Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 6/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu požáru autobusu na CNG. Víte, že podle ČSN EN 12 845:2015 se může ve sprinklerových zařízeních používat potrubí ocelové, měděné nebo z jiného materiálu? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o návštěvě šesti členů německé dobrovolnické organizace technické pomoci Technische Hilfswerk, kteří se podílejí na vzdělávání obsluhovatelů motorových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o nové právní úpravě Mechanismu civilní ochrany Unie. Ve středu 8. května 2019 u příležitosti státního svátku Dne vítězství prezident republiky Miloš Zeman jmenoval do generálské hodnosti velitele Záchranného útvaru HZS ČR plk. Ing. Radima Řehulku. V rubrice INFORMACE si přečtete, že na Pražském hradě byla udělena ocenění Zlatý záchranářský kříž za mimořádné činy spojené se záchranou života. 

Dne 21. března 2019 vstoupilo po více než ročním vyjednávání v platnost rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU č. 2019/420, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus Unie), na jehož základě Evropská unie podporuje, koordinuje a doplňuje činnosti členských států v oblasti civilní ochrany.
AT PRES a zástupci PS PROCIV
Původně mělo k revizi Mechanismu Unie dojít až v roce 2020, jelikož do konce tohoto roku bylo zajištěno finanční krytí pro provádění jeho opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy v rámci Evropské unie i mimo ní.

Nicméně vzhledem k tomu, že byla v průběhu mimořádných událostí (MU) velkého rozsahu v letech 2013 až 2017 dobrovolná pomoc členských států prostřednictvím Mechanismu Unie příliš často nedostatečná a výrazně se projevily nedostatky v některých kritických kapacitách určených pro odezvu, tak se Evropská komise rozhodla předložit na konci roku 2017 doplňující návrh, který má do budoucna zajistit poskytování lepší podpory při krizích a MU v Evropě i mimo ní.

Podnět k podání nové právní úpravy Mechanismu Unie zdůvodňovala Evropská komise zejména nedostatkem potřebných kapacit v roce 2017, kdy vypukla katastrofální série lesních požárů, které zničily přes milion hektarů lesa, přičemž polovina požárů se odehrála v Portugalsku. V důsledku lesních požárů, které v tomto období postihly několik členských států najednou, přišlo v Evropě o život více než 200 lidí.

Ačkoli byly tedy cíle navrhovaných změn ze strany Evropské komise opodstatněné, tak byly některé prvotní záměry v návrhu Evropské komise pro Českou republiku zcela nepřijatelné. Zásadní výhradu měla Česká republika k tomu, aby Evropská komise velela a řídila nově navrhované záložní týmy a rozhodovala o vybavení pro odezvu v oblasti civilní ochrany Evropské unie (RescEU), které měly zahrnovat především kapacity civilní ochrany pro hašení lesních požárů letadly, dále kapacity pro vysokokapacitní odčerpávání vody a vyhledávání a záchranné práce ve městech, polní nemocnice a zdravotnické záchranné týmy.

Pokud by byl návrh RescEU schválen v původní podobě a Česká republika by chtěla nominovat do RescEU své síly a prostředky, dal by se v České republice předpokládat rozpor se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zejména z důvodu řízení a velení jednotky vyslané Evropskou komisí.

Dále Česko nesouhlasilo s původním návrhem Evropské komise na zrušení veškeré finanční podpory Evropské unie na přepravu všech ostatních kapacit členských států (tj. specializované týmy pro odezvu, experti pro poradní mise, materiál, vybavení atd.), které by nebyly součástí nově navrhovaných RescEU a souboru předem vyčleněných kapacit, které členské státy dobrovolně zpřístupňují Evropské komisi za účelem poskytování pomoci v rámci Mechanismu Unie (tzv. Evropský soubor civilní ochrany).

Česká republika se obávala toho, že může nastat MU velkého rozsahu, kdy bude zapotřebí více kapacit, než bude k dispozici v rámci RescEU a Evropského souboru civilní ochrany. V takovém případě by byla odezva na danou katastrofu ze strany členských států a tím i celé Evropské unie limitována a mohlo by opět dojít k obdobné situaci, jako tomu bylo v případě lesních požárů v roce 2017.

Nesouhlas s tímto návrhem Evropské komise vyjadřovala Česká republika také proto, že k přepravě humanitární materiální pomoci do místa katastrof je v případě Česka, ale i ostatních členských států, velmi často využívána možnost finanční podpory Evropské unie, kterou lze čerpat z rozpočtu určeného pro Mechanismus Unie.

Tato pozice České republiky zahrnující mnoho dalších připomínek k původnímu návrhu Evropské komise byla zástupci MV­-generálního ředitelství HZS ČR na jednáních pracovní skupiny Rady Evropské unie pro civilní ochranu (PS PROCIV) velmi důrazně prosazována, a to i díky skutečnosti, že Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanovisko MV­-generálního ředitelství HZS ČR podpořil svým usnesením.

Kriticky se k původnímu návrhu Evropské komise stavěla i řada dalších členských států. Během jednání PS PROCIV se ukázalo, že obdobné připomínky jako Česká republika měly k návrhu Evropské komise také Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko, Chorvatsko, Slovinsko, Slovensko a Velká Británie. Zástupci těchto členských států a Česka se proto v kuloárech neoficiálně domluvili, že se před každým zasedáním PS PROCIV uskuteční jednání na předem určeném Stálém zastoupení při Evropské unii v Bruselu za účelem projednání a sladění zásadních připomínek, které byly následně na jednání PS PROCIV společně sděleny Evropské komisi.

Ke společnému pozičnímu dokumentu k návrhu Evropské komise také chtěly dospět Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Kypr a Řecko. K jejich prvnímu mimořádnému setkání generálních ředitelů pro civilní ochranu Evropské unie, jehož cílem bylo seznámit se s národními pozicemi k návrhu Evropské komise a vytvořit společné prohlášení, byli do města Aix­ en­ Provence na jihu Francie pozváni i generální ředitelé z Německa a Česka.

Nicméně k podpisu tohoto společného prohlášení nakonec nedošlo, jelikož se během diskuzí ukázalo, že jsou státy jižní Evropy ochotné podpořit většinu návrhů Evropské komise za podmínky, že náklady potřebné na vytvoření a využívání kapacit RescEU budou plně financovány z rozpočtu Evropské unie. Tato podmínka by jim totiž umožňovala bez jakýchkoli finančních nákladů pořizovat a využívat kapacity RescEU pro hašení lesních požárů za pomoci letadel, tedy kapacit, na které bude vynaložen největší finanční obnos z rozpočtu Mechanismu Unie.

S tímto návrhem nemohla Česká republika včetně Německa a dalších členských států souhlasit, jelikož by byl finančně vysoce nákladný a z pohledu množství nasazení také finančně nevýhodný. Kromě toho se během jednání v Radě Evropské unie ukázalo, že v rámci plánovaných výdajů na financování politik Evropské unie na období 2014–2020 není pro nově navrhovaná opatření Mechanismu Unie k dispozici dostatek finančních prostředků. K jejich finančnímu zabezpečení má být v letech 2019–2020 využíván nástroj flexibility, který umožňuje pokrýt mimořádné finanční potřeby. Nicméně v případě, že by byla část navrhovaných opatření Mechanismu Unie financována z nástroje flexibility i v dalším víceletém finančním rámci v období 2021–2027, došlo by k finančnímu dopadu na státní rozpočet České republiky. Z tohoto důvodu Česká republika zastávala názor, že by měla být členským státům za kapacity RescEU zachována určitá finanční odpovědnost.

Je třeba podotknout, že ani Evropská komise nechtěla během jednání v rámci Rady Evropské unie ustoupit od původního záměru. Kvůli návrhu velmi aktivně lobovala v členských státech, kterým se některá navrhovaná opatření jevila jako příliš ambiciózní a finančně náročná. Většinu z těchto členských států navštívil komisař Evropské komise pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides osobně, s cílem přesvědčit je o důležitosti a potřebě všech navrhovaných opatření pro oblast civilní ochrany Evropské unie.

Pokud jde o Českou republiku, tak byl ministr vnitra Jan Hamáček nejdříve vyzván, aby se kvůli tomuto návrhu s komisařem Evropské komise Christosem Stylianidesem setkal osobně v Bruselu. Poté mezi nimi proběhlo ještě několik telefonických rozhovorů. Do Česka také přijela podpořit tento návrh delegace Evropské komise v čele s ředitelkou generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci Monique Pariat, která se na MV­-generálním ředitelství HZS ČR setkala s vedoucími představiteli HZS ČR. Ve všech případech došlo k výměně názorů s tím, že pozice obou stran k zásadním bodům původního návrhu Evropské komise zůstala nezměněna.

Velkému tlaku ze strany Evropské komise také čelil Martin Povejšil, velvyslanec na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu, kterého rovněž navštívila delegace z Evropské komise a za účelem nalezení kompromisního řešení mezi členskými státy a Evropskou komisí se účastnil v Radě Evropské unie několika zasedání výboru stálých zástupců vlád členských států Evropské unie (COREPER II) a jeho diplomaté dalších mimořádných jednání radů pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA Counsellors).

Na finální podobě právní úpravy Mechanismu Unie měl také zásadní vliv Evropský parlament. Poté, co byla mezi členskými státy a Evropskou komisí nalezena určitá shoda, tak bylo projednávání dokumentu postoupeno na úroveň tzv. trialogu vedeného mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, kterou reprezentoval předsednický stát, v tomto případě jím bylo Rakousko.

V rámci Evropského parlamentu se návrhem Evropské komise zabýval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), ve kterém je Česká republika zastoupena třemi europoslanci. Ti byli ze strany MV­-generálního ředitelství HZS ČR a Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii několikrát kontaktováni, aby i na této půdě prosazovali zájmy České republiky. Pozice Evropského parlamentu však byla více nakloněna původním návrhům Evropské komise, takže musely být ze strany Rady Evropské unie, potažmo rakouského předsednictví, udělány určité ústupky.

Pro dokreslení celé situace je třeba uvést, že na všechna zmíněná jednání bylo třeba připravit poziční dokumenty, instrukce a mandáty. Celkově šlo o více než čtyři desítky dokumentů.

To, jaké konkrétní změny nakonec nová právní úprava Mechanismu Unie přinese v následujícím období, shrneme v další části tohoto článku. Konsolidované znění Mechanismu Unie, tj. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2019/420 ze dne 13. března 2019 je zveřejněné na webových stránkách MV­-generálního ředitelství HZS ČR (https://www.hzscr.cz/clanek/aktivity­ na­ mezinarodni­ urovni­ mechanismus­ civilni­ ochrany­ unie.aspx).

Nová opatření Mechanismu Unie
Změny v Mechanismu Unie jsou hlavně zaměřené na zefektivnění preventivních opatření a posílení kolektivní schopnosti Evropské unie a členských států reagovat na katastrofy s dalekosáhlým dopadem.

V oblasti prevence, která je základem účinného zvládání katastrof, obsahuje Mechanismus Unie nová ustanovení, která Evropské komisi umožňují vyžádat si od členských států posouzení rizik, posouzení schopnosti zvládání rizik a plány na jejich zvládání. Termín ke zpřístupnění těchto informací Evropské komisi byl členským státům stanoven do 31. prosince 2020 a poté každé tři roky.

Jednání se Státem zastoupení UK při EUV případě, že členský stát opakovaně žádá prostřednictvím Mechanismu Unie o stejný druh pomoci, může Evropská komise požádat členský stát o poskytnutí informací o konkrétních opatřeních, poskytnout poradenství vysláním týmu odborníků a na základě toho vydat doporučení ke zvýšení úrovně prevence a připravenosti. Požádá­ li členský stát o stejný druh pomoci třikrát v průběhu tří po sobě jdoucích let, tak budou výše uvedená opatření v členském státě aplikována neodkladně. Pro členské státy, které jsou náchylné vůči jednomu typu katastrof, může Evropská komise také zavézt zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování prevence a připravenosti.

V oblasti odezvy se počítá se zřízením kapacit RescEU, které budou používány jako krajní možnost odezvy v kritických situacích, kdy členské státy nemohou vzhledem k okolnostem poskytnout státu žádajícímu o pomoc své kapacity určené pro Mechanismus Unie. Prvotně se budou RescEU skládat z kapacit pro letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při MU velkého rozsahu. K jejich pořízení, pronájmu nebo leasingu budou zpřístupněny dodatečné finanční prostředky Evropské unie.

Cílem Evropské komise je, aby byly kapacity RescEU k leteckému hašení akceschopné ještě před příchodem letošní sezony lesních požárů. Pro zajímavost dodejme, že se muselo od původního záměru Evropské komise (mít v rámci RescEU pouze kapacity pro hašení lesních požárů s pomocí letadel) ustoupit, jelikož se zjistilo, že požadované množství letadel nelze v tak krátkém časovém období na současném trhu opatřit. Z tohoto důvodu budou pro přechodné období pořízeny vrtulníky, jejichž počet se bude v návaznosti na dostupnost letadel postupně snižovat.

K nejvýraznějším změnám došlo u finančních ustanovení Mechanismu Unie, které jsou spojené se zřízením kapacit RescEU a kapacit pro Evropský soubor civilní ochrany. V zájmu podpory rozvoje nedostatečných kapacit na úrovni Evropské unie byl nakonec přijat kompromisní návrh umožňující, aby finanční pomoc pro zajištění dostupnosti a možnosti nasazení kapacit RescEU v rámci Mechanismu Unie pokrývala min. 80 % a max. 90 % vynaložených prostředků. Zbývající náklady nesou členské státy, v nichž jsou kapacity RescEU umístěny.
V případě nasazení kapacit RescEU uvnitř Evropské unie budou provozní náklady (tj. náklady na přesun, poplatky, logistiku, pohonné hmoty, ubytování, daně, cla, náklady na tranzit apod.) spolufinancovány Evropskou unií do výše 75 % celkových nákladů. Při nasazení kapacit RescEU mimo Evropskou unii bude tato finanční podpora pokrývat 100 % vynaložených provozních nákladů. Budou­ li kapacity RescEU využívány pro národní účely, ponese veškeré náklady včetně nákladů na údržbu a opravy členský stát, který tyto kapacity využívá.

Pokud jde o kapacity pro Evropský soubor civilní ochrany, tak lze z finančních prostředků Evropské unie jednak hradit veškeré způsobilé náklady na jejich certifikaci (tj. kurzy, cvičení a pracovní semináře), jednak spolufinancovat náklady na jejich modernizaci a případné opravy, a to do výše 75 % vynaložených prostředků. Podmínkou k čerpání těchto financí je, že kapacity členských států musí být k dispozici v rámci Evropského souboru civilní ochrany po dobu 3 až 10 let. Pro dosažení uvedených cílů byl celkový rozpočet pro provádění Mechanismu Unie výrazně navýšen. Celkem jde o 205 600 000 eur na roky 2018–2020.

Závěr
Pro Česko je nová právní úprava Mechanismu Unie v její schválené podobě přijatelná. Při jejím projednávání se České republice podařilo i ve spolupráci s některými dalšími členskými státy zabránit několika zásadním návrhům Evropské komise, které by v případě jejich přijetí měly negativní vliv na fungování celého Mechanismu Unie. Konkrétně se Česku podařilo prosadit následující:

• Kapacity RescEU pořizují, pronajímají nebo pronajímají formou leasingu členské státy nikoli Evropská komise.
• Rozhodnutí o nasazení kapacit a demobilizaci a veškerá rozhodnutí v případě kolidujících žádostí přijímá Evropská komise pouze v úzké koordinaci s žádajícím členským státem a členským státem, který příslušnou kapacitu vlastní nebo pronajímá.
• Odpovědnost za řízení operací v oblasti odezvy nese členský stát, na jehož území jsou kapacity RescEU nasazeny, nikoliv Evropská komise.
• Částka finanční pomoci Unie určená na přepravu kapacit, které nejsou vyčleněny pro Evropský soubor civilní ochrany a které jsou nasazeny v případě katastrofy nebo její hrozby mimo Evropskou unii, je v nové právní úpravě navýšena z 55 % na 75 % celkových způsobilých nákladů.
• V současné době nabízí Česko prostřednictvím Mechanismu Unie níže uvedené kapacity:
  1× modul pro velkokapacitní čerpání vody,
  1× modul chemické, biologické, radiologické a nukleární detekce a odběr vzorků (modul CBRN),
  1× modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách = 2× modul pro vyhledávání
       a záchranné  práce ve městech ve středně těžkých podmínkách,
  1× modul pro povodňové záchranné práce s pomocí člunů,
  1× modul předsunuté zdravotnické jednotky.

Kromě modulu pro velkokapacitní čerpání vody a modulu CBRN jsou další uvedené kapacity Česka vyčleněné pro Evropský soubor civilní ochrany. Nabízí se tedy otázka, zda ostatní moduly také nezaregistrovat do Evropského souboru civilní ochrany a nevyužít možnosti získat finanční podporu Evropské unie například na jejich modernizaci. V případě modulu CBRN a modulu předsunuté zdravotnické jednotky by se dalo uvažovat i o jejich začlenění do kapacit RescEU. Velký zájem je ze strany Evropské komise zejména o zdravotnickou jednotku České republiky, která byla prostřednictvím Mechanismu Unie úspěšně nasazena po ničivých zemětřeseních v Nepálu v roce 2015.

K rozhodnutí o zapojení České republiky do RescEU by však mělo dojít až po přijetí prováděcích rozhodnutí k nové právní úpravě Mechanismu Unie, ve kterých budou definovány obecné i technické požadavky na kapacity RescEU (tj. certifikační a registrační postupy, podmínky pro nasazení, operativní procedury, cvičení, kurzy, komunikace, podmínky pro poskytnutí finanční podpory Evropské unie atd.). Tyto záležitosti jsou v současné době za účasti zástupců MV­-generálního ředitelství HZS ČR řešeny v několika odborných pracovních skupinách Evropské komise a k přijetí těchto legislativních aktů by mělo dojít do konce letošního roku.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook