Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 4/2022
V dubnovém čísle opět najdete spoustu zajímavého čtení. Nasazení hasičských lezeckých skupin si vyžádala akce v Přemyslově na Šumpersku, kde došlo k poruše lanovky ve skiareálu. Na lanovce uvízlo 130 osob, 40 z nich museli hasiči evakuovat pomocí lezeckých prostředků. Hasiči ze všech stanic HZS Zlínského kraje, kteří jsou zařazeni na funkci hasiče-zdravotníka, absolvovali v instrukčně metodické zaměstnání zaměřené na téma poskytování předlékařské první pomoci a spolupráci při ošetřování pacienta. TÚPO realizuje posouzení shody většiny stanovených i nestanovených výrobků v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a hasiv. Oproti předchozímu roku byl vydán dvojnásobek certifikátů a osvědčení. Úkolem Panelu humanitárních organizací je koordinace činnosti členů nestátních neziskových organizací, poskytování služeb při řešení následků mimořádných událostí a krizových stavů, při evakuaci, záchraně obyvatel, při pobytu v evakuačních centrech a při návratu zasažených lidí z
Nasazení hasičských lezeckých skupin si vyžádala záchranná akce v Přemyslově na Šumpersku. V neděli 6. února 2022 ve 13.26 hodin přijalo krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (KOPIS HZS OLK) oznámení o poruše lanovky v tamním skiareálu s tím, že je na ní uvízlých 130 osob. Oznámení operační technici zaznamenali jak na lince 150, tak na tísňové lince 112, a to od členů Horské služby České republiky Jeseníky i od lyžařů, kteří byli uvězněni v sedačkách. V tu chvíli již zařízení z neznámého technického důvodu nefungovalo zhruba hodinu.
KOPIS na místo ihned vyslalo předurčené jednotky požární ochrany (PO) podle poplachového plánu včetně lezeckých skupin, konkrétně dvě ze stanice Šumperk a jednu ze stanice Jeseník. Z olomoucké stanice vyrazilo lezecké družstvo. Doplnily je tři jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí, z nichž dvě mají předurčenost pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Šumperským hasičům je areál v Přemyslově velmi dobře znám, jelikož zde probíhají pravidelné výcviky. Naposledy se cvičení uskutečnilo v prosinci loňského roku.
Jednotka PO ze stanice Šumperk dorazila do 22 kilometrů vzdáleného areálu ve 13.53 hodin. Při příjezdu hasičů na místo události se lanovka pomalu pohybovala a couvala, obsluze se podařilo ovládat brzdu a tím započít s evakuací díky zpětnému chodu. Lyžaři tak mohli vysedat v nástupní stanici. Bylo však jen otázkou času, kdy se lanovka zastaví úplně a osoby bude nutné ze sedaček evakuovat přímo. Proto se lezecké skupiny včetně horské služby rozmístily na jednotlivé úseky vymezené sloupy lanovky, kde vyčkávaly na ukončení evakuace pomocí zpětného chodu.
Mezitím KOPIS informovalo o situaci a jejím vývoji řídícího důstojníka (ŘD) územního odboru i ŘD kraje, kteří vyjeli na místo události. Dále byl informován ředitel HZS OLK a Národní operační a informační středisko generálního ředitelství HZS ČR, jehož prostřednictvím byla řešena také možnost nasazení vrtulníku Letecké služby Policie ČR. Ten nakonec nemohl po prověření povětrnostních podmínek vzlétnout. Na pomoc vyjely i skupiny lezců z HZS Moravskoslezského kraje, které však nakonec nezasahovaly a vrátily se na základny. Současně probíhala komunikace s horskou službou, jejíž aktivitu musíme velmi ocenit. O události byla preventivně informována Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, která byla připravena na místo vyjet, pokud by došlo ke zranění osob. Rovněž byla vyrozuměna starostka obce Loučná nad Desnou.
Průběh zásahu
V době, kdy se lanovka zcela zastavila, zůstalo v sedačkách 40 osob. Ve 14.23 hodin zahájilo evakuaci lyžařů sedm lezeckých skupin, pět hasičských a dvě vytvořené ze členů horské služby. Na každém úseku pracovali vždy dva lezci a nacvičeným postupem za využití lan a pomocných lezeckých prostředků evakuovali lyžaře na sjezdovku. Jeden hasič nahoře vždy cestující zajistil ještě před odklopením zábrany do záchranných smyček a poté je postupně zapínal na lano. Kolega na zemi pak spouštěl jednotlivé lyžaře na laně dolů, kde je odjistil. Prioritou bylo mít na místě dostatek lezců, co nejdříve se dostat k uvíznutým osobám a začít s evakuací. Zásah totiž ztěžovala nízká teplota a husté sněžení.
S ohledem na to, že lidé byli na lanovce uvězněni desítky minut, byli promrzlí a též méně pohybliví, bylo potřeba s nimi při záchraně navázat hovor a ujistit je, že se dostanou rychle dolů. Hasiči je při komunikaci uklidnili, popsali jim, jak bude zásah probíhat, a domluvili se na pořadí. I přes značný diskomfort, v jakém se lyžaři nacházeli, byli velmi ukáznění, spolupracovali a nikdo z nich nežádal přednostní záchranu. Výhodou bylo, že v sedačkách neuvízly žádné malé děti, kvůli jejichž přítomnosti by museli lezci upravit pořadí evakuovaných. Poslední člověk byl evakuován v 15.17 hodin. Celkově tedy záchrana 40 lidí trvala 54 minut.
Lyžařům poskytli hasiči tepelný komfort v podobě termoizolační fólie, a pokud bylo potřeba, dopravili je na parkoviště. Využili čtyřkolku ze stanice Jeseník a čtyřkolku horské služby. Celkově se na záchranné akci podílelo 30 hasičů, a to jak z jednotek PO stanic Šumperk, Jeseník a Olomouc, tak z jednotek SDH Loučná nad Desnou, Velké Losiny a Jindřichov. Připojilo se osm členů horské služby. Jedna osoba byla lehce zraněna, nepožadovala však ošetření.
Koordinačně náročnou akci s nasazením lezeckých skupin, jednotek PO i jednotek SDH obcí a horské služby zaštiťovali organizačně po celou dobu operační důstojníci a technici na KOPIS.
|
Zásah v číslech 130 osob uvízlých na zaseknuté lanovce |
|---|
Ze zásahu v Přemyslově vyplynula potřeba větší spolupráce s provozovateli lanovek. Stěžejní je, aby věděli, že je potřeba HZS ČR zavolat k těmto situacím dříve, i kdyby nemělo k záchraně nakonec vůbec dojít. Pro lidi uvězněné v zimě na lanovce je každá minuta dlouhá a nepříjemná, většinou nemají informace o tom, co se děje, a nevědí, zda byla přivolána pomoc. Včasným kontaktováním KOPIS se dá záchrana výrazně zkrátit a událost vyřešit bez komplikací.
Závěr
Událost v praxi ukázala, jak jsou každoroční výcviky ve skiareálech nezbytné. Důležité je také uspořádat výcvik za tmy, aby byli hasiči na tuto situaci připraveni. Kdyby se porucha projevila před koncem otevírací doby nebo při večerním lyžování, záchrana by probíhala už za snížené viditelnosti. Postup by byl sice stejný, ale zhoršené podmínky by byly pro hasiče-lezce další nepříjemnou komplikací, se kterou by se museli potýkat.
Specifika zásahu
Pozitiva
- perfektní znalost místa zásahu,
- využití stanoveného a nacvičeného postupu záchrany,
- technické využití samotížného chodu ke snížení počtu evakuovaných lyžařů,
- ukázněnost zachraňovaných osob i přes dlouhou dobu čekání na sedačkách,
- spolupráce lyžařů s lezci.
Negativa
- pozdní oznámení o zastavení lanovky,
- dlouhá doba, kterou museli lidé na lanovce strpět,
- proměnlivé povětrnostní podmínky, nízké teploty.
por. Mgr. Lucie BALÁŽOVÁ, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje