Krví ekonomiky jsou finance
s 6
Záchrana řidičů po dopravní nehodě na dálnici D1
s 14
Žhář na Břeclavsku dopaden
s 17
V Moravskoslezském kraji proběhlo školení hasičů-potápěčů
s 18
Podpora HZS Karlovarského kraje odběrovým místům a odběrovým týmům pro testování osob na covid-19
s 22
Rozdíl mezi rouškou a respirátorem aneb co je ochrana dýchacích cest
s 26
Institut ochrany obyvatelstva školí africké záchranáře i v době pandemie
s 30
Senior akademie 2020 v Liberci proběhla netradičně na dálku
s 34

V pondělí 21. září 2020 v 11.38 hodin byla na linku telefonního centra tísňového volání 112 Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JmK) oznámena dopravní nehoda několika automobilů včetně nákladních poblíž motorestu Rohlenka. Později se zjistilo, že jde o 210. kilometr dálnice D1 ve směru z Vyškova do Brna. Prvotní informace hovořily o jedné zaklíněné osobě v nákladním automobilu (NA). V úsecích dálnic na území JmK se každoročně řeší velký počet mimořádných událostí (MU). V posledních letech přibývá zejména na dálnicích komplikovaných způsobů vyprošťování osob po nehodách NA. Tento případ to jen potvrzuje.

Popis situace
Šlo o řetězovou dopravní nehodu dvou tahačů s návěsem, jednoho NA s přívěsem, jednoho NA určeného k odtahování havarovaných vozidel, jednoho osobního automobilu a jednoho dodávkového automobilu. Operační a informační středisko HZS JmK vyslalo k MU jednotky ze stanic HZS JmK Pozořice s CAS 20, Slavkov u Brna s CAS 20, Vyškov s TA-L, Brno-Líšeň s CAS 15 a RZA a Brno-Lidická s CAS 20 a TA-S. První jednotky požární ochrany (PO) ze stanic Slavkov u Brna a Pozořice dorazily na místo zásahu v 11.47 respektive v 11.48 hodin a průzkumem zjistily, že se v kabinách dvou NA nacházejí dva zaklínění řidiči. Jedna z kabin NA byla vlivem silného nárazu utržena a zůstala doslova viset ve výšce asi 3,5 m, navíc byla zaklíněna nestabilním návěsem. Ve druhé kabině NA byl zaklíněný řidič, který narazil do NA prudce brzdícího před ním. Kabina byla nárazem zcela zdeformována. Oba řidiči byli viditelně zranění, ale při vědomí. Na místo zásahu se postupně dostavily všechny vyslané jednotky PO, posádky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) JmK a příslušníci Policie České republiky (PČR). Již během průzkumu bylo zřejmé, že vyprošťování bude velmi náročné a zdlouhavé. Po konzultaci s lékařem ZZS JmK byla určena priorita vyprošťování jednotlivých řidičů. Oba byli při příjezdu hasičů při vědomí a komunikovali. Velitel zásahu (VZ) rozdělil místo události na dva úseky, a to u každého zaklíněného řidiče. Na úseku 1 (zadní náraz) byly nasazeny hned tři sady vyprošťovacího zařízení, a to jak klasické hydraulické, tak i na akumulátorový (AKU) pohon. VZ rozhodl o vytvoření přístupu z boku a zároveň také ze zadní části kabiny. Tam je konstrukčně nejslabší místo a ideální prostor pro vytažení řidiče, pokud to umožní charakter převážejícího nákladu. V tomto případě šlo o balené pelety naskládané na paletách. Náklad byl postupně ručně vyskladněn z prostoru u kabiny. Zajistil se tím prostor pro práci hasičů a mohlo se přistoupit k vyproštění. Přímočarou a okružní AKU pilou se vytvořil vstup za zády řidiče. Po složitém a postupném vyprošťování se z boční strany podařilo řidiči uvolnit větší část těla. Zůstala mu však zaklíněná dolní končetina pod palubní deskou. Na její uvolnění byly nasazeny dva rozpěrné válce, rozpínák a střihač pedálů. Ve 13.36 hodin byl řidič vyproštěn z kabiny přes nákladový prostor na páteřové desce a předán do péče ZZS JmK. To vše probíhalo v extrémních tepelných podmínkách vyhřátého prostoru návěsu po dobu asi 100 minut. VZ proto povolal na místo zásahu dopravní automobil ze stanice Vyškov s dostatečným množstvím ochranných nápojů pro zasahující hasiče.

Na úseku 2 (utržená kabina ve výšce) bylo nutné k MU povolat další speciální techniku pro manipulaci a nadzvednutí nakloněného návěsu, který znemožňoval vyproštění zaklíněného řidiče v kabině ve výšce asi 3,5 m nad vozovkou. VZ proto povolal ve 12.03 hodin na místo vyprošťovací automobil VYA-30 ze stanice Brno-Lidická. Po příjezdu speciální techniky ve 12.22 hodin a po konzultaci s posádkou VYA-30 VZ rozhodl o tom, že se nakloněný návěs zajistí proti pohybu a svisle nadzvedne. Kabina se pak postupně a bezpečně spustila dolů, a tím se umožnilo uvolnění řidiče hydraulickým vyprošťovacím zařízením. Veškeré záchranné práce trvaly na tomto úseku do 14.06 hodin, kdy byl řidič předán do péče ZZS JmK. Během vyprošťování veškerou zdravotní péči o zaklíněné osoby zajišťovaly posádky ZZS JmK. Jednotky PO HZS JmK poskytly řidičům při vyprošťování ochranné brýle a deky. Současně s vyprošťováním řidičů se také řešil únik provozních kapalin z havarovaných automobilů na povrch dálnice. Po vyproštění osob spolupracovala posádka VYA-30 s povolanou specializovanou firmou na komplikovaném vyproštění zaklíněných částí NA. Doba zásahu jednotek PO přesáhla 5 hodin. Zasahovalo celkem 26 hasičů z 5 jednotek HZS JmK s 10 ks požární techniky.

Závěrečné zhodnocení
Je zřejmé, že vyprošťování zaklíněných osob z NA má svá specifika a vyžaduje postupy odlišné od vyprošťování osob z osobních automobilů. Zkušenosti při vyprošťování osob z NA získávají instruktoři vyprošťování u dopravních nehod HZS JmK na společných seminářích a zaměstnáních, které pak předávají kolegům na stanicích. K získání potřebných dovedností a zkušeností u všech hasičů ve výkonu služby však nutně potřebují mít možnost provádět praktický výcvik v reálných podmínkách a na konstrukcích kabin NA. Získat však NA pro výcvik je v současné době velmi obtížné a spíše výjimečné. Vraky nejsou běžně k dispozici, jelikož se často používají na náhradní díly nebo se dále přeprodávají. V současné době si tak příslušníci HZS JmK předávají praktické zkušenosti nabyté zejména při skutečných zásazích, kdy si některé postupy s určitou mírou improvizace ověřují až přímo na místě zásahu.

Specifika zásahu
Pozitiva

• prvotní vyslání dostatečného počtu sil a prostředků,
• k dispozici byly dvě pracovní plošiny pro vyprošťování osob z NA,
• znalost techniky a taktiky při vyprošťování osob z kabin NA,
• nasazení speciální techniky a nářadí – vyprošťovací automobil k zajištění utržené kabiny a okružní pila na kov pro vytvoření otvoru v kabině nákladního automobilu,
• řízení zásahu velitelem čety, který se na místo zásahu dostavil velitelským automobilem a měl tak prostor se věnovat řízení zásahu, ostatní velitelé se soustředili pouze na záchranné práce,
• vyprošťovací nástroje s dostatečnými technickými parametry,
• výborná spolupráce s posádkami ZZS JmK,
• Letecké záchranné služby a PČR.

Negativa

• extrémní fyzická náročnost vyprošťování,
• vysoké tepelné zatížení organismu hasičů při práci v návěsu NA,
• neobvyklá pozice kabiny s druhým zaklíněným řidičem a nutnost dodatečně využít speciální techniku VYA-30,
• nekompatibilita vyprošťovacích sad různých výrobců.
  
  
  ppor. Aleš VLČEK, plk. Ing. Václav KOVÁŘ, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Kurz potápěčů III. stupně každý rok vyhlašuje MV-generální ředitelství HZS ČR pro příslušníky HZS ČR, kteří jsou určeni k používání potápěčských dýchacích přístrojů se stlačeným vzduchem. Absolvováním tohoto kurzu získá hasič-potápěč nejen vědomosti o potápění, ale také praktické zkušenosti v záchranářském a pracovním potápění s přístrojem na stlačený vzduch či dekompresní směs NITROX – EANx.

Ponor v lomu Šífr u Svobodných Heřmanic

Největší přínos u takto vyškolených potápěčů spočívá v oprávnění provádět záchranné a pracovní činnosti v hloubkách i přes 40 metrů, které se nacházejí v prostředí neumožňující přímý výstup k hladině, např. zamrzlé vodní plochy či uzavřené jeskynní prostory. K takovéto situaci, kdy se zvažovalo nasazení skupiny českých potápěčů, došlo například v roce 2018 v Thajsku, kdy v zatopené jeskyni uvízlo 11 chlapců s fotbalovým trenérem. Vlivem přílivové vlny se zvedla hladina vody v jeskyni a přes zatopené chodby se nemohli chlapci s trenérem svépomocí dostat ven. Absolvent tohoto kurzu se mimo jiné může podílet i na pravidelných odborných přípravách potápěčů s odborností I. a II. stupně a pravidelné odborné přípravě potápěčů-uchazečů.

Aby se příslušník HZS ČR mohl kurzu zúčastnit, je zapotřebí splnění několika podmínek, bez nichž by účast na uvedených činnostech nebyla možná:

• lékařské potvrzení, které vypovídá o tom, že je příslušník HZS ČR naprosto zdravý a vhodný k tomu, aby se stal potápěčem,
• potvrzení o absolvování simulovaného sestupu v barokomoře do hloubky 60 metrů,
• dvouletá praxe v záchranářském a pracovním prostředí, která odpovídá kvalifikaci potápěče II. stupně, 
• potvrzení o nejméně 60 hodinách ponorů, přičemž minimálně 15 sestupů musí být do hloubek přes 20 metrů a pět do hloubek přes 30 metrů.

Kurzu, který se konal ve dnech 8. až 12. února 2021 pod záštitou Záchranného útvaru HZS ČR, se zúčastnilo celkem šest instruktorů a devět příslušníků HZS hl. m. Prahy, Pardubického, Jihočeského, Karlovarského a Olomouckého kraje. Všichni zúčastnění se kvůli současné situaci vzniklé z důvodu šíření nákazy koronavirem nechali předem otestovat, aby předešli možnému riziku nákazy sebe i ostatních. O dobrý zdravotní stav všech na místě se pak po celou dobu staral zdravotní personál složený z jednoho technika dekompresní komory a lékaře s atestací na baromedicínu.

„V porovnání s jinými kurzy byl tento specifický především klimatickými podmínkami, kdy byl přístup do jednotlivých lokalit poněkud složitější. Teplota se pohybovala na hranici možnosti potápění (−15 °C), a tak i samotná logistika ponorů byla občas problematická. Kurz byl pomyslně rozdělen na dvě poloviny potápěčů. Na ty zkušenější, kteří si v rámci svých specializací kvalifikaci prolongovali a již věděli, co se od nich očekává. Druhou část tvořili nováčci, kteří do kurzu teprve vstupovali. I pro instruktory je velice důležité tyto rozdíly vnímat, a to z toho důvodu, aby byli na situace, kdy je potřeba být více obezřený, důkladně připraveni,“ uvedl potápěčský instruktor ppor. Oldřich Hauser ze Záchranného útvaru HZS ČR.

Průběh kurzu
V pondělí po příjezdu a splnění všech počátečních organizačních záležitostí následovala teorie spojená s praktickou kontrolou potápěčské výstroje a výzbroje doplněná o vstupní písemný test ověřující dosavadní znalosti kurzistů ucházející se o splnění kvalifikace potápěč
III. stupně. V podvečer se všichni dozvěděli místo plánovaného ponoru, který se konal ve vodní nádrži Slezská Harta.

V úterý brzy ráno se týmy HZS ČR přesunuly na místo určení, kde byly přiděleny jednotlivým instruktorům a rozděleny do potápěčských skupin. Během dne pak všichni absolvovali první plánované ponory pod uzavřenou hladinou včetně potápění ze člunu, které bylo v ten den pomyslnou třešničkou na dortu.

Následující den se místo ponorů změnilo a hasiči-potápěči se přesunuli do zatopeného břidlicového lomu Šífr u Svobodných Heřmanic. V praxi kromě samotného průzkumu a základů mapování uzavřených prostor pod vodou proběhlo vyhledávání předmětů, ztracené vodicí šňůry a zdokonalování se v používání „speleo“ a osobního bubínku. Potápěčské skupiny prověřily také své zkušenosti ve vyzvedání a transportu předmětů s nácvikem V-drillu (Valve drill – práce s ventily). „ Z mého pohledu šlo o jeden z nejlepších kurzů toho zaměření, na kterém jsem byl jako frekventant, a to jak z hlediska organizace, technického zabezpečení, výběru lokalit na potápění, personálního obsazení, tak i ubytování. I když se může zdát, že počasí nebylo potápění zrovna nakloněno (denní teploty se pohybovaly kolem −10 °C), tak osobně jsem naopak velmi rád, že kurz probíhal právě za těchto podmínek. Všichni jsme si důkladně vyzkoušeli fungování v takto extrémních mrazech, kdy běžně vícedenní výcviky u mateřských HZS ČR neprobíhají. Rád bych vyzdvihl plánování a organizaci ponorů, které byly ze strany instruktorů připraveny na jedničku, a také celkové fungování všech zúčastněných potápěčů, čímž byl zabezpečen bezproblémový průběh praktické části kurzu. Za odměnu byl právě poslední ponor, který probíhal v zatopeném Dole Hraničná v křišťálové vodě s teplotou krásných 12 °C,“ dodává absolvent kurzu pprap. Jakub Karvánek z HZS Jihočeského kraje.

Šestý a sedmý ponor (prověřovací zásah pod vodou) proběhl předposlední den pod uzavřenou hladinou v Dole Hraničná v Rychlebských horách. Poprvé se potápěči během kurzu dostali pod hranici 40 metrů a zároveň k tomuto potápění měli možnost využít dekompresní směs NITROX (EANx směs s obsahem 50 % kyslíku). Prostor pro ponor je uměle vytvořený a už jen samotný transport potápěčské techniky nebyl při stávajících teplotách jednoduchý. O to náročnější pak byla i logistická podpora. V tomto ohledu bezesporu mnohem složitější pro přípravu ponoru, záchranu či samotnou organizaci. Ukázala se naprostá profesionalita potápěčských instruktorů, kteří s klidem a rozvahou předávali svěřeným skupinám na místě veškeré potřebné rady a informace ještě před jejich závěrečným ponorem. „ Práce instruktorů není možná na první pohled vidět, avšak pro hladký průběh kurzu je naprosto stěžejní. Jde o hodiny strávené na břehu, na lodi nebo pravidelné plnění potápěčských tlakových lahví trvající vždy do pozdních nočních hodin. Jejich každodenní obětavý přístup a nasazení znamenaly základ pro celkovou pohodu všech,“ doplnil pprap. Jakub Karvánek.

V případě splnění všech uvedených podmínek tak kurzisté úspěšně dokončili povinnou praktickou část, která byla doplněna podle osnov kurzu o teorii skládající se z písemného testu, správně vyplněné zprávy o potápěčském zásahu a ústní zkoušky. Celý kurz proběhl podle stanovených metodických postupů, ve kterých si všichni nově kvalifikovaní potápěči III. stupně vyzkoušeli obě pozice, a to jak být dobrým potápěčem i vzorným „parťákem“ na jištění.

„ Při závěrečném brífinku byl celý průběh kurzu hodnocen velice kladně. Musím vyzvednout výbornou dlouhodobou vzájemnou spolupráci mezi instruktory a frekventanty či osobami zabezpečující lékařský dozor, provoz člunu nebo barokomory. Troufám si říct, že tento kurz se řadí mezi špičku v České republice, co se týče organizace specializačních kurzů v rámci HZS ČR," zhodnotil kurz ppor. Oldřich Hause.


por. Mgr. Jana URBANCOVÁ, ppor. Oldřich HAUSER, Záchranný útvar HZS ČR, foto por. Mgr. Jana URBANCOVÁ

HZS Karlovarského kraje v rámci zdolávání epidemie koronaviru významným způsobem podporuje poskytovatele zdravotnické péče. Pomoc je poskytována již od vyhlášení prvního nouzového stavu na území České republiky v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve čtvrtek 12. března 2020 a mění se jen její zaměření s ohledem na postupně vznikající potřeby v oblasti zdravotnictví. Příslušníci HZS Karlovarského kraje se dosud aktivně zapojili do provádění odběrů, poskytování zdravotnické péče v nemocnicích, zprovoznění a logistické podpory očkovacích center. Tento článek se zaměřuje na oblast podpory organizace a činnosti odběrových míst a testování v širším pohledu.

Pracovníci Krajského call centra v budově ředitelství HZS KVK

Od vytápění stanů přes mobilní odběrové týmy až k veřejnému online rezervačnímu systému
Stacionární odběrová místa (SOM) typu drive-in byla od začátku epidemie zřizována v areálech nemocnic, které se však potýkaly s nedostatkem vybavení i personálu. Krizový štáb Karlovar¬ského kraje (KŠ KVK) proto požádal HZS Karlovarského kraje (HZS KVK) o poskytnutí pomoci při zajišťování odběrů v personální, materiální i organizační oblasti v rozsahu odpovídajícím aktuální epidemiologické situaci. Konkrétně HZS KVK průběžně poskytuje materiál pro výstavbu a provoz SOM, příslušníky pro vedení nezbytné administrativy i zdravotníky pro provádění odběrů a v neposlední řadě zřídil a provozuje Krajské call centrum a odpovídá za vývoj a provoz online Rezervačního systému pro testování na covid-19 Karlovarského kraje (RS). Důležitá je i jeho role koordinátora plánování kapacit jednotlivých SOM.

Materiál pro výstavbu a provoz SOM
Již 18. března 2020 HZS KVK poskytl technické vybavení pro výstavbu SOM při Karlovarské krajské nemocnici (KKN) v Karlových Varech a následně i v chebské nemocnici.

Po letním rozvolnění HZS KVK zajistil na konci září 2020 opětovné vybudování pracovišť SOM při nemocnicích v Karlových Varech, Sokolově a Chebu včetně technické a logistické podpory pro bezproblémový provoz těchto míst. Konkrétně se jedná o zajištění vytápění, dovoz pohonných hmot do elektrocentrál a topidel, odstraňování sněhu, stabilizaci přístřešků proti větru i pravidelnou dezinfekci prostor SOM v mimopracovní době. Na každém SOM údržbu, provoz a dezinfekci nepřetržitě zajišťuje šest příslušníků HZS KVK.

Softwarová a administrativní podpora činnosti SOM, krajské hygienické stanice a zdravotnických zařízení
Úprava IS MicroRescue pro účely epidemiologických šetření a online evidenci testovaných osob
HZS KVK nabídl hygienikům a zdravotníkům v Karlovarském kraji úpravu IS MicroRescue, který byl původně vyvinut pro evidenci osob při mimořádných událostech s hromadným postižením osob, pro potřeby epidemiologických šetření osob a jejich trasování. Od 19. března 2020 byl nasazen do provozu ve své době unikátní online nástroj pro evidenci osob dotčených koronavirem a pro sdílení vybraných údajů mezi oprávněnými subjekty, tedy krajskou hygienickou stanicí (KHS), nemocnicemi, SOM a operačními středisky základních složek IZS. Do současné doby prošlo evidencí v IS MicroRescue již více než 100 000 osob, což představuje přibližně třetinu počtu obyvatelstva Karlovarského kraje.

Reservio
S rostoucím počtem indikovaných osob k odběru společně se stále se zvětšující skupinou samoplátců testů na covid-19 v první vlně epidemie zajistil HZS KVK ve spolupráci s Krajským úřadem Karlovarského kraje přizpůsobení komerčního online rezervačního systému Reservio pro potřeby rezervace termínů odběrů pro samoplátce na SOM Karlovy Vary a Cheb. Tato platforma byla využívána k rezervaci termínů na provedení RT-PCR testu od 1. května 2020 do začátku října 2020.

Administrativní výpomoc
Nástup druhé vlny epidemie covidu-19 si nejdříve vyžádal vyčlenění sedmi příslušníků HZS KVK, kteří vypomáhali pracovníkům KHS se zadáváním údajů o šetřených osobách do informačního systému Daktela. S výrazným nárůstem počtu indikovaných osob k odběru pro potvrzení onemocnění covid-19 byli dále vyčleněni čtyři příslušníci HZS KVK, kteří přímo na SOM při nemocnici v Karlových Varech vypomáhali s rezervacemi odběrů a sestavovali denní plány odběrů na základě seznamu osob indikovaných KHS vedeném v IS MicroRescue, jednotlivých e-mailů s údaji o osobách indikovaných k odběru od praktických lékařů, seznamu samoplátců z rezervačního systému Reservio a telefonických objednávek směřovaných na nepřetržitě vyzvánějící mobilní telefon. Příslušníci HZS KVK zde působili až do zprovoznění Krajského call centra pro rezervaci termínů na testování covid-19.

Zřízení Krajského call centra pro rezervaci termínů na testování covid-19
Nepříznivý vývoj epidemiologické situace v České republice vedl na podzim k potřebě skokového navyšování testovacích kapacit SOM i v Karlovarském kraji. KŠ KVK požádal HZS KVK, aby zprovoznil Krajské call centrum pro objednávání indikovaných osob k provedení RT-PCR testu a zahájil vývoj online RS napojeného na centrální informační systémy Ministerstva zdravotnictví. Cílem tohoto řešení bylo vytvoření jednoho místa s aktuálním celkovým přehledem o testovacích kapacitách v kraji, které je tak může efektivně nabídnout zájemcům o test.

Rychlé a úspěšné zprovoznění Krajského call centra bylo možné díky nabídnuté pomoci společnosti Sang Lab – klinická laboratoř, s.r.o., která poskytla a pro potřeby Krajského call centra upravila svůj rezervační systém.

V období od 7. října 2020 do 28. února 2021 se do systému rezervací prostřednictvím call centra zapojilo celkem 12 SOM a mobilní odběrový tým zdravotnické záchranné služby (ZZS), pro které operátoři call centra provedli celkem téměř 60 000 rezervací termínu testu na covid-19. Mimo tyto rezervace pro volající zájemce o test supervizoři call centra denně organizovali hromadné odběry prostřednictvím mobilních týmů v zařízeních sociální péče a věznicích, přičemž se za toto období jednalo celkem o více než 5 500 naplánovaných odběrů metodou RT-PCR, a dále rezervovali termín odběru aktivním voláním téměř 4 000 osobám indikovaným k testu pracovníkem KHS nebo praktickým lékařem.

Na činnosti Krajského call centra se podílí 21 příslušníků HZS KVK, které postupně posílilo 33 zaměstnanců Krajského úřadu Karlovarského kraje. Tak bylo možné zajistit obsluhu call centra 10 operátory každý pracovní den. Po celou dobu činnosti Krajského call centra plní HZS KVK roli správce a technické podpory rezervačního systému a zároveň i roli koordinátora plánování kapacit pro rezervace podle možností jednotlivých SOM a epidemiologické situace v kraji.

Vývoj a provozování online Rezervačního systému na testování covid-19 Karlovarského kraje
Zároveň se zprovozněním Krajského call centra pro rezervaci termínů na testování covid-19 připravil HZS KVK na základě pověření KŠ KVK podklady pro vývoj Krajského online rezervačního systému jako součásti IS MicroRescue. Do návrhu řešení zapracoval poznatky z provozování rezervačního systému na platformě Reservio zkušenosti z používání systému společnosti Sang Lab – klinická laboratoř, s.r.o., i požadavky operátorů Krajského call centra a samotných SOM. Vývoj rezervačního systému musel reagovat na měnící se podmínky zejména s ohledem na zavedení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví umožňujícího dobrovolné antigenní testování veřejnosti. Úpravy IS MicroRescue včetně vývoje rezervačního systému byly financovány z rozpočtu Karlovarského kraje.

Výsledkem společného úsilí HZS KVK, Krajského úřadu Karlovarského kraje a dodavatele řešení firmy Konzulta Brno, a.s., je spuštění online RS od 28. ledna 2021, který je dostupný na adrese www.rezervacekk.cz.

Nový RS slouží standardně veřejnosti k rezervaci termínu metodou POC nebo RT-PCR, umožňuje ovšem provést rezervaci i registrovaným praktickým lékařům, pracovníkům KHS a v neposlední řadě i operátorům call centra. K jeho hlavním přednostem z pohledu běžného uživatele patří přehledná úvodní stránka s grafickým znázorněním volných termínů ve všech zapojených SOM a zasílání potvrzovacích SMS i e-mailů každému uživateli s rekapitulací údajů o rezervaci a možností rezervaci změnit či zrušit prostřednictvím zaslaného odkazu.

Praktičtí lékaři mohou po přihlášení do RS provést rezervaci termínu odběru pro své pacienty, přičemž jim systém umožňuje díky napojení na IS ÚZIS přenést údaje z platné e-Žádanky přímo do formuláře pro rezervaci termínu. K dispozici mají také přehled o termínech rezervací svých pacientů.

Operátoři call centra mají stejná oprávnění jako přihlášení praktičtí lékaři, přičemž ale vidí všechny platné rezervace termínů, které mohou editovat podle požadavků volajících.

RS obsahuje mechanismy pro kontrolu vícenásobných rezervací či zadávání smyšlených osobních a kontaktních údajů a dále i nástroje pro správu odběrových kapacit na základě aktuálních požadavků jednotlivých SOM a pro vytváření seznamu rezervací na daný den. Správu RS mají v gesci určení příslušníci HZS KVK a pracovníci SOM.

V současné době se dokončuje vývoj modulu pro sledování statistických údajů o provedených rezervacích a přímé datové propojení se systémem ISIN, které umožní praktickým lékařům kontrolovat výsledek testů u svých pacientů přímo v RS.

Mobilní odběrové týmy HZS KVK
Rostoucí počet indikovaných osob s sebou přinesl nejen potřebu zvyšování testovacích kapacit SOM, ale i větší nároky na mobilní odběrové týmy ZZS Karlovarského kraje. HZS KVK v souladu s Rozkazem generálního ředitele HZS ČR č. 40/2020 ze dne 16. října 2020 sestavil a vybavil mobilní odběrový tým (MOT). ZZS požádala 23. října 2020 o nasazení MOT k zajišťování jednotlivých odběrů u imobilních pacientů a hromadných odběrů v zařízeních sociální péče, věznicích apod. Poprvé byl MOT nasazen dne 26. října 2020 a za celkem 31 dní svého působení provedl více než 750 odběrů a najel při tom v rámci Karlovarského kraje přes 7 100 km. Od 7. prosince 2020 byl MOT na základě žádosti KKN poskytnut k výpomoci na SOM při nemocnici Karlovy Vary, kde působí doposud. Důvodem k této změně byla neutěšená personální situace v samotné KKN a zvýšená potřeba testování spojená se zavedením antigenních testů pro učitele a posléze pro všechny občany. MOT byl v této době vyslán i na hraniční přechod v Pomezí nad Ohří, kde 25. a 26. ledna a následně 14. až 17. února 2021 zajišťoval testování pendlerů a dalších osob překračujících státní hranice. Po rozhodnutí vlády ČR o uzavření okresů Sokolov a Cheb a s tím spojených opatření v oblasti provádění antigenních POC testů u velkých zaměstnavatelů požádal HZS KVK o vyslání odřadu k provádění antigenních POC testů u velkých zaměstnavatelů. Příslušníci MOT HZS Středočeského kraje, Pardubického kraje a Kraje Vysočina provedli ve dnech 16. až 26. února 2021 více než 4 000 testů, čímž mimo jiné významným způsobem odlehčili přetíženému odběrovému místu při nemocnici Cheb.

Výpomoc na covidových a necovidových odděleních nemocnic
Jako nepřímou podporu činnosti SOM lze chápat i činnost příslušníků HZS KVK v nemocnicích. V závislosti na aktuálních potřebách nemocnic Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Mariánské Lázně slouží od 16. října 2020 doposud až čtyři příslušníci HZS KVK denně ve 12hodinových směnách jako pomocný zdravotnický personál na covidových a necovidových odděleních těchto nemocnic. Další dva příslušníci HZS KVK s odborností zdravotnický záchranář sloužili do konce ledna 2021 na urgentním příjmu nemoc¬nice Karlovy Vary. Celkově je do výpomoci ve zdravotnických zařízeních přímo zapojeno 72 příslušníků HZS KVK.

Závěr
V Karlovarském kraji bylo od začátku pandemie otestováno již více než 100 000 občanů. To klade obrovské nároky na personál zdravotnických zařízení, která jednotlivá SOM zřizují. Vzhledem k nedostatku personálu v nemocnicích bylo rozhodnutí o jejich masivní podpoře ze strany HZS KVK logické a správné. Celkem se do této činnosti zapojilo již více než 100 příslušníků a zaměstnanců ze všech stanic i ředitelství HZS KVK, což představuje čtvrtinu všech pracovníků tohoto sboru. Vedle podpory SOM a zdravotnických zařízení plní HZS KVK i řadu dalších úkolů. Příslušníci HZS KVK odbavili téměř 8 500 dotazů občanů na Informační lince IZS v turbulentních podmínkách měnících se krizových a mimořádných opatření během první vlny epidemie, prověřené technické řešení pracoviště infolinky i praxi operátora využili při zprovoznění Krajského call centra, při zajišťování distribuce osobních ochranných prostředků najeli téměř 25 000 km, prováděli dezinfekci vnitřních prostor nemocnic, škol, mateřských škol a dalších zařízení. HZS KVK poskytoval materiální podporu činnosti Policie České republiky a Armády České republiky a v poslední době i pomoc Karlovarskému kraji při hromadných převozech těl zemřelých do krematorií v jiných regionech.

I přes rozsah výše uvedených mimořádných úkolů HZS KVK zajišťuje po celou dobu trvání epidemie covidu-19 akceschopnost stanic a výkon státní správy v oblasti požární ochrany, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. To by samozřejmě nebylo možné bez osobního nasazení všech zúčastněných a tisíců hodin odpracovaných nad rámec běžné pracovní doby. •
 

plk. Ing. Miroslav LUKEŠ, por. Mgr. Nela ŠTĚŘÍKOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Školení zahraničních specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických látek tvoří tradiční pilíř výcvikových akcí Institutu ochrany obyvatelstva (IOO). Aktivity se většinou pořádají pod hlavičkou mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), se kterou IOO spolupracuje již od roku 1999. Ačkoli v březnu 2020 zastavila pandemie covidu-19 cestování mezi kontinenty, a tím pádem zrušila veškeré „face-to-face“ výcviky, IOO v loňském roce vyškolil prostřednictvím online kurzů rekordní počet mezinárodních expertů.



Vlivem koronavirové pandemie byl rok 2020 rokem změn. První pololetí roku 2020 bylo obdobím, kdy všechny organizace zjišťovaly jiné možnosti spolupráce než formou osobních setkání a hromadného cestování. V létě 2020 již měla většina institucí nastavené virtuální prostředí, které bylo nejvhodnější pro komunikaci v online módu. V létě OPCW požádala IOO o zorganizování kurzu na téma „Vyhodnocení chemické situace“. Žádosti IOO vyhověl, protože toto téma pravidelně vyučuje v rámci praktických výcviků. Bylo však nutné adaptovat se na nový typ online výuky, naučit se vyučovat s využitím komunikační platformy MS Teams, přes kterou výcviky OPCW probíhají, a pracovat s posluchači OPCW systémem „Talent Soft“. Pro absolvování výcviku je vždy nutné splnit určité podmínky, což většinou znamená složit zkoušku či splnit podmínky testu. Vytváření a vyhodnocování testů portálem „sli.do“ bylo proto další novou platformou, kterou IOO ve virtuálním online světě využil.

Po mnoha diskuzích a dlouhodobé přípravě byla sestavena konečná podoba výukových online akcí, které tak mohly na podzim 2020 začít. OPCW společně s IOO zorganizovala od října do prosince čtyři online výcviky, kdy čeští odborníci učili africké záchranáře doslova napříč Afrikou, a to jak ze severu na jih, tak z východu na západ. Každá akce se účelem a pojetím lišila, konkrétně jsou výcviky stručně popsané na následujících řádcích.

1. Výcvik informačních systémů WISER pro státy Východoafrického společenství EAC
(Online Basic Training Course on Wireless Information System for Emergency Responders /WISER/ and the Emergency Response Guidebook /ERG/ for First Responders in EAC Partner States).

• Náplň výcviku: výuka byla zaměřena na řešení chemické události s únikem nebezpečné látky prostřednictvím vyhodnocovacích systémů WISER (Wireless Information System for Emergency Responders) a ERG (Emergency Response Guidebook). Logické sestavení kurzu od základních informací o vlastnostech chemických látek přes vysvětlení vyhodnocovacích systémů až po praktické scénáře, které museli posluchači zvládnout na závěr výcviku, vedlo k úspěchu akce. Čeští lektoři se během přípravy prezentací a scénářů zaměřili na chemické události, které se mohou přihodit v Africe. Byly vytipovány potenciální typy havárií, scénáře byly umístěny do lokalit, kde se skutečně v Africe přepravují nebo vyrábějí chemické produkty. Vzorový scénář vysvětlil havárii v české chemičce, součástí prezentace byla i videoukázka řešení události ze zásahu, kdy podnikoví hasiči trénovali reakci na událost s únikem chemické látky. Díky autentičnosti prezentovaných scénářů a jejich názornému řešení aplikací WISER byly online lekce pochopitelné a výcvik  velmi dobře hodnotili jak samotní účastníci, tak i pozorovatelé z celého světa.
• Počet účastníků: 14 z východní Afriky (Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda) a 26 pozorovatelů (Kamerun, Pobřeží slonoviny, Etiopie, Guinea-Bissau, Maroko, Nigérie, Jihoafrická republika, Súdán, Zambie, pracovníci OPCW a dalších organizací).

2. Regionální virtuální table-top výcvik reakce na chemickou událost pro členské státy hospodářského společenství západoafrických států ECOWAS (Online Regional Virtual Table Top Excercise /VTTX/ on Chemical Emergency Respon¬se for ECOWAS States Parties).

• Náplň výcviku: program vypracovali lektoři OPCW, IOO byl zodpovědný za téma „Vyhodnocení chemické situace“ a expert IOO také působil jako konzultant při závěrečné diskuzi. Posluchači dostali několik dní dopředu k nastudování imaginární typ chemické havárie kombinovaný s teroristickým útokem, kterou museli řešit s využitím informačních systémů WISER a JESIP (Joint Emergency Services Inter¬operability Programme). O požadovaných úkolech se diskutovalo v týmech v limitovaném čase, což bylo náročné vzhledem k zrovna se vyskytujícím častým výpadkům datového signálu. Akce samotná byla zajímavá tím, že probíhala bilingválně. Oficiálními jazyky pro západoafrický region jsou totiž buď angličtina, nebo francouzština. Výuka probíhala první den francouzsky nebo anglicky se simultánním překladem do druhého jazyka. Druhý den byli účastníci rozděleni do francouzské či anglické skupiny a týmová práce probíhala odděleně. Závěrečná diskuze obě skupiny opět spojila. Organizace akce byla náročnější, ale výcvik dopadl dobře, jelikož se mohli aktivně zapojit i ti, kteří by jinak ve druhém jazyce spíše tápali.
• Počet účastníků: 32 (Benin, Burkina Faso, Libérie, Mali, Nigérie, Togo).

3. Základní výcvik reakce na chemickou událost pro členské státy mezinárodního úřadu pro rozvoj IGAD
(Online Basic Course on Emergency Response to Chemical Incidents for Member States of the Intergovernmental Authority on Development /IGAD/ Region).

• Náplň výcviku: program byl sestaven na míru regionu IGAD, který zásady chemické bezpečnosti do legislativního systému teprve začíná implementovat a potřebuje získat základní informace o fungování bezpečnostních pravidel ve státní struktuře. Lektoři IOO seznamovali účastníky s integrovaným záchranným systémem České republiky a se zapojením jednotlivých složek do řešení mimořádných situací. Další přednášky českých lektorů o vlastnostech chemických látek a o vyhodnocení jejich účinků prostřednictvím systému WISER jistě regionu pomohou při zlepšování odborných znalostí.
• Počet účastníků: 23 (Etiopie, Súdán, Uganda) a jeden pozorovatel (Keňa).

4. Opakovací výcvik reakce na chemickou událost pro instruktory a experty států Východoafrického společenství EAC
(Online Refresher Course for the Instructors and Experts from States Parties in the East African Community on Chemical Emergency Response, Planning and Management).

• Náplň výcviku: cílem opakovacího výcviku bylo propojit online platformou lektory Východoafrického společenství a umožnit jim vzájemnou komunikaci. Dalším smyslem akce bylo zjistit, zda jsou afričtí instruktoři vůbec schopni sami sebe koordinovat bez pomoci českých či OPCW expertů. Bohužel vzájemná koordinace mezi Afričany nefungovala, organizaci výcviku si proto museli vzít na starost čeští experti. Afričtí kolegové byli rozděleni do jednotlivých skupin a byly jim zadány přesné instrukce. Po konkretizaci úkolů již výcvik probíhal úspěšně, každá skupina si připravila stručnou prezentaci svého tématu (ochranné prostředky, detekce, odběr vzorků a dekontaminace) a společně se diskutovalo o zabezpečení výcviků, které by měly proběhnout v regionálním výcvikovém centru v Ugandě v roce 2021 a 2022. Problémem správné koordinace výcviku africkým lídrem nebyla ani tak jeho neschopnost úkol zvládnout, ale africký systém hodnostního velení, kdy ten, kdo má nejvyšší postavení, musí být prvořadě určen jako velitel, i když jeho schopnosti tomu neodpovídají. Doufejme, že v budoucnu se bude také v Africe přihlížet více ke schopnostem jedince než k jeho postavení.
• Počet účastníků: 12 (Burundi, Keňa, Tanzanie, Uganda).

Různé typy akcí umožnily instruktorům IOO výuku různých témat pro odlišné africké kultury, kdy jedna část Afriky aktivně komunikovala, zatímco komunita jiné části Afriky z ostýchavosti spíše mlčela. Občas měli účastníci problém s připojením, k výuce často používali pouze mobil, na kterém, když zapomněli vypnout kameru, bylo možné online sledovat ruch afrického města. Vzhledem k omezeným možnostem datového připojení probíhaly všechny výukové akce bez větších přestávek a bez pauzy na oběd. Výhodou online spolupráce s africkým regionem bylo podobné časové pásmo, nebylo tak nutné vyučovat v našich nočních hodinách, což by se stalo například při výuce pro jihovýchodní Asii.

Afrika nám byla v minulém roce blízká i vzdálená. Nebylo nutné cestovat mnoho hodin do cílové destinace, stačilo připojení z pohodlí učebny. Na rozdíl od dřívějších let jsme byli v Africe během tří měsíců čtyřikrát a v roce 2021 nás čekají další online výcviky – většinou zaměřené na téma „Vyhodnocení chemické situace“. Během tří měsíců a v celkovém součtu pouze několika pracovních dní jsme vyškolili více než sto afrických záchranářů. I když online výuka nemůže nahradit reálný praktický výcvik a osobní konzultace, je v současnosti jediným možným řešením mezinárodního vzdělávání. Ke všem online akcím se virtuálně připojilo i mnoho pozorovatelů, kteří sledovali výuku a ocenili práci instruktorů IOO. Závěrem za všechny zmíním prosincové poděkování týmu IOO (anglicky Population Protection Institute /PPI/) od speciálního poradce OPCW (Special Advisor on Assistance and Protection) Shawna DeCaluwe: „ All the best to the whole PPI team. Thanks for the superb cooperation this year.” (Přeji všechno nejlepší nejlepší celému PPI týmu. Děkuji za skvělou spolupráci v letošním roce.)


pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv OPCW