Bilanční tisková konference HZS ČR za rok 2021
s 6
Nová stanice v Praze-Holešovicích
s 8
Požár bytu ve Strašnicích
s 10
Návrhy nových způsobů hašení li-baterií a jejich zkoušení
s 12
Nástupní plochy pro požární techniku
s 16
Cvičení složek IZS v Jablonci nad Nisou
s 17
Možné způsoby ochrany proti koronaviru, vlastnosti a použití ochranných prostředků
s 20
Problematika nebezpečných plynů
s 26
XXIII. ročník Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek
s 27
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s 30
Fotografické soutěž "Hasiči před i za objektivem"
s 32
Ceny redakční rady Časopisu 112
s 34

Lithiové baterie jsou dnes rozšířeny do všech odvětví, používáme je v různých zařízeních, jsou různého typu a mají různé bezpečnostní vlastnosti. Nejrozšířenější jsou typu Li-on a Li-pol. Ty mají vynikající vlastnosti ohledně kapacity a dalších parametrů, ale z hlediska bezpečnosti představují potenciální hrozbu. Nabité baterie se při mechanickém poškození, např. proražení, vyzkratování či vystavení působení tepla chovají buď explozivně, nebo může dojít k požáru a jeho prudkému rozvoji. Z tohoto hlediska se zvyšuje nebezpečí vzniku požáru a je nutné řešit způsob hašení. Aktuální postupy schválené výrobci baterií doporučují uhasit tyto zdroje elektrické energie jejich ponořením do velkého množství vody. Zatím není známo, že by výrobce popsal účinnější a jednodušší postup. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na nové efektivnější způsoby hašení, jejich zkoušení a modernizaci.

Obr. 1 Cylindrické baterie využité při zkouškách hašení

Baterií s obsahem lithia je mnoho typů, ale pro naše zkoušení jsme využili nejvíce rozšířené typu Li-on a Li-pol ve dvou konstrukčních provedeních. Prvním typem byly baterie cylindrické, které byly zakrytovány do jedné baterie (modulu). V tomto modulu bylo přibližně 1 000 ks cylindrických baterií rozdělených do tří pater. Tento typ se velmi často používá v drobné elektronice, elektrokoloběžkách, automobilech Tesla a dalších zařízeních. Pro představu o konstrukci a specifikacích tohoto typu je dále uveden obr. 1. Druhým typem byly baterie prizmatického typu. Ty jsou vždy seskupeny do určitých modulů a následně se skládají do větších balení. Typově se používají všude okolo nás, hlavně v mobilních telefonech, noteboocích, drobné elektronice. Téměř všechny automobilky používají prizmatické moduly. Schéma této baterie je uvedeno na obr. 2. I když se na první pohled zdá konstrukce baterie jako nepodstatná věc, máme dostatek informací o tom, že je nutné pohlížet i na tento rozdíl. Bylo zjištěno, že konstrukce má velký vliv na chování baterie v průběhu požáru, což jsou velmi důležité informace pro zasahující jednotky požární ochrany.

Obr. 2 Prizmatické baterie využité při zkouškách hašení

Dnešní popsané způsoby hašení baterií s obsahem lithia jsou na první pohled prosté, zjednodušeně řečeno – utopit to ve velkém množství vody. Tento postup je jednoduché aplikovat na mobilní telefon nebo elektrokoloběžku, ale již tak jednoduše ho nelze uplatnit na osobní automobil nebo zařízení větších rozměrů. Nejde jen pouze o velikost předmětu, který ukrývá samotnou baterii, ale i o komplikovanost zásahu, následné potíže s kontejnerem obsahujícím kontaminovanou vodu z hašení a další. U postupu s využitím mobilního kontejneru a ponořením například vozidla do několika tisíců litrů vody nemůžeme rozhodně mluvit o rychlém a efektivním zásahu.

Obr. 3 Připravený vstup pro přímé připojení hadicového vedení

Obr. 4 Hašení pomocí vysokotlakého zařízení COBRAVytipovali jsme tři nové způsoby hašení lithiové baterie. První se zakládal na připraveném vstupu v krytu baterie (obr. 3), který byl v podobě půlspojky typu D a byl by na vozidle/baterii připraven jako preventivní ochrana při požáru vozidla. Zasahující jednotka požární ochrany by pouze odkryla místo, kde by byl připraven vstup do baterie, a připojením hadicového vedení by mohlo proběhnout zaplavení baterie vodou či vodou s příměsí vhodného hasiva. Při druhém způsobu hašení bylo použito vysokotlaké zařízení COBRA (obr. 4), které umožní invazivní vstup do baterie pomocí řezání vodním paprskem s abrazivem.
V okamžiku, kdy se zařízení COBRA prořízne do baterie, je vypnut přístup abraziva a do vnitřní části baterie vstupuje pouze voda nebo voda s příměsí hasiva. Posledním zkoušeným způsobem hašení bylo využití hasebního hřebu. Tento hřeb vyobrazený na obr. 5 byl vyvinut speciálně pro hašení lithiových baterií, které se využívají v automobilovém průmyslu. Je možné ho připojit na pneumatické kladivo, pomocí něhož je zatlučen do baterie, a následně po připojení hadicového vedení je baterie zaplavena hasivem.

Obr. 5 Vyvinutý hasební hřeb pro hašení baterií

Ve spolupráci s HZS Středočeského kraje a HZS Škoda Auto Mladá Boleslav jsme v termínu 24.–26. května 2021 uskutečnili cvičení se zaměřením na hašení lithiových baterií. To proběhlo v prostorech trhací jámy pyrotechnické služby Policie České republiky. V průběhu cvičení Obr. 6 Hoření lithiové bateriejsme opakovaně testovali popsané způsoby hašení na obou konstrukčních typech baterií. V tomto kroku jsme hasili pouze zakrytované baterie. Sledovali jsme teplotní pole uvnitř baterie, rychlost poklesu teploty a rychlost hašení. Vše jsme detailně zdokumentovali a následně pozorovali, zda se bude baterie zpětně rozhořívat, nebo již došlo k finálnímu uhašení. V rámci cvičení bylo provedeno 16 hasebních zkoušek. Příklad hoření baterie je zobrazen na obr. 6. Pro zajištění co nejlepší opakovatelnosti zkoušek byly baterie prizmatického typu zkratovány velkými stykači, a tím bylo docíleno toho, že byly vždy zapálené stejným způsobem. U baterií cylindrického typu jsme nemohli pro iniciaci požárů využít zkratování, jelikož mají v sobě tolik ochranných prvků proti přetížení, že je nebylo možné všechny demontovat. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k zapálení baterie proražením, kdy bylo vždy jednou nebo dvakrát do ní seknuto sekerou. Tento způsob nebyl tak reprezentativně opakovatelný, ale vždy došlo k velmi rychlému a dostatečnému rozhoření baterie.

Po provedení všech hasebních zkoušek bylo možné shrnout naše poznatky a zkušenosti. Nejdůležitější informací je, že se všech 16 baterií podařilo rychle, efektivně a bez zpětného rozhoření uhasit. Přesto nemůžeme říci, že jsme nalezli tři nové způsoby hašení lithiových baterií a problém jejich hašení jsme vyřešili. Velmi dobře se pracovalo a efektivně hasilo s využitím vysokotlakého zařízení COBRA. Jeho hlavní výhodou bylo vytváření ochranné clony při prořezávání do baterie, a tím byl zasahující hasič velmi dobře chráněn. Čas proříznutí byl dostatečně krátký a následná aplikace hasiva byla efektivní a dostačující. Hasební postup s využitím hasebního hřebu má základní výhodu z hlediska malé náročnosti na vybavení. Stačí základní vybavení jednotky požární ochrany a navíc pouze hasební hřeb. Pokud byl hřeb nový a ostrý, tak proražení do baterie bylo velmi rychlé. Následně však nebylo tak snadné zajistit připojení hadicového vedení. To vše ještě muselo probíhat pod clonou, kterou zajišťovali další kolegové. Následně se zaražený hřeb mohl ponechat v baterii a místo zásahu jsme mohli opustit, protože probíhalo samovolné zaplavování baterie a její hašení, což bylo v důsledku pro nás bezpečnější. Poslední způsob hašení připojením na připravený vstup do baterie byl z hlediska zásahu nejjednodušší, velmi efektivní a rychlý i z pohledu zasahujících hasičů. Jednotka se pod clonou dostala k hořící baterii a následně pouze připojila hadicové vedení a mohla místo opustit. Baterie byla následně zaplavována hasivem do úplného uhašení. Za všechny způsoby hašení uvádíme graf na obr. 7, který znázorňuje teplotní pole uvnitř prizmatické baterie při zkoušce hašení s vysokotlakým zařízením COBRA. Na obrázku je znázorněn teplotní průběh s popisem probíhajících vizuálních situací. Hlavním poznatkem je zjištění, jak rychle bylo možné vstoupit do baterie, a také to, že za dalších několik desítek sekund došlo k rychlému poklesu teploty a v čase několika minut ke kompletnímu uhašení baterie bez zpětného rozhoření.

Obr. 7 Graf teplotního průběhu v závislosti na čase uvnitř baterie

Abychom mohli všechny, nebo alespoň některé způsoby převést do praxe, je nutné upřesnit a doladit námi zkoušené postupy – modernizovat například hasební hřeb, aby připojení hadicového vedení bylo jednodušší a vytvářelo ochranou clonu pro zasahujícího hasiče. Dále je potřeba řešit vstup do baterie, který by se mohl stát preventivním prvkem. Tato část je ale velmi složitá a komplikovaná, protože by tuto variantu museli převzít například výrobci vozidel. Hlavním úkolem v další fázi řešení je provedení dalších zkoušek, a to nejen s bateriemi, ale i s celými vozidly nebo zařízeními, ve kterých se tyto zdroje energie skrývají. Uhašení baterie je jedním z řešených problémů, ale neméně důležitým aspektem celého problému hašení je přístup k samotnému zdroji. Proto konečný postup pro hašení lithiových baterií musí být univerzální, jednoduchý a efektivní.

plk. Ing. Jan KARL, Technický ústav požární ochrany, foto archiv Technického ústavu požární ochrany

Česká asociace hasičských důstojníků, z.s., ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje (HZS OLK), Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (HZS MSK) a Olomouckým krajem (OLK) zorganizovala 9. listopadu 2021 v olomouckém Park Hotelu Prachárna odborný seminář na téma „Problematika nástupních ploch pro požární techniku“. Byl určen pro zástupce obcí, bytových družstev, společenství vlastníků bytových jednotek a dále pro projektanty a odborně způsobilé osoby v oblasti požární ochrany.

Jako první vystoupil kpt. Ing. Aleš Směja z HZS MSK s prezentací na téma „Požadavky na nástupní plochy pro požární techniku“. V průběhu přednášky vysvětlil požadavky na nástupní plochy stanovené vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a hlavně českými technickými normami ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, kde jsou uvedeny minimální požadavky na stavební provedení a rozměry nástupních ploch. Následně se věnoval objektům, u nichž je nutné zřídit tuto plochu, a též shrnul, za jakých podmínek zřízena být nemusí.

Dále pokračoval kpt. Ing. Aleš Tulach s prezentací na téma „Problematika nástupních ploch u stávajících objektů v Olomouckém kraji“. V ní se věnoval snaze příslušníků úseku prevence HZS OLK zjistit skutečný stav nástupních ploch u stávajících objektů. Účastníky semináře seznámil s konkrétními výsledky kontroly těchto ploch u vytipovaných výškových budov na území města Olomouce, které odhalily, že u něk­terých budov vůbec nejsou zřízeny. Tam, kde zřízeny byly, se navíc našla řada nedostatků, jako například špatné označení nebo neudržovaný stav. Na některých místech by z důvodu nesprávně zaparkovaných aut vůbec nešlo požární techniku ustavit.

Na téma navázal por. Ing. Milan Turčík s výsledky analýzy nástupních ploch vybraných objektů na území statutárního města Ostravy. Jejím úkolem bylo posouzení daného stavu těchto ploch u objektů o patnácti a více nadzemních podlažích a realizace opatření pro zlepšení stavu nástupních ploch u příslušných staveb.

Plk. Ing. Jaroslav Černý v příspěvku „Nové nahlížení na nástupní plochy s návrhy řešení“ shrnul poznatky z předešlých prezentací a na příkladu statistických údajů o požárech demonstroval prioritu zřízení a udržování nástupních ploch pro potřeby rychlého a účinného zdolávání požárů. Upozornil na skutečnost, že zřizování těchto ploch by mělo probíhat v těsné spolupráci s hasičskými záchrannými sbory krajů v návaznosti na parametry používané techniky. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že správný návrh a spolupráce při zřizování nástupních ploch není jen v zájmu hasičského záchranného sboru, ale rovněž v zájmu projektantů, investorů a orgánů obce, přičemž ideální je navázat spolupráci v této oblasti již ve fázi předprojektové přípravy stavebních akcí.

V závěrečném vystoupení s názvem „Požáry na území Olomouckého kraje s využitím výškové techniky“ kpt. Ing. Jan Ondruch z HZS OLK uvedl konkrétní příklady požárů objektů, kdy byla využita výšková technika k hašení nebo záchraně osob.

Účastníci akce následně mohli zhlédnout ukázku ustavení výškové techniky používané hasiči při likvidaci požárů výškových budov.
Že seminář splnil svůj účel, potvrdily dotazy účastníků k probírané problematice a také reakce zástupců stavebních úřadů, kteří projevili zájem o spolupráci na odstranění nedostatků u stávajících nástupních ploch na území měst nebo při přípravě revitalizace veřejného prostoru sídlišť.

plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

Mimořádná událost s přítomností biologických látek (B-agens) byla téma­tem společného cvičení Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje s Ministerstvem obrany - 31. plukem radiační, chemické a biologické ochrany generálmajora Oskara Starkoče a Agenturou vojenského zdravotnictví Armády České republiky - odborem biologické ochrany.

Scénář cvičení
Simulovaný zásah proběhl 21. října 2021 v areálu a budovách bývalé porodnice města Jablonec nad Nisou. Při aranžování prostor pro pořízení uměleckých fotografií se zde na skupinu studentů vysypal z převrácené vitríny a v ní uloženého obalu označeného symbolem biologické riziko bílý prášek s neznámou látkou. Vedoucí studentů telefonicky informoval tísňovou linku 112. Nahlásil celou událost, upřesnil počet osob, které se fotografování účastnily (17 osob), a rovněž sdělil operačnímu technikovi, že pět studentů čeká na pomoc před budovou, zatímco ostatní ze skupiny se nacházejí stále někde uvnitř objektu.

Pokud by k incidentu skutečně došlo, celý zásah by byl v gesci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LIK). Hasiči při zahájení záchranných a likvidačních prací v takovém případě postupují podle obecných pravidel zásahu na neznámou nebezpečnou látku za použití nejvyššího stupně ochrany. Postupy jsou v souladu s Bojovým řádem jednotek požární ochrany (PO), Řádem chemické služby HZS ČR a v tomto konkrétním případě podle STČ 05/IZS Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů.

Hlavním cílem cvičení bylo procvičit:

• součinnost jednotek HZS LIK s 31. plukem radiační, chemické a biologické ochrany a Agenturou vojenského zdravotnictví – odborem biologické ochrany v místě zásahu,
• posloupnost činností a komunikaci při řízení zásahu s podezřením na přítomnost B-agens,
• evakuaci a dekontaminaci velkého množství potenciálně zasažených osob,
• odběr, zajištění a analýzu vzorku,
• objektovou, ohniskovou a závěrečnou dekontaminaci.

Činnost na místě události
Po příjezdu první jednotky PO velitel zásahu (VZ) potvrdil místo a druh události, upřesnil stupeň poplachu IZS, stanovil celkovou organizaci místa zásahu a určil velikost nebezpečné zóny – 15 m od hranice budovy. Hasiči na rozkaz velitele zásahu připravili na hranici nebezpečné a vnější zóny dekontaminační stanoviště pro zasahující, vyznačili nástupní a týlový prostor a s postupným dojezdem dalších jednotek PO se připravili k nasazení v přetlakových protichemických oděvech – průzkumná a jisticí skupina.

Řídící důstojník územního odboru, který se v této fázi zásahu dostavil na místo události, přebral velení a pro efektivní koordinaci sil a prostředků a komunikaci zřídil v místě události štáb VZ. Člen štábu VZ pro spojení prostřednictvím krajského operačního a informačního střediska HZS LIK metodicky informoval další subjekty (orgán ochrany veřejného zdraví), které by se reálného zásahu účastnily.

Po dokončení stavby stanoviště dekontaminace zasahujících, dohodě taktiky, signálů a bezpečnostním pohovoru vstoupila v nejvyšší ochraně do nebezpečné zóny první průzkumná skupina s cílem zajistit kontaminované osoby před budovou.

Pro zamezení dalšího šíření kontaminace a jejího působení obdrželi přítomní studenti – figuranti ochranné brýle a respirátory. Členové průzkumné skupiny jim pomohli s odstraněním svrchních částí oblečení (nahrazeno jednorázovými protichemickými oděvy) a provedli dezinfekci zasažených částí pokožky. Oděvy hasiči uzavřeli do připravených neprodyšných obalů. Studenti pak na určeném místě vyčkali až do zprovoznění místa hromadné dekontaminace osob.

Příprava dekontaminační vany před východem z budovyDruhá průzkumná skupina nasazená v nebezpečné zóně měla za úkol provést dekontaminaci zasažených míst v chodbě  a vybavit všechny nalezené osoby v budově ochrannými prostředky, aby je bylo možné z objektu evakuovat.

V tuto dobu již vojáci z 31. pluku radiační, biologické a chemické ochrany na pokyn VZ postavili stanoviště dekontaminace osob, připravili dezinfekci a určená obsluha byla v ochranných oděvech.

Do nebezpečné zóny vstoupila třetí skupina hasičů s úkolem zajistit evakuaci studentů z tohoto prostředí k připravenému stanovišti dekontaminace osob, kde po mokré dekontaminaci obdrželi náhradní oblečení, následně byli zaevidováni a ve vyhřívaném vojenském voze jim byla poskytnuta další péče.

V jedné z přilehlých budov zřídili příslušníci Agentury vojenského zdravotnictví mobilní laboratoř, která zajistila analýzu vzorků odebraných čtvrtou skupinou hasičů v místnosti, kde k incidentu došlo.

Vojáci se pak postarali o další dekontaminaci prostor objektu (veškeré přístupové cesty a místnost, kde byl rozsypán prášek) aplikací roztoku Persterilu. Po provedené dekontaminaci zbývajících zasahujících v nebezpečné zóně následovala dekontaminace použitých věcných prostředků a stanoviště dekontaminace, včetně obsluhy.

Shrnutí
Cvičení mělo časovou dotaci pět hodin a při závěrečném vyhodnocení panovala shoda v tom, že i přes drobné rozdílnosti v metodických postupech hasičů a armády zvládnou tyto složky IZS v případě zásahu na neznámou nebezpečnou látku efektivně komunikovat a bezpečně spolupracovat.

Koordinace mezi jednotkami PO a příslušníky Armády České republiky byla procvičena a jednotlivé strany si upřesnily stanovené postupy. Z průběhu cvičení vyplynula drobná doporučení týkající se činností prováděných uvnitř budovy v místě ohniska nebezpečného nálezu. Ta byla předána zástupcům HZS ČR a AČR  v rámci závěrečného vyhodnocení provedeného na místě bezprostředně po ukončení cvičení. 
Poděkování patří firmě JABLOTRON ALARMS, a. s., za poskytnutí areálu, ve kterém se celá akce uskutečnila.

por. David KOŘÍNEK, DiS., por. Bc. Jakub SUCHARDA, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje
a Armády České republiky

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) v lednu letošního roku představilo přehled všech aktivací Mechanismu CO Unie (Mechanismus) za minulý rok. Vzhledem k tomu, že se Mechanismus nezabývá poskytováním humanitární pomoci pouze svým členským a účastnickým státům (27 členských států EU, Černá Hora, Island, Srbsko, Norsko a kandidátské země Makedonie a Turecko), ale také ostatním zemím z celého světa, tzv. třetím zemím, jsou druhy poskytované pomoci specifické nejen v závislosti na zeměpisné oblasti daného státu. S ohledem na množství mimořádných událostí počty aktivací Mechanismu stoupají a objem poskytované pomoci roste.

Hunga Tonga-Hunga Ha´apai

 

Ze statistiky vyplývá, že se počet aktivací Mechanismu od roku 2007 každoročně pohyboval mezi dvaceti a třiceti, jen v několika letech lehce překročil třicet aktivací. Nicméně za poslední dva roky 2020–2021 došlo v důsledku řešení pandemie covid-19 k rapidnímu nárůstu. V roce 2020 byl Mechanismus aktivován ve 102 případech a minulý rok již ve 114 případech. Ze všech žádostí o pomoc řeše­ných prostřednictvím ERCC proběhla samotná aktivace Mechanismu v roce 2021 v 91 % případů. Jak bylo uvedeno, nejvíce žádostí o pomoc a následných aktivací Mechanismu v roce 2021 souviselo právě s řešením pandemie covid-19. V rámci Mechanismu bylo v roce 2021 také realizováno
13 misí, vysláno bylo 41 expertů a 15 styčných důstojníků. Další mimořádné události, kvůli nimž byl aktivován Mechanismus, se týkaly např. lesních požárů, zemětřesení, povodní, technologických nehod (výbuch při průmyslové havárii), konsulární podpory, nehod, znečištění moří, zdravotnické pomoci, přesídlování obyvatelstva, erupce vulkánu nebo řešení eboly. Mezi nejzásadnější mimořádné události, kterým se ERCC v roce 2021 aktivně věnovalo, patří:

• Následky rozsáhlých povodní v Belgii

Jihovýchod Belgie v červenci postihly bleskové povodně vyvolané silnými bouřkami. Na základě žádosti poskytly Belgii pomoc Francie, Rakousko a Itálie v podobě modulů předurčených na povodňové záchranné práce s pomocí člunů nebo helikoptér.

• Boje s lesními požáry

V období letních měsíců obdrželo ERCC celkem devět žádostí o pomoc od následujících států: Itálie (2×), Rakousko, Řecko, Kypr, Albánie, Severní Makedonie, Turecko a Alžír. Těmto státům byla poskytnuta pomoc od 17 členských států Mechanismu v podobě 25 hasicích letadel, 6 helikoptér, 350 hasičských aut a více než 1 500 hasičů, kteří byli vysláni v rámci modulů zaměřených na boj s lesními požáry. Česká republika byla také jedním z pomáhajících států a pomoc vyslala do Albánie a Řecka.

• Zemětřesení na Haiti

V půlce srpna postihlo západní část ostrova Hispaniola, kde se nachází Republika Haiti, silné zemětřesení. Hned v první fázi poskytla pomoc EU ve výši 3 mil. eur na vyřešení naléhavých potřeb. V průběhu srpna a září bylo do země prostřednictvím leteckého mostu dopraveno celkem 175 tun humanitárního materiálu. Ve dnech 17.–18. září 2021 navštívil Haiti komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Od 18. srpna do 27. října 2021 v místě působily postupně tři týmy odborníků EU, které měly za úkol podporovat místní vládu a samosprávu, koordinovat přicházející pomoc z EU a vyhodnocovat vzniklou situaci. ČR vyčlenila do prvního vyslaného týmu dva experty – příslušníky z řad HZS ČR. Pomoc Haiti poskytly následující státy: Francie (modul předurčený na úpravu vody), Španělsko (experti zabývající se problematikou čištění vody), Lucembursko (modul nouzové komunikace), Norsko (mobilní zdravotnický tým) a Nizozemsko (loď vojenského námořnictva). Materiální pomoc zaslaly také Španělsko, Švédsko, Itálie a Slovinsko.

• Konsulární podpora při repatriacích z Afghánistánu

V souvislosti s novou vládou Tálibánu, která převzala moc po odchodu amerických vojáků, v zemi nastala hluboká krize. Mnoho lidí se z Afghánistánu snažilo odejít. Prostřednictvím ERCC aktivovalo Mechanismus celkem sedm členských států EU (Francie, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko, Belgie a Nizozemsko), které se snažily zajistit konzulární podporu pro repatriaci osob. Nakonec se podařilo evakuovat celkem 15 512 lidí, včetně 2 400 občanů EU.

• Distribuce vakcín proti covid-19 do třetích zemí

EU přislíbila třetím zemím distribuci celkem 700 mil. dávek vakcín, a to buď prostřednictvím programu COVAX, který zastřešuje Světová zdravotnická organizace, jež distribuuje vakcíny do chudších zemí hlavně v Africe, Latinské Americe či Asii, nebo na základě bilaterálních smluv. Od února do prosince 2021 bylo prostřednictvím Mechanismu distribuováno celkem 34 307 030 vakcín proti covid-19.

Na přelomu letošního roku bylo ve Společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události EK (CECIS) aktivních celkem 24 žádostí o pomoc v souvislosti s dodávkami vakcín proti covid-19. O mezinárodní pomoc žádalo 23 třetích zemí, zejména z Asie a Afriky, a jedna žádost byla zaslána také mezinárodní organizací UNICEF.

Erupce sopky v Království Tonga v Oceánii
Počátkem letošního roku řešilo ERCC další mimořádnou událost v oblasti Tichomoří.

Dne 15. ledna 2022 v 16.20 hodin místního času (04.20 hodin SEČ) na sopečném ostrově HungaTonga započala erupce podmořské sopky Hunga Ha‘apai. Ostrov je součástí souostroví Tonga, které se skládá ze 177 různě velkých ostrovů, přičemž obydlených je pouze 36 z nich. Erupce vytvořily 18 km dlouhý oblak popela a vyvolaly vlny tsunami o výši 0,8–1,2 m, které zaplavily Tongatapu, hlavní ostrov Tonga, a několik dalších ostrovů. Do termínu odevzdání článku nebyly známy žádné informace o obětech. Vzhledem k tomu, že telefonní spojení a elektřina byly po erupci mimo provoz, komunikace s ostrovem byla velmi obtížná. Hodnocení škod, přesných potřeb a dopadů na infrastrukturu a obyvatelstvo stále probíhalo. Bylo jasné, že prioritními potřebami budou přístřešky, hygienické balíčky, zdravotnické balíčky a zejména pitná voda. Dne 18. ledna 2022 oznámilo ERCC členským státům Mechanismu, že je v kontaktu s partnery a delegacemi EU a pracuje na shromáždění podrobnějších informací o škodách a dopadech tsunami a erupce sopky. Zároveň se ERCC snažilo kontaktovat orgány Tongy, aby vyhodnotilo potřebu mezinárodní pomoci potažmo pomoci EU. Členským státům Mechanismu byla zaslána předběžná žádost o pomoc.

Stejně jako počátkem každého roku, tak i letos doufáme, že v oblasti civilní ochrany by tento rok mohl být, co se týká mimořádných událostí, klidnější.

kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR