HZS ČR má nového náměstka generálního ředitele HZS ČR pro IZS
a operační řízení
s 6
TORNÁDO 2021 - pomoc postiženým policistům a hasičům ve služebním poměru
s 7
Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR
s 8
Požár skladovací haly
s 10
Zásah na poškozené vodní nádrži ve Stěbořicích
s 14
Rescue Meeting Brno 2021
s 18
Materiální humanitární pomoc Litvě
s 22
Požární nebezpečí skladovaných komodit - 2. část
s 24
Budování hasičských koutků na stanicích HZS Jihočeského kraje
s 28
Pokračuje Český pohár ve dvojboji i Velká cena v požárním útoku
s 20
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 32

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), genmjr. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, uvedl dne
1. srpna 2021 plk. Ing. Petra Ošlejška, Ph.D., do funkce náměstka generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení.


Plukovník Petr Ošlejšek (1975) přichází na generální ředitelství HZS ČR z Olomouckého kraje, kde působil od roku 2010 na pozici náměstka ředitele HZS Olomouckého kraje pro integrovaný záchranný systém a operační řízení. K HZS ČR nastoupil v roce 2000 jako velitel družstva. V minulosti také vedl Územní odbor Prostějov.

Absolvoval řadu vzdělávacích kurzů v oblasti požární ochrany, civilní ochrany a krizového řízení jak v České republice, tak mimo jiné také ve Švédsku a v Německu. Je jedním ze styčných důstojníků HZS ČR s předurčením pro mezinárodní záchranné operace. Účastnil se několika zahraničních misí, například v rámci předání humanitární pomoci Íránu v roce 2019.

V minulosti působil jako instruktor flash­over kontejnerů – výcviková zařízení simulující podmínky zásahu u požárů v uzavřených prostorech. Podílel se na pilotním projektu HZS Olomouckého kraje, který dal vzniknout těmto flashover simulátorům.

Plukovník Petr Ošlejšek je také viceprezidentem České asociace hasičských důstojníků (ČAHD). Toto občanské sdružení bylo založe­no v roce 1996 za účelem vytvoření odborné platformy vedoucích představitelů tehdejších hasičských sborů okresů a měst k prosazení vysoce odborného názoru na požární ochranu ve vztahu k orgánům státní správy i samosprávy, jakož i ve vztahu k vládě ČR a Parlamentu ČR. Aktivita ČAHD je směřována k uznání požární ochrany jako vysoce humanitárního systému pomoci v krizových situacích, který přinese při dané úrovni managementu, organizace, výcviku, legislativy a hasičské výzbroje a zejména lidského potenciálu nejefektivnější, nejprogresivnější a nejekonomičtější výsledky pro zmírnění ztrát a následků na životech a zdraví lidí, na majetku a ekonomice v souvislosti s požáry a jinými mimořádnými událostmi.

plk. Mgr. Rudolf KRAMÁŘ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto MV-generální ředitelství HZS ČR

Na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy (KOPIS HZSP) byl 12. dubna 2021 v 05.40 hodin nahlášen požár odpadu v ulici Modřanská. Po příjezdu na místo a provedení průzkumu se zjistilo, že požár zasáhl větší část skladovací haly a dále se šíří. Hasební zásah si vyžádal nasazení většího počtu jednotek požární ochrany (JPO) a vyhlášení
2. stupně požárního poplachu.



Popis objektu
Areál byl tvořen souborem dvou budov, které na sebe navazovaly a po obvodu budov byly přistavěny další přístěnky a skládky převážně plechových konstrukcí. Dvoupodlažní administrativní budova byla zděná se sedlovou střechou pokrytou plechovou krytinou. V budově probíhala rekonstrukce nebo byla ve značně vybydleném stavu. Skladovací hala převážně ocelové konstrukce se skládaným stěnovým opláštěním a plechovou střešní krytinou sloužila k uložení vybavení hotelů nebo ubytoven, zejména postelí, matrací, skříní, dalšího nábytku a drobné elektroniky z hotelových pokojů. Materiál byl skladován v některých případech do velké výšky.

Průběh zásahu
Na místo zásahu byla vyslána jednotka místně příslušné stanice Praha-Krč. KOPIS HZSP původně vyslal JPO na nahlášený požár odpadu před skladovací halou. Již při jízdě k události bylo při pohledu k místu zřejmé, že půjde o požár většího rozsahu. Po příjezdu bylo jasné, že hala je z větší části zasažena požárem. Ze střech šlehaly plameny a valil se hustý dým. Velitel čety požádal ihned KOPIS HZSP o vyslání dalších jednotek, výškové techniky a většího množství velkokapacitních cisteren. Bylo provedeno bojové rozvinutí z přední části haly a násilný vstup do administrativní budovy. Po příjezdu první vlny posilových jednotek převzal velení zásahu velící důstojník směny B, byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu a bylo rozhodnuto o nasazení přijíždějících JPO. Místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky. Velitel zásahu pověřil technika strojní služby o zajištění kyvadlové dopravy vody, byla zřízena dvě stanoviště. KOPIS HZSP bylo požádáno o zajištění navýšení tlaku do hydrantové sítě přes společnost VEOLIA. Byla stanovena taktika zásahu a nasazení útočných proudů na jednotlivých úsecích. Velitel zásahu rozhodl o zřízení štábu velitele zásahu, do příslušných funkcí jmenoval jednotlivé členy. Skladovací hala byla požárem zasažena z velké části, došlo ke zřícení střechy a k deformaci obvodových stěn.

Hlavním úkolem prvního úseku pod velením velitele čety ze stanice Sokolská (HS-1) bylo nasazení sil a prostředků (SaP) na ochranu administrativní budovy. Zásah byl veden vnitřní zásahovou cestou a pomocí automobilového žebříku na střechu, kam bylo nasazeno vysokotlaké hasicí zařízení Cobra a termokamera. Po zřícení části stropu vedle zasahujících hasičů bylo rozhodnuto o opuštění vnitřní zásahové cesty a dále zásah pokračoval pouze z venku budovy.

Úkolem druhého úseku bylo nasazení útočných proudů do vnitřku haly a ochrana zděné administrativní budovy. Postupně s dalším nasazováním útočných proudů se začala intenzita hoření snižovat a požár se dařilo zatlačovat do vnitřku haly. V době nejvyššího nasazení úsek pracoval na jeden útočný proud B a dva útočné proudy C. Velení úseku měl na starosti velitel čety z místně příslušné stanice Krč (HS-6).

Práce na třetím úseku řídil velitel čety stanice Modřany (HS-11). Jeho hlavním úkolem bylo vytvoření otvorů ze zadní strany skladovací haly, koordinace nasazené výškové techniky na chlazení konstrukcí a ochrana přilehlých staveb na dvoře objektu.

Práce na všech úsecích probíhala v dýchacích přístrojích, proto velitel zásahu povolal protiplynový automobil k zajištění dostatečného množství dýchací techniky.

Ve spolupráci s Policií ČR a Dopravním podnikem hl. m. Prahy byl uzavřen provoz na ulici Modřanská a proveden odklon tramvajových linek číslo 3, 17, 21. Dále Policie ČR prováděla monitoring a informování obyvatel přilehlých městských částí, které byly vystaveny směru šíření kouřové vlečky, rozptylové podmínky nebyly příznivé. Velitel zásahu na místo povolal chemickou službu HZS hl. m. Prahy a v rámci mezikrajové výpomoci Chemickou laboratoř Kamenice HZS SČK pro monitoring kvality ovzduší v nejhůře zasažených městských částech. Výsledkem měření bylo doporučení neotvírat okna a omezit pohyb osob v zasažených oblas­tech Braníku, Modřan a Lhotky. Pro přehlednější monitoring situace byl na místo zásahu vyslán také vrtulník Policie ČR, který přenášel kamerový signál přímo do vozu velitele policie.

Na místo zásahu se dostavili řídící důstojníci kraje plk. Ing. Jiří Hošek a ředitel HZS hl. m. Prahy plk. Ing. Luděk Prudil, kteří byli informováni o situaci na místě zásahu. Dále na místě byli zástupci sdělovacích prostředků, kterým byl vyhrazen prostor pro jejich činnost a podány potřebné informace. Na místo zásahu se dostavil zástupce majitele objektu, který upřesnil situaci objektu a jeho využití. Popsal naplnění skladovací haly a informoval o stavu energií v objektu.

Lokalizace požáru
Po osmé hodině ranní začalo postupné střídání zasahujících JPO, následně v 09.00 hodin proběhlo střídání i na pozici velitele zásahu, velení převzal velící důstojník směny C. Zároveň proběhla výměna velitelů úseků a změna na pozicích štábu velitele zásahu. V 09.23 hodin byla nahlášena lokalizace požáru. Zároveň byly stanoveny úkoly vedoucí k lik­vidaci požáru a částečně obnoven provoz na ulici Modřanská. V 11.20 hodin byl zrušen jeden úsek, došlo k přeskupení sil a prostředků a JPO se soustředily na vyhledávání a likvidaci skrytých ohnisek uvnitř skladovací haly. Pohyb v hale byl složitý, došlo k významné deformaci ocelových konstrukcí a k propadnutí střešní konstrukce na skladovaný materiál. Provoz na komunikaci i tramvajový provoz byl plně obnoven ve 13.30 hodin.

Likvidace požáru
Ve večerních hodinách došlo k předání místa Policii ČR a zástupci majitele objektu. V ranních hodinách 13. dubna 2021 se na místo zásahu dostavil krajský vyšetřovatel za účelem zjistit příčiny vzniku požáru společně s Technickým ústavem požární ochrany a Policií ČR. Jednotka místně příslušné stanice Praha-Krč provedla závěrečný průzkum místa zásahu, zlikvidovala zbytky ohnisek a písemně předala místo zásahu. Ukončení zásahové činnosti bylo na KOPIS nahlášeno 13. dubna 2021 ve 14.06 hodin.

Vyšetřování příčin vzniku požáru
Již v průběhu zásahu na místě pracoval krajský vyšetřovatel zjišťování příčin vzniku požárů. Společně s Policií ČR zahájil prvotní úkony ke zjištění příčiny vzniku požáru. Druhý den vyšetřování pokračovalo za přítomnosti Technického ústavu požární ochrany, který na místo vyšetřování nasadil dron. V současné chvíli je příčina vzniku požáru stále ve vyšetřování ve spolupráci s kriminální policií.

Specifika zásahu
Pozitiva

• vysoké nasazení zasahujících hasičů,
• nedošlo ke zranění zasahujících hasičů,
• efektivní nasazení vysokotlakého hasicího zařízení Cobra,
• povolání Chemické laboratoře Kamenice a vrtulníku Policie ČR,
• výborná spolupráce se složkami IZS – velitel Policie ČR a inspektor ZZS,
• dobrá dostupnost a vydatnost hydrantové sítě.

Negativa

• rychlý rozvoj a šíření požáru,
• zřícení střešní konstrukce haly na skladovaný materiál, složité podmínky pro dohašovací práce,
• členitost objektu, množství přistavěných objektů,
• dodržování protiepidemických opatření v průběhu zásahu.

Shrnutí
Požár se podařilo dostat pod kontrolu za necelé čtyři hodiny od jeho nahlášení. Podařilo se zabránit šíření požáru na okolní budovy v areálu. Během zásahu bylo spotřebováno půl milionu l vody, 480 l pěnidla a bylo nasazeno 51 ks požární techniky.

por. Mgr. Jan HAVRDA, HZS hl.m. Prahy, foto MV-generální ředitelství HZS ČR

Až na čtyři dny se na konci května letošního roku protáhly čerpací, čisticí a monitorovací práce na vodní nádrži „Nový Dvůr“ v katastru obce Stěbořice v okrese Opava. Tento uměle vytvořený vodní zdroj, který se nachází nad stejnojmenným arboretem, slouží mimo jiné také jako zásobárna užitkové vody.



Vlivem velkých dešťových srážek a ucpaného bezpečnostního přelivu došlo v noci z 13. na 14. května 2021 u jmenované nádrže k přelití hráze vodního díla, která tak byla staticky narušena. Majitelem vodního díla je obec Stěbořice. V návaznosti na akutní stav se uskutečnila jednání s Povodím Odry a odbornou firmou na vodní díla, a ty doporučily snížení hladiny o jeden metr. Požadované snížení však nebylo možné operativně provést, protože výpustné potrubí směrem k požeráku bylo zaneseno větvemi a nánosy bahna. Proto požádal starosta obce Stěbořice Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK) o pomoc s přečerpáním zásoby vody z nádrže velkokapacitními čerpadly tak, aby se tlak vody na hráz nádrže uvolnil a zároveň hladina vody byla snížena na požadovanou hloubku. Druhým neméně složitým úkolem mělo být vyčištění výpustného odtokového potrubí, které vede z vodní nádrže hrází dolů tzv. požerák.

S cílem rychlého nasazení a zjištění změny ve vodoteči s názvem „Velká“ byla 26. května krátce před polednem na místo události vyslána jednotka HZS MSK Ostrava-Zábřeh s velkokapacitním čerpadlem Somati a řídícím důstojníkem územního odboru (ŘD ÚO), který po celou dobu zásahu řídil a koordinoval činnost jednotek. S instalací čerpadla a následným monitoringem vodního toku na místě pomáhal druhý výjezd HZS MSK ze stanice Opava společně s jednotkami SDH Opava-Zlatníky a Stěbořice-Jamnice. Ve 13.00 hodin bylo spuštěno čerpání velkokapacitním čerpadlem Somati. Vzhledem k nedostatečnému čerpanému množství však bylo obratem povoláno jako posila ze stanice Ostrava-Zábřeh čerpadlo SSHR. Šlo o mobilní čerpací stanici Sigma s průtokem 400 l/sec. Po instalaci čerpadla byl krátce po 17. hodině zahájen jeho provoz, a to asi na 40 % jeho výkonu. Průtok vody byl operativně zvyšován na základě monitoringu hladiny na vodoteči v Opavě-Jaktaři až do 21.00 hodin, kdy dosáhl hodnoty přibližně 32 m3/min. Sledování hladiny vodního toku bylo v průběhu noci zabezpečeno místními jednotkami SDH. Díky přečerpávání bylo tak dosaženo po sedmé hodině ranní požadovaného snížení hladiny vodní nádrže o 1 m.

V 10.00 hodin 27. května 2021 bylo svoláno jednání zástupců HZS MSK, vodoprávního úřadu, starosty obce Stěbořice, Záchranného útvaru HZS?ČR (ZÚ HZS ČR), Povodí Odry a krizových pracovníků Magistrátu města Opavy. Na schůzce byl dohodnut další postup prací v následujících dnech. Bylo rozhodnuto o pokračování čerpání a snížení hladiny o další metr a povolání skupiny potápěčů ZÚ HZS ČR, kteří se měli pokusit najít výpustné potrubí a pročistit ho.

Nasazení velkokapacitního čerpadla na současném místě již nebylo dále vzhledem k výšce hladiny možné. Po detailnějším průzkumu rybníka a jeho okolí však bylo nalezeno řešení. Z břehu v jižní části rybníka bylo možné vytvořit nájezd do vody a co nejdále od břehu pak vyhloubit „jímku“, do níž by voda z výše položených částí rybníka přitékala. Na místo tak bylo po vzájemné domluvě zástupců HZS MSK a ZÚ HZS ČR povoláno pásové rypadlo CAT 329E. Společně s ním vyjely na místo dvě valníkové Tatry s naloženými panely.

Strojník s rypadlem nejprve odbagroval zeminu z břehu a vytvořil tak sjezd pro přístup k vodní hladině. Postupně pak začal klást jednotlivé panely na bahnité dno rybníka tak, aby si vytvořil pevnou cestu směřující do jeho středu. Po položení desítky panelů najelo rypadlo asi 8 m od břehu a svým přes 10 m dlouhým ramenem s lopatou vyhloubilo v daném místě odtěžením bahna a jílu ze dna rybníka jámu o rozměrech přibližně 5 × 8 × 3 m. Následovalo vytažení panelů z vody a jejich pokládka na vytvořený příjezd k vodě, čímž bylo umožněno pozdější najetí nosiče kontejnerů s mobilní čerpací stanicí až k samotné vodní hladině. Strojník rypadla společně s dalšími příslušníky, kteří mezitím dorazili na místo s hadicemi k mobilní čerpací stanici, položili do vyhloubené jámy mohutné sací vedení s košem. Později byla až přes hráz rybníka natažena čtyři výtlačná vedení o průměru 250 mm a v daném místě zprovozněno velkokapacitní čerpadlo. Na jeho provozu se po celou noc podílelo několik příslušníků HZS MSK a ZÚ HZS ČR. Nasazením obou velkokapacitních čerpadel poklesla do rána hladina o dalších asi 80 cm, čímž došlo k výraznému odlehčení tlaku na narušenou hráz, a také k možnosti nasazení speciální techniky k uvolnění prostoru okolo ucpané výpusti.

Potápěči ZÚ HZS ČR měli tuto činnost jako prioritní od čtvrtečního odpoledne ve spolupráci s HZS MSK stanice Opava a jednotkami SDH Opava-Kylešovice a Stěbořice-Jamnice. Množství usazeného bahna na dně rybníka však výrazně znesnadňovalo práci potápěčů a samotné nalezení přibližné polohy výpusti rybníka bylo značně komplikované. Prvotní pokusy o nalezení výpusti pod vrstvou bahna proběhly za pomoci kanálového „krtka“ a vysokotlaké proudnice. Práce v té době komplikovala také relativně vyšší hladina vody v rybníce, a tak se první den nepodařilo výpusť zcela lokalizovat. Nápovědou byly jen občasné vzduchové bubliny (vytvořené nasazením krtka z vnější strany výpusti) stoupající ode dna.

Následující den, kdy již byla hladina rybníka snížena nasazením mobilní čerpací stanice, se potápěčům také za pomoci podvodního agregátu podařilo blíže lokalizovat pravděpodobné umístění ústí výpusti. Na řadu pak přišel kráčející bagr Povodí Odry tzv. Menzi Muck. Jeho strojník dokázal na základě informací od potápěčů odtěžit nánosy bahna a kolem 17.00 hodin se tak podařilo uvolnit výpusť a obnovit přirozený odtok vody přes tzv. požerák nádrže.

Vlivem toho bylo umožněno redukovat nasazené síly a prostředky a došlo ke stažení velkokapacitního čerpadla Sigma i veškeré techniky ZÚ HZS ČR, včetně skupiny potápěčů. Na místě bylo stále nasazeno čerpadlo Somati a o průzkum kolem vodní nádrže se v průběhu noci následně postaraly jednotky SDH Dolní Životice a Velké Heraltice-Sádek.

Na sobotu 29. května 2021 byl plánován výlov vodní nádrže, v níž se stále nacházela více než tuna živých ryb. Na této akci se mimo jiné podílely také jednotky SDH obcí Štáblovice, Jakartovice-Bohdanovice, Mikolajice, Opava-Zlatníky, Otice, Slavkov, Velké Heraltice, Sádek a Stěbořice-Jamnice. Ty rovněž odčerpávaly vodu pomocí kalových a plovoucích čerpadel.

Po ukončení výlovu byl na místě použit opětovně kráčející bagr, jenž se snažil zprovoznit výtokové těleso z vodní nádrže. Kvůli velkému nánosu bahna, které se nepodařilo odtěžit, rozhodl velitel zásahu o proboření části betonového potrubí přibližně ve vzdálenosti 5 m od výpustného objektu a umístění provizorní betonové skruže. Ta nahradila funkci výpustného otvoru. V sobotu v podvečer bylo místo zásahu předáno starostovi obce Stěbořice se stanovením dalších postupů.
 

por. Mgr. Jana URBANCOVÁ, Záchranný útvar HZS ČR, npor. Ing. Zdeněk BĚLÍK, por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv ZÚ HZS ČR a HZS Moravskoslezského kraje

Litevská republika v současné době čelí zvýšenému přílivu nelegálních migrantů překračujících litevsko-běloruskou hranici. Vláda Litevské republiky vyhlásila výjimečný stav v zemi a dne 15. července 2021 požádala o pomoc Evropskou unii. Prostřednictvím aktivovaného Mechanismu civilní ochrany Unie požadovala Litevská republika mezinárodní podporu a pomoc, kterou ji mimo ČR poskytly i další státy, a to Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Švédsko, Chorvatsko, Řecko, Polsko, Rakousko, Slovinsko a Finsko.



Na základě rozhodnutí ministra vnitra České republiky byla Litevské republice poskytnuta materiální humanitární pomoc ve formě 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, po 500 dek a spacích pytlů a 20 topidel do stanů. Celková hodnota daru byla téměř 3,1 milionů korun. Dar byl předán 24. července 2021 za účasti českého velvyslance Víta Korselta příjemci pomoci Ministerstvu vnitra Litevské republiky (Státní hraniční služba) prostřednictvím českých hasičů, kteří zajistili také transport materiálu. 

Určení materiálu a jeho nakládku zajistilo Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR, které je účelovým zařízením MV-generálního ředitelství HZS ČR, ve skladu ve Zbirohu.

Jednotka MV-generálního ředitelství HZS ČR složená z příslušníků Záchranného útvaru HZS ČR vyjela v pátek 23. července 2021 ze skladu ve Zbirohu a pokračovala za doprovodu polských hasičů přes území tranzitního Polska do cílové destinace Medininkai poblíž litevsko-běloruských hranic, kam kamiony s pomocí přijely v sobotu odpoledne. Z mimořádné služební zahraniční cesty k zajištění transportu a předání materiální humanitární pomoci Litevské republice v souvislosti s řešením migrační krize se hasiči vrátili v pořádku 26. července 2021.

Materiální pomoc pro nově vybudovaný tábor při litevsko-běloruských hranicích je hrazena z migračního programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Stálý program Pomoc na místě spravuje odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

Česko je dále připraveno Litvě pomoci jak finančně, tak materiálně, nebo vysláním svých expertů v rámci evropských agentur Frontex a EASO.
 

pplk. Mgr. Alena HORÁKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto MV-generální ředitelství HZS ČR