Hasičský záchranný sbor České republiky vede nový generální ředitel
s 6
Poděkování za dlouholetou spolupráci
s 8
Pomozte kolegům, kteří se ocitnou v mimořádně tíživé životní situaci
v dusledku živelní katastrofy
s 9
Požární ochrana v lesním hospodářství a letecká hasičská služba v roce 2020
s 10
Lesní požár v Orlických horách
s 12
Výsledky Portugalského a cíle Slovinského předsednictví v radě EU v oblasti civilní ochrany
s 14
Požární nebezpečí skladovaných komodit
s 16
Využívání programu CENTRUM TRÉNING
s 21
Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR – Olomouc
s 26
Hasičský tisk a literatura
s 29
Návštěva hasičů na táboře dětí se spinální svalovou atrofií
s 32
Požární sport
s 34

První místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček dne 19. července 2021 uvedl do funkce nového generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR). Tím se stal generálmajor Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, dosavadní ředitel HZS Moravskoslezského kraje.

Vážený pane generální řediteli, jak vnímáte, že jste se stal po téměř desetiletém působení Vašeho předchůdce gen. por. Ing. Drahoslava Ryby novým generálním ředitelem HZS ČR?
Tuto funkci přijímám s velkou pokorou, ale zároveň je to pro mě osobně i závazek. V této souvislosti bych vás rád ujistil, že na jedné straně chci navázat na kontinuitu předchozích vedení HZS ČR. Nicméně na druhou stranu je nutné říci, že v současné době před námi stojí nemálo úkolů a výzev, do kterých bude nutné, aby se zapojil jeden každý z vás pro jejich úspěšné naplnění.

HZS ČR má zákonem stanové základní poslání a úkoly. Mám na mysli činnost u požárů a jiných mimořádných událostí, činnost prevence a ochrany obyvatelstva, předpokládám, že s ohledem na současnou situaci čeká sbor i mnoho dalších úkolů?
Mimo naši základní činnost vyplývající z právních předpisů nás čekají i nadále úkoly spojené s pandemií covidu-19, jejíž konec je zatím v nedohlednu. Měla by se nás dotknout i revize tzv. plošného pokrytí jednotkami požární ochrany, což do jisté míry souvisí s  přípravou a realizací koncepce rozvoje HZS ČR. Vše uvedené má také návaznost na změny některých právních předpisů, které by měly naši činnost zjednodušit, ale také ji provádět na vyšším stupni bezpečí pro zasahující jednotky.

Přes řadu úkolů a problémů lze jistě konstatovat, že HZS ČR je stabilizovanou a vysoce akceschopnou organizací. Nicméně, co považujete za další priority, na které se bude nutné z hlediska zkvalitňování činnosti sboru zaměřit v nadcházejícím období?
Musíme rovněž vyvinout úsilí v přesvědčení politické reprezentace, že ani v těchto současných obtížných ekonomických podmínkách není prostor pro jakékoli škrty v rozpočtu či v platech, a to nejen pro hasiče profesionální, ale i dobrovolné. Tento úkol je vztažen zejména na management HZS ČR. Naopak pro další rozvoj HZS ČR jako takového potřebujeme financí více, dlouhodobě je podfinancována oblast investic a věcných výdajů. I v oblasti platů musí mít hasiči jistotu, že nedojde a nebude docházet po volbách k „zemětřesení“ v této oblasti, neboť se jedná o jednu ze základních sociálních jistot v naší profesi. Jako pozitivní vlaštovku vnímejme rozhodnutí vlády o navýšení finančních prostředků na vyplácení odměn za pandemii covidu-19. Zasluhujeme si masivní podporu, neboť v krizi, a to se ukázalo nejen v průběhu pandemie covidu-19 či po tornádu na jižní Moravě, se na nás stát, kraje, obce a občané mohou jednoznačně spolehnout.

HZS ČR není samozřejmě jen o profesionálních hasičích.
Velmi důležitá je spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů, jejichž činnost zejména u větších událostí je nezastupitelná. Stejně tak s dalšími sdruženími a spolky na úseku požární ochrany, dalšími složkami integrovaného záchranného systému, ale také s obcemi a kraji.

Je něco, co byste na počátku Vašeho působení ve funkci generálního ředitele HZS ČR řekl hasičům, zaměstnancům sboru, případně našim čtenářům a dalším kolegům?
Přeji nám všem, ať se HZS ČR progresivně rozvíjí a ať máme zabezpečeny materiální, sociální i platové podmínky pro nejlepší výkon naší záslužné činnosti. Vše je v podtextu řečeno v historickém heslu hasičů: „ Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci a vlasti ku prospěchu“. Děkuji mnohým z vás za vyjádření podpory po mém jmenování ať již cestou přímou, či na sociálních sítích. S mnohými z vás se jistě setkám na vašich stanicích, na místech vašeho působení, či přímo u mimořádných událostí, abych tak měl možnost lépe poznat úroveň vaší práce v jednotlivých krajích, či na vašich pracovištích.

Pane generální řediteli, děkuji Vám za rozhovor a dovolte mi připojit se ke slovům ministra vnitra Jana Hamáčka a popřát Vám, abyste navázal na své velmi úspěšné působení v Moravskoslezském kraji. Věříme, že pod Vaším vedením se celý HZS ČR posune opět významně dopředu, aby dokázal ještě lépe zajišťovat bezpečí našich obyvatel.

 
plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto MV-generální ředitelství HZS ČR

U požáru lesního porostu ve Sněžném v Orlických horách zasahovalo 11. května 2021 v odpoledních hodinách 20 jednotek požární ochrany, z důvodu zasažení velké plochy a počtu nasazení jednotek byl v průběhu vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Do likvidace lesního požáru byly zapojeny i polské jednotky hasičů podle vzájemné smlouvy o spolupráci. Požár si odhadem vyžádal škodu zejména na lesním porostu ve výši asi 100 000 korun.

Nezajištěné pálení porostu stálo za jedním z velkých letošních požárů v lesním prostředí v Královéhradeckém kraji. Operační a informační středisko (KOPIS) HZS Královéhradeckého kraje (KHK) přijalo 11. května 2021 ve 13.35 hodin hlášení o podezření na požár v zalesněné oblasti v katastru obce Sněžné, okres Rychnov nad Kněžnou.

Sloužící operační důstojník vyslal na místo v prvním sledu jednotky hasičů z 2. stupně požárního poplachu, postupně došlo k navýšení na 3. a zvláštní stupeň. Shodou okolností v tu samou chvíli zasahovaly další jednotky požární ochrany nedaleko místa požáru, a to přibližně ve vzdálenosti jednoho kilometru, kde likvidovaly lesní požár v katastru obce Sedloňov.

Průběh zásahu
Po příjezdu na místo události v katastru obce Sněžné byl průzkumem zjištěn intenzivní rozvoj požáru v příkré stráni na ploše asi 200 × 150 m. Požár se navíc vlivem silného větru velmi rychle šířil do tří stran. Z vrchní strany bylo požářiště ohraničeno lesní cestou, která zůstala zprvu uchráněna. Zejména kvůli sálavému teplu a klimatickým podmínkám však hrozilo bezprostřední ohrožení lesního porostu, na který navazovala další část lesa.

Postupně velitel zásahu (VZ) prostřednictvím KOPIS povolal na místo události další síly a prostředky (SaP), dále pak požádal o vyslání letecké techniky a zároveň organizoval přeskupení techniky z místa předchozí události (požár v obci Sedloňov).

V průběhu hasebních prací byla rovněž zahájena příprava dopravního vedení v délce asi 300 m. Na toto vedení byly postupně umístěny čtyři rozdělovače, ze kterých zahájily jednotky zásah 11 proudy C. Během přípravy dopravního vedení se bohužel naplnily původní předpoklady a došlo k prudkému rozvoji požáru. V asi pětiminutových intervalech docházelo k rychlému zahoření v prostoru asi 40 × 15 m. Po intenzivním odhoření materiálu došlo k utlumení požáru, ale pouze do okamžiku, kdy se dostatečně naakumulovalo teplo v pásmu přípravy a jev s intenzivním hořením podporovaný silným větrem se opakoval. Plameny vlivem pozůstatků těžby a houštin na obou stranách paseky dosahovaly výšky až 15 m, až do této úrovně byly plamenným hořením poškozeny i starší vzrostlé stromy. Z potvrzených dvou letadel určených k hašení lesních požárů nakonec žádné v důsledku vývoje požáru zasahovat nemuselo. Díky intenzivnímu nasazení pozemních jednotek a potenciální době doletu neměl tento fakt negativní vliv na likvidaci požáru ani výši škody. Lokalizaci požáru ohlásil VZ ve 14.50 hodin, následovalo dohašování jednotlivých ohnisek. Likvidaci požáru oznámil na KOPIS VZ asi v 17.20 hodin.

Specifika zásahu
Zejména vlivem klimatických podmínek a z důvodu náročného a špatně přístupného terénu se zasahující hasiči rychle vyčerpali a unavili, proto byli v místě nasazení často střídáni.

Jako velmi přínosná pro zdolání lesního požáru se jeví doprava technického materiálu pomocí terénní čtyřkolky Policie ČR a Horské služby. Čtyřkolky s přívěsy zajišťovaly jak dovoz materiálu na místo požářiště, tak odvoz a likvidaci hadicových vedení. Jako efektivní se potvrdilo nasazení přenosné motorové stříkačky s výkonem 1 500 l/min při tlaku 1 MPa pro plnění cisternových automobilových stříkaček. K této činnosti se využívalo i plovoucí čerpadlo s výkonem 1 200 l/min při tlaku 0,2 MPa, ale s výrazně menším efektem. Na místě čerpacího stanoviště bylo následně zřízeno i centrální praní hadic za využití elektromechanické pračky.

Díky velmi dobré spolupráci VZ s KOPIS bylo na místo včas povoláno dostatečné množství SaP, jejichž nasazení zamezilo dalšímu možnému šíření požáru. Také tím, že docházelo ke střídání hasičů obsluhujících útočné proudy, bylo možné velmi rychle požár lokalizovat a i vzhledem k nepřístupnému terénu rychle zlikvidovat.

Vyšetřovatel požárů HZS Královéhradeckého kraje stanovil výši škody předběžně asi na 100 000 korun. Příčinou vzniku události bylo nezajištěné pálení klestu.

Shrnutí
Celková plocha lesního požáru činila v konečné fázi asi 200 × 300 m, přičemž na likvidaci požáru se na místě podílelo 17 jednotek požární ochrany, další tři jednotky byly původně vyčleněny k plnění letadel na letišti v Novém Městě nad Metují. Likvidace požáru se účastnili hasiči Královéhradeckého kraje ze stanic Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Dobruška, dále jednotky SDH obcí Olešnice v Orlických horách, Nového Města nad Metují, Nového Hrádku, Deštného v Orlických horách, Dobrého, Slavoňova, Kostelce nad Orlicí, Solnice, Vamberka, Dobrušky, Bohdašína, Třebechovic pod Orebem, Náchoda a Velké Jesenice. Na pomoc v rámci mezinárodní spolupráce dorazili polští hasiči z gminy Lewin Klodzki a Duszniki Zdrój. S likvidací požáru na místě za pomoci terénní techniky vypomohla Policie ČR z obvodního oddělení v Dobrušce a Horská služba Orlické hory ze základny v Deštném v Orlických horách.


npor. Vít KLOUČEK, DiS., por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, foto Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje

Ve čtvrtek 1. července 2021 předalo Portugalsko pomyslnou štafetu v podobě předsednictví Rady EU do rukou Slovinska, které tímto šestiměsíčním obdobím završí pracovní program předsednického tria Německo-Portugalsko-Slovinsko. Následující řádky vás seznámí s výsledky uplynulého portugalského předsednictví (PT PRES) a také s prioritami a cíli slovinského předsednictví (SI PRES).

Portugalské předsednictví
Kvůli nepříznivé situaci způsobené šířením nákazy onemocnění covidu-19 nebylo možné realizovat jednání za „fyzické“ přítomnosti zástupců členských států, orgánů Evropské unie (EU) a ostatních zainteresovaných institucí. PT PRES však organizovalo předsednická jednání formou videokonferencí, které poskytly téměř plnohodnotnou náhradu standardním jednáním a zajistily další posuny v oblasti civilní ochrany (CO). Tato forma jednání bohužel značně omezila možnost zástupců jednotlivých členských států projednávat dané problematiky nejen oficiálně, ale také při tzv. zákulisních debatách. Ty za běžných podmínek velice napomáhají k tomu, aby měly státy na oficiálním jednání předem ujednanou podporu ostatních, posílily tím svou pozici a uplatnily připomínky vůči Evropské komisi a snáze prosadily své zájmy.

V rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o Mechanismu CO Unie, které v důsledku závažných mimořádných událostí posledních let prochází opakovanou transformací, došlo k zásadním změnám. Ve středu 26. května 2021 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2021/836, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o Mechanismu CO Unie. Hlavní změna spočívá v rozšíření kapacit rescEU (společná evropská rezerva kapacit pro případy, kdy vnitrostátní síly a prostředky a kapacity Evropského souboru CO nestačí k účinné odezvě na mimořádnou událost) tak, aby do nich byly zařazeny i zásoby lékařských prostředků (vakcíny a terapeutika), zdravotnického vybavení pro intenzivní péči, osobních ochranných prostředků a laboratorního vybavení za účelem poskytnutí odezvy na vážné přeshraniční zdravotní hrozby uvnitř EU i mimo ni. V průběhu PT PRES také došlo k přijetí prováděcího rozhodnutí o zařazení kapacit v oblasti chemických, biologických, radiologických a nukleárních mimořádných událostí do kapacit rescEU.

Rozvoj zaznamenala během PT PRES také Znalostní síť CO Unie, a to zejména v rámci definování jejího účelu a struktury. Tato síť byla vytvořena díky revizi Mechanismu CO Unie v roce 2019 a má za cíl spojovat odborníky a organizace z oblasti CO, sdílet zkušenosti a zvyšovat tím znalosti, které jsou nezbytné pro odezvu na katastrofy. V současné době se síť skládá z výkonného výboru, jehož cílem je síť dotvořit a dovést ji do fáze, kdy bude připravena k uvedení do plného provozu, dále ze sekretariátu pro podporu výboru a ze dvou hlavních pilířů. Prvním z nich je pilíř pro vývoj kapacit, který má za cíl posílit individuální i kolektivní kapacity CO a zvládání rizik pro zlepšení prevence, připravenosti a odezvy na katastrofy (např. cvičení, výměna expertů a programy prevence a připravenosti); druhý vědecký pilíř spojí a podpoří výměnu poznatků mezi vědci, odborníky z praxe a osobami s rozhodovací pravomocí s cílem jejich efektivní spolupráce a aplikace poznatků v rámci řízení rizik katastrof.

Zásadní pozornost byla během PT PRES věnována návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů (Critical Entities Resilience Directive). Jejím cílem je zvýšit odolnost subjektů v členských státech, které jsou základní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností, a to v následujících odvětvích: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančního trhu, zdravotnictví, pitná voda, odpadní voda, digitální infrastruktura, veřejná správa a vesmír. Tento návrh má zcela nahradit směrnici Rady 2008/114/ES o určování a označování evropských kritických infrastruktur, která je zaměřená na ochranu určeného souboru fyzických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by mělo závažné přeshraniční dopady.

Ve dnech 13.–14. dubna 2021 proběhl seminář PT PRES na téma „Rozvoj kapacit a kontinuita činností orgánů CO“, který byl zaměřen zejména na zkušenosti orgánů CO jednotlivých členských států získané v rámci probíhající krize v důsledku nákazy covidu-19. Celkem 110 účastníků z 29 členských států zde sdílelo poznatky z oblasti zvládání dopadů této krize a zachování jejich každodenní provozuschopnosti. Tento seminář prokázal skutečnost, že role CO byla v průběhu pandemie posílena a orgány CO prokázaly odolnost a schopnost čelit různým výzvám.

V pátek 21. května 2021 se konalo již 46. setkání generálních ředitelů pro CO zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Hlavními tématy tohoto setkání byly budoucí vývoj kapacit rescEU, kontinuita činností orgánů CO v průběhu pandemie covidu-19, odezva na katastrofy v rámci Mechanismu CO Unie a efektivní využití finančních prostředků určených pro Mechanismus CO Unie z víceletého finančního rámce pro období 2021–2027.

Průběh PT PRES byl značně ztížen v důsledku omezení plynoucích z pandemie covidu-19, díky tomu se ale projevila flexibilita a přizpůsobivost všech členských států a celkově lze PT PRES považovat v daných podmínkách za úspěšně zvládnuté.

Slovinské předsednictví
Ve čtvrtek 1. července 2021 se Slovinsko již podruhé za sedmnáct let členství v EU ujalo předsednictví v Radě EU. Hlavním heslem SI PRES je „Soudržnost. Odolnost. Evropa“. Priority SI PRES, kterým se budou věnovat jednání pracovní skupiny Rady EU pro CO (PROCIV), jsou rozděleny na čtyři hlavní oblasti. První z nich se zaměřuje na odolnost, obnovu a strategickou autonomii EU. Odolnost členských států by podle Slovinska měla být posílena celkově v oblasti přírodních i člověkem způsobených katastrof, přičemž odezva na tyto katastrofy by měla probíhat efektivněji. Více pozornosti zamýšlí SI PRES věnovat dokončení Znalostní sítě CO EU, která by měla být 7. prosince 2021 uvedena do plného provozu.

Druhou prioritou je Konference o budoucnosti Evropy, která představuje společný závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise naslouchat evropským občanům tak, aby se mohli vyjádřit k budoucnosti Evropy, a to prostřednictvím debat a diskusí vedených právě občany. Za tímto účelem vznikla virtuální platforma a jsou organizovány různé události na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, které umožní Evropanům prezentovat jejich nápady a pomoci tak utvářet naši společnou budoucnost. Třetí prioritní oblastí SI PRES je Unie evropského způsobu života, právní stát a rovnost kritérií pro všechny, čtvrtou prioritou je Důvěryhodná a bezpečná EU, schopná zajištění bezpečnosti a stability v sousedství.

Předsednický seminář, který Slovinsko zaměří na vytváření společného přístupu k vývoji cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám, proběhl ve dnech 7.–8. července 2021, Setkání generálních ředitelů pro CO zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a také kandidátských zemí je naplánováno na 11.–13. října 2021. Vedle těchto standardních předsednických událostí dojde 4.–8. srpna 2021 ke cvičení SIQUAKE, které bude demonstrovat zemětřesení ve střední části Slovinska.

Díky stále se zlepšující situaci v rámci pandemie covidu-19 bude více než polovina jednání probíhat standardní prezenční formou a zástupci jednotlivých členských států, orgánů EU a dalších zainteresovaných subjektů se tedy po dlouhé přestávce setkají a budou mít možnost více projednávat dané problematiky a prosazovat tak své zájmy.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

V devadesátých letech 19. století měla Zemská ústřední hasičská jednota království Českého asi 70 tisíc členů. Vznikla potřeba založit hasičský tisk, aby se informace o činnosti a jiné důležité zprávy mohly dostávat do jednotlivých žup a sborů. Některé předchozí pokusy, jako např. časopis Český hasič vydávaný v Klatovech, splnily sice svůj účel, ale postupně zanikly. Rovněž některé časopisy se věnovaly hasičské tematice, např. Věstník Albrechtický uveřejnil články O povinnostech hasičů ve spolku a navenek nebo Hasič dobrovolník. Jihočeské listy vycházející v Českých Budějovicích zavedly stálou rubriku nazvanou Hlídka hasičská. V roce 1895 byl však založen věstník s názvem Hasičské rozhledy. Např. v roce 1906 byl jeho odpovědným redaktorem a vydavatelem Matěj Mayer v Horažďovicích a tisk obstarávaly knihtiskárny Františka Jaroslava Šafaříka v Přešticích. Šlo o periodikum vydávané jednou za čtrnáct dnů, jehož 24 čísel v tomto ročníku mělo celkem 548 stran.



Jednotlivá čísla byla rozdělena na 14 částí podle obsahu. První část „Články povšechné a odborné“ přinášela zprávy z činnosti sborů. Pro lepší pochopení uvádím namátkově názvy některých článků např. Hasičstvo ve službách vlasti a národa, Hasičská škola v Poděbradech, Památce Husově, Cvičme se žebříky opěracími, Význam dobrovolných hasičů v životě společenském. Ve druhé části s názvem „Z hasičské jednoty zemské“ byly články z činnosti ústředního výboru a jeho komisí, z valné hromady, vyhlášky, pokyny pro správy župní a sborové, nadace Rakousko-Uherských pojišťoven apod. Třetí část nazvaná „Z pohřební pokladny“ už napovídá, že šlo o příspěvky pozůstalým při úmrtí členů. Čtvrtá část měla název „Sdružení dobrovolného hasičstva slovanského“ a přinášela informace ze zahraničí. Pátá část s tajemným názvem „Světozor“ obsahovala zejména přehled politických událostí doma i v cizině. Šestá část měla název „Hasičský obzor“ a byly to krátké zajímavosti – např. založení hasičského časopisu v Bulharsku, vyslání delegátů na sjezd dobrovolného hasičstva do Krakova, odebírání hasičského tisku, pořádání různých akcí, ocenění činnosti hasičů atd. Sedmá část s názvem „Technický rádce“ podporovala zavádění nových myšlenek a vymožeností do činnosti hasičských sborů. Osmá část pojmenovaná „Rádce v ohledu správním“ obsahovala právní rady při řešení různých problémů. Název „Úvahy literární a kritika“ měla devátá část, která upozorňovala na různé články a tisky týkající se hasičů. Desátá část s názvem „Naše národní daň a výkazy o ní“ uváděla finanční částky vybírané při různých příležitostech na činnosti, které nehradily obce a jména dárců. Název jedenácté části „Výkaz o předplatném Hasičských rozhledů a Sborníku“ vysvětluje i její obsah. Další tajemný název dvanácté části „Zasláno“ skrýval např. různá provolání adresovaná hasičům, oznámení veřejně prospěšných akcí, poděkování za významné činy. Třináctá část „Písemnictví“ upozorňuje na zajímavé romány a literární díla nově vydávaná a poslední čtrnáctá část „Listárna“ odpovídá na dopisy a různé dotazy z hasičských sborů.

Každé číslo je doplněno několika stranami reklam, všechny se však týkají jen výrobců hasičských stříkaček, hadic, armatur, stejnokrojů a dalších věcí pro vybavení hasičských sborů. Je zajímavé, kolik různých výrobců se věnovalo věcem sloužícím hasičským sborům.

Každé vydání mělo jako přílohu Věstník hasičských žup a sborů v království Českém asi o čtyřech stranách. Jejich 24 čísel mělo celkem 116 stran. Pravidelnými rubrikami byly „Z hasičských žup“ a „Z hasičských sborů“. Obsahovaly různé zprávy o konání sjezdů žup, schůzí a valných hromad sborů, o volbě členů výborů, konání různých přednášek a slavností, zprávy z praktické činnosti sborů, konání okrskových cvičení, schvalování částí stejnokrojů a další.

Hasičské rozhledy vycházely 58 let, v pozdějších letech však jejich vydavatelem byl Svaz československého hasičstva. Od roku 1953 byly nahrazeny časopisem Požární ochrana, který v roce 1990 nahradily Hasičské noviny jako tiskový orgán Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Do roku 1960 vycházel též časopis Požární technika. Všechny tyto tituly sloužily jak dobrovolným, tak i profesionálním hasičům. V letech 1962 až 1990 Svaz požární ochrany vydával Knižnici požární ochrany, bylo vydáno na 80 svazků. V roce 1991 se objevuje nový časopis s názvem Hasičská revue (barevný dvouměsíčník, vydávaný nakladatelstvím Fire Edit). Dnes má časopis název Alarm revue.

Ministerstvo vnitra a jeho orgán požární ochrany vydával v letech 1962 až 1968 Zpravodaj pro profesionální pracovníky požární ochrany. Od roku 1968 jej nahradil Technický zpravodaj přejmenovaný v roce 1980 na Zpravodaj požární ochrany. Vycházel do roku 1990. Od roku 1991 byl vydáván odborný časopis 150 Hoří. Od roku 2002 začal vycházet odborný časopis 112, který jako čtvrtletník vycházel po dobu dvou let společně s časopisem 150 Hoří, poté bylo vydávání časopisu 150 Hoří ukončeno. Od 1. ledna 2004 je časopis 112 vydáván jako měsíčník.

Kromě uvedených titulů vydával orgán požární ochrany Ministerstva vnitra od roku 1970 do roku 1979 čtyřikrát ročně Informační zpravodaj, od roku 1989 Aktuality požární ochrany, v letech 1995 a 1996 Informátor požární ochrany. Pro vnitřní potřebu byl v letech 1992 a 1993 vydáván Informační zpravodaj Hlavní správy Sboru PO, který byl v roce 1993 přejmenován na Aktual bulletin. Spolu s Aktual bulletinem speciál vycházel do roku 2000.

Redakce uvedených časopisů pracovala jako součást orgánu požární ochrany Ministerstva vnitra. Vedoucími redaktory byli v letech 1991 až 1995 Jiří Černý, od roku 1996 do června 2001 Mgr. Ludmila Dubová, od července 2001 do 30. dubna 2016 plk. Dr. Jaroslav Vykoukal. V současné době je šéfredaktorkou plk. Mgr. Libuše Chvojková.

Z uvedeného je zřejmé, že hasičský tisk má neuvěřitelnou 125letou tradici. Po celou dobu vykazuje vysokou odbornou úroveň, v současné době oceňovanou samotnými hasiči, ale také osobami pracujícími na různých úsecích spojených s požární ochranou.


JUDr. Zoltán SZASZO, foto archiv redakce