr tematického bloku zhlédli účastníci unikátní film, který se podařilo natočit při sesuvu laviny v Krkonoších. Lavina zasypala lyžaře a členové horské služby zachytili jeho volání o pomoc mobilním telefonem. Psi vycvičení speciálně na vyhledávání v lavinách vybavení GPS zařízením v obojku muže objevili a záchranáři k němu dojeli na sněžném skútru. Podchlazeného lyžaře vyhrabali, zabalili do izolační termofolie a na lůžku vytáhli v podvěsu do vrtulníku. Tak se dostal včas do nemocnice.

MUDr. Jana Berková z Fakultní nemocnice Hradec Králové mluvila o správném směřování pacienta, které často rozhoduje o záchraně jeho života. Cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče je ten nejblíže dostupný, který je způsobilý odborně pokračovat v poskytování zdravotní péče pacientovi, odpovídající závažnosti postižení zdraví nebo přímému ohrožení života. Zvláště důležité je to u specifických diagnóz, jako jsou popáleniny, cévní mozková příhoda, akutní koronární syndrom nebo stavy po kardiopulmonální resuscitaci. Pacient je předem ohlášený, aby si ho ihned převzal připravený tým adekvátně vybraných specialistů.

Živelní pohromy, požáry a výbuch v roce 2018
Bc. Tomáš Ježek ze ZZS Královéhradeckého kraje informoval o světových katastrofách roku 2018 i neštěstích v České republice. Největší zemětřesení postihlo v loňském roce Honduras, Tchaj­ wan, Peru, tsunami na ostrově Sulawesi v Indonesii. (V Karlovarském kraji se vyskytl zemětřesný roj.) V květnu vstoupila do Mexického zálivu subtropická bouře Alberto, v Atlantském ­oceánu řádil hurikán Florence, u Floridy hurikán Michael a v září cyklón Zorbas zasáhl Řecko. V prosinci vznikla tsunami v Sundském průlivu v Indonésii. Vyvolal ji podmořský a svahový sesuv do moře, který následoval po erupci sopky Anak Krakatua v průlivu mezi ostrovy Sumatrou a Jávou. Třímetrovou vlnou byly zasaženy provincie Banten a Lampung, kde zemřelo 437 osob.

V srpnu došlo ke zhroucení dálničního mostu Ponte Morandi vedoucího přes údolí řeky Polcevera v Janově Ligurii na severozápadě Itálie. Bylo potvrzeno 42 obětí. Možnou příčinou náhlého kolapsu je koroze tažného závěsu mostu. V březnu došlo k požáru nákupního centra Zimní višeň v Kemerovu na Sibiři v Ruské federaci, během které zemřelo nejméně 64 lidí, z toho 41 dětí. V listopadu postihla oblast Kalifornie série rozsáhlých lesních požárů. V České republice požár Hotelu Eurostars David vypukl v lednu a vyžádal si pět mrtvých (muže a ženu z Německa, dvě ženy z Jižní Koreje a jednoho Nizozemce). Zasahovalo 17 jednotek PO. V květnu zasahovalo celkem 200 hasičů z 39 jednotek u požáru skladů v pražské Hostivaři. V průmyslové oblasti vymezené ulicemi Průmyslová, U továren a U pekáren hořely haly s molitanem a pneumatikami, v objektu vybuchly tlakové lahve a zhroutila se část konstrukce haly. V prosinci došlo k výbuchu metanu v dole ČSM­ sever patřící společnosti OKD u Stonavy v okrese Karviná. Výbuch zabil 13 horníků (1 Čech a 12 Poláků) a 10 dalších zranil.

Epidemie a infekční choroby
Mjr. MVDr. Tomáš Molčányi z Úřadu hlavního lékaře Ozbrojených sil Slovenské republiky informoval o aktuálním výskytu endemických infekčních chorob ve světě. Ve střední Africe se vyskytla opět Ebola, v Ugandě Marburg, v Libérii a Nigérii horečka Lassa, v Afghanistánu hemoragická horečka, v Jižní Americe žlutá zimnice a v Indii horečka Dengue přenášená komáry (vysoká úmrtnost). Do Evropy byla zanesena Západonilská horečka, která se vyskytla ve 22 zemích. Pokud existuje podezření, že si pacient přivezl například z dovolené nebezpečnou infekční nemoc, je nutné získat od postiženého tzv. cestovatelskou anamnézu, to znamená veškeré informace o tom, ve kterých zemích se v posledních dnech pohyboval a s kým měl postižený přímý kontakt. Některé choroby však šíří ptáci, kteří přilétají až ze střední Afriky. Od zvířat se přenáší také nebezpečná vzteklina, která může i po vyléčení zanechat doživotní následky. Zvyšuje se i počet případů klíšťové encefalitidy, v Evropě nejvíce ve Švýcarsku. Velmi nakažlivé jsou spalničky (vysoký počet případů je v Rumunsku).

Epidemiolog prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., z České vakcinologické společnosti Hradec Králové, připomněl, že kapénková infekce spalniček je vysoce nakažlivá (šestkrát nakažlivější než chřipka), a to již čtyři dny před a čtyři dny po začátku vyrážky. Virus přežívá až dvě hodiny ve vzduchu i na předmětech, mohou se objevit komplikace jako pneumonie, hluchota, encefalitida. V roce 1969 byla v České republice zavedena celoplošná vakcinace. Od 1. ledna 2018 bylo u nás zavedeno nově povinné očkování zdravotníků proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR vakcína). V roce 2014 se u nás vyskytlo 236 případů spalniček a nakazilo se 88 zdravotníků (zavlečeno především z Ukrajiny a z Indie). V dubnu loňského roku musela být uzavřena část urgentního příjmu Fakultní nemocnice Motol v Praze (30 osob v karanténě). Letecká doprava je nejrychlejší transport lidí, zboží, ale také patogenů.

Hygienička a epidemioložka MUDr. Lenka Hobzová, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, popsala loňský případ hromadné otravy z potravin rychlého občerstvení. V horkém červnovém dni začali lidé po tortille s kuřecím masem a zeleninou zvracet, trpět křečemi břicha a průjmem. V provozovně prodeje občerstvení byl zjištěn Stafylococcus aureus, vydáno bylo údajně 75 porcí. Postiženo bylo 81 osob (také skupina dětí na školním výletě). Kapacita infekční kliniky v královéhradecké nemocnici byla naplněna, tři pacienty bylo nutné léčit na jednotce intenzivní péče a čtyřem dehydratovaným dětem aplikovali infuze. Většina byla léčena ambulantně, ale musel být povolán zdravotnický personál z domova. Do dvou dnů byly následky hromadné otravy zlikvidovány.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook