Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 1/2021

V úvodu lednového čísla přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR genpor. Ing. Drahoslavem Rybou. Následuje rozbor požáru průmyslového objektu v Polici nad Metují. Jaké výsledky přinesla spolupráce HZS Středočeského kraje a Technického ústavu požární ochrany v rámci měření parametrů hadicových vedení? Připomeneme, jak se Evropská unie finančně podílela na první vlně pandemie covid-19 v Evropě. O důležitosti posouzení ochrany významných měkkých cílů a zranitelných staveb s využitím behaviorálních modelů evakuace vás informujeme v dalším příspěvku. Můžeme doufat v začátek konce jaderných zbraní, ano či ne? S přispěním Evropské unie zahájilo Školní a výcvikové zařízení HZS ČR v Brně plánovanou modernizace areálu, díky níž vznikne moderní vzdělávací komplex. 

Zcela upřímně je třeba si říci, že Evropskou unii (EU) a její členské státy zastihla aktuální pandemie covid-19 nepřipravené a minimálně na začátku šíření tohoto onemocnění v Evropě nebyla reakce z jejich strany dostatečně rychlá a koordinovaná. Důvody, proč tomu tak bylo, jsou částečně pochopitelné a souvisejí s tím, že členské státy dosud něčemu takovému nikdy nečelily a EU v této oblasti nedisponuje pravomocemi, které by jí umožnily patřičným způsobem reagovat.

Je třeba si připomenout, že má EU v oblasti veřejného zdraví jen omezené kompetence vymezené čl. 168 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten uvádí, že EU pouze doplňuje politiku členských států, podněcuje ke spolupráci mezi členskými státy a podporuje jejich činnost. To znamená, že Evropská komise může zajišťovat výměnu osvědčených postupů v boji proti pandemii covid-19 a Evropský parlament a Rada EU pak mohou pobídnout členské státy k přijetí potřebných opatření. Za zdravotní politiku, organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče však mají vždy odpovědnost samotné členské státy.

Současně však nelze opomíjet skutečnost, že v průběhu první vlny pandemie covid-19 panoval mezi jednotlivými členskými státy EU a dalšími mezinárodními organizacemi určitý nesoulad, a to zejména při koordinaci přijímání bezpečnostních opatření a zajišťování potřebného množství zdravotnického materiálu. Rozdílný přístup byl z počátku způsoben nedostatkem informací o detailech šíření a přenosu onemocnění covid-19. Vzhledem k nedostatečnému vymezení kompetencí dotčených aktérů nebyla reakce zprvu dostatečně rychlá a koordinovaná, čímž docházelo k duplicitě či úplné absenci aktivit mezinárodních organizací, zejména Světové zdravotnické organizace, ale i EU.

Trvalo určitý čas, než se přes pracovní orgány EU a příslušné evropské agentury (např. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
 /ECDC/ nebo Evropskou agenturu pro léčivé přípravky) aktivovala součinnost a došlo k posílení vzájemné informovanosti o přijatých opatřeních a řešení praktických dopadů na členské státy v oblasti zdravotnictví, vnitřní bezpečnosti a civilní ochrany.

Následná součinnost zmíněných stran pak vedla k přijetí unijních legislativních dokumentů a množství pokynů a doporučení Evropské komise nebo unijních agentur (např. ECDC nebo Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž), jejichž cílem bylo zajistit koordinovaný přístup celé EU.

Dostávám se tak k hlavnímu sdělení tohoto článku tím, že se EU podílela na řešení první vlny pandemie covid-19 především cestou finanční podpory a ČR (potažmo MV-GŘ HZS ČR) této možnosti využila.

Využití grantové podpory EU na odezvu proti covid-19
Důležitým rozhodnutím, ke kterému došlo na úrovni Rady EU v dubnu 2020, bylo přijetí nařízení (EU) 2020/521 o aktivaci opatření mimořádné podpory (ESI). Na financování výdajů nezbytných pro řešení pandemie covid-19 vymezila EU na období od 1. února 2020 do 31. ledna 2022 částku ve výši 2,7 miliard eur. V rámci tohoto období lze z těchto prostředků financovat například následující opatření: dočasné posílení zdravotnického personálu, rozšíření stávajících zdravotnických zařízení, činnosti na podporu správy rozsáhlého provádění lékařských testů, zřízení dočasných karanténních zařízení, vývoj, výrobu nebo nákup a distribuci zdravotnických produktů atd. 

Kromě uvedených opatření spadajících do působnosti Ministerstva zdravotnictví bylo členským státům z tohoto nástroje také umožněno čerpat finanční prostředky na přepravu zdravotnického materiálu, lékařských týmů a pacientů s onemocněním covid-19. Tato opatření, na které bylo z celkového rozpočtu ESI vyhrazeno 220 miliónů eur, byla v rámci Evropské komise řešena Generálním ředitelstvím pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (DG ECHO), jehož kontaktním místem je v případě ČR operační a informační středisko GŘ HZS ČR.

Před vyhlášením unijní výzvy k podání žádostí pro poskytnutí finanční podpory proběhla prostřednictvím videokonferencí řada jednání, v rámci kterých byly řešeny podmínky a kritéria, na základě kterých byly žádosti členských států Evropskou komisí hodnoceny. Nutno dodat, že se členské státy (včetně ČR) během první vlny pandemie covid-19 potýkaly s nedostatkem roušek a respirátorů a tento zdravotní materiál byl dovážen ze třetích zemí, kde se výskyt onemocnění ještě neprojevil v takové míře jako v Evropě. Z tohoto důvodu byl o čerpání finančních prostředků na přepravu zdravotnického materiálu ze strany členských států enormní zájem, a to i s ohledem na skutečnost, že Evropská komise refundovala až 100 % uznatelných výdajů.

Nakonec bylo dojednáno, že budou finance určené na přepravu zdravotnického materiálu (tj. 150 miliónů eur) mezi zájemce přerozdělovány především podle následujících kritérií: celkový počet obyvatel žádajícího členského státu, celkový počet nakažených obyvatel onemocněním covid-19 a celkový počet úmrtí v důsledku onemocnění covid-19. Další podmínka spočívala v tom, že pro Evropskou komisi bude uznatelná pouze přeprava zdravotnického materiálu, který byl do členského státu dovezen počínaje dnem 24. dubna 2020 nebo později.

V době, kdy se tyto podmínky s Evropskou komisí projednávaly, tak v ČR probíhal od 20. března 2020 několikatýdenní letecký most dodávek zdravotnického materiálu z Číny. Z tohoto důvodu MV-GŘ HZS ČR několikrát na jednáních vystoupilo s tím, že přeprava zdravotnického materiálu by měla být uznatelná od března 2020, kdy se pandemie covid-19 rozšířila do většiny evropských zemí a řada z nich tuto krizi řešila neprodleně. Tento požadavek však nebyl ze strany Evropské komise vyslyšen.

Po dohodě s Ministerstvem vnitra, které letecký most s Čínou finančně zprostředkovalo, MV-GŘ HZS ČR zaslalo v červenci 2020 Evropské komisi žádost o proplacení přepravy ochranných prostředků do ČR i s tím, že část zdravotnického materiálu byla určena pro Slovensko. Vzhledem ke kritériím stanoveným Evropskou komisí omezující uznatelné časové období pomoci se žádost ČR vztahovala z celkového počtu 52 letů na proplacení přepravních výdajů za 15 uskutečněných letů a 3 vlaků s ochrannými pomůckami. Celková požadovaná částka ČR z nástroje ESI byla 8 037 175,25 eur (cca 211 miliónů Kč).

V září 2020 bylo MV-GŘ HZS ČR informováno, že žádost ČR je ze strany Evropské komise považována za uznatelnou. Nicméně, po přerozdělení celkových finančních prostředků ESI na přepravu mezi členskými státy na základě Evropskou komisí stanoveného vzorce (podle výše uvedených kritérii), byla celková požadovaná částka ČR ponížena.

V říjnu 2020 byla podepsána grantová dohoda, ke které ČR dodala Evropské komisi závěrečnou zprávu zahrnující žádost o platbu, faktury a doklady o zaplacení, zprávu o technické realizaci a finanční výkazy.

Dne 7. prosince 2020 obdrželo MV-GŘ HZS ČR od Evropské komise potvrzení, že byla na účet Ministerstva vnitra zaslána částka v celkové výši 3 225 374,91 eur (cca 85 miliónů Kč).

Na obrázku je shrnuto, jak bylo 150 miliónů eur rozděleno mezi členské státy, které požádaly o refundaci nákladů za přepravu zdravotního materiálu. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že ČR zvládla první vlnu pandemie covid-19 bez významnějšího zvýšení počtu úmrtí, tak lze 42,1 % z celkové požadované částky získané od Evropské komise považovat za úspěch.


Aktivity EU v oblasti civilní ochrany
Další aktivity spojené s reakcí Evropské komise a členských států na první vlnu pandemie covid-19 byly prováděny prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus). Je namístě si připomenout, že Mechanismus je stěžejním nástrojem EU, který má sloužit k pomoci státům zasaženým katastrofou v situacích, kdy jsou jejich národní kapacity přetíženy. Za katastrofu jsou považovány i akutní zdravotní mimořádné události v rámci i mimo EU.

Vzhledem k rychlému šíření onemocnění covid-19 a naléhavosti reakce na s ním spojenou krizi v oblasti veřejného zdraví (zejména v Itálii) se Evropská komise a členské státy rozhodly vytvořit v rámci Mechanismu rezervy zahrnující zdravotní vybavení pro jednotky intenzivní péče (ventilátory), osobní ochranné pomůcky (masky pro opakované použití), vakcíny, léky a laboratorní pomůcky.

V rámci expertních jednání se dospělo k závěru, že budou tyto rezervy fyzicky umístěny v jednom nebo několika členských státech. Za nákup vybavení bude odpovídat hostitelský členský stát. Evropská komise bude financovat 90 % pořízených zásob a distribuci vybavení bude řídit středisko Evropské unie pro koordinaci odezvy na mimořádné události.

I na tuto vyhlášenou unijní výzvu reagovalo MV-GŘ HZS ČR v červnu 2020 podáním žádosti o grant s tím, že v případě vytvoření rezerv se zdravotním vybavením na území ČR bude za tento sklad zodpovídat hlavně Správa státních hmotných rezerv (SSHR) a MV-GŘ HZS ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu budou pouze přidružené subjekty. Celková požadovaná částka činila 17 383 142,00 eur (cca 442 miliónů Kč).

V červenci 2020 však bylo SSHR vyrozuměno, že žádost ČR nebyla ze strany Evropské komise schválena. Jako hlavní důvody k zamítnutí žádosti byly uvedeny otázky týkající se expirace výrobků (roušky, rukavice, respirátory, ventilátory apod.) a jejich uplatnění v rámci spotřeby ČR a zajištění logistické dopravy, kterou SSHR nedisponuje. Návrh SSHR na subkontrakci přepravy nebyl ze strany Evropské komise akceptován.

V současné době je celkem šest členských států (Rumunsko, Německo, Dánsko, Řecko, Maďarsko a Švédsko), které s finanční podporou Evropské komise budují rezervu ochranných prostředků a dalšího důležitého lékařského vybavení, jež bude v případě naléhavé potřeby, například pokud by byly národní zdravotní systémy přetíženy pacienty s onemocněním covid-19, distribuovány po celé Evropě.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že byl Mechanismus v průběhu první vlny pandemie covid-19 také využíván v případě repatriací občanů EU ze třetích zemí. Z tohoto nástroje bylo členským státům umožněno čerpat finanční podporu až do výše 75 % nákladů za dopravu.

ČR zajištovala repatriaci občanů prostřednictvím letecké i pozemní dopravy. V případě pozemní dopravy bylo uskutečněno celkem 56 repatriačních svozů z Rakouska, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. ČR celkem zorganizovala 18 repatriačních letů, z nichž 15 bylo refundováno z Mechanismu. Finanční podporu ve výši 77 miliónů Kč získala ČR od Evropské komise zejména proto, že solidárně přepravovala i velký počet občanů jiných členských států.

Celkově první vlna pandemie covid-19 ukázala, že není nezbytné měnit přístup a činnost mezinárodních organizací a přijímat nové mezinárodní nástroje a mechanismy, ale je zapotřebí více zefektivnit a zkoordinovat existující systémy.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor a archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook