Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 7/2022
V červnu se v Betlémské kapli v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků ankety Hasič roku za rok 2021. Hasičem roku 2021 byl vyhlášen kpt. Ing. Richard Franc. V sobotu 15. ledna 2022 v 18.26 hodin byl oznámen požár panelového domu v Kralupech nad Vltavou. Hasiči zachránili celkem 25 obyvatel domu a pět zvířat. Během dubna absolvovali příslušníci HZS Olomouckého kraje nedaleko Náchoda, jeden z nejnáročnějších výcviků. Instruktoři vodní záchrany cvičili na řece Úpě. Generální ředitelství HZS ČR organizovalo v Praze 18. až 22. května 2022 již 59. zasedání CTIF HazMat komise. MV-generální ředitelství HZS ČR hostilo zasedání TRINS. Příslušníci HZS Olomouckého kraje s Krajským úřadem Olomouckého kraje v uplynulých dvou letech zpracovali a vydali čtyři publikace k tématu preventivně výchovné činnosti. Zaměřili se jak na děti a jejich rodiče, tak na seniory.
Rychlost a efektivnost. Dva základní faktory, které výrazně ovlivňují záchranu tonoucích z vody. Rovněž hraje roli čas, adrenalin a stres, navíc zásadní rozhodnutí musejí velitelé učinit během zlomků vteřin. Vždy také nesmí opomenout skutečnost, že v příštím okamžiku se mohou podmínky pro záchranu a stav zachraňovaných změnit, a to většinou k horšímu. Zohlednit při tomto typu zásahu musí též bezpečnost zasahujících hasičů. Proto jsou pravidelné výcviky na vodě pro výjezdové jednotky naprosto nezbytné.
Jeden z nejnáročnějších kurzů záchrany z vody absolvovali během dubna letošního roku příslušníci HZS Olomouckého kraje nedaleko Náchoda. Instruktoři vodní záchrany cvičili na řece Úpě specifický typ, a to konkrétně záchranu z jezu. Jde o velice nebezpečný zásah pro tonoucího i zachránce, příslušníci jej proto běžně trénují při odborné přípravě na vytipovaných jezech v našem kraji. Na Náchodsko se ovšem vydalo 26 instruktorů, kteří si díky specialistům z Vodácké školy záchrany prohloubili znalosti z této problematiky, aby poté mohli školit kolegy na svých stanicích.
Čtení vody
Záchrana z jezu je velice náročná disciplína. Průběh zásahu totiž ovlivňuje velké množství faktorů, které mohou situaci na místě ztížit. Hasiči si proto musejí zautomatizovat mnoho postupů a zároveň prohloubit znalosti o vodě, jejím chování při větších průtocích, o jezech, jejich vlastnostech, tvarech i konstrukčních řešeních. „Musejí se takzvaně naučit číst vodu. Není to jednoduchá disciplína, při rozdílných průtocích vody se projevuje řeka jinak, což pak ovlivňuje její chování v podjezí. Na správném vyhodnocení aktuálního stavu však mnohdy závisí životy, takže je potřeba tyto dovednosti procvičovat,“ popisuje zkušený instruktor Tomáš Otruba, velitel čety z olomoucké stanice.
Podle něj jde o jeden z nejvíce nebezpečných zásahů pro hasiče vůbec. Je proto potřeba vyzkoušet různé možnosti záchrany, například pomocí záchranných prostředků ze břehu či z lanovky, popřípadě přímo z plavidla. Vždy však musejí hasiči dbát na to, aby se ze zachránce nestal zachraňovaný. „Proto se připravujeme i na sebezáchranu. Abychom byli schopni pomoci sami sobě v případě, kdy se cokoli pokazí,“ vysvětluje.
Hasiči jsou obecně při mnoha zásazích pod obrovským časovým tlakem. Při záchraně z jezu je ale právě čas zásadní veličinou, a tak jde vždy o velice stresující proces, kdy musí každý z týmu vědět, co, jak a kdy má dělat. „Jde o sekundy, je to nebezpečné, každá drobnost může záchranu ztížit, roli hraje i teplota vody, na závažná rozhodnutí máme jen minimum času. Zhruba po minutě, kdy stráví tonoucí v jezu bojem o život, je fyzicky tak vyčerpaný, že už většinou není dalšího výkonu schopen. Proto je zásadní prvotní laická pomoc,“ říká velitel.
Rady pro laiky
Dnes jsou u většiny jezů instalované záchranné podkovy, kruhy nebo jiné prostředky usnadňující záchranu. Když tedy vidíte, že se někdo v jezu topí, volejte tísňovou linku. „Zároveň na sebe upozorněte tonoucího. Zavolejte na něj a hoďte mu záchrannou podkovu, použijte obě ruce. V jedné držte podkovu, ve druhé lano, aby se vám lépe odvíjelo. Jakmile se tonoucí chytí, ihned tahejte šikmo ke břehu. Dbejte samozřejmě na vlastní bezpečnost,“ doplňuje Tomáš Otruba. Po vytažení tonoucího mu poskytněte první pomoc. Uvolněte dýchací cesty, u podezření na poranění krční páteře předsuňte dolní čelist (otevřete ústa bez záklonu hlavy), prohlédněte dutinu ústní a vyčistěte ji, zahajte resuscitaci, zajistěte tepelný komfort. Pacienty při vědomí uložte do polosedu, sundejte jim mokrý oděv a rovněž zajistěte tepelný komfort. Při všech případech tonutí je nutné transportovat pacienty do lékařského zařízení, může totiž dojít k dalším komplikacím.
Místa výcviků záměrně vybíráme tak, abychom byli připraveni na ty nejvíce rizikové lokality s velkým pohybem turistů, vodáků, plavců či návštěvníků. Během dubna například absolvovali hasiči HZS Olomouckého kraje instruktáž u jezu, kde v roce 2011 zahynuli čtyři lidé. Nejprve matka, která skočila pro svého jedenáctiletého syna, jenž sklouzl do vody a začal se v jezu topit. V podjezí utonula. Tři měsíce na to pak přišli na stejném místě o život tři lidé při splouvání Moravy na školním výletě. „Ty případy si samozřejmě vybavujeme. Proto trénujeme tam, kde je to rizikové a kde víme, že se může něco stát,“ připomíná velitel.
Způsoby pomoci
Záchrany z jezu jsou specifické. Způsobů záchrany je ovšem celá řada. Hasiči je na jednotlivých stanicích procvičují pravidelně v rámci odborné přípravy či při tematicky zaměřených výcvicích. Využívají většinou jezera či řeky v okolí, například řeku Moravu, vodní nádrž Nemilka, přehradu Plumlov či Krásno, pískovnu Náklo a další. Během května navíc hasiči z jednotlivých stanic absolvovali speciální výcvik, kde si kromě manipulace s plavidlem prověřili svoje schopnosti a dovednosti při záchraně tonoucího ze břehu pomocí házecích pytlíků či záchranné podkovy. Procvičili také záchrany z plavidla – jak z divoké, tak z klidné vody – a zaměřili se i na lanové techniky. Jako perličku si vyzkoušeli nestandardní postupy při záchraně člověka z jezu a zásahy s osobním nasazením hasiče. Vše za přítomnosti a pod odborným dohledem našich instruktorů, kteří jim předávali praktické zkušenosti.
por. Mgr. Lucie BALÁŽOVÁ, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje