Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 9/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě na D1. Příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR navštívili USA. Probíhá pátá série kontrol HAD 2019. Dočtete se o vývoji v oblasti pěnových koncentrátů u nás i ve světě. I letos pokračuje podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí. Znáte historii a současnost profesionálních hasičů v Brně? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o současném cíli finského předsednictví v oblasti CO. Aktualizace Vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Jaká je připravenost managementu SVO v zónách ohrožení? Od ledna 2019 IOO disponuje RTG kabinovým systémem. Co přinesla analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji? Zástupci IOO se zúčastnili radiačního cvičení v Německu. V rubrice INFORMACE si přečtete, že reprezentace HZS ČR v TFA přivezla z Číny 10 medailí. Český tým bodoval na Championships Fie Fit 2019. I Zlínský dvojboj zná vítěze. 

V zónách havarijního plánování a zónách ohrožení se nachází řada společensky významných objektů (např. školských a zdravotnických zařízení). Připravenost managementu těchto objektů na případnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. HZS Moravskoslezského kraje realizuje řadu aktivit, které vedou k vyšší připravenosti těchto objektů. Jde zejména o zpracování plánovací dokumentace, organizaci seminářů, tvorbu a distribuci preventivních materiálů či zapojení do cvičení.
Obr. 1 Cvičení havarijní připravenosti
Na území Moravskoslezského kraje (MsK) je v okolí provozovatelů v dikci zákona o prevenci závažných havárií [1] stanoveno 10 zón havarijního plánování a dále 45 zón ohrožení (zóny) v okolí tzv. podlimitních provozovatelů [5]. V těchto zónách se vedle trvale žijícího obyvatelstva nachází více než 53 000 osob ve společensky významných objektech (SVO), kterých je více než 200.

Počty SVO v zónách
SVO není doposud jednoznačně terminologicky vymezen. Z hlediska ochrany obyvatelstva jde o objekt, ve kterém dochází na základě poslání objektu k přirozené kumulaci většího počtu osob. Jde zejména o školská, zdravotnická, sociální, sportovní a kulturní zařízení, větší obchodní řetězce, velké společnosti a územní správní úřady. SVO lze dělit do dvou kategorií:

• SVO s uzavřeným okruhem osob,
• SVO s otevřeným okruhem osob.

Typickým příkladem SVO s uzavřeným okruhem osob jsou školská zařízení a zařízení sociální péče. Osazenstvo těchto objektů tvoří nejen zaměstnanci, ale rovněž žáci a studenti, pacienti, ­klienti. Jsou to osoby, které mohou být preventivně poučeny o možném ohrožení a postupech správného chování v případě závažné havárie, protože se v objektu vyskytují opakovaně či po delší dobu. Za rea­lizaci těchto opatření i jejich provedení je odpovědný management těchto SVO.

Obr. 2 Počty SVO v zónách	Obr. 3 Ukázka grafické části Karty objektu

Naopak osazenstvo SVO s otevřeným okruhem osob může tvořit kdokoli, kdo je jejich náhodným návštěvníkem. Typickým příkladem jsou kulturní a sportovní zařízení, obchodní centra, nádraží, územní správní úřady. Osazenstvo těchto objektů tvoří tedy personál objektů a návštěvníci. Preventivní aktivity je tak možné realizovat pouze vůči personálu.

Připravenost managementu a osazenstva obou kategorií SVO má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Lze ji vnímat jako součást resilience území, neboť právě SVO jsou vysoce zranitelnými prvky v zónách.

Připravenost SVO jako systém řízení
Obr. 4 Prvky systému řízení v zóněPřipravenost SVO v zónách má podobné prvky jako jakýkoli jiný systém řízení (obr. 4). Jeho prvky, které vedou k trvalému zlepšování, jsou politika a závazek, plánování, zavedení a provoz, kontrola a přezkoumání a opatření. [2]

Prvky systému řízení v zóně
Pod prvkem „politika a závazek“ lze z pohledu připravenosti území na závažnou havárii zařadit zejména stanovenou zónu havarijního plánování či zónu ohrožení a plánovací dokumentaci v území (vnější havarijní plán či havarijní karta, která je součástí havarijního plánu kraje), které tvoří spolu s informováním SVO o ohrožení vstup do celého procesu připravenosti území. „Plánování“ obnáší zejména nastavení způsobu varování a informování při vzniku závažné havárie a zpracování interní dokumentace SVO, která řeší nezbytná režimová opatření. „Zavedení a provoz“ lze chápat jako proškolení managementu SVO a přípravu osazenstva SVO s uzavřeným okruhem osob. Přezkoumání a kontrolu lze nejlépe provést prostřednictvím nácviků a kontrol.

Informování o ohrožení
V MsK jsou SVO informovány o ohrožení dvojím způsobem. První z nich se týká objektů v zónách havarijního plánování a vyplývá z povinnosti krajského úřadu zpracovat a doručit jim tzv. Informaci o nebezpečí [4]. Druhý způsob vychází ze zákona o IZS [3], kdy jsou SVO v zónách zahrnuty podle § 23 do havarijního plánu. O zahrnutí jsou SVO informovány dopisem hasičského záchranného sboru kraje.

Cílem dopisu je nejen upozornit na hrozící závažnou havárii, ale rovněž upozornit na nutnost zajištění nezbytných režimových opatření vůči osazenstvu objektu [3]. V době přípravy jde zejména o preventivní a pravidelné informování o hrozícím nebezpečí, způsobech varování a informování a opatřeních k sebeochraně a vzájemné pomoci. Při vzniku závažné havárie jde zejména o vlastní varování a informování o havárii a ukrytí do vhodných předem definovaných prostor, při kterém se využívají ochranné vlastnosti staveb.

Plánovací dokumentace
V MsK jsou režimová opatření k ochraně osazenstva SVO plánována formou tzv. Karty objektu. HZS MsK nabízí již v dopisech o zahrnutí managementu SVO zpracování těchto karet. Jde o interní dokumentaci ohroženého SVO ve formátu A4, která má textovou a grafickou část. Na kartě jsou individuál­ně pro každý objekt sumarizovány základní informace o charakteru ohrožení, způsobu vyrozumění objektu a v neposlední řadě popsány zásady žádoucího chování při úniku nebezpečné látky, a to včetně stanovení konkrétních úkolů pro odpovědné osoby (např. vyhlášení opatření rozhlasem, uzavření oken a dveří, vypnutí ventilace). Grafická část (obr. 3) vymezuje prostory, které jsou vhodné k ukrytí a respektují ochranné vlastnosti staveb.

Postupy definované v Kartě objektu navazují na konkrétní vnější havarijní plán či havarijní kartu a způsob vyrozumění objektu o závažné havárii. K vyrozumění objektu může docházet různým způsobem, přičemž preferovaným je automatické volání, tzv. AMDS (Automatic Message Delivery System) z Krajského operačního a informačního střediska. HZS MsK má v současné době nastaven tento způsob vyrozumění vůči 80 SVO v zónách havarijního plánování a ambicí je ho rozšiřovat.

Karty objektů jsou pravidelně prověřovány při taktických a prověřovacích cvičeních, do kterých jsou mimo provozovatele a složky IZS zapojovány právě tyto objekty. Cílem těchto nácviků je přezkoumání a ověření vhodnosti nastavených postupů. Jsou nedílnou součástí připravenosti jako celku, neboť mohou­ li si lidé vyzkoušet postupy prakticky, dojde k jejich ukotvení a dlouhodobějšímu zapamatování.

Do nedávného cvičení spojeného s únikem toxického amoniaku do ovzduší v zóně havarijního plánování bylo zapojeno rovněž sedm školských zařízení. Aktivní účast osazenstva SVO na cvičeních významnou měrou přispívá k zafixování správných návyků při vyhlášení chemické havárie.

K prohloubení znalostí odpovědných osob SVO organizuje HZS MsK semináře. Jejich obsah je zaměřen nejen na informaci o charakteru ohrožení, ale především na způsoby vyrozumění objektů a nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva při chemické havárii. Na těchto seminářích jsou rovněž distribuo­vány preventivní tematické materiály, které cílí na osazenstvo SVO. Na přípravě a tisku preventivních materiálů se finančně podílejí provozovatelé objektů v dikci zákona o prevenci závažných havárií.

Závěr
Připravenost managementu SVO v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení je součástí přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích, neboť jen informovaný a připravený člověk může čelit nebezpečí. Je to kontinuální proces, jehož výsledky budou patrné až v delším časovém horizontu. Úniky nebezpečných látek nejsou sice každodenní realitou, avšak nebude­ li na ně společnost dostatečně připravena, dopady mohou být fatální. Nezbytná opatření jsou navíc obecně platná a využitelná i při jiných typech mimořádných událostí. Prevence a připravenost vede k vyšší odolnosti společnosti a tím i ke zvládání krizí.

Seznam literatury
[1] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů České republiky. 2015, částka 93, s. 2762.
[2] ČSN ISO 31000 (01 0351) Management rizik - Principy a směrnice. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010.
[3] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3461.
[4] Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. In: Sbírka zákonů České republiky. 2015, částka 94, s. 2872.
[5] MV­-GŘ HZS ČR: Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 35/2017, kterým se stanoví minimální požadavky na posuzování rizika vzniku závažné havárie a zpracování dokumentace pro stanovenou zónu ohrožení u objektu s podlimitním množstvím nebezpečné látky, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 1/2019.


kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook