Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil.
- OBSAH č. 7/2019 ROČNÍKU XVIII
- Výstavba nové stanice v Jaroměři byla slavnostně zahájena
- Dopravní nehoda trolejbusu a tramvaje
- Měření teploty při požárních zkouškách
- Den požární bezpečnosti 2019
- Požár elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu
- Pyromeeting 2019 se zaměřil na změny klimatu
- Česká republika poskytla humanitární pomoc Řecku
- Záchrana osob z lanové dráhy
- Medicína katastrof 2019
- Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při mimořádných událostech
- Přívěs nouzového přežití
- Bezpečnostní portál Karlovarského kraje
- Praktické cvičení pro starosty Moravskoslezského kraje
- Hasiči před i za objektivem
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Sportovní hry seniorů 2019
- Spolupráce s Centrem pro výzkum katastrof
- Noc patřila nováčkům
- Bezpečné Česko v bezpečné Evropě
- Nový polygon umožňuje nasimulovat požár ve sklepním prostoru
- Jeden rok provizorní stanice v Doksech
- Letošní Tatrování bylo opravdu bohaté – programem i účastí
V září loňského roku navštívili Institut ochrany obyvatelstva zástupci Centra pro výzkum katastrof (Centrum) z Delawarské univerzity. Přijetím delegace započala spolupráce s akademiky z USA, kteří se stejně jako Hasičský záchranný sbor ČR a Institut ochrany obyvatelstva věnují výzkumu v oblasti katastrof a mimořádných situací.
Dr. Russell Dynes a Dr. El Quarentalli - zakladatelé Centra pro výzkum katastrofCentrum pro výzkum katastrof se zabývá rozvíjením současného stavu výzkumu katastrof a jeho vědecky řízenou praxí; vzděláváním příští generace vědců a informovaných odborníků v oblasti zmírňování katastrof, připravenosti, reakce a obnovy a vytvářením a také shromažďováním a šířením znalostí o katastrofách dynamickým a citlivým způsobem. Jejich vizí je stát se lídrem na poli rozvíjení znalostí o katastrofách prostřednictvím multidisciplinárního výzkumu, který přispívá k řešení složitých sociálních problémů souvisejících s mimořádnými situacemi velkého rozsahu.
Zakladateli Centra pro výzkum katastrof byli v roce 1963 Dr. Russell Dynes a Dr. El Quarantelli. Centrum se jako první na světě věnovalo sociálně vědeckému studiu katastrof.
Historicky Centrum uskutečnilo terénní rozhovory a rozsáhlé výzkumné projekty o skupinové, organizační a komunitní přípravě, reakci a obnovení po přírodních a technologických katastrofách a dalších mimořádných situací v rámci celých komunit.
Zatímco velká část výzkumu vedeného Centrem byla po celou dobu existence interdisciplinární, Centrum se v nedávné době pustilo do nové éry. Chce stavět na svých základech v oblasti společenských věd, ale zároveň i rozšiřovat aktivity tak, aby explicitněji zahrnovaly i interdisciplinární a multidisciplinární výzkum. Veškerý výzkum má za cíl přinést jak základní vědecké poznatky o katastrofách, tak i informace, které lze použít k vypracování efektivnějších plánů a postupů na snížení dopadů katastrof.
V současné době se Centrum aktivně zabývá těmito výzkumnými oblastmi:
- řízení rizik kritických infrastruktur,
- veřejné zdravotnictví,
- ochranná opatření,
- varování a vnímání rizik,
- odezva na mimořádné situace.
Byli jsme velmi potěšeni, že nás za Centrum navštívili jejich ředitelé, tedy profesor James Kendra a profesorka Tricia Wachtendorf.
Výzkumné zájmy profesora Kendry se zaměřují na individuální a organizační odezvy na rizika, improvizaci a kreativitu v době krize, přístřešky a provizorní ubytování pro obyvatele bezprostředně po katastrofě a plánování služeb v oblasti behaviorálního zdravotnictví. Mezi jeho projekty patří výzkum znovuobnovení pohotovostního střediska v New Yorku po útocích z 11. září 2001, což je rozsáhlá studie evakuace Manhattanu, která proběhla 9/11, dále výzkum sociálních dopadů tsunami v Indickém oceánu a výzkum organizace zdravotních služeb v oblasti chování při katastrofách.
Tricia Wachtendorf je profesorkou sociologie na univerzitě v Delaware a ředitelkou Centra. Během posledních dvou desetiletí se její výzkum zaměřil na multiorganizační koordinaci před, v průběhu a po katastrofách, nadnárodní krize a sociální zranitelnost při katastrofách. Dr. Wachtendorf se zapojila do prací v terénu po takových událostech, jako byly útoky na Světové obchodní centrum v roce 2001, tsunami postihující Indii, Srí Lanku (2004) a Japonsko (2011), hurikány Katrina (2005) a Sandy (2012) a zemětřesení v Číně (2008) a na Haiti (2010). S pomocí celé řady výzkumných grantů od agentur, jako je např. National Science Foundation, široce publikovala na téma improvizace při katastrofách a konvergence katastrof. Její nejaktuálnější výzkumné projekty zkoumají časovou povahu rozhodování a nouzové řízení při hurikánových událostech, vyšetřují logistiku humanitární pomoci při odezvě na katastrofy a studují stigma a úlohu záchranných složek při rychlém třídění zraněných podle závažnosti v průběhu mimořádných událostí.
V rámci návštěvy zahraniční delegace uspořádal Institut ochrany obyvatelstva společné setkání se zástupci akademické obce, jehož se zúčastnili představitelé Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy; Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického. Byly vyjasněny možnosti příští spolupráce těchto vysokých škol a univerzit s Centrem pro výzkum katastrof. Této spolupráce již některé univerzity využily formou odborných stáží pedagogů v Centru.
Další akcí uspořádanou v průběhu návštěvy byl workshop s oběma řediteli Centra, zástupci zmíněných univerzit a také příslušníky relevantních odborů Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR. Prof. Kendra i prof. Wachtendorf prezentovali přednášky, které se týkaly samotného Centra, a také výzkumné projekty, na kterých se Centrum podílí. Jedním z nich je projekt s názvem CoPE WELL, jež se zabývá systémovým dynamickým modelem komunitního fungování během katastrofy a po ní, navržený jako prediktor odolnosti kraje před, v průběhu a po odeznění katastrofy.
Institut ochrany obyvatelstva poté účastníkům workshopu ukázal stacionární i mobilní laboratoře, včetně jejich vybavení a popsal své výzkumné i výjezdové aktivity.
Dalšími body přijetí delegace byla i účast na Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování osob z vozidel v Chrudimi a návštěva Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Spolupráce se bude i nadále rozvíjet. Institut ochrany obyvatelstva vyšle v říjnu tohoto roku dva pracovníky na týdenní návštěvu Centra, kteří se budou moci zúčastnit výuky, ale i jednání vedení Centra. V rámci návštěvy se také uskuteční schůzka s představiteli Federální agentury pro zvládání krizí (FEMA), na které budou řešeny otázky ochrany obyvatelstva při krizových situacích a odezvy na živelní pohromy a nehody většího rozsahu.
Mgr. Jitka COLLISOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autorky