Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 6/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu požáru autobusu na CNG. Víte, že podle ČSN EN 12 845:2015 se může ve sprinklerových zařízeních používat potrubí ocelové, měděné nebo z jiného materiálu? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o návštěvě šesti členů německé dobrovolnické organizace technické pomoci Technische Hilfswerk, kteří se podílejí na vzdělávání obsluhovatelů motorových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o nové právní úpravě Mechanismu civilní ochrany Unie. Ve středu 8. května 2019 u příležitosti státního svátku Dne vítězství prezident republiky Miloš Zeman jmenoval do generálské hodnosti velitele Záchranného útvaru HZS ČR plk. Ing. Radima Řehulku. V rubrice INFORMACE si přečtete, že na Pražském hradě byla udělena ocenění Zlatý záchranářský kříž za mimořádné činy spojené se záchranou života. 

K zajištění připravenosti obcí na řešení mimořádných událostí (MU) je nezbytná spolupráce mezi všemi dotčenými orgány a zejména pak mezi HZS kraje a starosty obcí. V rámci Olomouckého kraje je tato spolupráce dlouhodobě zaměřena na různé oblasti činností od školení, metodické pomoci až po zpracování plánovacích dokumentů nebo sběr údajů pro informační systémy. V následujícím textu přiblížíme některé způsoby a možnosti spolupráce HZS Olomouckého kraje se starosty obcí.

Odborná příprava a praktické workshopy se zapojením všech účastníků
Odborná příprava starostů obcí je v rámci Olomouckého kraje organizována, obdobně jako v jiných krajích, v povolebním roce a jde o „hlavní“ odbornou přípravu starostů obcí v oblasti přípravy na řešení MU. S ohledem na zatraktivnění samotné odborné přípravy je v Olomouckém kraji tato příprava rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části odborné přípravy jsou zejména informace o povinnostech obce vycházejících ze zákona o požární ochraně (např. zřizování jednotek požární ochrany a finanční problematika spojená s činností jednotky) a informace z oblasti ochrany obyvatelstva (OOB) a krizového řízení (KŘ). Právě poslední zmíněné oblasti jsou jakýmsi vstupem do praktické části, kde starostové obcí řeší modelový příklad MU na území obce.

V praktické části, která je realizována formou workshopu, je v úvodu rozehrána modelová situace na území obce (např. větrná smršť s výpadkem dodávek elektrické energie) a účastníkům jsou přiděleny oblasti, které je potřeba řešit jak z pohledu starosty obce, tak z pohledu občana. Starostové obcí jsou rozděleni do pracovních skupin, přičemž početní obsazení skupiny vhodné k efektivní diskuzi je pět až osm starostů obcí. Každá pracovní skupina má vedoucího (moderátora) z řad příslušníků HZS kraje, případně obce s rozšířenou působností (ORP), který vede diskuzi s cílem zmapovat možné dopady na území obce v oblastech zajištění základních životních potřeb obyvatel obce včetně úkolů OOB a k těmto dopadům následně navrhnout možná řešení. Dopady a možná řešení jsou sepisovány na pracovní listy a po ukončení diskuze ve skupinách jsou v rámci workshopu prezentovány každou skupinou jednotlivé výstupy. Závěrečnou diskuzi moderuje příslušník HZS kraje a se všemi starosty se probírají analyzované dopady a jejich možná řešení.

Takový způsob provedení praktické části vhodně doplňuje teoretickou část odborné přípravy a starostové obcí si bezprostředně po nabyté teorii „vyzkouší“ řešení MU na území obce. Podstatný přínos pro starosty obcí je zejména v tom, že v rámci diskuze se dozví celou řadu praktických informací, a to jednak od příslušníků HZS kraje nebo tajemníka bezpečnostní rady ORP, ale také od starostů obcí, kteří už v minulosti nějakou MU na území obce řešili.

Mimo uvedenou odbornou přípravu starostů obcí jsou příslušníky na úseku OOB a KŘ obdobné workshopy realizovány i v průběhu roku například v rámci metodických setkání starostů obcí s ORP nebo pro předurčené členy stálých pracovních skupin krizových štábů ORP. Tyto workshopy jsou většinou cíleně zaměřeny na řešení určité MU spojené s charakterem daného území nebo v případě členů stálých pracovních skupin na zajištění činností, se kterými by se mohli setkat při řešení reálné situace.

Forma workshopu je dále využitelná i v jiných oblastech než při odborné či jiné přípravě a jednou z nich jsou cvičení orgánů KŘ. Jde o specificky zaměřené workshopy, kdy je jejich cílem získat nezbytné informace od odborníků podle daného tématu cvičení. Tyto workshopy se realizují zpravidla v rámci přípravy cvičení. Získané informace jsou v některých činnostech zcela zásadní pro další přípravu cvičení a umožní tak organizátorům daleko reálnější pohled na řešené téma včetně plánování rozehry a dalších činností při cvičení. Prvním takovým cvičením v Olomouckém kraji, kdy byl v rámci přípravy realizován workshop, bylo cvičení Power Outage v roce 2015, jehož tématem bylo řešení dlouhodobého výpadku dodávky elektrické energie.

Spolupráce se starosty obcí v oblasti plánovacích dokumentů a sběru informací
V této části přiblížíme vybrané příklady spolupráce v oblasti havarijního plánování a KŘ v Olomouckém kraji. Již dlouhodobě (od roku 2004) spolupracujeme se starosty obcí v rámci sběru dat pomocí tzv. karet obcí. Tato databáze umožňuje sběr dat o správním území obce, které se dále využívají jako podklady pro zpracování plánovacích dokumentací nebo jako zdroj dat pro informační systémy. Na základě této osvědčené spolupráce a v návaznosti na snahu nabídnout starostům obcí jejich vlastní a jednoduchý plánovací dokument jsme v loňském roce navrhli a zpracovali „Plán připravenosti obce na řešení mimořádných událostí a krizových situací“ (plán připravenosti).

Plán připravenosti je rozdělen na část I. Příprava a část II. Řešení. Příprava obsahuje základní informace o možných rizicích na území obce, možnosti zřízení a složení krizového štábu obce a uvedenou kartu obce. Právě karta obce se stala základní a nezbytnou součástí plánu připravenosti a provázala jednotlivé části dokumentu, které se na ni odkazují. Řešení pak obsahuje metodické listy, které doporučují starostovi obce postup při řešení mimořádných a krizových situací (KS). Metodické listy jsou zpracované v jednoduché a přehledné formě. Obsahem metodického listu je popis jednotlivých činností, u kterých je doporučen také způsob provedení. V něm může být uvedeno např. využít krizový štáb obce, obecní rozhlas, jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, telefonní seznam nebo znázorněno v mapě.

Metodické listy jsou rozděleny na části:
Obecné činnosti při řešení MU a KS
- obsahuje základní a obecné činnosti využitelné při řešení různých MU a KS
Povodeň
- obsahuje činnosti využitelné v případě hrozby nebo vzniku povodně
Ochrana obyvatelstva
- obsahuje činnosti využitelné při realizaci varování a informování, evakuace a nouzového ubytování (přežití) obyvatelstva.

Obsahem části Řešení jsou dále pomocné dokumenty v podobě příloh, které lze využít při samotném řešení MU nebo KS. Jde například o formulář pro zápis činností obce, mapu správního obvodu obce s vyznačením důležitých a zájmových bodů, vlastní telefonní seznam dané obce nebo základní výpis z právních předpisů vztahující se k působnosti obce při řešení MU nebo KS.
Plány připravenosti zpracovali příslušníci na úseku OOB a KŘ pro každou obec v Olomouckém kraji a zhruba v polovině roku 2018 byly tyto dokumenty elektronicky předány jednotlivým obcím k využití. Tím, že součástí plánu připravenosti je karta obce, kterou každý rok ve spolupráci s obcemi aktua­lizujeme, zůstane snad i samotný plán připravenosti „živým“ a použitelným plánovacím dokumentem.

Závěr
Uvedené řádky měly přiblížit spolupráci příslušníků HZS Olomouckého kraje se starosty obcí na úseku OOB a KŘ. Touto a dalšími činnostmi chceme docílit zkvalitnění vzájemné spolupráce v rámci přípravy a zejména pak při řešení vzniklých MU s cílem zajištění efektivnější pomoci zasaženému obyvatelstvu.


kpt. Ing. David BUČEK, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook