Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 9/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě na D1. Příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR navštívili USA. Probíhá pátá série kontrol HAD 2019. Dočtete se o vývoji v oblasti pěnových koncentrátů u nás i ve světě. I letos pokračuje podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí. Znáte historii a současnost profesionálních hasičů v Brně? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o současném cíli finského předsednictví v oblasti CO. Aktualizace Vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Jaká je připravenost managementu SVO v zónách ohrožení? Od ledna 2019 IOO disponuje RTG kabinovým systémem. Co přinesla analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji? Zástupci IOO se zúčastnili radiačního cvičení v Německu. V rubrice INFORMACE si přečtete, že reprezentace HZS ČR v TFA přivezla z Číny 10 medailí. Český tým bodoval na Championships Fie Fit 2019. I Zlínský dvojboj zná vítěze. 

V průběhu dubna 2019 se uskutečnila zahraniční cesta příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatel požáru) do Spojených států amerických, která v mnoha směrech navazovala na uskutečněnou zahraniční cestu v roce 2018 (112, 6/2018, 7/2018). Během ní měli čeští příslušníci možnost navštívit Národní požární akademii v Emmitsburgu v americkém státě Maryland, na kterou je osobně pozvala ředitelka Tonya Hoover, aby absolvovali některý z kurzů pro vyšetřovatele organizovaný touto akademií.
Ochranné prostředky běžně používané ve Spojených státech amerických při práci na místě požáru
Po vzájemné dohodě byl vybrán základní čtrnáctidenní kurz pro vyšetřovatele požárů (R0206 – Fire Investigation – Essentials), který se považuje za jeden z nejkvalitnějších a nejkomplexnějších kurzů ve Spojených státech amerických, mimo jiné také proto, že na něm jako lektoři působí zkušení vyšetřovatelé požárů ve spolupráci s vládními agenty ATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives), což je americká federální agentura, v jejíž jurisdikci je také šetření nejzávažnějších požárů v zemi.

Příprava před kurzem
Aby základní kurz pro vyšetřovatele požárů byl co nejefektivnější, ještě před jeho zahájením se uskutečnila příprava formou e­-learningu. Její splnění bylo primárním kritériem pro absolvování základního kurzu v Národní požární akademii. Zmíněný e­-learningový kurz proběhl dvoufázově:
1. část probíhala přibližně šest měsíců před zahájením základního kurzu na výukovém webu cfitrainer.net, který spravuje nejrozšířenější profesní organizace sdružující vyšetřovatele požárů na území Spojených států amerických – IAAI (International Association of Arson Investigators). Na uvedeném webu každý frekventant zhlédnul celkem deset výukových videí, které byly doplněny o průběžné a závěrečné testy s „plovoucími“ otázkami. Certifikáty z úspěšného absolvování jednotlivých testů byly podkladem pro přijetí do základního kurzu.

2. část probíhala v e­-learningové aplikaci Národní požární akademie, do které dostal každý frekventant přístup přibližně na jeden měsíc před zahájením základního kurzu. Primárním úkolem bylo seznámení se s funkcionalitou aplikace, která každého frekventanta provázela po celou dobu základního kurzu. Byly v ní k dispozici veškeré přednášky a další podklady potřebné ke studiu. Úkolem vyšetřovatele požárů před započetím základního kurzu bylo nastudování prvních dvou témat (konstrukce budov, konstrukce a princip protipožárního sprinklerového systému) a jejich zakončení úspěšným testem. Během základního kurzu byly v aplikaci zpracovávány zadané domácí úkoly a vyplňovány průběžné a závěrečné testy.

Základní kurz

Pondělí 1. duben 2019
Po vzájemném představení instruktoři frekventanty seznámili s osnovou základního kurzu. První výukový týden byl zaměřený spíše na teoretickou přípravu, která byla doplněna o kratší praktická cvičení. Druhý týden byl z větší části věnován praktickým dovednostem na simulovaných požářištích. Frekventanti byli rozděleni do pěti skupin (čeští vyšetřovatelé požárů tvořili samostatnou skupinu), kdy každá skupina samostatně plnila zadané úkoly. Instruktoři také oznámili podmínky pro splnění kurzu: úspěšné vyhotovení zadaných domácích úkolů, splnění průběžného a závěrečného testu, tvorba samostatného „odborného vyjádření“ k požáru, prezentování postupu při zjišťování příčiny vzniku požáru zadaného cvičného požářiště.

V rámci výuky instruktoři frekventanty seznámili se základy, principem a použitím nejrozšířenější příručky pro vyšetřovatele požáru NFPA 921 (Guide for Fire and Explosion Investigations), představili také povinnou normu pro vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických NFPA 1033 (Standard for Professional Qualifications for Fire Investigator), která obsahuje základní standardy znalostí. Upozornili také na fakt, že osnovy tohoto kurzu jsou sestavené tak, aby korespondovaly s uvedenými standardy znalostí v normě NFPA 1033. Část výuky po přestávce byla věnována ochraně zdraví vyšetřovatele požáru, byla zmíněna nejběžnější ochrana používaná agenty ATF, která se sestává z jednorázového obleku Tyvek, rukavic, přilby a polomasky s filtry. Veškeré kontaminované ochranné prostředky jsou po skončení práce na místě zásahu svlečeny a převáženy ve vozidle odděleně od prostoru pro posádku.

Po úvodní teorii se v učebně konala praktická cvičení – každá skupina dostala tzv. iniciační box, který obsahoval potenciální iniciátory, hořlavé materiály či další předměty, jako jsou například cigarety, zapalovač, popelník, lupa, kartonový papír apod. Skupiny pak měly za úkol vytvořit hypotetické otázky, které by byly nutné ke zjištění (potvrzení/vyloučení) hypotézy příčiny vzniku požáru související s danými předměty v boxu.
V odpoledních hodinách proběhlo praktické ohledání komplexního prostoru – buňky, která se nacházela ve výcvikovém areálu a jejíž vnitřní prostor se skládal z více místností. Ohledání prováděli frekventanti každý samostatně. Úkolem bylo zaznamenání stop požáru a určení kriminalistického ohniska v zasaženém prostoru. Praktické ohledání se opakovalo i další týden výuky. Záměrem bylo, aby každý frekventant měl možnost porovnat obě ohledání, a to před a po získání odborných znalostí (např. z oblasti dynamiky požáru) v průběhu základního kurzu a tyto poznatky na tomto případě mohl jednoduše aplikovat.

Úterý 2. dubna 2019
První část výuky byla věnována základům dynamiky požáru. Během přednášené teorie každá skupina realizovala praktická cvičení (např. s využitím svíčky), na kterých byla tato teorie názorně demonstrována. Odpolední část byla věnována pokročilým výzkumům v oblasti dynamiky požáru, a to zejména vlivu ventilace na způsob vytváření stop požáru (112, 11/2017, 12/2018, 3/2019). Po teoretické části měli frekventanti možnost vidět praktický vliv ventilace požáru, a to na srovnávacích buňkách ve výcvikovém areálu. Šlo o dvě identicky vybavené buňky, z nichž jedné chyběla čelní stěna a nebyla limitována přístupem kyslíku. Naopak druhá byla limitována přístupem kyslíku otevřenými dveřmi v čelní stěně. V obou buňkách došlo k celkovému vzplanutí (flashoveru) a krátce na to byly oba požáry uhašeny. Následovalo ohledání. Při srovnání rozdílných stop požáru z obou buněk mohl každý frekventant vidět reál­né účinky ventilace.

Ve večerních hodinách pak frekventanti plnili zadaný domácí úkol, který se skládal z vyhodnocení stop požáru (ohniskových příznaků) na fotografiích a jejich správném určení vzhledem k terminologii uvedené v příručce NFPA 921.

Středa 3. dubna 2019
Celý výukový den byl zaměřený na systém rozvodu elektřiny v USA a požárům, které nastaly v důsledku elektrických disfunkcí. Úvod teoretické přednášky byl věnován základním principům elektřiny a bezpečnosti práce na elektrických zařízeních, přičemž instruktoři zmínili jednotlivé výhody či nevýhody měřicích přístrojů běžně používaných vyšetřovateli požárů. Frekventanti byli seznámeni s distribuční sítí ve Spojených státech amerických, kde většina států této federace používá třífázovou distribuční síť, vyjma ojedinělého použití dvoufázové distribuční sítě například ve státech Philadelphia či Pensylvánie. Pro transformaci napětí z distribučních hodnot pak zpravidla každý objekt využívá vlastní transformátor. Běžné hodnoty napětí v domovním rozvodu jsou 120 V (napětí mezi středním vodičem a fází) a 240 V (napětí mezi dvěma fázemi) frekvence 60 Hz. V dalších, zejména průmyslových objektech, se pak mohou vyskytovat i další hodnoty napětí (208 V, 277 V, 480 V), které se používají zejména pro výkonové spotřebiče (pračky, sušičky, výrobní stroje, klimatizace aj.). Postupně byli frekventanti seznámeni s principy základních elektrických disfunkcí jako elektrický zkrat, elektrický přechodový odpor a proudové přetížení. Vysvětlena byla také častá závada elektroinstalace, charakteristická pro rodinné domy ve Spojených státech amerických, kdy vlivem mechanické poruchy dojde k přerušení středního vodiče vedoucího od transformátoru do rozvodu domu. Elektrický proud pak probíhá přes zemnící vodič objektu, který však není na tyto podmínky dimenzován. Z tohoto důvodu pak často dochází i k přerušení tohoto vodiče, kdy následně dojde principiálně ke změně napětí v síti domu z hodnoty 120 V na hodnotu 240 V se všemi následnými tepelnými projevy na spotřebičích, které nejsou na tuto nominální hodnotu napětí navrženy.

Při praktickém zaměstnání v učebně byly frekventantům představeny principy základní tepelné ochrany běžných spotřebičů, jako jsou žehlička, vysoušeč vlasů, toustovač, kávovar aj. V rámci praktického cvičení měla každá skupina u zadaného spotřebiče tuto ochranu překlenutím vyřadit. Česká skupina dostala pro tyto účely žehličku, kde odpojila bimetalovou tepelnou ochranu a celý napájecí obvod propojila tak, aby byla zachována funkčnost zařízení.

Odpolední výuka probíhala ve výcvikovém areálu, kde byli frekventanti seznámeni s poruchovými jevy, jako jsou elektrický oblouk, přechodový odpor, proudové přetížení. Tyto jevy byly následně v elektrické laboratoři i prakticky simulovány. Byly také vysvětleny principy tepelných ochran elektrických přímotopů a na těchto spotřebičích byly vyzkoušeny různé varianty jejich poruchových stavů, které eskalovaly iniciací. Prakticky bylo demonstrováno tepelné namáhání vodičů, a to jednak v důsledku zkratového spojení, tak i v důsledku vysoké teploty (PB hořákem). Frekventanti měli takto možnost porovnat rozdíly vzniklých stop (markantů), které se na vodičích vytváří v důsledku zkratového spojení či v důsledku vysoké teploty požáru. Na závěr byly všechny přístroje, u kterých jednotlivé skupiny v dopoledních hodinách prováděly vyřazení tepelných ochran, připojeny do sítě. Postupně bylo možné sledovat, jak dochází k jejich tepelné deformaci a následné iniciaci. Vysvětlena byla také možnost odhalení tohoto úmyslného zásahu do elektrického spotřebiče např. metodou nedestruktivního zkoumání (rentgenové analýzy).
Příprava srovnávacích buněk (buňka bez čelní stěny)
Čtvrtek 4. dubna 2019
Dopolední část byla věnována stopám požáru, postupu při určení kriminalistického ohniska a příčině vzniku požáru. Byl vysvětlen základní rozdíl mezi účinky požáru (měřitelné či pozorovatelné změny na materiálu jako důsledek požáru) a stopami požáru (měřitelné či viditelné fyzické změny nebo identifikovatelné tvary vytvořené v důsledku účinku či skupině účinků požáru). Byly rozebrány jednotlivé podskupiny účinků a stop požáru, vždy s odkazem na příslušnou kapitolu příručky NFPA 921. Dále byly představeny základní zdroje informací používané při procesu určování kriminalistického ohniska, a to svědectví/elektronická data, stopy požáru, Arc Mapping (112, 6/2017) a dynamika požáru.

V rámci procesu zjišťování příčin vzniku požárů byl zmíněn základní fakt, že pro tyto účely je ve Spojených státech amerických používaná tzv. vědecká metoda, která se skládá z pěti základních kroků: získání dat, analyzování dat, vytvoření hypotézy (hypotéz), testování hypotézy (hypotéz), výběr finální hypotézy. Proces si frekventanti mohli vyzkoušet na praktickém cvičení, kdy každá skupina dostala několik uměle vytvořených hypotéz příčiny vzniku požáru. Úkolem skupiny pak následně bylo tyto hypotézy s pomocí obecně platných faktů uvedených v příručce NFPA 921 potvrdit či vyvrátit.

V odpolední části výuky proběhlo praktické ohledání přiděleného cvičného místa požáru. Ohledání bylo zaměřeno pouze na stopy požáru, které byly jako jediný zdroj informací následně použity k určení kriminalistického ohniska.

Ve večerních hodinách následně frekventanti zpracovávali zadaný domácí úkol. K buňce ohledané v odpoledních hodinách byla písemně zpracována hypotéza, která na základě zjištěných stop určovala kriminalistické ohnisko ve zmiňované buňce. U této práce se hodnotilo zejména pochopení principu dynamiky požáru a používání odborné terminologie s odkazem na příručku NFPA 921.

Pátek 5. dubna 2019
V ranních hodinách frekventanti absolvovali průběžný postupový test, který se skládal z třiceti pěti otázek a jeho časový limit byl šedesát minut. Test vyplňovali ve zmiňované e­ learningové aplikaci, kdy pro tyto účely musel mít každý frekventant svůj notebook.

Dopolední hodiny byly věnovány odběru vzorků na místě požáru. V této části byl výrazný rozdíl oproti českému systému vyšetřování požárů v rozsahu odebíraných vzorků. Ve Spojených státech amerických má velká část vyšetřovatelů požárů část policejní kompetence, do které patří vyhledání a usvědčení pachatele trestného činu. Proto také na místě odebírají stopy, jako jsou DNA, otisky prstů nebo vzorky odesílané na mechanoskopii. Část přednášky byla také věnována způsobu ochrany stop proti kontaminaci. Mezi základní principy patří použití sterilních odběrových nádob (v USA nejčastěji používají plechové nádoby), důsledné používání sterilních ochranných prostředků při manipulaci se vzorky (latexové rukavice), převoz nádob v oddělených prostorech ve vozidle a důsledná očista použitých nástrojů pro odběr pomocí vody a mycích prostředků k tomu určených.

V odpoledních hodinách se frekventanti seznámili s problematikou dokumentace místa požáru. Byla představena problematika vytváření situačních náčrtů a problematika pořizování fotodokumentace místa požáru. Zmíněny byly i další možné zdroje dat k případům (např. skrze sociální média, data ze soukromých mobilních telefonů, výpočetní techniky). Rozebrány byly další jednotlivé zdroje dokumentace k případům jako například zprávy o zásahu, expertizní zprávy z laboratoře, policejní zprávy, dokumentace pojišťovny a zdravotnická dokumentace.

Pondělí 8. dubna 2019
Úvodní přednáška druhého týdne základního kurzu byla věnována vyšetřování požárů, kde došlo ke zranění či úmrtí. Byl zmíněn základní fakt, že pokud je na místě požáru nalezena mrtvá osoba, je potřeba mimo příčiny vzniku požáru určit také příčinu úmrtí. Těmto požárům je ve Spojených státech amerických věnována velká pozornost a často se pro účely jejich vyšetřování vytváří tzv. vyšetřovací týmy. V těch mohou být zastoupeni mimo vyšetřovatele požárů také příslušníci místní policie (příslušník pro vyšetřování vražd), lékař (koroner), soukromý vyšetřovatel a další experti (expert na elektrotechniku, expert na mechanoskopii, expert na požární ochranu, tým psovodů a další).

Druhá část odpoledního programu byla věnována výbuchům hořlavých plynů na území Spojených států amerických. Mimořádná událost typu výbuch patří mezi závažné mimořádné události a většinou spadá do jurisdikce agentury ATF. Obecný postup při jejich vyšetřování spočívá v Uctění památky padlých hasičů u památníku National Fallen Firefighters Memorialnásledujícím postupu: posouzení podmínek na místě – vyhodnocení dalšího možného nebezpečí, ustanovení bezpečnostního perimetru, dokumentace trosek, identifikace typu exploze, identifikace paliva, lokalizace místa vzniku. V rámci plynového systému byly mimo základních prvků standardní plynové soustavy zmíněny také nejčastější důvody poruchy těsnosti plynových soustav, a to v důsledku koroze, působení elektrických jevů (např. elektrického oblouku při styku s vodičem) či mechanického poškození (úmyslného či neúmyslného).

Odpoledne se frekventanti přesunuli do výcvikového areálu, kde bylo každé skupině přiřazeno cvičné požářiště v buňce a další základní informace jako zpráva o zásahu, svědectví sousedů, majitele, uživatele apod. Úkolem každé skupiny bylo určit kriminalistické ohnisko a příčiny vzniku požáru. Pro tyto účely byl každý frekventant vybaven ochrannými prostředky (oblek Tyvek, brýle, rukavice, přilba, respirátor). Součástí tohoto cvičení bylo i vyplnění dokumentace na místě požáru (základní informace, náčrt, seznam odebraných vzorků, žádost o provedení expertizy) a v neposlední řadě i odběr vzorků a jejich balení. Hlavním výstupem z tohoto zaměstnání byla prezentace, kterou skupina přednesla ostatním frekventantům, a odborná porota ji pak posoudila jako součást závěrečné zkoušky tohoto kurzu.

Na závěr dne se uskutečnil vyšetřovací pokus případu závažného požáru nočního klubu The Station Nightclub Fire, který nastal ve čtvrtek 20. února 2003 ve West Warwick v Rhode Island. Při tomto požáru zemřelo sto osob a dalších 230 osob utrpělo zranění. Požár vznikl kvůli zábavní pyrotechnice, která iniciovala plastovou pěnu používanou jako zvukovou izolaci ve stěnách a stropech obklopujících jeviště. Požár dosáhl během jedné minuty celkového vzplanutí, kdy za pět a půl minuty intenzivní černý kouř zaplnil všechny prostory klubu. Vyšetřovací pokus se uskutečnil za použití obdobného izolačního materiálu, který byl pověšen na vstupní dveře buňky, a pyrotechnika byla zapálena v blízkosti izolace. Po iniciaci bylo možné pozorovat velmi rychlý vertikální rozvoj požáru na hořlavé izolaci.

Úterý 9. dubna 2019
Dopolední část byla věnována požárům automobilů. Ve Spojených státech amerických je vyšetřování příčin vzniku požáru automobilů považováno za úzce specifickou oblast vyšetřování, proto jsou k tomuto tématu organizovány další specializační kurzy. Součástí tohoto základního kurzu bylo tedy pouze obecné představení základních principů vyšetřování, které jsou shodné s postupy v České republice. Na základě informací z prezentace a z debaty s ostatními frekventanty lze usuzovat, že požáry automobilů jsou ve Spojených státech amerických mnohem častěji spojeny se zakrytím jiné trestné činnosti (např. vražda, pojistný podvod) oproti požárům vozidel v České republice.

Odpolední program probíhal opět ve výcvikovém zařízení, kde každá skupina dostala přiřazenou další buňku. V té již bylo předchozí den provedeno dynamické ohledání jinou skupinou. Hlavním cílem této aktivity byla simulace situace, která je ve spojených Státech amerických poměrně běžná, a to že vyšetřovatel požáru provádí ohledání místa požáru, které bylo nějakým způsobem narušeno předchozím ohledáním jiného vyšetřovatele požáru. Ve Spojených státech amerických totiž může probíhat paralelně i několik procesů vyšetřování příčin vzniku požáru, například ze strany soukromého vyšetřovatele požáru nebo ze strany státního vyšetřovatele požáru.

Každá skupina před ohledáním musela provést rekonstrukci místa požáru, což spočívalo v rozestavění nábytku do původního stavu a rozmístění předchozí skupinou zajištěných stop do místa jejich původního odběru a až následně skupina začala zjišťovat místo vzniku požáru a jeho příčinu.

Středa 10. dubna 2019
První část dne byla věnována spíše policejní oblasti, a to rozboru úmyslných požárů z hlediska motivace žháře. Byly rozebrány základní motivy, jako jsou pomsta, zakrytí jiného trestného činu, získání profitu, vandalismus, extremismus, vzrušení a v samostatné kategorii problematika mladistvých. Zmíněna byla také problematika gangů, které vznikají zejména v nízkopříjmových skupinách na předměstí velkých Zapojení elektrických spotřebičů bez tepelných ochran do sítěměst. Jednotliví členové gangu, většinou mladiství pak páchají trestnou činnost, mezi kterou často patří i úmyslné zakládání požárů. Na závěr byla také rozebrána problematika sériových žhářů, kdy instruktoři upozornili na fakt, že typickým profilem těchto osob ve Spojených státech amerických je muž bílé pleti ve věku 20–27 let, vychovávaný v nestabilním prostředí. Pokud je ženatý, tak žije odděleně od manželky, projevuje se infantilním vzteklým chováním a pociťuje pocit uspokojení po založení požáru. Na vypátrání těchto osob bývají sestaveny speciální týmy, ve kterých jsou zastoupeni mimo lokálních vyšetřovatelů také agenti ATF či agenti FBI (Federální úřad pro vyšetřování je vyšetřovací orgán amerického ministerstva spravedlnosti, který působí jako federální vyšetřovací úřad trestné činnosti). V rámci problematiky vedení výslechů bylo zmíněno a dále rozebráno pět základních bodů pro efektivní práci, a to: plánování výslechu (stanovení cíle, chybějící informace), seznámení se s fakty pro daný případ, časová osa (vyslýchat co nejrychleji po vzniku požáru), stanovit podmínky pro vedení výslechu (kde, kdy, kdo, co, jak, koho…) a způsob dokumentace výslechu.

Odpolední část byla věnována právním předpisům v oblasti vyšetřování příčin vzniku požárů. Americký systém práva, a tedy i právo v oblasti vyšetřování požáru, je obecně tvořen skrze precedenty, tedy předchozí rozhodnutí soudu v podobné věci (princip Anglosaského práva). Byla zmíněna problematika Čtvrtého dodatku Ústavy Spojených států amerických, která chrání občany před prohledáváním, zatýkáním a zabavováním majetku bez konkrétního soudního příkazu nebo bez důvodu opravňujícího věřit, že byl spáchán zločin. V praxi to znamená fakt, že vyšetřovatel požáru může vstupovat do nemovitosti spolu se zasahujícími hasiči a provádět vyšetřování požáru. Pokud místo zásahu opustí nebo se na něj dostaví po likvidaci požáru, kdy jednotka místo již opustila, je nutný (nejlépe písemný) souhlas vlastníka nemovitosti či povolení ke vstupu vystavené příslušným soudem. V tomto kontextu byly zmíněny precedenty Michigan vs. Tyler (1978) a Michigan vs. Clifford (1984), které přístup na nemovitost upravují uvedeným způsobem. Dalším bodem byl Pátý dodatek Ústavy spojených států amerických, který dává obviněným právo odmítnout svědectví proti sobě samým a zaručuje právo na řádný soudní proces. Na toto navazoval precedent Miranda vs. Arizona (1966), který v tomto kontextu stanovil pět požadavků varování ze strany výkonné moci, tak aby se zamezilo vynuceným přiznáním. Varování (poučení) musí být provedeno před výslechem osoby a musí obsahovat upozornění pro vyslýchanou osobu na jeho právo mlčet – to, co řekne, může být použito proti němu; možnost mít právníka při výslechu. Na závěr instruktoři analyzovali problematiku tzv. Negative Corpus, jež příručka NFPA 921 v této souvislosti zmiňuje jako určení příčiny vzniku požáru, pro kterou neexistuje žádný důkaz, pouze na základě vyloučení ostatních stanovených hypotéz. V této souvislosti zmínili případ State vs. Awe, Marquette County, WI (2013), kdy vyšetřovatel požáru určil úmyslné zapálení jako příčinu vzniku požáru pouze na základě vyloučení ostatních jím stanovených hypotéz. I přesto, že předposlední vydání příručky NFPA 921 (vydání 2014) označilo negativní korpus jako porušení vědecké metody (tedy správného postupu při určení příčiny vzniku požáru), jsou známy případy v současné době, kdy vyšetřovatelé požárů ho nadále používají k tomu, aby vyvodili odborné závěry založené na absenci důkazů. Takovéto závěry vyšetřování však bývají často před soudem znevěrohodněny.

Čtvrtek 11. dubna 2019
Celý čtvrtek byl vyhrazen pro závěrečné zhodnocení všech nabytých znalostí. V ranních hodinách proběhla písemná část testu. Ten účastníci kurzu opět vyplňovali v e­ learningové aplikaci na notebooku frekventanta. Na písemné přezkoušení navazovala ústní část zkoušky. Ta spočívala v prezentaci postupu skupiny při praktickém ohledání, které proběhlo ve výcvikovém areálu v pondělí odpoledne. Prezentace obsahovala získané základní údaje o požáru, postup při určení kriminalistického ohniska a popis kroků vedoucích k určení příčiny vzniku požáru. Hodnocena byla jak odborná úroveň s ohledem na příručku NFPA 921 (zejména ve vztahu k použití odborné terminologie), tak i správnost použití vědecké metody pro daný případ. Jednotliví členové kaž­dé skupiny se střídali v prezentaci. Na závěr každé prezentace bylo puštěno video, které lektoři natočili během přípravy míst požáru, tedy v průběhu iniciace a rozvoje požáru v dané buňce. Každá skupina tak měla ihned zpětnou vazbu, zda jejich postup a závěr při určení kriminalistického ohniska a příčiny vzniku požáru byl správný. Česká skupina úspěšně prezentovala případ vyšetřovaného požáru, kdy majitel za účelem pojistného podvodu mechanicky porušil plynové potrubí vedoucí v podhledu místnosti prádelny a požár následně inicioval v blízkosti místa úniku plynu kartonovým papírem.

Pátek 12. dubna 2019
Páteční dopoledne bylo vyhrazeno pro slavnostní zakončení kurzu, frekventanti dostali potvrzení o úspěšném absolvování základního kurzu pro vyšetřovatele požáru. Čeští vyšetřovatelé požáru tak úspěšně splnili podmínky pro získání certifikace IAAI­ FIT, což je potvrzení nezávislým orgánem (asociace ­IAAI), že jednotlivec má základní znalosti požadované platnými standardy odborné kvalifikace (NFPA 1033). Mimo jiné je tato certifikace potřebná k uznání vyšetřovatele požáru jako experta v případě soudního procesu ve Spojených státech amerických. Ve zbývajícím čase pak čeští příslušníci uctili památku padlých hasičů u památníků National Fallen Firefighters Memorial a 9/11 Memorial.
Společná fotografie účastníků kurzu
Závěr
V rámci cesty čeští vyšetřovatelé požárů měli možnost úspěšně absolvovat jeden z nejkvalitnějších kurzů pro vyšetřovatele požárů konaných na území Spojených států amerických. Vysoká úroveň kurzu byla dána jednak obrovskou materiální a finanční podporou ze strany Federal Emergency Management Agency (FEMA – federální agentura pro zvládání krizí), která kurz a fungování Národní požární akademie zastřešuje, ale hlavně také velmi kvalitními lektory, kteří byli z větší části (aktivní či vysloužilí) agenti ATF, tedy vyšetřovatelé požárů, kteří se zabývají nejvážnějšími požáry v celých Spojených státech amerických.

Rozsáhlou část získaných znalostí a zkušeností je možné použít jednak přímo pro výkon služby vyšetřovatele požáru v České republice; obšírné a detailní zkušenosti získali frekventanti také v oblasti vzdělávání. Nejvýraznější rozdíly mezi vyšetřovatelem požáru ve Spojených státech amerických a v České republice je v úrovni znalostí v oblasti dynamiky požáru a také v oboru elektrotechniky. Další významný rozdíl je v oblasti vzdělávání, kdy diskuzí s ostatními frekventanty bylo zjištěno, že není neobvyklé, že obdobný kurz tito vyšetřovatelé požárů absolvují minimálně jednou ročně. Nejde přitom o pouhé opakování znalostí a dovedností, ale také o jejich rozvíjení například v rámci pokročilých kurzů zaměřených na specifickou oblast v procesu vyšetřování požáru (např. dynamika požáru, elektrotechnika, vedení výslechů, obhajoba výsledků šetření před soudem, požáry vozidel aj.). Motivace vyšetřovatelů požárů je zcela jasná – čím má vyšetřovatel požáru „bohatší“ životopis skládající se z absolvovaných odborných kurzů a seznamu vyšetřovaných požárů, tím snadněji najde práci nebo postoupí na lepší pracovní pozici, a to ať už v soukromém, či veřejném sektoru.

Na druhé straně tito vyšetřovatelé požárů mají na zvyšování úrovně kvalifikace větší prostor než vyšetřovatelé v České republice, protože v rámci služby řeší méně případů. Obecně lze totiž k systému vyšetřování ve Spojených státech amerických říci, že velká část požárů, které jsou méně společensky škodlivé, řeší vyšetřovatelé požárů, kteří jsou současně hasiči (nejčastěji velitelé družstev) a zasahují u daného případu. Tito tzv. „základní“ vyšetřovatelé požárů zaznamenávají základní údaje o daném požáru a ty poté vkládají do celostátního statistického systému. „Běžný“ vyšetřovatel požáru se pak věnuje pouze vážným případům, u kterých může uplatnit vysokou kvalifikaci a odborné znalosti.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA,
MV-­ generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Jiří HOŠEK, HZS hl. m. Prahy, foto autoři
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook