Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 6/2021

V červnovém čísle časopisu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR genpor. Ing. Drahoslavem Rybou, který po deseti letech končí ve funkci „nejvýše postaveného hasiče“. Dále si můžete přečíst rozbor požáru, jehož příčinou bylo nabíjení powerbanky. Na letišti ve Všechově u Tábora proběhlo taktické cvičení složek IZS Dálnice 2021. O historii vzniku první organizované České hasičské jednoty pojednává další příspěvek v našem časopisu. Seznámíme vás s výsledky dotazníkového šetření mezi veřejností na téma Prevence a informovanost v oblasti požární ochrany. Víte, jaké činnosti zabezpečuje Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR? 

Nedaleko Roudnice nad Labem v obci Kleneč v době, kdy již platil zákaz nočního vycházení, začal z druhého nadzemního podlaží rodinného domu stoupat hustý dým. Šlo o počáteční druhou fázi požáru, která zůstávala zcela bez povšimnutí. Ve chvíli, kdy začaly požár doprovázet zvuky tříštících se okenních tabulí, byl zpozorován jedinou osobou. Šlo o šestnáctiletého S., který bydlel v domě společně se svou matkou a mladší sestrou.

Požárem zasažená místnost dětského pokoje

V době vzniku požáru však byla jeho matka na návštěvě u příbuzných, kteří žijí v domě vzdáleném jen několik desítek metrů od hořícího domu. Mladší sestra naštěstí také nebyla doma. Když se S. probudil na pohovce umístěné v obývacím pokoji, kde při sledování filmu usnul, zjistil, že je v domě úplná tma a z druhého patra se ozývá hluk. Vystrašený vyběhl na dvůr před rodinný dům, kde byl již všudypřítomný kouř. Když vzhlédl směrem k rodinnému domu, spatřil plameny ve svém dětském pokoji. Doběhl za matkou pro pomoc. První jednotka požární ochrany (PO) HZS Ústeckého kraje ze stanice Roudnice nad Labem dorazila na místo do čtyř minut od nahlášení. Požárem byla v době jejího příjezdu zcela zasažena místnost dětského pokoje ve druhém nadzemním podlaží a také střešní konstrukce rodinného domu. Z informací poskytnutých krajským operačním a informačním střediskem mělo jít o neobydlený objekt, avšak na místě byl prvotním průzkumem zjištěn opak. Rodinný dům byl trvale obýván tříčlennou rodinou. Jednotka PO zkontrolovala hlavní elektrický jistič, který byl již následky požáru shozen. Dále uzavřela přívod plynu. Na pokyn velitele zásahu byl zřízen jeden útočný proud, kterým jednotka PO zasahovala směrem ze dvora rodinného domu. Průzkumná skupina vybavená izolačními dýchacími přístroji a vysokotlakým proudem mezitím postupovala vnitřkem domu. Průzkumem bylo zjištěno, že přízemí domu nebylo požárem zasaženo. Při výstupu po centrálním schodišti domu se výška neutrální roviny nacházela v úrovni podlahy. Po zjištění, že jde o dětské pokoje, z nichž jeden byl zakouřen tak, že v něm bylo vidět pouze na vzdálenost paže, a ve druhém pokoji intenzivně hořelo, byl další průběh zásahu pro hasiče psychicky náročný. Naštěstí se v domě žádní obyvatelé nenacházeli. Při hašení pokoje pohlceného plameny bylo zjištěno, že se požár rozšířil do prostor vedoucích směrem na půdu. Průzkumná skupina se musela kvůli padající střešní krytině stáhnout a dále byl hasební zásah veden pouze z vnějšku objektu. Celkem na místě zasahovalo pět jednotek PO a byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Bohužel nebylo možné z důvodu vzdušného elektrického vedení a jiných rozvodů podél komunikace využít při likvidaci požáru automobilový žebřík. Zasahující museli přistoupit k rozebrání střešní krytiny a hašení půdního prostoru jen za pomoci nastavovacích žebříků.

Po lokalizaci požáru byl již zásah veden vnitřkem domu, kde jednotky prováděly dohašování jednotlivých ohnisek a také rozebírání podlahy v půdním prostoru. Mezitím bylo zahájeno vyšetřování ve spolupráci vyšetřovatele požárů a Policie ČR. Nejprve byla podána svědecká výpověď a informace k události matkou a následně také jejím synem. Z výpovědí bylo zjištěno, že se uvnitř domu v době vzniku požáru a jeho zpozorování nacházel pouze syn. Rodinný dům byl vytápěn pouze kotlem na tuhá paliva, ačkoli byl vybaven také plynovým kotlem. Syn vypověděl, že spal na pohovce umístěné v obývacím pokoji, kde usnul při sledování filmů na mobilním telefonu. Při otázce, zda se v pokoji, který užíval a ve kterém bylo stanoveno svědecké a požární ohnisko, nacházely možné iniciační zdroje, uvedl, že ve svém pokoji nabíjel powerbanku. Prostor jejího umístění a zapojení popsal velmi podrobně. Všechny ostatní spotřebiče (notebook, monitory) byly podle jeho vyjádření vypnuté a nezapojené do elektrických zásuvek. Nabíjející se powerbanka byla umístěna na matraci postele přibližně od čtrnácté hodiny odpolední.

 Na místě byla nejprve pořízena fotodokumentace celého objektu a následně bylo přistoupeno k dynamickému ohledání, které bylo soustředěno do prostoru dětského pokoje. Rozměry místnosti s obdélníkovým půdorysem byly 3 ? 5,25 m s výškou 1,9 m. V pravém bližším rohu směrem od vstupu do pokoje se nacházely dvoje dveře. První směřovaly na toaletu a druhé do prostoru se schodištěm vedoucím do půdního prostoru. Oboje dveře při požáru zcela shořely. Místnost disponovala třemi okenními otvory. V zadním pravém rohu místnosti bylo umístěno lůžko, před ním, kolmo k protilehlé stěně pod oknem psací stůl do tvaru písmene „L“. V místnosti se nacházely dvě elektrické zásuvky 230 V a jeden vypínač osvětlení. Vypínač a jedna elektrická zásuvka, která nebyla obsazena žádným spotřebičem, se nacházely ihned za vstupem do místnosti na levé stěně ve výšce přibližně 150 cm nad betonovou podlahou. Druhá elektrická zásuvka se nacházela na stěně vpravo za vstupními dveřmi, do které byla napojena prodlužovací šnůra se čtyřpólovou koncovou zásuvkou. Další nalezená prodlužovací šnůra nebyla zapojena a vedla z dětského pokoje do nepříliš využívané čtvrté místnosti za schodištěm vedoucím na půdu. Ze schodů vedoucích na půdu zbyly pouze boční nosné prvky, nášlapné schodnice zcela shořely. Toto prostranství při požáru fungovalo jako komín, jelikož jím proudily spaliny a šířil se požár, čímž došlo k zasažení střešní konstrukce a podlah půdního prostoru.

Elektrické vodiče přívodu k elektrické zásuvce a také vodiče prodlužovacího kabelu byly během požáru zcela zbaveny svých izolací, ale podrobným zkoumáním na nich nebyly nalezeny žádné markanty, které by vypovídaly o vzniku elektrické disfunkce. Prodlužovací šňůra byla vedena směrem k trojkřídlému oknu, kde byla po odkrytí vrstev nalezena její koncová část v podobě vnitřní konstrukce čtyřpólové zásuvky. Na kontaktech této zásuvky rovněž nebyly zjištěny žádné zvláštnosti. Na prodlužovací šňůru měla být napojena powerbanka Lenovo MP1060 s kapacitou 10 000 mAh. Přesný typ powerbanky stanovili vlastníci. Vzhledem k úplné degradaci plastové čtyřpólové zásuvky nebyla zjištěna všechna eventuální do ní připojená zařízení. V prostoru kolem prodlužovací zásuvky bylo identifikováno několik zcela shořelých a rozpadlých Cu vodičů slabších průměrů. Systematickým ohledáním bylo dále nalezeno na podlaze místnosti torzo předmětné powerbanky. Její umístění odpovídalo okraji postele, což bylo v souladu s podanými výpověďmi.

Torzo powerbanky bylo bez plastového vnějšího těla. Na podlaze ležel pouze poškozený lithium-polymerový bateriový článek zkráceně Li-pol nebo LiPo a řídicí deska obsahující dva USB konektory pro výstup napětí. Na desce však scházel jeden micro USB konektor jako vstupní pro dobíjení. Bateriový článek vykazoval značné poškození na straně připojené řídicí desky, kde došlo k úplné degradaci materiálů, ze kterých je baterie složena. Šlo o pevný zgelovatělý polymerní elektrolyt (SPE), který je nejčastěji využíván právě v přenosných zařízeních (mobilní telefony, powerbanky, rádiově řízené modely apod.). Typický bateriový článek se skládá z kladné a záporné elektrody, separátoru a elektrolytu.

Mezi hlavní výhody těchto akumulátorů se řadí vysoká kapacita oproti starším typům, nižší hmotnost, minimální samovybíjení, dlouhá životnost nebo teplotní rozsah, při kterém zůstává akumulátor stabilní.

Příčiny vzniku požáru
V úvodu je nutné uvést, že pravděpodobnost vzniku požáru při používání jakýchkoli druhů akumulátorů je velmi malá. Není důvod mít obavy při jejich každodenním používání, ale je na místě dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s nimi. Obecně dochází ke vzniku požáru v důsledku vzájemné interakce mikroskopických kovových částic v akumulátoru, které se soustředí v jedné buňce, kde dochází k vnitřnímu mírnému zkratu. Tímto dochází k rychlému samovybíjení akumulátoru. Zároveň dochází mezi elektrodami k vytvoření proudové cesty, která je doprovázena zvýšením teploty a oslabením izolační vrstvy, což zapříčiní vznik elektrického zkratu. Prvotními příznaky může být nafouklý akumulátor, zvýšená teplota zařízení, linoucí se kouř nebo jen zápach. Jakmile nastane uvnitř zařízení zkrat, je nejčastěji doprovázen rychlým vzplanutím a vyšlehnutím plamene. Jakmile je umístěné zařízení v blízkosti ostatních hořlavých materiálů, je schopné je bez větších potíží zapálit.

Příčinami vzniku elektrického zkratu a následného požáru mohou být:
Výrobní vady zařízení

• Každé zařízení musí splňovat standardy kvality, které zahrnují kontrolní a ochranné prvky elektronických částí. Zařízení by měla mít izolované obvody, které brání vzniku zkratu, regulace teploty, kontrolu přepětí nebo ochranu napájení, která v momentě nabití akumulátoru přeruší proces nabíjení. Při výrobě zařízení však mohou nastat vady, jež mají vliv na bezpečnost zařízení. Mimo jiné se lze na trhu setkat také s výrobky, které tyto prvky ochrany nemusí obsahovat, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku požáru.

Závady akumulátorů

• Zařízení s akumulátory využívají většinou lithium-iontové nebo lithium-polymerové baterie, které se řadí mezi nejdražší součásti spojené s výrobou těchto zařízení. Výrobci ve snaze snížit náklady mohou do zařízení instalovat levnější nebo dokonce recyklované akumulátory, které nemusí být požadované kvality. Kromě toho, že akumulátory nemusejí poskytovat zaručenou kapacitu, mohou představovat bezpečnostní riziko pro vznik požáru.

Nesprávné užívání

• Zařízení jsou náchylná na extrémní podmínky, jako je příliš nízká nebo naopak vysoká teplota prostředí, ve kterém se nacházejí. V letních měsících by nemělo být zařízení ponecháváno v rozpáleném automobilu nebo vystaveno přímému slunečnímu záření. Totéž platí také pro vlhké prostředí či účinky vody. Mezi časté příčiny poškození se řadí pády zařízení na zem při jejich běžném používání, nesprávné zacházení s nimi jako zbytečné přebíjení, nesprávné umístění na hořlavé podložky v době nabíjení, nedostatečný odvod tepla v případě zakrytí apod. Častou příčinou vzniku požáru může být nesprávné skladování při přepravě těchto zařízení v zavazadlech apod. Pokud je zařízení v blízkosti ostrých předmětů, může dojít snadno k poškození akumulátoru. I z těchto důvodů je leteckými společnostmi zakázána přeprava zařízení obsahujících lithiové baterie uvnitř odbavovaných zavazadel, které následně cestují v trupu letadla. Zařízení je však možné přepravovat v příručních zavazadlech na palubě letadla.

Přes uvedený výčet všech možných příčin lze jen stěží stanovit jednu konkrétní. Pokud je zařízení samo o sobě iniciačním zdrojem požáru, dochází k jeho nadměrné degradaci. V případě popisovaného požáru rodinného domu byla ohledáním požářiště psem na vyhledávání akcelerantů hoření vyloučena manipulace s hořlavými kapalinami. Na místě byly prověřeny všechny možné verze příčin vzniku požáru, kdy byly zadokumentovány skutečnosti prokazující pravdivost výpovědí. V zasaženém dětském pokoji požárem bylo pouze jedno zařízení pod napětím, a tím byla právě předmětná powerbanka.


nprap. Mgr. Michal HORNER, HZS Ústeckého kraje, foto autor

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook