Dvacet let HZS ČR
s 6
Požár průmyslového objektu v Polici nad Metují
s 14
Měření parametrů hadicového vedení
s 20
První vlna pandemie covid-19 v Evropě
s 23
Posouzení ochrany významných měkkých cílů a zranitelných staveb behaviorálních modelů evakuace
s 26
Začátek konce jaderných zbraní
s 30
Školní a výcvikové zařízení HZS ČR se dočká plánované modernizace
s 34

Příloha
Kalendář hlavních sportovních soutěží
 

genpor. Ing. Drahoslav RybaAč jsme si mnozí z nás představovali rok 2020 jinak, stala se klíčovými slovy roku pandemie koronaviru, která Českou republiku postihla v březnu 2020 a pokračovala i v měsících následujících. Hasiči kromě svých úkolů prováděli nad rámec obvyklých povinností celou řadu zásahů a činností s tím spojených. Šlo zejména o práci v krizových štábech, repatriaci našich občanů ze zahraničí, měření teploty na hranicích, pomoc přímo zasaženým zařízením (např. v domovech pro seniory), stavbu odběrových míst, vykládku,  transport a distribuci osobních ochranných prostředků, zapůjčování vybavení, školení a instruktáže atd. Pane generální řediteli, když jste se dozvěděl o vzniklé situaci, jaké byly Vaše první kroky?

Přiznávám, že jarní období roku 2020 bylo asi tím nejhorším, kterým jsem si ve své kariéře prošel. Ne kvůli pracovnímu nasazení, na které jsme u hasičů zvyklí z jiných mimořádných událostí, jako jsou třeba povodně. I v takových situacích se pracuje ve dne v noci, jednání střídá jednání a zasedání krizového štábu, a často je potřeba udělat klíčová rozhodnutí z minuty na minutu. Situace kolem covidu-19 ale byla poněkud odlišná. Stáli jsme proti neviditelnému nepříteli a nikdo na začátku nedokázal předpovídat, jak se budou vyvíjet další hodiny, dny a měsíce. Navíc jsme nikdy v novodobé historii ničemu podobnému čelit nemuseli, nouzový stav nebyl nikdy vyhlášen pro celé území našeho státu. Při povodních máme techniku, prostředky a předpovědi, které nám pomáhají alespoň částečně predikovat vývoj ať už počasí nebo zvyšování hladin řek, a v návaznosti na to je možné se rozhodovat. A samozřejmě také na základě předcházejících zkušeností. S pandemií takového rozsahu ale nikdo na světě zkušenost neměl.

HZS ČR musí umět rychle reagovat na nenadálé situace a být na ně připraven. Vyplývá to z charakteru naší práce. Na velký požár, větrnou smršť nebo jakoukoli jinou mimořádnou událost musíme reagovat okamžitě a být prostě dobře připraveni. A přesně to se také stalo. Pokud se ptáte na moje první kroky, tak proběhly celkem v rychlém sledu za sebou. 7. března se konalo jednání na Ministerstvu zdravotnictví,
8. března odpoledne jsme přijeli s naší technikou na vybrané hraniční přechody a 9. března jsme od 07. hodiny ráno nastoupili na hranice, kde jsme poskytovali zázemí pro naše příslušníky a pro příslušníky Policie České republiky, kteří společně na hranicích měřili teplotu a kontrolovali přijíždějící vozidla. Ten samý den proběhlo jednání vlády ČR, kterého jsem se účastnil, jednání s ministrem vnitra a také se sešla Bezpečnostní rada státu. 12. března byl vyhlášen nouzový stav, 16. března poprvé zasedal Ústřední krizový štáb. Tím se rozběhl několikaměsíční maraton jednání, objíždění republiky, s poradami dlouho do noci a s přespáváním v kanceláři. Rodinu jsem v té době moc neviděl, ale takových lidí bylo v našem sboru mnoho. Už jsem to říkal několikrát, ale znovu to zopakuji – mým kolegům hasičům i všem našim rodinám patří obrovský dík za to, jak jste celou situaci zvládli. 

Jaké činnosti v této situaci HZS ČR zajišťoval?

Primárně platí, že operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR plní v takové situaci funkci operačního střediska celého integrovaného záchranného systému. Z toho pramení celá řada úkolů a současně povinností i pravomocí. Fakticky koordinujeme zapojení složek IZS.

Co se týče samotného HZS ČR, jako první jsme byli nasazeni na hraničních přechodech, bylo jich z počátku celkem dvanáct. Tam jsme měřili teplotu lidem, kteří přijížděli do ČR, případně jsme dekontaminovali osoby i techniku a stavěli a udržovali zázemí pro všechny nasazené složky. HZS ČR jako jediný může provádět činnosti, které žádná jiná složka IZS nemá ve své gesci, což je upraveno v rámci plnění tzv. mimořádného úkolu, proto ti hasiči s teploměry na hranicích.

Zhruba o tři dny později přišel obrovský nápor volajících občanů na naše tísňové linky, které na počátku pandemie odbavovaly všechny dotazy, zejména linka 112. V médiích se totiž rozšířila zpráva, že lidé nemají volat hygienikům, ale pokud chtějí informace v souvislosti s covidem-19, mají volat na linku 112. Problém je ale v tom, že HZS ČR sice provozuje tísňovou linku 112, ale žádné hygieniky nezaměstnává. Museli jsme tedy nasadit maximální počet operátorů a rychle nastavit potřebné mechanismy tak, abychom dokázali tento obrovský nárůst hovorů odbavit a zvládnout. Situace se naštěstí v několika dalších dnech postupně vyřešila zřízením linky 1212, kterou jsme již neprovozovali, a kde občané dostávali potřebné informace.

Od 14. března jsme začali zabezpečovat přepravu našich občanů ze zahraničí speciálně vypravenými autobusy, tzv. repatriaci. Celkem jsme z evropských letišť a ostatních destinací přepravili do ČR zhruba 1 300 našich občanů v 54 autobusech. Samozřejmě, že po každé takové jízdě bylo nutné autobus důkladně dekontaminovat, abychom snížili riziko přenosu nákazy.

Tak, jako jsme budovali zázemí na hranicích pro naše příslušníky, jsme v dalších dnech pomáhali budovat také zázemí pro odběrové týmy v rámci nově zřizovaných odběrových míst na testování covid-19, která vznikala často v areálech nemocnic, mimo stávající lékařské budovy, z důvodu ochrany před zavlečením infekce.

Ruční vykládka letadla na Letišti Václava Havla Praha19. března, přesunem našich příslušníků a techniky do Pardubic, začal neuvěřitelný maraton vykládky letadel s osobními ochrannými prostředky a jejich rozvoz a distribuce. 20. března přiletělo první letadlo na Letiště Václava Havla v Praze, poslední jsme vykládali 3. května. Celkem jsme za tu dobu vyložili, naskladnili do policejního skladu v Opočínku u Pardubic a distribuo¬vali po celé ČR osobní ochranné prostředky z 52 letadel, o celkové hmotnosti cca 2 000 t, v objemu 13 000 m3. Našich 650 vozidel ujelo při distribuci téměř 350 000 km po celé České republice.

Mezi naše další činnosti patřila dezinfekce (dekontaminace) objektů i techniky, případně instruktáže a školení. Dekontaminovali jsme například sanitní vozy, nemocnice, školili jsme odběrové týmy ve správném používání osobních ochranných prostředků. Samostatnou kapitolou byla naše pomoc v domově pro seniory v Břevnici na Vysočině, kde jsme po29 dní nepřetržitě pomáhali stávajícímu personálu v péči o nakažené klienty. Poskytovali jsme také psychologickou pomoc, naši pří-slušníci vedli pracovní skupiny Ústředního krizového štábu pro distribuci a také mediální skupinu.

A to vše kontinuálně při výkonu běžné služby, kterou zajišťujeme 365 dní v roce. Pro představu, od 1. března do 19. dubna 2020 jsme vyjeli k více než 23 000 událostí. Ale ani nám se koronavirus bohužel nevyhnul a v nejexponovanější chvíli na jaře jsme měli 34 pozitivně testovaných příslušníků a až 280 příslušníků a zaměstnanců HZS ČR bylo v karanténě.

Přibližte nám spolupráci jednotlivých složek v krizovém štábu?

Na tomto místě si dovolím trochu vysvětlit, jak to s krizovými štáby je. Jak jsem již zmiňoval, v rámci covid-19 došlo 16. března ke svolání Ústředního krizového štábu. Jeho existence, svolání, členové, pravomoci atd. jsou přesně definovány právními předpisy. Tento ústřední štáb koordinuje spolupráci složek napříč ČR. Generální ředitel HZS ČR je jedním z jeho členů a pro HZS ČR vyplývá ze svolání Ústředního krizového štábu celá řada povinností. Kromě Ústředního krizového štábu se scházel také Krizový štáb ministra vnitra, jehož jsem rovněž členem. Jeho smyslem je koordinovat spolupráci složek v rámci Ministerstva vnitra. Dále byl svolán Štáb generálního ředitelství HZS ČR, který zejména řídí práci HZS ČR, sbírá, eviduje a vyhodnocuje požadavky, které obdržíme cestou operačního střediska IZS. Tento štáb připravuje například podklady pro jednání zástupců HZS ČR v rámci ostatních krizových štábů apod. Toto jsou krizové štáby s celorepublikovou působností, z pohledu hasičů, ale kromě nich jsou tu také neméně důležité krizové štáby krajů, které mají často na svých bedrech ty nejtěžší úkoly. Kromě krizových štábů se musí generální ředitel účastnit také celé řady dalších jednání, jako například jednání Bezpečnostní rady státu, vybraných jednání vlády ČR, dále na různých ministerstvech, ale tím výčet rozhodně nekončí. Účast na tolika jednáních nejrůznějších štábů, rad a komisí však rozhodně není výsadou toliko generálního ředitele HZS ČR. Podobně jsou na tom i „šéfové“ ostatních bezpečnostních sborů, případně armády, stejně jako někteří další vedoucí funkcionáři ústředních orgánů státní správy. Zatímco v „mírových“ dobách se jednání nezřídka protahují hledáním často nereálných kompromisů výhodných pro tu či onu stranu, v krizi není na takové průtahy čas, a možná i proto spolupráce v těchto dobách funguje mnohem lépe. Všichni jsme šli z jednání do jednání, byl činěn velký tlak na strategická rozhodnutí, a to při minimu odpočinku. Hlavním kritériem bylo pomáhat lidem, zabránit neřízenému šíření nákazy, a vrátit se co možná nejdříve zpět do normálního života. Myslím si, že se nám to nakonec docela povedlo.

Spoluobčané mají velkou důvěru v HZS ČR. Vnímali jste to i během koronavirové situace?

Předně musím říct, že si velmi cením této dlouhodobé důvěry občanů, která je však pro nás nesmírně zavazující. Když hovořím s řadovými hasiči, kteří jsou skutečně každý den „těmi“ v první linii, často slýchám, jak moc si váží všech těch projevených poděkování, uznání, i vděku za práci, kterou odvádíme každý den. Hasičina není jen obyčejná práce, je to poslání pomáhat druhým. Solidarita, která nás doslova zaplavila během koronavirové krize, opět překonala naše představy. Dennodenně nám lidé vyjadřovali podporu ať už na sociálních sítích, nebo osobně. Podporu nám vyjadřovaly jak velké firmy nejrůznějšími dary, tak i jednotlivci nebo malé provozy tím, že na stanici přivezli hasičům třeba občerstvení. A i když se to může někomu zdát jako malichernost, že nějaká restaurace navařila obědy pro kluky ze směny, věřte, že jim to udělalo obrovskou radost.

Po téměř šesti letech byl 13. října 2020 v 19.00 hodin ukončen společný zásah bezpečnostních složek zahrnující také záchranné a likvidační práce HZS ČR na odstranění následků po výbuších dvou muničních skladů v areálu Vojenského technického ústavu v katastru obce Vlachovice v části Vrbětice ve Zlínském kraji. Jak tento zásah hodnotíte?

Použití techniky při likvidaci munice po explozi ve VrběticíchZásah ve Vrběticích byl pro HZS ČR nejdéle trvajícím zásahem u mimořádné události. Trval bez tří dnů šest let. Naši příslušníci zejména ze ZÚ HZS ČR a HZS Zlínského kraje se přímo na místě podíleli na likvidaci následků série výbuchů, které ovlivnily životy obyvatel okolních vesnic na několik let. Po celou dobu zásahu zajišťovalo MV-GŘ HZS ČR ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. Společně s Policií ČR jsme ve Vrběticích zasahovali sedm dní v týdnu ve dvanáctihodinových směnách, tisíce hodin a najezdili i tisíce kilometrů. Každý příslušník HZS ČR při skládání slibu přísahal, že nebude váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. Ve Vrběticích jsme tento slib beze zbytku dodrželi. Chtěl bych tedy především poděkovat nejen všem kolegům ve sboru, ale také ostatním složkám, se kterými jsme na tomto zásahu spolupracovali, a přál bych nám všem, aby se takové události neopakovaly, nebo aby jich bylo co možná nejméně.

Roky 2001 a 2011 představují jak pro HZS ČR, tak zejména pro Vás samotného významná výročí. Od 1. ledna 2001 se začala psát novodobá historie HZS ČR v novém uspořádání a 1. prosince 2011 jste byl jmenován do funkce generálního ředitele HZS ČR. Jak byste zhodnotil uplynulých dvacet let a roky Vašeho působení v čele sboru?

Když jsem byl v prosinci 2011 jmenován do funkce generálního ředitele HZS ČR, byl sbor plně funkční a v podstatě správně nastavený, což se prokazovalo zvláště při řešení událostí plošného charakteru, např. povodní. HZS ČR byl zřízen státem k plnění jedné z jeho základních funkcí  – k ochraně životů, zdraví a majetku občanů. Jde o jednotný sbor, jehož postavení a úkoly jsou obsaženy zejména v zákoně o HZS ČR. Legislativní prostředí pro vytváření podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech bylo nastaveno zákonem o požární ochraně. Tento zákon, přestože je z roku 1985 a prošel řadou novelizací, tak i přes jisté nedostatky je přiměřeně funkční i v současnosti. V době mého nástupu již byla plně funkční i tzv. krizová legislativa. Ta opakovaně prokázala svoji funkčnost a univerzálnost. Bohužel toto období přineslo i velkou ekonomickou krizi, která se bytostně dotkla i HZS ČR.  Propad rozpočtu, který započal v roce 2011 a prohluboval se až do roku 2014, kdy celkový pokles rozpočtu činil 17 % oproti rozpočtu roku 2010. Byly zkráceny mzdy o 10 % a došlo k redukci početních stavů. Situace byla opravdu velmi dramatická zejména v oblasti investic, které poklesly téměř o 40 %. Ostatní běžné výdaje poklesly o 33 %.  Vzhledem k výraznému nedostatku finančních prostředků bylo základním úkolem převést dosud extenzivní rozvoj sboru v intenzivní a pokusit se zachovat maximální úroveň služeb pro občany.

Jedním z hlavních pilířů náhrady výpadku příjmů ze státního rozpočtu se stalo zapojení pojišťoven do financování jednotek požární ochrany. Naše snažení vyústilo v přijetí zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tím byl zaveden Fond zábrany škod. Fond je tvořen převážně z odvodů z přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Každý člen České kanceláře pojistitelů (každá pojišťovna) je povinen odvádět do tohoto fondu nejméně 3 % ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok. Prostředky fondu je možné použít na pořízení techniky pro činnost základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému, úpravu technologií a provozu operačních a informačních středisek HZS ČR, realizaci projektů se zaměřením na bezpečnost silničního provozu schválených vládou nebo realizaci preventivních programů.

Současně byla touto právní úpravou zavedena i úhrada nákladů zásahu, při kterém vznikla škoda (ve smyslu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), kdy HZS kraje, Záchrannému útvaru a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce pojišťovny hradí náklady vzniklé úmyslným jednáním a při jeho zásahu u dopravní nehody. Tyto náklady jsou hrazeny paušální částkou za každou započatou hodinu ve výši dané nařízením vlády.

Zavedení Fondu zábrany škod a úhrada nákladů zásahů u dopravních nehod se ukázaly jako jeden z klíčových úspěchů HZS ČR.

Hlavní prioritou po drastických škrtech rozpočtu v roce 2011 a letech následujících byla finanční stabilizace sboru, která se povedla. Kromě zavedení fondu a zavedení nezbytných úsporných opatření se na alespoň minimální obnově techniky významně podílelo i úspěšné čerpání evropských dotací. Zásadní bylo i to, že se v roce 2015 podařilo i přes obrovské problémy dokončit projekty spolufinancované z operačního programu EU „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení složek IZS“.

Dalším velmi významným milníkem v historii profesionálních hasičů je zcela jistě přijetí zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu.  Díky tomuto zákonu se podařila vyřešit řada věcí, se kterými jsme se již dlouho potýkali. Namátkou můžu vyjmenovat právní oporu při řešení mimořádných událostí, která doposud zcela jednoznačně nevyplývala ze stávajícího zákona, například naše zapojení při řešení metanolové kauzy, zásah u sesuvů půdy na Jižní Moravě, nebo u převozu munice a zásahu ve Vrběticích.

V poslední době nám tento zákon umožnil plnit řadu úkolů v rámci epidemie covid-19 (zabezpečovat rozvoz zdravotnického materiálu, repatriaci našich občanů ze zahraničí, měření teplot na hranicích atd.). Zákon vyřešil i oblast nakládání s informacemi, od jejich získávání, přes jejich přechovávání až po jejich poskytování dalším orgánům či subjektům. Mimo jiné byla tímto zákonem dána MV-generálnímu ředitelství HZS ČR i kompetence zřídit Hasičský útvar ochrany Pražského hradu. I přes některé odpůrce této myšlenky praxe ukázala, že to byl krok správným směrem. Z po všech stránkách zanedbané stanice je dnes velmi dobře vybavená a vycvičená profesionální jednotka, která plní i řadu speciálních úkolů.  Zákon rovněž novelizoval zákon o požární ochraně a nově také například upravil povinnosti čištění, kontroly a revize spalinových cest. To, co asi ocení většina příslušníků našeho sboru, je zákonem upravená možnost nošení uniforem i po skončení služebního poměru.

Těší mne, že se podařilo navýšit početní stavy našich příslušníků zejména ve výjezdové části organizace. V roce 2020 měl HZS ČR 10 100 rozpočtovaných početních stavů příslušníků, což je dosud nejvyšší počet. Navíc v letošním roce dojde k navýšení o dalších 150 příslušníků a díky tomu, historicky poprvé, naplníme početní stavy, které nám ukládá platná právní úprava.

Další oblastí, které si velmi cením, je oblast spolupráce s jednotkami sborů dobrovolných hasičů obcí i podniků a organizacemi působícími na úseku požární ochrany. Jsem rád, že se tuto spolupráci podařilo povýšit na úroveň, která do této doby neměla obdobu. Vyřešila se řada problémů, která zde byla. Velmi si cením této spolupráce nejen při zásazích, ale i na úseku práce s mládeží, na úseku prevence, ve sportovní oblasti (společná mistrovství republiky v požárním sportu) apod.  Podařilo se také řádově navýšit poskytování dotací dobrovolným hasičům. Zatímco v roce 2011 činily tyto dotace 83 mil. Kč (10 mil. Kč investiční, 60 mil. Kč neinvestiční a 13 mil. Kč dotace pro nestátní neziskové organizace), v roce 2020 již přesáhly hranici 500 mil. Kč (cca 410 mil. Kč investiční, 100 mil. Kč neinvestiční a 53 mil. Kč dotace pro nestátní neziskové organizace). Přitom téměř 100 mil. Kč uvedených investičních dotací je z Fondu zábrany škod a je určeno na nákup, případně celkové opravy cisternových automobilových stříkaček. Zbylých 310 mil. Kč na investice je poskytováno na nákup dopravních automobilů pro všechny typy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a na výstavbu, případně rekonstrukce hasičských zbrojnic.

S ohledem na zájmy HZS ČR vznikla potřeba k dlouhodobému vyslání  dvou našich příslušníků s místem služby v Bruselu. Jedná se o styčného důstojníka pro spolupráci s NATO, který současně participuje na zájmech ČR v Evropské unii, a dále o národního experta, který je služebně zařazen do Koordinačního centra EU pro řešení mimořádných událostí. Současné zahraničně politické změny a nová rizika plynoucí jak z politického a ekonomického vývoje, tak i obecně z vývoje společnosti, nových trendů a posledních poznatků vědy a výzkumu si vyžádaly vytvořit pozici „styčného důstojníka“ HZS ČR při zastupitelském úřadu ČR na Slovensku. Styčný důstojník zajišťuje nejen oblast úzké spolupráce v požární ochraně, ale i v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Vyhodnocuje a projednává aktuální situaci z hlediska mezinárodní spolupráce, a to jak těsnou přeshraniční spolupráci, tak i širší mezinárodní spolupráci v rámci V4 i EU, pomáhá při řešení rozsáhlých mimořádných událostí vyžadujících dlouhodobé nasazení sil a prostředků obou států a jejich koordinaci. Tato pozice byla vytvořena v roce 2017 a je velkým přínosem pro oblast naší zahraniční spolupráce.

Není mým cílem zde rozebírat všechny úkoly a všechnu práci, kterou jsme za poslední roky společně udělali. Rád bych zmínil alespoň některé zásahy, které byly něčím hodně výjimečné. Například historicky nejdelší zásah HZS ČR při řešení následků výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Pozornost by zasloužily i některé další naše zásahy, jako při likvidaci následků povodní, nebo větrných smrští. Z nich asi největší živelní pohromou byl orkán Herwart, který se přes naše území přehnal ve dnech 29. října až 1. listopadu 2017. Jen za první den museli hasiči vyjíždět k 8 254 mimořádným událostem a z hlediska příjmu tísňového volání musela operační střediska řešit až 5 000 hovorů za hodinu.

Slavnostní otevření staniceJe řada dalších činností, které jsem, vzhledem k rozsahu rozhovoru, nemohl více rozvést a určitě by si to také zasloužily. Ať už se jedná o práci naší ombudsmanky, práci lidí, kteří se starají o komunikaci s veřejností, provádění kontrol a řešení stížností, řízení lidských zdrojů, integrovaný záchranný systém a operační řízení, práci na prevenci a civilním nouzovém plánování, mravenčí práci při zabezpečování ekonomických činností, práci ZÚ HZS ČR, práci ve vzdělávání, technických a jiných účelových zařízeních. Prostě všech, bez rozdílu toho, jestli pracují na generálním ředitelství, hasičských záchranných sborech krajů, záchranném útvaru nebo škole. Je to obrovský kus práce, který jsme všichni společně vykonali. Rád bych proto využil této příležitosti a poděkoval všem příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR za vzorné plnění úkolů. Máme velké štěstí, že základní myšlenka vzniku hasičů byla jedna z nejkrásnějších myšlenek lidstva vůbec, láska k bližnímu a snaha pomáhat. Jsem hrdý na to, že mám tu čest stát v čele organizace, která za všech okolností vždy plnila a plní to, co jsme všichni slíbili složením slibu příslušníka, a to, co je i našim základním úkolem, tedy chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.

V čem se profese, které se věnujete celý život, změnila? A co vzkázat nové, nastupující generaci hasičů?

Když jsem se před téměř 35 lety stal profesionálním hasičem ve Žďáru nad Sázavou, z více než 90 procent jsme řešili jen požáry. Ty dnes nepředstavují ani 15 procent našich zásahů. I když musím s nadsázkou říct, že na požár se hasiči trochu těší, protože je takovým symbolem naší práce. Když si vzpomenu, čím jsme tehdy hasili, jaké ochranné prostředky jsme měli, to se s dnešním moderním vybavením nedá srovnat, ať už jde o zásahové obleky, dýchací přístroje, přilby, boty; vybavení jednoho hasiče vyjde i na více než 100 tisíc korun.

Nezměnilo se však to, od čeho tu jsme – chránit životy a majetek občanů. A také potřeba neustále vstřebávat nové znalosti a dovednosti. Představa, že hasič projde na začátku pár testy a školeními, a pak z toho čerpá celou svou kariéru, je zcela mylná. Hasiči se musí kontinuálně zdokonalovat po celý svůj profesní život. Technologický vývoj vyžaduje nové postupy při zásazích. Pandemie však byla dosud nepopsaný list. Zatím jsme v ní obstáli.

Pro novou generaci mám jedno sdělení. Poučte se z historie. Pouze tehdy, pokud se poučíte z chyb našich předchůdců, dokážete se stejných chyb vyvarovat. Neustále se zdokonalujte a učte se nové věci, nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Dnešní hasičina už dávno není o tom, že jen lijeme vodu do ohně. Hasiči si musí umět poradit v každé situaci, nové technologie nevyjímaje. I proto máme dva vědecko-výzkumné ústavy, školní a výcvikové zařízení, a také vyšší odbornou školu. Práce hasiče je dnes vysoce odborná, zodpovědná a časově náročná. Když ale vidíte zachráněné lidi, snadno pochopíte, že vaše práce za to stojí a že má smysl pomáhat druhým. Neustále se musíme zlepšovat a hledět dopředu, abychom dokázali včas reagovat na možná rizika.

Jaké je Vaše osobní přání hasičům a čtenářům do roku 2021?

Hasiči, jeďte k zásahu vždy tak, abyste k němu v pořádku dojeli. Pokud k zásahu nedojedete, nedostanete ani šanci lidem pomoci. Vám, čtenáři, přeji, abyste nepotřebovali naši pomoc. Ale pokud nás i přesto potřebovat budete, pak vězte, že uděláme cokoli, co bude v našich silách, abychom vás společně zachránili.
 

plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Požár průmyslového objektu, který se na první pohled jevil jako neohlášené pálení odpadu v areálu firmy, se nakonec výší škody zapsal do historických tabulek HZS Královéhradeckého kraje. Byl to čtvrtý největší požár za posledních 20 let. Hlášení o požáru objektu firmy HAUK, s.r.o., v Polici nad Metují přijalo operační a informační středisko (KOPIS) HZS Královéhradeckého kraje 6. května 2020 ve 02.27 hodin. První záznamy kouře byly však na kamerovém systému uvnitř haly skladu zpozorovány již 5. května 2020 přibližně ve 21.40 hodin. Požárem byla zasažena plocha o výměře asi 5 000 m2.

Popis areálu
Průzkumem místa události jednotky požární ochrany (jednotky PO) zjistily, že požárem byla zasažena skladovací hala v areálu firmy HAUK, která vyrábí produkty pro automobilový průmysl. Halu tvoří celek skladovacích, výrobních (lisovna, lakovací linka, svařovna) a servisních prostor, dále kancelářské a sociální zázemí, vzduchotechnika s rekuperační jednotkou, chlazení a trafostanice.

Požár vznikl v hale skladu, kde se dříve za předchozího vlastníka nacházela přádelna. Objekt byl postaven v roce 1895 a následně prošel stavebními úpravami. Jde o přízemní budovu o rozměrech 96 × 56 m s výškou 6,5 m. Obvodové konstrukce budovy i příčky jsou cihelné, nosnou konstrukci tvoří ocelové litinové sloupy, střecha je šedová.

Budova prochází rekonstrukcí, proto zatím není dělena do požárních úseků a tvoří jeden požární úsek s přistavěnou halou pro výrobu náhradních dílů. V době požáru nebyla v objektu osazena žádná požárně bezpečnostní zařízení ani přenosné hasicí přístroje.

Průběh zásahu
Na místo události se jako první dostavila místní jednotka SDH Police nad Metují. Zprvu se zdálo, že v místě probíhá neohlášené pálení, ale dalším průzkumem bylo zjištěno, že jde o požár střechy a vnitřních prostor výrobního nebo skladovacího prostoru. První jednotka HZS Královéhradeckého kraje (HZS KHK) stanice Náchod dorazila na místo události ve 02.41 hodin, vzápětí hasiči vnikli železnými vraty do zasaženého objektu a natáhli první dva vodní proudy. Další vodní proud byl veden oknem do středu požáru, byla povolána výšková technika a další jednotky PO.

Jednotka HZS KHK stanice Broumov začala bránit proniknutí požáru do nové budovy, která přímo navazovala na hořící budovu. Síly a prostředky (SaP) byly nasazeny z boční strany budovy, kde byl vytvořen jeden proud C ze střechy nové budovy a jeden proud C vnitřkem haly. V tomto místě získávaly jednotky hasební vodu z hydrantu z přilehlé budovy po celou dobu zásahu.

Během zásahu spolupracovali velitel zásahu (VZ), řídící důstojník (ŘD) územního odboru a ŘD kraje s majitelem objektu, který poskytl částečný plán budovy, do něhož bylo možné zakreslit nasazení přítomných jednotek PO. Majitel rovněž upozornil na možná rizika, například na přítomnost tlakových lahví, které se díky tomu podařilo evakuovat včas na bezpečné místo.

Od počátku se jednotky PO potýkaly s velmi rychlým šířením požáru vnitřkem objektu, vlivem silného větru se oheň šířil navíc také po střeše. Postupně byl vyhlášen 2. a následně 3. stupeň požárního poplachu. Byly nasazeny další C proudy k zabránění rozšíření požáru na vedlejší novou halu. Zároveň byla ustavena výšková technika AZ 30 (automobilový žebřík), AZ 32 a AP 54 (automobilová plošina). Byly vyžádány také technický automobil chemický ze stanice Náchod a protiplynový kontejner ze stanice Hradec Králové, a to z důvodu potřeby velkého množství dýchacích přístrojů. VZ následně povolal další jednotky PO pro vytvoření útočných proudů z druhé strany objektu od vrátnice.

Vzhledem k neustále stoupajícímu dýmu, který byl větrem odnášen směrem k okolním obcím, byla přes KOPIS vyžádána přítomnost mobilní laboratoře Institutu ochrany obyvatelstva k měření koncentrace zplodin hoření v okolí místa zásahu. Dále byla předána informace cestou KOPIS zástupcům orgánů ochrany životního prostřední ORP Náchod a ORP Hradec Králové. Výsledky měření byly negativní, nehrozilo bezprostřední nebezpečí, jelikož zplodiny hoření mířily na volné prostranství. VZ dále informoval KOPIS o možném úniku hasební pěny do vodního toku, šlo však o velmi malou koncentraci, která nebyla rovněž životnímu prostředí nebezpečná.

Jednotky PO na místě události byly postupně nasazeny a rozděleny k hašení proudy C, doplňování vody dálkovou dopravou vozidly a střídání zasahujících hasičů. Aby byl na místě události dostatek hasební látky, bylo zřízeno nejprve čerpací stanoviště v areálu firmy HAUK (asi 1 km od místa zásahu), kde bylo pro potřeby hašení 90 m3 požární vody. Po vyčerpání této zásoby bylo nově vytvořeno čerpací stanoviště na nedalekém rybníku. Obě stanoviště byla použita pro dodávku vody na úsek č. 3 na jižní straně objektu a pro doplňování vody do cisteren, které dodávaly vodu na hašení výškovou technikou AP 54 a AZ 32 na úseku č. 4.

Požár byl mimo jiné oznámen starostovi Police nad Metují, který se dostavil na místo události. Cestou místního rozhlasu bylo obyvatelům města doporučeno, aby se vyvarovali větrání otevřenými okny. KOPIS dále informoval starosty okolních obcí Bezděkov nad Metují, Machov a Vysoká Srbská.

Na místo události se v průběhu rána a dopoledne dostavily další SaP, například CAS 32 a CAS 20 ze stanice Broumov, ze stanice Náchod ve Velkém Poříčí dopravní automobil na střídání hasičů a přepravu věcných prostředků PO. Pro potřebu velkého množství vody pro účinné hašení výškovou technikou si VZ vyžádal tři velkoobjemové cisterny z Červeného Kostelce, Radvanic a Dolní Radechové. Kvůli zajištění mimořádně velkého objemu vody z hydrantů ve městě spolupracoval VZ spolu s KOPIS se zástupci VaK Police nad Metují.

Jednotky PO pokračovaly v hašení požáru a bránění jeho rozšíření na navazující objekty.  Požár pomalu postupoval střešní konstrukcí směrem k jihu objektu. Pro zamezení šíření na navazující budovu byly na okraji střechy přes celou její šíři vytvořeny otvory, kterými se ochlazoval meziprostor střešní konstrukce. Požár se jednotkám PO podařilo lokalizovat 6. května 2020 v 11.23 hodin, krátce na to dochází ke střídání VZ. Nadále jednotky PO pokračovaly v hašení požáru uvnitř haly a zároveň ze střech na východní a západní straně.

Stále také probíhala ochrana střechy a zateplené fasády navazující budovy pomocí dvou C proudů natažených přes AZ 30. Na severní straně probíhalo nejprve hašení okrajové části střechy objektu z AZ 32, k čemuž bylo využito zařízení CCS Cobra. Následně se musela střešní konstrukce rozebrat a dohasit pomocí jednoho proudu C. Na východní straně byl ještě zřízen jeden proud C od CAS 15 jednotky SDH obce Hronov vnitřkem budovy pro účinnější hašení střešní konstrukce. Navíc bylo zjištěno, že požár se dostal stropní konstrukcí do západní části objektu nad kancelářské prostory. Proto museli hasiči provést vyřezání několika otvorů do ploché střechy a pomocí jednoho C proudu šíření požáru zastavili. S klesající intenzitou požáru byla zrušena čerpací stanoviště, k zásobování požární vodou stačil hydrant v areálu podniku. Postupně byly rušeny nevyužívané proudy a VZ redukoval zasahující jednotky PO, jejichž činnost nebyla na místě zásahu třeba. Nadále docházelo pouze k dohořívání propadlé střešní konstrukce. Na místě zásahu bylo ponecháno hadicové vedení z jižní a severní strany objektu pro případný zásah v průběhu následujících nočních hodin.

Rozdělení místa zásahu
Úsek č. 1 – severní strana objektu:
Nasazení C proudů dovnitř zasažené budovy a pro výškovou techniku, navíc byl přes výškovou techniku veden systém CCS Cobra.
Úsek č. 2 – východní strana objektu:
Z východní strany bránily jednotky PO šíření požáru do nové budovy, která přímo navazuje na hořící budovu. SaP byly nasazeny z boční strany budovy, kde byly vytvořeny proudy C ze střechy nové budovy a další proudy vnitřkem haly.
Úsek č. 3 – jižní strana objektu:
Z jižní strany objektu byly vedeny proudy C směrem do vnitřku haly i na střechu objektu. Zároveň zde byly použity motorové a rozbrušovací pily k vytvoření otvorů do střechy pro důkladné hašení.
Úsek č. 4 – západní strana objektu:
Na západní straně byla k hašení hořící haly využita výšková technika AP 54 a z úseku č. 1 se přesunul AZ 32. Zároveň byl natažen jeden C proud ze severní části objektu od jednotky SDH obce Police nad Metují.

Likvidační práce
Během nočních hodin z 6. na 7. května 2020 byla na místě požáru místní jednotka SDH obce Police nad Metují, která průběžně dohašovala ohniska uvnitř haly, aby zabránila dalšímu rozhoření. Následující den pokračovalo celkové ohledání požářiště. VZ byla také povolána opět jednotka stanice Náchod z Velkého Poříčí, aby provedla dohašení ohnisek požáru. Dne 7. května 2020 byla ve 13.29 hodin nahlášena VZ likvidace události a místo zásahu předáno majiteli objektu. Ještě následující den 8. května 2020 vyjela jednotka stanice Náchod na dohašení ohniska malého rozsahu.

Příčina vzniku a následky požáru
Příčina vzniku požáru nebyla doposud vyšetřovateli stanovena. Na místě působili během zásahu příslušníci pro zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP) z ÚO Náchod a ředitelství HZS KHK, na místě pak spolupracovali s vyšetřovateli Policie ČR. Dne 7. května 2020 proběhlo celkové ohledání požářiště, kterého se zúčastnila také vyšetřovací skupina složená z příslušníků oddělení ZPP MV-generálního ředitelství HZS ČR a Technického ústavu požární ochrany. V této fázi vyšetřování šlo především o důkladné ohledání a dokumentaci požářiště. Na místě pracovali vyšetřovatelé s dronem i tzv. sférickou kamerou, pomocí které byly pořízeny 360° snímky prostoru. Vyšetřovatelé se mimo jiné zabývali vyhodnocováním zajištěných materiálů. Zkoumali například záběry z průmyslových kamer, odebrané vzorky z požářiště byly podrobeny expertizám, vyhodnocovala se také dokumentace požární bezpečnosti a probíhaly výslechy svědků. Požár způsobil škodu asi 100 milionů korun, zásahem jednotek PO se podařilo uchránit hodnoty představující asi 300 milionů korun.

Specifika zásahu

Ztížené podmínky zásahu a negativa

• Pozdní ohlášení požáru znamenalo dlouhodobé skryté hoření uvnitř haly, událost byla nahlášena až při viditelném plamenném hoření zvenčí budovy při rozvoji požáru do plného rozsahu.
• Probíhající rekonstrukce haly skladu a celého areálu (současně bez rozdělení do požárních úseků, bez požárních uzávěrů, uvnitř skladovány v dřevěných bednách díly na automobily aj.).
• Velké rozměry střešní konstrukce haly skladu (96 × 56 m), přičemž střecha nebyla pochozí – šedová se světlíky, proto nebylo možné vést zásah ze střechy. Zásah bylo možné vést pouze z vedlejší střechy s využitím výškové techniky.
• Dřevěná trámová střešní konstrukce haly skladu, světlíky z jedné strany byly také dřevěné. Celkově bylo vše kryto plechem, proto do-cházelo k rychlému nekontrolovanému šíření požáru v uzavřeném prostoru. Vysoké teploty uvnitř haly a nebezpečí pádu střešní kon-strukce bránily požárnímu zásahu z vnitřních prostorů haly.
• Docházelo k přerušování dodávky vody hadicovými systémy následkem prořezání hadic padajícími a odletujícími střepy z oken a šedových světlíků.

Pozitiva zásahu

• Vysoké nasazení a výkon všech zasahujících hasičů. Doba práce v dýchacích přístrojích, ale i bez ní, se počítala v řádu hodin, v součtu pak celý den. Na to vše navazovala kontinuální výměna zasahujících hasičů.
• Přes složitost, náročnost a délku zásahu došlo pouze ke dvěma drobným zraněním dobrovolných hasičů.
• I přes velkou spotřebu vzduchu v dýchacích přístrojích se dařilo průběžně doplňovat tlakové lahve se vzduchem.
• Nebylo nutné evakuovat obyvatele v okolí místa požáru, zplodiny z požářiště byly unášeny větrem na volné prostranství.
• Zajištění stravy a nápojů pro zasahující hasiče ze strany majitele zasaženého objektu a následně i ze strany starosty Police nad Metují.

Zásah v číslech

• dvě osoby s lehkým zraněním u členů jednotek SDH obcí,
• nasazeno 71 dýchacích přístrojů,
• plněno 275 tlakových lahví na HZS KHK stanici Náchod a na místě události dalších asi 50,
• poškozeno 43 požárních hadic C, 12 požárních hadic B, 4 proudnice C kombinované,
• hasební látky: 1 200 l pěnidla Sthamex 5%,1 350 600 l vody,
• od nahlášení události do jejího ukončení se prostřídalo na místě zásahu 159 příslušníků HZS ČR a členů jednotek SDH a 57 ks požární techniky.

plk. Ing. David POUČ, por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, ppor. Jaroslav HANZL, HZS Královéhradeckého kraje,
foto archiv HZS Královéhradeckého kraje

Zcela upřímně je třeba si říci, že Evropskou unii (EU) a její členské státy zastihla aktuální pandemie covid-19 nepřipravené a minimálně na začátku šíření tohoto onemocnění v Evropě nebyla reakce z jejich strany dostatečně rychlá a koordinovaná. Důvody, proč tomu tak bylo, jsou částečně pochopitelné a souvisejí s tím, že členské státy dosud něčemu takovému nikdy nečelily a EU v této oblasti nedisponuje pravomocemi, které by jí umožnily patřičným způsobem reagovat.

Je třeba si připomenout, že má EU v oblasti veřejného zdraví jen omezené kompetence vymezené čl. 168 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten uvádí, že EU pouze doplňuje politiku členských států, podněcuje ke spolupráci mezi členskými státy a podporuje jejich činnost. To znamená, že Evropská komise může zajišťovat výměnu osvědčených postupů v boji proti pandemii covid-19 a Evropský parlament a Rada EU pak mohou pobídnout členské státy k přijetí potřebných opatření. Za zdravotní politiku, organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče však mají vždy odpovědnost samotné členské státy.

Současně však nelze opomíjet skutečnost, že v průběhu první vlny pandemie covid-19 panoval mezi jednotlivými členskými státy EU a dalšími mezinárodními organizacemi určitý nesoulad, a to zejména při koordinaci přijímání bezpečnostních opatření a zajišťování potřebného množství zdravotnického materiálu. Rozdílný přístup byl z počátku způsoben nedostatkem informací o detailech šíření a přenosu onemocnění covid-19. Vzhledem k nedostatečnému vymezení kompetencí dotčených aktérů nebyla reakce zprvu dostatečně rychlá a koordinovaná, čímž docházelo k duplicitě či úplné absenci aktivit mezinárodních organizací, zejména Světové zdravotnické organizace, ale i EU.

Trvalo určitý čas, než se přes pracovní orgány EU a příslušné evropské agentury (např. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
 /ECDC/ nebo Evropskou agenturu pro léčivé přípravky) aktivovala součinnost a došlo k posílení vzájemné informovanosti o přijatých opatřeních a řešení praktických dopadů na členské státy v oblasti zdravotnictví, vnitřní bezpečnosti a civilní ochrany.

Následná součinnost zmíněných stran pak vedla k přijetí unijních legislativních dokumentů a množství pokynů a doporučení Evropské komise nebo unijních agentur (např. ECDC nebo Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž), jejichž cílem bylo zajistit koordinovaný přístup celé EU.

Dostávám se tak k hlavnímu sdělení tohoto článku tím, že se EU podílela na řešení první vlny pandemie covid-19 především cestou finanční podpory a ČR (potažmo MV-GŘ HZS ČR) této možnosti využila.

Využití grantové podpory EU na odezvu proti covid-19
Důležitým rozhodnutím, ke kterému došlo na úrovni Rady EU v dubnu 2020, bylo přijetí nařízení (EU) 2020/521 o aktivaci opatření mimořádné podpory (ESI). Na financování výdajů nezbytných pro řešení pandemie covid-19 vymezila EU na období od 1. února 2020 do 31. ledna 2022 částku ve výši 2,7 miliard eur. V rámci tohoto období lze z těchto prostředků financovat například následující opatření: dočasné posílení zdravotnického personálu, rozšíření stávajících zdravotnických zařízení, činnosti na podporu správy rozsáhlého provádění lékařských testů, zřízení dočasných karanténních zařízení, vývoj, výrobu nebo nákup a distribuci zdravotnických produktů atd. 

Kromě uvedených opatření spadajících do působnosti Ministerstva zdravotnictví bylo členským státům z tohoto nástroje také umožněno čerpat finanční prostředky na přepravu zdravotnického materiálu, lékařských týmů a pacientů s onemocněním covid-19. Tato opatření, na které bylo z celkového rozpočtu ESI vyhrazeno 220 miliónů eur, byla v rámci Evropské komise řešena Generálním ředitelstvím pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (DG ECHO), jehož kontaktním místem je v případě ČR operační a informační středisko GŘ HZS ČR.

Před vyhlášením unijní výzvy k podání žádostí pro poskytnutí finanční podpory proběhla prostřednictvím videokonferencí řada jednání, v rámci kterých byly řešeny podmínky a kritéria, na základě kterých byly žádosti členských států Evropskou komisí hodnoceny. Nutno dodat, že se členské státy (včetně ČR) během první vlny pandemie covid-19 potýkaly s nedostatkem roušek a respirátorů a tento zdravotní materiál byl dovážen ze třetích zemí, kde se výskyt onemocnění ještě neprojevil v takové míře jako v Evropě. Z tohoto důvodu byl o čerpání finančních prostředků na přepravu zdravotnického materiálu ze strany členských států enormní zájem, a to i s ohledem na skutečnost, že Evropská komise refundovala až 100 % uznatelných výdajů.

Nakonec bylo dojednáno, že budou finance určené na přepravu zdravotnického materiálu (tj. 150 miliónů eur) mezi zájemce přerozdělovány především podle následujících kritérií: celkový počet obyvatel žádajícího členského státu, celkový počet nakažených obyvatel onemocněním covid-19 a celkový počet úmrtí v důsledku onemocnění covid-19. Další podmínka spočívala v tom, že pro Evropskou komisi bude uznatelná pouze přeprava zdravotnického materiálu, který byl do členského státu dovezen počínaje dnem 24. dubna 2020 nebo později.

V době, kdy se tyto podmínky s Evropskou komisí projednávaly, tak v ČR probíhal od 20. března 2020 několikatýdenní letecký most dodávek zdravotnického materiálu z Číny. Z tohoto důvodu MV-GŘ HZS ČR několikrát na jednáních vystoupilo s tím, že přeprava zdravotnického materiálu by měla být uznatelná od března 2020, kdy se pandemie covid-19 rozšířila do většiny evropských zemí a řada z nich tuto krizi řešila neprodleně. Tento požadavek však nebyl ze strany Evropské komise vyslyšen.

Po dohodě s Ministerstvem vnitra, které letecký most s Čínou finančně zprostředkovalo, MV-GŘ HZS ČR zaslalo v červenci 2020 Evropské komisi žádost o proplacení přepravy ochranných prostředků do ČR i s tím, že část zdravotnického materiálu byla určena pro Slovensko. Vzhledem ke kritériím stanoveným Evropskou komisí omezující uznatelné časové období pomoci se žádost ČR vztahovala z celkového počtu 52 letů na proplacení přepravních výdajů za 15 uskutečněných letů a 3 vlaků s ochrannými pomůckami. Celková požadovaná částka ČR z nástroje ESI byla 8 037 175,25 eur (cca 211 miliónů Kč).

V září 2020 bylo MV-GŘ HZS ČR informováno, že žádost ČR je ze strany Evropské komise považována za uznatelnou. Nicméně, po přerozdělení celkových finančních prostředků ESI na přepravu mezi členskými státy na základě Evropskou komisí stanoveného vzorce (podle výše uvedených kritérii), byla celková požadovaná částka ČR ponížena.

V říjnu 2020 byla podepsána grantová dohoda, ke které ČR dodala Evropské komisi závěrečnou zprávu zahrnující žádost o platbu, faktury a doklady o zaplacení, zprávu o technické realizaci a finanční výkazy.

Dne 7. prosince 2020 obdrželo MV-GŘ HZS ČR od Evropské komise potvrzení, že byla na účet Ministerstva vnitra zaslána částka v celkové výši 3 225 374,91 eur (cca 85 miliónů Kč).

Na obrázku je shrnuto, jak bylo 150 miliónů eur rozděleno mezi členské státy, které požádaly o refundaci nákladů za přepravu zdravotního materiálu. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že ČR zvládla první vlnu pandemie covid-19 bez významnějšího zvýšení počtu úmrtí, tak lze 42,1 % z celkové požadované částky získané od Evropské komise považovat za úspěch.


Aktivity EU v oblasti civilní ochrany
Další aktivity spojené s reakcí Evropské komise a členských států na první vlnu pandemie covid-19 byly prováděny prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus). Je namístě si připomenout, že Mechanismus je stěžejním nástrojem EU, který má sloužit k pomoci státům zasaženým katastrofou v situacích, kdy jsou jejich národní kapacity přetíženy. Za katastrofu jsou považovány i akutní zdravotní mimořádné události v rámci i mimo EU.

Vzhledem k rychlému šíření onemocnění covid-19 a naléhavosti reakce na s ním spojenou krizi v oblasti veřejného zdraví (zejména v Itálii) se Evropská komise a členské státy rozhodly vytvořit v rámci Mechanismu rezervy zahrnující zdravotní vybavení pro jednotky intenzivní péče (ventilátory), osobní ochranné pomůcky (masky pro opakované použití), vakcíny, léky a laboratorní pomůcky.

V rámci expertních jednání se dospělo k závěru, že budou tyto rezervy fyzicky umístěny v jednom nebo několika členských státech. Za nákup vybavení bude odpovídat hostitelský členský stát. Evropská komise bude financovat 90 % pořízených zásob a distribuci vybavení bude řídit středisko Evropské unie pro koordinaci odezvy na mimořádné události.

I na tuto vyhlášenou unijní výzvu reagovalo MV-GŘ HZS ČR v červnu 2020 podáním žádosti o grant s tím, že v případě vytvoření rezerv se zdravotním vybavením na území ČR bude za tento sklad zodpovídat hlavně Správa státních hmotných rezerv (SSHR) a MV-GŘ HZS ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu budou pouze přidružené subjekty. Celková požadovaná částka činila 17 383 142,00 eur (cca 442 miliónů Kč).

V červenci 2020 však bylo SSHR vyrozuměno, že žádost ČR nebyla ze strany Evropské komise schválena. Jako hlavní důvody k zamítnutí žádosti byly uvedeny otázky týkající se expirace výrobků (roušky, rukavice, respirátory, ventilátory apod.) a jejich uplatnění v rámci spotřeby ČR a zajištění logistické dopravy, kterou SSHR nedisponuje. Návrh SSHR na subkontrakci přepravy nebyl ze strany Evropské komise akceptován.

V současné době je celkem šest členských států (Rumunsko, Německo, Dánsko, Řecko, Maďarsko a Švédsko), které s finanční podporou Evropské komise budují rezervu ochranných prostředků a dalšího důležitého lékařského vybavení, jež bude v případě naléhavé potřeby, například pokud by byly národní zdravotní systémy přetíženy pacienty s onemocněním covid-19, distribuovány po celé Evropě.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že byl Mechanismus v průběhu první vlny pandemie covid-19 také využíván v případě repatriací občanů EU ze třetích zemí. Z tohoto nástroje bylo členským státům umožněno čerpat finanční podporu až do výše 75 % nákladů za dopravu.

ČR zajištovala repatriaci občanů prostřednictvím letecké i pozemní dopravy. V případě pozemní dopravy bylo uskutečněno celkem 56 repatriačních svozů z Rakouska, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. ČR celkem zorganizovala 18 repatriačních letů, z nichž 15 bylo refundováno z Mechanismu. Finanční podporu ve výši 77 miliónů Kč získala ČR od Evropské komise zejména proto, že solidárně přepravovala i velký počet občanů jiných členských států.

Celkově první vlna pandemie covid-19 ukázala, že není nezbytné měnit přístup a činnost mezinárodních organizací a přijímat nové mezinárodní nástroje a mechanismy, ale je zapotřebí více zefektivnit a zkoordinovat existující systémy.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor a archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR