Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 4/2022
V dubnovém čísle opět najdete spoustu zajímavého čtení. Nasazení hasičských lezeckých skupin si vyžádala akce v Přemyslově na Šumpersku, kde došlo k poruše lanovky ve skiareálu. Na lanovce uvízlo 130 osob, 40 z nich museli hasiči evakuovat pomocí lezeckých prostředků. Hasiči ze všech stanic HZS Zlínského kraje, kteří jsou zařazeni na funkci hasiče-zdravotníka, absolvovali v instrukčně metodické zaměstnání zaměřené na téma poskytování předlékařské první pomoci a spolupráci při ošetřování pacienta. TÚPO realizuje posouzení shody většiny stanovených i nestanovených výrobků v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a hasiv. Oproti předchozímu roku byl vydán dvojnásobek certifikátů a osvědčení. Úkolem Panelu humanitárních organizací je koordinace činnosti členů nestátních neziskových organizací, poskytování služeb při řešení následků mimořádných událostí a krizových stavů, při evakuaci, záchraně obyvatel, při pobytu v evakuačních centrech a při návratu zasažených lidí z
- OBSAH č. 4/2022 ROČNÍKU XXI
- ZÁCHRANA ČTYŘICETI LYŽAŘŮ Z LANOVKY
- VÝCVIK HASIČŮ NA ZÁCHRANU ZE ZAMRZLÉ HLADINY
- HISTORIE A SMĚŘOVÁNÍ PANELU HUMANITÁRNÍCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE
- KREDIBILITA SPRINKLEROVÉ OCHRANY SKLADŮ 1. část
OBSAH č. 4/2022 ROČNÍKU XXI
Záchrana čtyřiceti lyžařů z lanovky
s 6
Výcvik hasičů na záchranu ze zamrzlé hladiny
s 9
Zdravotníci HZS Zlínského kraje absolvovali každoroční výcvik
s 12
Přehled certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2021
s 15
Historie a směřování panelu humanitárních organizací Ústeckého kraje
s 20
Výbor pro civilní nouzové plánování v roce 2021
s 23
Kredibilita sprinklerové ochrany skladů, 1. část
s 26
Vznik samaritánské služby v hasičských sobrech
s 30
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 32
Hasičské slavnosti Litoměřice 2022
s 34
ZÁCHRANA ČTYŘICETI LYŽAŘŮ Z LANOVKY
Nasazení hasičských lezeckých skupin si vyžádala záchranná akce v Přemyslově na Šumpersku. V neděli 6. února 2022 ve 13.26 hodin přijalo krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (KOPIS HZS OLK) oznámení o poruše lanovky v tamním skiareálu s tím, že je na ní uvízlých 130 osob. Oznámení operační technici zaznamenali jak na lince 150, tak na tísňové lince 112, a to od členů Horské služby České republiky Jeseníky i od lyžařů, kteří byli uvězněni v sedačkách. V tu chvíli již zařízení z neznámého technického důvodu nefungovalo zhruba hodinu.
KOPIS na místo ihned vyslalo předurčené jednotky požární ochrany (PO) podle poplachového plánu včetně lezeckých skupin, konkrétně dvě ze stanice Šumperk a jednu ze stanice Jeseník. Z olomoucké stanice vyrazilo lezecké družstvo. Doplnily je tři jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí, z nichž dvě mají předurčenost pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Šumperským hasičům je areál v Přemyslově velmi dobře znám, jelikož zde probíhají pravidelné výcviky. Naposledy se cvičení uskutečnilo v prosinci loňského roku.
Jednotka PO ze stanice Šumperk dorazila do 22 kilometrů vzdáleného areálu ve 13.53 hodin. Při příjezdu hasičů na místo události se lanovka pomalu pohybovala a couvala, obsluze se podařilo ovládat brzdu a tím započít s evakuací díky zpětnému chodu. Lyžaři tak mohli vysedat v nástupní stanici. Bylo však jen otázkou času, kdy se lanovka zastaví úplně a osoby bude nutné ze sedaček evakuovat přímo. Proto se lezecké skupiny včetně horské služby rozmístily na jednotlivé úseky vymezené sloupy lanovky, kde vyčkávaly na ukončení evakuace pomocí zpětného chodu.
Mezitím KOPIS informovalo o situaci a jejím vývoji řídícího důstojníka (ŘD) územního odboru i ŘD kraje, kteří vyjeli na místo události. Dále byl informován ředitel HZS OLK a Národní operační a informační středisko generálního ředitelství HZS ČR, jehož prostřednictvím byla řešena také možnost nasazení vrtulníku Letecké služby Policie ČR. Ten nakonec nemohl po prověření povětrnostních podmínek vzlétnout. Na pomoc vyjely i skupiny lezců z HZS Moravskoslezského kraje, které však nakonec nezasahovaly a vrátily se na základny. Současně probíhala komunikace s horskou službou, jejíž aktivitu musíme velmi ocenit. O události byla preventivně informována Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, která byla připravena na místo vyjet, pokud by došlo ke zranění osob. Rovněž byla vyrozuměna starostka obce Loučná nad Desnou.
Průběh zásahu
V době, kdy se lanovka zcela zastavila, zůstalo v sedačkách 40 osob. Ve 14.23 hodin zahájilo evakuaci lyžařů sedm lezeckých skupin, pět hasičských a dvě vytvořené ze členů horské služby. Na každém úseku pracovali vždy dva lezci a nacvičeným postupem za využití lan a pomocných lezeckých prostředků evakuovali lyžaře na sjezdovku. Jeden hasič nahoře vždy cestující zajistil ještě před odklopením zábrany do záchranných smyček a poté je postupně zapínal na lano. Kolega na zemi pak spouštěl jednotlivé lyžaře na laně dolů, kde je odjistil. Prioritou bylo mít na místě dostatek lezců, co nejdříve se dostat k uvíznutým osobám a začít s evakuací. Zásah totiž ztěžovala nízká teplota a husté sněžení.
S ohledem na to, že lidé byli na lanovce uvězněni desítky minut, byli promrzlí a též méně pohybliví, bylo potřeba s nimi při záchraně navázat hovor a ujistit je, že se dostanou rychle dolů. Hasiči je při komunikaci uklidnili, popsali jim, jak bude zásah probíhat, a domluvili se na pořadí. I přes značný diskomfort, v jakém se lyžaři nacházeli, byli velmi ukáznění, spolupracovali a nikdo z nich nežádal přednostní záchranu. Výhodou bylo, že v sedačkách neuvízly žádné malé děti, kvůli jejichž přítomnosti by museli lezci upravit pořadí evakuovaných. Poslední člověk byl evakuován v 15.17 hodin. Celkově tedy záchrana 40 lidí trvala 54 minut.
Lyžařům poskytli hasiči tepelný komfort v podobě termoizolační fólie, a pokud bylo potřeba, dopravili je na parkoviště. Využili čtyřkolku ze stanice Jeseník a čtyřkolku horské služby. Celkově se na záchranné akci podílelo 30 hasičů, a to jak z jednotek PO stanic Šumperk, Jeseník a Olomouc, tak z jednotek SDH Loučná nad Desnou, Velké Losiny a Jindřichov. Připojilo se osm členů horské služby. Jedna osoba byla lehce zraněna, nepožadovala však ošetření.
Koordinačně náročnou akci s nasazením lezeckých skupin, jednotek PO i jednotek SDH obcí a horské služby zaštiťovali organizačně po celou dobu operační důstojníci a technici na KOPIS.
Zásah v číslech 130 osob uvízlých na zaseknuté lanovce |
---|
Ze zásahu v Přemyslově vyplynula potřeba větší spolupráce s provozovateli lanovek. Stěžejní je, aby věděli, že je potřeba HZS ČR zavolat k těmto situacím dříve, i kdyby nemělo k záchraně nakonec vůbec dojít. Pro lidi uvězněné v zimě na lanovce je každá minuta dlouhá a nepříjemná, většinou nemají informace o tom, co se děje, a nevědí, zda byla přivolána pomoc. Včasným kontaktováním KOPIS se dá záchrana výrazně zkrátit a událost vyřešit bez komplikací.
Závěr
Událost v praxi ukázala, jak jsou každoroční výcviky ve skiareálech nezbytné. Důležité je také uspořádat výcvik za tmy, aby byli hasiči na tuto situaci připraveni. Kdyby se porucha projevila před koncem otevírací doby nebo při večerním lyžování, záchrana by probíhala už za snížené viditelnosti. Postup by byl sice stejný, ale zhoršené podmínky by byly pro hasiče-lezce další nepříjemnou komplikací, se kterou by se museli potýkat.
Specifika zásahu
Pozitiva
- perfektní znalost místa zásahu,
- využití stanoveného a nacvičeného postupu záchrany,
- technické využití samotížného chodu ke snížení počtu evakuovaných lyžařů,
- ukázněnost zachraňovaných osob i přes dlouhou dobu čekání na sedačkách,
- spolupráce lyžařů s lezci.
Negativa
- pozdní oznámení o zastavení lanovky,
- dlouhá doba, kterou museli lidé na lanovce strpět,
- proměnlivé povětrnostní podmínky, nízké teploty.
por. Mgr. Lucie BALÁŽOVÁ, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje
VÝCVIK HASIČŮ NA ZÁCHRANU ZE ZAMRZLÉ HLADINY
Únorové mrazivé dny využili příslušníci Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje (HZS KHK) pro odbornou přípravu záchrany osoby, pod kterou se propadl na zamrzlé vodní hladině led. Výcvik probíhal v lokalitě lomu Libeč u Trutnova, panovaly zde ideální podmínky. Na 18 cm silné ledové ploše byly simulovány různé situace. Celokrajského výcviku se zúčastnilo třicet příslušníků ze všech pěti územních odborů.
Záchrany osob a práce na zamrzlé hladině jsou velmi specifické, a to vzhledem k nejistotě, zda a s jakyými prostrdedky bude přístup k zachraňovanému možny. Při zásahu je pak nutné předpokládat, že může dojít k nenadálému proboření ledové plochy. Z tohoto důvodu si hasiči vyzkoušeli různé techniky záchrany osob ze zamrzlé hladiny, při nichž je vždy nezbytné vytvořit spolehlivé jištění všech, kteří se podílejí na záchraně přímo na ledové ploše.
Průběh cvičení
Při výcviku si hasiči vyzkoušeli veškeré záchranné práce na zamrzlé hladině. Šlo o metodu upoutaného zachránce, záchranu s využitím spodního dílu nastavovacího žebříku i pomocí raftového člunu. Při pohybu na ledu nesměla být opomenuta ani sebezáchrana. Součástí každého výcviku je také teoretická příprava, v rámci které si příslušníci tentokrát připomněli základní pravidla při poskytování první pomoci v případě podchlazení a provádění tepelného zábalu zachraňované osoby.
Při výcviku si hasiči vyzkoušeli veškeré záchranné práce na zamrzlé hladině. Šlo o metodu upoutaného zachránce, záchranu s využitím spodního dílu nastavovacího žebříku i pomocí raftového člunu. Při pohybu na ledu nesměla být opomenuta ani sebezáchrana. Součástí každého výcviku je také teoretická příprava, v rámci které si příslušníci tentokrát připomněli základní pravidla při poskytování první pomoci v případě podchlazení a provádění tepelného zábalu zachraňované osoby.
Při výcviku byly používány primárně suché oděvy pro práci ve vodě. Při reálném zásahu však může dojít i k situaci, že nemusí být vždy tento speciální oděv po ruce. Pro případ nebezpečí z prodlení mohou provést hasiči záchranu i v běžném zásahovém oděvu, vyzkoušeli si tak i tuto variantu. Mohli si tak udělat představu, jak dlouho poskytne zásahový třívrstvý oděv zasahujícímu určitý tepelný komfort a zároveň jak je pohyb ve vodě v už nasáknutém oděvu náročný. V praktickém nácviku došli někteří odvážlivci tak daleko, že si dokonce na vlastní kůži vyzkoušeli, jak působí ledová voda na jejich tělo, aniž by na sobě měli speciální suchý oděv do vody nebo zásahový oděv.
Pro bezpečný pohyb osob by měla být tloušťka ledu minimálně 12 centimetrů, v případě tekoucí vody ještě silnější. Lidé by měli pamatovat na to, že i ve stojatých vodách dochází k proudění vody a led může být na celé ploše různě silný. Je potřeba dávat pozor na možné praskliny nebo různé otvory vysekané od rybářů.
Jak se zachovat v případě ohrožení
Jaká jsou doporučení pro případ, kdy dojde i přes veškerou opatrnost k propadnutí do ledové vody? Platí pravidlo, že jakmile zaznamenáme, že led praská, ihned si lehneme na břicho a vracíme se zpět tou samou cestou, kterou jsme po ledě šli. Základem je zachovat klid, nepanikařit. Pokud se člověk propadne do vody, musí se snažit dostat na hladinu, paže rozložit ze široka na led a neustálým kopáním nohama se snažit dostat tělo co nejdál na led a pak plazením co nejkratší cestou na břeh. Pokud se led stále propadá, je nutné prolamovat si cestu ke břehu rukama.
por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, foto por. Bc. Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje
HISTORIE A SMĚŘOVÁNÍ PANELU HUMANITÁRNÍCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE
Historie vzniku Panelu humanitárních organizací (Panel) Ústeckého kraje je relativně krátká. Prvotním impulsem pro jeho vznik a působení se stalo v roce 2004 cvičení krizové připravenosti s názvem „Exploze – Ústí 2004“. Jeho tématem byl únik nebezpečných chemických látek se simulovaným výbuchem a požárem v ústeckém chemickém závodě a následná podpora zasažených obyvatel.
Jednání Panelu humanitárních organizací Ústeckého kraje
Cvičení se zúčastnili zástupci složek integrovaného záchranného systému (IZS), zástupci statutárního města Ústí nad Labem, zástupci nestátních neziskových organizací (Spirála, ADRA, Český červený kříž a Charita ČR). V rámci této akce se ukázalo, jak důležitá je spolupráce složek IZS a nestátních neziskových organizací (NNO). Cvičení tak poskytlo podnět pro vznik Panelu ve městě Ústí nad Labem. Další příležitostí k jeho aktivaci se staly povodňové události z roku 2006.
V listopadu 2007 bylo obnoveno aktivní setkávání pracovníků NNO (Centrum krizové intervence Spirála, Dobrovolnické centrum, Oblastní charita Ústí nad Labem) a humanitárních organizací (ADRA, Člověk v tísni), složek IZS (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Zdravotnická záchranná služba a Policie ČR). Dalších jednání se zúčastnili i zástupci místní samosprávy a veřejné správy. Na nich vyplynulo, že poskytnutí psychosociální krizové pomoci je neoddělitelnou součástí účinné podpory při hromadných neštěstích, ať už jsou to povodně, požáry, sněhové kalamity, nejrůznější jiné přírodní katastrofy nebo v neposlední řadě také závažné dopravní nehody.
Na území Ústeckého kraje působily NNO pouze jako místní pobočky na regionální úrovni (oblastní spolky), a tak nejprve vznikl Panel humanitárních organizací města Ústí nad Labem, který především v době povodní roku 2006 pomáhal i v jiných lokalitách Ústeckého kraje. V roce 2010 se podařilo zahájit činnost Panelu na území obce s rozšířenou působností Děčín a v roce 2016 na území obce s rozšířenou působností Litoměřice. V Ústeckém kraji neexistovala organizace s celokrajským působením. V roce 2014 převzalo koordinaci řízení Panelu města Ústí nad Labem sdružení Oblastní charita Ústí nad Labem, které bylo zároveň pověřeno jeho řízením v celém Ústeckém kraji.
Úkoly Panelu
Úkolem Panelu je koordinace činnosti členů NNO, poskytování služeb při řešení následků mimořádných událostí (MU) a krizových stavů (KS), při evakuaci, záchraně obyvatel, při pobytu v evakuačních centrech a při návratu zasažených lidí zpět do jejich domovů. Spolupráce jeho jednotlivých členů je nastavena na úrovni vytváření týmů dobrovolníků, které se uplatní při odstraňování následků MU (přímá materiální pomoc, pracovní dobrovolná výpomoc a vytváření psychosociálních intervenčních týmů). K naplnění tohoto úkolu je důležité vědět o sobě, o možnostech pomoci a kapacitách jednotlivých členů a jejich kontaktech. Za tímto účelem dochází ke schůzkám Panelu v době mezi MU, které se konají přibližně dvakrát ročně. Byl vytvořen Dokument o Panelu, jenž obsahuje informace o možnostech pomoci a kapacitách jeho jednotlivých členů a jejich kontaktech, jak a kdy Panel zaktivovat při MU. Od roku 2008 se uskutečnily konference s názvem „Víme o sobě“ (v letech 2008, 2010, 2012, 2017), jichž se zúčastnili mimo jiné představitelé obcí, členové jednotek sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí, kteří se podělili o praktické zkušenosti z MU. V roce 2011 se realizoval česko-německý workshop „Víme o sobě v příhraničí?“. Cílem tohoto setkání bylo předat informace ohledně přeshraniční spolupráce s německou oblastí Saska. V letech 2015 a 2017 se konalo setkání Panelů Ústeckého a Libereckého kraje. Jeho cílem byla výměna zkušeností při koordinaci humanitární pomoci obyvatelstvu zasaženému MU.
Příprava členů Panelu na MU
Důležitým úkolem v období mezi MU je připravenost dobrovolnických týmů a spolupracujících odborníků. Je vyškolován tzv. terénní krizový tým, skládající se z dobrovolníků, kteří poskytují psychosociální pomoc v době MU přímo v terénu ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. V roce 2017 se např. uskutečnil kurz s názvem „Úvod do psychosociální pomoci v terénu“ pro stávající i nové členy poskytovatelů psychosociální pomoci. Akci připravily zástupkyně Centra krizové intervence Spirála spolu s psycholožkou HZS Ústeckého kraje. V roce 2017 proběhlo školení Metodiky zvládání krizových situací v neziskových organizacích. Pořádala ho Diakonie Českobratrské církve evangelické. V roce 2018 se konalo školení zvládání prevence MU v neziskových organizacích, které organizovala Farní charita Litoměřice.
Ve spolupráci se složkami IZS se v červnu 2016 konal praktický výcvik pro funkci technik ochrany obyvatelstva jednotek SDH obcí, jehož se zúčastnily zástupkyně neziskových organizací z Terénního krizového týmu Spirála (TKT Spirála). Náplní cvičení byla plánovaná stavba stanového městečka v souvislosti s přípravou na migrační vlnu a prověření činnosti v evakuačním středisku. V dubnu 2018 proběhlo taktické cvičení IZS s názvem „Ikarus“ se zaměřením na řešení humanitární pomoci při MU většího rozsahu – zatopení rekreační oblasti v Národním parku České Švýcarsko, kde vlivem prudkých dešťů došlo na řece Kamenici k bleskové povodni. Akce se účastnili zástupci neziskových organizací TKT Spirála a MEDIC Děčín. Cílem taktického cvičení bylo prověřit nasazení předurčených jednotek SDH obcí při nutnosti vyřešit evakuaci rekreačního střediska poblíž hranic se Spolkovou republikou Německo v Národním parku České Švýcarsko. Projevilo se při něm, že při takovýchto MU se může vyskytnout jazyková bariéra, a tak je nutné povolat tlumočníka.
Postavení Panelu a možnost financování v Ústeckém kraji
Panel je neformální pracovní skupina složená ze zástupců NNO, které se zaměřují na psychosociální služby a humanitární pomoc. Na základě § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze tyto neziskové organizace využít v době MU k záchranným a likvidačním pracím na vyžádání. Samotná platforma Panelu nemá právní subjektivitu, proto byly uzavřeny Dohody o spolupráci s jednotlivými NNO. V roce 2014 byla uzavřena Dohoda o spolupráci mezi HZS Ústeckého kraje a Oblastní charitou Ústí nad Labem a Dohoda o spolupráci mezi HZS Ústeckého kraje a zapsaným spolkem Spirála. V roce 2019 byla uzavřena Dohoda o spolupráci mezi HZS Ústeckého kraje a Českým červeným křížem Teplice, jejíž součástí je možnost využití mobilního automobilového centra. V roce 2015 byly uzavřeny partnerské smlouvy o spolupráci mezi Oblastní charitou Ústí nad Labem jako koordinátorem Panelu a jeho jednotlivými členskými organizacemi. Zástupce Panelu je začleněn do krizového štábu Ústeckého kraje mezi ostatní odborníky, a tak se může účastnit jednání krizového štábu Ústeckého kraje. Panel je podporován Krajským úřadem Ústeckého kraje.
Od roku 2016, kdy byl schválen dotační program Krajského úřadu Ústeckého kraje na podporu činnosti jednotek SDH obcí a ostatních složek IZS, mohou jeho jednotliví členové financovat z tohoto dotačního programu svoji činnost na vzdělávání, na vybavení a na pořádání různých akcí zaměřených na humanitární pomoc.
Působení Panelu v současné době a jeho další směřování
Na jednáních Panelu roku 2019 zazněly informace, jakým směrem se může dále posunout jeho činnost. „Umíme“ pomoci při povodních, dopravních nehodách, loni v červnu jsme se setkali také s „novým“ druhem MU, a to s tornádem. Ale další MU, ke které poslední dobou docházelo, je vyhoření bytů a domů. Při řešení této události je potřeba se zaměřit na eventualitu nouzového ubytování, na dostupnost krizových bytů. V tomto směru je důležitá spolupráce se zástupci obcí, především se sociálním odborem. Za tímto účelem je vhodné, aby se jednání Panelu účastnili zástupci sociálního odboru územní samosprávy. Dále by bylo příhodné realizovat další konferenci s názvem „Víme o sobě“ zaměřenou na požáry malého rozsahu, výbuchy plynu aj.
Následující vývoj činnosti Panelu ovlivnil výskyt covidu-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky. V letech 2020 a 2021 v souvislosti s tímto onemocněním se uskutečňovala jeho jednání videokonferenčně přibližně jednou za 14 dní. Na nich si jeho členové předávali informace o činnosti jednotlivých organizací v rámci koronavirové krize. V počátcích pandemie se řešila dostupnost ochranných osobních pomůcek, dále nesnáze s prováděním testů pro klienty sociálních služeb, neboť nebylo jasné, z jakých finančních prostředků mají být hrazeny. NNO pomáhaly s hlídáním dětí, venčením psů, nákupy pro lidi nemocné nebo v karanténě, poskytovaly psychosociální pomoc ve spojitosti s úmrtím v rodinách. Dokázaly přechodně zajistit obydlí pro lidi bez domova v karanténě v zařízení sociální péče Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Přínos Panelu
MU, při kterých byl aktivován Panel, prověřily spolupráci mezi institucemi státní správy a NNO. Díky pravidelnému setkávání jeho členů v období mezi MU byla tato spolupráce hodnocena na velmi dobré úrovni, jednotliví členové vědí navzájem o možnostech svého působení a mají na sebe kontakty. Tím se potvrdila podstata smyslu činnosti Panelu. Přesvědčili jsme se, že spolupráce mezi institucemi státní správy a NNO je nepostradatelná. Při řešení následků MU a KS se zapojené NNO podílejí v celé šíři poskytováním materiální humanitární pomoci, psychosociální pomoci, dobrovolnické pomoci i sbírkovou činností, a tímto směrem je činnost Panelu přínosná i do budoucna.
kpt. Ing. Alena KOPECKÁ, foto kpt. Mgr. Jana MAJZLÍKOVÁ, por. Bc. Pavel PECH, HZS Ústeckého kraje
KREDIBILITA SPRINKLEROVÉ OCHRANY SKLADŮ 1. část
V následujících třech článcích se budeme zabývat problematikou kredibility návrhových požadavků na sprinklerovou ochranu. V první části se zaměříme na požární zkoušky, které jsou předpokladem pro tvorbu objektivních návrhových požadavků na sprinklerovou ochranu. Ve druhé části budou uvedeny příklady vývojových a výzkumných projektů realizovaných v USA a ve třetí části bude uvedena charakteristika současných amerických návrhových dokumentů FM a NFPA 13 a možnosti jejich využívání v naší realizační praxi. Pozornost bude zaměřena zejména na sklady, u nichž dochází k největším, mnohdy totálním škodám na majetku v případech, že nejsou opatřeny adekvátní sprinklerovou ochranou.
Požár jednopodlažního skladu bez adekvátní sprinklerové ochrany
Sklady představují podle ČSN EN 12845 vysoké požární nebezpečí HHS (High Hazard Storage). Důvodem je vysoké požární zatížení v celém požárním úseku, který je mnohdy velmi rozsáhlý – i několik tisíc metrů čtverečních o výšce až 50 m. To může vést v závislosti na skladované komoditě a skladovém uspořádání k rychlému rozvoji požáru s vysokými přímými a nepřímými škodami. Nelze opomenout ani ohrožení osob, jednotek požární ochrany (jednotek PO), ekologické škody, sociální dopady související se ztrátou zaměstnání, udržitelnost spojenou s tvorbou CO2 a spotřebou vody pro hašení. Statistiky požárů prokazují, že tyto škody mohou zásadním způsobem snížit sprinklerová zařízení. To je důvod, proč jsou ve většině zemí, včetně České republiky, zohledněna v požární bezpečnosti staveb. Jejich neopominutelnou předností je, že jako jediná dokáží podstatně snížit požární škody způsobené žhářstvím.
Zpracovatelé požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), provozovatelé a zejména vlastníci skladů očekávají, že sprinklerové zařízení bude mít odpovídající hasební schopnost a finanční prostředky na jeho pořízení budou účelně vynaloženy. Tento předpoklad je podmíněn kromě jiného jeho navržením podle objektivních požadavků. Za ty se považují „prokázané výsledky požárních zkoušek ve skutečném měřítku provedených v akreditované zkušební laboratoři podle relevantní zkušební metodiky obsahující jednoznačná kritéria pro jejich vyhodnocení“.
Požární zkušební laboratoře
Před zhruba třiceti lety se vývojem sprinklerové ochrany zabývaly desítky zkušeben v Evropě. Každý větší výrobce stabilních hasicích zařízení (SHZ) a jejich komponent měl vlastní zkušebnu, aby mohl ověřovat nové komponenty a systémy ochrany před jejich uvedením na trh. Významné zkušební laboratoře byly ve Velké Británii, Francii a v Německu. U nás to byl n.p. Karosa, útvar hlavního finálního dodavatele SHZ. V neporovnatelně skromnějších podmínkách zde až do konce 90. let minulého století probíhaly ověřovací a schvalovací zkoušky včetně požárních zkoušek ve skutečném měřítku. K těm posledním patřily úspěšné zkoušky mlhového SHZ určeného pro ochranu kabelových kanálů a šachet.
S nástupem globalizace a stále přísnějších požadavků na ekologii se popsaný stav stal minulostí. Zkušebnictví v oboru sprinklerové ochrany se nyní zaměřuje především na posuzování shody jednotlivých komponent podle evropských harmonizovaných norem. Vlastní vývoj a výzkum se koncentruje do několika zkušebních laboratoří. V Evropě je to zejména organizace BRE (Building Research Establishment) ve Spojeném království, francouzská CNPP (Centre National de Prevention et de Protection) a německé VdS. Vývoj nových technologií ochrany majetku před požárem probíhá již několik dekád především v USA. Návrhy na výzkumné a vývojové projekty připravuje divize pro požární výzkum (Fire Research Division), která je součástí NIST (National Institute of Standards and Technology). O realizaci konkrétních projektů rozhoduje NFPA (National Fire Protection Assotiation) na základě zevrubného zdůvodnění připraveného neziskovou platformou Fire Prevention Research Foundation. Pro každý projekt je ustanoven technický panel, v němž jsou zastoupeni experti, sponzoři, zástupci nadnárodních pojišťoven, zajišťoven a další zainteresované osoby a subjekty. Zkoušky se následně provádějí ve zkušebních laboratořích NIST nebo externích laboratořích, které jsou svým vybavením schopné realizovat ty nejnáročnější projekty včetně zkoušek hasební schopnosti sprinklerových zařízení ve skutečném měřítku. K takovým patří nejen zkušební laboratoře NIST, ale i laboratoře ATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, Fire Arms and Explosive), UL (Underwriting Laboratories) nebo FM (Factory Mutual Research Center). V Evropě je to např. zkušební laboratoř BRE, která navazuje na činnost požární laboratoře v Cardingtonu a Borehamwoodu. Organizace BRE má ve Spojeném království obdobnou funkci jako NFPA v USA. Zastřešuje výzkum, vývoj a zkušebnictví v oboru požární ochrany a tvorbu souvisejících normativních dokumentů, technických návodů a preventivních opatření.
K největším na světě s celosvětovým kreditem patří výzkumné centrum Factory Mutual (FM) nacházející se nedaleko Bostonu na pozemku o velikosti 648 ha. Bylo vybudováno v roce 1967. Navázalo na předcházející zkušenosti FM z ověřování protipožárních zařízení a systémů. Ve zkušební laboratoři o ploše 10 000 m2 je instalován kalorimetr 20 MW s trychtýřovým sběračem o průměru 11 m. Úroveň stropu je nastavitelná v rozsahu od 9,1 do 16,8 m. Hlavní činností centra je provádění požárních zkoušek hasební schopnosti sprinklerových zařízení ve skutečném měřítku, porovnávacích zkoušek skladovaných komodit, demonstračních zkoušek v rámci školení a rozsáhlé edukační činnosti. V hydraulické zkušební laboratoři o ploše 3 120 m2 se provádí zkoušky sprinklerů a dalších komponent v rámci posuzování shody nebo jako součást vývojových programů. Výsledky z výzkumných a vývojových projektů se promítají do technických podmínek a dalších dokumentů vydávaných FM. Projekty se zaměřují kromě jiného na ochranu skladových aplikací, u kterých sprinklerová zařízení nevykazují odpovídající hasební schopnost nebo jsou drahá. Zdrojem informací jsou inspekční prohlídky a v neposlední řadě poznatky FM z likvidace škodních událostí získané v rámci mezinárodních pojistných programů FM.
Příklad zkušebního objektu s vertikálními zábranami a komoditou UEP a CEPPožární zkoušky hasební schopnosti sprinklerových zařízení ve skutečném měřítku
Koncem 60. let 20. století byl v USA zahájen vývoj nových sprinklerů a sprinklerových systémů pro ochranu skladů, které vykazovaly dynamický nárůst a pro něž nebyla k dispozici dostatečně účinná sprinklerová ochrana. To vyvolalo potřebu zaměřit se na tento problém a navrhnout nové zkušební postupy a zkušební zařízení, jež zajistí opakovatelnost zkoušek hasební schopnosti ve skutečném měřítku za co nejnižší finanční náklady. Zásadním opatřením bylo nahrazení reálného zboží relevantní standardizovanou komoditou. Nově se zavedlo stanovení požadované (ADD) a skutečné (RDD) intenzity dodávky vody. K ověřování tepelné odezvy tepelných pojistek sprinklerů byla vyvinuta ponořovací zkouška. Následně byla navržena jednotná kritéria pro provádění a vyhodnocování požárních zkoušek a alternativních způsobů sprinklerové ochrany.
Výsledkem tohoto systematického přístupu bylo vyvinutí tepelné pojistky sprinklerů s rychlou tepelnou odezvou (QR pojistka), která našla uplatnění ve sprinklerech typu Residential určených pro ochranu osob a ve sprinklerech typu ESFR určených pro stropní ochranu vysokoregálových skladů bez nutnosti instalovat regálové sprinklery. Postupně následovaly další druhy skladových sprinklerů a podmínky pro jejich zkoušení a navrhování.
Každá požární zkouška se dokladuje standardizovaným způsobem. Výsledná zpráva z ní obsahuje část Podmínky zkoušky a část Výsledky zkoušky. V té je uvedena např. délka trvání zkoušky, doba otevření prvního a posledního sprinkleru, počet otevřených sprinklerů a teploty plynů a oceli ve stanovených místech.
Standardizované komodity
FM zavedlo standardizované komodity (benchmark commodities) pro účel provádění požárních zkoušek hasební schopnosti ve skutečném měřítku jako ekvivalentní náhradu za reálné zboží. Kromě splnění požadavků na reprodukovatelnost zkoušek přineslo zavedení standardizovaných komodit i snížení finančních nákladů na jejich provedení.
Celkem je definováno složení šesti standardizovaných komodit. Požární zatížení simulují, kromě palety samotné, kelímky nebo tácky z papíru, napěněného nebo nenapěněného plastu. V případě standardizovaných komodit „nevystavených požáru“ je „zboží“ uložené v krabici z vlnité lepenky. U komodit „vystavených požáru“ je zabalené ve smršťovací fólii. Jako příklad jsou uvedeny tři nejrizikovější standardizované komodity:
- „Napěněné plasty vystavené požáru“. Na paletě je 18 balíků s tácky na maso z napěněného polystyrenu zabalených do smršťovací fólie.
- „Napěněné plasty v kartonových obalech“. Na paletě je 8 kartonových krabic z vlnité lepenky. V krabicích jsou polystyrenové tácky na maso z napěněného polystyrenu.
- „Nenapěněné plasty vystavené požáru“.
- Na dřevěné paletě je dalších 7 palet z nenapěněného plastu.
Klasifikace požárního nebezpečí skladovaných komodit
Jde o výchozí parametr pro návrh sprinklerové ochrany pro konkrétní skladové uspořádání. Celosvětově je akceptovaná klasifikace požárního nebezpečí skladovaných komodit definovaná v NFPA 13. Na tuto klasifikaci navázalo FM a modifikovalo ji do současné podoby definované v dokumentu FM 8-1:2020. Klasifikace FM obsahuje následující třídy požárního nebezpečí:
- Třída 1,
- Třída 2,
- Třída 3,
- Nenapěněné plasty v kartonových obalech – (CUP),
- Napěněné plasty v kartonových obalech – (CEP),
- Nenapěněné plasty vystavené požáru – (UUP),
- Napěněné plasty vystavené požáru – (UEP).
V NFPA 13:2022 je již uvedena kategorizace FM. Obě kategorizace požárního nebezpečí skladovaných komodit se od evropského přístupu liší zejména pravidelnou aktualizací a provázaností na požární zkoušky hasební schopnosti ve skutečném měřítku. Ty jsou zásadním předpokladem pro objektivizaci návrhových požadavků a cestou ke zlevňování sprinklerové ochrany a jejímu rozšiřování. Na tom mají zájem všechny zainteresované subjekty včetně výrobců SHZ v USA.
Vyhodnocování požárních zkoušek hasební schopnosti alternativních sprinklerových zařízení
Příslušné podmínky stanovuje kapitola 24 NFPA 13, týkající se alternativních návrhových požadavků, které jsou odlišné od „standardních“ požadavků uvedených v jiných částech tohoto dokumentu. Platí zásada, že odlišné požadavky nesmí snížit hasební schopnost sprinklerového zařízení. Z dalších podmínek lze uvést:
- Návrhové požadavky definované v technické dokumentaci výrobce musí být prokázány sérií požárních zkoušek ve skutečném měřítku.
- Výrobcem vydaný návod pro projektování
- (DIOM) musí obsahovat:
- požární nebezpečí chráněných komodit,
- skladové uspořádání,
- podmínky pro montáž včetně překážek ve výstřiku a stavební provedení stropu,
- maximální výšku stropu a výšku skladování,
- minimální tlak na sprinkleru a počet sprinklerů zahrnutých do hydraulického výpočtu,
- průtok a dobu činnosti hadicových systémů.
- Kritéria pro hodnocení úspěšnosti ohňové zkoušky zahrnují např. maximální počet otevřených sprinklerů při bezpečnostním faktoru
50 %, maximální teploty oceli a plynů ve stanovených místech, nerozšíření ohně na sousední regály apod.
Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora