Taktické cvičení prověřilo složky IZS na zásah při záchraně osob z lanovky
s 6
Výcvik v Hranické propasti
s 8
Konference IZS - Karlovy Vary
s 12
Cvičení v rámci projektu TERRIFFIC
s 18
Zkušenosti ze zásahů s tematikou ochrany obyvatelstva v Jihomoravském kraji
s 22
V Jihomoravském kraji mají mobilní informační centrum
s 26
Výzva pro chemika
s 30
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 32
Vzpomínka na padlé policisty a hasiče
s 34

MILÍ ČTENÁŘI, ČTENÁŘKY, HASIČI A HASIČKY,

před půl rokem jsem převzal funkci generálního ředitele HZS ČR. Věděl jsem, že doba, ve které sbor přebírám, není a nebude nikterak jednoduchá. Mimo jiné pokračovaly likvidační práce po tornádu na jihu Moravy a samozřejmě také pandemie covidu-19, kdy činnosti s ní spojené byly a jsou pro HZS ČR i nadále velikou výzvou. Nicméně bylo potřeba těmto výzvám čelit, jakož i dalším úkolům, jež každodenně přicházejí k operativnímu řešení.



Celkové hodnocení roku 2021 budeme teprve detailně zpracovávat, nicméně si dovolím shrnout některé konkrétní činnosti, které jsme v průběhu roku vykonávali. Podle předběžné statistiky hasiči v loňském roce vyjeli ke 142 200 emergentním událostem a k 18 591 dalším činnostem, což jsou obdobně vysoká čísla jako v roce 2020, kdy došlo k nárůstu činnosti. Ani v roce 2021 se České republice nevyhnuly velké mimořádné události jako už zmiňované tornádo na jižní Moravě, či srážka vlaků u Domažlic. Naši příslušníci pomáhali také v zahraničí, ať již při hašení požárů v Řecku, nebo při převozu humanitární pomoci do různých zemí. Pokud se podíváme na činnosti v souvislosti s pandemií covidu-19, pak jsme do terénu vyslali 2 156 mobilních odběrových týmů, které provedly 276 396 odběrů. V nemocnicích bylo nasazeno
3 188 příslušníků a 265 členů JSDH obcí. Příslušníci HZS ČR se podíleli i na pomoci krajským hygienickým stanicím s trasováním kontaktů pozitivních osob, celkem bylo zajištěno příslušníky více než 3 000 směn. Nepolevovali jsme ani v rozvozech různého materiálu (ochranné pomůcky, postele do nemocnic, antigenní testy, plicní ventilátory apod.). V roce 2021 proběhlo celkem 13 rozvozů antigenních testů pro školy z centrálních skladů do všech krajů České republiky. Na tomto rozvozu se podílel Záchranný útvar HZS ČR a Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR. Celkem bylo takto distribuováno cca 27,7 mil. ks testů, s jejich distribucí pak následně pomáhaly v řadě případů na úroveň obcí s rozšířenou působností nebo i škol HZS krajů i některé JSDH obcí.  V 2021 řešily jednotky PO v souvislosti s pandemií covidu-19 celkově 14 300 událostí, z toho 10 000 mimořádných událostí a 4 300 ostatních činností. A to vše nad rámec běžné zásahové činnosti, kterou musíme zabezpečovat.

Jsem přesvědčen, že bychom nebyli schopni všechny tyto činnosti splnit, pokud by se nám za stávající pandemické situace nepodařilo velmi rychle a efektivně proočkovat většinu sboru (cca 80 %). Pro naši akceschopnost toto bylo zásadní, neboť ve srovnání s podzimem 2020 jsme vloni v říjnu, v době špičky pandemické vlny, měli mimo službu pouze 40 % příslušníků a zaměstnanců. Očkování vidím jako jednu z cest, jak se zákeřnému viru postavit a neohrozit tak akceschopnost HZS ČR. I proto jsme na podzim 2021 přistoupili ke kampani, která je mířena především do řad příslušníků a zaměstnanců a má o potřebnosti očkování přesvědčit ty, kteří zatím z nejrůznějších důvodů váhají. V zájmu zajištění činnosti HZS ČR byla také velmi intenzivně řešena spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů obcí a vlastní zásahová činnost tak naštěstí nebyla nijak omezena.

Je nutno si otevřeně přiznat, že pandemie covidu-19 jistě není tím jediným, co je potřeba akutně řešit. Po svém nástupu do funkce jsem neprodleně začal řešit deficit v zastaralé technice HZS ČR a potřebu reagovat na nové úkoly, které hasiči plní, zejména tím, že dojde k navýšení početních stavů příslušníků v jednotkách. Potřebu obnovy techniky a navýšení početních stavů je nezbytné promítnout do státního rozpočtu a zároveň hledat cesty, jak posílit vícezdrojové financování HZS ČR.

Mezi základní úkoly, jež stojí před námi, tedy řadím navyšování početních stavů příslušníků HZS ČR v následujících pěti letech se zaměřením na změnu stanic z P1 na P2 a C1 na C2 a s tím souvisejícím doplněním zdravotníků na celkový počet 2 ve směně na každé centrální hasičské stanici. Cílový stav by tak měl být navýšení o 1 542 příslušníků. Konkrétně pro rok 2022 se jedná o navýšení o 300 služebních míst, které již byly vládou systemizovány.

V investiční oblasti rozpočtu jsme dlouhodobě v nelichotivé situaci, kdy vnitřní dluh HZS ČR dosahuje cca 10 mld. Kč vlivem potřeby obměny zastaralé techniky a stavebních investic, a k tomu musíme připočíst dalších 5 mld. Kč dluhu pro JSDH. U stavebních investic jsou základní potřeby nad rámec současného rozpočtu HZS ČR v objemu 3,970 mld. Kč bez drobných stavebních investic a tato situace se bude postupně zhoršovat v případě další nečinnosti. V oblasti strojních investic – pouze obměny základních cisternových automobilových stříkaček a výškové techniky je akutní potřeba profinancovat 5 mld. Kč; další finanční prostředky jsou potřeba na speciální hasičskou techniku, dýchací přístroje, spojení apod. Rozpočet HZS ČR tedy nezbytně potřebuje posílit finanční prostředky na investice minimálně o další 2 mld. Kč s trvalým vlivem do dalších let. Disponibilní úroveň provozních výdajů u HZS ČR po odečtení 85 % prostředků EU projektů a dotační politiky se nyní, po letech poklesu, pohybuje na úrovni 1,386 mld. Kč, což je obdobně jako v roce 2010 (a to bez zohlednění vlivu inflace a objektivního nárůstu cen zboží a služeb). Uvedené desetileté podfinancované období se však negativně projevilo zejména v oblasti oprav a údržby nemovitého majetku a oprav zásahové techniky, ale také ve stárnutí věcných prostředků požární ochrany, stárnutí ochranných prostředků, nedostatku prostředků na servis a dopady do výcviku řidičů. Což na druhé straně znamená, že nezbytně potřebujeme posílit rozpočet ostatních běžných výdajů HZS ČR o dalších 700 mil. Kč s trvalým vlivem do dalších let tak, abychom dokázali postupně eliminovat vnitřní dluh v této oblasti i plnit nové úkoly. Samozřejmě, že mimo státní rozpočet se i nadále budeme snažit efektivně čerpat finance na projekty spolufinancované z Evropské unie, a to ať už z projektu REACT, či IROP 2021-2027.

Mezi další důležité cíle patří zvýšení efektivity krizového řízení spočívající v revizi typových plánů pro zvládání krizových situací, v analýze současných bezpečnostních hrozeb, přípravě na krizové situace a jasném posílení funkce a činnosti krizových orgánů, zejména Ústředního krizového štábu.

S nástupem nové vlády není v současné době zcela zřejmé, jestli nastavené cíle bude možné rea­lizovat, zejména z finančních důvodů. S novým ministrem vnitra jsem se již ale od jeho jmenování do funkce několikrát sešel a budoucí spolupráci vidím optimisticky. Ministr poděkoval hasičům za nasazení v době pandemie, ocenil nasazení hasičů po tornádu na Moravě, informoval o krocích vlády v oblasti přípravy rozpočtu na letošní rok a mzdové problematice a ocenil, že HZS ČR je stabilním sborem s vysokým renomé u široké veřejnosti a jeho snahou bude přesvědčit vládu o potřebnosti sboru pro celou společnost.

Nicméně stojíme na prahu nového roku, a tak mi dovolte, abych vám všem vyjádřil své poděkování za vaši práci, za vše, co jste udělali pro HZS ČR, pro hasiče a pro občany ČR. Nemusím zdůrazňovat, že rok 2021 byl náročný pro každého z nás, a v tuto chvíli je zřejmé, že i v letošním roce nás čeká řada výzev, se kterými se budeme muset vyrovnat.

Můj velký dík proto patří vám všem příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR, ale i všem dobro­volným hasičům. Děkuji také vašim rodinám a blízkým za jejich podporu, bez níž bychom mohli jen obtížně vykonávat naši práci. Po celý rok 2022 přeji nám všem hlavně pevné zdraví, dostatek optimismu a víry, že se vše v dobré obrátí.

genmjr. Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D., MBA, generální ředitel HZS ČR, foto archiv redakce

Dva dny dělil ostrý zásah od toho cvičeného. Dne 2. listopadu 2021, dva dny po nešťastném pádu kabinky lanové dráhy vedoucí na Ještěd v Libereckém kraji, se uskutečnilo taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému Královéhradeckého kraje, které mělo prověřit jejich připravenost pro případ záchrany osob při poškození sedačkové lanové dráhy. Cvičení bylo dlouhodobě připravované a plánované, ve světle zásahu složek IZS při záchraně osob z ještědské lanovky se pak ukázalo také jako velmi účelné. V našich podmínkách se můžeme setkat s více druhy lanových drah, které mají svá technická specifika, ale výcviky záchrany osob z nich probíhají pravidelně napříč všemi záchrannými složkami.



Dějištěm taktického cvičení složek IZS Královéhradeckého kraje (KHK) bylo Skicentrum v Deštném v Orlických horách, konkrétně sedačková lanová dráha Marta II.

Námět a průběh cvičení
Podle navrženého scénáře došlo vlivem povětrnostních podmínek k pádu stromu ve vrchní části lanovky na vodicí lano. V této době se na sedačkách nacházelo asi 35 osob (figurantů). Desítka z nich pak kvůli nárazu stromu do lana spadla na zem, ostatní zůstali uvězněni na poškozené lanovce. S takovým oznámením se obrátila na tísňovou linku obsluha lanové dráhy Marta II v Deštném v Orlických horách.

Předmětem cvičení byla nejprve záchrana zraněných osob v horní části sjezdovky pod lanovkou. Šlo o těžko přístupný terén, ve kterém musela být raněným poskytnuta první pomoc a dále byli transportováni na určené místo za využití technických prostředků ve výbavě složek IZS. Dopravu zasahujících záchranářů i hasičů a následně transport raněných zajišťovaly terénní čtyřkolky a šestikolky dobrovolných hasičů a horské služby. Zdravotníci na místě nehody provedli rychlé třídění metodou START, což bývá součástí většiny taktických cvičení na mimořádné události (MU) s větším množstvím zraněných osob. Při pádu z lanovky jeden člověk zemřel, sedm turistů utrpělo vážná zranění a dva byli zraněni lehce. Všem pacientům bylo na stanovišti neodkladné přednemocniční péče poskytnuto potřebné ošetření, nezranění účastníci nehody byli postupně vyproštěni. Lehce zraněným a fyzicky nezraněným účastníkům zajišťoval podporu tým psychosociální intervenční služby zdravotnické záchranné služby a hasičů. Při událostech tohoto typu bývají psychicky zasažení lehce přehlédnutelní, proto je zapojení a nácvik tohoto druhu ošetření nezbytnou součástí každého podobného cvičení. Všechny zraněné osoby by byly po ošetření transportovány do okolních nemocnic v závislosti na závažnosti jejich zdravotního stavu.

Další část cvičení se zaměřila na záchranu osob z výšky, konkrétně ze sedaček lanové dráhy. Jednotlivé úseky lanovky obsadily lezecké skupiny hasičů HZS KHK ze stanic Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Hradec Králové a Trutnov. Tyto skupiny by byly podle poplachového plánu HZS KHK vyslány ke skutečnému zásahu daného rozsahu.

Skupiny se speciálně proškolenými příslušníky pro záchranu z výšky a nad volnou hloubkou vyjížděly na místo na výzvu z krajského operačního a informačního střediska ze svých dislokací, tím byly zároveň ověřeny dojezdové časy pro případ reálné MU. S využitím lezecké techniky se dostali hasiči k figurantům a postupně je spouštěli zajištěné na svah pod lanovou dráhou. Zde si přebírali zachráněné další jednotky PO KHK nebo jednotky SDH (JSDH), členové horské služby či záchranáři. Podle stavu evakuovaných lidí bylo rozhodnuto o případném poskytnutí první neodkladné péče, osoby byly dále zaevidovány a transportovány k dolní stanici lanovky do týlového prostoru pro zachráněné.

Cvičení se zúčastnily desítky záchranářů z řad HZS KHK, Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Královéhradeckého kraje, Policie ČR, JSDH obcí a Horské služby ČR. Protože se Deštné v Orlických horách nachází v těsné blízkosti státní hranice s Polskou republikou, byla v rámci přeshraniční spolupráce prověřena také součinnost složek podle Dohody o spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím.

Zúčastněné jednotky PO:

• stanice Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Náchod (Velké Poříčí), Hradec Králové a Trutnov,
• JSDH obcí Deštné v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří,
• PSP Dolnoslezského vojvodství – Bystrzyca Klodzka.

Veškeré činnosti prováděly zúčastněné složky prakticky s využitím předem určených sil a prostředků. V reálných podmínkách probíhala také záchrana osob a jejich transport k dolní stanici lanovky. Cvičící složky IZS KHK a ostatních sil jsou vybaveny zvláštním světelným a zvukovým výstražným zařízením. Jejich příjezd na místo cvičení proběhl za použití těchto zařízení, a to v reálném čase od nahlášení MU. V rámci cvičení byl ustanoven štáb velitele zásahu (VZ), v něm byli zástupci HZS KHK, ZZS KHK, Policie ČR a zástupce provozovatele lanové dráhy. Velitelem zásahu, který zodpovídal za celkový průběh cvičení a vzájemnou koordinaci zúčastněných složek u zásahu, byl velitel čety stanice Rychnov nad Kněžnou.

Region KHK je geograficky specifický, nachází se v něm dvě turisticky oblíbená pohoří – Krkonoše a Orlické hory s množstvím větších či menších lyžařských středisek. I z toho důvodu procházejí příslušníci HZS KHK pravidelnou odbornou přípravou, kdy cvičí záchranu osob z lanové dráhy pomocí lanových technik, případně vrtulníku letecké záchranné služby. Tato příprava se koná zpravidla jednou ročně a procházejí jí všichni příslušníci se specializací pro záchranu z výšky a nad volnou hloubkou.

„ Záchrana osob z lanové dráhy je sice pravidelným tématem odborných příprav našich příslušníků, ale takovéto součinnostní cvičení všech zainteresovaných složek integrovaného záchranného systému se koná jednou za několik let. Cílem je procvičit nejen dílčí úkoly každé složky, které v případě zásahu při mimořádné události musí splnit, ale jde především o koordinaci všech činností a postupů, při nichž musíme vzájemně spolupracovat. V případě evakuace osob z lanové dráhy by měl provozovatel zařízení splnit limit dvou hodin od zastavení provozu. Za tu dobu je potřeba, aby se dostaly všechny složky na místo a provedly bezpečnou záchranu všech cestujících. Zejména pak v zimním období jsme často limitováni klimatickými podmínkami, které mohou být pro zachraňované zdraví ohrožující. Potom je koordinovaný postup všech složek na místě klíčový, aby mohla záchrana proběhnout efektivním a co nejrychlejším způsobem,“ shrnul ředitel HZS KHK plk. Ing. David Pouč.


por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, foto Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje

HZS Jihomoravského kraje (HZS JmK) se již od roku 2008 snaží preventivně výchovnou činnost (PVČ) zaměřit na všechny cílové skupiny obyvatelstva. V období před epidemií covidu-19 navštívilo preventivní stánky HZS JmK, které jsou součástí nejrůznějších akcí zaměřených na bezpečnost, průměrně 70 tisíc návštěvníků ročně.


Postupem času se navyšovalo množství specifických pomůcek PVČ a jejich převoz bylo třeba zajistit větším vozidlem. Naskládané bedny a další vybavení se převážely volně ložené v nákladním prostoru. Téměř dvacet let staré vozidlo bylo nutné nahradit, a tak vznikla myšlenka mobilního informačního centra (MIC), které by akceptovalo aktuální potřeby PVČ. Zároveň by speciální vozidlo vyřešilo uložení veškerého vybavení a zajistilo mimo jiné větší bezpečnost posádky.

Specifické požadavky 
Nejprve bylo potřeba vyspecifikovat, co vše by mělo vozidlo splňovat, kdo jej bude obsluhovat, jaké vybavení bude převážet, v jakých případech a v jakém prostředí bude používáno. Léta praxe v terénu nastínila následující požadavky:

• Vozidlo by mělo pomoci s přenosem aktuálních informací z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva veřejnosti v terénu. S tím souvisí požadavek na umístění velkoplošné obrazovky a připojení na internet,
• vozidlo by mělo případně sloužit jako mobilní pracoviště pro příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS JmK v rámci řešení mimořádných situací,
• vozidlo bude moci využívat držitel řidičského oprávnění skupiny B,
• vozidlo musí být schopno bezpečně přepravit veškeré stávající pomůcky a vybavení, které zajistí soběstačnost v oblasti PVČ na akcích pro veřejnost,
• vozidlo bude sloužit k zajištění PVČ podle požadavků územních odborů v rámci celého Jihomoravského kraje.

Technické provedení
Veškeré zamýšlené vybavení pro PVČ bylo změřeno, v některých případech i zváženo a byl rozkreslen první náčrt jeho umístění. Původní vize přestavby nového vozu záhy ztroskotala na finanční náročnosti a také na tom, že by muselo jít o vozidlo, které by spadalo pod řidičské oprávnění skupiny C (což nebyla preferovaná varianta). Strojním oddělením HZS JmK byl nakonec pro uvažovanou přestavbu vybrán účelový automobil do 3 500 kg značky Volkswagen Transporter, který HZS JmK získal bezúplatným převodem od Ředitelství silnic a dálnic, jehož provozovatelem byla Celní správa.

Vozidlo bylo předáno HZS JmK ve stavu, který odpovídal potřebám Celní správy – sedadlo řidiče a spolujezdce, v zadním prostoru vybavení skříňkami a dalšími sedačkami umožňujícími práci Celní správy v terénu. Prostor bylo proto nutné kompletně vyprázdnit a navrhnout celý interiér znovu.

Vůz je vybaven manuální převodovkou a nemá parkovací kameru. Na vozidle byly od původního uživatele ponechány výstražné majáky a výstražné zvukové zařízení. Zásadní změnou bylo umístění a následná homologace třetího sedadla za sedadlo řidiče. Na vozidle bylo potřeba nově předělat elektrické rozvody tak, aby bylo možné připojit v prostoru třetího sedadla notebook a v zadní části vozu monitor. Jednotlivé přepážky byly navrženy a vyrobeny podle tvaru a objemu přepravovaného materiálu. Pro elektrocentrálu byl  vyroben plechový box na pojezdech tak, aby byl po jeho vysunutí vytvořen další úložný prostor na kotouče s prodlužovacím kabelem a další drobnosti. Orientace v celém automobilu je velmi ulehčena osvětlením pomocí LED pásků umístěných v prostoru třetího sedadla i na zadních dveřích. Velkým bonusem pro uživatele vozidla je instalace USB vstupu na dobíjení mobilních telefonů v prostoru třetího sedadla.

Největším technickým problémem týkajícím se interiéru bylo umístění velkoplošné obrazovky. Variantou byl prostor pod střechou vozidla, což by neumožnilo kotvení přepážek do stropu vozidla. Dalším návrhem bylo umístění obrazovky za roletu na boku vozidla do odpovídajícího „fochu“ (jako u zásahových vozidel). Muselo by se pak ale řešit zastínění obrazovky v době denního svitu, což by navýšilo cenu přestavby. S novou myšlenkou přišlo oddělení komunikačních a informačních systémů HZS JmK – řešit velkoplošnou obrazovku nikoliv TV přístrojem, ale velkoplošným monitorem, který bude požadavkům práce v terénu a pohybu automobilu lépe vyhovovat. S finální podobou pohyblivé konzoly, na které je velkoplošný monitor umístěn ve vertikální pozici, nakonec přišla firma, která vestavbu zajišťovala. Monitor je pomocí lehkého pohybu vysunut a následně aretován v požadované poloze. Odstínění obrazovky je zajištěno plně otevřenými zadními dveřmi vozidla.

První zkušenosti a aktuální výbava
Až zkušenosti z praktického využití mohou pomoci odstranit případné nedostatky na jakémkoli prototypu. MIC nemůže být výjimkou. Přestavba vozidla pro účely PVČ byla dokončena těsně před opatřeními souvisejícími s pandemií covidu-19. Zatěžkávací zkouškou si tedy vozidlo mohlo projít téměř po roční pauze. První „ostrá“ PVČ se uskutečnila symbolicky na brněnském centrálním náměstí Svobody na akci, jejímž účelem bylo poděkování Města Brna záchranným složkám za zvládnutí pandemie covidu-19 v srpnu 2020.

Aktuálně je ve vozidle umístěno následující vybavení:

• třetí sedadlo se skládacím stolkem, na kterém je možné pracovat s notebookem,
• elektrické rozvody pro připojení notebooku, velkoplošné obrazovky, případně tiskárny apod.,
• vnější elektrická zásuvka na odběr elektrické energie z vnějšího zdroje,
• elektrocentrála s krytím IP 54 do exteriéru,
• elektrické prodlužovací kabely v délce 50 me­trů,
• skládací nádrž na vodu o objemu 1 m3 – k hašení makety hořícího domečku,
• kalové čerpadlo – k hašení makety hořícího domečku,
• velkoplošný monitor s připojením na internet pomocí modemu,
• nůžkový stan s bočnicemi (3×3 nebo 3×6 metrů) – možnost výběru, podle typu akce,
• skládací plastové stoly a židle pro obsluhující příslušníky,
• souprava pro ukázku hašení vzníceného oleje – tato ukázka sice vyžaduje zajištění „mokrými hasiči“, ale odpadá nutnost soupravu převážet zásahovou technikou,
• maketa hořícího domečku,
• tunel CTIF,
• plastové bedny s víkem na uložení drobností (požární hlásič, hasicí přístroj, hasicí rouška, zásahové oblečení na ukázku v dětské i dospělé velikosti, vyváděcí maska, tištěné materiály pro děti i dospělé, hadice C a D, přechodky atd.)
• povinná výbava vozidla podle vyhlášky
• č. 341/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Umístění materiálu je vyhovující, jediné drobné vylepšení by bylo možné provést v pravém bočním úložném prostoru, kde by se mohly jednotlivé stohovatelné plastové bedny umístit do oddělených pater, aby se nemusely z vozu vytahovat všechny, ale jen potřebné z nich.

Technické řešení upevnění velkoplošného monitoru, který je v polstrovaném „pouzdře“ dobře chráněn a nevadí mu ani otřesy vozidla za jízdy po nerovném terénu, se ukázalo jako vhodné a manipulace s ním je snadná. Jízdní vlastnosti vozidla jsou naprosto vyhovující.

Díky vestavbě není možné využívat čelní zpětné zrcátko, řidič se tedy musí řídit pouze zpětnými zrcátky bočními. Tento handicap se může projevit především při manipulaci s vozidlem na akcích, které jsou plné dětských návštěvníků – bezpečnější je tedy zvolit výjezd s pomocí navigátora, který musí zamezit nežádoucímu pohybu chodců za vozidlem.

Další nápady ke zlepšení
Máme v záměru působit na okolní řidiče při každodenním průjezdu této techniky, a to polepy vozidla. Inspirací mohou být vozy Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje a polepy hasičských vozidel v zahraničí, která mají na zadních dveřích umístěny názorné obrázky, jak mají řidiči tvořit záchranářskou uličku. Na dalších plochách by mohly být umístěny informace o tísňových linkách, požárních hlásičích apod. Jakýkoli smyslový vjem, který účastníkům silničního provozu z oblasti PVČ může utkvět v hlavě, je dobrý. Vzhledem ke stávajícím předpisům Ministerstva vnitra však tento polep nemohl být na vozidlo umístěn.

Z důvodu snazší a hlavně bezpečnější manipulace s vozidlem bez možnosti využití čelního zrcátka se nabízí jako vhodný prvek k doplnění parkovací kamera. Dalším bonusem by byla také automatická převodovka, která by tak zvýšila komfort nejen řidiči, ale i posádce například při jízdě v kolonách, ve městě nebo při delších cestách.

Hodnocení veřejnosti
Ať už dospělými nebo dětmi byl automobil přijat s naprostou samozřejmostí. Zatímco s dětmi u stánku PVČ mohou instruktoři pracovat s magnetickými sadami, dospělí mají možnost sledovat např. videa z dílny Záchranného kruhu – Ty to zvládneš a následně po zhlédnutí vznášet případné dotazy. Díky připojení na internet je možné zprostředkovat kontakty na kolegy ze státního požárního dozoru, představit veřejný portál krizového řízení Jihomoravského kraje KRIZPORT nebo budoucí žadatele o služební poměr u HZS ČR seznámit s podmínkami přijetí do služebního poměru či předat kontakty na personální oddělení. Učitelům je možné představit portál www.ocmu.cz jako nejucelenější zdroj informací v této oblasti a celou řadu návštěvníků navést na formulář „nahlášení pálení“ na webových stránkách HZS JmK nebo představit témata z projektu www.chytre-blondynky.cz.

MIC se povedlo vplout do současné flotily vozidel naprosto hladce a příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS JmK byl již využit v terénu při řešení mimořádné události v městě Kyjov (využití jako zázemí pro zasahující příslušníky a záloha pro tísňové informování). Největší uživatelský bonus lze spatřovat (mimo přínos v oblasti PVČ) v bezpečnosti instruktorů v silničním provozu a v zázemí, které jim vozidlo na akcích poskytuje. Bez dobře proškolených a kvalitních instruktorů PVČ, kteří se na akcích pro veřejnost denně svými znalostmi a příkladnou komunikací s návštěvníky snaží zvyšovat prestiž HZS ČR, by však žádné sebelépe vybavené vozidlo nemohlo obstát.

Instruktoři PVČ v terénu stále více vnímají potřebu všech cílových skupin po osobním kontaktu v oblasti vzdělávání. Svět internetu sice nabízí neomezené možnosti sebevzdělávání, ale veřejnost je jimi v současné době přehlcena. Zážitková forma výuky bude i v budoucnu nezastupitelná. MIC dobře zapadá do filozofie PVČ v JmK, která má za cíl přinášet nové vědomosti zážitkovou formou, což může být v budoucnu doplněno i plánovaným Centrem záchranářů.

Dodavatelská firma neměla lehkou úlohu, protože šlo o prototyp. Na vestavbě se však výborně podepsaly zkušenosti kolegů ze strojního oddělení HZS JmK a pracovníků montážní firmy i to, že instruktoři PVČ měli jasné představy o podobě požadovaného vozidla. Všem, kteří se na účelové vestavbě Mobilního informačního centra podíleli svými návrhy, zkušenostmi a následně i samotnou výrobou, patří velké poděkování.

kpt. Mgr. Pavla PRAŽÁKOVÁ, HZS Jihomoravského kraje, foto autorka

Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus), který umožňuje zúčastněným státům poskytovat pomoc při katastrofách uvnitř i mimo Evropskou unii (EU), je jedním z nejúčinnějších nástrojů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na mimořádné události (MU). Do 15. listopadu 2021 byl tento nástroj aktivován již po 103., čímž se rok 2021 zapsal do historie Mechanismu jako rekordní v rámci počtu požadavků o poskytnutí pomoci při katastrofách.


Během posledních dvou měsíců roku 2021 se Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) zabývalo zejména rozšířením covidu-19 v Bulharsku, Lotyšsku a Rumunsku, lesními požáry v Rakousku, nelegální migrací v Litevské republice, výpadkem dodávek plynu v Moldavsku a zemětřesením na Haiti, o kterém jsme podrobně informovali v listopadovém čísle časopisu 112. Jedním z posledních případů řešení MU v rámci Mechanismu byl požár cisterny v hlavním městě státu Sierra Leone.

V pátek 5. listopadu 2021 ve 23.00 hodin došlo k požáru ve Freetownu, hlavním městě přímořského státu Sierra Leone. V důsledku srážky dvanáctimetrové cisterny s jiným automobilem se unikající benzín rozptýlil po hlavní silnici Bai Bureh a následný výbuch zasáhl několik vozidel, obchodů, stánků na trhu okolo silnice a také obyvatele, kteří se snažili nabírat unikající palivo. Ministerstvo zdravotnictví a hygieny Sierry Leone ve čtvrtek 2. prosince 2021 informovalo o 304 zasažených lidech a celkem o 151 úmrtích, z nichž na 84 lidí zemřelo na místě požáru a dalších 67 lidí po příjezdu do nemocnic.

V sobotu 6. listopadu 2021 byl aktivován Mechanismus, a to na základě žádosti Světové zdravotnické organizace (WHO) o specializované týmy pro léčbu popálenin. V neděli 7. listopadu 2021 obdrželo ERCC prostřednictvím delegace EU ve městě Freetown od Ministerstva zahraničních věcí Sierry Leone seznam potřeb, zejména z oblasti lékařského vybavení (např. přístrojů pro resuscitaci, obvazových materiálů apod.), pro poskytnutí co nejkvalitnější lékařské pomoci a záchrany co nejvíce lidských životů.

Pomoc států Evropské unie
Prvním týmem, vyslaným prostřednictvím Mechanismu, byla skupina lékařů z Itálie, kteří poskytli nezbytnou léčbu pacientům v nemocnici ve Freetownu. Byla nasazena ve dnech 13. až 19. listopadu 2021. V pátek 19. listopadu 2021 nahradila tento tým druhá skupina italských lékařských expertů, složená ze tří plastických chirurgů, dvou anesteziologů, dvou sester a dvou pracovníků civilní ochrany. V zemi navíc zůstal jeden pracovník civilní ochrany z prvního týmu. Druhá skupina poskytovala pacientům základní lékařskou pomoc ve dnech 19. až 27. listopadu 2021. V pátek 26. listopadu 2021 přijela do země třetí skupina lékařů z Itálie, aby nahradila tu předchozí. Tvořil ji plastický chirurg, anesteziolog a pracovník civilní ochrany. Pomoc zasaženým v Sierra Leone poskytovali vyslaní odborníci do 5. prosince 2021.

V úterý 16. listopadu 2021 nabídlo Norsko materiální pomoc v podobě sedmi souprav pro chirurgické zákroky. Ta byla následující den akceptována a dopravena do zasažené oblasti. Belgie nabídla 10. listopadu 2021 osobní ochranné prostředky a zdravotnický materiál (rukavice, masky, léky). Toto vybavení bylo do Freetownu doručeno ve dnech 16. až 17. listopadu 2021. Rakousko dodalo materiální pomoc ve formě osobních ochranných prostředků (masky, rukavice, zástěry a dezinfekční prostředky) prostřednictvím několika letů uskutečněných ve dnech 28. až 30. listopadu 2021. Ministerstvo zdravotnictví a hygieny Sierry Leone potvrdilo, že veškerá pomoc dorazila a je řádně uskladněna. ERCC vyslalo do zasažené oblasti styčného důstojníka, který podporoval vnitrostátní orgány, koordinoval činnost s WHO, delegací EU a dalšími zúčastněnými stranami. Dále napomáhal při rozmístění italských lékařských týmů a při příjezdu pomoci z EU ve dnech 12. až 26. listopadu 2021.


kpt. Mgr. Šárka BAJEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR , foto archiv autorky