Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil. 

Ve čtvrtek 30. května 2019 se v kongresovém sálu brněnského Hotelu Continental uskutečnila konference Pyromeeting 2019. Letos bylo sympozium zaměřeno na velmi diskutované téma změny klimatu a již tradičně doprovodilo veletrhy PYROS/ISET konající se na brněnském výstavišti.

Konferenci pro odbornou veřejnost zorganizovalo MV­-generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Českou asociací hasičských důstojníků, z. s., a Veletrhy Brno, a. s. Za pořadatele se konference zúčastnil generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který ji zahájil. K tématu změny klimatu uvedl, že HZS ČR musí být připraven poskytovat pomoc bez ohledu na druh a rozsah události. „Je důležité být o krok napřed před veškerými změnami. Proto aktivně sledujeme všechny trendy, vedeme odborné diskuse a upravujeme naše postupy tak, abychom vždy uspěli. Jsem velmi rád, že můžeme přispět touto konferencí k rozsáhlé diskusi na téma změny klimatu. Toto téma HZS ČR hodně zajímá. Stále dramatičtější projevy počasí prověřují naše systémy a techniku až na samotnou hranici možností.“

Prezentace organizátoři rozdělili do dvou bloků. V první části se v přednášce nazvané „Přerušované rovnováhy a bezpečnost společnosti v 21. století“ prorektor Univerzity Karlovy a ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., postupně věnoval sedmi univerzálním zákonům všech civilizací (viz box). Zároveň se zabýval historickým kontextem vývoje společnosti, dlouhými časovými řadami tak, jak je možné je studovat a vysvětlovat na základě současného vědeckého poznání. Zaměřil se na vnitřní dynamiku společnosti, mediální povahu informačních toků a jejich dopad na stav obyvatelstva, stejně jako lidské adaptace na změny klimatu s veškerými dopady na obranyschopnost a resilienci společnosti. Co jsou podle Bárty zásadní problémy současnosti? Rychlost změn, historické ukotvení, sociální dynamika, náboženské systémy, rozdílné kultury, zvyky a normy, měnící se tradiční normy a etika, technologické výzvy a jejich akcelerace versus lidská psychika.

Na profesora Bártu navázal vědecký tajemník Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Jan Pretel, CSc.,prezentací „Projevy klimatických změn“. Jeho přednáška zahrnovala nejvýznamnější projevy změn v četnosti a intenzitě extrémních povětrnostních jevů, jako jsou například dlouhodobé sucho, povodně, přívalové srážky, vysoké teploty nebo větrné smrště zejména v České republice. Zamýšlel se i nad tím, zda lze těmto projevům zabránit a jestli může společnost „zápas“ s klimatem vyhrát.

Odpolední program konference
V odpolední části vystoupili zástupci MV­ generálního ředitelství HZS ČR, kteří seznámili účastníky s dopady změny klimatu na HZS ČR a opatřeními, které sbor musí přijímat. Jako první vystoupil plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška, který posluchače v přednášce „Dopady změny klimatu na HZS ČR“ seznámil nejen se základní orientací HZS ČR, ale i s možnými druhy ohrožení. Uvedl, že HZS ČR nemůže ovlivnit změnu klimatu, ale může ovlivnit dopad mimořádných událostí (MU) kompetencemi v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití), hašením požárů a záchrannými pracemi. Dále v krátkosti představil „Strategii vlády na změny klimatu“ a „Národní akční plán adaptace na změnu klimatu“. V závěru prezentace se věnoval Integrovanému regionálnímu operačnímu programu respektive zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu. V letech 2014–2016 byla celková hodnota realizovaných projektů přibližně 1 275 milionu korun, z nichž se pořídilo zhruba 365 kusů požární techniky, kterou si rozdělilo 13 HZS krajů a Záchranný útvar (ZÚ) HZS ČR. Za tyto prostředky byla také vybudována humanitární základna a zázemí pro čtyři roty ZÚ HZS ČR v Jihlavě.

S prezentací „Opatření HZS kraje na změnu klimatu“ vystoupil brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., ředitel HZS Moravskoslezského kraje (MSK). Ten účastníky v krátkosti seznámil se strukturou HZS MSK, statistikou jeho činnosti, hodnocením rizik živelních pohrom respektive změnou klimatu a připraveností HZS MSK na řešení MU. Jaké jsou jeho závěry? Závažné MU a krizové stavy v souvislosti s klimatickými riziky jsou stále četnější. Zároveň připomněl, že součástí plánování a připravenosti na krizi musí být analýza a hodnocení závažných klimatických rizik, která se mohou lišit mezi jednotlivými kraji. Požadavky na činnost HZS ČR jsou stále širší a rozmanitější (připravenost organizační, operační, technická). Integrace a funkční spolupráce mezi složkami integrovaného záchranného systému může být užitečný nástroj s ekonomickým dopadem. Prevence a informovanost veřejnosti/obyvatel zvyšuje úroveň připravenosti na MU.
Závěr konference byl věnován analýze orkánu Herwart ze dvou úhlů pohledu, a to z perspektivy operačního řízení, kterému se věnoval ředitel odboru operačního řízení plk. Ing. Roman Bílý, a ochrany obyvatelstva, o které promluvil ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení plk. Ing. Pavel Nepovím.

Zatímco během orkánu Kyrill jednotky požární ochrany (PO) řešily 7 729 MU a orkánu Emma 4 528, v průběhu orkánu Herwart v roce 2017 jich bylo celkem 9 925. Během akce bylo přijato přibližně 30 000 tísňových hovorů (až 5 000 nárazově), nasazeno 2 300 jednotek PO a 13 000 hasičů. „Vzpomeňme třeba na orkán Herwart. To byla obrovská zkouška. A uspěli jsme. Nicméně jsme identifikovali řadu systémových změn, které povedou k ještě větší připravenosti a akceschopnosti hasičů,“ uvedl k orkánu Herwart generální ředitel Ryba. Podle analýzy HZS ČR v oblasti operačního řízení bylo navrženo 20 opatření, mezi které patří navýšení propustnosti telefonního centra tísňového volání (TCTV) 112 a informačního systému operačního řízení, navýšení počtu operátorů HZS ČR o 120 příslušníků, navýšení počtu lektorů­ instruktorů o osm příslušníků, rozvoj komunikačních dovedností operátorů TCTV 112 či realizace informační kampaně zaměřené na obyvatelstvo. Tato opatření by se měla realizovat do roku 2021.

Veletrh PYROS/ISET
Konference Pyromeeting již tradičně doprovázela veletrhy PYROS/ISET, na kterých měl HZS ČR stánek v pavilonu F brněnského výstaviště. Letos se na něm mimo jiné představili hasiči­ lezci, kteří seznámili návštěvníky s nejaktuál­nějšími trendy v oboru. Profesionální i dobrovolní hasiči z Jihomoravského kraje připravili názornou ukázku, jak vypadá výcvik jednotek PO ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel. Součástí expozice v pavilonu F byla také prezentace zaměřená na zpracování prostorových dat pomocí GIS – Geografického informačního systému, který využívá počítačový hardware, software, geografické informace a lidský potenciál ke sběru, správě, analýze a konečné vizualizaci dat, které mají vztah k povrchu Země. Zájemci si také mohli prohlédnout mobilní operační středisko včetně datových podkladů firmy Gina. Pro fanoušky požární techniky organizátoři připravili celou řadu novinek – například mobilní chemickou laboratoř nebo chemický kontejner s ukázkou stanoviště dekontaminace. Požární technika HZS ČR nebyla vystavena pouze v pavilonu F. V rámci venkovní expozice výstaviště bylo k vidění například pásové vozidlo pro pohyb ve sněhu Hagglunds BV206 NGR 2.2 CDI, univerzální dokončovací stroj UDS – 214/114, víceúčelový stroj Huddig 1260C nebo zodolněná cisternová automobilová stříkačka řady CZS 40 Titan na čtyřnápravovém podvozku Tatra. Celou konferenci velmi kladně hodnotili všichni odborníci, kteří přijali pozvání. Tradičními účastníky konference byli zástupci HZS ČR krajů, zástupci ústředních správních úřadů, představitelé územní samosprávy, zástupci vysokých škol vzdělávající odborníky v oblasti bezpečnosti a další zástupci vybraných institucí působících v oblasti bezpečnosti. Jaké jsou závěry a budoucí výzvy z pohledu HZS ČR? Krize byly a budou v historickém kontextu vývoje společnosti. Důležitá je schopnost adaptace společnosti (tedy i HZS ČR) na změny prostředí, modelování předpovědí počasí a srážkových úhrnů a větší zahrnutí HZS ČR do příprav adaptačních strategií. Nesmí se také zanedbat prevence, protože připravenost obyvatelstva má zásadní význam pro zvládání MU.


David HARTMANN, DiS., pplk. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto David HARTMANN, DiS.





 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook