Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 3/2022

V březnovém vydání se dočtete o specializaci hasiče-zdravotníka. Znalosti nezbytné ke kvalitně poskytnuté pomoci získávají hasiči kromě základní odborné přípravy a pravidelné odborné přípravy také ve specializačním kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc ve ŠVZ HZS ČR. O šetření příčiny vzniku požárů u dopravních prostředků pojednává článek Technického ústavu požární ochrany. Dozvíte se zde postupy této činnosti i řadu zajímavostí. Autentický popis toho, co obnáší první psychická pomoc lidem zasaženým mimořádnou událostí, naleznete v článku mjr. Tomáše Adámka. Ten popisuje svou účast psychologa při tragické dopravní nehodě osobního automobilu s kamionem, jejímiž účastníky byli občané Spojených států amerických. Co je Projekt STAMINA? Jde o mezinárodní projekt, jehož cílem je vytvořit systém predikace pandemických situací a jejich následného řízení v rámci Evropy i mimo ni. Je financován Evropskou unií v rámci programu Horizont 2020 a ČR v něm zastupuje Institut ochrany obyvatelstva. 

V září 2020 byl spuštěn mezinárodní projekt STAMINA, jehož cílem je vytvořit systém predikce pandemických situací a jejich následného řízení v rámci Evropy i mimo ni. Partnerem tohoto projektu, jenž je v současné době přibližně ve své polovině, se stalo také MV-generální ředitelství HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva, který spolu s Technologickou platformou „Energetická bezpečnost ČR“ zastupuje v tomto projektu Českou republiku.

V dnešní době globalizace a volného pohybu obyvatel napříč státy a kontinenty se jednou z hrozeb pro společnost stal přenos infekčních onemocnění, která mohou mít za následek vážné přeshraniční ohrožení veřejného zdraví. Projekt STAMINA byl plánován již předtím, než celý svět sevřela pandemie onemocnění covidu-19 a naplno nám ukázala, jak důležité je mít správné nástroje pro zvládnutí pandemické situace. Tato globální krize neovlivnila pouze naše zdraví, ale všechny aspekty lidské společnosti. STAMINA si klade za cíl přispět k připravenosti členských států poskytnutím systémů pro lepší předvídání obdobných mimořádných situací a jejich následné efektivní řízení.

O projektu STAMINA
STAMINA je projekt financovaný Evropskou unií v rámci programu Horizont 2020, ve kterém se 37 organizací z Evropy a okolních regionů (Turecko, Tunisko a Velká Británie) spojilo, aby vytvořily nástroj pro efektivní zvládnutí pandemických situací.

Řízení krizí způsobených infekčním onemocně­ním je totiž výzvou nejen kvůli velkému počtu zúčastněných osob, dalekosáhlých celospolečenských dopadů, rozdílné právní, správní, profesní a politické kultury v různých zemích, ale také z důvodu plurality přístupů ke krizovému řízení mezi jednotlivými státy. STAMINA se snaží pomoci překonat tuto výzvu tím, že vyvíjí inteligentní platformu pro podporu rozhodování odborníkům na řízení pandemických krizí na regionální, národní a mezinárodní úrovni s důrazem na evropský prostor.

Cíle projektu
Vize STAMINA byla navržena z pohledu cílového uživatele, tedy aby výsledné nástroje efektivně sloužily relevantním orgánům v boji s pandemií, např. resortům zdravotnictví, nemocnicím či složkám integrovaného záchranného systému.

  • Prvním cílem projektu je harmonizovat soubory pokynů a osvědčených postupů ke zlepšení připravenosti a následné reakce států na pandemickou situaci. Každý stát má nyní vlastní plány pro řízení pandemie a nejednotné plány vedou k nekonzistentnímu postupu. STAMINA identifikuje hlavní problémy krizového managementu v těchto národních plánech a zajistí, aby výsledné řešení STAMINA tyto problémy pokrylo. 
  • Dále budou poskytnuty nové softwarové nástroje doplňující již existující systémy na úrovni jednotlivých států, Evropské unie a Mezinárodní zdravotnické organizace. Mezi tyto nástroje bude patřit i analýza webu a sociálních sítí v reálném čase s cílem zachytit informace o poten­ciálním vzniku epidemie co nejdříve, ideálně ještě před jejím vypuknutím. Mimo to bude sloužit i k monitoringu důvěry veřejnosti a jejího chování. Z této analýzy pak vzejdou doporučení, jak zacílit kampaň ke zvyšování povědomí a zlepšování důvěry napříč širší veřejností. 
  • Také bude vytvořen evropský centrální systém, ve kterém budou shromažďovány informace o zdravotních systémech členských států a dostupných zdrojích (např. vakcínách, antibiotikách nebo volných lůžkách) obdobným způsobem, jak to probíhá aktuálně v ČR v rámci pandemie covidu-19.
  • V rámci projektu bude také vytvořen nástroj prediktivního modelování, který z průběžně zadávaných dat vytvoří časový a prostorový vývoj nákazy a umožní její porovnání se základními scénáři a různými přijatými opatřeními.
  • Dalším cílem je zvýšit diagnostické schopnosti vývojem nových tzv. point-of-care (POC) přístrojů, které umožní rychle a snadno odhalit přítomnost patogenů v terénu. Tyto přístroje jsou velmi důležité pro situační povědomí v případě rychle se šířící infekční nákazy. Jako POC přístroj bude také vyvinut monitorovací náramek, který bude sledovat zdravotní stav a důležité životní funkce pacienta v izolaci či v karanténě.
  • Posledním neméně důležitým cílem je zlepšit spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi třetího světa tak, aby se ideálně zabránilo vypuknutí pandemie předtím, než se rozšíří na území EU. 


ZapojeníInstitutu ochrany obyvatelstva
Institut ochrany obyvatelstva (Institut) je v rámci projektu zařazen do skupiny potenciálních koncových uživatelů a zástupců národních autorit v oblasti plánování a připravenosti. Úkolem této skupiny byla především rozsáhlá rešerše a následná analýza dostupných dat a systémů, které se v současné době používají pro monitoring a řízení epidemií na regionálních a národních úrovních jednotlivých států. Zároveň s tím probíhala řada národních workshopů s příslušnými autoritami s cílem získat názor lidí, kteří by se systémem STAMINA měli v budoucnu pracovat. Jeden z prvních workshopů byl uspořádán Institutem na sklonku roku 2020 a z rozsáhlé diskuse se zástupci poskytovatelů zdravotní péče, zdravotnickými statistiky, zástupci krizového řízení, záchranné služby, zdravotního ústavu apod. vzešla řada doporučení a požadavků. Ty byly předány prostřednictvím hlavního koordinátora projektu (společnost EXUS) skupině technických partnerů STAMINY, kde je sdruženo 21 subjektů z řad softwarových vývojářů, univerzit a datových analytiků, s úkolem implementovat je do STAMINY. Mezitím, co vývo­jáři pracovali na vzniku jednotlivých nástrojů STAMINY, odborníci z Institutu se podíleli na přípravě různých scénářů potenciálních situací, kdy by bylo možné využít jednotlivé nástroje STAMINY. Vybrané scénáře budou následně fyzicky odzkoušeny v průběhu letošního roku ve státech zapojených do řešení projektu s tím, že jednotlivé scénáře budou vždy zaměřeny na využití jednoho či více nástrojů STAMINY (nástroj pro řešení krizí, nástroj pro generování scénářů a prediktivní modelování, systém včasného varování, analýzy webu a sociálních médií, společný operační obraz, monitorovací náramek a přenosná diagnostická zařízení). V ČR se v dubnu připravujeme otestovat SmartKo – zařízení pro individuální monitoring, které umí vedle teploty, tepové frekvence či saturace kyslíku v krvi komunikovat i s COP (společný operační obraz) nástrojem STAMINY, kde se budou veškerá data zobrazovat (ideálně na mapovém podkladu) a dozorující zdravotník bude mít v reálném čase přehled o poloze a stavu lidí v domácí izolaci. Systém by měl umožňovat i automatické vyvolání alarmů či zpětnou komunikaci s monitorovaným člověkem. Dalším využitím tohoto zařízení by mělo být jeho ověření pro potřeby monitoringu pacienta při transportu v izolačním bioboxu, kde je monitoring základních vitálních funkcí prostřednictvím standardního vybavení vozů záchranné služby neproveditelný. Všechny scénáře budou následně vyhodnoceny a povedou k dalšímu vylepšení nástrojů tak, aby celý systém STAMINA mohl být na přelomu let 2022–2023 předán Evropské komisi k finálnímu hodnocení a následnému použití a postupné implementaci do strategie připravenosti na řešení budoucích epidemických krizí. 

Více informací o projektu lze najít na https://stamina-project.eu/. 

kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Ing. Klára NAVRÁTILOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto stamina-project.eu

vytisknout  e-mailem